PROJEKT BIOPLYNOVÉ STANICE
|
|
- Petra Müllerová
- před 8 lety
- Počet zobrazení:
Transkript
1 PROJEKT BIOPLYNOVÉ STANICE Radek Kazda Příspěvek přináší základní návrh zemědělské bioplynové stanice na zpracování kukuřičné siláže, uvádí její roční provozní bilanci a ekonomické zhodnocení. Klíčová slova: bioplyn, fermentace, bioplynová stanice, kukuřičná siláž ENERGETICKÉ VYUŽITÍ BIOPLYNU Současná energetická situace ve světě, Českou republiku nevyjímaje, se vyznačuje vysokou poptávkou po energiích a s tím souvisejícím silným nárůstem cen. Tento stav může být rozhodujícím momentem pro investory, kteří chtějí na této situaci profitovat a využít co nejvíce investičních pobídek při realizaci a provozování technologických zařízení na výrobu energií z obnovitelných zdrojů. Zemědělství je bezesporu odvětvím, které má pro výrobu energie z obnovitelných zdrojů největší možnosti a předpoklady. Jedním z těchto velmi perspektivních obnovitelných zdrojů je bioplyn. V České republice je tradičně ve velké míře využívána anaerobní fermentace jako součást technologie komunálních ČOV. Bioplyn zde vyrobený je především používán pro vlastní potřebu provozů (vyhřívání reaktorů, vytápění objektů, ohřev teplé vody). Velmi dramatický rozvoj zažívá v současné době výstavba bioplynových stanic. Ta svoji dynamikou předčila i rozvoj využívání skládkového plynu, který byl dominantní zvláště v předchozích letech. V roce 2007 bylo k energetickým účelům využito 150,5 mil. m 3 bioplynu, což je o 20% více než v roce 2006 (122,9 mil. m 3 ). Nejvíce se na tomto růstu podílela produkce bioplynových stanic, kde objem vyrobeného bioplynu vzrostl na 28 mil. m 3. Energetický obsah veškerého využitého bioplynu v roce 2007 činil GJ. Celkem v roce 2007 tvořil bioplyn podíl na hrubé výrobě elektřiny 0,24%, podíl na hrubé domácí spotřebě elektřiny 0,30% a podíl na výrobě elektřiny z obnovitelných zdrojů 6,31%. ZEMĚDĚLSKÉ BPS Zemědělské bioplynové stanice jsou takové bioplynové stanice, které zpracovávají materiály rostlinného charakteru a statkových hnojiv, resp. podestýlky. Na těchto bioplynových stanicích není možné zpracovávat odpady podle zákona č. 185/2001 Sb. o odpadech, ani jiné materiály spadající pod Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1774/2002 o vedlejších živočišných produktech. Na zemědělských bioplynových stanicích je možno zpracovávat zejména následující materiály: Živočišné suroviny: kejda prasat, hnůj prasat se stelivem, kejda skotu, hnůj skotu se stelivem, hnůj a stelivo z chovu koní, koz, králíků, drůbeží exkrementy, včetně steliva atd. Rostlinné suroviny: sláma všech typů obilovin i olejnin, plevy a odpad z čištění obilovin, bramborová nať i slupky z brambor, řepná nať z krmné i cukrové řepy, kukuřičná sláma i jádro kukuřice, travní biomasa nebo seno (senáže), nezkrmitelné rostlinné materiály (siláže, obiloviny, kukuřice) atd. Pěstovaná biomasa: obiloviny v mléčné zralosti čerstvé i silážované, kukuřice ve voskové zralosti čerstvá i silážovaná, krmná kapusta čerstvá i silážovaná, prutová biomasa (štěpky nebo řezanka z listnatých dřevin) atd. Hlavní důvody využití anaerobní fermentace organických materiálů, jejichž původ je v zemědělství, jsou: produkce kvalitních organických hnojiv, získání vedlejšího zdroje energie, odstranění negativního vlivu na pracovní a životní prostředí. Bc. Radek Kazda, ČVUT v Praze, radek.kazda@fs.cvut.cz /51 /
2 Zdroj organických materiálů HLAVNÍ PRVKY BIOPLYNOVÉ STANICE Sběr a transport do příjmové nádrže musí s malými výkyvy odpovídat nominální výkonnosti strojní linky. Příjem a úprava materiálu Skladovací nádrže mohou být vybaveny zařízeními na separaci hrubých příměsí, na ředění vodou, zahušťování řídkého materiálu, předehřev materiálu, homogenizaci, automatické dávkování do fermentoru. Fermentor (reaktor) Reaktor je nejdůležitější součást strojních linek, která rozhoduje o kvalitní funkci celé strojní linky. Většina bioplynových stanic má reaktor válcový, betonový, kovový nebo plastový s osou svislou nebo vodorovnou. Řízený metanogenní proces znamená, že reaktor je vybaven míchacím zařízením, ohřevem, homogenizačním zařízením a dávkovacím zařízením. Bioplynová koncovka Bioplynová koncovka obsahuje potrubí na dopravu bioplynu, bezpečnostní zařízení proti zpětnému zahoření plynu, dmychadlo, zásobník (plynojem), regulační a kontrolní prvky, zařízení na úpravu bioplynu (čištění od H 2O, CO 2, H 2S, mechanických nečistot atd.), zařízení na konečné využití bioplynu (kogenerační jednotka), hořák zbytkového plynu. Kalová koncovka Kalová koncovka sestává z armatur, dopravních čerpadel, homogenizátorů, skladů, separačních zařízení (spádové síto, šnekový lis, dekantér, rotační síto, pásový lis). Chemické čištění s biologickým stupněm je účelné tam, kde odvod tekutých frakcí končí v blízké vodoteči. Radikálně však narůstá celková pořizovací hodnota a je účelné, když toto čištění můžeme vypustit a substrát použít jako hnojivo. Základní návrhové parametry NÁVRH BIOPLYNOVÉ STANICE Základní vstupní hodnotou pro výpočet je elektrický výkon kogenerační jednotky, který je volen 500 kw. Další parametry kogenerační jednotky jsou tepelný výkon 600 kw, celková účinnost 84% a roční doba provozu h. Substrátem pro výrobu bioplynu bude kukuřičná siláž. Bioplyn má výhřevnost 23 MJ/m 3 (obsah metanu kolem 60%). Jeho roční spotřeba potom činí m 3. Potřeba kukuřičné siláže při výtěžnosti bioplynu 190 m 3 /t bude t/rok. To při výnosu kukuřice 32 t/ha odpovídá osevní ploše 270 ha. Hmotová bilance Do fermentoru vstupuje substrát s obsahem sušiny 32% v množství 8632 t/rok. Ten je ve fermentoru ředěn na obsah sušiny 12%. To je zajištěno cirkulujícím tekutým digestátem. Digestát je z fermentoru čerpán do koncového skladu digestátu, odkud je část odváděna v tekuté formě s obsahem sušiny 6% a zbytek, po separaci, v tuhé formě s obsahem sušiny 25%. /52 /
