etiquet e etiquette

Transkript

1

2 úvod Etiketa Z francouzského étiquette, lístek, štítek) může znamenat: - štítek s označením obsahu, nebo - pravidla zdvořilého chování. Etiketa je vysoce konvenční záležitost a je tedy v každé společnosti a v každém prostředí odlišná. Přesto se téměř vždy soustřeďuje na několik hlavních okruhů: - držení těla a gest, - oblečení a účesu, - pozdravu a gest při setkání a loučení, - chování při jídle, - chování vůči osobám druhého pohlaví, - řeči a rozhovoru. Etika Z řeckého slova mrav), nebo též teorie morálky je filozofickou disciplínou, která zkoumá morálku nebo morálně relevantní jednání a jeho normy. Etika je disciplínou praktické filozofie. Etika se zabývá teoretickým zkoumáním hodnot a principů, které usměrňují lidské jednání v situacích, kdy existuje možnost volby prostřednictvím svobodné vůle. Hodnotí činnost člověka z hlediska dobra a zla. Na rozdíl od morálky, která je blíže konkrétním pravidlům, se etika snaží najít společné a obecné základy, n a nichž morálka stojí, popř. usiluje morálku zdůvodnit

3 úvod První dojem Často bývá rozhodující a často představuje rozdíl mezi úspěchem či propadákem. Existují průkazná fakta o tom, že horní hranice k vytvoření prvního dojmu je okolo čtyř minut. Ačkoliv se to zdá být nesmyslně krátká doba pro vytvoření úsudku o druhé osobě, existují názory, že je ještě příliš optimistická. K trvalému ohodnocení druhého stačí prý pouhých 120 vteřin společného setkání. Pozdravte, a to i v případě, že se neobracíte k nikomu konkrétnímu. Pokud uvidíte někoho, s kým máte přátelské vztahy, stačí letmo pozdvihnout obočí. Pomalu a sebevědomě kráčejte prostorem, rozhlížejte se po místnosti, nedívejte se pouze před sebe a neklopte oči k zemi. Musíte také myslet na to, abyste se podvědomě nemračili, ale usmívali se druzí se pak na Vás budou také usmívat. Vyberte si skupinku lidí, která se vám zdá sympatická, či kde znáte alespoň nějakou osobu. Přistupte k ní a bez ostychu se pozdravte, představte a dovolte se, zda můžete přisednout. Během pohovoru z velké části hovoří také tazatel a právě v těchto chvílích je nejdůležitější řeč těla, nikoliv Vaše slova. Uchazeč je aktivní především nonverbálně a reaguje pomocí zrakového kontaktu, výrazu v obličeji, gest a kývání hlavou. Je proto důležité navázat oční kontakt, který vyvolává pocit důvěryhodnosti. Klopení očí působí submisivně a vyhýbání se očnímu kontaktu vyvolává pocit nejistoty. V počáteční fázi jakéhokoliv setkání se ovšem nikdy na nikoho upřeně nedívejte déle než tři vteřiny, jinak můžete vyvolat pocit nepřátelství či agresivity. Podívejte se a potom zrakový kontakt krátce přerušte pohledem dolů. Během této krátké doby je nedostatek času pro působení pomocí mluveného slova. Prakticky všechny informace jsou navzájem předávány pomocí řeči těla. A když si jednou utvoříme nějaký úsudek o jiné osobě, jen těžko ho pak měníme. První dojmy jsou tak rozhodující v každodenním životě a přijímací pohovory nejsou žádnou výjimkou. Jsou klíčové pro vytvoření trvalých společenských vztahů, obchodního úspěchu či sexuálního uspokojení. Jak tedy vytvořit ideální první dojem? Do místnosti vstupujte vždy vzpřímeně a s hlavou vzhůru. Správné držení těla a chůze o vás mnohé prozradí. Rovné držení těla vyjadřuje dobré sebevědomí, shrbené naopak. Hospodařte s každou vteřinou prvního setkání. Nemyslete si, že špatný dojem lze snadno později opravit. Pozdější náprava věcí je o něco těžší než uvést je hned zpočátku do pořádku. Nebuďte přespříliš znepokojeni tím, co se říká při formálních setkáních. Být dobrým posluchačem je skutečně účinnější způsob, jak udělat dobrý dojem, než být nadaným řečníkem. Buďte si vědomi čehokoli, čím byste mohli vyvolávat u druhých negativní pocity - i když třeba neobjektivně a nespravedlivě - a snažte se tyto vlastnosti překonat. Také si buďte vědomi toho, čím můžete na druhé působit pozitivně, a na těchto svých silných stránkách stavte. A na závěr - nejjistější způsob, jak si o vás ostatní mohou vytvořit špatný úsudek během prvních dvou minut, je mít sám na sebe špatný názor. Výchozí bod pro zajištění příznivého prvního dojmu je mít sebedůvěru, která vychází z vědomí, že máme o sobě dobré mínění a realistický obraz

