AKTUALIZACE ROZBORU UDRŽITELNÉHO ROZVOJE ÚZEMÍ OBCE S ROZŠÍŘENOU PŮSOBNOSTÍ ČESKÉ BUDĚJOVICE

Transkript

1 AKTUALIZACE ROZBORU UDRŽITELNÉHO ROZVOJE ÚZEMÍ OBCE S ROZŠÍŘENOU PŮSOBNOSTÍ ČESKÉ BUDĚJOVICE Gefos, a.s. Atelier Charvát, s. r. o. Plánská 6 Dukelských hrdinů 20 České Budějovice Praha SVAZEK 3 10/2010 1

2 Zpracovatelé: GEFOS, a.s. Kundratka Praha 8 Středisko jih Plánská 1854/6 České Budějovice ATELIER CHARVÁT, s.r.o. Markušova 1630 Praha se sídlem provozovny Dukelských hrdinů 20 Praha Vysvětlivky úplná aktualizace RURÚ Aktualizovaný nebo nově doplněný text je vyznačen červenou barvou. Text vypuštěný nebo nahrazený jiným je vyznačen modrou barvou. Původní text zůstává černou barvou. Vyřešené problémy a střety dále přetrvávající problémy (závady) a střety a nové problémy a střety, jsou barevně rozlišeny následujícím způsobem: vyřešené problémy (závady) a střety zeleně přetrvávající problémy (závady) a střety černě nové problémy (závady) a střety červeně Střety s územně plánovací dokumentací obce a místního významu jsou podbarveny šedě, střety s regionálními a nadregionálními zájmy jsou podbarveny okrově. Použité záměry ZÚR jsou z neschválených ZÚR aktuálních k tj. záměry jsou pouze směrné. Veškeré údaje o území využité v grafické části jsou údaje nashromážděné do OP letiště Planá mimo OP hlukového jsou převzaty ze studie. 2

3 Přehled obcí: Kód obce Název obce Počet obyvatel Lipí Lišov Litvínovice Mazelov Mokrý Lom Mydlovary Nákří Nedabyle Neplachov Nová ves Olešník Pištín Planá Plav Radošovice Roudné Rudolfov Římov Sedlec Srubec

4 Lipí Zpracováno v souladu s ustanoveními zákona č. 183/2006 Sb. a vyhlášky č. 500/2006 Sb. jako součást územně analytických podkladů obce s rozšířenou působností České Budějovice. Tento projekt byl spolufinancován z prostředků EU. Vybavenost obce Knihovna Hřiště Mateřská škola Restaurace Kulturní dům Ubytování Základní informace (Zdroj: Český statistický úřad) Název obce: Lipí Počet částí obce: 2 Počet katastrálních území: 2 (Lipí, Kaliště u Lipí) Výměra obce: 781 ha Počet obyvatel ( ): 577 Hustota obyvatel: 74 obyv/km2 Typ: Obec Obec s pověřeným obecním úřadem: České Budějovice Charakteristika Obec Lipí leží na úpatí chráněné krajinné oblasti Blanský les, obklopena lesy a rybníky. Kromě kvalitního přírodního prostředí je v obci dostačný rozsah veřejné vybavenosti, zejména pro sportovní a kulturní vyžití. Jihovýchodně, asi 1 km od obce, bylo v prostoru Travní cesty objeveno rozsáhlé zaniklé sídliště z doby bronzové, halštatské a laténské. V trati "U Zajíčka" byla nově zjištěna halštatská ( př. n. l.), možná knížecí mohyla. Obec samotná je poprvé uváděna k r V obci je nejen fotbalové, ale i volejbalové hřiště, v obci též funguje hokejbalový klub. Pro kulturní vyžití lze využít hostince na návsi se sálem, v němž se pořádají taneční zábavy a plesy. Obcí prochází cyklotrasa 1092,1124, 1082, obcí prochází trasa KČT. V obci jsou hipostezky. Sídlo Lipí je situováno kolem návsi s kaplí, kolem níž jsou situovány statky a usedlosti, kolmo na náves. Východní část sídla je založena ulicově s rodinným bydlením.na jihu území jsou situovány zemědělské provozovny. Kaliště u Lipí Z pravěkého osídlení se dochovala mohyla 750 m jihovýchodně od středu osady. První písemná zmínka z 1379, návesní kaple se zvoničkou Andělů strážců je datována Kaliště je situováno kolem výrazné trojúhelníkové návsi, s roztroušenými statky a usedlostmi. Historie První písemná zmínka o obci je z roku Samostatnou obcí je Lipí od roku První písemná zmínka z 1379, návesní kaple se zvoničkou Andělů strážců je datována Pamětihodnosti Lidové zemědělské usedlosti z 2. poloviny 19. století, č.p. 1,2 Novogotická kaple Panny Marie Lurdské z roku 1897 Návesní kaple Kaliště se zvoničkou Andělů strážců je datována 1872 Halštatská kultura, mohyly 4

5 Zjištění a vyhodnocení udržitelného rozvoje území (Zpracováno v souladu s požadavky 4, odst. 1, části. 1. bodu b) vyhlášky č. 500/2006 Sb.) 1. Horninové prostředí a geologie (Zdroj: Geodatabáze ÚAP, poskytovatel Geofond - Česká geologická služba) Výskyt ložisek nerostů: ne Výskyt dobývacích prostorů: ne Výskyt chráněných ložiskových území: ne Výskyt starých důlních děl: ne Výskyt poddolovaných území: ne Výskyt sesuvných území: ne 2. Vodní režim (Zdroj: Geodatabáze ÚAP, poskytovatel Výzkumný ústav vodohospodářský TGM) Zastavěné území v záplavovém území Q100: ne Zastavěné území v aktivní zóně záplavového území: ne Výskyt ochranných pásem vodních zdrojů: ano Výskyt ochranných pásem přírodních léčivých zdrojů nebo zdrojů přírodní minerální vody: ne Výskyt chráněných oblastí přirozené akumulace vod: ne Zařazení mezi zranitelné oblasti: ne 3. Hygiena životního prostředí (Různé zdroje dat) Existence oblasti se zhoršenou kvalitou ovzduší vzhledem k imisním limitům pro ochranu zdraví: ne (Zdroj: Český hydrometeorologický ústav) Silnice I. třídy jako zdroj znečištění ovzduší v zastavěném území: ne (Vymezeno zhotovitelem nad geodatabází ÚAP, poskytovatel příslušný krajský úřad) Stacionární zdroj znečištění ovzduší: ne (Zdroj: mapový server Cenia, Výskyt ekologických zátěží: ne Odkaliště: ne 4. Ochrana přírody, krajiny a památek (Zdroj: Geodatabáze ÚAP, různí poskytovatelé, především Agentura ochrany přírody a krajiny) Ochrana přírody: Chráněná krajinná oblast: ano Zastavěné území v I. zóně CHKO: ne Název chráněné krajinné oblasti: Blanský les NATURA evropsky významná lokalita: ano NATURA ptačí oblast: ne Výpis evropsky významných lokalit: Blanský les 5