3 Hmotová bilance je přehledně zobrazena na následujícím obrázku. Bioplyn Kukuřičná siláž 32% sušina Fermentace 12% sušina Koncový sklad digestátu Tekutý digestát 6% sušina 6% sušina Separace 6% sušina Tuhý digestát 25% sušina Obr. 1 Hmotová bilance Energetická bilance Hlavními složkami vystupujícími v energetické bilanci jsou vyrobená elektřina a teplo. Část vyrobené elektřiny se využije k vlastní spotřebě bioplynové stanice. Jedná se hlavně o pohony míchadel, čerpadel a dávkovačů substrátu. Z vyrobeného tepla se část využije pro ohřev substrátu ve fermentoru. Tato hodnota bude uvažována 30%. Ostatní teplo bude uvažováno jako odpadní, tj. nebude dále využito. Energetická bilance je znázorněna na následujícím obrázku. Vlastní spotřeba elektřiny 6% Prodaná elektřina Kukuřičná siláž Fermentace Bioplyn 100% Kogenerační jednotka Vyrobená elektřina 38% Ztráty 16% Vyrobené teplo Vlastní spotřeba tepla 30% 46% Odpadní (prodané) teplo Obr. 2 Energetická bilance /53 /
4 Přehled celkové bilance Celkovou roční bilanci fermentace, kogenerační jednotky a celé BPS zobrazuje přehledně následující tabulka. Tab. 1 Celková roční bilance Fermentace Kogenerační jednotka Bioplynová stanice Kukuřičná siláž [t] Vstup Cirkulovaný digestát [t] Elektřina [MWh] 240 Teplo [MWh] Bioplyn [tis. m 3 ] Výstup Tekutý digestát [t] Tuhý digestát [t] Vstup Bioplyn [tis. m 3 ] Olej [kg] Výstup Elektřina [MWh] Teplo [MWh] Vstup Kukuřičná siláž [t] Prodaná elektřina [MWh] Výstup Odpadní teplo [MWh] Tekutý digestát [t] Tuhý digestát [t] EKONOMIKA PROJEKTU Náklady Měrné náklady jsou závislé na mnoha skutečnostech (lokalita, dostupná infrastruktura, zpracovávaný substrát atd.). Přibližná závislost měrných investičních nákladů na instalovaném elektrickém výkonu je zobrazena na obrázku 3. Je z něj vidět, že optimální je stavět bioplynovou stanici od instalovaného výkonu 400 až 500 kw e. Obr. 3 Závislost měrných investičních nákladů na výkonu Provozní náklady na bioplynovou stanici bude tvořit servis a údržba kogenerační jednotky, servis a údržba pomocných zařízení (např. míchadla, čerpadla, dávkovače substrátu), mzda obsluhy a náklady na výrobu /54 /
5 kukuřičné siláže. Ke stanovení ročních nákladů je nutné údržbu rozepsat do dvou částí technika a stavba. Pro zjednodušený výpočet se počítá s 60% investice na techniku a 40% na stavbu. Na opravu techniky tedy počítáme se 4% z 60% celkové investice a na údržbu stavebních těles s 0,5%řiny1 celkové investice. Na pojištění bioplynové stanice se počítá s 0,5% celkového objemu investic. Náklady na výrobu kukuřičné siláže se zvolí podle normativů VÚZT. Příjmy Příjmy z provozu bioplynové stanice bude tvořit prodej elektřiny a případně část prodaného tepla. Výkupní ceny elektřiny z obnovitelných zdrojů stanovuje Cenové rozhodnutí Energetického regulačního úřadu. Z celkového ročního množství vyrobeného tepla MWh bude 30% využito k ohřevu fermentoru. Část tepla je možno využít pro potřeby zemědělského podniku, např. pro ohřev teplé vody, vytápění budov, sušení obilí apod. Další možnosti využití odpadního tepla závisí na umístění zemědělského podniku. Ty se většinou nachází v blízkosti menších obcí, kde jsou minimální možnosti prodeje tepla. V tomto projektu proto nebude uvažován žádný prodej tepla. Celkové investice a roční náklady a výnosy uvádí následující tabulka. Hodnoty jsou uvedeny v tisících Kč. Tab. 2 Náklady a výnosy bioplynové stanice Ekonomické hodnocení projektu Investiční náklady Roční výnosy Prodej elektřiny Údržba techniky Údržba stavebních těles 120 Roční náklady Výroba kukuřičné siláže Pojištění 300 Ostatní náklady 300 Ekonomické hodnocení je provedeno metodou čisté současné hodnoty, metodou vnitřní výnosové míry a určením doby návratnosti. U čisté současné hodnoty se vyžaduje kladná hodnota, doba návratnosti do 10 let je přijatelná. Tab. 3 Výsledky ekonomického hodnocení Kritérium Hodnota Čistá současná hodnota NPV [tis. Kč] Vnitřní výnosová míra IRR [%] 14,1 Doba návratnosti T n [roky] 9 Z výpočtu uvedených kritérií je, že z ekonomického hlediska je vhodné takový projekt realizovat. V tomto případě byl jako jediný výnos uvažován prodej elektřiny, a to za cenu Kč/MWh. Minimální výkupní cena elektřiny, aby projekt byl ještě výhodný, tj. NPV = 0, je Kč/MWh. V reálném případě by bylo možno zvýšit výnosy využíváním odpadního tepla. Možnosti prodeje tepla jsou ale vzhledem k umístění zemědělských podniků většinou značně omezené. Odpadní teplo je využíváno hlavně pro potřeby zemědělského podniku. Další výnosy by tak mohly tvořit úspory za elektřinu pro ohřev teplé užitkové vody, za uhlí nebo plyn pro vytápění objektů, za plyn pro sušení obilí apod. Také by mohlo dojít ke snížení investičních nákladů podniku využitím dotací. V současné době to umožňuje hlavně Program rozvoje venkova, který platí do roku POUŽITÁ LITERATURA 1 KÁRA, J, PASTOREK, Z, PŘIBYL, E (2003): Výroba a využití bioplynu v zemědělství, Praha. 2 KAZDA, R (2009): Projekt bioplynové stanice pro zemědělský podnik (bakalářská práce), Praha, 43 s. /55 /
6 /56 /
Informativní návrh bioplynové stanice Spišské Tomášovce 800 kw el
Informativní návrh bioplynové stanice Spišské Tomášovce 800 kw el předkládá: LICHNA TRADE CZ s.r.o. K čističce 638 739 25 Sviadnov vypracoval : Ing. Jan Kozák 1.května 2016 Pavol Šefčík 1. Obsah 1. Obsah...
