Zvuk a jeho vlastnosti. Biofyzika slyšení.
|
|
- Miloslav Matoušek
- před 8 lety
- Počet zobrazení:
Transkript
1 Zvuk a jeho vlastnosti. Biofyzika slyšení. Zvuk Zvuk a jeho vlastnosti - Biofyzika slyšení - mechanické kmity pružného prostředí, jejichž kmitočet je v mezích slyšitelnosti lidského ucha, tj, od 16 do Hz -šíří se pružným prostředím formou vlnění - periodické komprese vzduchu, vody nebo jiné hmoty (= kmitání kolem rovnovážných poloh, při níž nedochází k významnému transportu částic) - v tekutém prostředí (plynném a kapalném) se zvuk šíří formou vlnění podélného - longitudinálního - v pevném prostředí též formou vlnění příčného - transverzálního tlaková maxima směr šíření Oscilující zdroj zvuku tlaková minima
2 f 1 f 2 tlaková maxima směr šíření Oscilující zdroj zvuku tlaková minima Rychlost šíření zvuku: Rychlost šíření zvukové vlny je rychlost, kterou se šíří mechanická vlna prostředím, tj. zhušťování a zřeďování prostředí a ne rychlost hmotného bodu, který vlnění přenáší hovoříme o fázové rychlosti). C = K ρ K = modul objemové pružnosti prostředí, ρ = hustota prostředí Guma 40 m/s, vzduch (20 C) 341 m/s, voda (20 C) 1484 m/s, ocel 5000 m/s). Zvuk -jednoduchý (čistý) čistý tón p = p 0 sin 2πft -složený, složené zvuky lze rozdělit na hudební (mají periodický charakter) a nehudební - hluk, šum (mají neperiodický charakter) Každý zvuk je charakterizován třemi hlavními znaky: výškou, barvou a silou Výška je určena kmitočtem je kódována četností (frekvencí) akčních potenciálů a také místem jejich vzniku na bazilární membráně Barva je dána zastoupením harmonických kmitočtů, ve zvukovém spektru akustický tlak f 3 čas t (s)
3 Hlas a řeč Vznik hlasu (řeči) je dán proudem vzduchu hlasovou štěrbinou mezi hlasovými řasami ("hlasivky"), které se příčně rozechvívají do rezonančních prostorů, tj. hltanu, nosní a ústní dutiny. Velká proměnlivost zvuku lidského hlasu je dána značným rozsahem změn síly vzdušného proudu (hlasitost), napětí hlasových vazů, šířky a tvaru hlasové štěrbiny (základní tón hlasu) a také velikosti a tvaru rezonančního prostoru (barva zvuku, formanty). Když se hlasové řasy účinkem proudu vzduchu rozechvějí, hlasová štěrbina se pouze jednoduše neotevírá a nezavírá, ale obě hlasové řasy se střídavě chvějí ve směru vzduchového proudu (přitom při nízkých tónech zůstává hlasová štěrbina déle zavřená než otevřená (při 100 Hz v poměru 5:1), při vyšších tónech (400 Hz) tento poměr klesne na 1,4:1; při šeptání zůstává hlasová štěrbina trvale otevřená. Frekvenční rozsah lidského hlasu je i s formanty od asi 40 až po více něž Hz. Vysokofrekvenční složky mají sykavky (S, Z). Rozsah lidského hlasu (základní tón) činí při řeči přibližně jednu oktávu, při zpěvu asi dvě oktávy (u zpěváků více než tři oktávy). Rozsah normální tónové stupnice je dán dvojnásobkem tónové frekvence, který odpovídá oktávě. 1 oktáva je rozdělena na 12 půltónů, jejichž kmitočet se od sebe vzájemně liší o faktor 1,0595 (1, = 2).
4 čistý tón λ zákl, tón a harmonické složky šum λ λ? u samohlásek (vokály) - čárové akustické spektrum - harmonické frekvence základního tónu se seskupují do určitých skupin, nazývaných formanty, které jsou pro danou samohlásku charakteristické souhlásky (konsonanty) patří mezi šumy a postrádají periodický charakter, vykazují spojité akustické spektrum Síla, přesněji intenzita je dána množstvím akustické energie, která projde za 1s plochou 1m 2 kolmou ke směru šíření vlnění [Jm -2 s -1 ] (= akustický měrný výkon [Wm -2 ]) Akustický signál určité intenzity vyvolává u člověka sluchový počitek určité hlasitosti. Hlasitost je tedy subjektivně vnímaná intenzita (od fyzikální intenzity se může značně lišit - frekvenční závislost citlivosti ucha, lidské ucho je nejcitlivější pro frekvenční oblast 1-5 khz)
5 Pro studium lidského ucha je to nepraktická jednotka, neboť rozsah slyšení je značný, od 1 x Wm -2 po 1 Wm -2, Z tohoto důvodu pro usnadnění je často intenzita vyjadřována v jednotkách hladin intenzity (db), Hladina intenzity (db) = 10log I I 0 hladina intenzity je ve skutečnosti mírou relativní intenzity zvuku - porovnáním s referenční hodnotou intenzity pro práh slyšení (I 0 = 1 x Wm -2 pro 1kHz) Jiná jednotka, která respektuje frekvenční závislost citlivosti sluchového analyzátoru, je fón (Ph). Hladina hlasitosti 1 fónu odpovídá hladině intenzity 1 decibelu pro referenční tón o frekvenci 1 khz (pro všechny jiné tóny se hladina hlasitosti od hladiny intenzity liší), 1 Ph je současně nejmenší rozdíl hlasitosti, který lidské ucho dovede rozlišit. Spojíme-li v grafu prahové intenzity všech slyšitelných frekvencí, dostaneme křivku sluchového prahu, tzv, nulovou izofónu (izofóny jsou křivky stejné hlasitosti).
