Připravované změny v nitrátové směrnici

Transkript

1 Připravované změny v nitrátové směrnici

2 Nitrátová směrnice Směrnice Rady 91/676/EHS o ochraně vod před znečištěním dusičnany ze zemědělských zdrojů ( nitrátová směrnice ) Implementace nitrátové směrnice v České republice - 33 vodního zákona (čtyřleté intervaly pro revize zranitelných oblastí a akčního programu) a prováděcí předpisy: nařízení vlády č. 103/2003 Sb. vymezení zranitelných oblastí (2003) 1. akční program ( ) dvě novely nařízení vlády č. 103/2003 Sb. 1. revize zranitelných oblastí (návrh 2007, vyhlášení 2007) 2. akční program ( )

3 nařízení vlády č. 262/2012 Sb., o stanovení zranitelných oblastí a akčním programu 2. revize zranitelných oblastí (návrh 2011, vyhlášení 2012) 3. akční program ( ) mimořádná novela v roce 2014 (nařízením č. 117/2014 Sb.) úprava 3. akčního programu na základě jednání s Evropskou komisí (v roce 2014, v polovině trvání 3. akčního programu) příprava novely nařízení vlády č. 262/2012 Sb. (případně nový předpis), s předpokládanou účinností od revize zranitelných oblastí (návrh 2015, vyhlášení 2016) 4. akční program ( )

4 Hlavní kritéria pro revize zranitelných oblastí vyřazení nebo přiřazení oblastí (VÚV TGM, v.v.i.) Zrušení stávajících oblastí: Koncentrace dusičnanů trvale pod 25 mg/l, klesající trend v hodnoceném období Vymezení nových oblastí: Koncentrace dusičnanů v podzemních a povrchových vodách nad 50 mg/l Stoupající trend vývoje dusičnanů Zemědělské hospodaření Vliv eutrofizace

5 2. revize zranitelných oblastí v roce 2011, s účinností změn od

6 Návrh změn zranitelných oblastí (3. revize v roce 2015), s účinností od

7 Návrh na rozšíření zranitelných oblastí (2016) okres Rakovník Břežany u Rakovníka Čistá u Rakovníka Křekovice Lhota u Rakovníka Milíčov Nová Ves u Rakovníka Otěvěky Strachovice Velká Chmelištná Zdeslav u Rakovníka okres Plzeň-sever Buček Hedčany Hradecko Kožlany Kralovice u Rakovníka Slatina u Chříče Výrov u Kralovic okres Rokycany Litohlavy okres Příbram Hubenov u Borotic Plešiště Pořešice Vysoký Chlumec okres Jindřichův Hradec Oldřiš u Blažejova okres Kolín Kolín okres Žďár nad Sázavou Milešín Rozseč okres Blansko Sulíkov okres Brno-venkov Blahoňov Borovník Deblín Javůrek Katov Kuřimská Nová Ves Kuřimské Jestřabí Lubné Níhov Prosatín Řikonín Veverská Bítýška okres Vyškov Orlovice okres Přerov Osek nad Bečvou okres Kroměříž Dobrotice Holešov Přílepy u Holešova Třebětice Všetuly Žopy okres Opava Jamnice Kamenec Loděnice Neplachovice Sádek u Opavy Štemplovec Velké Heraltice okres Jeseník Bernartice u Javorníka Fojtova Kraš Horní Heřmanice u Bernartic Hukovice u Velké Kraše Velká Kraš

8 Návrh na zrušení zranitelných oblastí (2016) okres Příbram Buková u Příbramě Dobříš Lhotka u Dobříše Rosovice okres Praha-západ Černolice Jíloviště Kytín Mníšek pod Brdy Řitka Stříbrná Lhota okres Liberec Bílý Kostel nad Nisou Dolní Vítkov Grabštejn Horní Vítkov Hrádek nad Nisou Chotyně Oldřichov na Hranicích Václavice u Hrádku nad Nisou