VícePředstavení záměru výstavby bioplynové stanice Chrástecký Dvůr
Představení záměru výstavby bioplynové stanice Chrástecký Dvůr Ivo Měšťánek, tiskový mluvčí ČEZ, a.s. Vladimír Česenek, vedoucí odboru Rozvoj, ČEZ OZE, s.r.o. Zdeněk Jón, manažer projektu, ČEZ OZE, s.r.o.
VíceÚvod:... 4. Co je bioplyn?... 5. Biologický materiál:... 6. Funkce bioplynové stanice... 8. Bioplynové stanice v ČR:... 9
Úvod:... 4 Co je bioplyn?... 5 Biologický materiál:... 6 Funkce bioplynové stanice... 8 Bioplynové stanice v ČR:... 9 BIOPLYNOVÁ STANICE DZV NOVA, a.s., Bystřice u Benešova... 10 Zpracování... 11 Závěr...
VíceVYUŢITÍ ODPADŮ A SUROVIN ZE ZEMĚDĚLSKÉHO PROVOZU K VÝROBĚ BIOPLYNU. Ing Jaroslav Váňa CSc
VYUŢITÍ ODPADŮ A SUROVIN ZE ZEMĚDĚLSKÉHO PROVOZU K VÝROBĚ BIOPLYNU Ing Jaroslav Váňa CSc Použitelné druhy biologických odpadů zemědělské odpady o z rostlinné výroby, o z živočišné výroby, odpady z potravinářského
VíceCíle. Seznámit studenta s technickými zařízeními bioplynových stanic.
Bioplynové stanice Cíle Seznámit studenta s technickými zařízeními bioplynových stanic. Klíčová slova Reaktor, metanogeneze, kogenerační jednotka 1. Úvod Bioplynové stanice (BPS) jsou dnes rozšířenou biotechnologií
VíceMODERNÍ METODY LIKVIDACE PRASEČÍ KEJDY
MODERNÍ METODY LIKVIDACE PRASEČÍ KEJDY Nápravník, J., Ditl, P. ČVUT v Praze 1. Dopady produkce a likvidace prasečí kejdy na znečištění životního prostředí Vývoj stavu půdního fondu lze obecně charakterizovat
VíceOBDOBÍ 2015-2020 II.PILÍŘ NENÁROKOVÉ DOTACE. II.pilíř - nenárokové dotace Ing.Zdeněk Perlinger,607103244 1
OBDOBÍ 2015-2020 II.PILÍŘ NENÁROKOVÉ DOTACE Ing.Zdeněk Perlinger,607103244 1 Popis opatření Poskytování odborných individuálních poradenských služeb v oblastech : - Podpora přenosu znalostí a inovací v
VíceTechnika a technologie bioplynového hospodářství
Technika a technologie bioplynového hospodářství Praha 2006 Hlavní komponenty zařízení: Přípravná část Zpravidla se jedná o soustavu nádrží, kde dochází k úpravě sušiny kejdy na požadovanou hodnotu. Současně
Více274/1998 Sb. VYHLÁŠKA Ministerstva zemědělství ze dne 12. listopadu 1998 o skladování a způsobu používání hnojiv
274/1998 Sb. VYHLÁŠKA Ministerstva zemědělství ze dne 12. listopadu 1998 o skladování a způsobu používání hnojiv Změna: 476/2000 Sb. Změna: 473/2002 Sb. Změna: 399/2004 Sb. Změna: 91/2007 Sb. Ministerstvo
VíceNegativní vliv faktorů bezprostředněse podílejících se na množství a kvalitu dodávané organické hmoty do půdy
Organickáhnojiva a jejich vliv na bilanci organických látek v půdě Petr Škarpa Mendelova univerzita v Brně Agronomická fakulta Ústav agrochemie, půdoznalství, mikrobiologie a výživy rostlin Organická hnojiva
VícePlatné znění od 1.11.2009. 274/1998 Sb. VYHLÁŠKA Ministerstva zemědělství. ze dne 12. listopadu 1998 ČÁST PRVNÍ SKLADOVÁNÍ HNOJIV
Změna: vyhláškou č. 476/2000 Sb. Změna: vyhláškou č. 473/2002 Sb. Změna: vyhláškou č. 399/2004 Sb. Změna: vyhláškou č. 91/2007 Sb. Změna: vyhláškou č. 353/2009 Sb. Platné znění od 1.11.2009 274/1998 Sb.