6 Intenzita (hlasitost) je kódována hlavně počtem aktivovaných nervových vláken) Lokalizace zdroje zvuku 2 aspekty: (1) určení směru je založeno na rozdílné amplitudě (intenzitě) a fázi (2) vzdálenost vyšší frekvence jsou více tlumeny (čím dále tím méně vyšších frekvencí ve spektru) Akustická impedance - akustický vlnový odpor, je pro každou látku charakteristický (jedná se o charakteristiku prostředí, ne zvukové vlny), rozhoduje o velikosti odrazu akustické energie při dopadu zvukové vlny na rozhraní prostředí o různých akustických vlnových odporech Z = ρ c [kgs -1 m -2 ], [Nsm -3 ] I = p 2 2 Z ρ 1 c 1 koeficient odrazu: R = ( Z ) 2 2 Z1 ( Z + Z ) ρ 2 c 2
7 Vztahy mezi hladinami intenzit, intenzitami a tlaky zvukové vlny Průměrná hladina intenzity (db) Průměrná intenzita (Wm -2 ) 1x10 4 1x10 2 1x10 0 1x10-2 1x10-4 1x10-6 1x10-8 1x x10-12 Průměrný tlak (Pa) ,2 0,02 0,002 0,0002 0,00002 Tedy zvuk při hladině 120 db, který vyvolá pocit bolesti, má průměrnou amplitudu akustického tlaku 20 Pa, tj. cca 0,02% atm. tlaku, průměrný tlak, který vzniká při šepotu (20 db) dokonce tvoří 2/ atm. tlaku. Anatomie a biofyzika slyšení Lidské ucho představuje jakýsi měnič přeměňující mechanickou energii (mechanoreceptor) zvuku na energii elektrickou (v nervové vzruchy). Z anatomického hlediska se lidské ucho skládá ze 3 částí: ucha zevního, středního a vnitřního, Tlakové fluktuace vytvářející zvukové vlny jsou relativně malé, proto je potřeba při jejich percepci určitých zesilovacích prvků. Navíc, vnitřní ucho je vyplněno tekutinou s relativně vysokou impedancí a to má za následek, že značná část energie příchozí zvukové vlny bude odražena zpět do okolí. Střední ucho slouží jako zesilovač akustického tlaku zvukové vlny a ke snížení rozdílu akustické impedance mezi vzduchem a vnitřním uchem. Vnější ucho slouží svým trychtýřovitým tvarem ke sběru zvukových vln, a zesiluje zvukové vlny s frekvencí 3-4 khz.
8 Vnější ucho skládá se z boltce a vnějšího zvukovodu auricula z hlediska percepce zvuku má jen malý význam, je nepohyblivý, což omezuje jeho směrovací funkci, hůře slyšitelné jsou zvuky přicházející zezadu meatus acusticus externus trubicovitého tvaru, délky cca 30 mm a průměru 6 mm, na jedné straně uzavřený bubínkem - k rezonanci a tedy k zesílení zvuku v tomto prostředí nastane za podmínek, kdy frekvence stojaté zvukové vlny bude rovna: ¼ λ f n = (2n-1) v 4L n=1,2,3, uzel -za předpokladu že rychlost šíření zvuku ve vzduchu je 340 ms -1, pak základní rezonanční frekvence pro vnější zvukovod je 2,8 khz. Proto také lidské ucho je nejvíce citlivé ke zvukovým vlnám v okolí této frekvence Bubínek (membrana tympanica) vytváří rozhraní mezi vnějším a vnitřním uchem, Při dopadu zvukové vlny na něj dojde k jeho rozkmitání, tyto vibrace se dále přenášejí na malé kůstky vnitřního ucha. Je to tenká membrána vazivové tkáně o tloušťce cca 0,1 mm a ploše cca 60 mm 2.Může dojít k jeho poškození (ruptuře či perforaci) např. při zvuku vysoké intenzity nad 160dB. Střední ucho -je uloženo v bubínkové vzduchem vyplněné dutině ve skalní kosti -skládá se z bubínku, 3 sluchových kůstek - kladívka, kovadlinky a třmínku, rukojeť kladívka je přirostlá k bubínku, třmínek naléhá do oválného okénka o ploše asi 3 mm 2. Funkční součástí středního ucha je tzv, Eustachova trubice, která spojuje středoušní dutinu s nosohltanem a slouží k upravování tlaků na obou stranách bubínku.
9 Střední ucho Ztráta zvukové energie (rozdíl v akustické impedanci na obou stranách) je ve středoušním systému kompenzována dvěma mechanismy: (1) převod akustického vlnění z relativně velké plochy bubínku na malou plochu oválného okénka, který představuje téměř 20-násobné zvýšení tlaku (60:3) (2) pákový systém středoušních kůstek zvyšuje silový účinek asi 1,3-násobně (nejúčinněji pro Hz) Celkové zesílení: 1,3 x 60/3 Vnitřní ucho je multi-komorový systém ve spánkové kosti skládá se z několika částí: hlemýždě cochlea, váčků sacculus, utriculus, 3 polokruhovitých kanálků receptory sluchového a vestibulárního analyzátoru Sluchová část labyrintu je tvořena spirálově stočeným, asi 35 mm dlouhým kostěným kanálkem hlemýžděm (cochlea). Základnu hlemýždě odděluje od středoušní dutiny přepážka, ve které jsou uložena nad sebou dvě okénka, uzavřená jemnými membránami. Na membránu výše uloženého oválného okénka (fenestra vestibuli) je přirostlá baze třmínku, zatímco membrána níže uloženého kulatého okénka (fenestra cochleae) je volná.
10 Hlemýžď je po celé své délce rozdělen na dvě části, a to jednak podélným kostním výběžkem zvaným lamina spiralis a jednak pružnou blánou, která se na tento výběžek upíná a nazývá se membrána basilaris. Při vrcholu hlemýždě je v bazilární membráně malý otvor zvaný helikotrema, který spojuje prostor nad bazilární membránou a pod ní, Oválné okénko ústí do prostoru nad bazilární membránou, který se nazývá scala vestibuli, kulaté okénko ústí do prostoru pod bazilární membránou, který se nazývá scala tympani. Tenká Reissnerova membrána se vyděluje ze scala vestibuli samostatnou část zvanou ductus cochlearis nebo scala media. Scala vestibuli a scala tympani jsou vyplněny tekutinou zvanou perilymfa, kterámástejnéiontovésložení jako mozkomíšní mok, bílkovin však má dvakrát tolik. Duktus cochlearis obsahuje tzv. endolymfu, která svým iontovým složením připomíná intracelulární tekutinu. perilymfa scala vestibuli scala tympany perilymfa endolymfa Vlastní akustický receptorový systém je reprezentován Cortiho orgánem uloženým na bazilární membráně, obsahuje vláskové buňky, které nasedají na bazilární membránu, a jsou spojeny s nervovými vlákny (membrána obsahuje mnoho vláken o průměru 1 2 µm a délce 75 µm u oválného okénka po 475 µm u helicotremy). Mediálně (směrem k lamina spiralis) jsou v jedné řadě vnitřní vláskově buňky, periferněji jsou ve třech řadách zevní vláskové buňky. Specifickým znakem obou typů receptorových buněk jsou smyslové vlásky stereocilie (o průměru 8-12 µm), deformace stereocilií tektoriální membránou, která na ně naléhá, vede k podráždění receptorové buňky při pohybu bazilární membrány v důsledku šířící se zvukové vlny. Vibrace třmínku a oválného okénka přemísťují perilymfu ve scala vestibuli. Vibrace se přes helicotremu přenáší do scala tympani až ke kruhovému okénku, kde perilymfa zapříčiní jeho vyklenutí. perilymph scala vestibuli scala tympany perilymph endolymph
