Pracovní skupina č. IV: Organizace trhu

Transkript

1 ANALÝZA PROBLÉMOVÝCH TÉMAT V RÁMCI PRIORITY 3 PODPORA ORGANIZACE POTRAVINOVÉHO ŘETĚZCE A ŘÍZENÍ RIZIK V ZEMĚDĚLSTVÍ Pracovní skupina č. IV: Organizace trhu Problematická oblast: Zlepšení postavení prvovýrobců v distribuční výrobkové vertikále formou sdružování do odbytových organizací. 1. Co je skutečným problémem, na který má politika v rámci jednotlivých priorit reagovat? V posledních letech se zrychluje proces globalizace a koncentrace kapitálu v navazujících odvětvích zemědělské produkce, tzn. ve zpracovatelském průmyslu a v obchodě. Následně dochází ve zvyšující se míře k řadě poruch na trhu a vytváří se rostoucí tlak na prvovýrobce v oblasti zpeněžování zemědělské produkce. Prvovýrobci jsou výchozím článkem výrobkové distribuční vertikály a z těchto důvodů různé neočekávané výkyvy na trhu (cenová volatilita, změna relace mezi nabídkou a poptávkou, změny cen vstupů) dopadají do tohoto odvětví nejcitelněji. Tlak, který je vytvářen při těchto změnách trhu se promítá prostřednictvím odběratelů negativně do prvovýroby a projevuje se především ekonomice zemědělských podniků. V této souvislosti se proto jeví jako významné posílení pozice prvovýrobců v distribučních cestách výrobkové vertikály. Jako jedna z forem zlepšení pozice a konkurenceschopnosti na trhu se jeví sdružování prvovýrobců do takových forem odbytových organizací (tj. do odbytových družstev, seskupení producentů, nebo organizací producentů), které by byly schopny odpovídajícím způsobem zastupovat prvovýrobce při vyjednávání odbytu produkce, zároveň jim poskytovaly i jiné služby a pomohly tím zlepšit jejich postavení na trhu ve vztahu k odběratelům. 2. Jaký je mechanizmus a příčiny vzniku tohoto problému? V ČR existují poměrně velké zemědělské podniky, které v případě prodeje zejména hlavních zemědělských komodit využívají jako prostředníka odbytové organizace jen minimálně, nebo jako členové těchto organizací obchodují zároveň přímo s odběrateli. Také odběratelé často ve snaze vyhnout se obchodování s odbytovými organizacemi a oslabit jejich pozici oslovovali jednotlivé členy zem. podniky s nabídkou přímého obchodování. Tím se mnohdy stávalo, že odbytová organizace ztrácela svou pozici na trhu, neboť zprostředkovala prodej jen nepatrného objemu produkce v regionu a její význam se stával zanedbatelný. Některé organizace v důsledku toho ukončily svou činnost. 1

