Včelařství 02/2013. Alternativní přístup ke včelaření. Věnujme pozornost vyšetření zimní měli. Jak na to. Příloha:

Transkript

1 Včelařství 02/2013 Časopis Českého svazu včelařů určeno členům ČSV Ročník 66 (147) Alternativní přístup ke včelaření Včelaření v souladu s přírodou jde také Věnujme pozornost vyšetření zimní měli A vyhneme se mnoha pozdějším problémům Jak na to Výroba plechové střechy na úly Příloha: Jak na daně, soudní znalci v oboru zemědělství, odvětví včelařství, Oznámení stanoviště včelstev

2 Literatura českého humanizmu o včelách (25. část) Hasištejnská intimita Karlotě Překonáš všechny dívky, ó Karloto, tak aspoň soudím, nad samou Penelopou dokonce zvítězíš ty. Sněhově bílé údy a šíji i půvabné líce nechválím na tobě tolik, mysl však, cudnosti vzor. Krása ať líbí je jiným, já vážím si takové dívky, která v čistotě mysli o svůj stud panenský dbá. Bohuslav Hasištejnský z Lobkovic V minulém příspěvku se objevilo jméno přítele Bohuslava Hasištejnského z Lobkovic Jana Sturna, který pedagogicky působil v hasištejnské humanistické škole a patřil do okruhu Bohuslavových blízkých přátel, s nimiž pokoušel nevyzpytatelné Múzy; právě Sturna varoval hasištejnský pán v jedné z básní (v podobě pouhého dvojverší) před Venušinými nástrahami! Zdá se, že mohl autor s lehkou dávkou ironie narážet na přítelovu slabost. Ostatně řada Bohuslavových veršů byla věnována právě přátelům, různým známým i osobám, s nimiž dokonce udržoval intimní poměr. Tou bytostí byla i dáma, k níž se obracely autorovy verše prezentované hned v úvodu dnešního pokračování. Bohuslav básněmi často oslovoval především Jana Šlechtu ze Všehrd (+1525), svého letitého známého působícího na Vladislavově budínském dvoře, nesmírně vzdělaného člověka a autora dnes již ztraceného spisu Microcosmus. Hasištejský pán si jeho díla velice cenil. Právě z Bohuslavových veršů víme o existenci Šlechtova spisu, patrně jediného českého filozofického díla z přelomu 15. a 16. století. Ale ve svých verších zmiňoval i další výrazné osobnosti, literární i mimoliterární, české i zahraniční: Racka Doubravského, Augustina Olomouckého, Albrechta z Kolovrat, Hieronyma Balba apod. Na domácí přítele se obrátil například básní Druhům při návratu. Ta vyjadřovala jak jsme již zmínili minule Bohuslavův vztah k rodné zemi. K podobným motivům se často vracel, nejen v souvislosti se svým návratem do země po náročné a vyčerpávající poznávací cestě po Středomoří, Blízkém východě a severní Africe, kterou podnikl již na počátku devadesátých letech 15. století: Ctitelé božského Foiba i panenské Minervy, sbohem, k příbytkům otců se vrátit to je teď úmysl můj. Do dálav odchází tělo a vrací se k chladnému Labi, ve vašem společenství celá však mysl má dlí. Vždyť se mi věru zdálo, jak bydlel bych uprostřed Athén, s velkými jmény, jimiž pyšnil se Sókratův sbor. Blaží mě vaše mravy a sladká medová slova, prostota vaší mysli blaží mě, upřímný duch. Takovým společníkům mám odvahu všude dát přednost před skvosty Sérů či Lydů, Rudé též modře jež má. Ve své mě paměti mějte. Váš Apollón, píerské Múzy, také pak vaše Pallas stejně kéž milují vás. Optimistická autorova slova vyjadřující nelíčenou radost z návratů domů jako by předurčovala pozdější zklamání z veřejného politického i církevního života. Snad to byly pozdější osobní Bohuslavovy zkušenosti s opakovaným neúspěšným usilováním o obsazení biskupských úřadů patrně sehrála svoji roli i znalost