6 Národní přírodní rezervace: ne Přírodní rezervace: ne Přírodní památka: ne Památný strom (jedná se o výčet druhů nikoliv počet): ne Ochrana krajiny: Krajinná památková zóna: ne Významné krajinné prvky registrované: ne Ochrana památek: Archeologické naleziště: ano Památka UNESCO ne Městská památková rezervace: ne Vesnická památková rezervace: ne Vesnická památková zóna: ne Nemovité kulturní památky: ano Národní kulturní památky: ne 5. Zemědělský půdní fond a pozemky určené k plnění funkcí lesa (Zdroj: ČSÚ, mapové podklady - ZABAGED) Bilance ploch podle ČSÚ: Celková výměra: 781 ha Zemědělská půda celkem: 507 ha, což je 64.9% z celkové výměry obce Orná půda: 415 ha, což je 81.9% z celkové výměry zemědělské půdy Chmelnice 0 ha, což je 0.0% z celkové výměry zemědělské půdy Vinice: 0 ha, což je 0.0% z celkové výměry zemědělské půdy Zahrady: 18 ha, což je 3.6% z celkové výměry zemědělské půdy Ovocné sady: 4 ha, což je 0.8% z celkové výměry zemědělské půdy Trvalé travní porosty: 70 ha, což je 13.8% z celkové výměry zemědělské půdy Lesní půda: 198 ha, což je 25.4% z celkové výměry obce Vodní plochy: 22 ha, což je 2.8% z celkové výměry obce Zastavěné plochy: 10 ha, což je 1.3% z celkové výměry obce Ostatní plochy 44 ha, což je 5.6% z celkové výměry obce Ekologická stabilita: Koeficient ekologické stability: Veřejná dopravní a technická infrastruktura (Zdroj: vlastníci dopravní a technické infrastruktury, ČSÚ, další podklady) Dopravní infrastruktura: Napojení na silnici I. třídy: ne Železniční stanice či zastávka: ne Městská hromadná doprava: ne Dopravní dostupnost spádových sídel: dobrá Technická infrastruktura: Vodovod: ano Kanalizace: ano Plynofikace: ano Skládka: ne Zařízení na odstraňování nebezpečného odpadu: ne 7. Sociodemografické podmínky (Zdroj: Český statistický úřad) Vývoj počtu obyvatel: Počet obyvatel (SLDB 1991): 479 Počet obyvatel (SLDB 2001): 537, změna k roku 1991: nárůst 12.1% Počet obyvatel (2002): 540 Počet obyvatel (2003): 555 Počet obyvatel (2004): 555 Počet obyvatel (2005): 550 Počet obyvatel (2006): 561 Počet obyvatel (2007): 563, změna k roku 1991: nárůst 17.5%, změna k roku 2001: nárůst 4.8%, změna k roku 2007: nárůst 0.4% 6

7 Počet obyvatel ( ): 577 Věková struktura obyvatelstva: Děti do věku 14 let (SLDB 1991): 21.9% Děti do věku 14 let (SLDB 2001): 18.8% Děti do věku 14 let (2007): 16.3%, změna relativního počtu k roku 2001: pokles 13.3% Děti do věku 14 let ( ): 16.8% Senioři ve věku 65 let a starší (SLDB 2001): 11.7% Senioři ve věku 65 let a starší (2007): 11.9%, změna relativního počtu k roku 2001: nárůst 1.4% Senioři ve věku 65 let a starší ( ): 13.5% Poměr počtu seniorů ve věku 65 let a více a dětí do věku 14 let: Bydlení (Zdroj: ČSÚ, územní plány obcí) Trvale obydlené byty: Počet trvale obydlených bytů (SLDB 1991): 173 Počet trvale obydlených bytů (SLDB 2001): 183 Počet rodinných domů (SLDB 2001): 169 Počet trvale obydlených domů (SLDB 2001): 147 Nové byty postavené v letech : 9 Odpad počtu bytů v letech : 4 (Odborný odhad zhotovitele) Počet nových bytů na 1000 obyvatel ročně: 2.39 Vybavenost: Základní škola: ne Zdravotní středisko: ne Plochy občanského vybavení celkem: 9.45 ha Zastavitelné plochy pro občanské vybavení celkem: 0.16, což je 1.7% nárůst ploch Rozvoj bydlení (odborný odhad zhotovitele): Odpad bytů do roku 2020: 8 Potřeba nových bytů daná zvyšováním kvality bydlení do roku 2020: 16 Potřeba nových bytů celkem do roku 2020: 24 Potřeba ploch pro bydlení včetně dopravních a jiných ploch: 3.8 ha Zastavitelné plochy pro bydlení celkem: ha, což je % odhadované potřeby ploch pro bydlení (Stanoveno na základě územních plánů obcí a porovnáno s odhadem potřeby) 9. Rekreace a cestovní ruch (Zdroj: Geodatabáze ÚAP, ČSÚ, obecní a městské úřady) Ubytovací kapacity: Počet objektů druhého bydlení: 72 Intenzita individuální rekreace: 0.38 (Poměr počtu objektů druhého bydlení a počtu trvale obydlených bytů) Rekreační a turistický potenciál: Architektonická stavba nebo soubor: ano Historicky významná stavba nebo soubor: ne Významná stavební dominanta: ne Urbanistická hodnota: ano Významný vyhlídkový bod: ne Místo významné události: ne Index rekreačního a turistického potenciálu: 2 (Suma jednotlivých výše uvedených složek) 10. Hospodářské podmínky (Zdroj: ČSÚ, databáze KISEB, Institut regionálních informací) Ekonomicky aktivní obyvatelstvo: Míra nezaměstnanosti k : 5.4% Podíl ekonomicky aktivních v priméru: 10.4% Podíl obyvatel s vysokoškolským vzděláním (2001): 7.1% 7

8 Plochy výroby a skladování: Plochy výroby a skladování celkem: 7.47 ha Zastavitelné plochy pro výrobu a skladování celkem: 0.13 ha, což je 1.7% nárůst ploch Hodnotové vztahy v území (stanoveno zhotovitelem podle databáze KISEB): Průměrná cena pozemku pro bytovou výstavbu bez technické infrastruktury: 120 Kč/m2 Průměrná cena pozemku pro bytovou výstavbu vybaveného technickou infrastrukturou: 370 Kč/m2 Výpis silných stránek Celková kvalita ovzduší není zhoršená vzhledem k imisním limitům pro ochranu zdraví Kvalitní přírodní prostředí dané přítomností CHKO Existence základní technické infrastruktury (plynofikace, vodovod a kanalizace) Plynofikace obce Dlouhodobý růst počtu obyvatel Dobrá věková struktura obyvatelstva Dostatek zastavitelných ploch pro bydlení Výpis slabých stránek Absence napojení na železnici Výpis příležitostí Rozvoj cestovního ruchu daný přítomností CHKO Rozvoj služeb zaměřených na seniory Výpis hrozeb Vysoký relativní úbytek dětí Nižší atraktivnost obce pro mladé rodiny vzhledem k absenci základní školy Omezení kvality bydlení vzhledem k malému rozvoji občanské vybavenosti Narušení tradiční struktury obce vzhledem k předimenzování zastavitelných ploch pro bydlení Omezení tvorby pracovních příležitostí vzhledem k malému množství zastavitelných ploch pro výrobu Vyhodnocení vyváženosti vztahu územních podmínek Příznivé životní prostředí Míra pozitivních jevů (silné stránky a příležitosti - získané/možné): 60% (3+0/5+0) Míra negativních jevů (slabé stránky a ohrožení - získané/možné): 0% (0+0/3+1) Dílčí hodnocení životního prostředí: Velmi dobré (počet bodů: 2) Hospodářský rozvoj Míra pozitivních jevů (silné stránky a příležitosti - získané/možné): 13% (0+2/5+11) Míra negativních jevů (slabé stránky a ohrožení - získané/možné): 25% (1+1/5+3) Dílčí hodnocení hospodářského rozvoje: Špatný (počet bodů: -1) Soudržnost společenství obyvatel území Míra pozitivních jevů (silné stránky a příležitosti - získané/možné): 38% (3+0/8+0) Míra negativních jevů (slabé stránky a ohrožení - získané/možné): 33% (0+4/3+9) Dílčí hodnocení soudržnosti obyvatel území: Dobrá (počet bodů: 1) Vyváženost Dobrá (počet bodů: 2) Určení problémů k řešení v územně plánovacích dokumentacích Závady urbanistické, dopravní, hygienické a environmentální Žádné závady nebyly nalezeny Vývoj území Vzájemné střety záměrů na provedení změn v území Žádné střety nebyly nalezeny 8