2 Navíc podpora zakládání skupin výrobců1 sice stimulovala vznik odbytových organizací pro uvedené komodity, podmínky čerpání této podpory však umožňovaly v mnoha případech jejich založení zejména z důvodů čerpání podpory. Původní záměr, který měla tato podpora iniciovat, tedy zlepšení postavení producentů na trhu, tak v mnoha případech nesplnil svou úlohu. V ČR rovněž působí odbytové organizace, které mají poměrně značný význam při odbytu zemědělské produkce a v současné době není jejich vznik podporován. Jedná se o odbytové organizace pro komoditu mléko a společnosti přebírající funkci odbytových organizací pro komoditu vejce. 3. Jaký je rozsah a vývojový trend daného problému? Kvantifikace problému. Rozsah a vývojový trend daného problému - příklady: Zemědělské komodity se vyznačují specifiky, která oslabují tržní chování individuálních prvovýrobců. U zemědělských komodit, které nevyžadují okamžitý prodej nebo zpracování suroviny (obiloviny, olejniny, brambory, hovězí, vepřové, drůbeží maso) není činnost odbytových organizací dosud příliš významná a přes jejich velký počet na trhu mají převážně lokální význam. Objem takto obchodované produkce na trhu je nízký (např. u obilovin cca %, u olejnin cca %, u brambor cca 3-4 %, u skotu cca %). V případě takových agrárních komodit, kde se jedná o potřebu rychlého odbytu produkce, event. zpracování (např. mléko, vejce, zelenina, některé druhy ovoce), pak kolektivní jednání výrazně posiluje možnost prosazení zájmů individuálních výrobců a zajišťuje rychlejší možnost pravidelného odbytu jejich produkce. U těchto rychle obrátkových komodit fungují odbytové organizace v ČR nejlépe, neboť zprostředkovávají prodej poměrně významného objemu z celkové produkce (např. u mléka téměř 70 %, u ovoce asi %, u zeleniny cca %). 4. Jak závažný je tento problém? Český agrární trh neměl z předchozích období, (tj. do roku 1998) zkušenosti s činností a fungováním odbytových organizací, tak jako tomu je např. v EU 15. Z těchto důvodů dochází v ČR dosud k formování činnosti i postavení odbytových organizací ve výrobkové vertikále. Vytváření odbytových organizací je pro některé druhy komodit (např. ovoce, zelenina, vejce) nutností. Jednotliví producenti se nemohou samostatně uplatnit v obchodních řetězcích pro úzkou specializaci, což nevyhovuje požadavkům řetězců. Pouze vytvořené odbytové organizace mají možnost dostát požadavkům řetězců, tj. realizovat kompletaci a centralizaci nabídek včetně provedení tržní úpravy a balení zboží podle požadavků obchodních řetězců. 1 Podpora podle NV 655/2004 Sb. o stanovení podmínek pro zařazení skupin výrobců, zajišťujících společný odbyt vybraných zemědělských komodit, do programu zakládání skupin výrobců a o stanovení podmínek pro poskytnutí dotace k podpoře jejich činnosti ve znění pozdějších předpisů. 2

3 5. Je tento problém efektivně řešitelný v rámci nástrojů PRV? V rámci nového PRV bude možno podpořit zřizování nových seskupení producentů. Pravidla však budou vyžadovat, aby nově vzniklé organizace producentů měly při žádosti o podporu stanoven podnikatelský plán. Jejich činnost tedy nebude ve vztahu k prvovýrobcům zaměřena pouze na odbyt suroviny, ale i na jiné aktivity, které by měly pro své členy zajišťovat. Na základě jejich činnosti pak bude po pěti letech čerpání podpor ověřeno, zda byly cíle plánu splněny. Obdobná pravidla platí v současné době pro zřizování seskupení producentů u ovoce a zeleniny, kde se tento způsob osvědčil a odbytové organizace dobře fungují. Na druhé straně je však nutno podotknout, že u komodity mléka a vajec, kde nebylo zakládání skupin výrobců nijak podporováno, přesto organizace výrobců vyvíjí součinnost a mají významný podíl obchodované produkce na trhu. Podpora v rámci PRV by měla být zaměřena na malé zemědělské podniky, které mají vlivem nízkého objemu produkce zhoršenou vyjednávací pozici vůči odběratelům, nikoliv však komoditně. Těmto drobným zemědělským producentům by nová sdružení producentů měla zabezpečit společné uvádění zboží na trh, centralizaci prodeje a dodávek velkoodběratelům. Rovněž by pro ně měla zajišťovat ostatní činnosti, např. rozvoj podnikatelských a marketingových dovedností, nebo organizace a usnadnění inovačních procesů. Zaměřovat podporu speciálně na vybrané zemědělské komodity se nejeví tomto případě jako vhodné. (V rámci jednotlivých zemědělských komodit je počet žadatelů o podporu zakládání seskupení producentů nyní dostatečný a není třeba vznik nových seskupení formou této podpory stimulovat viz. tab. č. 1). 6. Do jaké míry je tento problém řešen ve stávajícím PRV? Po začlenění ČR do EU bylo v rámci programu HRDP schváleno opatření Zakládání skupin výrobců pro poskytování dotace k podpoře jejich činnosti. Podpora z Horizontálního plánu rozvoje venkova byla zaměřena na zakládání a zlepšení činnosti skupin výrobců. Na základě této subvence začala v ČR rychle vznikat nová sdružení producentů. Podpora zakládání skupin výrobců je v ČR na základě tohoto nařízení poskytována pouze u takových komodit, které nejsou zabezpečeny zvláštními tržními předpisy specifických komodit platných v rámci Společenství. Jedná se především o podporu sdružení výrobců pro včelí produkty, obiloviny, olejniny, brambory, len a konopí, jatečný skot, jatečná prasata, jatečnou drůbež, jatečné ovce a kozy. Podpora pro zakládání takových organizací uvedených komodit měla formu přímé nenávratné dotace na založení skupin výrobců a zajištění jejich fungování v průběhu pěti let, tj. do roku Podpora zakládání skupin výrobců splnila svůj účel jen částečně a to tím, že stimulovala producenty k vytváření nových odbytových organizací (viz tab.). Jejich počty však byly poměrně vysoké, zatímco obchodovaný objem produkce nízký. Docházelo tedy v mnoha případech k vytváření skupin výrobců pouze za účelem čerpání podpory, nikoliv z důvodů zlepšení odbytu produkce členů. Mnohá sdružení výrobců tak měla často pouze jednoho, 3