9 Akční program nitrátové směrnice Průběžný monitoring účinnosti akčního programu (AP) šetření v podnicích (250 podniků) detailní monitoring ve vybraných rizikových oblastech analýza výnosů plodin a spotřeby hnojiv bilance živin půdně-klimatické podmínky (teploty a srážky v 356 povodích) Úpravy opatření akčního programu (AP) vyhodnocení vědeckých poznatků (Nmin v půdě, polní pokusy) uplatnění nových technologií a hnojiv jednání s Evropskou komisí (EK) vyjednávání k jednotlivým požadavkům, odborné konzultace, EU pilot, vědecké oponentury požadavky praxe (projednání prac. návrhu 4. AP v únoru 2016) Vzdělávání, osvěta (metodiky, semináře, školení, web, )

10 Na koho se nitrátová směrnice vztahuje? Požadavky akčního programu uvedené v NV č. 262/2012 Sb. se vztahují na všechny zemědělské podnikatele provozující zemědělskou výrobu ve zranitelných oblastech (ZOD). Akční program týká pouze zemědělské půdy (i mimo LPIS!) a vybraných objektů (sklady statkových hnojiv). Z pohledu nitrátové směrnice jsou opatření vztahující se k zemědělské půdě platná pouze na zemědělských pozemcích nacházejících se ve zranitelných oblastech. Výjimka je jen při hodnocení limitu 170 kg organického dusíku (živočišného původu) v průměru na 1 ha zemědělské půdy podniku. K tomuto výpočtu se použije veškerá výměra půdy vhodné ke hnojení, tedy i výměra mimo zranitelné oblasti. Kapacita skladovacích prostor pro statková hnojiva se hodnotí na území celého zemědělského podniku, i když hospodaří ve zranitelných oblastech jen částečně.

11 Změny v 3. AP v roce 2014 Opatření s odloženou účinností (ukončení mimořádně prodlouženého přechodného období, vyhlášeného již v roce 2008; účinnost změn od ): sklady na statková hnojiva minimálně na 6 měsíců (neplatí pro hnůj, který je možný uložit na poli) meziskladování hnoje minimálně 3 měsíce před jeho uložením na zemědělské půdě (neplatí pro hlubokou podestýlku; slamnatý hnůj skotu; hnůj koní, ovcí, koz a drůbeže)

12 Změny v 3. AP v roce 2014 Změny na základě akceptovaných požadavků EK (mimořádná novela nařízení vlády č. 262/2012 Sb., provedená nařízením vlády č. 117/2014 Sb.; účinnost změn od ): úprava období zákazu hnojení přes zimu úprava limitů hnojení a doplnění referenčních výnosů k zelenině, doplnění limitu hnojení pro hořčici, snížení zápočtu N ze hnoje zákaz hnojení na sníh a promrzlou půdu odkazy na tabulky produkce N v nové vyhlášce č. 377/2013 Sb. zvýšení kapacity skladů na hnojůvku na 5 měsíců požadavek na udržování skladů statkových hnojiv v dobrém technickém stavu rozšíření zákazu hnojení na pozemcích se sklonitostí nad 10 i na trvalé travní porosty

13 Opatření AP nitrátové směrnice, s vyznačením navrhovaných změn od roku 2016 Období zákazu hnojení (požadavek EK na prodloužení období zákazu hnojení na podzim i v předjaří) Limity hnojení k plodinám (požadavek EK na různé limity hnojení podle výnosů nebo na přikázanou metodiku hnojení) Letní a podzimní hnojení na orné půdě (částečná úprava) Skladování statkových hnojiv (požadavek EK na zrušení nebo podstatné omezení možnosti uložení hnoje na poli) Střídání plodin ve zranitelných oblastech (sjednocení s požadavky na přímé platby) Hospodaření na svazích (odstranění duplicity s DZES 5) Hospodaření u útvarů povrchových vod (doplnění pro pastvu)

14 Období zákazu hnojení (platí do 2015/2016) Klimatický region Minerální dusíkatá hnojiva Hnojiva s rychle uvolnitelným dusíkem Hnojiva s pomalu uvolnitelným dusíkem (ozimé plodiny) (ostatní) (ozimé plodiny) (ostatní) (bez další plodiny) a (ozimé plodiny) (ostatní) (ozimé plodiny) (ostatní) (bez další plodiny) a Změny platné od zimy 2014/2015: - sjednocení termínů, od kdy je možné hnojit: nižší polohy (klimaregiony 0 až 5): 1. únor (ozimy), 16. únor (vše ostatní) vyšší polohy (klimaregiony 6 až 9): 16. únor (ozimy), 29. únor (vše ostatní) - v roce 2012 avizované prodloužení období zákazu hnojení na podzim pro hnojiva s rychle uvolnitelným N o 2 3 týdny, které mělo nastat od r. 2014, nebylo uplatněno

