OPAVSKÝ ROTARIÁN OLDŘICH KODEDA:

Transkript

1 Čtrnáctideník Rotary Clubu Opava International Číslo 24. Ročník II. Vyšlo dne SLUŽBA NAD VLASTNÍ ZÁJMY OPAVSKÝ ROTARIÁN OLDŘICH KODEDA: OPĚT TŘEMI STÁTY POD ZÁJMY ROTARIÁNSKOU VLAJKOU Na své druhé cestě POD ROTARIÁNSKOU VLAJKOU ujel parník LUBOR TOKOŠ s kapitánem Oldřichem Kodedou celkem 1320 kilometrů. Vyjel z Prahy 31. července 2012, přes Německo a Polsko. Do mariny v Lasoki doplul dopoledne 20. srpna Uvnitř listu pár snímků z cesty. O jejím průběhu referoval Oldřich 7. listopadu na schůzce RC Opava International.

2 GUVERNÉR PŘIJDE JIŽ VE ČTYŘI V tomto týdnu se na naší pravidelné středeční schůzce setkáme s guvernérem našeho Distriktu 2240 (DG District Governor), kterým je na funkční období Ing. et. Bc Alexander Turkovič. Guvernér je zákonným zástupcem společenství ROTARY v daném distriktu (v našem případě představuje Distrikt 2240 Slovensko a Česko). Návštěvy jednotlivých klubů jsou pro práci guvernéra a zpětně i pro činnost klubů vždy příležitostí k tomu, aby se dostalo společnému usilování dalších vyšších kvalitativních impulsů. Guvernér Alexander Turkovič (na snímku vlevo) bude v doprovodu prezidentky našeho klubu Mgr. Miroslavy Melecké nejprve přijat na starobylé opavské radnici představiteli obce. Poté se zúčastní naší pravidelné schůzky v opavském hotelu Katharein. Ta začíná zcela mimořádně o hodinu dříve, tedy v Další naše schůzka je 21. listopadu s přednáškou Nové moderní formy investování, další schůzka 28. listopadu má v programu přednášku Největší mýty české historie. A poslední měsíc tohoto roku uvítáme setkáním dne 5. prosince. Na programu je mimo jiné i přednáška Vodní náhon papírny Weisshuhnův kanál, Žimrovice. Jinak se počítá na 19. prosince 2012 se slavnostní schůzkou členů klubu s jejich manželkami a členek klubu s jejich manžely. Secesní budova opavské radnice je zajímavou stavbou. Dnešní podobu získala právě před 110 lety, v letech Její součástí je i renesanční věž (Hláska), postavená v letech

3 Ještě k jednomu výročí BYLI JSME PŘI TOM A RÁDI V minulém čísle jsme přenesli zprávu o tom, že v pátek jsme se sešli na oslavách 10. výročí založení RC Ostrava International. Vzpomínková akce se konala navečer v komplexu Rotschild Palace v Ostravě-Vítkovicích. Jak oslavy vypadaly, to jsme již v minulém čísle popsali. Sledoval je i neúnavný fotoreportér, člen našeho RC Bohumil Křempek. Některé jeho snímky zveřejňujeme. Popisky k nim jistě netřeba. Ještě jednou bylo to milé.

