Publikace je vydána k 60. výročí založení technického vysokého školství v Plzni

Transkript

1 Publikace je vydána k 60. výročí založení technického vysokého školství v Plzni Z podkladů pracovníků Fakulty strojní sestavili: doc. Ing. Václav Vaněk, Ph.D. doc. Ing. Jiří Staněk, CSc. 1

2 2

3 Sponzoři publikace ŠKODA JS a.s., Orlík 266, Plzeň Panasonic AVC Networks Czech, s.r.o., U Panasoniku 1, Plzeň Statutární město Plzeň, Magistrát města Plzně, Odbor kultury. ŠKODA HOLDING a.s., Tylova 1/57, Plzeň SWA s.r.o., Prùmyslová 763, Stod BRUSH SEM s.r.o., Edvarda Beneše 39/564, Plzeň ZVVZ as., Sažinova 888, Milevsko PILSEN TOOLS s.r.o., Tylova 57, Plzeň Plzeňská STK, s. r. o., Koterovská 156a, Plzeň 3

4 4

5 Obsah Úvodní slovo rektora ZČU v Plzni Úvodní slovo děkana Fakulty strojní Poděkování Historie technického vysokého školství v Plzni Výstavba nového areálu VŠ na Borech Studium na Fakultě strojní Studijní plány Vzpomínání absolventů VŠSE Studenti na Fakultě strojní Děkani Fakulty strojní Současné vedení Fakulty strojní Význačné osobnosti Fakulty strojní Vývoj kateder na Fakultě strojní Katedra energetických strojů a zařízení (KKE) Katedra materiálu a strojírenské metalurgie (KMM) Katedra průmyslového inženýrství a managementu (KPV) Katedra technologie obrábění (KTO) Katedra tělesné výchovy a sportu (KTS) Výzkumné centrum kolejových vozidel (VCKV) Výzkumné centrum tvářecích technologií (VCTT) Výzkumné centrum strojírenské výrobní techniky a technologie (VCSVTT) Centrum výzkumu konstrukce tvářecích strojů (CVTS) Slavnostní vědecká rada FST Insignie FST Profesoři FST (galerie) Dobové fotografie Společenský život na katedrách Katedra průmyslového inženýrství a managementu (KPV) Katedra konstruování strojů (KKS) 5

6 6

7 Úvodní slovo rektora ZČU v Plzni doc. Ing. Josef Průša, CSc. 7

8 8

9 Úvodní slovo děkana Fakulty strojní doc. Ing. Jiří Staněk, CSc. 9

10 10

11 Poděkování Je naší milou povinností a ctí poděkovat těm, kteří se nemalou měrou zasloužili vznik této publikace a věnovali tomuto projektu nemalé úsilí a nemálo času a energie. Především bychom velice rádi poděkovali prof. Ing. Janu Škopkovi, CSc., prof. Ing. Františku Sovovi, CSc., Ing. Václavu Krausovi, CSc., Ing. Janu Hučkovi a dále pak také doc. Ing. Václavě Lašové, Ph.D., doc. Ing. Jiřímu Polanskému, Ph.D., Ing. Janu Řehořovi, Ph.D., doc. Ing. Michalu Šimonovi, Ph.D., doc. Ing. Václavu Mentlovi, CSc., Mgr. Tomáši Tománkovi, doc. Ing. Jaromíru Horákovi, CSc., doc. Ing. Milanu Čechurovi, CSc., doc. Ing. Petru Hellerovi, CSc., prof. Dr. Ing. Bohuslavu Maškovi, Ing. Jiřímu Bartákovi, doc. Ing. Janě Kleinové, CSc., Mgr. Anně Vaverkové. Václav Vaněk Jiří Staněk 11

12 12

13 Historie technického vysokého školství v Plzni Kdyby dnes bylo možné vrátit se o 60 let zpět proti směru toku času, byli bychom účastníky prvních přednášek ( ) na právě založené první vysoké škole (VŠ) technického zaměření v západočeském regionu. Nejprve se zmiňme o důvodech, které ovlivnily založení technické VŠ a jaký vývoj Vysoká škola strojní a elektrotechnická (VŠSE), později Západočeská univerzita (ZČU) a v jejich rámci Fakulta strojní (FST) prodělala. Nejde o období vyplněné jen každodenní klidnou prací, ale také o období velmi rušné a bouřlivé, což bylo častokrát vyvoláno jak vnitřními impulsy, tak i zásahy z vnějšku. Poněvadž založení technicky zaměřené vysokoškolské instituce mělo díky rozvíjejícímu se a tradičně průmyslovému plzeňskému regionu své jednoznačné odůvodněni, byla všechna těžká období překonána a nic nezabránilo vzniku nové VŠ. Zásluhy o vznik byly vždy přisuzovány orgánům a veřejným činitelům podle toho, za jaké situace byla tato slova vyřčena anebo řádky napsány. Promiňte nám tedy, že v této části nebudeme uvádět konkrétní osoby nebo instituce, které měly na založení tehdejší Vysoké školy strojní a elektrotechnické (VŠSE) v Plzni rozhodující vliv a raději si blíže všimněme skutečných důvodů, vedoucích před více jak půl stoletím k založení této školy. Jedním z faktorů, který vždy ovlivňoval rozvoj národů a jejich postavení v lidském společenství, byla vzdělanost lidí. Vzdělanost je do jisté míry zárukou, že budou postupně vytvořeny odpovídající hmotné podmínky, vedoucí ke spokojenosti obyvatel, kteří však, k pramalé radosti vládnoucí třídy, se stávají sebevědomějšími a začínají se lépe uvědomovat pravou příčinu a stav věcí veřejných, což často vyúsťovalo v touhu po změně a s tím spojenými občasnými projevy nespokojenosti, ale nastupující trend 13

14 a vývoj již od dob osvícené Marie Terezie již nešlo ničím a nikým zvrátit, a který naopak projevoval zrychlující tendenci. Celkový vývoj západočeské oblasti byl již od přelomu 18. a 19. století charakterizován rozvojem domácího a manufakturního průmyslu. Zvláště významné bylo tavení železné rudy, v důsledku čehož docházelo k rozvoji vodních hamrů a jednotlivých dílen se stále se zdokonalujícím strojním vybavením. Nemůžeme se zde nezmínit o do současné doby velmi zachovalé a provozuschopné významné technické památce nalézající se v blízkosti Plzně a tou je vodní hamr v Dobřívě. Technický pokrok dosahovaný pouze na základě empire má však svá omezení a hranice. Po dosažení jistých hraničních stavů je však další zdokonalování techniky velmi problematické a dá se říci, že bez účasti vzdělaných lidí téměř nemožné. Zpočátku k řešení rozporu mezi úrovní rozvoje průmyslu a potřebou technicky vzdělaných odborníků do značné míry přispělo v r založení zprvu německé a od r již české průmyslové školy v Plzni. Inženýři, které průmysl a především Škodovy závody nutně potřebovaly, přicházeli ze vzdálených Rakousko Uherských vysokých škol. Jelikož VŠSE v Plzni měla velmi těsnou vazbou na ŠKODA Plzeň jako hlavního odběratele absolventů zmiňme se zde velmi stručně o historii této významné české strojírny. V roce 1859 založil hrabě Valdštejn Vartenberk v Plzni pobočku své slévárny a strojírny. Továrna s více než stem pracovníků vyráběla stroje a zařízení pro cukrovary, pivovary, doly, parní stroje, kotle, železné mostní konstrukce, zařízení pro železnice atd. V roce 1866 nastupuje na post hlavního inženýra a následně v roce 1869 továrnu kupuje ing. Emil Škoda, zdatný strojírenský odborník a dynamický podnikatel, který značnou měrou přispěl k rozvoji a získání dobrého jména Škodových závodů. Pro situaci v českých zemích na přelomu 19. a 20. století platilo v období úvah o nutnosti založení vysoké školy technické v Plzni obdobně mimo jiné také to, co je uvedeno v zakládací listině Karlovy univerzity a z níž si zde dovolujeme citovat: " tato je zřizována proto, aby věrní obyvatelé našeho 14

15 Dobový snímek závodů Emila Škody v Plzni království nebyli nuceni doprošovati se cizí pomoci, ale naopak mohli být hrdi na to, že mohou jiné z ciziny zváti, " Památný a vzpomenutí hodný je i výrok T, G. Masaryka: "Je jen třeba pracovat ze všech sil, aby toto velké město bylo veliké nejen počtem obyvatel, ale i kulturní vyspělostí. Věříme, že ani dnes neztratil tento výrok nic na své důležitosti a významu. Zcela zvláštní situace však nastala po první světové válce. Zatímco větší část průmyslu Rakouska- Uherska zůstala v nově vzniklé Československé republice a to především v českých zemích, s existující technickou inteligence to bylo, co se týče rozmístění, právě naopak. V důsledku toho se projevil na 15

16 území nově vzniklého státu značný nedostatek vysokoškolsky vzdělaných lidi, kteří by byli schopni zastávat řídící funkce nejen ve veřejné správě, ale také tvůrčím způsobem pracovat v průmyslu. Z této doby pocházejí první vážnější pokusy o zřízení vysokého školství v Plzni a technického zvláště. Je velmi nejisté určit konkrétní důvody, proč k tomuto ještě nedošlo. Jedním z nich byly pravděpodobně mnohem naléhavější úkoly, které vyvstaly v souvislosti se vznikem samostatného svobodného státu, a druhým zřejmě ne zcela ujasněná koncepce odborného zaměření vysoké školy. Bohužel, dříve než všechny otázky mohly být zodpovězeny a další potřebné kroky učiněny, přiblížila se ve 30. létech velmi komplikovaná situace a to jak v oblasti politické, tak především ekonomické. Nestačilo, že v období okupace českých zemí Německem nemohly být nové vysoké školy zakládány, ale docházelo naopak i k uzavírání těch již existujících. A tak se nové možnosti a vyústění snah o založení vysokých škol v Plzni odkládají až do prvních let po 2. světové válce. Akceleračními momenty a organizačními vzory pro založení vysoké školy technického zaměření v Plzni bylo založení Lékařské fakulty jako pobočky Karlovy univerzity v Praze a v r zřízení samostatné Pedagogické fakulty. V akademickém roce byla pobočkou Českého vysokého učení technického v Praze (ČVUT), ale již ode dne byla zřízena vládním nařízením č. 81 ze dne samostatná Vysoká škola strojní a elektrotechnická (VŠSE). Výuka dvou samostatných oborů strojního a elektrotechnického byla zahájena již , ačkoli oficiální orgány předpokládaly její zahájení až v r Urychlení zahájení výuky bylo možné jen díky nezměrnému nadšení všech, kteří usilovali o zřízení vysoké školy a také zásluhou hmotné, finanční i personální pomoci Škodových závodů. Vždyť od byla k dispozici vlastně jen jedna budova bývalé Živnostenské a obchodní komory (až do r jako hlavní budova se sídlem rektorátu) vybavená ke zcela jiným účelům. V létech byla škola řízena děkanem. Prvním byl prof. Ing. František Polanský, který v r přešel do Plzně z ČVUT Praha, kde od r přednášel vnitřní balistiku. V r byly některé činnosti děkana delegovány na dva proděkany. 16

17 Budova postavená v roce 1905 a určená pro účely obchodní a živnostenské komory, kde od roku 1949 sídlila VŠSE v Plzni. V dnešní době zde sídlí Fakulta právnická. Dokument, který byl uložen v kupoli budovy VŠSE při její rekonstrukci v roce

18 Do 1. ročníku studia strojního oboru bylo přijato 71 studentů (do elektrotechnického 28) a v akademickém roce jich studium absolvovalo 42 (12). V této době je již na strojní obor přijímáno 220 studentů a celkově je na oboru zapsáno 418 studentů. Přijímací zkoušky do 1. ročníku v prvém i druhém akademickém roce se konaly na ČVUT. Významným rokem pro VŠSE byl r Vládním nařízením č. 98 ze dne o změnách v organizaci vysokých škol bylo stanoveno, že v čele VŠSE v Plzni je rektor a rada vysoké školy. Děkanát se tímto přeměňuje na rektorát. Prvním rektorem byl jmenován prof. RNDr. Vojtěch Voleník, který funkci zastával až do r prof. RNDr. Vojtěch Voleník spolu s prorektorem prof. PhDr. Vladimírem Čechem prof. RNDr. Vojtěch Voleník jako rektor VŠSE 18

19 Po desetileté existenci má již strojní obor v akademickém roce 1959/ a elektrotechnický 456 studentů. Tento postupný všestranný rozvoj vysoké školy si zákonitě vyžádal rozdělení tohoto organizačního celku na dvě samostatné fakulty, strojní a elektrotechnickou. Prvním děkanem Fakulty strojní se stal prof. Ing. Jan Bukovský, D.C.Ae. (až do r. 1966) a elektrotechnické prof. Ing. Dr. E. Langer, DrSc. Od r pak nastává relativně samostatný vývoj obou spolupracujících fakult a od září 1991 se spolu s fakultou pedagogickou se stávají základem pro vznik Západočeské univerzity (ZČU) v Plzni. Zleva: děkan FEL prof. E. Langer, děkan FST prof. J. Bukovský prof. J. Bukovský v době rekonstrukce katedry hydromechaniky a termomechaniky 19

20 Takové tedy byly významné mezníky ve vývoji Fakulty strojní od jejího založení. Dnes je fakulta strojní jednou z velmi pestrého společenství fakult ZČU (aplikovaných věd, ekonomické, elektrotechnické, filozofické, pedagogické, právnické a zdravotnických studií) a přejme jí, aby se jí i nadále dařilo úspěšně překonávat všechny problémy a vyřešit všechny nelehké úkoly, které před ní budoucnost ještě postaví a aby se dobře rozvíjela a sílila a dařilo se jí i nadále v této pro technické školy nelehké době zůstávat nedílnou součástí ZČU. Výstavba nového areálu vysoké školy na Borech Dnes Fakulta strojní sídlí v poměrně novém a stále se rozvíjejícím univerzitním komplexu ZČU v Plzni na Borech, kde studenti nalézají vhodné zázemí a důstojné podmínky pro nerušené studium a učitelé a výzkumníci pro svou práci. Bývaly však doby, kdy tomu takto nabylo. Budovy VŠSE se nalézali v různých a někdy i navzájem poměrně vzdálených částech Plzně a přesouvat se mezi nimi bylo nepříjemné a často i časově náročné. Studenti a učitelé tedy trávily poměrně mnoho času ve vozidlech plzeňské městské hromadné dopravy místo toho, aby se věnovali studiu, přípravě, výzkumně vývojové a činnosti a dalším svým studijním pracovním povinnostem. Proto se stalo umístění školy v roce 1992 do areálu na Borech tak významným mezníkem, že zde historii jeho poměrně zdlouhavého vzniku stručně v datech uvádíme. 20

21 1964 Vypracován investiční záměr se stanovením jednotlivých etap výstavby nového areálu VŠSE v Plzni na Borech. Projektový úkol na základě architektonicko-urbanistické studie byl dokončen až v r Vypracován stavební program pro výstavbu VŠSE, pro který základním podkladem byl generel zpracovaný fakultou stavební ČVUT Praha, avšak k jeho realizaci nedošlo. Ideový projekt areálu VŠSE v Plzni 21

22 1983 Vydán MŠ ČSR schvalovací protokol k projektovému úkolu stavby Fakulty strojní VSSE v Plzni. Koncem roku 1984 vláda ČSR rozhodla o zahájení první etapy výstavby (Fakulta strojní) v září Výstavba areálu byla na základě rozhodnutí MŠ ČSR rozdělena do čtyř základních staveb (každá v rozsahu cca 5 let) v pořadí: 1. výstavba Fakulty strojní VŠSE pro studentů, 2. výstavba fakulty elektrotechnické VŠSE pro studentů, 3. výstavba pedagogické fakulty pro studentů, 4. dostavba obou fakult VŠSE, rektorátu a rektorátních zařízení VŠSE Položen za účasti oficiálních hostí základní kámen vysokoškolského areálu. První stavba budovy Fakulty strojní zahrnuje výukové prostory a pracoviště kateder a jiná potřebná zařízení o výměře m 2 čisté užitkové plochy. Plán dokončení stavby se předpokládal v září říjen 1992 Stěhování prvních kateder FST do nového univerzitního areálu v Plzni na Borech. říjen 1993 Přestěhování děkanátu FST do areálu na Borech. 22

23 Z výstavby budovy Fakulty strojní Historický snímek z poklepu základního kamene v podobě mramorové krychle při výstavbě Fakulty strojní na Zeleném trojúhelníku 23

24 24

25 Studium na Fakultě strojní Od samého počátku byla zahájena výuka v oborech tvořících páteř strojírenství, jejichž volba nebyla náhodná. Byla ovlivněna zaměřením a potřebami strojírenské výroby a energetiky se zvláštním zřetelem k potřebám Škodových závodů. Jde o strojírenskou technologii zahrnující technologii obrábění, materiálové inženýrství (tento název se objevuje ve studijních plánech I. ročníku poprvé v r. 1989) a strojírenskou metalurgii, dále o konstrukční obory zahrnující konstrukci obráběcích a tvářecích strojů, konstrukci tepelných turbin, turbokompresorů a jaderných reaktorů (od ak. r. 1963/64). Do r existovaly na fakultě dále obory slévárenství a kovárenství a transportní a zdvihací stroje. V těchto oborech také ukončili čtyřletá studia první absolventi v akademickém r. 1952/53. Začátkem 90. let vznikly obory průmyslového inženýrství a managementu a dopravní a manipulační techniky. Nelze opomenout, že kromě dvou posledních, byly všechny zmíněné obory založeny a jejich vysoká odborná úroveň garantována význačnými odborníky. Vzhledem k jejich odborné úrovni a životním zkušenostem dosáhli v poměrně krátké době nejvyšší pedagogické kvalifikace, tj. jmenování profesorem. Pod ochranou a přirozenou autoritou těchto odborníků postupně odborně vyrůstali mladí pracovnici, jimž byli vzorem nejen v odborné vyspělosti, ale také ve vzájemných vztazích, pracovní morálce a vztahu ke studentům. Je samozřejmé, že vnitřní struktura oborů, jejich organizační uspořádání i vědeckovýzkumná zaměření doznaly během let mnohých změn. Společným charakteristickým rysem vývoje oborů je všestranná modernizace jak v oblasti pedagogické, tak i vědeckovýzkumné jako přirozený důsledek technického rozvoje a pokroku. 25

26 Studijní plány Studijní plány (SP), v tradičním pojetí stanovující časovou a obsahovou posloupnost studijních předmětů, formu a způsob jejich studia a ověřování, byly nejčastěji a nejzásadněji se měnícím článkem v životě fakulty. Změny byly vyvolány mnohdy zcela neuváženě, ať už z impulsů vnitřních nebo vnějších. Mnohokrát se měnily počty týdenních výukových hodin, mnohokrát se měnila celková délka studia u některých oborů, zavedla se a záhy zase zrušila průmyslová praxe jako organická součást studia. Již v akademickém roce 1953/54 bylo studium prodlouženo na devět semestrů (včetně diplomové práce). Od akademického roku 1952/53 bylo zavedeno studium při zaměstnání ve dvou formách: večerní a dálkové. V akademickém roce 1963/64 dosahuje podíl počtu studentů těchto forem studia na fakultě maxima, což činilo kolem 40% z celkového počtu studentů, ale v následujících létech jejich počet trvale klesal. Dnes v kombinované formě studia (dříve studium dálkové) studuje cca 30% studentů (matrika ) a projevuje se zde trvale rostoucí trend. Od akademického roku se studium prodloužilo na pět let, později na jedenáct semestrů. K radikálnímu zásahu do SP dochází v akademického roce 1959/60. Cílem bylo především přiblížení teoretické výuky a výrobní praxe. V prvním a druhém ročníku bylo zavedeno týdenní střídání výuka - závod, a to v jednom týdnu třicet hodin výrobní praxe a čtrnáct hodin výuky, následující týden třicet šest hodin výuky. Výrobní výcvik byl ukončen kvalifikační zkouškou a studenti obdrželi výuční list. V témže akademickém roce bylo zahájeno tzv. speciální kombinované studium. Bylo kombinací denního studia v prvním a druhém ročníku a studia dálkového v ostatních ročnících. Už po velmi krátké době byl v akademickém roce 1962/63 výrobní výcvik podstatně zredukován a opět navýšen počet hodin výuky. Později byl pro studenty prvního ročníku zcela nahrazen tzv. základní výrobní praxí. 26

27 Snahy o propojení studia s praxí ( ). Vlevo: ranní pětiminutovka; Vpravo: výuka formování Počátek 60tých let vůbec byl z hlediska diskusí o SP velmi bouřlivý. Od akademického roku 1962/63 je od čtvrtého ročníku zaváděno směrové studium a ročník rozdělen na směr technologický a konstrukční. Od akademického roku 1963/64 je v rámci konstrukčního směru na katedře stavby tepelných turbin 27