15 Období zákazu hnojení (návrh od 2016/2017) Klimat. region Minerální dusíkatá hnojiva Hnojiva s rychle uvolnitelným dusíkem Hnojiva s pomalu uvolnitelným dusíkem porost, sklon porost, sklon 3 (15.10.) (ostatní) (ostatní) (bez další plodiny) a porost, sklon porost, sklon 3 (01.10.) (ostatní) (ostatní) (bez další plodiny) a Návrh změn od zimy 2016/2017: - platí jen na orné půdě a trvalých travních porostech - upřesnění termínů, od kdy je možné hnojit v předjaří: nižší polohy (klimaregiony 0 až 5): 1. únor (porost, sklon 3 ) 16. únor (ostatní) vyšší polohy (klimaregiony 6 až 9): 15. únor (porost, sklon 3 ) 1. březen (ostatní)

16 Limity hnojení k plodinám Dusík použitý k podpoře rozkladu slámy nebo k meziplodině se nezapočítává do limitu přívodu dusíku pro následně pěstovanou plodinu. Zápočet dusíku z jeho celkového přívodu u různých druhů hnojiv, pro účely hodnocení limitu hnojení: minerální hnojiva % hnojiva s pomalu uvolnitelným dusíkem a uprav. kaly.. 30 % hnojiva s rychle uvolnitelným dusíkem kejda prasat a digestát z bioplynové stanice (příp. jejich tekuté podíly po mechanické separaci, tzv. fugát).. 70 % ostatní hnojiva s rychle uvolnitelným dusíkem.. 60 %

17 Limity hnojení k plodinám (platí do 2015/2016) Plodina Limit hnojení Výnos hlavního produktu (kg N/ha) (t/ha) pšenice ozimá 190 7,7 ječmen ozimý 140 6,7 ječmen jarní 110 6,0 kukuřice na zrno ,0 cukrovka ,0 řepka ozimá 230 4,5 kukuřice na siláž ,0 jetel, vojtěška 40 10,0 trávy na orné půdě ,0 trvalé travní porosty 160 8,0 hořčice bílá 80 1,2 zelí hlávkové ,0

18 Výnosové hladiny - návrh změn od 2016/2017 Výnosová hladina 1 (cca 20 % o.p.) Klimatický region * Hlavní půdní jednotka ** 8, 9 18, 20, 22, 34-36, 48 50, 55 58, , 37 41, , , 53 Výnosová hladina 2 (cca 60 % o.p.) Klimatický region * Hlavní půdní jednotka ** všechny ostatní bonitované půdně ekologické jednotky, které nepatří do výnosové hladiny 1 ani 3 Výnosová hladina 3 (cca 20 % o.p.) Klimatický region * Hlavní půdní jednotka ** , , 3 19, 24, 25, 42, , 57,

19 Plodina Diferencované limity hnojení (návrh od 2016/2017) Výnosové hladiny t/ha kg N/ha t/ha kg N/ha t/ha kg N/ha Pšenice ozimá krmná/potravinářská do 6,0 160/170 6,0 8,0 180/200 nad 8,0 200/230 Ječmen ozimý do 5, ,0 7,0 150 nad 7,0 170 Tritikale do 4, ,5-6,0 140 nad 6,0 160 Pšenice jarní do 4, ,0-6,0 130 nad 6,0 145 Ječmen jarní sladovnický/krmný do 5,0 90/110 5,0-6,5 110/130 nad 6,5 130/150 Žito do 4, ,5-6,0 120 nad 6,0 140 Oves do 3, ,5 4,5 110 nad 4,5 130 Kukuřice na zrno do 7, , nad 10,0 240 Kukuřice na siláž do nad Brambory rané/sadbové do /30 130/125 nad 25/30 160/150 Brambory ostatní do nad Cukrovka do nad Krmná řepa do nad Řepka do 3, ,5-4,5 220 nad 4,5 240 Mák do 0,7 80 0,7-1,1 100 nad 1,1 120 Slunečnice do 2, ,0-3,0 110 nad 3,0 130 Len do 1,4 70 1,4-1,8 80 nad 1,8 90 Hořčice do 0,9 70 0,9-1,3 80 nad 1,3 90