poměrů u královského dvora to vše mohlo determinovat jeho pozdější obavy, jeho výraznou skepsi k vnitrostátním poměrům. V dalších autorových básnických textech vstupuje do náročných uměleckých obrazů med, a to opět v rámci výrazných kontrastů. V básni Ke čtrnácti pomocníkům je med situován do role symbolizující pomíjivé klady pozemského usilování člověka. Jednalo se o autorův příhovor (možná i modlitbu) k několika světcům německé provenience, jejichž kult tehdy pronikal i do Čech. Právě jim byl zasvěcen chrám františkánského kláštera v Kadani, nad nímž měli právě Hasištejnští páni patronátní právo. Ale až moje duše opustí znavené údy, kéž jen tvým přičiněním uvidí nebeskou vlast. uvolni svíravá pouta a drsný řetěz mi sejmi, který mě tísní, mé hrdlo osvoboď z těžkého jha. Hříchy i nepravosti v mém srdci, ať jakkoli velké, kéž se jen ode mne vzdálí, prosím tě, s pomocí tvou. Ctižádost ať je mi cizí i pýcha je zkropena medem zato však ve svém nitru ukrývá strašlivý jed. Ctihodný zástup světců byl opakovaně apostrofován pokorným literátem silného katolického vyznání. Typicky středověkým způsobem autor vyjádřil představu lidského těla jako pouhého vězení duše (svíravá pouta, těžké jho)... a ctižádost pozemšťana byť přirozenou a seriózní ve vztahu k Věčnosti jako nicotnou, plnou jedu. Básníkově památce se již dnes nepokloníme. Vesnice i kostel byly zbořené a hrob roku 1963 navždy zatopený vodou Přísečnické nádrže. Mgr. Jiří Novotný (Autor je vysokoškolským pedagogem) Kontakt: info@emmaregina.cz

3 Značení matek Editorial Ještě je zima foto: J. Křapka Značení matek 2013 (červená) OBSAH: Veterináři nabízejí pomoc včelařům 37 Kalendárium 39 Alternativní přístup ke včelaření 40 Věnujme pozornost vyšetření zimní měli 44 Zamyšlení nad cenou jednoho mikrobiologického vyšetření 45 Jarní prohlídka včelstev 46 Samovyšetření včelstev 48 Rezistentní bakterie u včel 49 Co s přípravkem Apiguard 50 Výroba plechové střechy na úly 53 Do Včelpa pro mezistěny 56 Ohlédnutí za XVIII. mezinárodní konferencí zlepšovatelů a vynálezců v Trenčíně 62 CONTENTS: Veterinary surgeons offer aid to beekeepers 37 Kalendarium 39 Alternative entry to the bee keeping 40 More attention to the testing of winter debris 44 Thinking on the price of one microbiological test 45 Spring examination of the bee colonies 46 Self investigation of bee colonies 48 Resistant bakteria at bees 49 What about Apiguard 50 Včelpo sales of comb foundations 56 A look round the 18th International Conference of Improvers and Inventors at Trenčín 62 Veterináři nabízejí pomoc včelařům Ne každý chovatel včel má dobrý kontakt na veterinárního lékaře, se kterým by mohl konzultovat zdravotní stav, popřípadě zdravotní problémy svých včelstev. Proto Státní veterinární správa ČR připravila seznam soukromých veterinárních lékařů, kteří nabízejí včelařům odbornou činnost. Tato spolupráce může být různého charakteru, od profesionálních rad, přes prohlídku včelstev s možností posouzení jejich zdravotního stavu, zootechnické úrovně stanoviště až po objednání vhodných veterinárních léčebných prostředků k ošetření včelstev a pomoci s jejich správným použitím. Lze doufat, že možnost odborné pomoci či konzultace uvítají nejen začínající chovatelé, ale i zkušení a léta praktikující včelaři. Chov včel a včelařství se neustále vyvíjí, objevují se nejen nové metody chovu, ale i nové postupy v péči o včelstva a jejich dobrou kondici. Odkaz na