4 spolecenské ˇ vztahy Etika a společenská významnost Ve společnosti je vždy společensky významnější žena, starší nebo nadřízený. Při setkání se všemi by měla mít přednost žena, pak starší muž a profesní nadřízenost zůstává v pozadí. V případě, že není jasné, kdo je společensky významnější, není vhodné dlouhé váhání a raději situaci vyřešíme po svém. Společensky významná je i osoba slavná nebo jinak významná. Společensky významnější osoba podává ruku vždy jako první méně významné osobě. Společensky méně významná osoba by měla přenechat čestnější místo u stolu významnější osobě. Čestnější místo jak při chůzi, tak u stolu se nachází vždy vpravo. Existují i vyjímky, kdy společensky významnější osoba není vpravo od méně významné osoby a to v případě, že je to pro ni méně výhodné (např. když by místo vpravo bylo na konci řady nebo když je sousedem od pohledu nedůvěryhodná nebo podivná osoba apod.) Společensky významnější osoba vždy usedá jakok první, vstupuje do dveří jako první, na shodech jde vždycky společensky méně významná osoba níže než osoba významnější, zejména kvůli bezpečnosti významnější osoby. Muž by nikdy neměl nechat ženu sbírat spadlý předmět. Oslovování Oslovujeme vždy tak, jak si to daná osoba přeje. Ženy oslovujeme paní bez ohledu na to, zda-li jsou vdané. Oslovení slečno si dovolujeme pouze vůči velmi mladé dívce nebo pokud si o to žena sama řekne. Akademické tituly používáme zejména v prostředí, kde jsou obvyklé nebo víme-li, jak jsou důležité pro osloveného. Při takovémto oslovení musíme znát titul s jistotou přesně. Titul používáme při oslovení pouze jeden, i kdyby jich měl dotyčný více, oslovujeme akademickými tituly nikoliv vědeckými hodnostmi (akademické tituly jsou na vizitkách před jménem, vědecké hodnosti převážně za jménem), oslovujeme vždy titulem, hodností nebo funkcí nejvýznamnější. Tykání nabízí vždy osoba společensky významnější, proto jej nemůžeme prakticky odmítnout V našich zemích je běžné oslovovat druhou stranu při komunikaci buď běžným oslovením - pane, paní, slečno, akademickým titulem, pokud ho oslovovaný vlastní - pane inženýre, paní doktorko nebo funkčním titulem - pane vedoucí, paní ředitelko. Správné je oslovování v 5. pádě, tedy pane Nováku, pane doktore Součku. Platí, že má-li žena akademický titul, oslovujeme ji paní, i když není provdaná. Nejvýznamnější je titul akademický, poziční a pak běžné oslovení