9 Střety záměrů na provedení změn v území s limity využití území Žádné střety nebyly nalezeny 9

10 Lišov Zpracováno v souladu s ustanoveními zákona č. 183/2006 Sb. a vyhlášky č. 500/2006 Sb. jako součást územně analytických podkladů obce s rozšířenou působností České Budějovice. Tento projekt byl spolufinancován z prostředků EU. Vybavenost obce Knihovna Koupaliště Mateřská a základní škola Hřiště a stadion Zdravotní středisko Policejní stanice Pošta Dům s pečovatelskou službou Kino Hřbitov Muzeum Střední odborné učiliště Základní informace (Zdroj: Český statistický úřad) Název obce: Lišov Počet částí obce: 13 Počet katastrálních území: 12 (Kolný, Velechvín, Lhotice u Českých Budějovic, Červený Újezdec, Dolní Slověnice, Hůrky u Lišova, Horní Slověnice, Dolní Miletín, Horní Miletín, Lišov, Levín u Lišova) Výměra obce: 9355 ha Počet obyvatel ( ): 4164 Hustota obyvatel: 45 obyv/km2 Typ: Město Obec s pověřeným obecním úřadem: Lišov Charakteristika Město Lišov, srdce mikroregionu Lišovsko, leží v malebné mírně zvlněné krajině jižních Čech, asi deset kilometrů vzdušnou čarou severovýchodně od Českých Budějovic, na okraji Třeboňské pánve. Městečko se rozkládá na pozvolném východním svahu, podél hlavní silnice vedoucí z Českých Budějovic do Třeboně. Lišov je také místem významného geologického útvaru dělícího Českobudějovickou pánev od Třeboňské, pojmenovaného "Lišovský práh". Nejvyšším místem této pahorkatiny je kóta Větrník v nadmořské výšce 566 m. n. m. Většinu území tvoří pahorkatý reliéf terénu, který směrem k východu přestupuje do Třeboňské rybniční pánve. Na počátku 21. století je Lišov významným jihočeským městem. Po stránce administrativní k němu patří kdysi samostatné obce (dnes místní části) Červený Újezdec, Hrutov, Hůrky, Kolný, Levín, Lhotice, Miletín, Slověnice, Velechvín a Vlkovice. Centrem města je tržní náměstí s historickou zástavbou kolem půdorysu vnitřní osnovy města. Ve směru severním navazují na historickou zástavbu nové obytné bloky s rodinnou výstavbou. Historická zástavba je v centru zasažena několika moderními bytovými domy. Na severovýchodě a jihu jsou situovány provozovny služby výrobního charakteru. Rozvoj výstavby probíhá severním směrem, ke sportovišti. Městem procházejí cyklotrasy 1106, 1243 a turistické trasy KČT. Červený Újezdec V roce 1900 bylo v obci 21 domů a 121 obyvatel, v roce 1915 měl Červený Újezdec podle Chytilova adresáře 139 obyvatel. K měla obec 25 popisných čísel, 31 obyvatel a zhruba stejný počet chalupářů. Na návsi stojí novogotická kaple, přestavěná do dnešní podoby v roce 1896, kaplička sv. Benedikta tady však stála již v roce V osadě se zachovalo několik pěkných lidových staveb. 10

11 Historie Lišov byl založen někdy v druhé polovině 13. století. Přesné datum není známo. Místo pro lokaci městečka však bylo vybráno příhodně, neboť dávná komunikační trasa mezi jižními Čechami a jihem Moravy získala po založení Českých Budějovic roku 1265 na významu a obchodní ruch na cestě z Budějovic do Třeboně a dál k Jindřichovu Hradci postupně sílil, čehož lišovští řemeslníci a obchodníci čile využívali. Lišov byl také významnou dopravní křižovatkou, neboť z něho vedla přímá spojnice k hradu Hluboká. V písemných pramenech je městečko Lišov poprvé uváděno až v roce Listina, vydaná v srpnu tohoto roku v Českých Budějovicích tamním rychtářem Klaricem, se sice nikterak netýká Lišova jako takového, ale mezi osobami, které v ní vystupují, se uvádí také budějovický měšťan a konšel Oldřich z Lišova. Význam Lišova postupně sílil. Na zdejším náměstí se pravidelně konaly trhy a místní obyvatelé mohli nabízet své zboží nejen v okolních místech, ale také na trzích za hranicemi Čech, odkud naopak směli do Lišova dovážet sůl. Již od počátku 15. století měl Lišov také právo užívat tzv. hrdelního práva. Ve stejné době se na písemných dokumentech objevuje poprvé také lišovský znak, kterým byl štít s dvouocasým nekorunovaným českým lvem. Stejné vyobrazení je symbolem města Lišova dodnes. V průběhu staletí nabýval Lišov na významu a stával se významným obchodním a řemeslným střediskem východního Českobudějovicka. Čeští panovníci na něj pamatovali udělováním nových výsad či obnovováním platnosti starších práv. V držení Lišova se postupně vystřídala řada majitelů. Městečko bylo původně součástí královského panství Hluboká, které ale čeští panovníci často zastavovali do rukou šlechtických rodů, a tak se pány Lišova postupně stali Lobkovicové, Rožmitálové, Pernštejnové, páni z Hradce, či Malovečtí z Malovic. Těm bylo hlubocké panství jakožto účastníkům stavovského povstání konfiskováno a následně přešlo do držení císařského generála Baltazara Marradase. Od roku 1661 pak byli držiteli Lišova Schwarzenbergové. V té době již v Lišově stálo téměř 90 poddanských usedlostí (několik z nich však stále následkem nedávné třicetileté války pustých), byla tu radnice, škola, farní kostel sv. Václava s přilehlým obydlím faráře a hřbitovem, a také obecní špitál pro chudé. K obecnímu majetku dále náležel pivovar, dva mlýny, cihelna, hospodářský dvůr, bohaté lesy a také několik rybníků v okolí. Na počátku 18. století tu žilo již téměř 600 obyvatel, z nichž naprostá většina byla české národnosti a katolického vyznání. Působilo tu také několik řemeslnických cechů. Zástavba, původně rozložená jen podél hlavní silnice, se postupně zahušťovala a na volných plochách na okraji městečka se začaly stavět nové domy a nové ulice. V roce 1831 stálo v Lišově již přes 300 obytných domů, ve kterých žilo více než obyvatel. Náměstí dostalo v polovině 19. století novou dlažbu, na veřejných prostranstvích se objevilo první osvětlení, zajišťované nejprve olejovými a později petrolejovými lampami. Začalo se také s budováním kanalizace v jednotlivých ulicích, stavěly se nové silnice do okolních vsí a na náměstí i na hlavní ulici bylo vysázeno množství stromů. Od roku 1850 byl Lišov střediskem soudního a později také samosprávného okresu a mělo zde působiště několika významných státních úřadů a institucí. Mezi lety 1855 až 1868 tu byl samostatný okresní úřad a od roku 1864 i okresní zastupitelstvo. Lišov byl také městem soudním, neboť zde téměř sto roků (v letech ) sídlil okresní soud. Své úřadovny tu měl také berní úřad, okresní hospodářská záložna, okresní osvětový sbor, okresní školní výbor, notářství a některé další instituce. Aktivně tu působila také celá řada spolků, sdružení a korporací, z nichž největšího uznání si vydobyli hasiči a sokolové. Pro nadané žáky z Lišova i okolí byla roku 1901 zřízena měšťanská škola, pro níž byla již roku 1904 postavena nová budova se třemi učebnami a kreslírnou. Daleko za hranice regionu Lišov proslul také jako centrum nábytkářské výroby. Desítky truhlářských firem, živnostníků a řemeslníků se svou znamenitou prací a také moderními pracovními metodami přičinily o všeobecné rozšíření reklamního sloganu Lišov město nábytku. Červený Újezdec První historická zmínka pochází z roku 1390, ačkoliv stopy osídlení v okolí jsou z mnohem dřívějších dob. V tomto roce jakýsi Petr z Újezdce prodal plat ze svých lánů slověnickému faráři. Stával zde svobodnický dvorec, jehož držitelem byl roku 1460 Jan Mazanec u Újezda, příslušník drobného šlechtického rodu. V roce 1461 získal od husitského krále Jiřího z Poděbrad vlastní erb. Nejpozději v první polovině 16. století došlo k rozdělení dvorce na dva, přičemž větší zůstal svobodnickým a druhý se stal poddanským. Sídlil tu i nadále svobodnický rod Mazanců z Újezdce, na poddanské usedlosti je připomínán k roku 1558 Dvořák Mazanec. Postupně vznikaly ve vsi další grunty a chalupy, náležející částečně ke hlubockému panství a částečně k majetku zdejších svobodníků.za stavovského povstání 1618 byla víska i oba újezdecké dvorce vypáleny a velká část obyvatel povražděna vojsky Katolické ligy, vedené generálem Buquoyem. Červený Újezdec nebyl jedinou obcí takto postiženou, z blízkého okolí potkal stejný osud také obce Kolný, Velechvín, Levín a Hůry. Vsi Provod a Žďár již nebyly nikdy osídleny a zcela zanikly. K obnově dvorců v Červeném Újezdci však došlo, a tak již v roce