seznam zmíněných soukromých veterinárních lékařů lze nalézt na stránkách pod Veterinární lékaři odborní pomocníci pro chovatele včel. Zatím je zde uvedeno 26 veterinářů. Seznam bude nadále aktualizován. U každého veterinárního lékaře je uvedena působnost, telefon a . Další informace z oblasti Státní veterinární správy ČR lze získat na internetových stránkách SVS: Josef Duben, tisk. mluvčí SVS ČR Včelařství odborný a spolkový měsíčník. Ročník 66 (147). Pro své členy vydává Český svaz včelařů, o. s., se sídlem v Praze (IČO: ). Místo vydání: Praha. Odpovědný redaktor: Mgr. Antonín Karoch, Tel. : , redakce@vcelarstvi.cz. Inzerce, jubilea a úmrtí: RNDr. Hana Kůsová, , kusova@vcelarstvi.cz. Expedice a reklamace nedoručení časopisu: Jaroslava Nechybová, , nechybova@vcelarstvi.cz. Redakce, inzerce a expedice: Praha 1, Křemencova 8, telefax: , redakce@vcelarstvi.cz; inzerce@vcelarstvi.cz. Internetové stránky: Neobjednané rukopisy, kresby, fotografie a diapozitivy se nevracejí. Redakce si vyhrazuje právo veškeré příspěvky podle potřeby stylisticky a rozsahově upravovat. Redakční rada: Vladislav Synek (předseda), Ing. Jaroslav Hrabák, Ph. D. (místopředseda), Ing. Leoš Dvorský, Milan Jokeš, MVDr. Martin Kamler, RNDr. Pavel Krieg, CSc., Ing. Zdeněk Kulhánek, RNDr. Václav Švamberk, Zdeněk Žák. Grafická úprava a předtisková příprava: NVT Repro, Jinočanská 24, Praha 6. Tisk: MORAVIAPRESS a. s., Břeclav, U Póny 3061, Břeclav MK ČR E 126/ISSN únor 2013 l 37

4 Z redakční pošty Cech nehrál fair play V sobotním vydání celostátního deníku Právo, 3. listopadu 2012, vyšel podivný článek autorky Eugenie Linkové pod titulem Padělatelé medu kazí včelařům pověst. Autorka líčí schůzku, iniciovanou Agrární komorou ČR, na které spolu se včelaři se měly hledat cesty, jak dostat do obchodních sítí víc českého medu. Snaha Agrární komory zabezpečit včelařům odbyt jejich produktů jistě zasluhuje uznání i přes to, že se čtenář nedozvěděl, jestli se cesty našly nebo nenašly. Při dalším čtení jsem nevycházel z údivu, kam až lze pokles nout, i naivitě spoluhráčů, že znatelný cink na kartách cechu neprohlédli. Pro lepší srozumitelnost se nemohu vyhnout dvěma citacím. Zároveň také předesílám, že autorku nelze obviňovat. Ta vycházela z podaných informací. Citace první: Agrární komora ČR nedávno pozvala do své centrály zástupce Českého svazu vče lařů a jejich Cechu profesionálních včelařů. Mezi členy cechu jsou i největší tuzemští producenti medu. Ty v poslední době trápí pančování medu, k němuž se žel uchylují i někteří včelaři. Citace druhá: Sami (rozumějte cech) se totiž mohou chlubit medem té nejvyšší kvality a nemají zájem, aby jedinci kazili dobré jméno čes kého medu doma i v zahraničí. Konec citací. Odpověď na dopis V. Loudy Dne se uskutečnila tisková konference Agrární komory České republiky k problematice kvality medu v tržní síti. Tato konference proběhla v době významné medializace problému kvality potravin a jejich falšování v tržní síti. Téma vyplynulo z dřívější diskuse mezi prezidentem AK ČR a předsedou ČSV, jejímž cílem bylo z podnětu předsedy ČSV vysvětlit kompetence představitelů českého včelařství oprávněných zejména s vedením AK ČR jednat za celý obor v rámci ČR. Rádi jsme souhlasili s nabídkou zúčastnit se zmíněné konference a pomoci při zajištění účasti odborníků na včelařskou problematiku z řad vedení ČSV, sekretariátu a Výzkumného ústavu včelařského v Dole. Konkrétní pozvání na