28 zaveden nový studijní obor Jaderně energetická zařízení. Zavedení směrového studia ve čtvrtém ročníku (v 5. ročníku obory) si vyžádalo opět značné změny SP. prof. Ing. Karel Weber při výuce prof. Ing. Karel Weber při ukončení státních zkoušek Od akademického roku 1972/73 jsou od prvního ročníku zavedeny zcela nové SP a teprve až od akademického roku 1976/77 je studium na celé fakultě organizováno podle jednoho SP. 28

29 Ke změně dochází opět v akademického roce Pouze první ročník má společné SP. Od druhého ročníku jsou studenti rozděleni do směru technologického se čtyřletým studiem a konstrukčního se studiem pětiletým. Od akademického roku 1991/92 na základě nových iniciativ ve svobodném prostředí jsou zavedeny zcela nové SP, a to v prvním až třetím ročníku. Společné studium pro všechny obory bylo pouze v prvním ročníku. Teprve v akademického roce 1993/94 studovali všichni studenti podle stejného plánu, čímž také skončilo čtyřleté studium technologického směru. Od akademického roku 1993/94, po vzoru zahraničních vysokých škol, byl zaveden kreditní systém a sjednoceno studium prvního a druhého ročníku pro všechny obory. Prostředí, v němž tyto SP po roce 1989 byly koncipovány, bylo zcela odlišné od předchozího. Poskytovalo přirozeně naprostou volnost pro realizaci snah jednotlivců nebo kateder při zavádění nových, mnohdy velmi úzce zaměřených předmětů do SP. V důsledku dosavadní izolace od vyspělých států byly k dispozici jen velmi omezené informace o organizaci studia v těchto státech. Chyběla rovněž objektivní představa o prostředí, do něhož budou absolventi vstupovat. V závěru studia byli studenti podle SP rozděleni do patnácti zaměření. V průběhu několika dalších let byly analyzovány zkušenosti s těmito "porevolučními" SP a na jejich základě rozhodnuto o vypracování nových. Po období téměř dvou let za součinnosti kateder a při respektování názorů z praxe a zahraničních vysokých škol byl sestaven nový SP. Zaveden byl v prvním ročníku akademického roku 1998/99. Jeho hlavní znaky ve stručnosti jsou následující: sedm semestrů společného studia, návaznost prvního semestru na úroveň znalostí ze střední školy, široký teoretický základ umožňující rychlou adaptaci absolventa v praxi, omezení oborového studia na rozsah minimálně nutný pro vypracování diplomové práce, do společného studia zavedeny povinné předměty věnované tvorbě a ochraně životního prostředí a předmět pojednávající o evropských politických a ekonomických strukturách, bylo provedeno podstatné snížení počtu předmětů a počtu týdenních vyučovacích hodin. 29

30 Byly také zavedeny předměty s širším rozsahem a modulovým uspořádáním a podle záměru studenta ve volbě oboru v posledních třech semestrech rozšířena volitelnost i u části povinných předmětů. Od roku 1991 je ustavena Západočeská univerzita, jejíž součástí se stala také Fakulta strojní jako jedna z jejích sedmi zakládajících fakult. V této době došlo k zásadním úpravám studijních plánů a studijních předpisů. Nové studijní plány magisterského studia byly koncipovány tak, že na fakultě byly dva nosné obory Konstrukce strojů a zařízení a Strojírenská technologie. Tyto dva obory byly členěny na patnáct zaměření pokrývající oblasti vědeckého zaměření jednotlivých odborných kateder. Na studijní zaměření byli studenti přiřazováni ve třetím ročníku pětiletého studia. V akademickém roce 2004/2005 jsou žadatelé o studium prvně přijímáni na strukturované studium, koncipované dle Boloňské deklarace, tj. tříleté bakalářské studium a navazující dvouleté studium magisterské. Každá odborná katedra garantuje svá zaměření jak v bakalářských studijních programech tak i svůj obor v navazujícím magisterském a doktorském studijním programu. Fakulta nabízí dva druhy bakalářských studijních programů Strojní inženýrství - studium zaměřené univerzitně, kde jsou studenti vychováváni především pro nástup do navazujícího dvouletého magisterského studia a bakalářský studijní program Strojírenství určený především pro ty, kteří hodlají ihned po ukončení nastoupit do průmyslové praxe. Studenti si mohou zvolit jedno ze zaměření - Materiálové zkušebnictví, Zabezpečování jakosti, Servis energetických zařízení, Konstrukce průmyslové techniky, Obnovitelné zdroje energie, Programování NC strojů, Informační a komunikační technologie ve strojírenském podniku, Design průmyslových výrobků a Diagnostika a servis silničních vozidel. Větší část absolventů tříletého bakalářského studijního programu, především tzv. univerzitní bakaláři, mohou ihned pokračovat ve dvouletém navazujícím magisterském studiu. Studenti si mohou vybrat jeden ze šesti tradičních studijních oborů, jimiž jsou stavba energetických strojů a zařízení, stavba výrobních strojů a zařízení, dopravní a manipulační technika, strojírenská technologie technologie obrábění, materiálové inženýrství a strojírenská metalurgie a průmyslové inženýrství a management. 30

31 Mezi nové obory, které budeme moci v nejbližší době studentům nabídnout, patří Konstrukce zdravotnické techniky a praxí vyžádané znovuotevření oboru Stavba jaderně energetických zařízení. Doktorské studium je čtyřleté a obory doktorského studijního programu kopírují z větší části obory navazujícího magisterského studia (rovněž obory habilitačního řízení a řízení pro jmenování profesorem). Na fakultě studuje v tomto studijním programu s šesti obory asi stoosmdesát studentů. Fakulta v současné době nabízí studium v těchto oborech - Materiálové inženýrství a strojírenská metalurgie, Strojírenská technologie-technologie obrábění, Stavba výrobních strojů a zařízení, Stavba energetických strojů a zařízení, Průmyslové inženýrství a management a Termomechanika a mechanika tekutin. Význam a důležitost vzdělání v posledních deseti letech a na začátku nového tisíciletí, nabývá na významu ještě větším, než kdykoliv v minulosti. Rozvoj ekonomiky založený na informacích, důraz na vysoce rozvinuté technologie nejen v průmyslu, ale i v jiných oborech, bude vyžadovat pracovníka na vysoké úrovni všestranné vzdělanosti. Všechny ostatní zdroje růstu (půda, suroviny) jsou vyčerpatelné, jedině vzdělání a vzdělanost obyvatel je nevyčerpatelná. Je ovšem potřeba také do vzdělání investovat. Návratnost investic vložených do vzdělání nemusí být vždy rychlá, ale je bezpečná. Je rovněž nutné, aby se zlepšily i podmínky učitele a tím i zvýšil zájem tuto profesi vykonávat. Většina evropských států a v poslední době i my, se zamýšlíme, jak by měla být koncipována vzdělávací soustava vysokých škol, aby splnila životem předkládané úkoly. Naše představy ukládáme a jsme dokonce dle zákona povinní ukládat do Dlouhodobých záměrů, počínaje MŠMT, přes záměr univerzity až k záměrům fakult. Je jistě přáním nás všech, aby tyto záměry byly sice odvážné, ale také reálné a tím i akceptovatelné těmi, kteří je mají uskutečňovat. Šedesátileté zkušenosti z organizace studia na fakultě zřetelné dokázaly, že vysokoškolské studium je proces velmi citlivý na jakékoliv neuvážené zásahy. Tyto by neměly být vyvolávány přáním jednotlivců 31

32 nebo skupin. Musí-li se k těmto změnám přikročit, potom jedině z důvodů naprosto opodstatněných a dlouhodobě ověřených. Stejně tak problematické může být zavádění do studia určitých prvků nebo systémů ze zahraničí, aniž by byly respektovány naše tradice a podmínky. Viděno zpětně - byla naše škola a tedy i fakulta jakousi laboratoří pro ověřování různých experimentů ve SP. Bylo jen málo školních roků, kdy pro všechny ročníky platil jeden SP. Podobným snahám o neopodstatněné změny je nutno v budoucnu čelit. Veškerou iniciativu pedagogických pracovníků je vhodnější zaměřit na modernizaci obsahu předmětů a na důkladnější přípravu na přednášky a ostatní formy výuky. Vzpomínání absolventů VŠSE Jsme absolventi kombinované formy studia na VŠSE v Plzni, prvními studenty této krátce existující formy studia, jež byla zahájena letním semestrem. Z celkového počtu 51 zapsaných dokončilo studium a bylo promováno inženýrů. Dodatečně dokončili studium ještě dva. Celkově tedy z našeho ročníku odpadlo během studia pouze 6 studujících /12%/, zatímco ve stejných letech na denním studiu Fakulty strojní byla úmrtnost až 48%. Téměř všichni jsme před vstupem na vysokou školu absolvovali průmyslové školy a měli několikaletou praxi, někteří i více než desetiletou. K našemu úspěšnému studiu přispěla nejen forma studia, životní zkušenosti, osobní odpovědnost, ale i vytvoření jedinečného kolektivu spolupracujících a vzájemně se podporujících studentů. 32

33 První absolventi kombinované formy studia na VŠSE v Plzni Vytvořené družné vztahy přetrvávají až do dnešních dnů. Naše pravidelné schůzky konané každým rokem stále pokračují, i když nás už je pouze 27 a z toho několik starších 80 let. Čtyřicet let, někteří mladší jedinci ještě déle, jsme získané vědomosti na škole úspěšně využívali pro rozvoj našeho průmyslu. Řada našich kolegů se podílela na atomovém programu Škodovky a výstavbě 33

34 jaderných elektráren, většina úspěšně zastávala vedoucí funkce ve strojírenských závodech a dokonce i ředitele podniků. Mnozí z nás svou pedagogickou činností pomáhali vychovávat nové odborníky na průmyslových školách. Můžeme tedy odpovědně říci, že VŠSE nám dala vysoké znalosti a dobře nás připravila pro naší další práci. Měli jsme to štěstí, že jsme na škole zastihli ještě starou zakladatelskou generaci profesorů a docentů, kteří se k nám, starším studentům, stavěli velice lidsky a s porozuměním. Nezapomenutelnými budou pro nás navždy profesoři Voleník, Weber, Šejvl, Čapek, Rachač, Bělík, Bukovský, Bartuška, Červený a další. Zároveň nám ve studiu velmi pomáhali tehdy nastupující mladí asistenti jako Plánička, Zeman, Ženíšek, jež se později stali slovutnými profesory a významnými akademickými funkcionáři. Vzpomínáme též na vynikající odborníky z praxe, mezi nimiž můžeme například jmenovat Ludvíka, Drahého, Pilouse, Straku apod. V paměti nám zůstává ještě mnoho jmen pedagogů školy a to například Čáp, Kinzel, Bureš, Jaren, Tauer, Šedivec, Rychnovský, Masopust, Janota, Kopřiva, Černá a další. Všichni se snažili citlivým způsobem nám předávat vědomosti a budou navždy spojeni s našimi vzpomínkami na školu. Za více než 40 let se mnoho změnilo, nastal všeobecný rozvoj vědy a techniky, vznikly nové vědní obory ale i nové způsoby výchovy vysokoškoláků. Z "naší" VŠSE vyrostla Západočeská univerzita s řadou dalších fakult, ta naše měla jen strojní a elektrotechnickou, a mnoha studijními obory. A tak jako staří pamětníci rádi vzpomínáme na pro nás ještě stále naší Alma Mater. 34

35 Studenti na Fakultě strojní Za již šedesátileté období existence fakulty ji opustilo více než 8000 absolventů spadajících už do dvou generací. V mnoha případech naše posluchárny opustily děti a dokonce i vnuci našich prvních absolventů. Těžko bychom hledali nějaký, třeba i méně významný podnik, provoz nebo konstrukční kancelář, v nichž by nepracoval náš absolvent. O jejich kvalitách jistě svědčí i to, že stáli na nejvyšších a tím i nejodpovědnějších řídících místech v průmyslu, v ústředních hospodářských orgánech, stáli a nebo dosud stojí v čele týmů řešících ty nejzávažnější problémy rozvoje techniky a ekonomiky. Vývoj počtu studentů (denní studium) FST od akad. roku 1949/50 do 1964/65 35

36 Je historickou skutečností, že především v plzeňské Škodovce vznikla za rozhodující účasti našich absolventů technická díla špičkové úrovně. Počet studentů přijímaných do 1. ročníku se od založení fakulty neustále zvyšoval a to až do počtu 1300 v akademickém roce 1964/65. V následujících letech mírně klesal až na nejnižší počet v akademickém roce 1972/73. V akademickém roce 1984/85 dosahoval opět počtu 850. Je však nutno mít na zřeteli, že v minulých létech byl přijímán poměrně veliký počet studentů do různých forem studia pří zaměstnáni (večerní, dálkové), ale především měl uchazeč možnost volby v podstatě jedné vysoké školy. Za této situace nebyl tudíž podstatný rozdíl mezí počty přijatých a zapsaných studentů. V současné době přijímá fakulta strojní do prvního ročníku kolem 1170 studentů, prezenční i kombinované formy studia, jak do magisterského, bakalářského tak i do doktorského studijního programu. Vlivem možnosti podání přihlášek ke studiu na více vysokých škol je počet zapsaných okolo 960. Značné procento přijatých však dává přednost studiu na jiných vysokých školách, z hlediska uchazeče atraktivnějších. Nejvíce studentů v minulosti 1584 všech forem studia měla fakulta v akademickém roce 1963/64. Současný stav je přibližně 1760 studentů. Velmi zajímavý je rovněž poměr počtu absolventů k počtu přijatých do prvního ročníku z období do roku 1989 a přijatých po roce Zatímco v prvním případě je tento poměr kolem 0,6, v posledních létech je jen okolo 0,25 až 0,3. I toto vypovídá o kvalitě studentů, kteří si zvolili studium na Fakultě strojní. Změnit tento stav je prakticky mimo možnosti vysoké školy. Není však vyloučeno, že jej změní zájem odběratelů našich absolventů v blízké budoucnosti. 36

37 Bc Mgr NMgr Ph.D celkem Bc. Mgr. NMgr. Ph.D. celkem Vývoj počtu studentů na Fakultě strojní ZČU v Plzni od kalendářního roku 2000 (data jsou brána vždy k příslušného roku) 37

38 38

39 Děkani Fakulty strojní Prozatímní fakulta Českého vysokého učení technického v Praze ( ) a samostatná Fakulta strojní a elektrotechnická ( ) Prof. Ing. Dr. František Polanský děkan Fakulty strojní v letech Samostatná Vysoká škola strojní a elektrotechnická (VŠSE) - od Mř.Prof. Ing. Jan Bukovský, DCAe. děkan Fakulty strojní v letech

40 prof. Ing. Miloslav Bartuška děkan Fakulty strojní v letech doc. Ing. Alexander Červený, CSc. děkan Fakulty strojní v letech

41 prof. Ing. Miroslav Čapek, DrSc. děkan Fakulty strojní v letech prof. Ing. Josef Rosenberg, DrSc. děkan Fakulty strojní v letech

42 Západočeská univerzita v Plzni (ZČU) - od doc. Ing. Petr Hofmann, CSc. děkan Fakulty strojní v letech prof. Ing. Jan Škopek, CSc. děkan Fakulty strojní v letech

43 doc. Ing. Jan Horejc, Ph.D. děkan Fakulty strojní v letech Dne proběhla první slavnostní inaugurace nového děkana v aule ZČU (FPE), Jungmanova ulice 1, Plzeň. doc. Ing. Jiří Staněk, CSc. děkan Fakulty strojní v letech dosud Dne proběhla slavnostní inaugurace nového děkana v Obřadní síni radnice města Plzně (prvně čtyřleté volební období). 43

44 44

45 Současné vedení Fakulty strojní Vedení Fakulty strojní (zprava: doc. Ing. Václav Vaněk, Ph.D. - proděkan pro vnější vztahy; doc. Ing. Jaromír Horák, CSc. - proděkan pro spolupráci s praxí; doc. Ing. Václav Votava, CSc. - proděkan pro výzkum a vývoj; doc. Ing. Jiří Staněk, CSc.- děkan; doc. Ing. Jiří Česánek, Ph.D.- proděkan pro studijní záležitosti; doc. Ing. františek Zvoneček, Ph.D.; Ing. Milan Pinte, Ph.D.- tajemník 45

46 46

47 Význačné osobnosti Fakulty strojní prof. RNDr. Vojtěch Voleník ( ) Vědecké hodnosti doktora přírodních věd dosáhl v roce 1920 na Karlově univerzitě. Od roku 1921 pracoval ve Škodových závodech v Plzni jako chemik a věnoval se zkušebnictví a metalurgickému výzkumu. V letech 1929 až 1945 byl zástupcem ředitele a poté do roku 1949 přednostou pokusného ústavu. V období od roku 1949 do roku 1952 pracoval jako referent pro metalurgické otázky. Již v letech 1928 až 1936 přednášel jako honorovaný docent externě předmět Fyzikální chemie na Vysoké škole báňské v Příbrami, později (1950 až 1952) přednášel materiálové předměty na VŠSE. V roce 1952 jmenován profesorem nauky o materiálu a metalografie a stal se vedoucím katedry nauky o materiálu. Byl prvním rektorem VŠSE v Plzni (3 roky), proděkanem FST pro vědeckou a výzkumnou činnost od roku 1960 do Jeho odborná činnost počíná výzkumem tuzemského bentonitu a poté se věnuje zejména fyzikální metalurgii a metalografii neželezných kovů. 47

48 prof. Ing. Karel Weber, DrSc. ( ) Vysokoškolské studium dokončil na fakultě strojní ČVUT v Praze v roce Po prezenční službě pracoval jako provozní asistent v hutích Škodových závodů. Od roku 1932 do roku 1940 učil na průmyslové škole v Kladně a v Plzni. Poté do roku 1949 se stal vedoucím Ústavu pro zvelebování živností v Plzni. Od roku 1950 na VŠSE, nejprve jako zástupce docenta základů strojnictví a technického kreslení, poté docentem a profesorem mechanické technologie (zástupce profesora 1956, řádný profesor 1966). Stává se nejprve vedoucím kabinetu mechanické technologie (1953) a pak vedoucím Katedry tvářecích strojů, tváření a slévárenství (1961). Jeho široké praktické zkušenosti se odráží i ve vědeckovýzkumné činnosti. Jako příklad je práce Fyzikální podstata odmíšení uhlíku v odlitku z oceli. Publikační činnost zahrnuje řadu článků a publikací i učebnic zejména z výroby odlitků a mechanické technologie. V roce 1967 obhájil disertační práci Studium tepelné vodivosti slévárenských písků a směsí a získal titul DrSc. Stál u zrodu prvých dílen a laboratoří VŠSE. 48

49 prof. Ing. Josef Bečvář ( ) Významný odborník v oboru tepelných turbin a jaderné energetiky, konstruktér parních turbin Škodových závodů, profesor katedry tepelných turbin Vysoké školy strojní a elektrotechnické v Plzni. Jeho zájem o parní motory a turbokompresory vzbudil již za studia vynikající učitel pro konstrukci tepelných motorů prof. Jan Zvoníček, který si jej vybral za asistenta svého ústavu. Po smrti prof. Zvoníčka vedl ústav parních motorů a kompresorů do roku V roce 1927 začal J. Bečvář pracovat v oddělení parních turbin Škodových závodů v Plzni, kde působil celých 27 let. Své pedagogické působení na Vysoké škole strojní a elektrotechnické v Plzni zahájil v roce 1951 jako externí učitel v předmětech "Parní motory" a "Regulátory". Roku 1955 přešel trvale na školu jako profesor. Stal se zakladatelem a vedoucím Katedry tepelných turbin. V roce 1955 se účastnil jako oficiální delegát první celosvětové konference o jaderné energii v Ženevě a v následujícím roce se podílel na volbě typu první československé jaderné elektrárny. V oboru jaderné energetiky vedl pak J. Bečvář několik postgraduálních kurzů. Jeho zásluhou vznikl na VŠSE Plzeň v roce 1963 studijní obor "Stavba jaderných energetických zařízení", který byl jediným s touto náročnou výukou konstrukčního zaměření u nás. Pro přednášené obory připravoval J. Bečvář s mimořádným úsilím a s pečlivostí učební texty. Ze starších jsou to "Parní motory" (1954), "Parní turbiny II." (1960), pozdější je celostátní učebnice "Tepelné motory" (1968), kterou zpracoval s kolektivem spolupracovníků. V posledních letech svého života připravoval se spolupracovníky vydání celostátní učebnice "Jaderné elektrárny", jejího vydání se však již nedožil. Za svého působení ve škole vychoval J. Bečvář mnoho specialistů v oboru tepelných turbin i jaderných elektráren. Za svou práci získal J. Bečvář řadu ocenění. 49