VíceObnovitelné zdroje energie Budovy a energie
ČVUT v Praze Fakulta stavební Katedra Technických zařízení budov Obnovitelné zdroje energie Budovy a energie doc. Ing. Michal Kabrhel, Ph.D. Pracovní materiály pro výuku předmětu. 1 2 1 je hmota organického
VíceProgramový rámec: PRV
Integrovaná strategie komunitně vedeného místního rozvoje MAS Holicko 2014 2020 Programový rámec: PRV Plánovaná alokace pro období 2016(2017) 2023: 11,241 mil Kč (předběžný výpočet dle zadaného vzorce)
VíceZJIŠŤOVÁNÍ MOŽNOSTI ZVÝŠENÍ PRODUKCE BIOPLYNU Z FERMENTÁTU POMOCÍ PŘÍPRAVKU GASBACKING
Výzkumný ústav zemědělské techniky, v.v.i. Drnovská 507 161 01 Praha 6 - Ruzyně ZJIŠŤOVÁNÍ MOŽNOSTI ZVÝŠENÍ PRODUKCE BIOPLYNU Z FERMENTÁTU POMOCÍ PŘÍPRAVKU GASBACKING Objednavatel: ENZYMIX s.r.o. Frindova
VíceObnovitelné zdroje energie v roce 2006
Obnovitelné zdroje energie Obnovitelné zdroje energie v roce 2006 Výsledky statistického zjišťování srpen 2007 Sekce koncepční Odbor surovinové a energetické politiky Oddělení surovinové a energetické
VíceO D B O R Ž I V O T N Í H O P R O S TŘEDÍ, ZEMĚDĚLSTVÍ A LESNICTVÍ. Předání závěru zjišťovacího řízení s žádostí o zveřejnění
O D B O R Ž I V O T N Í H O P R O S TŘEDÍ, ZEMĚDĚLSTVÍ A LESNICTVÍ číslo jednací: KUJCK 36290/2011 OZZL/10/Lz datum: 27.10.2011 vyřizuje: Ing Petr Láznička telefon: 386 720 770 Předání závěru zjišťovacího
Víceč. 377/2013 Sb. VYHLÁŠKA ze dne 25. listopadu 2013 o skladování a způsobu používání hnojiv
č. 377/2013 Sb. VYHLÁŠKA ze dne 25. listopadu 2013 o skladování a způsobu používání hnojiv Ministerstvo zemědělství stanoví podle 8 odst. 5 a 9 odst. 9 zákona č. 156/1998 Sb., o hnojivech, pomocných půdních
VíceDatum: 5.3.2015 v 9-11 hod. v A-27 Inovovaný předmět: Pěstování okopanin a olejnin
Přednáška: Ing. Milan Čížek, Ph.D. Hlavní směry a ekonomická rentabilita pěstování brambor. Možnosti využití brambor a topinamburu pro obnovitelné zdroje energie Datum: 5.3.2015 v 9-11 hod. v A-27 Inovovaný
VíceUrčující faktory návratnosti investic do BPS
Určující faktory návratnosti investic do BPS Ing. Zdeněk Nesňal Ústav zemědělské ekonomiky a informací konference Energie zemědělské energie Praha, 23.5.2013 Obsah prezentace Účel analýzy Výchozí podmínky
VícePřídavná zařízení bioplynových stanic. Evropský sociální fond Praha & EU: Investujeme do vaší budoucnosti
Přídavná zařízení bioplynových stanic Zařízení pro vstupy BPS Vstupní zásobní jímky Na čerpatelné substráty (denní zásoba) (na tukové substráty vyhřívané ) silážní žlaby na pevné substráty, zpevněné plochy
VíceZEMĚDĚLSKÁ ÚČETNÍ DATOVÁ SÍŤ FADN CZ. Výběrové šetření hospodářských výsledků zemědělských podniků v síti FADN CZ za rok 2010
Kontaktní pracoviště FADN CZ ZEMĚDĚLSKÁ ÚČETNÍ DATOVÁ SÍŤ FADN CZ Výběrové šetření hospodářských výsledků zemědělských podniků v síti FADN CZ za rok 2010 Samostatná příloha ke Zprávě o stavu zemědělství
VíceVýzkumný ústav zemìdìlské techniky, Praha a EKODESKY STRAMIT s.r.o. Stavební a energetické
Výzkumný ústav zemìdìlské techniky, Praha a EKODESKY STRAMIT s.r.o. Stavební a energetické využití slámy (Sborník pøednášek) Prosinec 2003 Výzkumný ústav zemìdìlské techniky Praha Ministerstvo zemìdìlství
VíceMožnosti čerpání dotací 2014-2020. Zdeněk Celta
Možnosti čerpání dotací 2014-2020 Zdeněk Celta Oblasti podpory Státní fond životního prostředí - Operační program Životní prostředí 2014-2020 CzechInvest - Operační program podnikání a inovace pro konkurenceschopnost
VíceZEMĚDĚLSKÁ BIOPLYNOVÁ STANICE HROZNOVÁ LHOTA
1 ZEMĚDĚLSKÁ BIOPLYNOVÁ STANICE HROZNOVÁ LHOTA Dokumentace dle zákona č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí a o změně některých souvisejících zákonů dle přílohy č.4 k zákonu č. 100/2001
VíceProgram rozvoje venkova 2014-2020
Program rozvoje venkova 2014-2020 investiční opatření Tomáš Medonos Ústav zemědělské ekonomiky a informací PRV ohlédnutí za obdobím 2007-2013 a výhled na období 2014-2020 PRV 2007-2013 základní shrnutí
VíceKRAJSKÝ ÚŘAD PLZEŇSKÉHO KRAJE
KRAJSKÝ ÚŘAD PLZEŇSKÉHO KRAJE ODBOR ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ Škroupova 18, 306 13 Plzeň Vaše č. j.: Ze dne: Naše č. j.: Spis. zn.: Počet listů: 4 Počet příloh: 0 Počet listů příloh: 0 ŽP/2444/15 ZN/404/ŽP/15
VíceTypy anaerobních fermentorů
Typy anaerobních fermentorů Typ fermentoru se řídí charakterem substrátu a typem technologie Mokrá fermentace 8-12 % VL (80 120 kg/m3) vstup 6 8 % VL fermentační směs Polosuchá fermentace kolem 20 % VL
VíceSpolečná zemědělská politika Dobrovolná podpora vázaná na produkci
Společná zemědělská politika Dobrovolná podpora vázaná na produkci Jak již zaznělo v předchozích článcích, od roku 2015 dozná podoba I. pilíře Společné zemědělské politiky, tedy přímých plateb, značných
Více262/2012 Sb. NAŘÍZENÍ VLÁDY
Systém ASPI - stav k 29.7.2012 do částky 89/2012 Sb. a 37/2012 Sb.m.s. Obsah a text 262/2012 Sb. - stav k 31.12.2015 262/2012 Sb. NAŘÍZENÍ VLÁDY ze dne 4. července 2012 o stanovení zranitelných oblastí
VíceMOŽNOSTI ZPRACOVÁNÍ ENERGETICKÝCH ROSTLIN Z VÝSYPEK K PRODUKCI BIOPLYNU. Ing. Jaime O. MUŇOZ JANS, Ph.D. Výzkumný pracovník, VÚRV-Chomutov
MOŽNOSTI ZPRACOVÁNÍ ENERGETICKÝCH ROSTLIN Z VÝSYPEK K PRODUKCI BIOPLYNU Ing. Jaime O. MUŇOZ JANS, Ph.D. Výzkumný pracovník, VÚRV-Chomutov ANALÝZA DEFINICE TYPU A KVALITY SUROVINY MOŽNOST ZAŘAZENÍ VEDLEJŠÍCH
VíceNitrátová směrnice. v roce 2012. Novinky v nitrátové směrnici
Nitrátová směrnice v roce 2012 Novinky v nitrátové směrnici 110 100 90 80 (v kg č.ž. na 1 ha využité z.p. podle ČSÚ: cca 3,5 mil. ha v roce 2011) Minerální hnojiva N P2O5 K2O 70 60 50 40 30 Statková hnojiva
VíceFiche č. 10. Podpora malým farmám a zemědělcům na Rakovnicku. 1. Hlavní opatření I.1.1.1. Modernizace zemědělských podniků
Fiche č. 10 Podpora malým farmám a zemědělcům na Rakovnicku 1. I.1.1.1. Modernizace zemědělských podniků III.1.1. Diverzifikace činností nezemědělské povahy 2. Cíl Fiche Cílem Fiche je pomocí zavádění
VíceANALYTICKÉ INFORMACE ZEMĚDĚLSTVÍ V PARDUBICKÉM KRAJI V ROCE 2006
ZEMĚDĚLSTVÍ V PARDUBICKÉM KRAJI V ROCE 26 Výměra zemědělské půdy V roce 26 byla výměra zemědělské půdy v Pardubickém kraji 231,9 tis. ha, z čehož 78,5 % zaujímala orná půda a 21,1 % trvalé travní porosty.