11 Teorie slyšení dodnes neexistuje uspokojivě přijatelný model k objasnění mechanismu slyšení stanovení intenzity a frekvence zvukové vlny, Teorie polohy A) Helmholtzova rezonanční teorie vlákna v bazilární membráně jsou různě dlouhá, nejkratší v blízkosti oválného okénka a nejdelší v místě vrcholu. Za předpokladu, že všechny vlákna jsou napnutá, potom každé vlákno bude mít svoji rezonanční frekvenci úměrnou své délce (jako u piana nebo harfy), a tedy v závislosti na vibrační frekvenci zvukové vlny budou rezonovat pouze určitá vlákna. Nelze však na základě této teorie pro relativně nízký počet těchto vláken vysvětlit široké frekvenční spektrum slyšení. B) von Békésyho teorie Pohyb bazilární membrány teorie postupující vlny tlak zvuku přenesený na bazilární membránu vyvolá její pohyb směrem k vrcholu, Amplituda vibrující bazilární membrány je odlišná po celé její délce a pozice maximální amplitudy je závislá na frekvenci. Při nízkých frekvencí (25 Hz), vibruje celá membrána a její maximální výchylka se nachází v místě helicotremy, Při vysokých frekvencí (10 khz), maximální amplituda bude v blízkosti oválného okénka, Báze: (vysoké frekvence) APEX: (nízké frekvence)
12 B) von Békésyho teorie Cortiho orgán Stereocilie vnějších vláskových buněk jsou zakotveny v tektoriální membráně, Při jejich vzájemném pohybu dojde k otevření iontových kanálů s následkem depolarizace, následně k uvolnění glutamátu, který stimuluje sensorické neurony Větší míra ohybu -> vyvolá uvolnění většího množství neurotransmiteru- >zvýšení frekvence AP
13 Sluchové vláskové buňky 2 typy vláskových buněk jsou uloženy v lidském Cortiho orgánu Vnitřní (cca 3500) vytváří jednu řadu buněk podél bazilární membrány = primární smyslové buňky (spojeny s 95 % nerv, vláken) Vnější (cca ) ve třech řadách podél bazilární membrány funkci zesilovačů Vrcholky cilií jsou spojeny pomocí vláken, při pohybu cilií dojde ke změně napětí ve vláknech a to způsobí změnu konformace iontových kanálů pro vstup Ca + a K + do buňky Vady slyšení a jejich korekce - významné snížení vnímání některých frekvenčních oblastí, popř. celého rozsahu Příčiny nedoslýchavosti: protržení bubínku, léze sluchových kůstek, nebo imobilizace převodního aparátu (zpravidla hnisavým zánětem středního ucha) nedoslýchavost převodního typu (porušeno vedení vzduchem); poškození vláskových buněk (zvýšenou zvukovou zátěží, ischemií, nebo farmaky které se dostávají do endolymfy (některá antibiotika (např, aminoglykosidy) percepční porucha sluchu (kromě zvýšení sluchového prahu, je často porušena i diskriminace různých tónů (frekvence) Funkce sluchu se zjišťují pomocí audiometru normální audiogram nedoslýchavost převodního typu db vzdušné vedení kostní vedení 40 db vzdušné vedení kostní vedení Hz Hz
14 percepční porucha sluchu postihuje stejnoměrně vzdušné i kostní vedení db vzdušné vedení kostní vedení Hz Tinitus (pocit šelestu) vzniká při neadekvátní depolarizaci vnitřních vláskových buněk, či neuronů sluchové dráhy - ztuhnutí bazilární membrány s narušením mikromechaniky přispívá nejspíše ke stařecké nedoslýchavosti - zhoršená sekrece endolymfy, popř, její resorpce, zvýšená permeabilita do okolních prostorů (míst perilymfy, m, Meniér) Kochleární implantáty Do jisté míry nahrazují nefunkční vláskové buňky v hlemýždi. Principem je dráždění sluchového nervu elektrickým proudem. Vyvolá-li se ve sluchovém nervu drážděním elektrickým proudem akční potenciál, může být vnímán jako zvuk. Kochleární implantát se skládá: z implantabilní části (elektronika a elektrodové pole, jsou implantovány pod kůží za uchem) z vnější části (tzv. řečový procesor), mění zvuk na signál pro stimulační elektrody Podmínka: sluchová dráha od hlemýždě musí být funkční, včetně sluchového centra v mozku elektroda je umístěna ve vodivé kapalině využívá se zavedení elektrod do scala tympani (možné je i zavedení i do vyšších etáží sluchové dráhy) Počet vláken sluchového nervu je cca tisíc, počet elektrod je cca 22. Odtud vyplývá, že slyšení s implantátem nemůže dosáhnout kvality normálního slyšení.) M mikrofon, SP řečový procesor, EC vysílací cívka, RC přijímací cívka, D demodulátor, SE elektrodový systém
Zvuk a akustika. Helena Uhrová
Zvuk a akustika Helena Uhrová Zvuk Mechanické vlnění částic hmotného prostředí - zdroj rozruchu - prostředí ve kterém se rozruch šíří - vazba nebo mechanismus, kterým se přenos uskutečňuje Přenos energie
VíceÚvod do biofyziky receptorů Biofyzika sluchového analyzátoru
Přednášky z lékařské biofyziky Biofyzikální ústav LF MU v Brně Úvod do biofyziky receptorů Biofyzika sluchového analyzátoru 1 Obsah přenášky Obecné poznatky o smyslovém vnímáni Vnímání zvuku Vlastnosti
VíceAkustika a biofyzika sluchu Biofyzika
Akustika a biofyzika sluchu Biofyzika Zvuk Mechanické vlnění Šíří se v plynech, kapalinách i pevných látkách Rychlost šíření ve vzduchu: 340m/s = 1 Mach, při 0 C 322m/s Slyšitelný zvuk Mechanické vlnění
VícePřednášky z lékařské biofyziky
Přednášky z lékařské biofyziky Masarykova univerzita v Brně Úvod do biofyziky receptorů Biofyzika sluchového analyzátoru 1 Biofyzika vnímání Obecná charakteristika smyslového vnímání Smyslové vnímání -