50 prof. Ing. Ladislav Kupka ( ) V říjnu 1952 začal L. Kupka přednášet na Vysoké škole strojní a elektrotechnické v Plzni předmět "Jeřáby a výtahy" ve specializaci Těžké jeřáby a transportéry. Pro tuto specializaci byl v roce 1953 jmenován členem státní komise pro závěrečné zkoušky. Ministerstvem školství a kultury byl pak výnosem z 13.září 1956 pověřen funkcí profesora na VŠSE v Plzni, proto koncem září ukončil svoji činnost ve Škodových závodech a od 1. října 1956 nastoupil trvale jako pedagog na vysokou školu. V únoru 1957 byl pověřen vedením katedry transportních strojů, kterou vedl do roku Rozhodnutím prezidenta republiky byl jmenován profesorem pro obor konstrukce jeřábů od 1. března V listopadu téhož roku byl jmenován prorektorem školy pro vědeckou a výzkumnou činnost, tuto funkci vykonával do roku Z další pedagogické činnosti je možno uvést přednášky z předmětů "Jeřáby, bagry a transportéry" a "Základy strojnictví". Vedle pedagogické činnosti se snažil trvale udržovat styk s praxí, aby zůstal stále na úrovni současných poznatků. Byl proto členem různých komisí a oborových rad, zejména v oblasti normalizace. Zastával také funkci předsedy hodnotitelské komise pro stavební stroje a členem hodnotitelské komise pro ocelová lana při státní zkušebně v Ostravě. L. Kupka celý svůj život zasvětil oboru transportní techniky, zvláště svým oblíbeným jeřábům, a to jako technik, vědecký pracovník i vysokoškolský pedagog. Byl znám nejen jako člověk pracovitý, důkladný a pečlivý, ale i skromný. Za svoji činnost obdržel několik uznání i vyznamenání, zejména Čestné uznání Ústřední rady ČSVTS za mimořádné úsilí o technický pokrok (1968), Čestný odznak strojní fakulty ČVUT Praha za mimořádné zásluhy a obětavé úsilí a Pamětní zlatou medaili k 20. výročí založení VŠSE Plzeň (1969). 50

51 prof. Dr. Ing. Jan Jůza ( ) Od roku 1928 působil jako asistent a výzkumný inženýr na Ústav parních motorů a kompresorů u prof. L. Miškovského. V září 1930 odešel jako výzkumník do Masarykovy akademie práce, kde se věnoval výzkumu vlastností vodní páry v extrémních podmínkách tlaků a teploty. Od začátku roku 1933 pokračoval v práci ve škole ve Strojní laboratoři jako asistent a současně ve školním roce absolvoval jako student letecký kurs. V červnu 1934 přešel na Ústav hydraulických strojů k prof. J. Hýblovi. Od září 1934 začal J. Jůza pracovat ve Škodových závodech v Plzni jako konstruktér parních turbin. Koncem roku 1936 obhájil disertační práci "Stavojevná rovnice vodní páry" a stal se doktorem technických věd. V roce 1938 se stal výpočtářem parních turbin, od roku 1945 působil jako skupinový vedoucí konstrukce, v roce 1952 se stal vedoucím vývoje a výpočtů, od roku 1962 pracoval jako vývojový pracovník. V červenci 1965 odešel do důchodu, pak až do konce roku 1970 ještě dále spolupracoval jako vědecký pracovník se Závodem parních turbin a Závodem pro výstavbu jaderných elektráren Škodových závodů. V roce 1955 byl J. Jůza jmenován členem korespondentem ČSAV, kde se zapojil do činnosti zejména v ústavu termomechaniky. Z jeho popudu byl obnoven výzkum termofyzikálních vlastností vodní páry do oblastí ještě vyšších tlaků i teplot. V roce 1964 se stal profesorem pro obor parních turbin Vysoké školy strojní a elektrotechnické v Plzni. Za svoji odbornou činnost získal mnoho ocenění. Jako vysoké mezinárodní uznání získal v roce 1981 plaketu a titul "Honorary Fellow" organizace IAPS (Mezinárodní asociace pro vlastnosti vodní páry). J. Jůza byl nejen respektovaným vědcem, ale i diplomatem, který dovedl přinést klid a optimismus do chaotických situací. 51

52 prof. Dr. Ing. Slavoj Todl ( ) Od března 1951 začal S. Todl přednášet na Vysoké škole strojní a elektrotechnické v Plzni, a to nejdříve předmět "Mechanická technologie". Výnosem ministerstva vysokých škol byl od srpna 1953 jmenován zástupcem profesora a proto přešel trvale na školu. Nastoupil na Katedru teoretických nauk, vedenou děkanem školy prof. Dr. Ing. F. Polanským, do ústavu nauky o pružnosti a pevnosti po zemřelém doc. Ing. A. Tomáškovi. Po osamostatnění školy v listopadu 1953 se stal prorektorem pro vědeckou činnost. V následujícím roce byl jmenován náměstkem ministra školství, ale do této funkce nemohl ze zdravotních důvodů nastoupit. Jeho další působení na škole bylo poznamenáno vážnou nemocí a netrvalo dlouho a v roce 1956 musel odejít do předčasného důchodu. Zemřel v Plzni 28. října Jako vedoucí pracovník vývoje a výzkumu S. Todl podporoval kolektiv hutního výzkumu zejména při vývoji žáropevných ocelí a s tím i spojenou problematikou studia popouštěcí křehkosti a křehnutí ocelí vůbec. Sám se také podílel na výzkumné činnosti, je autorem nebo spoluautorem 7 výzkumných zpráv, týkajících se ocelí CrV a CrWV pro vyšší teploty a tlaky, příčin křehkosti ocelí, fyzikální podstaty lasturových lomů, vlivu zbytkových prvků a plynů na jakost oceli i konstrukčních zásad při výrobě chemických přístrojů. Během své odborné činnosti prosazoval S.Todl ve vědecké práci sblížení výpočtových metod pružnosti a pevnosti s reálnými vlastnostmi materiálů, věnoval se také teorii plasticity při tváření kovů. Některé své další plány odborné i pedagogické činnosti nestačil však již bohužel realizovat. 52

53 prof. Ing. Dr. Přemysl Breník, DrSc. ( ) V dubnu 1955 nastoupil P.Breník na VŠSE Plzeň jako zástupce profesora a vedoucí Katedry konstrukce strojů (později Katedry konstrukce obráběcích strojů). V červnu byl jmenován profesorem pro obor konstrukce obráběcích strojů. Od září 1955 zastával funkci prorektora pro vědu a výzkum. V září 1956 byl jmenován po prof. Vojtěchu Voleníkovi druhým rektorem VŠSE, tuto funkci vykonával do srpna Od začátku roku 1966 vedl Katedru výrobních strojů, v květnu 1966 byl potvrzen jako řádný profesor. Od října 1971 do srpna 1975 vedl Katedru teorie a stavby strojů. Byl dlouholetým členem vědecké rady a různých komisí VŠSE i fakulty strojní. Během pedagogické činnosti působil P. Breník nejdříve jako vedoucí diplomových prací ve specializaci Stavba těžkých obráběcích strojů, později jako člen státní zkušební komise ve specializaci Obráběcí a tvářecí stroje. Věnoval se stále odborné a vědecké činnosti. Byl školitelem řady vědeckých aspirantů, oponentem kandidátských a doktorských disertačních prací, prováděl recenze výzkumných a vědeckých prací. Jako vedoucí se podílel na řešení rezortních úkolů vědy a techniky, které přispěly i k vybudování výzkumné laboratoře katedry. V době vykonávání funkce rektora uskutečnilo vedení školy rozhodující kroky a opatření k realizaci komplexní výstavby plzeňských vysokých škol v Borské oblasti. Vedle toho se P. Breník významně zasloužil o navázání styků se zahraničními vysokými školami a výzkumnými pracovišti. Kromě činnosti na VŠSE působil v letech 1952 až 1966 jako stálý člen technické rady Ministerstva těžkého strojírenství, řadu let jako člen technicko-ekonomické rady Škodových závodů, člen vědecko-technické rady Výzkumného ústavu obráběcích strojů a obrábění v Praze, člen státního výboru pro vysoké školy při Ministerstvu školství a kultury. Celý svůj život zasvětil P. Breník práci v oboru obráběcích strojů a obrábění, kde se vypracoval na jednoho z nejvýznamnějších odborníků u nás. 53

54 prof. Ing. Alois Mojžíš ( ) Dnem 1. prosince 1968 byl A.Mojžíš jmenován mimořádným profesorem pro obor Strojírenská technologie se zaměřením na tváření kovů. Začátkem září 1969 nastoupil na Katedru slévárenství a tváření kovů strojní fakulty VŠSE v Plzni na částečný úvazek. Přednášel předměty Kovárenství a Teorie a technologie kování ve specializaci Strojírenská technologie. Spolu s doc. F. Pfrognerem zpracovali skripta "Teorie a technologie tváření kovů" (1977) a "Základy teorie a technologie tváření kovů (1980). V roce 1972 byl A.Mojžíš jmenován členem komise pro obhajoby kandidátských disertačních prací z oboru strojírenské technologie. Z přednáškové činnosti se jednalo o hospodárnost ohřevu, postup technologa při volbě výchozího materiálu na výkovky, oceli na zápustky, výrobu válců pro válcování plechu za studena, životnost zápustek a zakrývání a zavařování vad při pěchování. Z publikační činnosti to byl článek "Vývoj v konstrukci zápustkových strojů (1954), stať Volné kování pro knihu Hašek: "Kovárenství" (1965), pro potřebu závodu Kovárny zpracoval výzkumnou práci "Zkoumání možnosti vypouštění mezižíhání" (1963). K propagačním účelům zpracoval spolu s J. Rajtmajerem obsáhlé historické pojednání "120 let Kováren ŠKODA Plzeň" (1979). Pedagogickou činnost ukončil v roce Za svoji odbornou činnost získal několikrát uznání a vyznamenání. Přitom sám zůstával skromným a pracovitým člověkem, jemuž práce vyplnila celý život. Byl znám svým prostým vystupováním, věcným a korektním jednáním, rád předával své poznatky a zkušenosti. V osobním životě se A.Mojžíš projevoval jako velký milovník přírody a dlouhou dobu se věnoval turistice. Měl také rád hudbu i výtvarné umění a byl sběratelem reprodukcí děl světových malířů i knih o těchto dílech pojednávajících. 54

55 prof. Dr. Ing. Miroslav Šejvl, DrSc. ( ) Od října 1950 začal působit na VŠSE v Plzni. V květnu 1951 byl jmenován docentem, v roce 1955 vedoucím nově zřízené Katedry mechaniky a pružnosti. V dubnu 1956 byl jmenován profesorem pro technickou mechaniku, v roce 1966 byl potvrzen jako řádný profesor. Na VŠSE v Plzni M. Šejvl přednášel předměty technické mechaniky, a to Statiku, Kinematiku, Dynamiku, Mechaniku jeřábových konstrukcí a Mechaniku obráběcích strojů. Ve své pedagogické činnosti se snažil o zvýšení teoretické úrovně předmětů a prolnutí teorie s praxí. Spolupracoval na řadě skript, učebnic a jiných publikací. M. Šejvl se hluboce zapsal do historie strojní fakulty VŠSE v Plzni jako zakladatel a dlouholetý vedoucí Katedry technické mechaniky do roku Pak ještě vedl oddělení mechaniky na Katedře materiálu a pružnosti. Byl osobností v pravém slova smyslu, měl přísné a náročné požadavky na studenty, byl ale také jedním z nejoblíbenějších učitelů, který dovedl upoutat posluchače velmi živými a názornými výklady. Proto jej v roce 1967 studentská organizace ocenila jako nejlepšího pedagoga cenou "Zlatý šroubek". V témže roce obdržel od Uranových dolů v Příbrami stříbrnou medaili za referát o kmitání těžních zařízení s více lany. Dožil se vysokého věku, zemřel 2. ledna 1997 ve věku téměř 86 let. M. Šejvl nebyl typem jen úzce zaměřeného vědce. Měl velikou lásku k motocyklům, na nichž často jezdíval, zejména pravidelně z Prahy do Plzně, a to velkou rychlostí, takže nikdo podruhé jeho nabídku ke svezení nevyužil. Zajímal se také o naši historii a aktivně sportoval. Jeho jméno zůstane trvale ve vědomí a srdcích všech studentů a spolupracovníků, na jejichž výchově se podílel. Pro všechny, kdo ho poznali, byl velkou osobností, na kterou se nezapomíná. 55

56 prof. Ing. Jan Bukovský, M.Sc., D.C.Ae. ( ) Byl prvním děkanem Fakulty strojní Vysoké školy strojní a elektrotechnické v Plzni. Po absolvování ČVUT v Praze v roce 1946 pokračoval v postgraduálním studiu v oboru leteckého inženýrství na Cambridge Univerzity a v College of Aeronautics Cranfield ve Velké Británii. Od roku 1952 přednášel na Vojenské technické akademii v Brně teorii a stavbu proudových leteckých motorů. Od nastoupil definitivně na VŠSE v Plzni. Od až do byl děkanem Fakulty strojní. Od byl vedoucím katedry hydromechaniky a termomechaniky. I po odchodu do důchodu působil na katedře jako externí učitel. Značný zájem u něho vybudila právě se rozvíjející kosmonautika. O tomto novém oboru přednesl řadu přednášek především pro mládež. prof. Ing. Luděk Bělík, DrSc., Hon.D.Tech. ( ) V letech 1975 až 1982 byl vedoucím katedry s tehdejším názvem katedra tepelné techniky a energetiky. Těžištěm jeho vědecké práce byla aerodynamika průtočné části tepelných turbin. Měl rozhodující podíl na vývoji nového profilu oběžných lopatek označeného počátečním písmenem jeho příjmení B1. Jako prorektor realizoval smlouvu s Brunelovou univerzitou ve Velké Británii, která prof. Bělíkovi udělila čestný doktorát. Tato smlouva umožnila řadě pracovníků VŠSE blíže se seznámit s činností význačné zahraniční univerzity. 56

57 Vývoj kateder na Fakultě strojní V prvním období po zahájení výuky na oboru strojním a elektrotechnickém se dělila škola na ústavy. Tyto byly obsazeny velmi malým počtem učitelů a nebyly vzácné případy, kdy vedoucí tohoto pracoviště byl externí pracovník. Teprve v pozdějších letech jsou zakládány katedry většinou až tehdy, kdy tito externí pracovníci přecházejí do trvalého pracovního poměru na vysokou školu. Katedry vznikající okolo r plně korespondují s obory do té doby na strojní fakultě pěstovanými. Tyto obory v období centrálně řízeného hospodářství vytvářely, až na některé výjimky, výrobní program především Škodových závodů. Odtud také většinou přišli vedoucí pracovníci závodů na vysokou školu jako vedoucí příslušných kateder. Kromě katedry jazyků, tělesné výchovy a katedry marximu-leninismu, existovaly na fakultě katedry matematiky a fyziky, mechaniky a pružnosti, nauky o materiálu a mechanické technologie, transportních strojů, obráběcích strojů a tepelných turbín a turbokompresorů. Tyto katedry během dalších let měnily různě názvy, různě se štěpily a naopak také spojovaly. K těmto změnám docházelo mnohdy čistě z osobních důvodů, jindy tyto změny byly prováděny jednoznačné ku prospěchu věci. Tímto stručně popsaným vývojem se dospělo v akademickém roce 1969/70 k celkovému počtu 15-ti kateder na fakultě strojní. V témže roce studuje na fakultě 846 studentů, působí na ní 9 profesorů, 12 docentů, 132 odborných asistentu a pouze osm asistentů, tedy celkem 161 interních učitelů, kromě 45 externích. Pro porovnáni uveďme, že dnes má fakulta přibližně polovinu učitelů, ale naopak o polovinu vyšší počet studentů ve čtyřech studijních programech. Připomeňme si zde alespoň velmi stručně jména významných učitelů a mnohdy zakladatelů oborů a příslušných kateder. Byli to pánové prof. Ing Miloslav Bartuška, dlouholetý vedoucí katedry technologie obrábění a ekonomiky, prof. Ing. Josef Bečvář ( ), přichází na vysokou školu v prosinci 1954 a stává se vedoucím katedry tepelných turbín a turbokompresorů, prof. Dr. Ing. Přemysl Breník ( 57

58 ), dlouholetý vedoucí katedry obráběcích strojů a po 10 let rektor VŠSE, prof. Ing. Dr. Miroslav Šejvl, DrSc.,( 1997) přichází z ČVUT Praha, zakladatel katedry mechaniky a nezapomenutelný vynikající pedagog, prof. RNDr. Vojtěch Voleník ( 1967), zakladatel katedry materiálu a první rektor VŠSE v Plzni, prof. Ing. Karel Weber, DrSc. ( 1967) vedoucí katedry tvářecích strojů, tvářeni a sléváni, prof. Ing. Ladislav Kupka ( 1984), vedoucí katedry transportních strojů, prof. Ing. Miroslav Čapek, DrSc. ( 1990), dlouholetý vedoucí katedry pružností a pevnosti, děkan Fakulty strojní a později prorektor VŠSE, prof. Ing. Miroslav Dlouhý, vedoucí katedry tepelných turbín od r. 1969, doc. Ing. Alexander Červený, CSc. ( 1996), vedoucí katedry technologie a řízení, prof. Ing. Jan Bukovský ( ), první děkan Fakulty strojní, zakladatel katedry hydromechaniky a termomechaniky, nadšený pedagog a experimentátor v oboru proudění, letectví a kosmonautiky. Jsme si vědomi toho, že jsme neuvedli celou řadu bývalých pracovníků. Omlouváme se jim, zvláště pak těm, kteří museli školu opustit. Zdůrazňujeme však, že jejich neuvedení zde nijak nesnižuje jejich zásluhy o rozvoj fakulty. V akademickém roce dochází k radikální redukci počtu kateder z patnácti na pouhých pět. Byly to katedry: - katedra fyziky a chemie (KFCH) vedoucí - prof. Dr. Ing. Jan Hlávka, DrSc. - katedra materiálu a pružnosti (KMP) vedoucí - doc. Ing. Miroslav Čapek, CSc. - katedra technologie a řízení (KTŘ) vedoucí - doc. Ing. Alexander Červený - katedra teorie a stavby strojů (KTS) vedoucí - prof. dr. Ing. Přemysl Breník - katedra tepelné techniky a energetiky (KTT) vedoucí - prof. Ing. Miroslav Dlouhý 58

59 Poprvé v historii se katedry začínají dělit na oddělení, která většinou představující zrušené katedry. Tato odděleni jsou udržována až do současnosti, ovšem s daleko nižšími počty pracovníku než měla v době jejich vzniku. Od akad. roku 1977/1978 se stává součástí fakulty, dříve interfakultní katedra, katedra tělesné výchovy (KTV) pod vedením prom. ped. Ivo Terče. V akademickém roce 1978/79 mění název katedra fyziky a chemie na katedru fyziky pod vedením doc. Ing. Bedřicha Šestáka, CSc. Katedry od akademického roku 1983/1984: - katedra fyziky (KFY) vedoucí - doc. Ing. Bedřich Šesták, CSc. - katedra mechaniky a pružnosti (KMP) vedoucí - prof. Ing. Miroslav Čapek, DrSc. - katedra materiálu a strojírenské metalurgie (KMM) vedoucí - prof. Ing. Václav Pilous, DrSc. - katedra obrábění a řízení (KOŘ) vedoucí - prof. Ing. Jindřich Straka, CSc. - katedra teorie a stavby strojů (KTS) vedoucí - doc. Ing. Josef Ženíšek, CSc. - katedra tepelné techniky a energetiky (KTT) vedoucí - doc. Ing. Josef Urbánek, CSc. - katedra tělesné výchovy (KTV) vedoucí - PhDr. Ivo Terč, CSc. K zásadním změnám ve struktuře kateder dochází v r založením ZČU. Katedra fyziky, mechaniky a pružnosti byly převedeny na nově vzniklou Fakultu aplikovaných věd. Fakulta se tak stává jedinou fakultou strojní v ČR i SR, která tyto katedry skýtající základ strojařských předmětů, nemá. Na fakultě zůstaly následující katedry: - katedra konstruování strojů pro strojírenskou výrobu (KKS) vedoucí - doc. Ing. Stanislav Hosnedl, CSc. 59

60 - katedra tepelné techniky a energetiky (KTT) vedoucí - prof. Ing. Josef Kott, DrSc. - katedra materiálu a strojírenské metalurgie (KMM) vedoucí - prof. Ing. Jaroslav Koutský, DrSc. - katedra technologie obrábění (KTO) vedoucí - doc. Ing. Josef Škarda, CSc. - katedra počítačově integrované výroby (KPV) vedoucí - doc. Ing. Edvard Leeder, CSc. - katedra tělesné výchovy a sportu (KTS) vedoucí - doc. PhDr. Ivo Terč, CSc. V akademickém roce 1992/1993 se mění název katedry tepelné techniky a energetiky na katedru teorie a konstrukce energetických strojů (KKE), v akademickém roce 1993/1994 mění název katedra konstruování strojů pro strojírenskou výrobu na katedra konstruování strojů, v akademickém roce 1997/1998 mění název katedra teorie a konstrukce energetických strojů na katedra energetických strojů a zařízení a katedra počítačově integrované výroby na katedra průmyslového inženýrství a managementu. Tyto názvy kateder korespondují i s názvy studijních oborů magisterského a doktorského studijního programu. Takovým bouřlivým vývojem prošly naše katedry za dlouhých šedesát let. Dnešní Fakulta strojní se skládá z pěti odborných kateder a katedry tělesné výchovy a sportu. 60