4

5 Užívali si to doslova všichni také se vzpomínalo, jaké to bylo tenkrát

6 Legračních událostí bylo nepočítaně

7 Náš klub reaguje na přednášku doc. MUDr. Rastislava Maďara o problémech Afriky: PODPOŘÍME 6 STUDENTŮ, ZAKOUPÍME 20 PÁRŮ SLEPIC A 7 PÁRŮ KOZ Pamatujete? Na schůzce 12. září jsme vyslechli přednášku doc. MUDr. Rastislava Maďara (na snímku vlevo) který se velice spolu s dalšími lékaři angažuje při pomoci v Africe. Jako člen neziskové humanitární organizací International Humanity přispěl významným způsobem k záchraně stovek lidských životů před smrtelnou malárii v jihovýchodní Africe. Přednáška TROPICKÉ NEMOCI, OČKOVÁNÍ A ZDRAVOTNÍ PÉČE V AFRICE nás velice zaujala, podobně jako pár týdnů před tím členy Rotary klub Ostrava International, jejímž novým členem se kolega dr. Maďar stal. Po přednášky odpověděl na četné dotazy a vysvětlil, jaké jsou drobné možné formy pomoci přímo africkým rodinám. Mimochodem - více informací lze získat na: A tak se mnozí rozhodovali na místě. Rodina Tůmova koupí pro Afriku pár koz a bude sponzorovat 2 studenty, rodina Melecká koupí dva páry koz a bude sponzorovat dva africké studenty. Jirka Sýkora kupuje rovněž pár koz. Host - rodina Pavlíčkova - nabízí další pár koz. Bylo rozhodnuto, že RC Opava posbírá všechny nabídky a pak hromadně odešle MUDr. Maďarovi. A výsledkem je to, že celkem podpoříme 6 studentů a poskytneme prostředky na zakoupení 20 párů slepic a 7 párů koz. Vše v celkové hodnotě , 00 Kč. Prostřednictvím International Humanity dostaneme zprávu a fotodokumentaci o rodinách, kterým jsme v Malawi trochu pomohli změnit život. *************************** S prodejem letos začínáme 29. listopadu a končíme až 16. prosince. Přijďte nás podpořit.

8 NÁŠ ČLOVĚK VE VOŇAVÉM PŘÍSTAVU (2) V posledním záříjovém čísle jsme napsali, že člen RC Opava International Ing. Pavel Vinohradník je nejen úspěšným podnikatelem, ale zastával také řadu vysokých státních funkcí. Na jaře 2008, kdy pracoval jako ředitel jedné z divizí CzechInvestu, navštívil také Hongong, čínsky 香港. Jelikož jde o lokalitu velice atraktivní a nám málo známou, budeme od příštího čísla, které vyjde až 1. října, otiskovat Pavlovy drobné, leč zajímavé heslovité zápisky a postřehy z tohoto voňavého přístavu (Hèung-gáwng) jak se Hongkong v čínském nářečí, kantonštině, nazývá. Došlo k tomu o 14 dní později a v předminulém čísle jste si přečetli úvodní text. Dnes tedy další.