VíceSOUSTAVA SMYSLOVÁ UCHO (sluchový orgán)
a) Stavba ucha Smyslové buňky vnímají zvukové podněty Zvuk = mechanické vlnění Ucho se skládá ze tří částí: 1. Vnější ucho (boltec a zevní zvukovod) 2. Střední ucho (středoušní dutina se středoušními kůstkami
VíceFyziologická akustika. fyziologická akustika: jak to funguje psychologická akustika: jak to na nás působí
Fyziologická akustika anatomie: jak to vypadá fyziologická akustika: jak to funguje psychologická akustika: jak to na nás působí hudební akustika: jak dosáhnout libých počitků Anatomie lidského ucha Vnější
VíceSluch, rovnová ž né u strojí, chémorécéptory
Sluch, rovnová ž né u strojí, chémorécéptory Pracovní list Olga Gardašová VY_32_INOVACE_Bi3r0116 Sluchové ústrojí Umožňuje rozlišování zvuků. Ucho se skládá ze tří částí. Najdi v obrázku níže uvedené části
VíceAkustika. Teorie - slyšení. 5. Přednáška
Akustika Teorie - slyšení 5. Přednáška Sluchové ústrojí Vnitřní a vnější slyšení Zpěv, vlastní hlas Dechové nástroje Vibrace a chvění Ucho Ucho je složeno z ucha vnějšího, středního a vnitřního. K vnějšímu
VíceBiofyzika Ústav fyziky a měřicí techniky, VŠCHT PRAHA ZVUK
ZVUK Zvuk je mechanické vlnění částic hmotného prostředí, které se projevuje šířením rozruchu konstantní rychlostí prostředím. Ke vzniku mechanického vlnění je zapotřebí: zdroj rozruchu prostředí ve kterém
VíceAkustika. Teorie - slyšení. 5. Přednáška
Akustika Teorie - slyšení 5. Přednáška http://data.audified.com/downlpublic/edu/zha_pdf.zip http://data.audified.com/downlpublic/edu/akustikaotazky03.pdf http://data.audified.com/downlpublic/edu/jamusimulatorspro103mac.dmg.zip
VíceSluchové stimulátory. České vysoké učení technické v Praze
Sluchové stimulátory České vysoké učení technické v Praze Zvuk jedna z forem energie (k šíření potřebuje médium) vzduchem se šíří jako pravidelné tlakové změny = vlny vlnová délka amplituda frekvence Sluch
VíceSmysly. Biologie dítěte. Zrak Sluch Čich Chuť Hmat
Zrak Sluch Čich Chuť Hmat Smyslová centra v mozku Smyslová centra v mozku Adaptace smyslů Při dlouhodobém působení podnětu může většina smyslů otupět Např.: Čich necítíme pach v místnosti, kde jsme již
VíceAkustické vlnění
1.8.3. Akustické vlnění 1. Umět vysvětlit princip vzniku akustického vlnění.. Znát základní rozdělení akustického vlnění podle frekvencí. 3. Znát charakteristické veličiny akustického vlnění a jejich jednotky:
VíceZvuk a sluch. Stručný popis toho, jak vnímáme zvuk a jak funguje náš sluchový systém
Zvuk a sluch 1 Stručný popis toho, jak vnímáme zvuk a jak funguje náš sluchový systém 1 Toto je první ze série brožurek firmy Widex o sluchu a o problémech se sluchem. 2 Od zvukové vlny ke slyšení Sluch
VíceMUDr. Kateřina Kapounková, Ph.D. FYZIOLOGIE SMYSLOVÝCH ORGÁNŮ
MUDr. Kateřina Kapounková, Ph.D. FYZIOLOGIE SMYSLOVÝCH ORGÁNŮ Čich Detekce chemických látek Čichový epitel v horní a zadní části nostní dutiny Umíme rozlišit více než 4 000 různých látek Čichové bb. vybaveny
VíceDetoxikace ucha a sluchu Ing. Vladimír Jelínek
Detoxikace ucha a sluchu Ing. Vladimír Jelínek UCHO Zrakem a sluchem člověk získává okolo 98 % všech informací.... Sluchem je možno vnímat jen malou součást elektromagnetického spektra. 2 SLUCH V porovnání
VíceZVUKOVÉ JEVY. Mgr. Jan Ptáčník - GJVJ - Fyzika - Tercie
ZVUKOVÉ JEVY Mgr. Jan Ptáčník - GJVJ - Fyzika - Tercie Odraz zvuku Vznik ozvěny Dozvuk Několikanásobný odraz Ohyb zvuku Zvuk se dostává za překážky Překážka srovnatelná s vlnovou délkou Pružnost Působení
VíceVariace Smyslová soustava
Variace 1 Smyslová soustava 21.7.2014 16:06:02 Powered by EduBase BIOLOGIE ČLOVĚKA SMYSLOVÁ ÚSTROJÍ SLUCH, ČICH, CHUŤ A HMAT Receptory Umožňují přijímání podnětů (informací). Podněty jsou mechanické, tepelné,
VíceDigitální učební materiál
Digitální učební materiál Projekt CZ.1.07/1.5.00/34.0415 Inovujeme, inovujeme Šablona III/2 Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT (DUM) Tematická Nervová soustava Společná pro celou sadu oblast
VíceSMYSLOVÁ ÚSTROJÍ. obr. č. 1
SMYSLOVÁ ÚSTROJÍ obr. č. 1 SMYSLOVÁ ÚSTROJÍ 5 smyslů: zrak sluch čich chuť hmat 1. ZRAK orgán = oko oční koule uložena v očnici vnímání viditelného záření, světla o vlnové délce 390-790 nm 1. ZRAK ochranné
VíceFyziologické vlastnosti lidského zraku a sluchu
Fyziologické vlastnosti lidského zraku a sluchu 1. Teoretický rozbor řešeného problému: 1.1 Smyslové vnímání: Smyslové vnímání definujeme jako příjem a uvědomování si informací z vnějšího a vnitřního prostředí
VíceUcho se dělí podle základního rozdělení na vnější ucho, střední ucho a vnitřní ucho. Obr. 1 Ušní boltec
Sluchová soustava Vedle zraku patří sluch k nejdůležitějším smyslům člověka. Sluch člověka dokáže vnímat zvuk v rozsahu frekvencí 16 20 000 hertzů. Nejcitlivější je v oblasti 1000 3000 Hz, což je oblast
VíceVlnění. vlnění kmitavý pohyb částic se šíří prostředím. přenos energie bez přenosu látky. druhy vlnění: 1. a. mechanické vlnění (v hmotném prostředí)
Vlnění vlnění kmitavý pohyb částic se šíří prostředím přenos energie bez přenosu látky Vázané oscilátory druhy vlnění: Druhy vlnění podélné a příčné 1. a. mechanické vlnění (v hmotném prostředí) b. elektromagnetické
VíceAkustika. Teorie - slyšení
Akustika Teorie - slyšení Sluchové ústrojí Sluchové ústrojí elektrický 10 ;,eden'i '(.. vz;ucrerrf f a vedení tekutinou Ucho Ucho je složeno z ucha vnějšího, středního a vnitřního. K vnějšímu uchu patří
VíceZvuk a jeho vlastnosti
PEF MZLU v Brně 9. října 2008 Zvuk obecně podélné (nebo příčné) mechanické vlnění v látkovém prostředí, které je schopno vyvolat v lidském uchu sluchový vjem. frekvence leží v rozsahu přibližně 20 Hz až
VíceFyzika_9_zápis_6.notebook June 08, 2015. Akustika = část fyziky, která se zabývá ZVUKEM (vznikem zvuku, vlastnostmi zv., šířením zv., lid.