61 Katedra energetických strojů a zařízení (KKE) Čas 0 (úplný začátek) katedry je nutno hledat již v prvních dvou letech po založení vysoké školy technického zaměření v Plzni, nejpravděpodobněji v roce Ve studijním programu školního roku 1952/53 se v letním semestru 3. ročníku objevuje poprvé předmět Energetické stroje II. Zahrnoval tehdy látku z parních generátorů. Přednáškami byl pověřen doc. Dr. Ing. J. Mejstřík (v letech padesátých tragicky zahynul v laboratoři v Nejedlého sadech č. 14 otravou svítiplynem). Po něm převzal výuku výše uvedeného předmětu ing. Jan Martínek, absolvent oboru Tepelné turbiny a turbokompresory u prof. Ing. Ladislava Miškovského na ČVUT Praha. V roce 1964 přešel do závodu Jaderné strojírenství Škoda. V té době již byl na katedře ing. Vladislav Polach, zaměřený již ve studiu na vysoké škole na obor Spalovací zařízení a parní kotle, který výuku tohoto předmětu přebírá. V pozdějších letech obhájil kandidátskou dizertační práci (1990) a následně se habilitoval jako docent (1991). Dosud působí na katedře na částečný úvazek ( dosáhl věku 75 let). Ještě pestřejší obsah měly Energetické stroje III. Zahrnovaly vodní stroje, čerpadla a turbiny (přednášel ing. Jiří Procházka, absolvent této specializace na SVŠT v Bratislavě a externí učitel ing. Dr. Erhart), spalovací motory (přednášeli podle okolností a možností přednášejících ing. Václav Pauer, nadšenec pro obor a pozdější konstruktér závodních monopostů ing. Zdeněk Jílek, oba byli určitý čas např. ve školním roce 1957/58 interními pracovníky, dále v tomto oboru na katedře působil externista ing. Klimt. V této souvislosti nelze opomenout odborníka na parní kotle prof. Ing. Miloslava Miškovského, který působil na katedře ve školním roce 1958/59 pouze tento rok. Byl to člověk velmi příjemného jednání a vystupování. Vynikal zvláštním uměním, že oběma rukama současně maloval dva do detailu totožné obrazy tužkou nebo perem. Už jenom pro toto není možno na něho zapomenout. 61

62 Soustředění předmětů pod jednu střechu mělo v té době snad své opodstatnění. Bylo to rozběhové období a období ověřování výuky těchto předmětů. Bylo nutno výuku stabilizovat a připravit potřebné výukové materiály jak pro přednášky, tak pro cvičení. Když se dospělo k názoru, že bylo stanoveného cíle dosaženo, nastalo postupné osamostatňování uvedených předmětů. Hlavní předměty ve specializaci Parní turbiny přednášel prof. Ing. Josef Bečvář ještě jako externí učitel. Byl tehdy vedoucím konstrukce a vynikajícím pracovníkem oboru v závodě Turbiny o. p. Škoda (od roku 1927). Měl absolvovánu i bohatou pedagogickou praxi. Již během studií v Praze vedl cvičení z předmětů prof. Zvoníčka, našeho proslulého konstruktéra parních turbin. Jako stálý pracovník přešel na katedru od prof. Bečvář se snažil předat studentům a spolupracovníkům vše, co jen předat mohl: vědomosti, svědomitost a důkladnost v práci (oblíbená rada pana profesora proti povrchnosti: To musíte ohlodat až na kost ) a v neposlední řadě zásady lidského soužití. V počátcích vzniku katedry byl jejím jediným stálým pracovníkem Ing. Josef Drahý (později CSc.). Byl absolventem ČVUT Fakulty strojní u prof. Ing. Ladislava Miškovského v oboru Tepelné turbiny a turbokompresory. Po studiích pracoval ve stejném závodě jako ing. Josef Bečvář. Ten si ho pro učitelskou činnost v roce 1953 sám vybral. Vedl cvičení z předmětů, které ing. Bečvář přednášel. Tehdy byl malý nebo žádný věkový rozdíl mezi asistenty a studenty, kteří byli absolventy střední školy v dělnických kurzech (ADK). Tehdy tvořili více než polovinu z celkového počtu studentů v ročníku. V tomto období se vyskytovaly také snahy zavést místo názvu katedra název ústav či dokonce kabinet. Zřejmě se jednalo o názvy importované tehdy z jiné vysoké školy. Bohudík se neujaly. V současné době pod pojmenováním ústav je na některých našich vysokých školách zahrnuto několik kateder většinou blízkého nebo stejného zaměření. 62

63 Zprava: prof. Chládek, prof. J. Bečvář, prof. V. Čech, prof. P. Breník, prof. L. Kupka, J. Lindauer - kvestor VŠSE 63

64 Významné osobnosti na katedře Kromě v knize již na jiných místech zmiňovaných prof. Bečváře, prof. Jůzy a prof. Bělíka na katedře ještě působí osobnosti: prof. Ing. Jan Škopek, CSc. (* ) 64

65 prof. Ing. Jiří Linhart, CSc. (* ) prof. Ing. Radim Mareš, CSc. (* ) 65

66 Zaměření výzkumu Hlavní oblasti výzkumu jsou numerické simulace a experimentální práce zaměřené na proudění v průtočné části parních turbín, především na stupně, regulační ventily, vstupní a výstupní část. Výzkum proudem vybuzených vibrací těles tekutinově zavazbené soustavy s aplikacemi na trubkové svazky, kaskády lopatek turbostrojů a ventily. Návrhy a optimalizace průtočné části ventilátorů a kompresorů. Výsledky výzkumu Katedra řeší úkoly Grantové agentury ČR, Fondu rozvoje vysokých škol, Evropského sociálního fondu a Ministersta průmyslu a obchodu. Katedra je vybavena laboratořemi se vzduchovou turbinou a aerodynamickými tunely. Řada problémů je řešena matematickými simulacemi, pro které je katedra vybavena potřebným softwarovým i hardwarovým aparátem. Řeší se problémy kmitání lopatek a trubkových svazků, zvyšování účinnosti průtočné části turbiny, omezení ztrát difuzoru a jiné. 66

67 Pokusná vzduchová turbína Aerodynamická trať pro výzkum proudění trubkovým svazkem Podtlakový aerodynamický tunel pro výzkum vibrací Kalibrační trať 67

68 Současnost katedry doc. Ing. Jiří Polanský, Ph.D. vedoucí katedry - oddělení mechaniky tekutin a termomechaniky - vedoucí prof. Mareš Členové oddělení: prof. Jiří Linhart, CSc., prof. Radim Mareš, CSc., doc. Hynek Klášterka, CSc., doc. Jiří Polanský - oddělení tepelných, jaderných a alternativních zařízení - vedoucí Ing. Křenek Členové oddělení: doc. Vladislav Polach, CSc., doc. František Hezoučký, Ing. Vladimír Křenek, Ing. Petr Konáš, Ing. Petr Milčák, Ing. Pavel Žitek 68

69 Pedagogická činnost Katedra energetických strojů a zařízení zajišťuje výuku v oblastech mechaniky tekutin, termomechaniky a energetických strojů a zařízení. Předměty Mechanika tekutin, Termomechanika a Člověk a energie vyučuje v univerzitním i profesním bakalářském studiu. V magisterském oboru zajišťuje výuku předmětů zaměřených na klasickou i jadernou energetiku, dále pak teoretické předměty prohlubující znalosti v oblastech mechaniky tekutin termomechaniky. Specializace na parní a plynové turbíny, paroplynová zařízení, jaderné elektrárny a jejich komponenty, turbokompresory, parní a horkovodní kotle, kotle na odpadní teplo, výměníky tepla, kompresory, čerpadla, chladicí technika. Spolupráce s průmyslem 69

70 Směřování do budoucnosti Přítomnost i budoucnost katedry je spjata s vazbou na silné a progresivní partnery. Spolupráce s katedrami energetického zaměření probíhá jak na poli pedagogickém tak vědecko-výzkumném, jak v tuzemsku tak v zahraničí. Katedra je spoluřešitelem řady grantů a projektů. Problémy definované průmyslovými závody jsou řešeny formou odborných posudků, bakalářských, diplomových či doktorských prací. Spolupráce s univerzitami ve Francii, Německu, Rusku, Irsku, Polsku a Slovensku přináší pro studenty možnost krátkodobých i dlouhodobých studijních pobytů. Zahraniční kontakty jsou udržovány také mobilitou učitelů a jejich pravidelnou účastí na mezinárodních evropských i světových konferencích. Budoucí záměr katedry je vytvoření nabídky kvalitního technického vzdělání zaměřeného na energetiku. Současná činnost je zaměřena na modernizaci studijních oborů s ohledem na požadavky a specifika jaderné energetiky XXI. století. Hlavním cílem je uspokojení poptávky trhu práce po kvalitně vzdělaných, konkurenceschopných strojních inženýrech zaměřených na klasickou i jadernou energetiku. Svojí budoucnost v oblasti vědy a výzkumu vidí katedra energetických strojů a zařízení v řešení dílčích úloh mezinárodních projektů zaměřených na moderní trendy, jakými jsou: superkritické energetické bloky, reaktory IV. Generace a energetické využití vodíku. 70

71 Katedra konstruování strojů (KKS) Předchůdce KKS, katedra obráběcích strojů, vznikla krátce po osamostatnění VŠSE v r Katedra zajišťovala výuku v oboru Těžké obráběcí stroje, resp. Stavba těžkých obráběcích strojů. Na jejím založení měl největší zásluhy prof. Ing. Dr. Přemysl Breník, DrSc. Za jeho působení se na katedře soustředili významní odborníci z technické praxe. Obor byl velmi úzce svázaný s potřebami praxe, zejména s požadavky národního podniku ŠKODA, který byl největším strojírenským podnikem tehdejší ČSSR. V průběhu dalších let byla v souladu s potřebami nových oborů katedra rozšířena a přejmenována na katedru teorie a stavby strojů. Obor měl souhrnný název Výrobní stroje a zařízení a výukový program byl obohacen i o konstrukci tvářecích strojů, jeřábové, manipulační a dopravní techniky. Katedra se v 70-tých letech dělila na tři oddělení a to Oddělení výrobních strojů, Oddělení částí strojů a Oddělení základů strojírenství. Pedagogická činnost se soustřeďovala na zobrazování technické myšlenky a konstruování jak v průpravném studiu, tak i ve specializacích. Pracovníci a studenti oboru se podíleli na řešení výzkumných úkolů hlavně ve spolupráci s podnikem ŠKODA. Kvalitativním skokem bylo v raných devadesátých létech nasazení počítačových technologií do výuky budoucích konstruktérů. O rozvoj grafických a konstrukčních metod s využitím počítačů ( CAD/ CAE) se nejvíce zasloužil prof. Ing. Josef Ženíšek, DrSc. Jeho přičiněním byly na katedře instalovány první počítače a získány licence na grafické softwary, nejprve AutoCad, dále i systém IDEAS a Pro/Engineer. Do výuky byl zaveden také první systém pro aplikaci MKP do technických výpočtů - program TPS

72 Katedra tvářecích strojů, tváření a slévárenství 1965 (zleva: Ing. Jaroslav Šik, Ing. Milan Čechura, Ing. Ladislav Dajč, Marie Hrušková, prof. Ing. Karel Weber, Alexandra Matějíčková, Ing. Zdeněk Zemek, Ing. Jiří Grigorjev, Ing. Oldřich Veselák) Další odborný rozměr získala katedra v roce 1990 příchodem doc. Ing. Stanislava Hosnedla, CSc., který zavedl do výuky konstruktérů systematické přístupy založené na poznatcích Engineering Design Science (EDS) a provázal výzkum v oblasti EDS s předními pracovišti ve světě. V této době byla katedra přejmenována na Katedru konstruování strojů. Ve studijních plánech byly učiněny pokusy rozšířit základní odbornost, tj. konstrukci obráběcích a tvářecích strojů o zaměření na 72

73 průmyslové roboty a manipulátory, výrobní systémy nebo obecněji pojaté zaměření Rozvoj konstruování technických zařízení. V roce 1994 byl akreditován nový studijní obor Stavba dopravní a manipulační techniky, na jehož zavedení měl hlavní zásluhu Ing. Milan Hudeček. Nový studijní obor byl od samého počátku pro studenty velmi atraktivní. Lze konstatovat, že obor volně navazoval na dřívější specializaci Zdvihací, dopravní a stavební stroje, která byla sice v šedesátých letech zrušena, ale výuka potřebných odborných předmětů byla na katedře zachována. Přínosem pro katedru byl v roce 2003 příchod Ing. Petra Hellera, CSc., který obor obohatil o konstrukci kolejových vozidel. 73

74 Významné osobnosti na katedře Kromě již zmiňovaných prof. Breníka a doc. Červeného (podrobněji u KTO) na katedře působily či ještě působí osobnosti: prof. Ing. Josef Ženíšek, DrSc. (* 1932) Profesor Ženíšek pracoval na katedře od roku 1956, nejprve jako odborný asistent, v roce 1969 byl po habilitaci jmenován docentem a v roce 1986 získal profesuru v oboru. Katedru vedl 15 let a díky jeho znalostem cizích jazyků byly navázány kontakty s mnoha zahraničními univerzitami (Chemnitz, Aachen, Volgograd, Brunel, Wisconsin, Berkeley). Profesor Ženíšek je autorem celostátně používaných učebnic výrobních a obráběcích strojů, které byly vydány v 80. letech. Ing. Milan Hudeček ( * ) Ing. Hudeček pracoval před příchodem na katedru nejprve ve VZLÚ a dále v podniku Škoda Plzeň jako konstruktér, projektant a výzkumný pracovník. Na katedře se angažoval při založení oboru Dopravní a manipulační technika. 74

75 Prof. Ing. Stanislav Hosnedl, CSc. ( *1942) Profesor Hosnedl pracoval do roku 1990 jako vývojový pracovník v konstrukci ŠKODA Obráběcí stroje a jako výzkumný pracovník ve Škoda - Výzkum automatizace inženýrských prací. V letech byl vedoucím katedry a v letech proděkanem Fakulty strojní. V současnosti je předsedou oborové rady. Je autorem více než 160 publikací z oboru konstruování strojů včetně spoluautorství monografie vydané v CRC Press v USA (2008). Za přínosy pro obor konstruování obdržel 5 mezinárodních ocenění. Zaměření výzkumu Oblast vědy, výzkumu a spolupráce s průmyslem do značné míry odpovídá dělení katedry. Výzkum je podpořen projekty výzkumných center, katedra je hlavním řešitelem projektu Výzkumné centrum kolejových vozidel a jedním ze spoluřešitelů projektu Výzkumné centrum výrobní techniky a technologie, kde hlavním řešitelem je ČVUT Praha. Výzkum tvářecích strojů je soustředěn i ve Výzkumném centru tvářecích technologií v němž je katedra rovněž spoluřešitelem. Pracovníci katedry se zapojují do řešení výzkumných projektů podporovaných MŠMT ČR, MPO ČR a GA ČR. Pro konstrukční katedru je hlavní vědeckou náplní výzkum a vývoj moderních a konkurenceschopných strojů a zařízení v obou oborech. Tomu napomáhá výzkum v oblasti EDS, který tvoří tradiční páteř odborných prací na KKS. Kromě tradičních konstrukčních a výpočtářských odborných úkolů se na katedře rozvíjí i výzkum moderních metod rapid prototypingu. Novinkou ve vybavení katedry se stal v roce D měřící 75

76 systém od švýcarské společnosti Leica Geosystems (Leica Laser Tracker LTD800). Zařízení pracuje na principu laserového trackeru a umožňuje jednobodové i plošné měření. Toto zařízení se uplatňuje v mnoha oborech, od klasických strojírenských aplikací přes design až po archeologii, lékařství nebo sport. Výsledky výzkumu Oblast EDS (výběr) Od r (garant Prof. Hosnedl): V rámci projektů WDK a DS i dalších, zejména výzkumného záměru ( ) byla na KKS rozvinuta Plzeňská škola EDS (uplatněná např. i v monografii CRC Press v USA, 2008), která je uznávána jako jeden z pěti světových zdrojů probíhající konsolidace teoretického jádra EDS teorie technických systémů. Od r dosud (garant Prof. Hosnedl): Několik desítek konstrukčních a designérských projektů řešených na bázi EDS v týmech se studenty Ústavu umění a designu (UUD) na základě zadání průmyslových podniků (Grammer, Value, Chirana Dental, Flabeg, Škoda, Astos, Škoda Auto, Linet, atd.). Výsledky jsou vysoce hodnoceny zadavateli, studenty i mezinárodní odbornou komunitou. Jeden z projektů řešených pro firmu Linet byl na pozvání a náklady pořadatelů úspěšně prezentován 6ti studenty KKS a UUD na Autodesk Univerzity 2008 v Las Vegas. Poznatky a Case Studies z těchto projektů budou významnou částí další již kontraktované monografie pro CRC Press. 76

77 Vývojové konstrukční a výpočtové práce - výběr (garant doc. Krátký) : Projekt Nová řada nástrojařských frézek INTOS výpočtové simulace mechanického chování nově koncipovaných strojů (garant doc. Lašová): Projekt Rekonstrukce lisu CKV 1200 MN pro Pilsen Steel a.s. konstrukčně výpočtové řešení nosné struktury lisu. Výpočtový model rámu frézky Výpočtový model rámu lisu 77

78 Současnost katedry doc. Ing. Václava Lašová, Ph.D. vedoucí katedry KKS je jednou z největších kateder Fakulty strojní, která vychovává budoucí konstrukčně zaměřené inženýry, kteří jsou vybaveni znalostmi a dovednostmi, jaké technická praxe vyžaduje. Kromě teoretických poznatků mají absolventi znalosti a dovednosti moderních zobrazovacích metod, počítačové podpory konstruování a metodických systémových přístupů pro konstruování. Odborné znalosti mohou absolventi získat ve dvou nosných oborech katedry ve stavbě výrobních strojů a zařízení a v konstrukci dopravní a manipulační techniky. Katedra pracuje jako integrovaný celek, který se organizačně člení se do tří vzájemně spolupracujících oddělení: - oddělení Částí a mechanismů strojů (ČSZ) - vedoucí doc. Krátký Členové oddělení: prof. Stanislav Hosnedl, doc. Václav Vaněk, Ing. Eva Kronerová, Ing. Václav Kubec, Ing. Ivana Mazínová, Ing. Václav Tengler, Ing. Jiří Barták 78

79 - oddělení Stavby výrobních strojů a zařízení (VSZ) - Ing. Duník Členové oddělení: doc. Josef Formánek, doc. Zdeněk Hudec, doc. Václava Lašová, doc. Jiří Staněk, Ing. Jan Hlaváč, Ing. Michal Křížek, Ing. Martin Kosnar - oddělení dopravní a manipulační techniky (DMT) - doc. Němec Členové oddělení: doc. Petr Heller, doc. Jaromír Horák, doc. Martin Hynek, Ing. Roman Čermák, Ing. Vladislav Kemka, Ing. Miloslav Kepka, Ing. Petr Votápek, Ing. Jan Žídek Pedagogická činnost Na katedře je akreditováno šest oborů bakalářských (s titulem absolventů Bc.), dva magisterské ( s titulem absolventů Ing.) a jeden obor pro doktorské studium končící získáním titulu Ph.D. Katedra je velmi kvalitně vybavena počítačovou technikou a softwarovými licencemi všech velkých CAD a MKP systémů. Při řešení úkolů mohou studenti používat jak CAD systémy AutoCAD, SolidEdge, Catia, Pro/ENGINEER, NX a jejich nadstavby pro napěťovou, deformační a modální analýzu či optimalizační syntézu, tak i výpočtové a simulační systémy ANSYS, ADAMS, AMESim, MATLAB apod. Experimentální pracoviště tvoří laboratoře měřicí techniky, mechatroniky a velké halové laboratoře. 79