20 Letní a podzimní hnojení na orné půdě Pro účely upřesnění hnojení je zemědělská půda rozčleněna do tří aplikačních pásem, a to podle skupin BPEJ a na základě rizika ztrát dusičnanů do vod. Půdy ve III. aplikačním pásmu jsou navíc ještě rozděleny podle rizika infiltrace, tedy průsaku vody, na pásma III a, III b. Systém BPEJ je průběžně aktualizován, hlavními důvody pro změnu zařazení půd na konkrétních pozemcích jsou degradační procesy nebo zásadní změny hydromorfizmu půdy; o aktualizaci lze i žádat.

21 Letní a podzimní hnojení na orné půdě Hnojit by se mělo jen ve zdůvodněných případech, např. po nevhodné předplodině, k meziplodině nebo k podpoře rozkladu slámy. Hnojení kejdou je vhodné zejména k podpoře rozkladu slámy obilnin (vyrovnání nepříznivého poměru C:N) a ke hnojení před setím ozimých plodin. Při používání kejdy pro časně seté jarní plodiny je vhodná pozdější podzimní aplikace (nižší teploty půdě) a využití inhibitorů nitrifikace.

22 Letní a podzimní hnojení na orné půdě Omezení hnojení se vztahuje jen na hnojení: minerálními dusíkatými hnojivy hnojivy s rychle uvolnitelným dusíkem v termínu od 15. června do doby zákazu hnojení k plodinám (i meziplodinám) vysetým až po tomto datu na podporu rozkladu slámy Omezení se tedy nevztahuje na hnojení: hnojivy s pomalu uvolnitelným dusíkem k plodinám již pěstovaným na pozemcích k rozhodnému datu 15. června, např. k jarním plodinám (kukuřice, mák)

23 Hnojení v létě a na podzim (platí do roku 2015) Podmínka hnojení I. aplikační pásmo II. aplikační pásmo a) půdy se středním rizikem infiltrace III. aplikační pásmo b) půdy s vysokým rizikem infiltrace A B A B A B A B k ozimé plodině po obilnině k ozimé plodině po jiné předplodině než je obilnina k meziplodinám (mimo jetelovin a luskovin) nebo k podpoře rozkladu slámy (mimo slámu luskovin, olejnin, jetelovin na semeno) pro následné jarní plodiny * ** 0 0 A. max. limit přívodu dusíku v minerálních dusíkatých hnojivech, v kg N/ha B. max. limit přívodu dusíku v hnojivech s rychle uvolnitelným dusíkem, v kg N/ha * použití hnojiv s rychle uvolnitelným N je možné až od 1. října ** pouze s inhibitorem nitrifikace

24 Hnojení v létě a na podzim (návrh změn od r. 2016) Podmínka hnojení I. aplikační pásmo II. aplikační pásmo a) půdy se středním rizikem infiltrace III. aplikační pásmo b) půdy s vysokým rizikem infiltrace A B A B A B A B k ozimé plodině po obilnině k ozimé plodině po jiné předplodině než je obilnina k meziplodinám (mimo jetelovin a luskovin) nebo k podpoře rozkladu slámy (mimo slámu luskovin, olejnin, jetelovin na sem.) pro následné jarní plodiny * 0 (120) (0) (100) 80 0 (100) 80 ** A. max. limit přívodu dusíku v minerálních dusíkatých hnojivech, v kg N/ha B. max. limit přívodu dusíku v hnojivech s rychle uvolnitelným dusíkem, v kg N/ha * použití hnojiv s rychle uvolnitelným N je možné až od 1. října ** pouze s inhibitorem nitrifikace 0 0

25 Skladování statkových hnojiv Skladovací kapacity minimálně na 6 měsíců, pro: tekutá statková hnojiva, s výjimkou hnojůvky (na 5 měsíců, na základě výpočtu produkce hnojůvky v rámci projektu výstavby hnojiště, podle ČSN ), tuhá statková hnojiva, která nelze ukládat na zemědělské půdě (nízký obsah sušiny, nedostatečné množství steliva, nevhodné půdní podmínky, velký rozsah meliorací apod.). Sklady statkových hnojiv musí splňovat kvalitativní požadavky z hlediska ochrany vod (provázání s požadavky 39 vodního zákona; nesleduje se tedy pouze velikost skladů, ale i jejich technický stav).