12 vznikla registra Mazancovského dvora a vlastníkem se stal Petr Gros. V těchto letech se počet obyvatel v Čechách snížil podle některých odhadů až o 70%. Příčinou byly hromadné emigrace po roce 1627 a genocida třicetileté války. Robotní povinnost vzrostla až desetinásobně, z 15 dní před bitvou na Bílé hoře až na 150 dní v roce V šestidenním pracovním týdnu to znamenalo polovinu času pracovat na panském kromě dalších odvodních povinností. Není divu, že poddanské usedlosti pustly a neprosperovaly. V letech byl držitelem dvora Pavel Pamwerl a od roku 1658 rytíř Jiří Kunáš z Machovic a od roku 1667 Schwarzenbergové, kteří v té době výhodně skupovali jihočeská panství od různých majitelů. Menší dvůr nazývaný Vojířovský, náležel kolem poloviny 17. století budějovickému měšťanu Valentinu Mundterovi a v roce 1663 byl rovněž prodán Schwarzenbergům. Během šedesátých let 17. století se tak stal součástí hlubockého panství. Kníže ze Schwarzenbergu pak nařídil oba dvory rozdělit a vytvořit z nich menší poddanské usedlosti. Obecní pastouška měla popisné číslo 8 a žil v ní obecní pastýř a slouha. Název Červený Újezdec se poprvé objevuje ve statistickém lexikonu k roku 1921, do té doby se užíval úřední název Červený Újezd. Jméno dostala obec podle zvláštní načervenalé barvy půdy, která obsahuje značné množství zvětralého břidličného podloží. Po zániku vrchnostenského zřízení se Červený Újezdec stal v létech osadou obce Velechvín, byl samostatnou obcí, v létech osadou obce Lhotice, od roku 1945 do znovu samostatnou obcí, v období osadou obce Kolný a od až do současnosti je osadou obce Lišov. Roku 1921 vznikl hasičský sbor, který působí dodnes, v roce 1928 byla založena obecní knihovna, roku 1927 byla provedena elektrifikace, od roku 1968 zajíždí do obce autobusová linka z Lišova přes Hosín do Českých Budějovic. Pamětihodnosti KAPLE PANNY MARIE LOURDSKÉ - na půli cesty k rybníku Koníři stával v polovině 18. století dřevěný sloup, kolem kterého se ubírala procesí na pravidelné poutě do rakouského Maria am Zell. V roce 1766 zde byl postaven zděný sloup, jehož výklenky byly opatřeny obrazy Panny Marie Zellenské, sv. Václava, sv. Jana Nepomuckého, sv. Donáta a sv. Ignáce z Loyoly. Boží muka vydržela téměř sto třicet let. Pak už byla ve špatném stavu, a tak se v letech postavila nová kaplička zasvěcená Matce Boží Marii Panně. KOSTEL SV. VÁCLAVA původní kostel, který stál přibližně na místě dnešního, nedostačoval svou kapacitou a proto byl v roce 1864 postaven dnešní kostel sv. Václava. Téhož roku byl vysvěcen biskupem J.V.Jirsíkem. Z původního kostela zůstala pouze věž s podezdívkou. Později byla mírně přestavěna a roku 1878 se začalo s výměnou krytu věže. V roce 1898 byla fara v Lišově povýšena na děkanství. Lišovské zvony z bývalých čtyř zvonů byl nejstarší sv. Václav z roku V roce 1917 byl zakoupen a vysvěcen nový zvon, který byl v roce 1934 znovu ulit tak, aby ladil s ostatními zvony. 28. září 1934 následovala slavnost svěcení zvonů spolu s oslavou sedmdesátého výročí vysvěcení a posvěcení chrámu sv. Václava. LIŠOVSKÁ FARA barokní budova, jedna z nejstarších staveb v Lišově. LOCUS PERENNIS - "Věčné místo" jeden ze sedmi základních bodů výškového měření v bývalém Rakousku Uhersku. Zdejší nadmořská výška je zde přesně 565,1483 m. n. m. (podle hladiny moře v Terstu). Značka je kryta jehlanem s latinským názvem a bývá mylně pokládána za střed Evropy. Locus perennis je chráněn jako významná technická památka. 12

13 RYBNÍK DVOŘIŠTĚ se nachází ve Slověnicích a je jedním z největších rybníků u nás. Založen byl ve 14. století za vlády císaře a krále Karla IV. Je zde možnost vodních sportů a rybolovu. U rybníka se nachází kemp s možností ubytování v chatičkách nebo ve vlastních stanech a obytných přívěsech. Návštěvníkům je zde k dispozici též restaurace. SCHWARZENBERSKÝ ŠPITÁL byl založen 2. září 1676 Janem Adolfem Schwarzenbergem, který ho zasvětil sv. Janu Křtiteli a sv. Antonínu Paduánskému. Špitál sloužil vysloužilým sloužícím knížecího rodu, kteří zde dožívali. Ve 30. letech 20. století daroval Jan Schwarzenberg špitál městu Lišovu. Dnes je zde muzeum F. M. Čapka, výstavní síň Jana Rafaela Schustera a galerie MUZEUM F.M.ČAPKA - František Miroslav Čapek za svůj život shromáždil cennou sbírku blaťáckých krojů a jiných národopisných předmětů a velkou část věnoval právě lišovskému muzeu. Naleznete zde i exponáty věnované lišovskému truhlářství. VÝSTAVNÍ SÍŇ J.R. SCHUSTERA - Významný malíř a pedagog, který byl dlouholetým občanem Lišova, se narodil 24. října 1888 v Březnici u Blatné. Svou učitelskou dráhu začal v Českých Budějovicích, poté se přesunul do Zlivi a v září roku 1912 přešel na obecnou školu do Lišova jako zatímní odborný učitel. 21. června 1915 odešel v uniformě rakousko-uherského vojáka přímo do války. Do Lišova se po první světové válce vrátil a vyučoval na zdejší měšťance a vedle toho i na živnostenské škole. J.R.Schuster miloval kraj kolem Českých Budějovic, Blata a se zvláštní láskou maloval Lišovsko. Své umění zachytil ve stovkách obrazů z tohoto kraje. Ze své rozsáhlé tvorby daroval městu Lišov 42 obrazů. Lišovští se mu odvděčili čestným občanstvím, které bylo Schusterovi uděleno roku 1978 k jeho 90. Narozeninám. Od roku 2001 jsou obrazy vystaveny v objektu městského muzea. Jan Rafael Schuster zemřel 28. ledna GALERIE - Galerie se nachází spolu s Muzeem F.M.Čapka a výstavní síní J.R. Schustera v pravém křídle Schwarzenberského špitálu. V galerii se konají v době turistické sezóny výstavy našich současných malířů a výtvarníků. Tyto výstavy se konají od května do září a jsou každé tři týdny obměňovány. Součástí každé výstavy je vždy slavnostní vernisáž, která je doprovázena kulturním vystoupením. Stalo se již tradicí podávat při vernisážích občerstvení v podobě chleba se sádlem a škvarkami. SOCHA sv. ANNY plastika sv. Anny stojí na náměstí. Nechal ji zhotovit zdejší zbožný měšťan Karel Svoboda v roce 1760, farář Pohl ji vysvětil 26. srpna