4 event. dva členy a splňovala podmínku podpory z hlediska finančního objemu obchodované produkce (např. některá sdružení u komodit jatečná prasata, jatečný skot a jatečná drůbež). Tab. 1 Vyplacená podpora na všechny žádosti v letech v tis. Kč Ukazatel Rok */ Obiloviny 5 806, , , , , ,4 Olejniny 3 379, , , , , ,0 Brambory 1 343, , ,0 892,3 734,7 426,3 Len a konopí 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 Květiny a okr.dřeviny 0,0 990,7 293,9 297,0 294,8 281,2 LAKR 0, ,2 356,4 366,4 400,0 334,1 Školk. výpěstky ov. dřevin 0,0 89,2 11,4 14,5 27,8 0,0 Včelí produkty 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 Jatečné ovce a kozy 0,0 16,3 0,2 2,2 2,6 0,1 Jatečný skot 221, , , , , ,2 Jatečná prasata 4 112, , , , , ,3 Jatečná drůbež 2 318, , , , , ,9 Jateční běžci 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 Celkem podpora 1) , , , , , ,4 Ovoce a zelenina - SP 2) 4 805, , , , , ,0 Ovoce a zelenina - OP 2) , , , , , ,0 Poznámka: */ rok 2011 odhad SZIF 1) podpora podle NV č. 655 Sb. ze dne 1.prosince 2004 v platném znění; 2) Ovoce a zelenina - podpora ze SOT podle : Prováděcí NR(EU) č. 1234/2007. Prováděcí předpis NK (EU) č. 543/2011 k NK(ES) č. 1234/2007 Pramen: SZIF Tab. 2 Počet žadatelů o podporu zakládání skupin výrobců za komodity v letech Ukazatel Rok */ Obiloviny Olejniny Brambory Len a konopí Květiny a okr.dřeviny LAKR Školk. výpěstky ov. dřevin Včelí produkty Jatečné ovce a kozy Jatečný skot Jatečná prasata Jatečná drůbež Jateční běžci Celkem podpora 1) Ovoce a zelenina - SP 2) Ovoce a zelenina - OP 2) Poznámka: */ rok 2011 odhad SZIF, počet žádostí není totožný s počtem sdružení výrobců, neboť některá sdružení obchodují s více komoditami 1) podpora podle NV č. 655 Sb. ze dne 1.prosince 2004 v platném znění; 2) Ovoce a zelenina - podpora ze SOT podle : Prováděcí NR(EU) č. 1234/2007. Prováděcí předpis NK (EU) č. 543/2011 k NK(ES) č. 1234/2007 Pramen: SZIF