VíceGreen Machines a.s. Malé farmářské BPS. Green Machines a.s. Bioplynové stanice Firmy Green Machines a.s.
Bioplynové stanice Firmy Green Machines a.s. 2012 Malé farmářské BPS Green Machines a.s. Green Machines a.s. Boženy Němcovej 8 811 04 Bratislava IČO: 44223196 DIČ: 2022637771 IČ DPH: SK2022637771 Mail:
VíceG Consult, spol. s r.o.
G Consult, spol. s r.o. BIOPLYNOVÁ STANICE BOHUŠOV OZNÁMENÍ podle 6 zákona č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí, v rozsahu přílohy č. 3 Číslo zakázky Katastrální území Bohušov (kód
VíceBIOMASA. Základní údaje o použitelné biomase
BIOMASA Biomasa je nositelem obnovitelných zdrojů energie vznikajících fotosyntézou. Z hlediska energetického využití jde v podmínkách České republiky většinou o dřevo (či jeho odpad), slámu a jiné zemědělské
VíceOčekávané změny v legislativě hnojiv. Ing. Michaela BUDŇÁKOVÁ
Očekávané změny v legislativě hnojiv Ing. Michaela BUDŇÁKOVÁ Ministerstvo zemědělství České republiky, Těšnov 17, 117 05 PRAHA 1, e-mail: mail: budnakova@mze.cz Spotřeba energie v roce 2060 Obnovitelná
VícePředběžná studie proveditelnosti využití tepla u bioplynové stanice HOLEČKOV - RÁBÍN
Předběžná studie proveditelnosti využití tepla u bioplynové stanice HOLEČKOV - RÁBÍN ŘÍJEN 2013 Zpracovatel: SEVEn, Středisko pro efektivní využívání energie, o.p.s. Americká 579/17, 120 00 Praha 2 T:
VíceVyužití biomasy pro výrobu biopaliva Bakalářská práce
Mendelova univerzita v Brně Agronomická fakulta Ústav zemědělské, potravinářské a environmentální techniky Využití biomasy pro výrobu biopaliva Bakalářská práce Vedoucí práce: Ing. Zdeněk Konrád, Ph.D.
VícePodpora výroby elektřiny z OZE, KVET a DZ. Rostislav Krejcar
Podpora výroby elektřiny z OZE, KVET a DZ v roce 2009 Rostislav Krejcar Obsah prezentace Obnovitelné zdroje energie (OZE) Legislativa Předpoklady vstupující do výpočtů podpory Technicko-ekonomické parametry
VíceZemedelská bioplynová stanice Boretice
1 Bioplynové stanice Bioplynová stanice (zkráceně BPS) je technologické zařízení, které zpracovává biomasu (materiály a suroviny organického původu) ve fermentačních nádržích prostřednictvím řízeného procesu
VíceRevolvingový fond Ministerstva životního prostředí. Výukové materiály projektu NAUČÍME VÁS, JAK BÝT EFEKTIVNĚJŠÍ VÝROBA BIOPLYNU
Výukové materiály projektu NAUČÍME VÁS, JAK BÝT EFEKTIVNĚJŠÍ VÝROBA BIOPLYNU Výukové materiály vznikly za finanční pomoci Revolvingového fondu Ministerstva životního prostředí. Za jejich obsah zodpovídá
VíceVÝVOJ OSEVNÍCH PLOCH A PRVNÍ ODHAD SKLIZNĚ
26. 7. VÝVOJ OSEVNÍCH PLOCH A PRVNÍ ODHAD SKLIZNĚ Informace o očekávané sklizni polních plodin zveřejňuje Český statistický úřad každoročně v první polovině července. Podkladem pro výpočet jsou osevní
VíceDOTACE. Ing. Milan Kouřil Mgr. Martin Střelec DAPHNE ČR Institut aplikované ekologie
DOTACE Ing. Milan Kouřil Mgr. Martin Střelec DAPHNE ČR Institut aplikované ekologie Co se dnes dozvíte? Přehled využitelných finančních zdrojů Dotace do prvovýroby Dotace do nezemědělských činností Přehled
VíceFARMA PRO DOJNICE LESONICE
Dokumentace vlivů záměru na životní prostředí podle přílohy č. 4 k zákonu č. 100/2001 Sb., v platném znění FARMA PRO DOJNICE LESONICE ROLNICKÁ SPOLEČNOST LESONICE A.S. Září 2013 FARMTEC a.s. Chýnovská
VíceOZNÁMENÍ podle přílohy č. 4
RNDr. Stanislav Novák Prakšická 990 688 01 Uherský Brod poradenství v ekologii a životním prostředí OZNÁMENÍ podle přílohy č. 4 o hodnocení vlivů na životní prostředí záměru "Bioplynová stanice EPS - Nový
VíceOSA 1 ZLEPŠENÍ KONKURENCESCHOPNOSTI ZEMĚDĚLSTVÍ A LESNICTVÍ
OSA 1 ZLEPŠENÍ KONKURENCESCHOPNOSTI ZEMĚDĚLSTVÍ A LESNICTVÍ Osa 1 je zaměřena na podporu konkurenceschopnosti zemědělství a lesnictví a posílení dynamiky podnikání v zemědělské výrobě. Finanční alokace
VícePROGRAM KOGENERACE Z BIOMASY
PROGRAM KOGENERACE Z BIOMASY Obsah 2 Varianty řešení...2 3 Kritéria pro výběr projektu...2 4 Přínosy...2 4.1. Přínosy energetické...3 4.2. Přínosy environmentální...4 5 Finanční analýza a návrh podpory
VíceBIOPLYNOVÁ STANICE SMART BioEnergy PÍSEK
BIOPLYNOVÁ STANICE SMART BioEnergy PÍSEK Oznámení dle zákona č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí a o změně některých souvisejících zákonů (dle přílohy č. 3 k zákonu č. 100/2001 Sb.)