AKUSTIKA Akustika = část fyziky, která se zabývá ZVUKEM (vznikem zvuku, vlastnostmi zv., šířením zv., lid.sluchem) Obory akusky Fyzikální a. Hudební a. Fyziologická a. Stavební a. Elektroakuska VZNIK A
VíceZvuk. 1. základní kmitání. 2. šíření zvuku
Zvuk 1. základní kmitání - vzduchem se šíří tlakové vzruchy (vzruchová vlna), zvuk je systémem zhuštěnin a zředěnin - podstatou zvuku je kmitání zdroje zvuku a tím způsobené podélné vlnění elastického
Více25 - Základy sdělovací techniky
25 - Základy sdělovací techniky a) Zvuk - je mechanické (postupné podélné) vlnění látkového prostředí, které je lidské ucho schopno vnímat. Jeho frekvence je přibližně mezi 16 Hz a 20 khz. Zdroje zvuku
VíceSMYSLOVÁ ÚSTROJÍ vnější vnitřním receptorů smyslový epitel receptor exteroreceptor interoreceptor proprioreceptor visceroreceptory mechanoreceptor
SMYSLOVÁ ÚSTROJÍ - poskytují NS informace o vnější a vnitřním prostředí - tvořena z receptorů - volná zakončení neuronů - jednotlivé citlivé buňky nebo jejich soubory smyslový epitel receptor - buňka citlivá
VíceUcho a sluchová dráha
Ucho a sluchová dráha Auris externa Auris externa Auris media Auris interna A Meatus acusticus externus B Membrana tympani C Cavum tympani D Cochlea E Canalis semicircularis ant. F Tuba auditiva Cochlea
VíceMechanické kmitání a vlnění
Mechanické kmitání a vlnění Pohyb tělesa, který se v určitém časovém intervalu pravidelně opakuje periodický pohyb S kmitavým pohybem se setkáváme např.: Zařízení, které volně kmitá, nazýváme mechanický
VíceSMYSLY VY_32_INOVACE_10_12_PŘ
SMYSLY VY_32_INOVACE_10_12_PŘ VY_32_INOVACE_10_12_PŘ SMYSLY Anotace Autor Jazyk Očekávaný výstup Speciální vzdělávací potřeby Klíčová slova Druh učebního materiálu Druh interaktivity Cílová skupina Stupeň
Vícereceptor dostředivá dráha ústředí v centrální nervové soustavě (CNS)
Smyslový orgán n = čidlo receptor dostředivá dráha ústředí v centrální nervové soustavě (CNS) Reflexní oblouk receptor dostředivá (aferentní,senzitivní) dráha ústředí odstředivá (eferentní,motorická) dráha
VíceZÁKLADNÍ ŠKOLA, BRNO, KAMÍNKY 5. Šablona V/2-25
ZÁKLADNÍ ŠKOLA, BRNO, KAMÍNKY 5 634 00 BRNO Nový Lískovec, Kamínky 5 Šablona V/2-25 Ročník 8. Vzdělávací oblast Vzdělávací obor Tematický okruh Autor Člověk a příroda Fyzika Funkce ucha Mgr. Josef Pohanka
VíceAkustika. Hudební nástroje. 7. Přednáška
Akustika Hudební nástroje 7. Přednáška Složky hudebního výkonu I - Interpret N - Nástroj P - Akustika prostoru S - Sluch T - Technika Složka Zdroj Kontrola Časové rozložení tónů I, (N) S, T Dynamika I,
VíceV o r z o e z né: Zís í k s a k n a é: n j e č j astě t j ě i j b b u í b n í e n k Ú azy v n v i n t i ř t ní n h í o h o uc u ha h
Kochleární implantáty s využitím prezentace p. Antona Lacika Sluch Sluch je po zraku druhým nejdůležitějším smyslem. Umožňuje: vnímání zvuků prostorovou orientaci dorozumívání, tj. styk s ostatními lidmi.
VíceAnotace: Materiál je určen k výuce přírodopisu v 8. ročníku ZŠ. Seznamuje žáky se základními pojmy a informacemi o stavbě a funkci smyslové soustavy.
Anotace: Materiál je určen k výuce přírodopisu v 8. ročníku ZŠ. Seznamuje žáky se základními pojmy a informacemi o stavbě a funkci smyslové soustavy. Materiál je plně funkční pouze s použitím internetu.
VíceFyzikálními ději, které jsou spojeny se vznikem zvukového vlnění, jeho šířením a vnímáním zvuku sluchem se zabývá akustika.
Fyzikálními ději, které jsou spojeny se vznikem zvukového vlnění, jeho šířením a vnímáním zvuku sluchem se zabývá akustika. Zvuk je podélné mechanické vlnění, které vnímáme sluchem. Jeho frekvence je v
VíceÚvod do biomedicínské informatiky
České vysoké učení technické v Praze Fakulta elektrotechnická Katedra kybernetiky Úvod do biomedicínské informatiky Audiometrie Jaroslav Pávek 20.11.2004 1 Anatomie sluchového ústrojí Sluchové ústrojí
VíceKmitání mechanického oscilátoru Mechanické vlnění Zvukové vlnění
Mechanické kmitání a vlnění Kmitání mechanického oscilátoru Mechanické vlnění Zvukové vlnění Kmitání mechanického oscilátoru Kmitavý pohyb Mechanický oscilátor = zařízení, které kmitá bez vnějšího působení
VíceAkustické vlnění. Akustická výchylka: - vychýlení objemového elementu prostředí ze střední polohy při vlnění
Zvukové (akustické) vlny: Akustické vlnění elastické podélné vlny s frekvencí v intervalu 16Hz-kHz objektivní fyzikální příčina (akustická vlna) vyvolá subjektivní vjem (vnímání zvuku) člověk tyto vlny
VícePřednáší Kontakt: Ing. Michal WEISZ,Ph. Ph.D. Experimentáln. michal.weisz. weisz@vsb.cz. E-mail:
AKUSTICKÁ MĚŘENÍ Přednáší a cvičí: Kontakt: Ing. Michal WEISZ,Ph Ph.D. CPiT pracoviště 9332 Experimentáln lní hluková a klimatizační laboratoř. Druhé poschodí na nové menze kl.: 597 324 303 E-mail: michal.weisz
VíceJAK VZNIKÁ LIDSKÝ HLAS? Univerzita Palackého v Olomouci
JAK VZNIKÁ LIDSKÝ HLAS? JAN ŠVEC Katedra biofyziky, ik Př.F., Univerzita Palackého v Olomouci HLAS: Všichni jej každodenně používáme, ale víme o něm v podstatě jen málo Studium lidského hlasu Je založeno
VíceČÍSLO PROJEKTU: OPVK 1.4
NÁZEV ŠKOLY: Základní škola Javorník, okres Jeseník REDIZO: 600 150 585 NÁZEV: VY_32_INOVACE_190_Akustika AUTOR: Ing. Gavlas Miroslav ROČNÍK, DATUM: 8., 18.11.2011 VZDĚL. OBOR, TÉMA: Fyzika ČÍSLO PROJEKTU:
VíceTaje lidského sluchu
Taje lidského sluchu Markéta Kubánková, ČVUT v Praze, Fakulta biomedicínského inženýrství Sluch je jedním z pěti základních lidských smyslů. Zvuk je signál zprostředkovávající informace o okolním světě,
VíceDUM č. 14 v sadě. 10. Fy-1 Učební materiály do fyziky pro 2. ročník gymnázia
projekt GML Brno Docens DUM č. 14 v sadě 10. Fy-1 Učební materiály do fyziky pro 2. ročník gymnázia Autor: Vojtěch Beneš Datum: 04.05.2014 Ročník: 1. ročník Anotace DUMu: Mechanické vlnění, zvuk Materiály
VíceProjekt: Inovace oboru Mechatronik pro Zlínský kraj Registrační číslo: CZ.1.07/1.1.08/ Vlnění
Projekt: Inovace oboru Mechatronik pro Zlínský kraj Registrační číslo: CZ.1.07/1.1.08/03.0009 Vlnění Vhodíme-li na klidnou vodní hladinu kámen, hladina se jeho dopadem rozkmitá a z místa rozruchu se začnou
VíceVýzkumný ústav bezpečnosti práce, v.v.i., 2016 ISBN
NEBEZPEČNÝ HLUK Výzkumný ústav bezpečnosti práce, v.v.i., 2016 ISBN 978-80-87676-16-5 OBSAH Úvod 3 Jak vzniká zvuk 3 Vlnová délka 4 Kmitočty zvuku 4 Ucho řez 5 Oblast slyšení 6 Křivky stejné hlasitosti
Vícemel jednotka subjektivní výšky tónu. Výška tónu o frekvenci 1000 Hz a hladině akustického tlaku 40 db se rovná 1000 melům.