14 SOCHA sv. JANA NEPOMUCKÉHO - patří mezi významné a zároveň nejstarší dochované lišovské památky. Kamenná barokní socha stojí v horní části města u hlavní silnice v místě, kde cesta odbočuje na Jelmo. Sochu nechal vlastním nákladem postavit zdejší farář Jan Mann v roce VĚTRNÍK - další místo související s měřením zemského povrchu, trigonometrický bod I. řádu, s jehož pomocí není zaměřována výška, nýbrž vzdálenosti na zemském povrchu. ŽIŽKŮV DUB - ve Velechvínském polesí se nachází památný Žižkův dub, u něhož se Jan Žižka scházel se svým bratrem Jaroslavem a zemany a společně spřádali plány proti mocným Rožmberkům. Zjištění a vyhodnocení udržitelného rozvoje území (Zpracováno v souladu s požadavky 4, odst. 1, části. 1. bodu b) vyhlášky č. 500/2006 Sb.) 1. Horninové prostředí a geologie (Zdroj: Geodatabáze ÚAP, poskytovatel Geofond - Česká geologická služba) Výskyt ložisek nerostů: ano Výskyt dobývacích prostorů: ano Výskyt chráněných ložiskových území: ne Výpis ložisek nerostů: Název ložiska: Dunajovice - Libín, nerost: jílovce, surovina: jíly pórovinové, organizace: neuvedena Název ložiska: Kolný, nerost: granodiorit, surovina: stavební kámen, organizace: neuvedena Název ložiska: Levín u Lišova, nerost: granulit, surovina: stavební kámen, organizace: neuvedena Výpis dobývacích prostorů: Název dobývacího prostoru: Lišov, nerost: cihlářská surovina, organizace: A.K.U.P.I. CB spol. s.r.o., stav využití: ukončená těžba Výskyt starých důlních děl: ne Výskyt poddolovaných území: ano Výskyt sesuvných území: ne 2. Vodní režim (Zdroj: Geodatabáze ÚAP, poskytovatel Výzkumný ústav vodohospodářský TGM) 14

15 Zastavěné území v záplavovém území Q100: ne Zastavěné území v aktivní zóně záplavového území: ne Výskyt ochranných pásem vodních zdrojů: ano Výskyt ochranných pásem přírodních léčivoých zdrojů nebo zdrojů přírodní minerální vody: ne Výskyt chráněných oblastí přirozené akumulace vod: ano Zařazení mezi zranitelné oblasti: ano 3. Hygiena životního prostředí (Různé zdroje dat) Existence oblasti se zhoršenou kvalitou ovzduší vzhledem k imisním limitům pro ochranu zdraví: ne (Zdroj: Český hydrometeorologický ústav) Silnice I. třídy jako zdroj znečištění ovzduší v zastavěném území: ano (Vymezeno zhotovitelem nad geodatabází ÚAP, poskytovatel příslušný krajský úřad) Stacionární zdroj znečištění ovzduší: ne (Zdroj: mapový server Cenia, Výskyt ekologických zátěží: ano Výpis ekologických zátěží: Lišov; skládka Lišov Odkaliště: ne 4. Ochrana přírody, krajiny a památek (Zdroj: Geodatabáze ÚAP, různí poskytovatelé, především Agentura ochrany přírody a krajiny) Ochrana přírody: Chráněná krajinná oblast: ne Zastavěné území v I. zóně CHKO: ne NATURA evropsky významná lokalita: ne NATURA ptačí oblast: ne Národní přírodní rezervace: ne Přírodní rezervace: ano Přírodní památka: ne Výpis přírodních rezervací: Dvořiště Památný strom (jedná se o výčet druhů nikoliv počet): ano Výpis památných stromů: Lípa malolistá Ochrana krajiny: Krajinná památková zóna: ne Významné krajinné prvky registrované: ne Ochrana památek: Archeologické naleziště: ano Památka UNESCO ne Městská památková rezervace: ne Vesnická památková rezervace: ne Vesnická památková zóna: ne Nemovité kulturní památky: ano Národní kulturní památky: ne 5. Zemědělský půdní fond a pozemky určené k plnění funkcí lesa (Zdroj: ČSÚ, mapové podklady - ZABAGED) Bilance ploch podle ČSÚ: Celková výměra: 9355 ha Zemědělská půda celkem: 4072 ha, což je 43.5% z celkové výměry obce Orná půda: 2961 ha, což je 72.7% z celkové výměry zemědělské půdy Chmelnice 0 ha, což je 0.0% z celkové výměry zemědělské půdy Vinice: 0 ha, což je 0.0% z celkové výměry zemědělské půdy Zahrady: 135 ha, což je 3.3% z celkové výměry zemědělské půdy Ovocné sady: 0 ha, což je 0.0% z celkové výměry zemědělské půdy Trvalé travní porosty: 976 ha, což je 24.0% z celkové výměry zemědělské půdy Lesní půda: 4184 ha, což je 44.7% z celkové výměry obce 15

16 Vodní plochy: 644 ha, což je 6.9% z celkové výměry obce Zastavěné plochy: 88 ha, což je 0.9% z celkové výměry obce Ostatní plochy 369 ha, což je 3.9% z celkové výměry obce Ekologická stabilita: Koeficient ekologické stability: Veřejná dopravní a technická infrastruktura (Zdroj: vlastníci dopravní a technické infrastruktury, ČSÚ, další podklady) Dopravní infrastruktura: Napojení na silnici I. třídy: ano Železniční stanice či zastávka: ne Městská hromadná doprava: ne Dopravní dostupnost spádových sídel: dobrá Technická infrastruktura: Vodovod: ano Kanalizace: ano Plynofikace: ano Skládka: ne Zařízení na odstraňování nebezpečného odpadu: ne 7. Sociodemografické podmínky (Zdroj: Český statistický úřad) Vývoj počtu obyvatel: Počet obyvatel (SLDB 1991): 3806 Počet obyvatel (SLDB 2001): 3918, změna k roku 1991: nárůst 2.9% Počet obyvatel (2002): 3954 Počet obyvatel (2003): 3989 Počet obyvatel (2004): 3988 Počet obyvatel (2005): 4027 Počet obyvatel (2006): 4047 Počet obyvatel (2007): 4089, změna k roku 1991: nárůst 7.4%, změna k roku 2001: nárůst 4.4%, změna k roku 2007: nárůst 1.0% Počet obyvatel ( ): 4164 Věková struktura obyvatelstva: Děti do věku 14 let (SLDB 1991): 20.7% Děti do věku 14 let (SLDB 2001): 17.8% Děti do věku 14 let (2007): 14.1%, změna relativního počtu k roku 2001: pokles 20.9% Děti do věku 14 let ( ): 14.2% Senioři ve věku 65 let a starší (SLDB 2001): 14.1% Senioři ve věku 65 let a starší (2007): 14.6%, změna relativního počtu k roku 2001: nárůst 3.6% Senioři ve věku 65 let a starší ( ): 15.0% Poměr počtu seniorů ve věku 65 let a více a dětí do věku 14 let: Bydlení (Zdroj: ČSÚ, územní plány obcí) Trvale obydlené byty: Počet trvale obydlených bytů (SLDB 1991): 1390 Počet trvale obydlených bytů (SLDB 2001): 1427 Počet rodinných domů (SLDB 2001): 1037 Počet trvale obydlených domů (SLDB 2001): 943 Nové byty postavené v letech : 88 Odpad počtu bytů v letech : 30 (Odborný odhad zhotovitele) Počet nových bytů na 1000 obyvatel ročně: 3.21 Vybavenost: Základní škola: ano Zdravotní středisko: ano Plochy občanského vybavení celkem: ha Zastavitelné plochy pro občanské vybavení celkem: 53.44, což je 95.7% nárůst ploch 16