9 Tak vážení, jsem tady zase se svým příspěvkem. Jsem rád, že se Vám mé poznámky tolik líbí - popravdě mám tady docela dost zážitků a to jak příjemných tak i těch méně (tedy pro Evropana). Protože těch zážitků je opravdu přehršel, budu psát tak, jak mne právě napadne - takže se nelekejte, když Vám nebude právě sedět časová řada. Nejdříve však odpovím Evě na její dotaz, zda se dá srovnávat Hong Kong s Vancouverem. No pochopitelně že dá, ale je to jako srovnávat Prahu s Vídní nebo Paříž s New Yorkem. Takže podobnosti: 1. oba leží u moře, 2. oba jsou hlavní námořní hub (překladiště, přístav) pro část kontinentu (HK - jihovýchodní a jižní Čína; Vancouver - Kanada a západní část USA), 3. oba mají svou výraznou menšinu (Vancouver - Číňané - cca 40%; HK - běloši - cca 30%), 4. obě města jsou výrazně kosmopolitní, i když HK o dost více. Vancouver, je tak trochu oddělen od zbytku Kanady a USA Kaskádovými a Skalistými horami, kdežto HK leží na Perlové řece a "za zády" má pár několika miliónových měst v Číně. Rozdíly: HK - jezdí se vlevo, Vancouver - jezdí se vpravo, ;-)))), HK - britská el. síť; Vancouver - americká el. síť ; v HK je podstatně, ale opravdu podstatně levněji než ve Vancouveru, ale i levněji než v Praze, HK - hlavní řeč je čínština, druhá angličtina; Vancouver - hlavní řeč je angličtina, druhá čínština. HK mi ale otevřel další oblast angličtiny - čínskou angličtinu. Moc jim klukům nerozumím - např. mi zcela splynuly slova AIRPORT a ADMIRALTY, když jsem se ptal na cestu a to je bohužel dost podstatný rozdíl, ale co, alespoň si zase rozšířím obzory ;-)), HK - teď cca 22 C a svítí slunce, tedy, když není smog (v létě prý tak okolo 35 C); Vancouver - teď 10 C, dost tam prší, ale neznají smog (v létě tak C), HK je daleko dynamičtější, hukot od rána do noci; Vancouver je podstatně klidnější, až maloměstský ve srovnání s HK, ale i s Prahou, do HK se lidé hodně přistěhovávají; z Vancouveru se zase vystěhovávají (hlavně Číňané). Shodou okolností nová asistentka na ZZ CI (Amanda - velmi milá a sympatická holka) je také Číňanka z Vancouveru ;-)). Tak jsme docela pokecali o HK, Vancouveru i rozdílech mezi nimi (ve Vancouveru jsem "chodil do školy ;-))). Jak jsme se shodli, HK je super místo pro lidi mezi 20-35ti lety, kteří nemají rodinu a chtějí dělat kariéru a peníze, nebo pro lidi 50 let a výše, kteří už mají odrostlé děti a chtějí zde zakončit slavně kariéru a vydělat nějaké peníze na důchod. Vancouver je super pro lidi do 20-25ti let, protože má vynikající školy a opravdu čisté a kvalitní životní prostředí + super služby pro lidi [taky je každoročně mezi prvními 3mi světovými velkoměsty z pohledu kvality života - párkrát to již i vyhrál. Apropó - víte, že za rok 2007 tuto mezinárodní celosvětovou soutěž vyhrála mezi městy o velikosti do 50-ti tis. obyvatel moravská Kroměříž?], pak pro lidi mezi ti lety, kteří chtějí mít rodiny, dát dětem co potřebují a přitom nebýt stresováni, co se jim (dětem) může kde stát, no a pak pro lidi v důchodovém věku (65+), protože ve Vancouveru je vskutku skvostné zabezpečení službami. Po pravdě, já bych ale na důchod nebydlel ani ve Vancouveru ani v HK - ve Vancouveru furt prší (od října do dubna) a teplo mají jen v kamnech, v HK je zase pořád hukot a nedostatek místa (o bytových mrakodrapech už jsem Vám psal). V HK téměř neexistují žádné sociální služby (vše řeší rodina), ve Vancouveru jsou sociální služby snad i na to když neumíte kopnout do míče - zase se ale o Vás nepostará moc rodina. Číňané jsou více na tu rodinu, USA a Kanada jsou více individualisté (my jsme tak někde uprostřed). Tak dost bylo popisování rozdílů - na další dotazy odpovím příště. Teď zážitky.