m / Hudební akustika 42 mechanická soustava uspořádání mechanických prvků. Např. u hudebního nástroje představuje soustavu 1D struna houslí, 2D membrána bubnu a 3D zvon. Pro zkoumání vlastností těchto
VíceZvuk a jeho vlastnosti
Tematická oblast Zvuk a jeho vlastnosti Datum vytvoření 3. prosince 2012 Ročník Stručný obsah Způsob využití Autor Kód Komunikace hudebního umění se znakovými systémy uměleckých a společenských oborů 1.
VíceVysoká škola technická a ekonomická v Českých Budějovicích. Institute of Technology And Business In České Budějovice
HLUK A VIBRACE Vysoká škola technická a ekonomická v Českých Budějovicích Institute of Technology And Business In České Budějovice Tento učební materiál vznikl v rámci projektu "Integrace a podpora studentů
VíceB2M31SYN SYNTÉZA AUDIO SIGNÁLŮ
B2M31SYN SYNTÉZA AUDIO SIGNÁLŮ zima 2016-2017 Roman Čmejla cmejla@fel.cvut.cz B2, místn.525 tel. 224 3522 36 http://sami.fel.cvut.cz/sms/ A2B31SMS - SYNTÉZA MULTIMEDIÁLNÍCH SIGNÁLŮ zima 2015-2016 http://sami.fel.cvut.cz/sms/
VíceIzolaní materiály. Šastník Stanislav. 2. týden
Izolaní materiály 2. týden Šastník Stanislav Vysoké uení technické v Brn, Fakulta stavební, Ústav technologie stavebních hmot a dílc, Veveí 95, 602 00 Brno, Tel: +420 5 4114 7507, Fax +420 5 4114 7502,
VíceJestliže rozkmitáme nějakou částici pevného, kapalného anebo plynného prostředí, tak síly pružnosti přenesou tento kmitavý pohyb na částici sousední
Jestliže rozkmitáme nějakou částici pevného, kapalného anebo plynného prostředí, tak síly pružnosti přenesou tento kmitavý pohyb na částici sousední a ta jej zase předá svému sousedovi. Částice si tedy
VíceZákladní škola praktická Halenkov VY_32_INOVACE_03_03_18. Člověk IV.
Základní škola praktická Halenkov VY_32_INOVACE_03_03_18 Člověk IV. Číslo projektu CZ.1.07/1.4.00/21.3185 Klíčová aktivita III/2 Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT Zařazení učiva v rámci ŠVP
VíceÚvod do praxe stínového řečníka. Proces vytváření řeči
Úvod do praxe stínového řečníka Proces vytváření řeči 1 Proces vytváření řeči člověkem Fyzikální podstatou akustického (tedy i řečového) signálu je vlnění elastického prostředí v oboru slyšitelných frekvencí.
VíceVYSOKÉ UČENÍ TECHNICKÉ V BRNĚ
VYSOKÉ UČENÍ TECHNICKÉ V BRNĚ BRNO UNIVERSITY OF TECHNOLOGY FAKULTA STROJNÍHO INŽENÝRSTVÍ ÚSTAV MECHANIKY TĚLES, MECHATRONIKY A BIOMECHANIKY FACULTY OF MECHANICAL ENGINEERING INSTITUTE OF SOLID MECHANICS,
VíceAkustika. 3.1 Teorie - spektrum
Akustika 3.1 Teorie - spektrum Rozklad kmitů do nejjednodušších harmonických Spektrum Spektrum Jedna harmonická vlna = 1 frekvence Dvě vlny = 2 frekvence Spektrum 3 vlny = 3 frekvence Spektrum Další vlny
VíceZvuková technika. letní semestr 2006/07. Libor Husník. fel.cvut.cz 2115 X37ZVT
Zvuková technika letní semestr 2006/07 Libor Husník husnik @ fel.cvut.cz 2115 X37ZVT Zvuková (audio) technika technologická zařízení sloužící ke snímání, zpracování, záznamu, přenosu a reprodukci zvuku
VíceDUM označení: VY_32_INOVACE_... Jméno autora výukového materiálu: Ing. Jitka Machková Škola: Základní škola a mateřská škola Josefa Kubálka Všenory
DUM označení: VY_32_INOVACE_... Jméno autora výukového materiálu: Ing. Jitka Machková Škola: Základní škola a mateřská škola Josefa Kubálka Všenory Karla Majera 370, 252 31 Všenory. Datum (období) vytvoření:
VíceFyzika II, FMMI. 1. Elektrostatické pole
Fyzika II, FMMI 1. Elektrostatické pole 1.1 Jaká je velikost celkového náboje (kladného i záporného), který je obsažen v 5 kg železa? Předpokládejme, že by se tento náboj rovnoměrně rozmístil do dvou malých
VíceVY_32_INOVACE_FY.18 ZVUKOVÉ JEVY
VY_32_INOVACE_FY.18 ZVUKOVÉ JEVY Autorem materiálu a všech jeho částí, není-li uvedeno jinak, je Jiří Kalous Základní a mateřská škola Bělá nad Radbuzou, 2011 Zvuk je mechanické vlnění v látkovém prostředí,
VíceObsah. 1 Vznik a druhy vlnění. 2 Interference 3. 5 Akustika 9. 6 Dopplerův jev 12. přenosu energie
Obsah 1 Vznik a druhy vlnění 1 2 Interference 3 3 Odraz vlnění. Stojaté vlnění 5 4 Vlnění v izotropním prostředí 7 5 Akustika 9 6 Dopplerův jev 12 1 Vznik a druhy vlnění Mechanické vlnění vzniká v látkách
VíceELEKTROAKUSTICKÁ ZAŘÍZENÍ výběr z učebních textů
ELEKTROAKUSTICKÁ ZAŘÍZENÍ výběr z učebních textů 1 ELEKTROAKUSTICKÁ ZAŘÍZENÍ Akustika se zabývá vznikem, šířením a vnímáním zvuku. Zvuk je jedním z mnoha projevů hmoty. Dochází-li při zpracování zvukového
VíceMěření hlasitosti zvuku. Tematický celek: Zvuk. Úkol:
Název: Měření hlasitosti zvuku. Tematický celek: Zvuk. Úkol: 1. Zopakuj si, co je to zvuk a ultrazvuk, jaké jsou jednotky hlasitosti zvuku. 2. Jak funguje zvukový senzor. 3. Navrhni robota pro měření hlasitosti
VíceElektromagnetický oscilátor
Elektromagnetický oscilátor Již jsme poznali kmitání mechanického oscilátoru (závaží na pružině) - potenciální energie pružnosti se přeměňuje na kinetickou energii a naopak. T =2 m k Nejjednodušší elektromagnetický
VíceELEKTROMAGNETICKÉ KMITÁNÍ A VLNĚNÍ POJMY K ZOPAKOVÁNÍ. Testové úlohy varianta A
Škola: Autor: DUM: Vzdělávací obor: Tematický okruh: Téma: Masarykovo gymnázium Vsetín Mgr. Jitka Novosadová MGV_F_SS_3S3_D18_Z_OPAK_E_Elektromagneticke_kmitani_a_ vlneni_t Člověk a příroda Fyzika Elektromagnetické
VíceRovinná harmonická elektromagnetická vlna
Rovinná harmonická elektromagnetická vlna ---- 1. příklad -------------------------------- 2 GHz prochází prostředím s parametry: r 5, r 1, 0.005 S / m. Amplituda intenzity magnetického pole je H m 0.25
VíceI N V E S T I C E D O R O Z V O J E V Z D Ě L Á V Á N Í. x m. Ne čas!