konferenci rozesílal organizátor Agrární komora ČR. Dodatečně jsme byli vyrozuměni, že SVS ČR pozvánka nebyla doručena, což vysvětluje neúčast oficiálních představitelů SVS na tomto jednání. Obsah jednání byl věcný a stejně tak i následné i předcházející rozhovory do médií, kterých jsem se účastnil. Vámi zmiňovaná problematika úzce zaměřené reklamy pro dílčí skupinu našich členů představovala okrajovou záležitost v rámci oficiálního programu konference. Jaký byl skutečný Dále už se článek zabývá pouze a jenom propagací, tedy rekla mou vysoce kvalitního medu se stoprocentní zárukou bio medu Jana Kolomého, který bio med získává od téměř tisícovky svých včelstev, rozmístěných v ekologicky čistém zázemí chráněné obla sti Jeseníky. Čtenářům je násilně sugerován dojem, že nejkva litnější med mohou získat výhradně z produkce cechu, zvláště pak z produkce Jana Kolomého! Výraz o pančování medu některými včelaři vede spolehlivě k zástupcům cechu. Pokud oni některé včelaře pančující med znají, měli je také uvést, stejně tak měli čtenářům sdělit, kde se pančovaný med a v jaké míře vyskytuje. Pokud nevědí a neznají, v tom případě bylo nejen slušné, ale i nutné mlčet. Nevím, jestli si uvědomují, že pod anonymním výrazem někteří včelaři může být potencionálním zájemcem o med považován kterýkoliv včelař, u jehož dveří o med požádá. Nebo to snad byl úmyslný záměr, dle rčení účel světí prostředky? Zástupci cechu svým vystoupením poškodili a zneuctili pocti vou práci tisíců včelařů, kteří produkují a prodávají med ne horší, ani lepší, ale stejný jako Jan Kolomý a další členové cechu. Území v kvalitě medu, až na malé výjimky, žádnou roli nehraje, neboť vedlejší produkty, vzniklé z lidské civilizační činnosti v podobě spadu, znečišťují naši planetu Zemi a dopadají na chráněná území, tedy i na Jeseníky, stejně tak, jako mimo ně. Rostliny své květy naštěstí dovedou uchránit, jinak by tu s námi už dávno nebyly. Včelaři mají právo znát, kdo z Českého svazu včelařů jejich zájmy na aktivu tak aktivně zastupoval a toto nehorázné vyjádření toleroval. Agrární komora vedena dobrým úmyslem netušila, že na její půdě dojde k poškození cti dro bných včelařů, aby to na druhé straně posloužilo k reklamě a propagaci jedině stoprocentně kvalitního medu z produkce cechu. Qui bono (Komu slouží)? Rozhodně ne včelařům, ba ani včelařství. Neměli tam, jak vidno, své zástupce! Tento atak je o to vážnější, že se dostal do seriozního celostátního deníku mezi široký okruh jeho čtenářů. Vážení přátelé z cechu, věřím, že najdete odvahu a ve stejném deníku uveřejníte dementi s vysvětlením a omluvou autorce, čtenářům i včelařům a koneckonců i Agrární komoře dříve, než vysvětlení k vaší nelibosti učiní někdo jiný. Vladimír Louda, ZO ČSV Turnov průběh konference a názory prezentované účastníky, je možné zjistit z hlasového záznamu celé oficiální části, který tímto zpřístupňuji na www. dropbox. com, účet: vsvamberk@volny.cz, heslo: vcelarstvi - složka Public v souborech : Záznam z průběhu, následně poskytnutý rozhovor... Co probíhalo dále na oddělené prezentační akci prezidenta Cechu profesionálních včelařů pro pracovníky AK ČR nemohu posoudit, protože jsem na tuto akci nebyl pozván. RNDr. Václav Švamberk, předseda ČSV, o. s. Pozvánka pro zájemce o včelaření a členy ČSV, o.s. v okrese Litoměřice, který navazuje na cyklus přednášek z let 2010 až 2012 z oboru racionalizace chovu včel. Přednášky organizujeme vzhledem