VíceFiche opatření (dále jen Fiche)
Název MAS MAS Labské skály Fiche opatření (dále jen Fiche) Číslo Fiche Název Fiche 5 Zemědělství Přiřazení Fiche k opatření PRV (číslo, název) 4.Hlavní opatření I. Název opatření resp.podopatření: Modernizace
VíceOZNÁMENÍ KE ZJIŠŤOVACÍMU ŘÍZENÍ
OZNÁMENÍ KE ZJIŠŤOVACÍMU ŘÍZENÍ pro posouzení vlivu stavby na životní prostředí dle zákona č. 100/2001 Sb., v platném znění zpracované dle přílohy č. 3 výše uvedeného zákona OZNAMOVATEL ZÁMĚRU POOSLAVÍ
VíceFiche opatření (dále jen Fiche)
Název MAS MAS -Region Pošembeří o.p.s. Fiche opatření (dále jen Fiche) Číslo Fiche Název Fiche 5 Zemědělci (zemědělství) důležitá součást našeho regionu Přiřazení Fiche k opatření PRV (číslo, název) 4.Hlavní
VíceVýznam bioplynových stanic v souvislosti s chovem skotu
Význam bioplynových stanic v souvislosti s chovem skotu 15. listopadu 2012, Agroprogress Trnava Ing. Bohumil BELADA, viceprezident AK ČR Osnova prezentace Strukturální nerovnováha mezi RV a ŽV Potenciál
VíceENERGETICKÉ VYUŽITÍ BIOMASY
ENERGETICKÉ VYUŽITÍ BIOMASY ENERGY USE OF BIOMASS BAKALÁŘSKÁ PRÁCE BACHELOR S THESIS AUTOR PRÁCE AUTHOR MICHAL BOUCHNER VEDOUCÍ PRÁCE SUPERVISOR Ing. MAREK BALÁŠ, Ph.D. BRNO 2015 ABSTRAKT Hlavním cílem
VíceAK a obnovitelné zdroje energie
AK a obnovitelné zdroje energie 27. listopadu 2012, CZ Biom Ing. Bohumil BELADA, viceprezident AK ČR Osnova prezentace Strukturální nerovnováha mezi RV a ŽV Potenciál zemědělské půdy v ČR pro OZE Přínosy
VíceANALÝZA VÝVOJE CEN V ZEMĚDĚLSTVÍ V ŠIRŠÍCH SOUVISLOSTECH
ANALÝZA VÝVOJE CEN V ZEMĚDĚLSTVÍ V ŠIRŠÍCH SOUVISLOSTECH Ing. Jan Záhorka Červenec 2008 OBSAH ÚVOD... 3 Postavení zemědělství v ekonomice státu... 3 Podíl na tvorbě HDP... 3 Podíl na zaměstnanosti... 3
VíceRENARDS OBNOVITELNÉ ZDROJE ENERGIE 21. 4. 2016
OBNOVITELNÉ ZDROJE ENERGIE 21. 4. 2016 Přehled dotací do oblasti OZE napříč dotačními tituly Rezidenční nemovitosti ZÚ Zateplení rodinných domů, OZE IROP Zateplení bytových domů + OZE OPŽP Kotlíkové dotace
VíceZEMĚDĚLSKÁ ÚČETNÍ DATOVÁ SÍŤ FADN CZ. Výběrové šetření hospodářských výsledků zemědělských podniků v síti FADN CZ za rok 2012
Kontaktní pracoviště FADN CZ ZEMĚDĚLSKÁ ÚČETNÍ DATOVÁ SÍŤ FADN CZ Výběrové šetření hospodářských výsledků zemědělských podniků v síti FADN CZ za rok 2012 Samostatná příloha ke Zprávě o stavu zemědělství
VíceVY_32_INOVACE_12_ENERGETICKE PLODINY
Kód materiálu: Název materiálu: VY_32_INOVACE_12_ENERGETICKE PLODINY Energetické plodiny Předmět: Zeměpis Ročník: 8. Časová dotace: 45 minut Datum ověření: 10. 1. 2013 Jméno autora: Klíčová slova: Výchovné
VíceWWW.HOLUB-CONSULTING.DE
WWW.HOLUB-CONSULTING.DE Kukuřice jako monokultura způsobující ekologické problémy Jako například: půdní erozi díky velkým rozestupům mezi jednotlivými řadami a pozdnímu pokrytí půdy, boj proti plevelu
VíceAKCE: Přednáška Technologie výroby a zpracování bioplynu Stanislav Bureš. Datum: 27. 11. 2014
AKCE: Přednáška Technologie výroby a zpracování bioplynu Stanislav Bureš. Datum: 27. 11. 2014 Inovace studijních programů AF a ZF MENDELU směřující k vytvoření mezioborové integrace CZ.1.07/2.2.00/28.0302
VíceVÝROČNÍ ZPRÁVA ZA ROK 2013
VÝROČNÍ ZPRÁVA ZA ROK 2013 Osecká zemědělská a obchodní společnost a.s. 338 21 Osek u Rokycan 400 DIČ CZ25211943 V Oseku u Rokycan dne 6. března 2014. Obsah výroční zprávy: Základní údaje o firmě Informace
VíceZávazný přehled maximálních hodnot některých výdajů, na které může být poskytnuta dotace
Příloha 5 Závazný přehled maximálních hodnot některých výdajů, na které může být poskytnuta dotace Pro veškeré stavební práce platí, že maximálním výdajem, na který může být poskytnuta dotace, pro jednotlivé
VíceOPTIMALIZACE PROVOZU BPS Z POHLEDU TECHNIKY A LEGISLATIVY
OPTIMALIZACE PROVOZU BPS Z POHLEDU TECHNIKY A LEGISLATIVY Gabriela Smetanová Žďár nad Sázavou 24.5.2016 FARMTEC a. s. všechny stupně projekční činnosti stavby pro všechny kategorie skotu a prasat dojírny
VícePotenciál zemědělské a lesní biomasy. Ministerstvo zemědělství