5 spolecenské ˇ vztahy Problematika oslovování podle titulů 1. Absolventi bakalářského studia získávají tituly Bc. (bakalář), případně Bc.A (bakalář umění). Tímto titulem obvykle lidi neoslovujeme. 3. Absolventi magisterských studijních programů mohou v oblasti svého studia udělat rigorózní zkoušku, a pokud ji úspěšně složí, získávají za studium v oblasti humanitních, pedagogických a společenských věd titul PhDr. (doktor filozofie), za studium v oblasti práv titul JUDr. (doktor práv), v oblasti přírodních věd titul RNDr. (doktor přírodních věd), ve farmacii titul PharmDr. (doktor farmacie) a v teologii titul ThDr. (doktor teologie). Oslovujeme je pane doktore. 2. Absolventi magisterských studijních programů získávají v ekonomických, technických, zemědělských, lesnických a vojenských oborech tituly Ing. (inženýr), případně Ing. arch. (inženýr architekt). Oslovujeme je pane inženýre. V oblasti medicíny získávají absolventi tituly MUDr. (doktor medicíny), MDDr. (zubní lékař), nebo MVDr. (doktor veterinární medicíny). Oslovujeme je pane doktore. Absolventi magisterských studijních programů v ostatních oblastech získávají titul Mgr. (magistr), případně MgA. (magistr umění). Oslovujeme je pane magistře. 4. Absolventi doktorských studijních programů (takzvaného postgraduálního studia) získávají tituly dvojího druhu, píšou se za jménem. Absolventi mohou nabýt buď titulu Ph.D. (doktor), nebo Th.D. (doktor teologie). Oslovujeme je pane doktore. Setkat se můžete i s tituly udělovanými v minulosti, např. CSc. (kandidát věd). 5. Nejvyššími možnými tituly jsou tituly doc. (docent) a prof. (profesor). Získávají je akademičtí pracovníci, kteří působí na vysokých školách. Oslovujeme je pane docente,nebo pane profesore. Obecně platí, že všechny pedagogy oslovujeme jejich nejvyšší dosaženou hodností. To znamená, že pokud má pedagog titul docent i titul profesor, oslovujeme jej pane profesore. Podání ruky Podání ruky patří po celém světě k nejrozšířenější formě pozdravu. Kdysi podání ruky dokazovalo, že dotyčný nedrží v ruce zbraň. Zásadně si nepodáváme ruku v sedě, přes stůl nebo do kříže. Pokud se nám ruka potí, nenápadně si ji utřeme do kapesníku v kapse. Nepodáváme ruku zašpiněnou od práce, v sádře ani v rukavici, výjimkou jsou dámy, které si rukavice mohou ponechat. Slabý stisk vždy zanechává špatný dojem, stejně je tomu však i s příliš pevným stiskem. Netřeseme rukou nepřiměřeně dlouho a vyhneme se i familiárního poplácávání po rameně. Pamatujte také na to, abyste levou ruku neměli v kapse nebo na jiném nevhodném místě. Měla by být viditelná a otevřená. Při intimnějším kontaktu můžete levou ruku položit druhé straně na předloktí, loket nebo rameno. Ruku podáváme s mírným úsměvem a úklonem hlavy, díváme se přitom do očí, ruce jsou mírně nad úrovní pasu, stisk ruky je pevný, ale ne drtivý a netrvá déle než jednu vteřinu. Podáváme vždy pravou ruku i v případě, že oba zdravící se lidé jsou leváci, výjimku tvoří pouze skauti, kteří si podávají levou ruku, jelikož je blíže srdci. Podání ruky je druhem pozdravu a k pozdravu patří oční kontakt. Je nepřípustné někomu podat ruku a přitom se dotyčnému nedívat do očí. Ruku nabízí vždy osoba společensky významnější. Při zdravení párů začíná vždy žena společensky významnější a podává ruku ženě méně významné, pak jejímu muži, žena z méně významného páru podá ruku muži z významnějšího páru a nakonec podá významnější muž ruku méně významnému. Společensky významnější osoba se sama rozhodne, komu ruku podá a komu nikoliv. Při podávání ruky muž vždy stojí, v případě, že sedí, musí si stoupnout, avšak dáma může při podání ruky zůstat sedět. Nepodáváme ruku, když protějšek právě jí. Nepřijmout podávanou ruku je hrubou neslušností, jestliže pro to nejsou zcela zřejmé nebo známé důvody

