Gymnázium a Střední odborná škola, Rokycany, Mládežníků 1115

Transkript

1 Gymnázium a Střední odborná škola, Rokycany, Mládežníků 1115 Číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/ Číslo šablony: Název materiálu: Ročník: Identifikace materiálu: Jméno autora: Předmět: Tématický celek: Anotace: I/2 Inovace výuky ČJL Husovi předchůdci kvinta ZAH_12_32_Husovi předchůdci Zdeněk Záhrobský Český jazyk a literatura Středověká literatura Demokratizace, laicizace, počešťování, nové podoby literární tvorby, Konrád Waldhauser, Jan Milíč z Kroměříže, Matěj z Janova, Tomáš Štítný ze Štítného Datum:

2 *Husovi předchůdci

3 * prohloubení rozporů ve společnosti, odpor proti náboženskému a mravnímu úpadku katolické církve úsilí myslitelů a kazatelů o nápravu (reformu); rostoucí zájem o bibli (vzor pro mezilidské vztahy) úplný překlad do češtiny * mizí: duchovní a rytířská epika (světec a rytíř) = vysoký styl * středověké drama * světská lyrika * v popředí: * satira (kritika nedostatků) * duchovní píseň (možnost účasti lidu; má funkci nejen modlitby, ale reaguje * na otázky běžného života) * traktát (učené pojednání, středověká náboženská úvaha) * kronika * kázání (působivost živého slova, funkce informační a agitační) * Literatura konce14. a počátku 15.století

4 Pražský traktát z poč. 15.století Duchovní píseň

5 *Změny: česká literatura = literatura psaná česky, určena Čechům *převládá prostá forma, srozumitelnost *vrcholí proces * q počešťování literatury (čeština i v oblasti teologické a správní) * q demokratizace (literatura pro lid) * q laicizace (zesvětštění, sepětí s dobovými problémy) *Změny

6 většinou kazatelé, usilují o nápravu společnosti na náboženském podkladě Matěj z Janova učenec, latinské spisy * Konrád Waldhauser kazatel německého patriciátu a univerzitních studentů (pozván Karlem IV.) * Jan Milíč z Kroměříže český kazatel, nejradikálnější, zřekl se bohatství; největší vliv na chudinu centrum kazatelství Betlémská kaple * Tomáš Štítný laik (bez teologického vzdělání), zchudlý šlechtic, zeman, o náboženských otázkách píše česky * Husovi předchůdci

7 *Konrád Waldhauser (* asi 1326; + 8. prosinec 1369) byl kazatel, spisovatel a církevní reformátor. Narodil se někde v Rakousích, zemřel v Praze. *V Praze začal kázat 29. září 1363 v kostele u svatého Havla. Jeho kázání byla velmi populární (chodili na ně i Židé), kázal proti lakotě a pýše Pražanů *V listopadu 1368 se jako císařský kaplan vydal do Říma za císařem Karlem IV., vedl spor s papežem, v červenci 1369 s Karlem IV. do Prahy vrátil. *Konrád Waldhauser

8 *Matěj z Janova( nar. mezi lety 1350 až 1355 zemřel 30. listopadu 1393) byl kazatel, filozof a spisovatel. *Studoval v Praze, od roku 1373 následovalo studium filozofie a teologie v Paříži, kde vystudoval filozofii a teologii. * Matějovým spolužákem byl i Jan z Jenštejna, pozdější pražský arcibiskup. *Matěj z Janova působil jako kanovník pražské kapituly a zpovědník u sv. Víta *Odvážně vystupoval proti přílišnému uctívání obrazů a ostatků svatých. * Vyzýval k částečnému přijímání oltářní svátosti. * Na nátlak odpůrců musel některé myšlenky odvolat. *Matěj z Janova

9 Matěj z Janova Betlémská kaple Sv. Vít v Praze

10 *Větší význam než činnost kazatelská měla u Matěje z Janova činnost spisovatelská. *Svými spisy ovlivnil i Husovy názory a Jakoubka ze Stříbra. Regulae Veteris et Novi Testamenti (Pravidla Starého a Nového zákona) Nejdůležitější rozsáhlé latinské dílo, s řadou traktátů vyjadřujících názory, jimiž předjímá husitství. * Jak Matěj z Janova připravoval husitskou reformační praxi, je patrné již z jeho myšlenek o uctívání obrazů. Jeden z citátů: Prostý lid je do záhuby uváděn, vkládá-li nějakou boží moc do dřevěného nebo kamenného obrazu, který jest dřevo nebo kámen bez čití a bez života, neposvěcený a nepožehnaný slovem božím. *Dílo

11 * (narozen mezi 1320 a 1325 zemřel 29. červen 1374, Avignon) * Pracoval v královské kanceláři. * Stal se kanovníkem a sakristou pražského kostela * Pod vlivem Konráda Waldhausera se vzdal svých funkcí, začal kázat česky. Došel k závěru, že Antikrist se zmocní vlády. * Při hledání Antikrista, usoudil, že jím bude Karel IV., za šíření této zprávy byl uvězněn. * V roce 1367 odešel do Říma, papeže vyzýval ke svolání všeobecného sněmu. Téhož roku se vrátil do Prahy a věnoval se kázání. * Existuje podezření, že u něj v roce 1363 propukla duševní porucha. Milíč byl jako kazatel velmi populární. * Obracel se především na chudinu, kázal česky. * Jeho kázání byla jakýmsi soubor poučení o světě. * Jeho žáci a následovníci se soustředili v Betlémské kapli. *Jan Milíč z Kroměříže