80 Spolupráce s průmyslem Část oddělení výrobních strojů věnující se konstrukci obráběcích a tvářecích strojů spolupracuje s průmyslem na řešení konstrukčních a výpočtových problémů. V oboru obráběcích strojů je spolupráce tradičně orientována na firmu ŠKODA Machine Tool, ale s řadou dalších výrobců obráběcích a tvářecích strojů je kooperace navazována zejména prostřednictvím VC SVTT. Směřování do budoucnosti Svou budoucnost katedra vidí v efektivním naplňování programů tří priorit pracoviště, kterými jsou: kvalitní výuka studentů ve všech etapách studia, udržení zájmu o konstrukční obory; kompaktní výzkumný projekt vycházející z dlouhodobého výzkumného záměru katedry soustředěný na aktuální výzkumné a vývojové problémy oboru; erudovaná spolupráce s praxí - akademické pracoviště by mělo vytvářet odborné zázemí pro výrobce v regionu. Ve výchově nových odborníků se soustřeďuje na zkvalitňování výukového procesu neustálým inovováním učebních materiálů a jejich modernizací, např. do formy digitálních a e-learningových podkladů. Dalším rysem je rozšiřování nabídky oborů podle potřeb praxe např. probíhající akreditace magisterského oboru Konstrukce zdravotní techniky, rozvoj robotiky a mechatroniky v oboru. Vývojové a výzkumné aktivity budou soustředěny do komplexního projektu podpořeného ze strukturálních fondů, který má přispět ke zvýšení konkurenceschopnosti českého strojírenství. 80

81 Katedra materiálu a strojírenské metalurgie (KMM) Historie katedry materiálu strojírenské metalurgie souvisí nejen s historií plzeňského vysokého školství, ale v širším měřítku i s hospodářskými a politickými změnami v Čechách - zejména západních. Prvopočátky výzkumné a vývojové činnosti v oblasti fyzikální metalurgie v západočeském regionu jsou spojeny s Pokusným ústavem Škodových závodů, který byl založen v roce V oblasti technického školství pak zárodky možno hledat v Průmyslové škole v Plzni (1876 event. 1885), v ČVUT (1707 event. 1869) v Praze a zejména pak v Báňské akademii (1865) a VŠB v Příbrami. Po zřízení samostatné vysoké školy v roce 1953 se z této katedry vyčlenila samostatná Katedra materiálu a mechanické technologie pod vedením prof. Voleníka, který se stal také prvním rektorem Vysoké školy strojní a elektrotechnické. Katedra byla dělena na kabinet nauky o materiálu (prof. Voleník), kabinet mechanické technologie (doc. Weber) a kabinet slévárenství a kovárenství. Největšího rozmachu dosáhla KMM po rozdělení VŠSE na dvě fakulty strojní a elektrotechnickou v roce Došlo k rozdělení původní katedry na dvě a to: Katedru nauky o materiálu (vedoucí od r prof. Ing. J. Koutský, DrSc.) a Katedru tvářecích strojů, tváření a slévárenství (do 1966), později pak Katedru slévárenství a tváření kovů (do 1970) (vedoucí - prof. Ing. Karel Weber, od r Ing. Oldřich Veselák). Katedra zajišťovala výuku materiálu nejen na strojní fakultě, ale i na fakultě elektrotechnické a pedagogické. Navíc do osnov se prosadila výuka chemie a zaměření studia nauky o materiálu. Bohužel události roku 1968 v souvislosti s následujícím procesem postupující normalizace zasáhly negativně do slibného vývoje. Došlo nejen k nucenému odchodu některých pracovníků, ale i zbytky byly rozděleny pod kuratelu jiných kateder. 81

82 První členové katedry strojírenských nauk (zleva: Ing.Mirko Ferra, prof. RNDr. Vojtěch Voleník, Ing. Vladimír Janota, Ing. Kamil Kraus) Vánoce KMM (zleva: Ing. J. Brádler, Ing. Z. Kubeš, Ing. V. Kraus, prof. RNDr. V. Voleník, J. Šímová prom. ped., J. Fialová, B. Kyselková, L. Kopecká, H. Dientsbierová) V roce 1983 došlo opět k obnovení Katedry materiálu a strojírenské metalurgie s oddělením materiálu (vedoucí prof. Ing. Václav Pilous, DrSc. - do 1986; doc. Ing. Jana Skálová, CSc až 1990; doc. Ing. Emil Koutský, CSc. - od 1990) a oddělením tváření, slévání a svařování (vedoucí doc. Ing. František Pfrogner, CSc.). Vedoucím katedry byl prof. Ing. Václav Pilous, DrSc., od r pak prof. Ing. Jaroslav Koutský, DrSc. Od roku 1992 byla katedra rozšířena o oddělení vědy a výzkumu. V roce 1992 byla ustavena Západočeská univerzita v Plzni. Katedra materiálu a strojírenské metalurgie zůstává pod stejným názvem, pouze oddělení vědy a výzkumu přechází na oddělení fyzikálně metalurgického výzkumu. Ve vedení katedry po prof. Ing. Jaroslavu Koutském, DrSc. (do 2001) se 82

83 střídá prof. RNDr. Jaroslav Fiala, CSc., doc. Ing. Vladimír Bernášek, CSc. a doc. Ing. Václav Mentl, CSc. Také jednotlivá oddělení podléhají změnám vedoucího. V oddělení materiálu je doc. Ing. Emil Koutský, CSc. (do roku 1996) vystřídán doc. Ing. Zdeňkem Kubešem, CSc., doc. Ing. Janou Skálovou, CSc., Ing. Václavem Krausem, CSc. a posléze prof. Ing. Jozefem Zrníkem, CSc. Oddělení strojírenské metalurgie vykazuje pouze jednu změnu, prof. Ing. Františka Pfrognera, CSc. obměňuje Ing. Jiří Král, CSc. Oddělení fyzikálně metalurgického výzkumu je charakterizováno také změnou vedoucích - doc. Ing. Zdeňka Kubeše, CSc. postupně střídají Ing. Dr. Zbyšek Nový, RNDr. Dagmar Jandová, prof. Ing. Jaroslav Koutský, DrSc. a prof. Ing. Jozef Zrník, CSc. Významným bodem v práci tohoto oddělení je přijetí pracovníků rušeného pracoviště ÚTSSK ČSAV v Plzni v roce Katedra materiálu a pružnosti 1975 (zleva: Ing. Václav Mentl; Ing. Hana Brichtová; Ing. Jaroslav Fay; Ing. Karel Mareš; Ing. Jana Skálová; prof. Dr. Ing. Miroslav Šejvl, DrSc.; ; Ing. Josef Rosenberg; Ing. Helena Dospivová; Ing. Otakar Janeček; doc. Ing. Jaroslav Tuček, CSc.; Ing. Jaromír Švígler; p. Krejčí) 83

84 Významné osobnosti na katedře Kromě již zmiňovaných prof. Voleníka, prof. Webera a prof. Mojžíše na katedře působily či ještě působí osobnosti: Ing. Vladimír Janota, CSc. ( ) Byl jedním z prvých absolventů VŠSE v Plzni, specializaci slévárenstvíkovárenství absolvoval v roce Kandidátskou práci Příspěvek ke studiu slitin Cr-Ni obhájil v prosinci Již za svého studia na VŠSE pracoval jako pomocný asistent a po promoci jako řádný asistent katedry materiálu a mechanické technologie. Katedře zůstal věrný až do svého odchodu do důchodu v roce Zpočátku hlavní náplní činnosti bylo zavádění výuky kabinetu nauky o materiálu a vybudování jeho laboratoří. Později se věnoval zejména metalografii. Vedl přednášky a cvičení v řadě předmětů z nauky o materiálu, fyzikální metalurgie i vybraných statí. 84

85 Prof. Ing. Jaroslav Koutský, DrSc. IOM (*1929) Od roku 1959 byl školitelem v oboru fyzikální metalurgie a mezní stavy materiálu a Strojírenská technologie a od roku 1991 školitelem a předsedou oborové rady doktorandského studia Materiálové inženýrství a strojírenská metalurgie. Byl od roku 1998 členem celostátní komise pro obhajoby doktorských disertačních prací (DrSc.). Prof. Koutský byl prorektorem ZČU Plzeň ( ), vedoucím katedry materiálu a strojírenské metalurgie Fakulty strojní ( ) a proděkanem Fakulta strojní ( ). Za svoji činnost obdržel také mnoho vyznamenání a cen jako jsou Státní cena ČSR (1959, 1966), zlatá plaketa Fr. Křižíka ČSAV (1989), mezinárodní řád za zásluhy v materiálových vědách IOM (Cambridge 1999), otisky pečetí města Plzně (2001), Cena prof. Stauba Polské akademie věd (2005). Ing. Jan Hučka Byl asistentem a odborným asistentem katedry nauky o materiálu a mechanické technologie ( ) a poté externím pracovníkem katedry ( ). Obdržel bronzovou (1980) a zlatou (1981) medaili generálního ředitele ŠKODA Plzeň za zlepšovatelskou činnost, pamětní medaili ZČU za dlouholetou pedagogickou činnost a spolupráci (1996), pamětní medaili prof. Fr. Píška České slévárenské společnosti za mimořádné zásluhy o rozvoj slévárenství (2000). 85

86 Zaměření výzkumu Vědeckovýzkumná činnost se rozvíjela od počátku existence katedry. Zpočátku byla spjata se značným podílem externích odborníků z praxe a materiální nevybaveností školy. V tomto stádiu docházelo ponejvíce k účinné spolupráci s tradiční rozvinutou základnou Škodových závodů. Tato spolupráce byla později institucionalizována řadou smluv (první v červnu 1958). V šedesátých letech narůstala orientace na přechod od převážně fakultních úkolů k úkolům resortním a státním. Od roku 1953 se katedra stala školícím pracovištěm pro externí vědecké aspiranty. Vědecko-výzkumná činnost katedry je zaměřena do následujících hlavních problémových okruhů: vlastnosti povrchových vrstev vytvářených fyzikálními technologiemi; optimalizace tepelně mechanických faktorů tvařitelnosti kovových materiálů a slitin; simulace a modelování tvářecích pochodů, pochodů tepelného zpracování a svařování pomocí metody konečných prvků; studium mechanických a fyzikálních vlastností kovových a nekovových materiálů; vytváření ultra-jemných struktur u ocelí a hliníkových slitin. Výsledky výzkumu Největší podíl vědeckovýzkumné činnosti nastal po roce Počátek systematické činnosti spočíval v řešení grantového úkolu GR 220 "Povrchové vrstvy vytvářené fyzikálními technologiemi", který sestával ze tří dílčích úkolů - "Plazmatická nitridace", "Plazmatické nástřiky" a "Vliv rozhraní na vlastnosti tenkých vrstev". Úkol byl řešen v roce 1992 až Na tento navazoval projekt MŠMT 250 Modelování heterogenních funkčně strukturovaných materiálů zahájeného v roce 1996 a ukončený v roce Konečným vyústěním bylo řešení výzkumného záměru MSM na FST/KMM, 86

87 řešitel prof. Ing. Jaroslav Koutský, DrSc. Výzkum a rozvoj inovací, konstruování, technologie a materiálového inženýrství strojírenských výrobků, který byl úspěšně obhájen v roce Ing. Janota u mikroskopu Neophot I Ing. J. Vlasák při manipulaci se sovětskou mikrosondou MAR-1 (1968) Ing. F. Černý při práci na zkrutovém plastometru (1988) Řádkovací elektronový mikroskop TESLA BS 400 (1991) 87

88 Současnost katedry doc. Ing. Václav Mentl, CSc. vedoucí katedry Od 1. ledna 2009 se Katedra materiálu a strojírenské technologie dělí na tři oddělení: - oddělení materiálu - vedoucí prof. Zrník Členové oddělení: prof. Jaroslav Koutský, prof. Jaroslav Fiala, doc. Olga Bláhová, doc. Rudolf Dubenský, doc. Dagmar Jandová, doc. Antonín Kříž, doc. Václav Mentl, Dr. Zbyšek Nový, Ing. Jiří Hájek, Ing. Jaroslav Kaiser, Ing. Václav Kraus, Ing. Stanislav Němeček, Ing. Ludmila Skálová, RNDr. Ivo Štěpánek, Ing. Petr Beneš - oddělení materiálové chemie a ekologie - vedoucí doc. Duchek Členové oddělení: Mgr. Hana Šmídová, Ing. Milan Vnouček, Ing. Tomáš Kovářík, Ing. Tomáš Křenek -oddělení strojírenské metalurgie - vedoucí doc. Bernášek Členové oddělení: doc. Vladimír Bernášek, prof. Ing. František Pfrogner, CSc., prof. Bohuslav Mašek, doc. Jan Kalous, Ing. Soňa Benešová, Ing. Miroslav Hála, Ing. Aleš Franc 88

89 Pedagogická činnost Katedra zajišťuje výuku pro bakalářské, inženýrské a doktorské studium. Pedagogická činnost zahrnuje oblast kovových a nekovových konstrukčních a nástrojových materiálů, jejich vlastnosti a technologii jejich výroby. Jedná se zejména o nauku o materiálu a materiálovou chemii, použití konstrukčních kovových i nekovových materiálů, zkušební metody a aplikaci jejich výsledků, moderní technologie slévání, tváření a svařování a nové technologie v oblasti povrchových úprav i tepelného zpracování. Celkem katedra nabízí 65 předmětů, jak pro základní výuku na fakultě strojní, tak pro specielní studijní obory i v celoškolské nabídce. Výuka v laboratoři světelné mikroskopie 89

90 Spolupráce s průmyslem Již v únoru 1956 byla za spolupráce se Škodovými závody uspořádána konference o feritickoperlitických žárupevných ocelích pro parní turbiny, s účastí zástupců hutních i strojírenských podniků i vědeckých institucí ČSR. Od roku 1966 se stala součástí vědeckovýzkumné práce i nová forma spolupráce s průmyslem na základě individuálních hospodářských smluv. Od 70tých let se v rámci katedry technologie a řízení výroby vědeckovýzkumné práce zaměřily na spolupráci s n. p. Škoda při řešení úkolů v oblasti objemového tváření a slévání jakostních ocelí. Po roce 1983 také počíná spolupráce s pracovištěm ÚTSSK ČSAV v Plzni v oblasti materiálové problematiky povrchových vrstev. Směřování do budoucnosti Základní směry odborné činnosti z hlediska dlouhodobého rozvoje katedry jsou: a) progresivní materiály b) povrchové inženýrství c) progresivní technologie d) materiálová chemie, nanomateriály a nanotechnologie V oblasti Progresivní materiály (zejména pro energetiku a dopravní techniku) budou vyvíjeny, studovány a osvojovány materiály vznikající aplikací moderních technologií - např. TRIP oceli, oceli pro turbíny s nadkritickými parametry, nové typy žáropevných ocelí pro výrobní energetická zařízení s nadkritickými parametry a konstrukčními aplikacemi umožňujícími zvýšit jejich účinnost, kompozitní 90

91 materiály a nanomateriály atd. Navíc bude rozvíjena spolupráce v oblasti materiálových databázových projektů, včetně tvorby ucelených podkladů pro hodnocení zbytkové životnosti konstrukčních materiálů po dlouhodobém působení provozních podmínek, umožňující šíření nových poznatků v rámci regionálních i mezinárodních pracovišť. V oblasti Povrchové inženýrství bude směr zájmu orientován jednak na multivrstevné a nanokompozitní materiály a rovněž na nové kluzné vrstvy na bázi uhlíku. Z hlediska aplikací budou sledovány možnosti uplatnění daných systémů jednak na řezných, ale nově také na tvářecích nástrojích. U součástí vystavených kontaktnímu namáhání a dalším degradačním účinkům např. koroze, eroze budou vytipovány nové možnosti ochrany s využitím předností tenkých PVD a CVD vrstev. Pro splnění těchto cílů bude činnost v oblasti povrchového inženýrství soustředěna na: - nové možnosti depozice (včetně metodiky testování) progresivních tenkých vrstev na strojní součásti a nástroje za účelem zvýšení užitných vlastností. - sledování komplexních vlastností obsažených v pojmu integrita povrchu za účelem získání dostatečného množství poznatků o tvorbě povrchu při třískovém i tvářecím procesu a jeho přínosu k užitným vlastnostem a predikci životnosti součástí a nástrojů. V oblasti Progresivní technologie budou základními směry výzkumu: - procesy využívající extrémních deformací pro přípravu ultrajemných struktur v kovových materiálech (především ocelí a slitin Al) s cílem dosažení vyšších mechanických charakteristik - příprava a vývoj nových technologií obtížně tvařitelných materiálů, tváření materiálů za snížených teplot, tváření velmi malých součástí v tixotropním stavu, tváření kapalným mediem v oblasti rapid prototyping 91

92 - v oblasti svařování bude věnována pozornost novým metodám svařování nestejnorodých materiálů, tenkých plechů, vysokopevných ocelí, apod. V oblasti Materiálové chemie bude hlavní pozornost soustředěna na možnosti úprav (zpracování) jílů - zejména bentonitu a kaolinu, pro použití v klasických i moderních materiálech. Zájmovou oblastí je zejména zhodnocení přírodních nemetalických surovin na produkty s vysokou užitnou hodnotou. Výzkum bude dále zaměřen na oblast vývoje nových nanokompozitních systémů typu jíl - polymer. Výsledné materiály vykazují výborné užitné vlastnosti v mnoha oblastech (např. pevnostní charakteristiky, samozhášlivost, propustnost plynů). Nanokompozitní systémy obsahující přírodní polymerní struktury (např. škrob) jsou snadno biodegradovatelné a mohou být široce využity jako ekologicky přívětivé materiály. Řádkovací elektronový mikroskop Philips XL30ESEM s EDX analyzátorem Svařovací robot IRB 1600 včetně svářečky TPS

93 Katedra průmyslového inženýrství a managementu (KPV) Výchova průmyslových inženýrů nemá zatím u nás zdánlivě příliš velkou tradici. Obor průmyslového inženýrství byl na Západočeské univerzitě zaveden v roce 1994/1995, jako odezva na potřeby praxe a nově zrozených malých a středních podniků, které potřebují všeobecně vzdělané odborníky. Samozřejmě, že obor nevznikl najednou a z ničeho, ale má za sebou dlouhou a pestrou vývojovou fázi. Oddělením z původní zakladatelské Katedry obráběcích strojů vedené prof. Breníkem, vznikla roku 1966 Katedra obrábění a ekonomiky vedená prof. Bartuškou. Další přeměnu zaznamenala katedra roku 1970, kdy se pod vedením doc. Červeného přeměnila na Katedru technologie a řízení. Roku 1983 se katedra transformovala na Katedru obrábění a řízení výroby, v jejímž čele stál prof. Straka, přičemž šlo o velkou katedru, která měla tři úzce spolupracující obory: strojírenská technologie; ekonomika a řízení strojírenské výroby; automatizované systémy řízení výrobních systémů. Katedra byla v té době situována na několika místech po Plzni, a proto v roce 1990 vzniká oddělením druhého a třetího oboru katedry - ekonomika a řízení strojírenské výroby a ekonomiky a automatizované systémy řízení výrobních systémů nová Katedra počítačově integrované výroby, která se postupně se vznikem univerzity a nárůstem mezinárodních kontaktů v roce 1993 mění na Katedru průmyslového inženýrství a managementu. Nesmírně dynamický proces vývoje výpočetní techniky samozřejmě značně ovlivňuje i oblast průmyslového inženýrství. Zdaleka již nejde o hromadné zpracování dat s všezahrnující centrální inteligencí. Skutečností je rozptýlená inteligence - na stole každého pracovníka je zásluhou PC a sítí prostředek, který má v sobě dostatek partnerské inteligence k tomu, aby dotyčnému specialistovi v jeho 93

94 práci pomohl. Všudypřítomnost výpočetní techniky se stala postupně samozřejmostí a současné hlavní oblasti zpracování dat jsou v porovnání s dřívější dobou na jedné straně nesmírně specializované, ale zásluhou postupné standardizace i obrovsky integrované. V současné době se digitální integrace dokončuje v celém životním cyklu výrobku, od počáteční ideje až po recyklaci. Dokončování probíhá v nejsložitější části celého řetězce, tedy oblasti výroby. Virtuální simulace výrobního procesu ve strojírenském podniku. 94

95 Významné osobnosti na katedře Kromě již v jiných částech této knihy zmiňovaných doc. Jarena, prof. Bartušky, doc.červeného a prof. Straky na katedře působily či ještě působí osobnosti: doc. Ing. Vladimír Čechura ( ) Působil na oddělení ekonomiky a projektování průmyslových podniků v letech Je zakladatelem průmyslového inženýrství na VŠSE v Plzni. Absolvoval praxi v USA a byl ředitelem závodu ŠKODA Plzeň. Doc. Čechura byl ve své době považován za velice pilného a vzdělaného člověka s širokým rozhledem. Prof. PhDr. Vladimír Čech, CSc. ( ) Působil na katedře řízení a ekonomiky v letech Byl profesně zaměřen na řízení podniku, práce a pracovních kolektivů a vybudoval první laboratoř ergonomiky a psychologie práce. 95