26 Skladování statkových hnojiv Uložení tuhých statkových a organických hnojiv na zemědělské půdě před jejich použitím: hnůj skotu, prasat, drůbeže může být uložen na zemědělské půdě ve zranitelných oblastech na místech k tomu vhodných, avšak až po tříměsíčním skladování na hnojišti meziskladování se nevyžaduje pro: hnůj z hluboké podestýlky (skot, prasata), který se shromažďoval ve stáji nejméně 3 týdny hnůj skotu ze stelivových provozů bez produkce močůvky, který vzniká při průměrné denní spotřebě steliva nad 6 kg/dj statková hnojiva od jiných druhů zvířat (koně, ovce, kozy, drůbež) uložení do 12 měsíců (při meziskladování do 9 měsíců), opakování nejdříve po 4 letech

27 Skladování statkových hnojiv Výběr míst vhodných k uložení, způsoby ošetřování: dostatečná vzdálenost od vodního toku (min. 50 m, min. 100 m při sklonitosti pozemku nad 5 ) mimo půdy meliorované, erozně ohrožené, písčité, s velmi propustným podložím nebo zamokřené (mapa v LPIS) řádné ošetřování skládky zabránění odtoku hnojůvky (záchytné brázdy, přihrnutí zeminy, přidání slámy apod.) péče o celkový vzhled skládky (minimální výše 1,5 m, orientace po spádnici) Schválení míst vhodných k uložení v havarijním plánu.

28 Střídání plodin ve zranitelných oblastech Při pěstování jednoletých plodin je nutné omezit mezidobí bez porostu v zájmu omezení eroze půdy a snížení vyplavování živin. Při pěstování meziplodin, v případě, že nebude následovat ozimá plodina, je třeba ponechat porost na pozemku minimálně do daného kalendářního roku. Při obnově trvalých travních porostů a po zaorávce jetelovin je nutné vysévat v nejbližším agrotechnickém termínu následné plodiny. Jestliže po jetelovinách následuje jarní plodina, je třeba porost jetelovin zaorat po daného kalendářního roku. Zdůvodnění: Uvedení do souladu s požadavky pro přímé platby (plochy EFA meziplodiny a plodiny poutající vzdušný dusík)

29 Hospodaření na svazích Požadavky akčního programu na plnění protierozních opatření ve zranitelných oblastech, které byly plně v souladu s požadavky DZES 5, budou z akčního programu NS odstraněny (duplicita). Akční program NS k tomu navíc zakazuje pěstovat erozně nebezpečné plodiny na pozemcích se sklonitostí nad 7, přímo sousedících s útvary povrchových vod nebo nacházejících se od nich ve vzdálenosti do 25 m.

30 Hospodaření na svazích Zákaz používání hnojiv na svažitých pozemcích, se sklonitostí nad 10 : dusíkaté hnojivé látky nelze používat ani na zemědělských pozemcích s trvalým travním porostem zákaz hnojení se nevztahuje na: skliditelné rostlinné zbytky pastvu zvířat nebo jejich jiný pobyt na zemědělské půdě tuhá statková nebo organická hnojiva, zapravená na orné půdě do 24 hodin po aplikaci (mimo zranitelné oblasti platí lhůta na zapravení do půdy do 48 hodin); na trvalých travních porostech se zapravení samozřejmě nevyžaduje

31 Hospodaření u útvarů povrchových vod Zachování ochranného 3-metrového nehnojeného pásu (od břehové čáry) platí pro všechna hnojiva. Zachování ochranného 25-metrového pásu na zemědělských pozemcích se sklonitostí nad 7 - platí pro tekutá hnojiva s rychle uvolnitelným dusíkem (kejda, močůvka, digestát, ). Zabránit samovolnému přístupu zvířat do trvalého vodního toku, poškození koryt a údolních niv, zničení břehových porostů a znečištění vod. Ochranné pásy (3 m a 25 m) se nevztahují na: statková hnojiva rostlinného původu, tedy skliditelné rostlinné zbytky (ochranný pás 3 m) výkaly a moč zanechané hospodářskými zvířaty při pastvě nebo jiném pobytu na pozemku (ochranné pásy 3 a 25 m)