17 Rozvoj bydlení (odborný odhad zhotovitele): Odpad bytů do roku 2020: 63 Potřeba nových bytů daná zvyšováním kvality bydlení do roku 2020: 125 Potřeba nových bytů celkem do roku 2020: 188 Potřeba ploch pro bydlení včetně dopravních a jiných ploch: 30.1 ha Zastavitelné plochy pro bydlení celkem: ha, což je 178.1% odhadované potřeby ploch pro bydlení (Stanoveno na základě územních plánů obcí a porovnáno s odhadem potřeby) 9. Rekreace a cestovní ruch (Zdroj: Geodatabáze ÚAP, ČSÚ, obecní a městské úřady) Ubytovací kapacity: Počet objektů druhého bydlení: 511 Intenzita individuální rekreace: 0.34 (Poměr počtu objektů druhého bydlení a počtu trvale obydlených bytů) Rekreační a turistický potenciál: Architektonická stavba nebo soubor: ano Historicky významná stavba nebo soubor: ano Významná stavební dominanta: ano Urbanistická hodnota: ano Významný vyhlídkový bod: ne Místo významné události: ano Index rekreačního a turistického potenciálu: 5 (Suma jednotlivých výše uvedených složek) 10. Hospodářské podmínky (Zdroj: ČSÚ, databáze KISEB, Institut regionálních informací) Ekonomicky aktivní obyvatelstvo: Míra nezaměstnanosti k : 6.4% Podíl ekonomicky aktivních v priméru: 8.8% Podíl obyvatel s vysokoškolským vzděláním (2001): 6.9% Plochy výroby a skladování: Plochy výroby a skladování celkem: ha Zastavitelné plochy pro výrobu a skladování celkem: ha, což je 45.8% nárůst ploch Hodnotové vztahy v území (stanoveno zhotovitelem podle databáze KISEB): Průměrná cena pozemku pro bytovou výstavbu bez technické infrastruktury: 170 Kč/m2 Průměrná cena pozemku pro bytovou výstavbu vybaveného technickou infrastrukturou: 520 Kč/m2 Výpis silných stránek Celková kvalita ovzduší není zhoršená vzhledem k imisním limitům pro ochranu zdraví Kvalitní dopravní napojení (silnice I. třídy) Existence základní technické infrastruktury (plynofikace, vodovod a kanalizace) Plynofikace obce Dlouhodobý růst počtu obyvatel Vysoká intenzita bytové výstavby Existence základní a mateřské školy a středního učňovského školství Existence zdravotního střediska Dostatek zastavitelných ploch pro občanskou vybavenost Dostatek zastavitelných ploch pro bydlení Nízká míra nezaměstnanosti Dostatek zastavitelných ploch pro výrobu Výpis slabých stránek Zhoršená kvalita ovzduší v sídle Lišov vzhledem k průjezdu silniční dopravy zastavěným územím (I/34) Absence napojení na železnici 17

18 Výpis příležitostí Rozvoj služeb zaměřených na seniory Turistický a rekreační potenciál Výpis hrozeb Výskyt ekologických zátěží Vysoký relativní úbytek dětí Narušení tradiční struktury obce vzhledem k předimenzování zastavitelných ploch pro bydlení Vyhodnocení vyváženosti vztahu územních podmínek Příznivé životní prostředí Míra pozitivních jevů (silné stránky a příležitosti - získané/možné): 40% (2+0/5+0) Míra negativních jevů (slabé stránky a ohrožení - získané/možné): 50% (1+1/3+1) Dílčí hodnocení životního prostředí: Špatné (počet bodů: -1) Vzhledem k rozloze administrativního území, výskytu lesních komplexů a vzhledem k nízké hustotě obyvatelstva je zvýšeno hodnocení na Dobré (počet bodů: 1) Hospodářský rozvoj Míra pozitivních jevů (silné stránky a příležitosti - získané/možné): 31% (3+2/5+11) Míra negativních jevů (slabé stránky a ohrožení - získané/možné): 13% (1+0/5+3) Dílčí hodnocení hospodářského rozvoje: Velmi dobrý (počet bodů: 2) Soudržnost společenství obyvatel území Míra pozitivních jevů (silné stránky a příležitosti - získané/možné): 75% (6+0/8+0) Míra negativních jevů (slabé stránky a ohrožení - získané/možné): 17% (0+2/3+9) Dílčí hodnocení soudržnosti obyvatel území: Velmi dobrá (počet bodů: 2) Vyváženost Dobrá (počet bodů: 3) Velmi dobrá (počet bodů: 5) Určení problémů k řešení v územně plánovacích dokumentacích Urbanistické závady szuovz - Zastavěné území zasahuje do ochranného pásma vodního zdroje Hygienické závady ss1/zu - Silnice I. třídy zatěžuje exhalacemi zastavěné území ss2-vz - Silnice II. třídy prochází ochranným pásmem vodního zdroje ss2/zu - Silnice II. třídy zatěžuje exhalacemi zastavěné území Environmentální závady ss1xlk - Silnice I. třídy křižuje lokální biokoridor ss1xnk - Silnice I. třídy křižuje nadregionální biokoridor ss2xlk - Silnice II. třídy křižuje lokální biokoridor ss2xrk - Silnice II. třídy křižuje regionální biokoridor Vývoj území Vzájemné střety záměrů na provedení změn v území Střet XZÚR 11 D12/1 x NBK 117. Prověřit vedení koridoru silniční dopravy D12/1 se stávající ÚPD. Prověřit vedení koridoru silniční dopravy D12/1 se stávající ÚPD. Prověřit střet koridoru silniční dopravy D12/1 s NBK117. Prověřit koridor železniční dopravy D3/3 se stávající ÚPD, prověřit koridor silniční dopravy D41/5 se stávající ÚPD. Střet sproozu produktovou x zastavitelné území zs1xrk záměr Silnice I. třídy křižuje regionální biokoridor Střety záměrů na provedení změn v území s limity využití území Střety urbanistických záměrů nzuolc - Návrh zastavitelného území zasahuje do lokálního biocentra nzuole - Návrh zastavitelného území zasahuje do lesa nzuolk - Návrh zastavitelného území zasahuje do lokálního biokoridoru 18

19 Střety dopravních záměrů Žádné střety nebyly nalezeny. 19

20 Litvínovice Zpracováno v souladu s ustanoveními zákona č. 183/2006 Sb. a vyhlášky č. 500/2006 Sb. jako součást územně analytických podkladů obce s rozšířenou působností České Budějovice. Tento projekt byl spolufinancován z prostředků EU. Vybavenost obce Knihovna Základní škola Mateřská škola Obchod Hřiště Tělocvična Základní informace (Zdroj: Český statistický úřad) Název obce: Litvínovice Počet částí obce: 3 (Litvínovice, Šindlovy Dvory, Mokré) Počet katastrálních území: 1(Litvínovice) Výměra obce: 582 ha Počet obyvatel ( ): 2138 Hustota obyvatel: 367 obyv/km2 Typ: Obec Obec s pověřeným obecním úřadem: České Budějovice Charakteristika Obec, rozvíjející se podél komunikace západním směrem od centra Českých Budějovic, dnes aglomerovaná s jádrem ORP. Těžiště zastavěného území je v Litvínovicích, původně obestavěná ulice do tvaru pravého úhlu se rozrůstá na systém blokový rodinného bydlení. Nečitelný půdorys v jádru obce, dnes již neexistuje centrální prostor obce. K Litvínovicím se přiřazují Šindlovy Dvory stejným způsobem, tj. podél ulice. Později vzniká systém blokový s rodinným bydlením. Aglomerovaný prostor je ukončen sídlem Mokré. Obcí prochází cyklotrasa Historie První písemná zmínka o vsi (Lutwinouich) pochází z roku 1259, kdy ji Vok I. z Rožmberka jmenuje mezi vesnicemi, z nichž má dostávat desátky jím tehdy zakládaný vyšebrodský klášter. V letech 1850 až 1867 tvořily Litvínovice součást obce Rožnov, poté se staly samostatnou obcí, jíž zůtávají podnes vyjma krátkého období od počátku roku 1952 do 16. května 1954, kdy byly začleněny pod město České Budějovice. Obec Mokré s osadou Šindlovy Dvory byla připojena k Litvínovicím dne 12. června Až do poloviny 20. století bylo obyvatelstvo všech tří částí nynější obce národnostně smíšené, ve vlastních Litvínovicích se k německému jazyku hlásilo v roce 1910 přibližně 76 % obyvatel, v roce %. Pamětihodnosti Kaple na návsi, datovaná 1861 Historicky nejnižší teplota vzduchu na území ČR (a bývalého Československa vůbec) -42,2 C byla naměřena u Stechrova Mlýna na katastru Litvínovic dne 11. února Kaple v Šindlových Dvorech Budova školy Kaple v Mokrém 20

