PLEVELE JAKO FAKTOR ZHORŠUJÍCÍ ŢIVOTNÍ PROSTŘEDÍ V OBCÍCH. Ing. Jan Mikulka, CSc., VÚRV Praha Ruzyně mikulka@vurv.cz

Transkript

1 PLEVELE JAKO FAKTOR ZHORŠUJÍCÍ ŢIVOTNÍ PROSTŘEDÍ V OBCÍCH Ing. Jan Mikulka, CSc., VÚRV Praha Ruzyně mikulka@vurv.cz

2

3

4 Faktory ovlivňující změny druhového spektra plevelů Změna klimatických podmínek Vliv zemědělské činnosti Vývoj chemické ochrany - rezistence Vliv dopravy - Invazní plevele Vliv činnosti lidí

5 % Výskytu plevelů Trendy šíření vybraných vytrvalých plevelů Pcháč rolní (oset) Mléč rolní Pelyněk černobýl Čistec bahenní Pampeliška lékařská Svlačec rolní Pýr plazivý ROKY

6 Šíření teplomilných plevelů

7 REPRODUKCE PLEVELŮ GENERATIVNÍ VEGETATIVNÍ

8 vzduchem půdou vodou zvířaty člověkem Šíření plevelů

9 Vodní toky

10 Vliv dopravy

11

12

13

14

15

16 Plevele ve městech a vesnicích Veřejná zeleň Komunikace Nálety na památkách Zahrady Stavby Zahradnictví Skládky

17 Pcháč rolní (oset) Cirsium arvense

18 REPRODUKCE PCHÁČE ROLNÍHO GENERATIVNÍ VEGETATIVNÍ

19 REGENERACE Z KOŘENŮ

20 Minimální zpracování 8 12 cm Klasické zpracování cm

21

22 Pýr plazivý Elytrigia repens

23

24 Prostorové rozmístění oddenků v půdním profilu při různých technologiích zpracování půdy Při klasickém zpracování se vyskytují oddenky aţ do hloubky 30 cm Při minimálním zpracování se vyskytují oddenky převáţně do hloubky cm

25 Šťavelka růžkatá Xantoxalis corniculata U nás jednoletá, ale může být i vytrvalá Středozemí, dnes kosmopolit Nejprve u nás ve sklenících, odtud do zahrad, parků, dnes hojně po celém státě Rozšiřuje se se substrátem na pěstování květin Na poli se nevyskytuje, ojediněle zaznamenán Kvete od června do října, tobolky při dozrávání vystřelují semena do okolí Silný konkurent (skleníky, zahrady)-vytváří souvislé porosty, rychle se šíří Nez.půda-glyphosate, ve sklenících ruční pletí

26

27

28 Křídlatka japonská Reynoutria japonica Vytrvalá, cm V Asie-Japonsko, Čína, Tchaj-wan, Korea Vysazuje se do zahrad-zplanění Nížiny až horské oblasti, chladnější a humidnější půdy, není náročný na prostředí, ale potřebuje dostatek vody Podél komunikací, stojatých vod, rumiště, skládky, na orné p. ojediněle Kořeny až do 2 m, nadz. odumírá, na jaře obrůstá, velmi rychle se rozrůstá do okolí Až 15 cm velké listy Rozmnožuje se oddenky, fragmenty lodyh Dlouhý a teplý rok-vyzrají semena Šíří se vodou(záplavy), větřem, žel.dopravou, při úpravě terénu Agresivní invazní druh

29 Křídlatka sachalinská Reynoutria sachaliensis Vytrvalá, až 5 m V-asijské ostrovy Do ČR s krmivem pro hosp. zvířata, vysazována do zahrad, parků Nížiny až horské obl. Podél vodních toků, silnic, železnic, okraje lesů, zahrady, parky Mohutnější-listy 35 cm Méně často než k. japonská Rozmnožuje se oddenky, částmi lodyh Šíření vodou, větrem, stavební činností

30 Netýkavka žláznatá Impatiens glandulifera Jednoletá, 1 2 m dlouhá Pochází z Himalájí Okrasná letnička v zahradách Podél potoků, řek, vlhké, mokré půdy Posázaví, Polabí, Pomoraví, Podyjí, Orlice, Svitava, Svratka Různobarevnost květů Lodyha tlustá, většinou nevětvená Rozšíření po povodních

31 Štětinec laločnatý Echinocystis lobata

32 Dvouzubec černoplodý Bidens frondosa Jednoletá, cm S Amerika-S Kanady až J USA Polyhemerochor - labská cesta, oderská cesta - obojí vodní dopravou Rostlina-2000 nažek, pro klíčení potřebuje dostatek vody, klíčí v květnu, pokud zaplavena-později Nažky se šíří - epichorně (srst zvířat, oblečení lidí), hydrochorně Na poli v zaplavovaných okopaninách, zeleninách, zavlažovaných kulturách, zahradách Semena dozrávají v srpnu a září

33 Rudbekcia laciniata

34 Konopí rumištní Pozdně jarní, (130)cm Cannabis ruderalis JV Rusko, zejména Povolží, dále Malá a Střední Asie (až 2200 m.n.m.) až po Dálný východ Do ČR-panonská c., přechodně východní cestou adventivů Ruderální místa v okolí obcí, okraje polních cest, mezí, občas plevel v obilninách, vinohradech Pravidelně plodí, 76-92% fertilních nažek Klíčí při vyšších teplotách, 10/20-25 C, dlouhodobá klíčivost Šířeny prac.činností člověka, ptáky, endozoochorně Naturalizace v nejtepl.oblastech-j Morava, J Slov (v mnoha plodinách), V Slovensko Vnitřní karanténa Vlákna ze stonků - výr.motouzů, semenaptačí zob, léčivá rostlina

35

36

37 Sportovní hřiště

38 Staveniště a oplocené areály

39

40 Neudrţované plochy

41 Jedovaté a alergenní plevele

42 Jedovatá rostlina Škodlivé látky- Jedy Poruchy normálních funkcí organizmu Vyvolávají zdravotní problémy aţ smrt Alkaloidy, glykosidy, saponidy, silice, pryskyřičné látky, hořčiny atd. Účinek jedu ovlivňuje Koncentrace jedu, stáří rostliny Schopnost příjmu účinných látek Citlivost organizmu (druhová, individuální)

43 Bolehlav plamatý

44 Durman obecný

45 Blín černý

46 Lilek černý

47 Plevele jako alergeny Alergie změna reakce těla na podněty ze zevního prostředí Imunitní přecitlivělost reakce na běžně neškodné látky Alergeny antigeny se sklonem k vyvolání alergií

48 Zdroje alergenů Tuzemské zdroje Zahraniční zdroje Zemědělská půda Nezemědělská půda

49 Alergie civilizační choroba - Nejznámější alergie Senná rýma Celoroční chronická rýma Astma s alergickým základem Alergické dermatitidy

50 Pylové alergie Pylová zrna trav ovsík, kostřavy, bojínek aj. Dvouděloţné plevele pelyněk, ambrózie, vratič, ohnice, hořčice, jitrocele aj. Dřeviny borovice, lísky, jírovce, vrby, lípy, bez chebdí

51 Ambrózie peřenolistá Ambrosia arthemisifolia

52 Pelyněk černobýl Artemisia vulgaris

53 Merlíky, vratič, komonice

54 Alergické dermatitidy Reakce po kontaktu s rostlinou nebo jejich částí Mechanické poškození Chemické poškození Vyráţky ohnice, oměj, bolehlav Ekzémy pryskyřník, pryšce, řebříček Popáleniny bolševník velkolepý

55