6 etiketa Kancelář Přijímací pohovor V navštívené místnosti se bez vyzvání neposadíme, výjimkou je nadřízená pozice, která na vyzvání čekat nemusí, avšak dovolit se je zdvořilé. Podřízení by při vstupu nadřízeného nebo jakékoli návštěvy měli povstat. Pokud jsme úředníci nebo jiné osoby jednající se zákazníky, měli bychom při vstupu zákazníka též vstát, toto samozřejmě neplatí u přepážky. Před návštěvou úřadu nebo obchodním jednáním mobilní telefon vypínáme. Rušivý vstup do probíhajícího jednání je nevhodný, pokud nejde o právě projednávanou věc. Pro obě strany je závazné dodržovat slovo a dohodnuté termíny Na domluvené schůzky, obchodní jednání a veškerá úřední jednání chodíme přesně, tedy ne s předstihem ani se zpožděním. Ve velkých firmách, kde s klientem jednáme individuálně, je malé občerstvení samozřejmostí (alespoň káva nebo sklenice minerálky). Pozornost k ženám a obtěžování razantně rozlišujeme, nikdy nesmíme obtěžovat, ale vždy musíme být pozorní a galantní. Obtěžování (též zvané harašení) je jen to, co druhého obtěžuje, co mu vadí. Tykání nabízí vždy společensky významnější osoba té méně významné (tzn. žena muži, starší mladšímu, nadřízený podřízenému). Nabídnuté tykání se nedá přímo odmítnout, jelikož bychom mohli druhou osobu urazit, avšak můžeme nabídnout, že sami budeme nadále raději nadřízenému vykat. Promoce - jméno osoby s menší předností - zajímavost o ní - jméno osoby s vyšší prioritou - zajímavosti o ní Měli byste zajít na místo, kam se chystáte na pohovor a zjistit styl oblékání (a firemní kulturu), pokud chcete mít jistotu co si vzít na sebe. Přijďte na čas. Když se objevíte dříve než deset minut před začátkem schůzky, zasáhnete do časového rozvrhu a dalších aktivit vašeho protějšku. Ujistěte se, že víte, kam jdete a jak dlouho to bude trvat, než se tam dostanete. Jak začít? Navažte oční kontakt, usmějte se a natáhněte svou ruku ihned, jakmile vidíte ten samý pohyb u svého protějšku. První slova, která vypustíte z pusy, by měla být děkuji (třeba za pozvání k pohovoru) a tazatelovo jméno to si samozřejmě dopředu zjistěte a pamatujte. Pokud Vám nebylo řečeno, kam si máte sednout, zeptejte se. Jestliže dostanete na výběr mezi pohovkou a židlí, zvolte židli. Když je rozhovor u konce, poděkujte opět osobě za setkání, oslovte opět jménem a potřeste rukou. K honosnému prostředí patří i důstojné chování hostů. Tmavé obleky, světlé košile a kravaty jsou u pánů samozřejmostí a i oblečení dam tomu odpovídá. Ke gratulacím, pozdravům a předávání květin dochází až po skončení ceremonií a vesměs i v jiném prostoru než slavnostní auly. V průběhu ceremonie se netleská a negratuluje nahlas. Nejvhodnějším vyjádřením blahopřání zůstávají květiny. Vše ostatní by mělo přijít až při slavnostním obědě, který se hodí uspořádat. Samotné dary by neměly být nijak zvlášť okázalé

7 etiketa Představování Vázání kravaty Obecná pravidla - přednost ženy před mužem - přednost staršího před mladším - řednost výše postaveného před níže posta veným - představujeme vždy nejprve člověku s vyšší prioritou, ten se rozhoduje, zda podá ruku - přednost šéfa na území firmy znamená, že nadřízenému představuji návštěvy, on první podává ruku, on první usedá k jednání a dává pokyn k jeho zahájení a ukončení. Reakcí by mělo být vyslovení pozdravu, popřípadě vyjádření potěšení ze seznámení, opětování podání ruky. Pravidla představování dvou lidí Způsobů na uvazování kravat je řada, mezi nejznámější však patří Four in Hand nebo tzv. Long. Tento uzel je úzký, částečně nesymetrický a provedením nejjednodušší, proto je zřejmě tak používaný. Nejlépe vypadá na mužích s kratším krkem. Opak Longu je Windsorský uzel. Tento široký trojúhelníkový uzel vyzařuje sebevědomí, proto je vhodný zejména k pracovním pohovorům. Uzel se líbí a sluší asi každému, ale nejvíce vynikne na postavách s delším krkem. O něco skromnější variantou je poloviční Windsorský uzel tzv. Manhattan. Jedná se o trojúhelníkový symetrický a nejlépe vypadá s širšími kravatami. Jako univerzální střed mezi Windsorem a Longem se může řadit méně známý Prattský uzel nebo také zvaný Shelby. Vhodný ke každé košili, ale lépe vypadá na širších kravatách. Pokud by se někdo chtěl ještě více odlišit, může vyhledat návod na uvázání méně známých uzlů. Mezi ně patří uzel Oriental, St. Andrew a Princ Albert. - pozdrav - zřetelné jméno - fráze vyjadřující potěšení ze seznámení - pravidla při představování tří a více lidí - vstupní frázi k seznámení

