františka xavera šaldy Léo Delibes

Transkript

1 františka xavera šaldy Coppélia Léo Delibes lia prg.indd :02:4

2 COPPÉLIA Léo Delibes a jeho Coppélia B a l e t, jehož libreto vzniklo podle povídky Der Sandmann E. T. A. Hoffmanna, byl poprvé uveden v pařížské opeře roku 1870 jako titul plný romantiky, krásné hudby, ale především jako představení překypující vtipem, fantazií a mladistvou rozverností. Příběh podivínského Coppélia a jeho mistrovského díla, Coppélie, napsal na objednávku jednatřicetiletý Léo Delibes ( ) v době, kdy milovníci tance už byli přesyceni romantickými balety o vílách či princeznách a kdy choreografové i libretisté toužili po nových tématech, která by vzbudila zájem publika. Delibes studoval na Pařížské konzervatoři pod pedagogickým vedením skladatele Ch. Adama, na níž se stal roku 1881 profesorem skladby. Velmi brzy po studiích začal spolupracovat s pařížskými divadly, zejména s Offenbachovým Les bouffes parisiennes. Jeho talent přerostl z prostředí operety do oblasti opery a baletu. Z jeho čtyř oper vynikla nejvíce Lakmé, svými balety Coppélia a Sylvia, kterým lia prg.indd :02:5

3 Léo Delibes lia prg.indd :02:5

4 COPPÉLIA vděčí za svou slávu, se jednou provždy zapsal do zlatého fondu baletní literatury. Díky melodičnosti a dekorativnosti svých děl tolik oslovil Čajkovského, který dával Delibesovi přednost před Brahmsem a Wagnerem. Pro svoji poetičnost a díky melodicky zpěvné hudbě se dnes, po více než 130 letech, Coppélia těší pozornosti baletních diváků na celém světě. V Liberci byla uvedena v letech 1946, 1955, 1966, 1992 a po čtrnácti letech se opět vrací na jeviště našeho divadla. E. T. A. Hoffmann Ernest Theodor Amadeus Hoffmann ( ), německý romanopisec, kritik, dirigent a skladatel, jeden z nejslavnějších a nejvlivnějších představitelů romantického směru v literatuře se základům hudby učil v Královci a současně studoval práva. Po četných peripetiích nastoupil roku 1808 jako hudební ředitel do Bambergu, k vrcholu své právnické kariéry dospěl roku 1816, kdy se stal radou říšské soudní komory v Berlíně. Mimoto psal články do hudeb- lia prg.indd :02:5

5 Léo Delibes ních časopisů. Hoffmann v sobě vzácně slučuje fantastického básníka, malíře, dirigenta i skladatele. Z úcty k Wolfgangu Amadeu Mozartovi přijal jeho druhé jméno. Vytvořil rozsáhlé básnické dílo, které se intenzivně zabývá vztahem člověka k hudbě a jeho fantastické povídky se staly látkou pro mnohá umělecká díla. V roce 1881, padesát devět let po své smrti, se Hoffmann sám stal hrdinou velké romantické opery Jacquesa Offenbacha Hoffmannovy povídky. OBSAH BALETU 1. obraz Ve velkém domě na náměstí žije záhadný doktor Coppélius. Jednoho rána se na balkoně jeho domu objeví půvabná, ale nepřístupná Coppélia, která se rázem stane terčem obdivu všech mládenců ve městě. Výjimkou není ani Franz, přestože miluje květinářku Svanildu. Ta pochopitelně žárlí a chce za každou cenu zjistit, kdo že je ta neznámá kráska. Ve chvíli, kdy je Coppéliův dům opuštěný a nikdo není nablízku, domluví se Svanilda se svými přítelkyněmi, a vniknou dovnitř. 2. obraz Pracovna doktora a vynálezce vzbuzuje v dívkách hrůzu. Něco takového ještě neviděly. Prvotní strach však přemůže zvědavost a záhy se ukáže, že automaty podobné živým lidem, jsou zcela lia prg.indd :02:5