MECHANICKÉ VLNĚNÍ I N V E S T I C E D O R O Z V O J E V Z D Ě L Á V Á N Í uveďte rozdíly mezi mechanickým a elektromagnetickým vlněním zdroj mechanického vlnění musí. a to musí být přenášeno vhodným prostředím,
VíceŠíření a vlastnosti zvuku
NÁZEV ŠKOLY: Základní škola Javorník, okres Jeseník REDIZO: 600 150 585 NÁZEV: VY_32_INOVACE_189_Akustika AUTOR: Ing. Gavlas Miroslav ROČNÍK, DATUM: 8., 17.11.2011 VZDĚL. OBOR, TÉMA: Fyzika ČÍSLO PROJEKTU:
VíceFyzikální podstata zvuku
Fyzikální podstata zvuku 1. základní kmitání vzduchem se šíří tlakové vzruchy (vzruchová vlna), zvuk je systémem zhuštěnin a zředěnin podstatou zvuku je kmitání zdroje zvuku a tím způsobené podélné vlnění
VíceAnalýza smyslový vjem
SMYSLOVÉ ORGÁNY Smyslové orgány - čidla složení : základem jsou vlastní smyslové buňky (receptory) pomocné útvary (čočky) ochranná zařízení (víčka, řasy) receptory pole původu podnětu: exteroreceptory
VíceOkruh č. 3. Anatomická stavba sluchového analyzátoru:
Okruh č. 3 Význam sluchu pro člověka: základ pro komunikaci (sociální vztahy) zdroj informací o věcech a dějích v okolí základ pro vytvoření vnitřní řeči (rozvoj abstraktního myšlení) citová vazba na okolí
VíceDaniel Tokar tokardan@fel.cvut.cz
České vysoké učení technické v Praze Fakulta elektrotechnická Katedra fyziky A6M02FPT Fyzika pro terapii Fyzikální principy, využití v medicíně a terapii Daniel Tokar tokardan@fel.cvut.cz Obsah O čem bude
VíceVYSOKÉ UČENÍ TECHNICKÉ UNIVERSITY OF TECHNOLOGY
VYSOKÉ UČENÍ TECHNICKÉ V BRNĚ BRNO UNIVERSITY OF TECHNOLOGY FAKULTA STROJNÍHO INŽENÝRSTVÍ ÚSTAV MECHANIKY TĚLES, MECHATRONIKY A BIOMECHANIKY FACULTY OF MECHANICAL ENGENEERING INSTITUTE OF SOLID MECHANICS,
VíceMěření zvuku. Judita Hyklová. První soukromé jazykové gymnázium Hradec Králové, s r.o. Brandlova 875, 500 03 Hradec Králové
Středoškolská technika 2010 Setkání a prezentace prací středoškolských studentů na ČVUT Měření zvuku Judita Hyklová První soukromé jazykové gymnázium Hradec Králové, s r.o. Brandlova 875, 500 03 Hradec
VíceMechanické kmitání. Def: Hertz je frekvence periodického jevu, jehož 1 perioda trvá 1 sekundu. Y m
Mehaniké kmitání Periodiký pohyb - harakterizován pravidelným opakováním pohybového stavu tělesa ( kyvadlo, těleso na pružině, píst motoru, struna na kytaře, nohy běžíího člověka ) - nejkratší doba, za
VíceKonstrukce manekýna hlavy pro studium prostorového slyšení
Ústav patologické fyziologie 1. lékařské fakulty University Karlovy v Praze U Nemocnice 5 Praha 2, 128 53 Přednosta ústavu: prof. MUDr. Emanuel Nečas, DrSc. Vedoucí práce: doc.mudr.rndr. Petr Maršálek,
VíceUNIVERZITA PALACKÉHO V OLOMOUCI. Tereza Javorková KOMUNIKACE DĚTÍ S KOCHLEÁRNÍM IMPLANTÁTEM
UNIVERZITA PALACKÉHO V OLOMOUCI Pedagogická fakulta Ústav speciálněpedagogických studií Tereza Javorková IV. ročník prezenční studium Obor: Logopedie KOMUNIKACE DĚTÍ S KOCHLEÁRNÍM IMPLANTÁTEM Diplomová
VíceSrovnávací morfologie živočichů. Smyslové orgány
Srovnávací morfologie živočichů 9. Smyslové orgány Smyslové orgány Podnět receptor (smyslová buňka) nervový vzruch efektor (sval, žláza) Typy receptorů: a) podle energie podnětu Mechanoreceptory Chemoreceptory
VíceHluk je nechtěný zvuk. Hluk je zápach pro uši. Ambrose Bierce
Hluk je nechtěný zvuk Hluk je zápach pro uši. Ambrose Bierce 2 Zvuk = mechanické vlnění λ vlnová délka, v rychlost postupného vlnění, (v = 340 m/s) v λ = vt = T perioda f f frekvence kmitání. Vlnová délka
Více1.8. Mechanické vlnění
1.8. Mechanické vlnění 1. Umět vysvětlit princip vlnivého pohybu.. Umět srovnat a zároveň vysvětlit rozdíl mezi periodickým kmitavým pohybem jednoho bodu s periodickým vlnivým pohybem bodové řady. 3. Znát
VíceVYSOKÉ UČENÍ TECHNICKÉ V BRNĚ
VYSOKÉ UČENÍ TECHNICKÉ V BRNĚ BRNO UNIVERSITY OF TECHNOLOGY FAKULTA STROJNÍHO INŽENÝRSTVÍ ÚSTAV MECHANIKY TĚLES, MECHATRONIKY A BIOMECHANIKY FACULTY OF MECHANICAL ENGINEERING INSTITUTE OF SOLID MECHANICS,
VíceEtiologie sluchových poruch a vad
UNIVERZITA PALACKÉHO V OLOMOUCI PEDAGOGICKÁ FAKULTA Ústav speciálněpedagogických studií Etiologie sluchových poruch a vad Diplomová práce Bc. Marie Cholastová Speciální pedagogika pro 2. stupeň základních
Více1. KŠPA Kladno, s. r. o., Holandská 2531, Kladno, FYZIKA. Kapitola 8.: Kmitání Vlnění Akustika. Mgr. Lenka Hejduková Ph.D.