8 Postup jak uvázat kravatu na Windsorský uzel 1) Stoupněte si před zrcadlo a začněte širším koncem kravaty (W). Širší konec kravaty by měl být přibližně o 30 cm delší, než užší konec kravaty (N). 2) Překřižte širší konec kravaty přes užší konec kravaty. 3) Protáhněte širší konec kravaty skrz oko mezi kravatou a límečkem košile. 4) Širší konec kravaty dejte zpátky na levou stranu. etiketa 5) Protáhněte širší konec kravaty pod úžším koncem kravaty na pravou stranu, poté zpět skrz oko mezi límečkem košile a kravatou na pravou stranu. Rub kravaty by měl být směrem od vašeho těla. 6) Přetáhněte širší konec kravaty přes úžší konec kravaty z pravé strany na levou stranu. 7) Nyní protáhněte široký konec kravaty skrz oko mezi kravatou a límečkem košile. 8) Protáhněte širší konec kravaty dolů skrz přední část kravatového uzlu. 9) Nakonec oběma rukama opatrně utahujte uzel kravaty směrem k límečku košile

9 lidé Dress Code Řekni mi co nosíš a já ti řeknu, jaký jsi? Oblečení je součástí naší osobnosti, ať už si to považujeme za důležité či nikoliv. Odívání vždy bylo, je a zřejmě i bude ovlivněno a utvářeno módou, kulturou, etiketou, historií a tradicí. Oblečení jako i ostatní aspekty lidského fyzického vzhledu mají jistý sociální význam, s odlišnými pravidly a očekáváními v závislosti na okolnostech a příležitosti. Oblečení daného jedince nám často může mnohé napovědět a je určitou reprezentací člověka na venek v rámci jeho sociální interakce. Existují teda jistá pravidla oblékání, která se objevují téměř od počátku vzniku společnosti. Slovní spojení Dress Code představuje soubor pravidel pro styl oblékání přijatelný v určitém prostředí. Dress code lze chápat jako psaná, častěji však nepsaná pravidla oblékání představující styl, který vhodně reprezentuje danou příležitost či sociální příslušnost. vyjadřovat nesouhlasit s kulturními normami a tradiční vírou, stejně jako osobní nezávislost. Oblečení totiž ji dávno neplní pouze ochranou funkci, ale mnoho funkcí jiných. To co máme na sobě, jak máme upravené vlasy nebo i tělo je výrazovým prostředkem, kterým lze demonstrovat naše pohlaví, příjmy, společenské postavení a povolání, osobní přesvědčení, kulturní, politickou, etnickou a náboženskou příslušnost nebo vlastní postoj, manželský stav, sexuální dostupnost i sexuální orientaci, životní přístup Móda je hra a odívání a mnoho dalších věcí podléhá velmi rychle trendům, stačí se podívat na to, jak vypadlo běžné oblečení v evropské kultuře před 150 lety, kdy ženy kalhoty opravdu nenosily. V mnoha společnostech lidé vysokého postavení nosili speciální oblečení a doplňky jako symboly jejich sociální status. V dávných dobách římští senátoři nosili oděvy speciální fialové barvy apod. Nebo pokud se podíváme do dávných dob byl rozdíl mezi příslušníky a šlechty a obyčejného lidu velmi znatelný. Dress code obecně není žádné univerzální pravidlo, ale jeho podoba a forma se liší podle příležitosti a místa, a je silně ovlivněna kulturní a politickou situací, geografickou polohou, historií, tradicí, náboženstvím apod. Jak již bylo řečeno dress code jsou spíše nepsaná pravidla avšak na daném území obecně uznávaná, která mohou být i vynutitelná nebo předepsaná. Né vždy se tedy můžeme svobodně rozhodnout co si právě oblékneme a kam takto oblečení půjdeme. Oděvy mohou také