96 Prof. Ing. Edvard Leeder, CSc. (*1938) Působil na katedře počítačově integrované výroby v letech a katedře průmyslového inženýrství a managementu od roku 1994 až dosud. Prof. Leeder se zasloužil především o zařízení nových prostor výpočetní technikou, budování oboru podle mezinárodních standardů a navazování mezinárodní spolupráce (Chemnitz, Manchester, Rosenheim, Saarbrücken, Deggendorf, Žilina apod., členství v IIE, apod.) Zaměření výzkumu Základní směr výzkumu je ve spolupráci s dalšími katedrami Fakulty strojní orientován na digitalizaci celoživotního cyklu výrobku (PLM) od koncepce výrobku přes etapy konstrukční přípravy výroby, technologické přípravy výroby, technologického projektování výroby a montáže, racionalizace, logistiky, průmyslového managementu, projektového řízení, údržby a revitalizace až po recyklaci nebo likvidaci. Dlouhodobě se tedy výzkum bude zaměřovat na kvalitativně vyšší formu řízení celého životního cyklu produktů využívající prvků adaptability a umělé inteligence (Smart Factory - SF). 96

97 Výsledky výzkumu Na katedře byl v posledních letech řešen následující výzkumný záměr a projekty: Výzkumný záměr MSM "Systémově integrované projektování a řízení výrobních průmyslových podniků". Základní snahou projektu bylo: rozvoj metod modelování a optimalizace podnikových procesů; zdokonalení metodiky projektování inovací výrobních systémů; simulační a animační metody v průmyslu a on-line vzdělávání Projekt programu Informační společnost Akademie věd ČR s číslem 1ET a názvem Informační a komunikační systém pro vytváření a řízení virtuálních firem. Projekt byl tematicky rozdělen do dvou oblastí, ve kterých bylo dosaženo následujících výsledků: - Vytváření nového klastru výsledek: Metodika pro vytvoření efektivně fungujícího klastru - Efektivní řízení existujícího klastru výsledek: Metodika a nástroj (software na bázi e-platformy internetového portálu) pro efektivní řízení klastru 97

98 Doktorský projekt Grantové agentury České republiky s názvem Optimalizace multidisciplinárního navrhování a modelování výrobního systému virtuálních firem. Projekt je strukturován do základních třech oblastí, ve kterých se snaží multidisciplinárně rozšířit pohledy studentů doktorského studia na jimi řešenou odbornou problematiku: - Produkční schopnost virtuálních firem - Efektivita virtuálních firem a jejich členů - Konkurenceschopnost a integrace virtuálních firem Současnost katedry doc. Ing. Michal Šimon, Ph.D. vedoucí katedry Katedra průmyslového inženýrství a managementu je v organizační struktuře rozdělena na dvě oddělení, která se v předcházejících letech odrážela i v oblasti pedagogické. V současné době tvoří katedra jeden kompaktní celek ve všech oblastech svého působení, přičemž oddělení byly zachovány především z důvodů řízení a koordinace katedry. 98

99 - oddělení managementu průmyslových podniků (PIM 1) - vedoucí doc. Kleinová Členové oddělení: prof. Josef Basl, prof. Ing. Lilia Dvořáková, prof. Edvard Leeder, doc. Jan Horejc, doc. Gejza Horváth, doc. Michal Šimon, doc. Oldřich Vykypěl, Ing. Milan Pinte - oddělení inženýrské informatiky v PIM (PIM 2) - vedoucí doc. Kopeček Členové oddělení: doc. Jan Hán, doc. Václav Votava, Ing. Milan Edl, Ing. Petr Hořejší, Ing. Zdeněk Ulrych Pedagogická činnost Katedra průmyslového inženýrství a managementu se v rámci výuky na Fakultě strojní Západočeské univerzity v Plzni zaměřuje na výuku čtyř základních oblastí. Tyto oblasti tvoří i celkovou strukturu pedagogických aktivit katedry a jsou to: - Nástroje a metody PI - Průmyslová informatika - Průmyslová ekonomika - Průmyslový management V rámci katedry je realizován jeden bakalářský a jeden magisterský studijní program. 99

100 Další aktivity Mezi hlavní aktivity katedry patří pořádání mezinárodního semináře Modelování a optimalizace podnikových procesů MOPP, který má za sebou již více než deset ročníků. Tematicky se specializuje na vlastní problematiku procesního řízení podniků a dalších organizací a každý rok přidává ke svým standardním tématům určitá specifická zaměření odpovídající moderním trendů. Další akce, které katedra ve spolupráci a jinými vysokými školami pořádá, je pravidelné setkání kateder průmyslového inženýrství nazývané Průmyslové inženýrství PI a konference Modern Information Technology in the Innovation Processes of industrial Enterprises MITIP. Poslední uvedená akce se vlivem svého putovního pořádání v různých zemích Evropy (Itálie Německo, Česká republika) stala vysoce prestižní akcí navštěvovanou účastníky z celého světa. Směřování do budoucnosti Směrování a strategie Katedry průmyslové inženýrství management vychází ze strategie Západočeské univerzity v Plzni a strategie Fakulty strojní, přičemž odráží základní přenositelná fakta a další přizpůsobuje specifikám katedry. Komplexní předpokládaný vývoj a směrování katedry je nutné stavět na základních čtyřech oblastech a to v oblasti následujících činností: - Pedagogická činnost. - Výzkumná a vývojová činnost. - Projektová činnost spojená s praxí. - Poslání katedry a organizační činnost katedry. 100

101 Základním zaměřením Katedry průmyslového inženýrství a managementu je orientace na oblast technické přípravy výroby a vlastní výroby v podniku (Digital Factory - DF), včetně návaznosti na informační systémy (Digital Enterprise - digitální podnik DP). Získávání a správa dat pro tento koncept (Production Data Management PDM) je jednou z klíčových aktivit pro tvorbu a používání integrovaného počítačového modelu produkčních procesů v podniku. Výzkumná problematika bude zásadně řešena v kontextu digitálního podniku a obsahově bude zaměřena zejména na: A) Časové analýzy a balancování pracovišť B) Procesní řízení C) Ergonomický design a racionalizační přístupy k montáži D) Pokročilé řízení výroby E) Diskrétní simulace Vize katedry Být v horizontu deseti let jedním z nejvýznamnějších evropských pracovišť průmyslového inženýrství v oblasti vzdělávací, výzkumné a profesní. Do pěti let se stát významným a konkurenceschopným pracovištěm poradenským a výzkumným institucím v oblasti průmyslového inženýrství na území České republiky. 101

102 102

103 Katedra technologie obrábění (KTO) Na nově založené Fakultě strojní vzniká obor obráběcí stroje v jehož rámci byla do studijního programu katedry obráběcích strojů (KOS), tehdy 4-letého studia strojního inženýrství, zahrnuta řada předmětů z technologie obrábění, které externě zajišťovali pracovníci Škodových závodů. Základní předmět "Technologie obrábění" přednášel Ing. Alexander Červený, předměty "Teorie obrábění", "Přípravky a nástroje" přednášel Ing. Miloslav Bartuška. Katedra s dnešním názvem "technologie obrábění" (KTO) v čele s prof. Bartuškou vznikla v roce 1966, vyčleněním z tehdejší Katedry obráběcích strojů (KOS), vedené prof. Breníkem. Během minulých cca 30 roků svého trvání prošla několika reorganizacemi, které se sice příliš nedotýkaly jejího odborného zaměření, zato ale často měnily její název. V roce 1966 to byla Katedra obrábění a ekonomiky (KOE), v roce 1968 Katedra technologie obrábění (KTO), v roce 1972 Katedra technologie a řízení (KTŘ), v roce 1988 Katedra obrábění a řízení výroby (KOŘ), která se po listopadu 1989 (přestupem skupiny pro ekonomiku a řízení do nově vzniklé KPV) transformovala opět na Katedru technologie obrábění (KTO). Na místě vedoucího katedry se postupně vystřídali prof. Bartuška, doc. Červený, prof. Straka, doc. Jaren, doc. Škarda, prof. Jandečka až po současného vedoucího, kterým je Ing. Jan Řehoř,Ph.D. Katedra po celou dobu svého trvání je zaměřena zejména na technologii obrábění. Tento směr reprezentovali kromě prof. Bartušky (bývalého ředitele nářaďovny ŠKODA), též doc. Červený (původem výpočtář z konstrukce obráběcích strojů ŠKODA) a tehdy mladí asistenti, inženýři Rambousek, Škarda, Hofmann, Sova a Česánek, včetně pracovníků pro vědu a výzkum Ing. Kohouta a později i Ing. Sovové. Velmi iniciativní a pro obor zapálený Ing. Kroj, spolu s Ing.Šolcovou zajišťoval výuku a výzkum v oblasti strojírenské metrologie. Zaměření technologické projekty, založené doc. Čechurou bylo rozvíjeno 103

104 inženýry Leedrem, Němejcem a Cibulkou, s velkou počáteční podporou externího učitele Vladislava Židlického, pracovníka podniku ŠKODA Plzeň. V období let 1971 až 1983 byl na katedře (KTŘ) zajišťována též oblast technologie tváření a slévání zabezpečovaná Ing. F. Pfrognerem, jako vedoucím oddělení stejného názvu. Oblast ekonomiky a řízení se rozvíjela okolo prof. Čecha, doc. Jarena (krátce i doc. Jukla) a tehdy mladých asistentů, inženýrů Křikače, Hermana, Rady a Vlčka. Po celou dobu své existence, až do přestěhování do nového areálu ZČU na Borských polích, byla katedra nepříznivě poznamenána nevhodným dislokačním rozmístěním. Její jádro spolu s vedením sídlilo v hlavní budově - tehdejších Nejedlého sadech v zadním traktu v Sedláčkově ulici, skupina technologických projektů ve 4. patře v Nejedlého sadech, později v budově "Nad Hamburkem" a skupina NC strojů v Komenského ulici. Po vybudování objektu Společného vědeckovýzkumného pracoviště VŠSE - ŠKODA Plzeň v roce 1985 se pracovníci oddělení obrábění KTŘ přestěhovali spolu s kolegy z Odboru rozvoje technologie k.p. ŠKODA do Blatenské ulice na Slovany (druhá část katedry zůstala v Sedláčkově ulici) a teprve dokončením výstavby univerzitního areálu na Borech se rozmístění katedry spojilo v jeden celek. Ve dvoupodlažní budově společného pracoviště bylo přízemí s bezprašnou úpravou podlahy vyčleněno pro experimentální výzkum obrábění, praktickou výuku i vývojové práce k.p. ŠKODA. V prvním poschodí byly umístěny kanceláře a výukové laboratoře. Výzkumná činnost byla z velké části zaměřena na společné řešení rozvojových projektů k.p. Škoda, případně jiných podniků a institucí.. Pracoviště ukončilo slibně se rozvíjející činnost následkem reorganizace podniku ŠKODA po listopadu Přesunem oddělení ekonomiky a řízení výroby do Katedry počítačové výroby (KPV) a oddělení tváření a slévárenství do Katedry materiálu a strojírenské metalurgie (KMM) se katedra vrátila ke svému tradičnímu zaměření, t.j. k technologii obrábění, a to nejenom názvem, ale i směrováním výzkumného a pedagogického procesu. 104

105 Přestěhování do kanceláří v druhém podlaží katedrálního objektu na Borských polích se uskutečnilo v říjnu 1992 a ve stejném podlaží se nachází i výukové laboratoře katedry. Prostory pro experimentální výzkum a praktickou výuku získala katedra v halové laboratoři strojní fakulty. Areál Společného vědeckovýzkumného pracoviště VŠSE ŠKODA Plzeň Katedrální prostory ve společné halové laboratoři V nových podmínkách byl na základě konkurzu jmenován jako vedoucí katedry doc.ing. Josef Škarda, CSc., jako zástupce vedoucího doc.ing.jiří Němejc,CSc. a jako tajemník Doc.Ing. Václav Cibulka,CSc. Po organizační stránce byla katedra rozdělena na tři oddělení a sice: Oddělení obrábění a řízení jakosti, vedoucí doc.ing.petr Hofmann, CSc. Oddělení projektování, vedoucí doc.ing. Jiří Němejc, CSc. Oddělení automatizace, vedoucí doc.ing. František Sova,CSc. 105

106 Nedílnou součástí vzdělávacího procesu tvořily a tvoří exkurze do průmyslových podniků a prázdninové praxe, které katedra zajišťovala a v omezené míře dosud zajišťuje pro studenty oboru strojírenská technologie obrábění, případně i pro další studenty. Byly to zejména týdenní exkurze do podniků TST jako byly např. KOVOSVIT Sezimovo Ústí, TOS Olomouc, ZPS Gottwaldov a další, kde se mohli studenti poprvé seznámit se skupinovým nasazením NC strojů formou integrovaných výrobních systémů nebo později formou pružných výrobních systémů. Jak je možno odvodit z níže uvedeného obrázku vedlejším záměrem exkurzí bylo také příležitostně seznámit studenty s přírodními krásami a pamětihodnostmi naší země (např. památník Slavkov u Brna) a vzájemné poznání a utužení studentského kolektiv. Postupně s uvolňováním mezinárodního napětí a navazováním družebních vztahů bylo možno pro vybranou skupinu studentů zajistit výměnnou prázdninovou praxi do některého ze států východního bloku. Exkurze ve Volgogradském traktorovém závodě během prázdninové praxe ve Volgogradě v r.1978 (Stojící zprava: Ing. Jefimenko,Ing.Vacek,Ing.Sova,sedící první zprava pozdější prof. Laš) 106

107 Nestorové katedry Ing. Miloslav Kroj ( ) Po dokončení studia na VŠSE se stal v roce odborným asistentem na katedře obráběcích strojů a po vzniku katedry obrábění v roce 1966 tam pak pracoval až do odchodu do penze. Jeho oborem byla dílenská metrologie, které se věnoval s plným zaujetím a erudicí. Jeho odborné znalosti byly oceňovány nejen spolupracovníky na VŠSE ale i odborníky z praxe a pracovníky ostatních technických vysokých škol tehdejší ČSSR. Ing. Jaroslav Rambousek ( ) Po ukončení studia na VŠSE nastoupil jako asistent na katedru obráběcích strojů, se zaměřením na obrábění, především na nástroje a přípravky pro obrábění. Pracoval zde až do roku 1966, kdy přešel na nově vzniklou katedru technologie obrábění, kde po celá léta pracoval obětavě jako odborný asistent a tajemník katedry. Vzhledem k jeho obětavosti a řídícím schopnostem byl jmenován do funkce vedoucího provozního oddělení VŠSE, ve které pracoval až do své předčasní smrti

108 Významné osobnosti na katedře Z pracovníků katedry se rekrutovala řada významných osobností, které se významně podíleli na řízení a budování prestiže nejen katedry, ale i celé Vysoké školy strojní a elektrotechnické. V první řadě je nutno jmenovat již zmiňovaného prof.dr.ing.přemysla Breníka. prof. Ing. Miloslav Bartuška ( ) Byl osobností, která významně ovlivnila vývoj a celkové odborné směřování katedry, byl také jejím prvním vedoucím a vykonával také funkci děkana strojní fakulty v létech 1966 až Na katedře pracoval nejprve jako externí učitel pro obor nástrojů a přípravků a od roku 1966 jako profesor a vedoucí katedry obrábění. Od roku 1966 až do roku1970 zastával funkci děkana fakulty strojní. V tomtéž roce odešel dne do důchodu. doc. Ing. Alexander Červený, CSc. ( ) Výraznou osobností katedry byl také doc. Ing. Alexander Červený,CSc.,vedoucí katedry obrábění a děkan strojní fakulty ve dvou volebních obdobích od r.1970 až do r Od školního roku 1952/53 začal pracovat jako externí učitel na katedře obráběcích strojů VŠSE v oboru konstrukce obráběcích strojů a obrábění. V roce 1955 byl jmenován docentem a přešel na VŠSE na plný úvazek. V roce 1970 přešel na katedru obrábění jako její vedoucí. Zde pracoval jako docent až do svého odchodu do důchodu v r

109 prof. Ing. Jindřich Straka,CSc. ( ) Bezesporu patřil mezi významné osobnosti, které výrazně ovlivnily rozvoj katedry. Působil jako vedoucí katedry a prorektor VŠSE. V roce 1975 obhájil na fakultě strojní ČVUT kandidátskou disertační práci a získal vědecký titul kandidát ekonomických věd. V témže roce přešel pracovat na katedru technologie a řízení VŠSE v Plzni, kde byl posléze jmenován jejím vedoucím. Jako vedoucí katedry měl rozhodující podíl na vybudování Společného vědeckovýzkumného pracoviště VŠSE ŠKODA Plzeň. doc. Ing. Jaromír Jaren, CSc. (*1926 ) Na katedru řízení a ekonomiky VŠSE Plzeň nastoupil 1.února V roce 1967 byl jmenován docentem a od 1. září 1986 do 31. ledna 1990 vykonával funkci vedoucího katedry obrábění a řízení. Jako vedoucí katedry má velkou zásluhu na dobudování organizační struktury společného vědeckovýzkumného pracoviště VŠSE Plzeň ŠKODA Plzeň. Pracovní poměr na VŠSE ukončil 29. října 1990 odchodem do důchodu. 109

110 Zaměření výzkumu V oblasti technologie obrábění a řízení jakosti se pracovníci katedry spolu se studenty zaměřují na výzkum řezivosti nových nástrojových materiálů, optimalizaci řezných podmínek při různých způsobech obrábění a na výzkum obrobitelnosti zejména austenitických ocelí a titanových slitin. Zvláštní oblast tvoří výzkum řezivosti povlakovaných a kryogenně zpracovaných nástrojů. Velká pozornost se věnuje metodám řízení jakosti a vývoji nových měřicích a kontrolních přístrojů a metod. V rámci oddělení projektování technologické přípravy výroby jsou výzkumné práce zaměřeny zejména na počítačovou podporu projektování výrobních procesů a systémů. Těžiště prací se týká hlavně oblasti projektování pružných výrobních systémů, manipulace s materiálem a robotizace. V současné době, ve spolupráci se studenty (semestrální a diplomové práce, studentská vědecká činnost), jsou vytvářeny softwarové produkty pro dialog projektanta s počítačem při navrhování výrobních postupů, výpočtech norem času, kapacitních výpočtech výrobních i manipulačních systémů, programování průmyslových robotů, kreslení dispozičních řešení apod. V oblasti automatizace výrobních procesů jsou hlavní náplní výzkumné práce se zaměřením na adaptivní řízení výrobních strojů, automatizaci výrobních zařízení a automatizaci programování NC strojů. Velká pozornost je věnována zejména výzkumu využití snímačů řezných sil pro adaptivní řízení posuvu obráběcího stroje a ochranu nástrojů před zničením. Výzkumná činnost v oblasti automatizace programování NC strojů je zaměřena zejména na automatizaci programování tvarových prostorových ploch. 110

111 Výsledky výzkumu Podmínky pro experimentální výzkum byly na katedře až do vybudování SVVP velmi omezené. Společná laboratoř katedry obráběcích strojů a katedry obrábění o rozloze 40 m 2 měla jen základní sestávající ze čtyř konvenčních obráběcích strojů. Přesto v průběhu let bylo ve výzkumu a vývoji dosaženo velmi pozoruhodných výsledků. V oblasti metrologie je to zejména vývoj a výroba elektronické libely a přístroje na měření orografie rovinných ploch. Elektronická libela Přístroj na měření profilu povrchu rovinné plochy Podmínky pro vývoj a výzkum nejen v oblasti teorie a technologie obrábění se značně zlepšily po vybudování společného pracoviště SVVP. Dokladem toho je konstrukce a výroba lékařského 111

112 mikromanipulátor pro zavádění sondy do mozku s garantovanou přesností 0,001mm, pro fyziologický ústav ČSAV. Z hlediska mezinárodní spolupráce v nových podmínkách, které nastaly po roce 1989, bylo významným příspěvkem zapojení katedry obrábění do řešení grantu Evropské unie z oblasti ekologického obrábění. Řešení bylo rozvrženo do tří let a kromě ZČU se na řešení podílely ještě univerzity z Dortmundu, Magdeburgu, Wroclavi a Miskólce. Pro pracovníky katedry se tak naskytla příležitost poznat úroveň, vybavení a metody výzkumu na spolupracujících katedrách a institutech. V současnosti pro kvalitní zajištění odborné výuky probíhá na KTO intenzivní základní a aplikovaný výzkum a vývoj především v oblastech odpovídajících jejímu pedagogickému zaměření v Oboru Strojírenská technologie - technologie obrábění a to v rámci interních projektů FST, národních projektů GA ČR a MPO, mezinárodních projektů KONTAKT. V současné době jsou v přípravě projekty v rámci podpory EU: ERDF a ESF. Současnost katedry Ing. Jan Řehoř, Ph.D. vedoucí katedry V současné době je katedra technologie obrábění rozdělena na tři oddělení: - oddělení obrábění a montáže (OBM) - vedoucí doc. Hofmann 112