6 COPPÉLIA lia prg.indd :02:5

7 Léo Delibes neškodné. Objeví i krásnou Coppélii, která je rovněž mechanickou loutkou. Nechápou, jak mohl být Franz tak bláhový. Nespoutané veselí se záhy mění ve zmatek a nepříjemné tušení. Z hostince se vrací pán domu v doprovodu Franze, který by rád poznal hostitelovu dceru. Dívky se rozprchnou do všech koutů, jen Svanilda se tajně převléká do Coppéliiných šatů. Nic netušící Coppélius, patřičně pyšný na své dílo, může být spokojený. Konečně si splní dávný sen, který má už téměř na dosah. Vždyť zamilovaný mladík může jeho Coppélii vdechnout duši. Ale nic není tak jednoduché, jak se na první pohled zdá. Během tance Coppélia skutečně ožije a uštědří svému milému i Coppéliovi takovou lekci, na kterou rozhodně jen tak nezapomenou. Rozzlobená Svanilda společně s přítelkyněmi opouští dům. 3. obraz Uběhlo pár dnů, městečko už zase žije normálním životem a chystá se na posvícení. Jen na balkoně doktorova domu už nesedává Coppélia. Franz dávno pochopil, jak velkou udělal chybu a prosí svou milou o odpuštění. Uražená Svanilda je neoblomná a nechce se jí poslouchat žádné vysvětlování. Je to nakonec starý Coppélius, který celou situaci vyřeší po svém. Ví, že jeho vinou jsou Franz i Svanilda nešťastní a oba milence usmíří. Teď už nic nestojí v cestě a svatební přípravy mohou začít. lia prg.indd :02:5

8 COPPÉLIA Léo Delibes COPPÉLIA Balet o dvou dějstvích Libreto volně podle klasické předlohy Režie a choreografie: Kateřina Dedková-Franková Dirigent: František Babický Scéna a kostýmy: Josef Jelínek Asistent choreografa: Vjačeslav Ivanov Hudební nastudování: Tatiana Dribas Inspice: Věra Bártová lia prg.indd :02:5

9 Léo Delibes OSOBY A OBSAZENÍ Svanilda Coppélia Franz Coppélius Paňáca Španělka Voják Tanečnice Karolína Miková Tetyana Svitlychna Andrey Bayniyazov Petr Šimek Jaroslav Kolář Valerija Radionova Pavel Strižak Hana Kalousková Dále tančí Pavla Kocourková, Lenka Pischelová, Kateřina Šatná, Barbora Votavová, Petra Zemanová, Jiří Flekač, Ilya Lobukhin, Štěpán Růžička, Mikhail Zanin, externisté a děti z Tanečního studia V. Ivanova Hraje orchestr DFXŠ slavnostní předpremiéra 18. května premiéra 19. května 2006 od hodin v Šaldově divadle Přestávka po 2. obraze lia prg.indd :02:5

10 COPPÉLIA Kateřina D e d k o v á - Franková, tanečnice, choreografka a baletní mistryně se narodila na Kladně. Absolvovala Taneční konzervatoř v Praze v roce 1974 a Taneční katedru HAMU (choreografie) v roce Své první angažmá nastoupila v pražském Národním divadle v roce 1974 a už během svého působení na první scéně začala spolupracovat s choreografem Pavlem Šmokem. V roce 1975 byla jedním ze zakládajících členů Pražského komorního baletu. Jako výsostně dramatická tanečnice patřila k interpretační špičce 70. a 80. let. Její taneční postavy se vyznačovaly dokonalým prolnutím pohybového a hereckého výrazu, ale především mimořádnou diváckou působivostí. Byla ideální představitelkou choreografií Pavla Šmoka: Listy důvěrné (1976), Americký kvartet (1977), I. Smyčcový kvartet L. Janáčka (1978), Z mého života (1983), Dívka ve Zjasněné noci (1987), Vdova v Holoubkovi (1992), Kostelnička v Po zarostlém chodníčku (1998) aj. Pro Československou televizi natočila řadu tanečních rolí, např. Princeznu v Pohádce o Honzovi, Nevěstu ve Stravinského Svatbě, Černou královnu v Alence v říši divů. Choreografický lia prg.indd :02:5

11 Léo Delibes talent prokázala především ve Valčících Antonína Dvořáka, společně s P. Šmokem v Po zarostlém chodníčku a Z domoviny. V roce 1988 jí byla udělena cena Českého literárního fondu za roli ženy ve Zjasněné noci. Coppélia je jejím celovečerním choreografickým debutem. František Babický, narozený v Praze, své dětství prožil s rodiči a prarodiči v Brandýse nad Labem, zázračné dítě, snadno vyhrávající všechny tehdejší Soutěže tvořivosti mládeže jako klavírista a skladatel. Na pražské konzervatoři absolvoval dirigování v roce 1958 a po dvouleté vojenské službě (jako tankista!?) byl přijat na AMU v Praze v oboru dirigování. Vždy toužil být symfonickým dirigentem, ale životní události jej předurčily ku dráze především operní. S tou začal v roce 1964 v Českých Budějovicích nejprve jako sbormistr a zakrátko jako dirigent. V letech působil jako dirigent opery v Ústí nad Labem, jako šéf opery v Liberci, jako šéf symfonického orchestru Armádního uměleckého souboru Praha a současně se stal dirigentem ND Praha. Následovalo několik sezon na volné noze s čet- lia prg.indd :02:5