1. KŠPA Kladno, s. r. o., Holandská 2531, 272 01 Kladno, www.1kspa.cz FYZIKA Kapitola 8.: Kmitání Vlnění Akustika Mgr. Lenka Hejduková Ph.D. 1 Kmitání periodický pohyb: pohyb který se pravidelně opakuje
VíceJednotlivé body pouze kmitají kolem rovnovážných poloh. Tato poloha zůstává stálá.
MECHANICKÉ VLNĚNÍ Dosud jsme při studiu uvažovali pouze harmonický pohyb izolované částice (hmotného bodu nebo tělesa), která konala kmitavý pohyb kolem rovnovážné polohy Jestliže takový objekt bude součástí
VíceDUM označení: VY_32_INOVACE_... Jméno autora výukového materiálu: Ing. Jitka Machková Škola: Základní škola a mateřská škola Josefa Kubálka Všenory
DUM označení: VY_32_INOVACE_... Jméno autora výukového materiálu: Ing. Jitka Machková Škola: Základní škola a mateřská škola Josefa Kubálka Všenory Karla Majera 370, 252 31 Všenory. Datum (období) vytvoření:
VíceSmyslové orgány (čidla)
Smyslové orgány (čidla) - Zisk informací o vnějším prostředí Receptory (smyslové receptorové buňky) - mají vysokou citlivost vůči některým podnětům - převádějí energii podnětů z vnějšího prostředí v nervovou
VíceAkustika pro posluchače HF JAMU
Akustika pro posluchače HF JAMU Zvukové vlny a kmity (1) 2 Vnímání zvuku (3) 2 Akustika hudebního nástroje (2) 2 Akustika při interpretaci (2) 3 Záznam hry na hudební nástroje (2) 4 Seminární a samostatné
VíceVYSOKÉ UČENÍ TECHNICKÉ V BRNĚ PRŮVODCE GB01-P05 MECHANICKÉ VLNĚNÍ
VYSOKÉ UČENÍ TECHNICKÉ V BRNĚ FAKULTA STAVEBNÍ Prof. Ing. Bohumil Koktavý,CSc. FYZIKA PRŮVODCE GB01-P05 MECHANICKÉ VLNĚNÍ STUDIJNÍ OPORY PRO STUDIJNÍ PROGRAMY S KOMBINOVANOU FORMOU STUDIA 2 OBSAH 1 Úvod...5
VíceAkustický přijímač přeměňuje energii akustického pole daného místa na energii elektrického pole
Akustické přijímače Akustický přijímač přeměňuje energii akustického pole daného místa na energii elektrického pole jeho součástí je elektromechanický měnič Při přeměně kmitů plynu = mikrofon Při přeměně
Víceelektrické filtry Jiří Petržela filtry založené na jiných fyzikálních principech
Jiří Petržela filtry založené na jiných fyzikálních principech piezoelektrický jev při mechanickém namáhání krystalu ve správném směru na něm vzniká elektrické napětí po přiložení elektrického napětí se
Více4. Akustika. 4.1 Úvod. 4.2 Rychlost zvuku
4. Akustika 4.1 Úvod Fyzikálními ději, které probíhají při vzniku, šíření či vnímání zvuku, se zabývá akustika. Lidské ucho je schopné vnímat zvuky o frekvenčním rozsahu 16 Hz až 16 khz. Mechanické vlnění
VíceMapování hluku v terénu (práce v terénu)
Zvyšování kvality výuky v přírodních a technických oblastech CZ.1.07/1.1.28/02.0055 Mapování hluku v terénu (práce v terénu) Označení: EU-Inovace-F-8-17 Předmět: fyzika Cílová skupina: 8. třída Autor:
VíceFyziologie smyslů. Ústav normální, patologické a klinické fyziologie, 3. LF UK
Fyziologie smyslů Ústav normální, patologické a klinické fyziologie, 3. LF UK Obsah 1. Sluch 2. Vestibulární aparát 3. Chuť 4. Čich Sluch mechanické vlnění ( periodické zřeďování a zhušťování) prostředí
VícePŘENOS ZVUKOVÝCH SIGNÁLŮ DO VNITŘNÍHO UCHA
VYSOKÉ UČENÍ TECHNICKÉ V BRNĚ BRNO UNIVERSITY OF TECHNOLOGY FAKULTA STROJNÍHO INŽENÝRSTVÍ ÚSTAV MECHANIKY TĚLES, MECHATRONIKY A BIOMECHANIKY FACULTY OF MECHANICAL ENGINEERING DEPARTMENT OF SOLID MECHANICS,
Více(test version, not revised) 16. prosince 2009
Mechanické vlnění (test version, not revised) Petr Pošta pposta@karlin.mff.cuni.cz 16. prosince 2009 Obsah Vznik a druhy vlnění Interference Odraz vlnění. Stojaté vlnění Vlnění v izotropním prostředí Akustika
VíceZvukové jevy ZVUKOVÉ JEVY. Kmitání a vlnění. VY_32_INOVACE_117.notebook. June 07, 2012
Zvukové jevy Základní škola Nový Bor, náměstí Míru 28, okres Česká Lípa, příspěvková organizace e mail: info@zsnamesti.cz; www.zsnamesti.cz; telefon: 487 722 00; fax: 487 722 378 Registrační číslo: CZ..07/.4.00/2.3267
VíceLIDSKÝ HLAS JAN ŠVEC. Oddělení biofyziky, Katedra experimentální fyziky, Př.F., Univerzita Palackého v Olomouci
LIDSKÝ HLAS JAN ŠVEC Oddělení biofyziky, Katedra experimentální fyziky, Př.F., Univerzita Palackého v Olomouci HLAS: Všichni jej každodenně používáme, ale víme o něm v podstatě jen málo Studium lidského
Více