10 Včera jsem (na radu Amandy) šel vyzkoušet opravdu "echt" čínskou kuchyni. Skončil jsem v nějaké síti rychlého občerstvení (fyzicky je to umístěno mezi McDonaldem a KFC), kde jsem si napřed vystál frontu na placení - objednal jsem si něco, co dle názvu vypadalo nejméně nebezpečně (přeci jen to byla síť rychlého občerstvení), po zaplacení 13 HKD (1 HKD jsou cca 2 Kč) a vystání další fronty na výdeji jsem obdržel 1 seschlou kuřecí nohu, 1 miniaturní "jarní závitek" a 1 plastovou sklenici coly s ledem a brčkem. Na můj tázavý pohled, jestli je to vše, jsem obdržel jasný pohled, že to je prostě vše a co bych za ty peníze ještě nechtěl, že jo. Tak jsem se vrhnul na ten kulinářský zážitek, no jíst sladké kuře (bylo potřené nějakou úžasnou medovou směsí) v kombinaci s tukem nasáklým "jarním závitkem" bych tedy nepřál nikomu. Snažil jsem se to přerazit Colou, trochu to šlo, ale od ledu mi trnuly zuby. Nedal jsem se a celou tu královskou krmi jsem spořádal (přece jim nenechám 13 HKD, že jo) a nenechal jsem se rušit ani spolustolovníky - kdo to neví, tak Číňané se u jídla nijak nešetří a říhnout si je u nich pochvala dobré kuchyně - no, chválili opravdu dost. Po návratu do kanceláře jsem se rozhodl, že musím mít z čínské kuchyně taky nějaký jiný zážitek. Tak mi Amanda poradila (také jsem sháněl nějaké pohlednice), že bych mohl vyrazit do čtvrti, kde je mnoho čínských restaurací a obchodů s jídlem. Ukázala mi cestu na nástupní ostrůvek 2patrové tramvaje a po skončení pracovní doby jsem vyrazil. Jízda 2 patrovou tramvají je opravdu zážitek - musím si to ještě zopakovat. Zajímavostí je, že se neplatí při nástupu do tramvaje, ale až při vysedání a cena je jednotná - 2 HKD (4 Kč - kdepak je cenově Praha?). Další zajímavostí je, že zde platí zcela jiná pravidla cestování než v Evropě, Kanadě či USA - prostě, kdo si co urve to má a kam se protlačíš, tam jsi. Nastoupil jsem a veden svou evropskou výchovou jsem se snažil (přes absolvovanou operaci kolene) pustit na místo k sezení nějakou paní odhaduji něco mezi ti lety (nejsem schopen to poznat), místo ní tam ale šupnul nějaký cca 20 ti letý jinoch a v očích mněl výraz - když jsi b...ej, tak sedím já, a co mne dorazilo, tak paní vůbec neprotestovala!!!!. Dost mne to rozladilo, ale na druhou stranu, jsem již ani já nebral ohledy a při nejbližší příležitosti jsem využil své váhové kategorie a volným mávnutím rukou jsem si zjednal místo na sedačce i pro sebe (přeci jen jsem po operaci kolene). Vystupování je také zážitek - sedl jsem si do horního patra a čekal, co budou lidi dělat. Vystupuje se prostě tak, že před sebe vystrčíte aktovku nebo rameno a jdete. Kdo neuhne, dostane ránu a uhne. Když jsem se rozhodl vystoupit, opět mne vzala do své moci má evropská výchova a snažil jsem se dostat ven za použití kouzelného slůvka PLEASE. Bohužel to moc nefungovalo a tak když už hrozilo, že bych asi dojel až na konečnou stanici, i já jsem vystrčil rameno (koleno mám přeci po operaci) a jak se vycházet ven. Chudáci spolucestující, ona ta tramvaj není úplně největší, tak se jich pár (asi nechtěně) nalepilo na okno a tam kde okno bylo spuštěno, tak vystrkovali hlavy, ruce a další údy z tramvaje ven, ale ven jsem se dostal. Tedy musím říci, že procházka čtvrtí čínských restaurací je zážitek sám o sobě. Pokud jste se někdy při návštěvě čínské restaurace v Praze nebo někde v ČR domnívali, že to tam páchne, tak to jsou rajské vůně proti tomu, čeho jsem si ňufnul po vystoupení z tramvaje. Bylo to, jako rána kladivem přímo do nosu. Prostě fujky, fujky!!! To nelze nazvat jako vůně či pachy, to byl prostě nefalšovaný, plnotučný a dokonalý smrad. Ještě, že pocházím z vesnice a studoval jsem zemědělku - opakované návštěvy kravínů či vepřínů mi alespoň trochu "otupily" smysly, ale stejně mne na ten neuvěřitelný puch nepřipravily. Jak jsem procházel po ulici, tak se střídal zápach vařených starých ponožek, se smradem ze spálených chlupů následován odérem Yetiho no a do toho jsem v jedné vedlejší uličce viděl, jak tam přímo na chodníku porcovali prase. No a největší "šupu" jsem dostal, když jsem