21 Zjištění a vyhodnocení udržitelného rozvoje území (Zpracováno v souladu s požadavky 4, odst. 1, části. 1. bodu b) vyhlášky č. 500/2006 Sb.) 1. Horninové prostředí a geologie (Zdroj: Geodatabáze ÚAP, poskytovatel Geofond - Česká geologická služba) Výskyt ložisek nerostů: ne Výskyt dobývacích prostorů: ne Výskyt chráněných ložiskových území: ne Výskyt starých důlních děl: ne Výskyt poddolovaných území: ne Výskyt sesuvných území: ne 2. Vodní režim (Zdroj: Geodatabáze ÚAP, poskytovatel Výzkumný ústav vodohospodářský TGM) Zastavěné území v záplavovém území Q100: ano Název vodního toku: Malše, Vltava, Dobrovodský potok; Zastavěné území v aktivní zóně záplavového území: ne Výskyt ochranných pásem vodních zdrojů: ne Výskyt ochranných pásem přírodních léčivých zdrojů nebo zdrojů přírodní minerální vody: ne Výskyt chráněných oblastí přirozené akumulace vod: ne Zařazení mezi zranitelné oblasti: ano 3. Hygiena životního prostředí (Různé zdroje dat) Existence oblasti se zhoršenou kvalitou ovzduší vzhledem k imisním limitům pro ochranu zdraví: ne (Zdroj: Český hydrometeorologický ústav) Silnice I. třídy jako zdroj znečištění ovzduší v zastavěném území: ne (Vymezeno zhotovitelem nad geodatabází ÚAP, poskytovatel příslušný krajský úřad) Stacionární zdroj znečištění ovzduší: ne (Zdroj: mapový server Cenia, Výskyt ekologických zátěží: ano Výpis ekologických zátěží: skládka Mokre Odkaliště: ne 4. Ochrana přírody, krajiny a památek (Zdroj: Geodatabáze ÚAP, různí poskytovatelé, především Agentura ochrany přírody a krajiny) Ochrana přírody: Chráněná krajinná oblast: ne Zastavěné území v I. zóně CHKO: ne NATURA evropsky významná lokalita: ne 21

22 NATURA ptačí oblast: ne Národní přírodní rezervace: ne Přírodní rezervace: ne Přírodní památka: ne Památný strom (jedná se o výčet druhů nikoliv počet): ano Výpis památných stromů: Dub letní Ochrana krajiny: Krajinná památková zóna: ne Významné krajinné prvky registrované: ne Ochrana památek: Archeologické naleziště: ne Památka UNESCO ne Městská památková rezervace: ne Vesnická památková rezervace: ne Vesnická památková zóna: ne Nemovité kulturní památky: ne Národní kulturní památky: ne 5. Zemědělský půdní fond a pozemky určené k plnění funkcí lesa (Zdroj: ČSÚ, mapové podklady - ZABAGED) Bilance ploch podle ČSÚ: Celková výměra: 582 ha Zemědělská půda celkem: 436 ha, což je 74.8% z celkové výměry obce Orná půda: 284 ha, což je 65.1% z celkové výměry zemědělské půdy Chmelnice 0 ha, což je 0.0% z celkové výměry zemědělské půdy Vinice: 0 ha, což je 0.0% z celkové výměry zemědělské půdy Zahrady: 33 ha, což je 7.5% z celkové výměry zemědělské půdy Ovocné sady: 0 ha, což je 0.0% z celkové výměry zemědělské půdy Trvalé travní porosty: 119 ha, což je 27.3% z celkové výměry zemědělské půdy Lesní půda: 48 ha, což je 8.2% z celkové výměry obce Vodní plochy: 23 ha, což je 4.0% z celkové výměry obce Zastavěné plochy: 20 ha, což je 3.4% z celkové výměry obce Ostatní plochy 55 ha, což je 9.5% z celkové výměry obce Ekologická stabilita: Koeficient ekologické stability: Veřejná dopravní a technická infrastruktura (Zdroj: vlastníci dopravní a technické infrastruktury, ČSÚ, další podklady) Dopravní infrastruktura: Napojení na silnici I. třídy: ano Železniční stanice či zastávka: ne Městská hromadná doprava: ano Dopravní dostupnost spádových sídel: výborná Technická infrastruktura: Vodovod: ano Kanalizace: ano Plynofikace: ano Skládka: ne Zařízení na odstraňování nebezpečného odpadu: ne 7. Sociodemografické podmínky (Zdroj: Český statistický úřad) Vývoj počtu obyvatel: Počet obyvatel (SLDB 1991): 854 Počet obyvatel (SLDB 2001): 1107, změna k roku 1991: nárůst 29.6% Počet obyvatel (2002): 1350 Počet obyvatel (2003): 1483 Počet obyvatel (2004): 1575 Počet obyvatel (2005):

23 Počet obyvatel (2006): 1825 Počet obyvatel (2007): 1941, změna k roku 1991: nárůst 127.3%, změna k roku 2001: nárůst 75.3%, změna k roku 2007: nárůst 6.4% Počet obyvatel ( ): 2138 Věková struktura obyvatelstva: Děti do věku 14 let (SLDB 1991): 20.7% Děti do věku 14 let (SLDB 2001): 18.3% Děti do věku 14 let (2007): 17.2%, změna relativního počtu k roku 2001: pokles 6.2% Děti do věku 14 let ( ): 17.3% Senioři ve věku 65 let a starší (SLDB 2001): 10.7% Senioři ve věku 65 let a starší (2007): 9.4%, změna relativního počtu k roku 2001: pokles 11.8% Senioři ve věku 65 let a starší ( ): 9.0% Poměr počtu seniorů ve věku 65 let a více a dětí do věku 14 let: Bydlení (Zdroj: ČSÚ, územní plány obcí) Trvale obydlené byty: Počet trvale obydlených bytů (SLDB 1991): 282 Počet trvale obydlených bytů (SLDB 2001): 365 Počet rodinných domů (SLDB 2001): 345 Počet trvale obydlených domů (SLDB 2001): 325 Nové byty postavené v letech : 265 Odpad počtu bytů v letech : 8 (Odborný odhad zhotovitele) Počet nových bytů na 1000 obyvatel ročně: Vybavenost: Základní škola: ano Zdravotní středisko: ne Plochy občanského vybavení celkem: ha Zastavitelné plochy pro občanské vybavení celkem: 17.95, což je 90.4% nárůst ploch Rozvoj bydlení (odborný odhad zhotovitele): Odpad bytů do roku 2020: 26 Potřeba nových bytů daná zvyšováním kvality bydlení do roku 2020: 52 Potřeba nových bytů celkem do roku 2020: 78 Potřeba ploch pro bydlení včetně dopravních a jiných ploch: 12.5 ha Zastavitelné plochy pro bydlení celkem: ha, což je 380.3% odhadované potřeby ploch pro bydlení (Stanoveno na základě územních plánů obcí a porovnáno s odhadem potřeby) 9. Rekreace a cestovní ruch (Zdroj: Geodatabáze ÚAP, ČSÚ, obecní a městské úřady) Ubytovací kapacity: Počet objektů druhého bydlení: 76 Intenzita individuální rekreace: 0.12 (Poměr počtu objektů druhého bydlení a počtu trvale obydlených bytů) Rekreační a turistický potenciál: Architektonická stavba nebo soubor: ano Historicky významná stavba nebo soubor: ne Významná stavební dominanta: ne Urbanistická hodnota: ano Významný vyhlídkový bod: ne Místo významné události: ne Index rekreačního a turistického potenciálu: 2 (Suma jednotlivých výše uvedených složek) 10. Hospodářské podmínky (Zdroj: ČSÚ, databáze KISEB, Institut regionálních informací) Ekonomicky aktivní obyvatelstvo: 23