12 COPPÉLIA ným hostováním i v zahraničí. Podílel se na vzniku Královéhradecké filharmonie a střídavě pracoval jako šéf oper v Liberci a Ústí nad Labem, v jednom roce dokonce současně. Nyní se usadil natrvalo v Liberci, kde již čtyři sezony pracuje jako dirigent DFXŠ. Pro svou schopnost sladit uplatňování vysoké náročnosti s přátelským přístupem a zejména pro své plnokrevné muzikantství bývá u orchestrů a zpěváků oblíben. Některými kritiky bývá označován jako vynikající interpret smetanovských a veristických oper. O Coppélii řekl: Toto dílko provozované amatérsky při klavíru brandýskými ochotníky znamenalo mé první setkání s jevištěm. Má celá role spočívala ve vyběhnutí na scénu a křiknutím,kluci utečte, starosta jde!, Tatínek mi dal za odměnu dva chlebíčky Úspěch baletních představení závisí bezesporu na mnoha faktorech. Vedle vhodného libreta, hudby, choreografie a výkonů jednotlivých interpretů je to v neposlední řadě výtvarný návrh scény a kostýmů. S libereckým souborem již několik sezon spolupracuje divadelní výtvarník Josef Jelínek, jehož kostýmy jsou nezaměnitelné svojí nápaditostí a elegancí. Josef Jelínek se narodil v Praze a po studiu na střední umělecko-průmyslové škole pokračoval na Divadelní lia prg.indd :02:5

13 Léo Delibes lia prg.indd :02:5

14 COPPÉLIA fakultě Akademie múzických umění, odkud pak odešel do Bratislavy na Vysokou školu múzických umění. Do svého prvního angažmá nastoupil v letech v Divadle pracujících v Gottwaldově (dnešním Zlíně). V letech byl stálým výtvarníkem Národního divadla v Praze. Roku 2003 přestoupil do Státní opery, se kterou již spolupracoval i v letech Za svou práci získal řadu vysokých ocenění, např. kolektivní zlatou medaili na Trienale v Novém Sadu (1981), zlatou medaili na Pražském Quadrienale, Českého lva (2002). Na svém kontě má spolupráci s většinou domácích souborů, hostoval na mnoha zahraničních scénách. Dosud vytvořil kostýmní nebo scénické návrhy k více než sedmi stům inscenacím. V libereckém Divadle F. X. Šaldy se Josef Jelínek poprvé uvedl v sezoně inscenacemi Líbám, ženy, vás tak rád a Pásmem operetních melodií. Za třicet let spolupráce s naším divadlem se podepsal pod řadou operních i baletních titulů: Maškarní ples, Nápoj lásky, Evžen Oněgin, Rusalka, Nabucco, Král tuláků, La Gioconda, Faust a Markétka, Don Carlos, Podzimní karneval, Pygmalion, Salieri? Mozart!, Popelka a Andersen. lia prg.indd :03:0

15 Léo Delibes TECHNICKÁ SPOLUPRÁCE Vedoucí osvětlovač: Jan Doskočil Svítí: Luboš Udržal Zvuk: Zdena Ottlová Jevištní mistr: Jan Kocourek Rekvizity: Zuzana Borodinová Vlásenky: Alena Mikušová Vedoucí výroby scénických kostýmů: Jitka Linhartová Scénu vyrobily dílny DFXŠ pod vedením: Vojtěcha Michla Ilustrace: Josef Jelínek Ředitel: František Dáňa Šéf baletu: Vlasta Vindušková Text: Vlasta Vindušková Grafická úprava: Pavel Dušek VSTUPENKY NA PŘEDSTAVENÍ SI MŮŽETE OBJEDNAT A ZAKOUPIT, KROMĚ POKLADNY DIVADLA FRANTIŠKA XAVERA ŠALDY, TAKÉ PROSTŘEDNICTVÍM INTERNETU, NA REZERVAČNÍM SYSTÉMU LIBEREC REZERVACE LIBEREC lia prg.indd :03:0

16 PARTNER SLAVNOSTNÍ PŘEDPREMIÉRY 2006 náklad: ks Umělecká činnost divadla se uskutečňuje za finanční podpory Ministerstva kultury ČR. cena 18 Kč lia prg.indd :03:0