12 *Dochováno několik latinských spisů např. Gratiae Dei *Uváživ to, řekl jsem duchu, jenž ve mně mluvil: Kdo je Antikrist? A odpověděl: Antikristové jsou mnozí, a kdo zrazuje a zapírá Krista, je Antikrist. A čím jej zapírají? Když mlčí a neodvažují se ho a jeho pravdu před lidmi vyznávat, kdož pravdu a spravedlnost Boží v zajetí drží. Podle toho suď, kdo je Antikrist, o němž pravil Jan ve své I. kanonické epištole 4,3, že přijde a je nyní již ve světě. Zda nevidíš jeho vojsko, totiž roty a jiné tyrany a utiskovatele chudých? Ti jsou tak utiskováni, že bývají nuceni výživu hledat s mnohými hříchy lichvy, zlých obchodů, lží, křivých přísah atd. Jan Milíč z Kroměříže: Spisek o Antikristovi, 1367 *Dílo

13 * spisovatel, církevní reformátor, překladatel a kazatel. * Psal česky o náboženských otázkách. * Je považován za prvního českého klasika. Ve svých kázáních a dílech se obrací především na nižší šlechtu, která by měla působit na lidi * pocházel z jihočeské zemanské rodiny. * Mezi lety studoval na artistické fakultě pražské univerzity, ale ještě než dosáhl akademické hodnosti, odešel z Prahy. * Pod vlivem reformních kazatelů, zvláště Milíče z Kroměříže, začal svou vlastní literární a překladatelskou činnost. * Obracel se k malému kroužku svých nejbližších, dětem a sousedům, aby posílil jejich mravnost i víru a prohloubil náboženský život. * V roce 1381 přesídlil do Prahy, aby se mohl literární tvorbě plně věnovat, po několika letech se vrátil do jižních Čech. * Zde někdy mezi lety 1401 až 1409 umírá *Tomáš Štítný ze Štítného

14 Tomáš Štítný ze Štítného

15 *Tomáš Štítný ze Štítného byl ovlivněn především myšlením Konrada Waldhausera a Jana Milíče. *Je prvním, kdo píše o náboženské tématice ryze česky. *Musel nacházet české výrazy pro filosofické a teologické pojmy, neboť filozofie a náboženství byly v jeho době psány pouze latinsky. * Musel najít způsob, jak převést do češtiny složité latinské větné konstrukce. *Štítný tyto problémy vyřešil více než obstojně - jeho textům je zachována srozumitelnost i názornost textu. * Bývá přezdíván nejstarším klasikem české prózy. *Dílo

16 * Jedná se o nejstarší sborník autorových traktátů, který vznikl kolem roku * Je tvořen dvěma předmluvami, šesti traktáty a doslovem. * Předmluvy První je adresována dětem, druhá čtenářům vůbec. Štítný v nich poukazuje na výchovný cíl svého spisu - vzor křesťanského života. Obhajuje se zde za to, že píše, i když je laik, o věcech náboženských. Pokud se dopustí nějakých chyb v otázkách věroučných, věří, že jej církev a učení lidé opraví. * 1. traktát: O vieře, o naději a milosti 2. traktát: O trojiech staviech - panenském, vdovském a manželském 3. traktát: O hospodáři, hospodyni a čeledi 4. traktát: Kak se zdejší stavové lidští připodobnávají k andělským kuoróm 5. traktát: Ostnec svědomie a o pokušení ďábelském 6. traktát: Kak se očistijem toho, že hřešíme * Doslov: Dokonánie kněh těchto Autor se opět vrací k otázce, zda je kompetentní psát o věcech náboženských. Otázku řeší odkazem na to, že pravda spočívá ve věci, nikoli v osobě a jednotlivých slovíčkách * Knížky šestery o obecných věcech křesťanských

17 * PÁNÓM * Protož páni tak mají panovati, jakož je práva vedú, ale ne, jakž chtiec; neb ne oni jsú nad právem ustaveni, ale nad nimi j právo, avšakž mohú podlé práva některá práva nehodná proměňovati a dobrá ustavovati s povolením své obce aneb starších z obce, úřadu svého právem. * A protož snad také i slovú páni, neb jim toho přeje právo; ale slušie jim to činiti s múdrostí pro obecné dobré a s dobrú radú. * A protož slušné j pánóm Písma poslúchati a kazatelóv spravedlivých a býti rozumnu, jakož jim i Šalamún radí, řka: Poslúchajte, králi, a rozumějte! Naučte se, súdce, ješto súdíte kraje zemské! Přichylte svoji uši, ješto máte pod sebú lid mnohý, a mílo j vám, že se okolo vás trú zástupové lidští. Neb dána j vám od Boha moc Najvyššieho, jenž otieže vašich skutkov a projde myšlenie vaše, že jsúce služebníci jeho právě jste nesúdili. *Ukázka

18 *Řeči besední - po roce 1376, formou rozmluvy otce s dětmi vysvětluje laickou metodou křesťanskou věrouku i nejsložitější problémy scholastické filozofie. Tím autor pomohl odstranit rozdíly mezi věděním duchovních a věděním obyčejných lidí. *Řeči nedělní a sváteční - asi 1392, soubor pojednání na evanglické téma, slouží jako česká postila pro širší veřejnost a svojí čtivostí a přitažlivostí témat vzbuzuje živou odezvu. *Knihy o šašiech - asi 1390, překlad a volná adaptace díla Jacoba de Cessolis *Další dílo

19 * Merhaut, Luboš, a kol.: Lexikon české literatury - osobnosti, díla, instituce. 4/I. S T. Praha, Academia, 2008 * Hrabák, Josef a kol.: Průvodce po dějinách české literatury, edice Pyramida, Panorama, Praha, 1984 * * * * * * _Tom%C3%A1%C5%A1_%C5%A0t%C3%ADtn%C3%BD_ze_%C5%A0t%C3%ADtn%C3%A9ho.jpg * * * * Literatura a zdroje