11 vstoupil do obchodu "Dried sea food" (volně přeloženo - sušené mořské potvory) - to mne málem složilo. Chtěl jsem si prohlédnout ty různé sušené chobotnice, jakési ještěrky, měkkýše a další havěť, ale zbaběle jsem prchnul. Příště si to ale vychutnám více - už jsem připraven, co mne asi tak očekává, tak si vše prohlédnu lépe (do kapsy si dám kapesník a toaletní vodu Davidoff). I když to možná z mého popisu nevypadá, je to neuvěřitelně zajímavé a musím tuto oblast prozkoumat - i když jíst tam nemám dost odvahy. Po tomto zážitku jsem se vypravil zpět do hotelu, vzal fotoaparát a pořídil pár fotek nočního HK (jak z okna pokoje, tak jsem se šel ještě podívat po okolí hotelu). Co bylo zajímavé, že opravdu je to tady neuvěřitelná směska lidí a národností - ve výtahu jsem jel s nějakými lidmi, kteří vypadali velmi evropsky (2 blond, 1 bruneta a 1 černovlasý) a mluvili řečí, která mi vzdáleně připomínala holandštinu (bylo tam dost takového toho "chrochtání"), tak jsem stále přemýšlel odkud jsou - pak jsem uviděl, že mají na krku klasické konferenční "psí známky" a na nich mají napsáno Izrael - tak jsem poprvé slyšel hebrejštinu. A cestou dolů jsem zase potkal rodinku Němců. Večer jsem si spravil nos i chuť návštěvou thajské restaurace kousek od hotelu, kde jsem si dal smaženou rýži s krevetami a mangovou omáčkou. Chtěl jsem, ať to není moc "spicy", dostalo se mi ujištění, že to nebude moc spicy. No, spicy to bylo, ještě že měli na stole dost ubrousků. Ale chuťově to bylo vynikající!!!!! Ještě k dotazu na čínský holky - ty bohužel nejsou moc hezký - v Čechách je z 10-ti holek 9 k světu, 5 jich je hezkejch a 2 krásný. Tady jsou ze 100 holek k světu 2, pěkná 0,1 a krásnou jsem ještě neviděl, tak snad něco v budoucnu. Kluky hodnotit nemůžu - přijdou mi všichni stejný. Fotky pošlu zítra nebo večer z hotelu - bohužel jsem si zapomněl na pokoji v hotelu přenosový kabel. Tak zatím Pavel

12

13 OPAVSKÝ ROTARIÁN OLDŘICH KODEDA: OPĚT TŘEMI STÁTY POD ROTARIÁNSKOU VLAJKOU TAKŽE NYNÍ SLÍBENÉ SNÍMKY:

14

15 TRADIČNÍ SPOLEČENSKY VÝZNAMNÁ UDÁLOST OSTRAVSKA

16 A PŘÍBĚH NAKONEC Jednou se při naší pravidelné schůzce (kde se vzaly, tu se vzaly) objevily velice chutné zákusky. Přinesla je taková nenápadná paní (kde se vzala, tu se vzala) s tím, že abychom ochutnali. Byla to paní Martina Pudová, která má cukrárnu v Dolním Benešově. Podle toho, co jsme měli možnost ochutnat, i podle toho, co říkají znalci z této oblasti, její cukrářská výroba nemá široko daleko obdoby. Nu, a protože se blíží Mikuláš, Vánoce, Silvestr a jiné zajímavé sváteční příležitosti, zkuste Třeba přijdete na něco, co jste ještě nikdy neochutnali. OPAVSKÝ ROTARIÁN čtrnáctideník RC Opava International. II. ročník. Vychází každé druhé pondělí v nakladatelství a vydavatelství MORAVSKÁ EXPEDICE. Odpovědný redaktor: Petr Andrle. Adresa vydavatele: Růžová 14, Opava (rotary.opava@seznam.cz ). Adresa redakce: Petr Andrle, Čeladná 711, Čeladná. Tel.: ; mobil: ; petr.andrle@rotary2240.org Toto číslo 24/2012 vyšlo dne 12. října 2012.