113 Členové oddělení: doc. Hofmann, Dr. Řehoř, doc. Škarda, Ing. Zetek, doc. Česánek, prof. Jandečka, prof. Sova, Ing. Hnátík, Ing. Řežábek, Ing. Janda, Ing. Fulemová - oddělení řízení jakosti a technologické přípravy (ŘTP) - vedoucí doc. Zvoneček Členové oddělení: doc. Zvoneček, Dr. Zídková, Dr. Pospěch, doc. Cibulka, Ing. Matějka, Ing. Pokorná, Dr. Duchek, Ing. Melichar, Ing. Zábranský - oddělení dílenských laboratoří (DL) - vedoucí Ing. Zetek Členové oddělení: Ing. Zetek, Pavelka, Procházka, Toman Pedagogická činnost V rámci své pedagogické činnosti se katedra technologie obrábění podílí na zajištění všech studijních programů strukturovaného studia fakulty strojní v prezenční i kombinované formě. Katedra zajišťuje studium ve třech studijních programech: Bakalářský program (Bc.); magisterský program (Ing.) a doktorský program (Ph.D.) Vedle uvedených programů katedra garantuje v univerzitní nabídce certifikátové studium Zabezpečování jakosti. Absolventi po splnění předepsaných podmínek a složení státní závěrečné 113

114 zkoušky obdrží certifikát potvrzující získanou klasifikaci v dané oblasti. Spolupráce s průmyslem V rámci projektů, diplomových a disertačních prací katedra v současnosti spolupracuje s renomovanými firmami: Gühring, s.r.o., Hofmeister, s.r.o., Pilsentools, s.r.o., Sandvik Coromant, s.r.o., Iscar ČR, s.r.o., Saint Gobain Sekurit, s.r.o., Škoda Power, s.r.o., Bernardin, s.r.o., Škoda Výzkum, s.r.o., SHM, s.r.o., Pramet tools, s.r.o., Kistler, s.r.o., Robert Bosch, s.r.o. a další. Jako příklad spolupráce s průmyslovou praxí je možno uvést vývoj a výrobu unikátního frézovacího nástroje, který byl vyprojektován a vyzkoušen pracovníky a studenty katedry a je vyráběn firmou Hofmeister, s.r.o. Sériově vyráběný nástroj Směřování do budoucnosti 114

115 Katedra tělesné výchovy a sportu (KTS) Katedra tělesné výchovy vzniká na základě směrnice MŠ o zakládání kateder tělesné výchovy na všech vysokých školách v ČSR, v září Základem organizované práce ve vysokoškolské tělesné výchově a sportu se stává od března 1946 Plzeňská pobočka Pražského ústavu pro tělesnou výchovu a sport na vysokých školách. Založený ústav postupně přejímá péči o tělesnou výchovu a sport na všech třech vysokých školách v Plzni. Rozvoj vysokých škol v Plzni, zejména pak Vysoké školy strojní a elektrotechnické, byl doprovázen postupným zvětšováním okruhu studentů, kteří měli zájem o mimoškolní tělesnou výchovu a sport. Zakládají se první studentské sportovní kroužky. Jejich počet neustále narůstá, začíná pravidelná, celoroční činnost, prohlubuje se zájem o soutěžení i na vrcholové úrovni a to na VŠSE natolik, že na podzim roku 1951 je založena první vysokoškolská tělovýchovná jednota Plzni s názvem ZSJ Sokol Technika. Obrovský rozmach tělovýchovných aktivit a zájem studentů o tělesnou výchovu a sport pak vyúsťuje právě v roce 1952, zrušením Pražského Ústavu pro tělesnou výchovu a sport na VŠ a založením katedry tělesné výchovy (TV) na VŠSE. Tato katedra zajišťuje výuku TV na obou fakultách VŠSE, ale také na Pedagogické fakultě. Na Lékařské fakultě v téže době vzniká katedra tělesné výchovy a tělovýchovného lékařství. Vedením katedry TV na VŠSE byl pověřen středoškolský profesor TV, pan Karel Sedláček, který vedl katedru od jejího založení až do odchodu do důchodu v roce Prvořadým úkolem vedení katedry bylo vytvořit kádr tělocvikářů a vypořádat se s náročnými úkoly, které v tomto období vyvstaly díky obrovskému rozvoji tělovýchovného a sportovního hnutí mezi plzeňskými vysokoškoláky. 115

116 Od samotného počátku založení katedry TV na Vysoké škole strojní a elektrotechnické v roce 1952 nastolil její první vedoucí, pan Karel Sedláček, atmosféru vysoké náročnosti, odpovědnosti a veskrze profesionálního přístupu k povolání tělocvikáře. V této atmosféře se postupně utvářely takové tělocvikářské osobnosti, jakými byli pan Jaroslav Císler, Boleslav Kadlec, František Kopřiva, Jiří Školoud, Oldřich Kroupa, Jan Manek, Ladislav Krumer, Otakar Mojžíš a další, které jsou a i nadále mohou být vzorem pro celé generace tělocvikářů. Úroveň práce katedry nepoklesla ani v období tzv. normalizace, kdy katedru krátce vedl pan Stanislav Havel Od roku 1976 do roku 1999 pak vedl katedru doc. PhDr. Ivo Terč, CSc., který k dosavadní kvalitní praktické činnosti dokázal pozvednout katedru i v oblasti teoretické a vědeckovýzkumné práce. Od roku 1999 až dosud je vedoucím katedry Mgr. Tomáš Tománek, který navázal a pokračuje v nastoleném trendu vysoké úrovně řídící a organizační práce. Svědčí o tom zapojení pracovníků katedry do celé řady aktivit. Jedná se o práci v tělovýchovném hnutí, zejména pak ve vysokoškolském sportu a jeho orgánech - především v komisích jednotlivých sportů Výkonného výboru České asociace univerzitního sportu. S tím související povinnosti při organizaci celé řady sportovních akcí oblastního, republikového, ale i mezinárodního významu. Od svého založení sídlila katedra tělesné výchovy v centrální budově VŠSE v Sadech pětatřicátníků. Později byla katedra přestěhována do budovy VŠSE v Houškově ulici. V letech 1969/70 byla dokončena tehdejším ředitele ÚSKM v Plzni, panem Stanislavem Kudrlem, přestavba kina OKO v Kolárově ulici na tělocvičnu. Katedra se opět stěhovala, tentokráte však za lepšími podmínkami. Tělocvična v Kolárově ul. 19 se tak na dlouhé období stala centrem vysokoškolské Tv, ale také vysokoškolského sportovního hnutí. Prostorná tělocvična byla využívána pro povinnou TV basketbal, volejbal, halový fotbal, badminton, apod., ale i pro naplnění potřeb mimoškolní TV, stala se centrem basketbalového oddílu TJ Slávie VŠ Plzeň. S výstavbou nových vysokoškolských kolejí na Lochotíně je realizována i výstavba tělocvičny, malé tělocvičny a posilovny., což samozřejmě umožnilo další rozvoj 116

117 vysokoškolské tělesné výchovy a sportu v Plzni. Poslední stěhování katedry se uskutečnilo v roce 1994 a to do samostatného objektu KTS v areálu Západočeské univerzity, v Univerzitní ulici na Borech. Budova katedry tělesné výchovy a sportu. 117

118 Významné osobnosti na katedře Mgr. Jaroslav Císler (*1920) Působil na KTS FST ZČU v letech 1952 až 1984 jako odborný asistent. V r se stal členem plzeňské pobočky ústavu pro TV na VŠ. Mezi jeho první žáky patřili lékaři, učitelé i technici. Patřil k zakládajícím členům VŠ jednoty Slávia VŠ Plzeň a podílel se na organizaci ČU 1969 a zimní ČU 1989 v Plzni. Svými životními zkušenostmi a svou celoživotní pohybovou aktivitou je i ve svých 88 letech vzorem současným studentům i spolupracovníkům. Mgr. Oldřich Kroupa ( ) Osobnost, která je bezprostředně a dlouhodobě spjata s běžeckým lyžováním v Plzni. Dlouholetý předseda běžecké sekce oddílu lyžování TJ Slávie VŠ v Plzni. Neúnavný organizátor desítky a stovky crosových závodů v Borském parku v Plzni, stovky lyžařských běžeckých závodů na Šumavě a v Perninku v Krušných horách. Byl ale také zakladatelem a propagátorem Běhu Terryho Foxe v Plzni a v celé ČR. Jeho zásluhou se město Plzeň od roku 1995 řadí mezi první pořadatele této mezinárodní, humanitárně sportovní akce v ČR. 118

119 doc. PhDr. Ivo Terč, CSc. (* ) katedra pověřena. Působil na KTS FST ZČU od do především ve specializaci plavání. Byl dlouholetým členem a funkcionářem TJ Slávia VŠ a VŠ sportu včetně celostátních organizací. Měl rozhodující podíl na dobré činnosti Slávie VŠ a její spolupráci s KTS. Od do působil na KTS ve funkci vedoucího katedry. Byl vždy vstřícným ke všem pracovníkům a respektovaným odborníkem ve své profesi. Byl jedním z hlavních organizátorů letní ČU 1969 a zimní ČU 1989 v Plzni, jejichž uspořádáním byla Mgr. Jiří Školoud (* ) Působil na KTS FST ZČU od r až do r jako odborný asistent. Specializoval se na atletiku a basketbal. Generacím studentů byl vzorem svou pečlivostí, odpovědností a aktivní prací pří pořádání základních letních i zimních kurzů a ve sportovních přeborech VŠ. Pracoval jako trenér družstev atletů a basketbalistů Slávie VŠ. 119

120 Sportovní akce XV. Československá univerziáda (1989) - zimní část pořádána ve spolupráci s katedrou TV LF a FPE. Velkým průkopnickým činem XV. ČU je, že poprvé v historii byla, i když zatím pouze mimo oficiální soutěže, zařazena do programu Československých Univerziád sálová kopaná futsal. Organizační, ale i sportovní úrovní se XV. ČZU zařadila mezi ty nejlepší. První Akademické mistrovství světa ve střelbě (2003) a Akademické mistrovství ČR ve střelbě s mezinárodní účastí (2006). Obě akce světového významu pořádala Česká asociace akademických technických sportů ve spolupráci se Západočeskou univerzitou v Plzni. Zasedání organizačního výboru zimní části XV. ČS univerziády. (zleva: doc. PhDr. Ivo Terč, CSc., stojící PaedDr. Václav Troch, Dr. Antonín Vyšinka - kvestor VŠSE, PhDr. Zdeněk Malý, prof. ing. František Plánička, CSc. - rektor VŠSE Pohled na střelnici při soutěži studentů ve střelbě z malorážky. 120

121 Běh Terryho Foxe. KTS Fakulty strojní Západočeské univerzity pořádá tuto humanitárně sportovní akci již od roku Celkem jsme uskutečnili 13 ročníků. V poslední době se koná pod názvem Běh naděje. České akademické hry. V roce 2002 byla zahájena novodobá etapa vrcholových soutěží vysokoškolských sportovců v ČR. První ročník se uskutečnil v Brně. V roce 2009 se katedra pořadatelsky společně s KTV FPE a ústavem tělesné výchovy LF v Plzni UK Praha podílela na zajištění a organizaci 8. ročníku českých akademických her 2009 v Plzni. Běh Terryho Foxe v Plzni - 13 ročník (2007) České akademické hry 2009 Plzeň (u mikrofonu Mgr. Tománek) 121

122 Současnost katedry Mgr. Tomáš Tománek vedoucí katedry Pracovníci KTS (zleva stojící: PhDr. František Bouřa, Mgr. Pavel Kielberger, Mgr. Tomáš Tománek- vedoucí KTS, PaedDr. Zbyslav Beneš, Mgr. Ondřej Vodrážka, Mgr. Pavel Červenka-tajemník KTS, PaedDr. Václav Troch, zleva klečící: Mgr. Tomáš Buriánek, PaedDr. Vlastimil Mášek, Mgr. Roman Beneš, Mgr. Jiří Valachovič, Roman Morávek-skladník KTS, Zdeňka Řepíková - sekretářka KTS 122

123 Pedagogická činnost V současné době katedra tělesné výchovy a sportu FST zajišťuje výuku tělesné výchovy na Fakultě aplikovaných věd, Fakultě ekonomické, Fakultě elektrotechnické, Fakultě filozofické studií, Fakultě právnické, Fakultě pedagogické a Fakultě strojní Západočeské univerzity. V prvních dvou semestrech studia je tělesná výchova na fakultách ZČU předmětem povinným nebo povinně volitelným a má rozsah dvou týdenních hodin. Studenti si na základě výsledků ze vstupního testování motorické výkonnosti (skok do dálky z místa, sed-leh, shyby, běh po dobu 12 minut, plavání na 100 metrů) mohou zvolit podle svého zájmu některou z vypsaných sportovních specializací. V dalším studiu je tělesná výchova a sport předmětem doporučeným (výběrovým, volitelným) a student si zapisuje z nabídky KTS - orientační běh, zdravotní TV, tělesná výchova, volejbal, tenis, sportovní lezení, squash, softbal, sebeobrana pro ženy, plavání zdravotní, plavání základní, plavání, lyžování sjezdové, lyžování běžecké, komb. prg. pro ženy(aerobik), kondiční posilování, karate, judo, házená, fotbal, florbal, badminton, basketbal, základní letní kurz a základní zimní kurz. Kurzy sportovní specializace se konají v následujících sportovních odvětvích: lyže sjezd a snowboard, lyže běh, judo, horská kola a vysokohorská turistika, vodáctví a vysokohorská turistika, plavání, vodní pólo, beach volejbal,zdravotní tělesná výchova. Skupiny sportovních specializací jsou tvořeny bez rozdílu ročníků a fakult. V některých sportech se pak ještě dělí na základní, kondiční a výkonnostní skupiny. V zimním semestru akademického roku 2008/2009 mělo zapsáno tělesnou výchovu zájemců o TV. 123

124 124

125 Výzkumné centrum kolejových vozidel (VCKV) Výzkumné centrum kolejových vozidel bylo ustaveno jako samostatný útvar v rámci Fakulty strojní od Vzniklo po úspěšném výsledku přihlášky do programu MŠMT na podporu výzkumu Výzkumná centra. Program si kladl za cíl umožnit rychlý přenos nových poznatků výzkumu k jejich uživatelům, zapojení studentů a doktorandů do výzkumu a využití výzkumného potenciálu univerzitních a výzkumných pracovníků. ZČU v tomto případě zastává roli řešitele, spoluřešiteli jsou dále Univerzita Pardubice, Dopravní fakulta Jana Pernera, VÚKV a.s., ŠKODA VÝZKUM, s.r.o. a zakladatelem je také ŠKODA TRANSPORTATION, s.r.o.. Všechny uvedené subjekty spolupracují na výzkumu, který je směřován do 8 hlavních směrů: A - Výzkum vlastností materiálů a jejich aplikací při stavbě kolejových vozidel a výrobě jejich komponent B - Výzkum dynamické pevnosti, provozní životnosti a pasivní bezpečnosti konstrukcí kolejových vozidel a jejich komponent C - Výzkum pro zajištění bezpečného provozu kolejových vozidel D - Výzkum proudění a aerodynamiky kolejových vozidel E - Výzkum hluku a vibrací kolejových vozidel F - Výzkum adheze a dynamiky pohonu kolejových vozidel G - Výzkum obrysů kolejových vozidel G - Výzkum obrysů kolejových vozidel 125

126 Z uvedeného vyplývá, že výzkumné směry zahrnují prakticky celou oblast mechanické části kolejových vozidel. Na práci ve VCKV na FST se podílí pracovníci Katedry konstruování strojů, Katedry materiálu a metalurgie a Katedry mechaniky z FAV, v současné době celkem 16 pracovníků. Vedení VCKV je složeno ze zástupců jednotlivých spoluřešitelů, schází se 4 až 6x ročně. Důležitým orgánem je Rada VCKV, která 17 členů, odborníků z univerzit, výzkumu a technické praxe. Rada hodnotí nejméně 1x za rok výsledky práce Centra, usměrňuje jeho činnost a doporučuje eventuelní změny. Uplynulé čtyři roky existence VCKV ukazují, že bylo smysluplně založeno, má funkční strukturu a o výsledky práce mají zájem firmy z oblasti výroby kolejových vozidel a jejich komponent např. ŠKODA TRANSPORTATION, s.r.o., CZLOKO a.s., BONATRANS, a.s.. Kromě uvedených VCKV spolupracuje ještě s firmami MOVO, s.r.o., WIKOV MGI, a.s. a dalšími. V uplynulém roce bylo vydáno za celé VCKV celkem 31 publikací, 2 přihlášky patentů, jeden užitný vzor, 2 monografie nebo kapitola v knize, 2 funkční vzorky, uspořádalo 4 workshopy a vydalo celkem 37 výzkumných zpráv. Na Radě VCKV v lednu 2009 byly prezentovány výsledky výzkumu za poslední dobu. Na obrázku je zachycen funkční vzorek skříně kolejového vozidla a k němu příslušný stend. Obojí slouží k testování nových možností stavby bočnice, s využitím kompozitních materiálů. Dosažené výsledky naznačují velký potenciál, který toto pracoviště má a který bude využit k dalšímu rozvoji výzkumu na univerzitě i v celém regionu. 126

127 Výzkumné centrum tvářecích technologií (VCTT) Výzkumné centrum tvářecích technologií (VCTT) FORTECH Research bylo založeno programovým projektem Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy jako nové pracoviště Fakulty strojní, ZČU v Plzni. Iniciováno bylo z popudu Ing. Krause, Dr. Nového. Duchovním otcem a vůdčí osobností FORTECHu se stal od jeho založení prof. Bohuslav Mašek. Na vzniku FORTECHu se podílely i další osobnosti ze spoluzakládajících organizací, firmy Comtes, FHT a.s.; SVÚM, a.s. a ŠKODA VÝZKUM, s.r.o.. Hlavním řešitelem projektu FORTECH je Fakulta strojní, která úzce spolupracuje s výše uvedenými subjekty. Toto spojení několika odborných pracovišť je pro úspěšnou činnost Centrum velmi důležité, neboť umožňuje: - propojit ve výzkumu zkušenosti zúčastněných subjektů - rozšířit přístup pracovníků k zařízením a širokému výzkumnému know-how - realizaci multidisciplinárního výzkumu - vznik nových unikátních zařízení - vznik intenzivní platformy pro propojení vědy a studia Hlavním cílem Centra je odzkoušení nových myšlenek v materiálově technologické oblasti a postupná optimalizace a spojování procesů, které vedou k dosažení mimořádných materiálových vlastností nebo efektivních nekonvenčních technologií. 127

128 Při plnění svých cílů spolupracuje Centrum s dalšími institucemi u nás i v zahraničí, např.: - Chemnitz University of Technology, Chemnitz, Něměcko - Fraunhofer Institution for Machine Tool and Forming Technology, Chemnitz, Německo - Materiálovotechnologickou fakultou, Slovenské technické univerzity, Trnava, Slovensko - CZECH PRECISION FORGE, Plzeň - KOVOHUTĚ ROKYCANY, Rokycany a dalšími partnery v Čechách i v zahraničí. Výzkumná činnost Hlavní směry výzkumu Centra jsou: - Technologie zpracování obtížně tvařitelných materiálů - Nekonvenční technologie tváření za snížených teplot - Rapid prototyping & rapid toolig pro hydroforming - Speciální techniky pro recyklaci kovových materiálů - Alternativní způsoby spojování vysokopevných materiálů - Technologie tváření velmi malých součástí v tixotropním stavu - Vývoj deformačních technik pro ultrajemnozrnné mikrostruktury - Dosahování vynikající kombinace mechanických vlastností vícefázových ocelí 128

129 Přes relativně krátkou dobu trvání byl Centru již v roce 2008 udělen český národní Patent CZ Způsob manipulace s materiálem a jeho tváření při teplotě mezi solidem a likvidem a v roce 2009 americký patent s názvem Digital generator of phase shift modulation. Personální složení prof. Dr. Ing. Bohuslav Mašek řešitel projektu Pracovníci centra: Ing. Ctibor Štádler, Dr. Hana Jirková, Ing. Ludmila Skálová, Ing. Jiří Malina, Ing. Klára Hrdá, Ing. David Aišman, doc. Jan Vomela, Ing. Štěpán Jeníček, Ing. Danuše Klauberová, Ing. Daniela Hauserová, Ing. Miroslav Duník, Miloš Flaška, Ing. Pavel Hronek, Ing. Andrea Ronešová, Drahomíra Procáková, Stanislav Petružálek, Jan Calta, Marie Grůberová, Eva Hájková Pedagogická činnost Týmová spolupráce v Centru využívá značný podíl činnosti studentů v bakalářských, magisterských a doktorských studijních programech. Výzkumná činnost vede k tvorbě kvalitních témat semestrálních, diplomových a disertačních prací a zároveň vytváří dobrou experimentální základnu a finanční zabezpečení pro jejich úspěšnou realizaci. Výsledky dosažené v Centru studenti úspěšně prezentují na vědeckých konferencích, v odborných časopisech a na studentských soutěžích. 129

130 Centrum se také snaží studentům i odborné veřejnosti zprostředkovat nejnovější poznatky z oblasti vědy a materiálového výzkumu spolupořádáním odborných seminářů. Na těchto seminářích přednáší zahraniční odborníci, jako např. Prof. Awiszus z TU Chemnitz; nebo Prof. Madiha A. Shoeib z Centrálního institutu metalurgického výzkumu a vývoje v Káhiře atd. V rámci spolupráce s TU Chemnitz zorganizovali a zajistili pracovníci Centra vícedenní praktikum pro studenty TU Chemnitz v laboratořích FST v Plzni. Pracovníci FORTECHu a spolupracující studenti, Býkov