5 7. Je tento problém řešený také jinými politikami v ČR? Stručný výčet s vysvětlením možných synergií a komplementarit. Kromě PRV na období bude problematika zakládání odbytových organizací rovněž řešena v rámci nové SZP také prostřednictvím SOT. Zatímco podpora z PRV je zaměřena na zřizování seskupení producentů malých a středních podniků a spočívá v jejich finanční podpoře, opatření SOT s finanční podporou nepočítají. V návrhu SOT jde o uznání zřízení a činnosti organizací producentů, sdružení organizací producentů a mezioborových organizací členským státem. Prakticky se jedná o vymezení aktivit a cílů těchto organizací, podmiňujících jejich uznání. U vybraných komodit (obiloviny, cukr, sušená krmiva, osiva, chmel, len a konopí, živé rostliny, ovoce a zelenina a výrobky z nich, víno, maso hovězí a telecí, vepřové, drůbeží, skopové a kozí, mléko a mléčné výrobky, vejce, včelařství a ostatní produkty, tzn. živá zvířata apod.) jsou definována dodatečná opatření pro uznání. 8. Hnací síly: Jedná se o faktory, které nejsou obvykle plně pod kontrolou zemědělce a MZe, oba se musí obvykle trendům přizpůsobovat. vyšší koncentrace odběratelů zpracovatelského průmyslu a obchodu - bude stále více nutit zejména malé zemědělské výrobce ke sdružování z důvodu lepších vyjednávacích podmínek při realizaci produktu. stále rostoucí globalizace projevující se dovozem produktů z jiných zemí bude vytvářet tlak na domácí producenty, čelit konkurenci a uspět na trhu prostřednictvím silných odbytových organizací. růst cen vstupů a výkyvy cen v příjmech 5

6 9. SWOT analýza první návrh Silné stránky Vznik odbytových organizací u všech hlavních agrárních komodit vlivem působení nástrojů zem. politiky pro zakládání organizací producentů (HRDP, SOT) Dobré fungování odbytových organizací pro mléko, ovoce a zeleninu, vejce se projevilo posílením vyjednávací síly prvovýrobců u těchto komodit Zajištění dlouhodobého odbytu produkce (mléko) Došlo k proniknutí do sítě obchodních řetězců (odbytové organizace pro komodity vejce, zelenina a ovoce) Příležitosti Existence nástrojů nové zem. politiky EU pro podporu zakládání organizací producentů PRV, SOT Zajišťování i jiných služeb pro členy nákup vstupů, marketing, apod. Vytváření odbytových organizací s celonárodní působností Slabé stránky Velký počet odbytových organizací s malým počtem členů a nízkou vyjednávací silou, vyvíjejících činnost za účelem čerpání podpory- podpora zakládání seskupení producentů nesplnila svou roli Nízký podíl obchodované produkce prostřednictvím odbytových organizací u většiny hlavních komodit (mimo komodity mléko, vejce, zelenina a ovoce) Chybí u nás tradice a zkušenosti s fungováním odbytových organizací Existence velkého počtu středních a velkých zemědělských podniků = neochota se sdružovat do organizací producentů Ohrožení Neochota odběratelů nakupovat produkci prostřednictvím odbytových organizací Dovozy suroviny ze zahraničí nízká cena dodávaného zboží Ukončení činnosti některých stávajících seskupení producentů s malým počtem členů po skončení čerpání podpory podle NV 655/2004 a zakládání obdobných nových sdružení producentů za účelem čerpání podpory z nového PRV 10. Doporučení, která opatření z PRV využít: Návrh nařízení, Hlava III Evropského parlamentu a Rady o podpoře pro rozvoj venkova z Evropského zemědělského fondu pro rozvoj venkova (EZFRV), Hlava III Podpora pro rozvoj venkova, Kapitola I Opatření, oddíl 1 Jednotlivá opatření, čl. 28 Zřizování seskupení producentů. 6