10 lidé Styl oblékání a dress code je pro různé kultury různý a je dobré to respektovat. Čína, Indie, africké kmeny, arabské země Některé oblečení nebo jeho části, či přílišné odhalování někdy nejsou vhodné nebo dokonce i zakázané při pobytu na veřejnosti. Francie a její současná etnická a antidiskriminační politika mohou do značné míry ilustrovat tuto situaci. Mezi typické příležitosti, kde je nutné respektovat jistý dress code patří například svatby, pohřby, společensky významné události, business setkání, rauty, plesy, firemní jednání či meeting a další speciální akce nebo návštěvy lepších podniků čí hraní golfu Některé profese či povolání mají dress code zcela jasně předepsaný a specifikovaný - pracovníci v bance, managmentu, dále zaměstnanci, jejichž úkolem je reprezentovat společnost ve styku s veřejností a klienty či na mezinárodní úrovni. Né vždy jak však toto dodržováno a názory na to co je či není vhodné nebo elegantní jsou dosti individuální zejména u né tak formálních aktivit. Armáda, policie, hasiči obvykle nosí uniformy, stejně jako zaměstnanci v mnoha průmyslových odvětvích nebo i školní děti a univerzitní studenti. Někdy jediná část oděvu nebo doplněk může deklarovat zaměstnání nebo postavení. Na druhou stranu dress code je praktický, protože vlastně víte, co si máte obléci. Není nejpříjemnější, pokud někam přijdete a zjistíte, že jste nedostatečně a nevhodně oblečeni nebo naopak, že ta večerní róba je asi příliš. White tie nebo ultra formal dress code Tato forma oblečení je nutná pro vysoce formální, společensky významnou událost, která muži diktuje frak s vestou, bílého motýlka a lakýrky na nohy. Žena se neobejde bez večerních šatů, které sahají až na zem. White tie je tím nejpřísnějším dress codem, dejte si proto opravdu záležet a dodržte ho do puntíku!

11 lidé Formal dress code Toto heslo v podstatě znamená totéž jako výraz Black Tie, ale dovoluje větší odlehčení - tedy například smoking jen s košilí a místo dlouhých šatů krátké koktejlky či večerní kostým. Semi-formal dress code Tento pojem příliš konkrétní informaci neobnáší a je dost ošemetný. Smoking a velké večerní nejsou vhodné a outfit se spíš řídí hodinou, kdy se akce koná. Přes den jsou nevhodnější pouzdrové šaty, formální kostýmek, elegantní byznys styl. U něj ležérnější tzv. vycházkový oblek. Po šesté hodině večer by měl mít džentlmen černý oblek. Jeho protějšek společenské koktejly z atraktivního materiálu, nebo malé černé. Coctail dress code Tady už název jasně říká, o jaký outfit by se mělo u ženy jednat. Koktejly podle Koktejly podle klasického protokolu doplňují lodičky na podpatku a malá kabelka. Black Tie Creative dress code Pod tímto pojmem se skrývá informace, že jde o společenskou formální událost, která nás ve volbě šatů až tak striktně neomezuje a dává prostor pro osobitost, módní kreace. Samozřejmě v efektním a slavnostním balení. Pánové např. mohou mít smoking s černou košilí bez motýlku. A dámy si mohou pohrát se žhavými módními trendy a ty nápaditě aplikovat ve společensti. Casual dress code Výraz, který lze přeložit jako nedbalá elegance má však jasné mantinely. Nedbalou elegancí se v případě Casual dress rozhodně nemyslí šortky či džíny a triko s potiskem. Ve společnosti se pod tímto heslem míní separátní saka kombinovaná s tričky s límcem či měkkými košilemi bez vázanky. Nebo mokasíny na bosých nohou bez ponožek. V dámském podání jsou to letní šaty, kalhoty, krátké sukně, sexy topy... Casual dress code se také často užívá ve spojení volný pracovní styl, který se používá při méně závazných příležitostech. Často je Casual dress code povolený pro lidi, kteří nepřicházejí do styku s veřejností, např. v kancelářích. Jindy naopak firmy organizují například jeden den v týdnu, kdy prohlásí povolení přijít v Casual oblečení