24 Míra nezaměstnanosti k : 8.4% Podíl ekonomicky aktivních v priméru: 3.7% Podíl obyvatel s vysokoškolským vzděláním (2001): 9.9% Plochy výroby a skladování: Plochy výroby a skladování celkem: 3.16 ha Zastavitelné plochy pro výrobu a skladování celkem: 0.00 ha, což je 0.0% nárůst ploch Hodnotové vztahy v území (stanoveno zhotovitelem podle databáze KISEB): Průměrná cena pozemku pro bytovou výstavbu bez technické infrastruktury: 180 Kč/m2 Průměrná cena pozemku pro bytovou výstavbu vybaveného technickou infrastrukturou: 540 Kč/m2 Výpis silných stránek Celková kvalita ovzduší není zhoršená vzhledem k imisním limitům pro ochranu zdraví Kvalitní dopravní napojení (silnice I. třídy) Existence městské hromadné dopravy Výborná dostupnost obce s rozšířenou působností Existence základní technické infrastruktury (plynofikace, vodovod a kanalizace) Plynofikace obce Dlouhodobý růst počtu obyvatel Dobrá věková struktura obyvatelstva Vysoká intenzita bytové výstavby Existence základní školy Existence zdravotního střediska Dostatek zastavitelných ploch pro občanskou vybavenost Dostatek zastavitelných ploch pro bydlení Výpis slabých stránek Absence napojení na železnici Výpis příležitostí Žádné příležitosti nebyly nalezeny Výpis hrozeb Ohrožení zastavěného území záplavami Výskyt ekologických zátěží Narušení tradiční struktury obce vzhledem k předimenzování zastavitelných ploch pro bydlení Omezení tvorby pracovních příležitostí vzhledem k malému množství zastavitelných ploch pro výrobu Vyhodnocení vyváženosti vztahu územních podmínek Příznivé životní prostředí Míra pozitivních jevů (silné stránky a příležitosti - získané/možné): 60% (3+0/5+0) Míra negativních jevů (slabé stránky a ohrožení - získané/možné): 25% (0+1/3+1) Dílčí hodnocení životního prostředí: Velmi dobré (počet bodů: 2) Hospodářský rozvoj Míra pozitivních jevů (silné stránky a příležitosti - získané/možné): 6% (1+0/5+11) Míra negativních jevů (slabé stránky a ohrožení - získané/možné): 38% (1+2/5+3) Dílčí hodnocení hospodářského rozvoje: Velmi špatný (počet bodů: -2) Soudržnost společenství obyvatel území Míra pozitivních jevů (silné stránky a příležitosti - získané/možné): 100% (8+0/8+0) Míra negativních jevů (slabé stránky a ohrožení - získané/možné): 8% (0+1/3+9) Dílčí hodnocení soudržnosti obyvatel území: Velmi dobrá (počet bodů: 2) Vyváženost Dobrá (počet bodů: 2) 24

25 Určení problémů k řešení v územně plánovacích dokumentacích Urbanistické závady szuozq - Zastavěné území zasahuje do záplavového území Q100 Environmentální závady ss1xlk - Silnice I. třídy křižuje lokální biokoridor Vývoj území Vzájemné střety záměrů na provedení změn v území Žádné střety nebyly nalezeny. Prověřit vedení koridoru silniční dopravy D57 a D63/5 se stávající ÚPD. Prověřit vymezení prvků regionálního ÚSES se stávající ÚPD. Střety záměrů na provedení změn v území s limity využití území Střety urbanistických záměrů nzuolk - Návrh zastavitelného území zasahuje do lokálního biokoridoru nzuonk - Návrh zastavitelného území zasahuje do nadregionálního biokoridoru nzuozq - Návrh zastavitelného území zasahuje do záplavového území Q100 25

26 Mazelov Zpracováno v souladu s ustanoveními zákona č. 183/2006 Sb. a vyhlášky č. 500/2006 Sb. jako součást územně analytických podkladů obce s rozšířenou působností České Budějovice. Tento projekt byl spolufinancován z prostředků EU. Vybavenost obce Požární zbrojnice Hostinec Knihovna Hřiště Obchod Základní informace (Zdroj: Český statistický úřad) Název obce: Mazelov Počet částí obce: 1 Počet katastrálních území: 1(Mazelov) Výměra obce: 863 ha Počet obyvatel ( ): 205 Hustota obyvatel: 24 obyv/km2 Typ: Obec Obec s pověřeným obecním úřadem: České Budějovice Charakteristika Urbanisticky náleží mezi celistvě dochovaná vesnická sídla středověkého původu. Těžiště její hodnoty tvoří ucelený soubor zděné lidové architektury, pocházející z století, s prvky lidového (selského) baroka typickými pro blatské oblasti jižních Čech. Náves je tvořena vesnickými domy statky v klasickém členění: obytný dům, brána, sýpka. Uvnitř, do hloubky parcely, pokračuje dvůr s podélně orientovanými chlévy a příčně situovanou průjezdnou stodolou a zahradami vzadu. Ze skutečného stavu je zřejmé a je rovněž písemně dochováno, že původní semknutý charakter sídla kolem návsi byl rozvolněn po několika požárech, kdy nové usedlosti nebyly obnovovány na místě vyhořelých, ale z moci úřední byly stavěny ve značně odstoupené poloze dále od návsi. Vybavenost v obci tvoří požární zbrojnice, hostinec, knihovna, hřiště, obchod. Obcí prochází cyklotrasa K obci patří Mazelovské rybníky, Krčína a Stržka. Byly vypracovány komplexní pozemkové úpravy (2000). Část území leží v CHKO Třeboňsko. Zemědělská provozovna na východě. Historie První písemná zmínka o vsi (Mazelow) pochází z roku Po zrušení poddanství schwarzenberskému panství Třeboň se Mazelov roku 1850 stal samostatnou obcí, jíž zůstává dodnes vyjma období od 14. června 1964 do 23. listopadu 1990, kdy tvořil součást obce Ševětín. První určitější zpráva o Mazelově je z roku 1445 a to v listině vydané Oldřichem z Rožmberka. Urbanisticky náleží mezi celistvě dochovaná vesnická sídla středověkého původu. Těžiště její hodnoty tvoří ucelený soubor zděné lidové architektury, pocházející z století, s prvky lidového (selského) baroka typickými pro blatské oblasti jižních Čech. Náves je tvořena vesnickými domy statky v klasickém členění: obytný dům, brána, sýpka. Uvnitř, do hloubky parcely, pokračuje dvůr s podélně orientovanými chlévy a příčně situovanou průjezdnou stodolou a zahradami vzadu. Ze skutečného stavu je zřejmé a je rovněž písemně dochováno, že původní semknutý charakter sídla kolem návsi byl rozvolněn po několika požárech, kdy nové usedlosti nebyly obnovovány na místě vyhořelých, ale z moci úřední byly stavěny ve značně odstoupené poloze dále od návsi. Tím vznikly dlouhé zahrady před několika usedlostmi. Pamětihodnosti Ve vsi se dochovala řada hodnotných usedlostí ve stylu selského baroka se zdobenými štíty a branami (např. č.p. 1, 3, 10, 11, 41, 42). statek č. p. 1, statek č. p. 3, zemědělské usedlosti č. p. 10 a 11, statek č. p. 41 a nově domek s č. p. 42. Od roku 1995 je Mazelov prohlášen vesnickou památkovou rezervací. Kaple Panny Marie, novobarokní z let 1862 až 1865, na návsi 26