Akční plán pro biomasu v ČR na období 2012-2020 Potenciál zemědělské a lesní biomasy Ing. Marek Světlík Ministerstvo zemědělství Agenda 1. OZE v perspektivě ě EU 2. Národní akční plán pro obnovitelnou
VíceVáš dopis značky/ze dne Číslo jednací Vyřizuje/telefon V Jihlavě dne KUJI 15023/2013/OZP/Fr Mgr. Fryš/564 602 504 1.3.2013
KRAJSKÝ ÚŘAD KRAJE VYSOČINA Odbor životního prostředí Žižkova 57, 587 33 Jihlava, Česká republika Pracoviště: Seifertova 24, Jihlava Dle rozdělovníku : Váš dopis značky/ze dne Číslo jednací Vyřizuje/telefon
VíceZemědělský svaz České republiky a obnovitelné zdroje energie. Ing. Martin Pýcha předseda ZS ČR
Zemědělský svaz České republiky a obnovitelné zdroje energie Ing. Martin Pýcha předseda ZS ČR Osnova: 1.Dosavadní vývoj českého zemědělství 2.Rozvoj obnovitelných zdrojů energie 3.Pozitiva a rizika obnovitelných
VíceSTABILIZACE KALŮ. Anaerobní stabilizace. Definice. Metody stabilizace kalů. Anaerobní stabilizace kalů. Cíle anaerobní stabilizace
STABILIZACE KALŮ Definice Stabilizace - dosažení míry určitých vlastností kalu, vyjadřující vhodnost kalu pro určitý způsob jeho dalšího využití. - stav, kdy je kal stabilní tj. nepodléhá intenzivnímu
VícePůda a hnojení. Roman Rozsypal
Půda a hnojení Roman Rozsypal Koho živí půda Rostliny - Zvířata - Člověka zatížení cca 0,4 VDJ/ha o.p. Edafon -?! Potřeba sušiny krmiv Zvířata - zatížení přežvýkavci 1 VDJ/ha = potřeba sušiny krmiv cca
VíceSestava a technologické parametry bioplynové stanice
Sestava a technologické parametry bioplynové stanice Zadání: Množství, druh a koncentrace vstupních materiálů Cíl: Technologické parametry Produkce bioplynu (toky materiálu, objem, zatížení, doba zdržení)
VíceFiche opatření (dále jen Fiche)
Název MAS MAS Moravský kras o.s. Fiche opatření (dále jen Fiche) Číslo Fiche Název Fiche 6 Příležitost pro místní produkty Přiřazení Fiche k opatření PRV (číslo, název) Hlavní opatření I. Název opatření
VíceBioplynové stanice v Jihočeském kraji
Bioplynové stanice v Jihočeském kraji současnost a perspektivy Miroslav Kajan Česká bioplynová asociace www.czba.cz aqua@trebon.cz 9. 5. 2011, Calla, JČU České Budějovice Bioplynové stanice v Jihočeském
VíceFiche opatření (dále jen Fiche)
Název MAS MAS Sdružení Západní Krušnohoří Fiche opatření (dále jen Fiche) Číslo Fiche Název Fiche 1 Modernizace zemědělských podniků Přiřazení Fiche k opatření PRV (číslo, název) 4.Hlavní opatření I. Název
VíceBioplynová stanice Týnec u Dobrovice. Oznámení záměru podle přílohy č. 3 zákona č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí
Bioplynová stanice Týnec u Dobrovice Oznámení záměru podle přílohy č. 3 zákona č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí duben 2007 Oznámení záměru Bioplynová stanice Týnec u Dobrovice OBSAH:
VíceOSA I. Opatření I.1.1 Modernizace zemědělských podniků
OSA I Podopatření I.1.1.1 Opatření I.1.1 Modernizace zemědělských podniků Podopatření I.1.1.1. Modernizace zemědělských podniků Popis podopatření Dotace je zaměřena na investice do zemědělských staveb
VíceTZB - Vytápění. Daniel Macek Katedra ekonomiky a řízení ve stavebnictví, Fakulta stavební, ČVUT v Praze
TZB - Vytápění Daniel Macek Katedra ekonomiky a řízení ve stavebnictví, Fakulta stavební, ČVUT v Praze Volba paliva pro vytápění Zemní plyn nejrozšířenější palivo v ČR relativně čistý zdroj tepelné energie
VíceMakroekonomické informace 06/2008 2015-05-04 00:00:00
Makroekonomické informace 06/008 05-05-04 00:00:00 Květen byl dalším měsícem tohoto roku, ve kterém byl zaznamenán pokles počtu nezaměstnaných. K poklesu nezaměstnanosti přispěl postupně zvyšující se počet
VíceObnovitelné zdroje energie Otázky k samotestům
ČESKÉ VYSOKÉ UČENÍ TECHNICKÉ V PRAZE Fakulta stavební Obnovitelné zdroje energie Otázky k samotestům Ing. Michal Kabrhel, Ph.D. Praha 2011 Evropský sociální fond Praha & EU: Investujeme do vaší budoucnosti
VíceDotace pro mladé začínající zemědělce
Dotace pro mladé začínající zemědělce Dotační program určený na podporu zahájení činnosti mladých zemědělců (dotace na techniku, technologie, stavební výdaje, pořízení zemědělských budov, pozemků apod.)