131 Výzkumné centrum strojírenské výrobní techniky a technologie (VCSVTT) při ČVUT Praha - pobočka Plzeň VC SVTT - Výzkumné centrum pro strojírenskou výrobní techniku a technologii -bylo založeno V roce 2005 byla založena pobočka výzkumného centra v Plzni, na Katedře konstruování strojů. Hlavním cílem VC SVTT je vytvořit profesionální,dobře vybavené výzkumné, vzdělávací a školící pracoviště. Cílem výzkum je hledání nových řešení, studium zahraničních zkušeností a nových perspektivních technologií blízké budoucnosti. Získané nové poznatky, postupy, technologie a dovednosti uplatnitelné v oboru obráběcích, tvářecích a dalších strojů jsou předávány do průmyslové praxe. Nedílnou součástí činnosti centra je výchova mladých profesionálních odborníků v oblasti výzkumu a vývoje strojů a jiných strojírenských technologií, kteří by byli schopni konzultovat technické problémy a pomáhat průmyslu vyvinout novou generaci výrobků pro tuzemský i zahraniční trh. V plzeňské pobočce výzkumného centra jsou řešeny samostatné výzkumné projekty, založené zejména na virtuálním prototypingu, numerických simulacích teplotně mechanického chování strojů s využitím MKP, a nosným programem je výzkum aplikací nekonvenčních tj. neželezných materiálů do stavby strojů. 131

132 Výzkumná činnost Projekt Aplikace nekonvenčních materiálů do stavby strojů V letech byly prováděny rešeršní práce směřující ke zmapování možných náhradních materiálů ve stavbě strojů a po reálném zvážení byl výzkum soustředěn na materiály na bázi minerální litiny, technické keramiky, kompozitních materiálů a hybridních materiálových struktur ( sendvičů). Byla provedena řada experimentů, které ověřovaly mechanické vlastnosti těchto nekonvenčních materiálů a jejich vhodnost pro konstrukce strojů. V oblasti nasazení vláknových kompozitních materiálů se pozornost zaměřila zejména na numerické simulace s využitím MKP a optimalizace skladby kompozitu pro určité způsoby zatěžování konstrukce. Projekt Virtuální prototyping komponent strojů - MKP V tomto projektu se pozornost soustředila na výzkum sofistikovaných virtuálních náhrad některých komponent strojů, které jsou v běžné výpočtářské praxi řešeny jednoduchými vazbami a idealizovanými náhradami. Pro komplexní modely strojů s využitím MKP simulací je nutno věrohodnými modely nahrazovat zejména vazby mezi konstrukčními celky strojů, protože kvalita těchto vazeb určuje výslednou korektnost a věrohodnost celého modelu. V rámci projektu byly zkoumány možnosti modelování předepnutých šroubových spojení, svarů, lepených spojů, valivých jednotek a hydrostatických vedení strojů. 132

133 Výběr z prací realizovaných pro průmysl Tradičním partnerem plzeňské pobočky centra je firma Škoda Machine Tool a.s. Plzeň, pro kterou byla realizována řada výpočtových, optimalizačních a konstrukčních prací Numerické simulace k posouzení tuhosti stojanů horizontek 2006 Numerické simulace k posouzení vlastností desek řady otočných stolů 2007 Numerické simulace, optimalizace a konstrukční úpravy loží soustruhů několika typů 2008 Numerické simulace, optimalizace a konstrukční úpravy manipulátoru velkého soustruhu Výpočtový model lože soustruhu 133

134 Personální složení doc. Ing. Václava Lašová, Ph.D. řešitel projektu Pracovníci centra: doc. Jaroslav Krátký, Ing. Martin Kosnar, Ing. Petr Janda, Ing. Josef Vacík Vize dalšího rozvoje centra V rámci další činnosti centra bude pokračováno ve výzkumu a vývoji v obou hlavních projektech a předpokládá se připojení výzkumných kapacit z oboru tvářecích strojů. Posílená skupina mladých odborníků by měla tvořit odborné zázemí pro větší okruh zájemců z průmyslové praxe. Výzkum aplikací nekonvenčních tj. neželezných materiálů do stavby strojů 134

135 Centrum výzkumu konstrukce tvářecích strojů (CVTS) V současné době v české republice neexistuje instituce, která by se systematicky zabývala komplexním výzkumem v oblasti konstrukce tvářecích strojů, neexistuje žádná návaznost na bývalý výzkumný ústav v Brně, který se touto problematikou zabýval. Po r se rozpadly dřívější výzkumné ústavy, rozdrobili a změnili se i výrobci tvářecích strojů, kteří, když chtěli v konkurenci přežít, vsadili na výrobu dříve osvědčených výrobků, které drobně upravovali a vylepšovali. Na výzkum a vývoj nebyly peníze. Do r se dá říci, že výroba tvářecích strojů klesala, nebo alespoň stagnovala, neboť díky dlouhé technické životnosti tvářecích strojů a nákladům na zakoupení nových, se žilo využíváním v minulosti pořízených strojů. Asi po r však i tyto začaly dosluhovat a bylo třeba se ohlížet po nových. Dobří a schopní konstruktéři a vývojoví pracovníci byli často jako nadbyteční a neužiteční již dávno propuštěni, penzionováni nebo přeškoleni. Proto najednou nebyly odborné kapacity, které by byly schopny provést potřebný vývoj tak, aby se naše tvářecí stroje opět zařadily mezi ty nejlepší. Je pochopitelné, že při současné rozdrobenosti výroby do menších výrobních celků si žádný z nich nemůže dovolit zřídit kvalitní výzkumné a vývojové oddělení, a také by ho svým objemem práce obtížně naplnil. Jako výhodnější se jeví domluva mezi výrobci i odběrateli tvářecí techniky na tom, zřídit jedno větší společné výzkumné centrum se soustředěnými specialisty z oboru (kterých nemáme nazbyt), s tím, že bude řešit pro všechny potřebné výzkumné a vývojové úkoly a to na vyšší úrovni, než by byli schopni si sami výrobci zajistit. 135

136 Došlo by tak i k racionálnějšímu využití moderních technických prostředků pro moderní způsoby vývoje dnes běžně používaných, ale poměrně nákladných (např. programy pro výpočtovou techniku.) Při ČVUT v Praze bylo vybudováno a již několik let pracuje Výzkumné centrum strojírenské výrobní techniky a technologie, ale na jeho činnosti se doposud podílejí odborníci především z oblasti obráběcích strojů, manipulačních zařízení apod. avšak z oblasti konstrukce tvářecích strojů, i když jsou některá řešení Výzkumným centrem na ČVUT prováděna, odborníci na tento obor chybí. Výsledkem tohoto stavu je stagnace ve vývoji tvářecích strojů v ČR a tedy zaostávání za okolními státy. V mnohých státech Evropy dochází v současné době ke koncentraci kapacit a mozků v tomto oboru, k dohodě výrobních firem o vytváření společných výzkumných základen a za pomoci vlastního kapitálu a i kapitálu věnovanému na vědecký výzkum z EU ke zřizování moderních výzkumných pracovišť. Proto, tak jak to již několik let běží v západní Evropě, také u nás došli výrobci tvářecích strojů k přesvědčení, že by bylo vhodné společně koncentrovat jak finanční, tak duševní kapacity do jednoho centra, které by bylo schopno pro ně provádět potřebný vývoj a výzkum, aby tvářecí stroje u nás vyráběné měly potřebnou technickou úroveň a kvalitu. A proto na základě společenské objednávky, díky Svazu strojírenské technologie, který uvolnil potřebné finanční prostředky pro počáteční rozběh a za podpory Výzkumného centra pro strojírenskou výrobní techniku a technologii na ČVUT v Praze, bylo rozhodnutím rektora ZČU v Plzni a na základě Smlouvy mezi všemi třemi subjekty, zřízeno s platností od Centrum vývoje konstrukce tvářecích strojů při katedře konstruování strojů. Jeho vznik a odbornou náplň práce předem doporučili a schválili zástupci výrobců tvářecích strojů na zasedání ve Žďáru n/s. 136

137 Výzkumná činnost Cílem činnosti Centra výzkumu konstrukce tvářecích strojů je provádět aplikovaný výzkum a vývoj v oblasti konstrukce tvářecích strojů s ohledem na potřeby české výrobní základny. Z toho vyplývají některá obecná omezení zkoumané oblasti tvářecích strojů dle sortimentu, který se u nás vyrábí, a perspektivně bude vyrábět. Porovnání vlastností odlévaného a svařovaného rámu mechanického lisu Model svařence rámu mechanického lisu Model částečné sestavy hydraulického lisu 137

138 Personální složení doc. Ing. Milan Čechura, CSc. řešitel projektu Nosnou osobou konstrukce tvářecích strojů na ZČU v Plzni je bezesporu doc. Ing. Milan Čechura, CSc. (1935). Docent Čechura se tvářecím strojům věnuje již od dob svých studií. Od roku 1959 je spojen s VŠSE v Plzni, dlouhodobě spolupracuje s výrobci tvářecích strojů, především pak se Škodou Plzeň (a jejími následovníky) a Šmeral Brno. Za jeho akademickou dráhou jsou desítky úspěšně ukončených studentů inženýrského i doktorského studia. Pracovníci centra: doc. Jiří Staněk, Ing. Milan Círek, Ing. Jan Hlaváč, Ing. Václav Kubec, Ing. Zdeněk Chval Vize dalšího rozvoje centra Záměrem členů Centra výzkumu konstrukce tvářecích strojů je věnovat se výzkumu oblastech: především - Virtuální modelování tvářecích strojů, jejich uzlů a komponent - Optimalizace konstrukce tvářecích strojů - Energetická analýza tvářecích strojů a návrhy na snižování energetické náročnosti tvářecích strojů - Uplatnění nekonvenčních materiálů v konstrukci tvářecích strojů 138

139 Slavnostní vědecká rada FST Slavnostní zasedání Vědecké rady Fakulty strojní (FST) Západočeské univerzity v Plzni (ZČU) se konalo dne při příležitosti 60. výročí založení technického vysokého školství v Plzni v sále BigHall Parkhotelu v Plzni na Borech za přítomnosti poslanců a senátorů Parlamentu České republiky, zástupců všech významných institucí Plzeňského kraje, Města Plzně, Města Strakonic, významných strojírenských podniků, prorektorů ZČU, děkanů fakult ZČU, děkanů strojních fakult ČR a SR, členů Vědecké rady FST, členů AS fakulty, členů akademické obce i dalších milých hostů, kteří přijali pozvání děkana FST. Výročí, které si na slavnostním zasedání přítomní připomněli, je symbolem počátků Fakulty strojní a také závazkem vedení a zaměstnanců FST, aby předali i svým následovníkům prosperující fakultu. Děkan FST doc. Ing. Jiří Staněk, CSc. při této příležitosti slavnostně a veřejně ocenil činnost osmdesáti významných českých i zahraničních osobností, kterou vykonaly ve prospěch Fakulty strojní ZČU v Plzni. Vyznamenaní převzali z rukou děkana Pamětní medaili (56 osobností), plaketu (18 osobností) nebo list FST ( 9 osobností) a toto stvrdili svým podpisem do nové kroniky FST. Na závěr zasedání zazpívala Jana Vokurková, za varhanního doprovodu Mgr. Víta Aschenbrennera, Árii Kleopatry "Piangerò la sorte mia" z opery "Giulio Cesare in Egitto" Georga Friedricha Händela. 139

140 Ručně za studena kovaná medaile ze speciální mincovní mosazi a povrchovou úpravou "staropatina". Medaile byla vydávána ve speciální limitované sérii pro FST v počtu pouhých 100ks. Na lícové straně se nachází znak FST s nápisem: "Pamětní medaile k 60. výročí založení Fakulty strojní, ". Na rubové straně se nachází znak ZČU s nápisem:"západočeská univerzita v Plzni" 140

141 Skleněná plaketa z masivního čirého skla o tloušťce 22 [mm]. Plaketa je oboustranně pískovaná, což vyvolává dojem prostorovosti grafiky. Pamětní list je proveden na žlutém 100gr papíře Schamc. V horní části je slepotisk loga ZČU a v dolní logo FST. 141

142 Fotogalerie Projev rektora ZČU doc. J. Průši na slavnostním zasedání VR FST. Projev děkana FST doc. J. Staňka. Předsednictvo a účastníci VR FST. Děkan FST doc. Staněk při předávání pamětních medailí FST. 142

143 Představení nové kroniky FST pí. L. Karlovou, techničkou KKS. Detailní pohled na záznam v kronice FST. J. Vokurková zpívá Árii Kleopatry "Piangerò la sorte mia". Odchod rektora ZČU doc. Průši v závěru oficiální části. 143

144 144

145 Insignie FST Insigniemi Fakulty strojní jsou děkanské žezlo medaile zavěšená na řetězech akademických hodnostářů Po založení Západočeské univerzity a přetvoření původních insignií VŠSE pro potřeby ZČU, byla Fakulta strojní první fakultou ZČU, která si v roce 1999 zadala výrobu nového děkanského žezla. Grafický návrh insignie vypracoval akademický malíř doc. Milan Hes a sádrový plastický model v měřítku 1:1 doc. Jaroslav Bocker, oba z katedry výtvarné kultury Fakulty pedagogické. Dne v přítomnosti vedení Fakulty strojní předali model ke zhotovení firmě uměleckého lití Waller & Matějíček z Brna. Žezlo je vyrobeno z několika částí. Kovové artefakty jsou odlity z bronzu a po vyleštění silně pozlaceny. Ústřední symbolikou hlavice žezla je hořící pochodeň, jejíž plameny chrání z jedné strany reliéf Hefaista, z druhé reliéf sovy. Hefaistos (v řecké mytologii bůh ohně a kovářství) a sova jako odvěký znak moudrosti demonstrují souvztažnost řemeslného umu a vzdělávání na Fakultě strojní. Na samém vrcholu žezla sílu ohně střeží čiré oko (v podobě syntetického modrého safíru) božstev bájného Olympu v náznaku vavřínového věnce zdobeného kapkami perel a safírů. Střední část žezla tvoří bronzová tyč se závitovými otvory, na níž je navlečena dřevěná trubice z tmavě mořeného dubu. Hladký povrch je na obou koncích (ve vzdálenosti 2 cm) doplněn prstenci z lipových listů. Autorem návrhu i provedení této části žezla je doc. Zvoneček z FST. Žezlo bylo dokompletováno v září Náklady na jeho 145

146 výrobu z větší části pokryl sponzorský dar Komerční banky. Obalovou kazetu na žezlo později vyrobila firma podnikatel Umělecké sedlářství KŘÍŽ originální výrobky z pravé kůže z Vejprnic. Žezlo Fakulty strojní 146

147 Profesoři FST (galerie) prof. RNDr. Vojtěch Voleník prof. Ing. Karel Weber, DrSc. prof. Ing. Josef Bečvář prof. Ing. Ladislav Kupka prof. Dr. Ing. Jan Jůza prof. Dr. Ing. Slavoj Todl prof. Ing. Dr. Přemysl Breník, DrSc. prof. Dr. Ing. Miroslav Šejvl, DrSc. prof. Ing. Miroslav Dlouhý, CSc. 147

148 prof. Ing. Jan Bukovský, M.Sc., D.C.Ae. prof. Ing. Alois Mojžíš prof. Ing. Luděk Bělík, DrSc., Hon.D.Tech. prof. Ing. Václav Pilous, DrSc. prof. Ing. Miroslav Čapek, CSc. prof. Ing. František Plánička, CSc. prof. Ing. Josef Kuncipál, CSc. prof. Ing. Josef Ženíšek, DrSc prof. Ing. Josef Rosenberg, DrSc. 148

149 prof. Ing. Vladimír Zeman, DrSc. prof. Ing. Karel Křikač, DrSc. prof. Ing. Josef Kott, DrSc. prof. Ing. Jan Škopek, CSc. prof. Ing. František Pfrogner, CSc. prof. Ing. Karel Mottl, CSc. prof. Ing. Edvard Leeder, CSc. prof. Ing. Jiří Linhart, CSc. prof. Ing. Rudolf Kovařík, CSc. 149

150 prof. Ing. František Sova, CSc. prof. Ing. Radim Mareš, CSc. prof. Ing. Stanislav Hosnedl, CSc. prof. Ing. Jozef Zrník, CSc. prof. RNDr. Jaroslav Fiala, CSc. Feng. prof. Ing. Josef Basl, CSc. prof. Ing. Karel Jandečka, CSc. prof. Dr. Ing. Bohuslav Mašek prof. Ing. Lilia Dvořáková, CSc. 150

151 Dobové fotografie Promoce dálkového studia 1960 (zleva: proděkan prof. RNDr. V. Voleník; RNDr. Jaroslav Růžička; proděkan doc. Ing. Miroslav Čapek,CSc.; rektor prof. Ing. Dr. Přemysl Breník, CSc.; děkan FS mř. prof. Ing. Jan Bukovský, DCAe.; ; doc. Ing. K. Weber) Vánoce KMM (zleva: prof. RNDr. V. Voleník, doc. Ing. Albín Čáp,CSc.) KATEDRA TVÁŘECÍCH STROJŮ, TVÁŘENÍ A SLÉVÁRENSTVÍ 1965 (zleva: prof. Ing. Karel Weber, Alexandra Matějíčková, Marie Hrušková, Ing. Zdeněk Zemek, Ing. Oldřich Veselák, Ing. Jiří Grigorjev, Ing. František Pfrogner) Návštěva Moravského krasu u příležitosti exkurze v ČKD Blansko v r.1967 (sedící první zprava: Ing. Rambousek, nad ním Ing. Němejc) 151

152 prof. Bukovský při výuce Ing. J. Skálová při práci na transmisním elektronovém mikroskopu TESLA BS 540 (1986) Zleva: děkan FEL prof. E. Langer; děkan FST prof. J. Bukovský 152

153 Zleva: prof. S. Kubík prof. M. Čapek Prvomájový průvod prof. J. Bukovský s diplomanty ( ) Ze setkání kateder obrábění na Vysoké škole dopravní Žilina. Zprava: doc.dráb,doc.gazda(liberec),doc.ošťádal(vta Brno),XY,doc. Ferda Neckář,doc.Jaren (FST),náčelník katedry obrábění VTA,doc.Němejc.doc.Sova (FST),doc.Kocman (VUT Brno) 153

154 Doc. Bureš hovoří o spoluprácí katedry s průmyslem na III. konferenci kateder částí strojů (1962) Ing. Kinzel hovoří o přestavbě studia na VŠSE v Plzni na III. konferenci kateder částí strojů (1962) Z návštěvy kirgizského doktoranda v laboratoři KOŘ (Zleva: Ing.Novák, doc. Sova, kirgizský student, Ing. Česánek) Ze soutěže SVOČ (Zleva: prof. K. Mottl, doc. I. Borusíková, doc. J. Škarda, prof. J. Koutský) 154

155 Společenský život na katedrách Kolektiv katedry obráběcích strojů a obrábění při oslavě narozenin Ing. Schmidta (Zprava: Ing.Mottl, Ing.Kroj,Ing.Vacek, prof.bartuška, pracovník pro vědu Ing.Schmidt, prof.breník, Ing.Rada, sl.tomanová, Ing.Křikač, sl.možná) Oslavy MDŽ na katedře KOS (Zprava: Ing.Křikač, doc.ženíšek, pí.sovová,sl.tomanová,ing.rambousek, zcela vlevo pí. Kyselková) doc. A. Červený s kávou ve chvíli relaxace Chvilka pohody s jubilantem Ing. Krojem (Zleva: Ing.Šolcová, Ing.Kroj, Ing. Sovová) 155

156 doc. A. Červený nebyl žádný suchar Turnaj ve volejbale na dvoře tehdejší Leninky (Zleva: Ing.Zeman,sl.Tomanová, prof.bartuška, doc.červený, doc.čapek) Turnaj ve volejbale na dvoře tehdejší Leninky (Zleva: Ing.Ženíšek, Ing.Křikač, Ing.Vacek, doc.červený. Sedící: sl.možná, Ing.Rambousek,Ing.Kubíček) 156

157 Volejbalové utkání katedra obrábění versus katedra obráběcích strojů v r.1987 (Zleva: Ing.Hůrka - (KOS), Ing.Hofmann, doc.sova, Ing.Sovová, doc.jaren - (KTO)) Velmi oblíbeným a nenáročným sportem byla a je pěší turistika. Oblíbeným býval vejšlap na Rabštejn idylickým údolím řeky střely z města Plasy, spojený s různými soutěžemi na cílovém místě. (Ve předu: doc.vacek, prof. Straka. Vzadu vpravo: Mgr. Školoud ) Z doby, kdy studenti ještě jezdívali na chmel, základní ingredienci světově proslulého plzeňského moku (1989) 157