VíceAKCE: Přednáška - Rodinná farma Švábenice
AKCE: Přednáška - Rodinná farma Švábenice Stanislav Bureš. Datum: 27. 11. 2014 Inovace studijních programů AF a ZF MENDELU směřující k vytvoření mezioborové integrace CZ.1.07/2.2.00/28.0302 Tato prezentace
VícePROGRAM KOGENERACE. Grafy Snížení emisí znečišťujících látek kogenerací...4 Snížení emisí skleníkových plynů kogenerací...5
PROGRAM KOGENERACE Obsah 1 Proč kombinovaná elektřiny a tepla...2 2 Varianty řešení...2 3 Kritéria pro výběr projektu...2 4 Přínosy...2 4.1. Přínosy energetické...2 5 Finanční analýza a návrh podpory za
VíceFiche opatření (dále jen Fiche)
Název MAS Region HANÁ, o.s. Fiche opatření (dále jen Fiche) Číslo Fiche Název Fiche 1 Rozvoj zemědělských podniků Přiřazení Fiche k opatření PRV (číslo, název) 4.Hlavní opatření I. Název opatření resp.podopatření:
VíceVýkaz cenové lokality (část a + b)
Výkaz cenové lokality (část a + b) 31, 32-CL a): Výkaz cenové lokality (část a) Držitel licence na výrobu nebo rozvod tepelné energie uvede požadované údaje samostatně pro každou cenovou lokalitu za licencovanou
VíceVysoká škola ekonomická v Praze. Diplomová práce. 2011 Jan Příborský
Vysoká škola ekonomická v Praze Diplomová práce 2011 Jan Příborský Vysoká škola ekonomická v Praze Fakulta podnikohospodářská Obor: Podniková ekonomika a management Název diplomové práce Posouzení investičního
VíceProgram rozvoje venkova ČR ohlédnutí za obdobím 2007-2013 a výhled na období 2014-2020
Program rozvoje venkova ČR ohlédnutí za obdobím 2007-2013 a výhled na období 2014-2020 Ministerstvo zemědělství Národní konference VENKOV 16. 10. 2014 PRV 2007-2013 základní shrnutí Celková alokace 3 670
VíceII. Metodické vysvětlivky
II. Metodické vysvětlivky Referenční období pro Strukturální šetření v zemědělství 2013 u ukazatelů stavového charakteru bylo vztaženo k datu 30. 9. 2013. Veličiny týkající se využití pracovní síly v zemědělství
VíceVýznam organických hnojiv pro výživu rybniční biocenózy
Význam organických hnojiv pro výživu rybniční biocenózy Pavel Hartman Název konference: Intenzivní metody chovu ryb a ochrana kvality vody Třeboň, únor 2012 1. Úvod a literární přehled Mnoho generací rybníkářů
Více2 Primární zdroje energie. Ing. Petr Stloukal Ústav ochrany životního prostředí Fakulta technologická Univerzita Tomáše Bati Zlín
2 Primární zdroje energie Ing. Petr Stloukal Ústav ochrany životního prostředí Fakulta technologická Univerzita Tomáše Bati Zlín Obsah přednášky 1. Zdroje energie rozdělení 2. Fosilní paliva 3. Solární
VíceZměny v nitrátovésměrnici
06.02.2015 Změny v nitrátovésměrnici Jan Klír Výzkumný ústav rostlinnévýroby, v.v.i. Praha -Ruzyně Tel.: 603 520 684 E-mail: klir@vurv.cz Web: www.vurv.cz Nitrátovásměrnice Směrnice Rady 91/676/EHS o ochraně
VíceBioplynová stanice. Úvod. Immobio-Energie s.r.o. Jiráskovo nám. 4 Tel.: 377 429 799 326 00 Plzeň Fax: 377 429 921 contact@immobio-energie.
Ing. Diana Sedláčková Mobil: 728 019 076 Bioplynová stanice Úvod Vznik bioplynu z organických látek i využití methanu k energetickým účelům je známo již dlouho. Bioplyn je směs methanu, oxidu uhličitého
VíceRozdělení BPS podle zpracovávaného substrátu
Rozdělení BPS podle zpracovávaného substrátu Bioplynové stanice k 31.12.2015 Celkem 507 BPS (k 1.1.2014 500 BPS) Instalovaný výkon 358 MW Výroba elektřiny 83887 GWh Podíl bioplynu na OZE 24,7 % (22,1 %)
Více5. EKONOMICKÝ VÝVOJ. HDP na 1 obyvatele (ČR=100) % 84,3 83,1 80,1 82,8 82,2 1) -2,1 x
5. EKONOMICKÝ VÝVOJ 5.1 Makroekonomický rámec Zlínský kraj leží na východě republiky a jeho východní okraj tvoří státní hranici se Slovenskem. Po ekonomické stránce patří dříve hospodářsky progresivní
VícePředběžná studie proveditelnosti využití tepla u BPS Opatov. Předběžná studie proveditelnosti využití tepla u bioplynové stanice OPATOV
Předběžná studie proveditelnosti využití tepla u bioplynové stanice OPATOV ZÁŘÍ 2013 Zpracovatel: SEVEn, Středisko pro efektivní využívání energie, o.p.s. Americká 579/17, 120 00 Praha 2 T: +420 224 252
Více09 ÚSPORNÉ ZDROJE ENERGIE
Radíme a vzděláváme Centrum pasivního domu je neziskovým sdružením právnických i fyzických osob, které vzniklo za účelem podpory a propagace standardu pasivního domu a za účelem zajištění kvality pasivních
VíceGraf 3.1 Hrubý domácí produkt v Královéhradeckém kraji (běžné ceny) HDP na 1 obyvatele - ČR HDP na 1 obyvatele - kraj podíl kraje na HDP ČR 4,9
3. EKONOMICKÝ VÝVOJ Makroekonomika: Podíl kraje na HDP ČR byl pátý nejnižší mezi kraji. Makroekonomické údaje za rok 213 budou v krajském členění k dispozici až ke konci roku 214, proto se v této oblasti
VíceZkušenosti z projektů OZE a KVET
1 Zkušenosti z projektů OZE a KVET STAVEBNÍ FÓRUM Ostrava 02/2009 Ing. Josef Opluštil 603 458 054 oplustil@tebodin.cz 2 Energetická situace Energetická situace Rostoucí spotřeba Rostoucí náklady na těžbu
VíceÚvod... 4. Bioplynová stanice... 5. Provoz bioplynové stanice... 6. Produkty anaerobní digesce... 7. Bioplynová stanice Načeradec...
Obsah Úvod... 4 Bioplynová stanice... 5 Provoz bioplynové stanice... 6 Produkty anaerobní digesce... 7 Bioplynová stanice Načeradec... 8 Technické informace... 9 Složení plynu... 10 Postup krmení... 11
VícePříprava změn v nitrátové směrnici od roku 2016
10.12.2015 Příprava změn v nitrátové směrnici od roku 2016 Jan Klír Výzkumný ústav rostlinné výroby, v.v.i. Praha - Ruzyně Tel.: 603 520 684 E-mail: klir@vurv.cz Web: www.vurv.cz Nitrátovásměrnice Směrnice
VíceOrientační (domácí) přepočet na MWh. Co je 1 MWh zemního plynu? Jak se zákazník dozví skutečnou hodnotu spalného tepla v jeho obci a městě?
ZEMNÍ PLYN Spotřeba se i nadále měří v m 3, ale při fakturaci je spotřeba přepočítávána na MWh. 1 MWh zemního plynu je takové jeho množství, které odpovídá 1 MWh tepelné energie uvolněné jeho dokonalým
Více