ke zkušenostem včelařů, kdy se na jedné straně vyskytla řada problémů v účinnosti boje proti Varroa destructor a na druhé straně jsou publikovány nejrůznější názory, jak nově postupovat, aby se zachovala účinnost léčení a přitom se včely zbytečně nezatěžovaly. První z nich bude přednáška Dr. Ing. Františka Kamlera, ředitele Výzkumného ústavu včelařského, s.r.o, na téma: Aktuální problémy zajišťování dobrého zdravotního stavu včelstev. Následně bude pokračovat beseda k přednesené problematice za účasti přítomných včelařů. Besedu bude moderovat přítel Miloslav Brož, pověřený ZO ČSV, o. s., Lovosice. Přednáška se koná v sobotu dne 9. března 2013 od 9:00 hodin v KS LOVOŠ v Lovosicích, v přednáškovém sále v 1. patře, č. dveří 36. Vchod průchodem z ulice 8. května. Přednášející ke konkrétním otázkám týkajících se problému chovu včel v naší oblasti připraví i zajímavou fotodokumentaci. Prosíme proto o zaslání dotazů předem, na e- -mailovou adresu jednatele ZO ČSV Lovosice aloisstanek@seznam.cz do 20. února 2013, aby veškeré dotazy mohly být přednášejícímu předány včas. K účasti zve výbor ZO ČSV, o.s. Lovosice. Jiří Vaněk, předseda ZO ČSV; Alois Staněk, jednatel 38 l Včelařství

5 Kalendárium Únor Bývá tuhá zima, oblevy i prolety. Další ze zimních měsíců, který udržuje včelstva v úlu, kde jsou stažená do teplého zimního chomáče. V průběhu měsíce bývá i teplejší období. Zvláště v jeho závěru, když souběh slunečních paprsků a jižního proudění vytáhne rtuť teploměru na deset a více stupňů, dočká se včelař hromadných očistných proletů včelstev. Z hlediska vyzimování zdravých a silných včelstev máme raději zimu, jak má být, tedy spíše tužší, s vyrovnanými zimními teplotami a pořádným sněhovým kloboukem na stříšce úlu. Včelstva začala plodovat a v tužší zimě jde o pozvolné zakládání a výživu jen malých ploch na plodových plástech, které se zvětšují až s předjarním oteplením. Zima, ve které se střídají krátká mrazivá období s delšími oblevami znamená pro včelstva vyčerpání a vyšší spotřebu zásob musí vyživovat větší plochy plodu, jehož část zachladne a musí být likvidována. V takových zimách bývají vyšší úhyny. Prospívá to i varroáze, protože samičky roztoče se mohou téměř trvale rozmnožovat v plodových buňkách. Zesláblá včelstva jsou rovněž náchylnější k průjmovým onemocněním, ale též k virózám a zvápenatění plodu. Včelař by neměl zapomenout, že jeho povinností je odevzdat do konce února na příslušném obecním nebo městském úřadu hlášení o stanovišti a počtu svých včelstev. Je v našem zájmu, abychom na toto nezapomněli, protože v případě poškození našich včelstev (otravy chybným použitím chemických postřiků, vandalizmus, krádeže, požár apod. ) je toto naše oznámení nutným podkladem pro náhradu škody. Jak jsme si připomněli v minulém dílu, je naší povinností odevzdat podle požadavku své základní organizace ČSV směsný vzorek k diagnostice počtu roztočů. Ta následně hromadně zpravidla do poloviny února tyto vzorky odesílá. Až se jaro zeptá, co jsi včelaři dělal v zimě? Předjarní období je ideální k tomu, abychom si provedli jakousi inventuru svého včelího hospodářství a po zjištění nedostatku (rámečků, úlů, provozuschopného vybavení apod. ) máme do jara dost času vyrobit, poopravit, natřít či zajistit nové potřeby a přípravky. Časově velmi náročná je výroba nových rámečků, očištění a desinfekce těch starších a hlavně jejich drátkování. Proto neponecháváme tyto práce tzv. na poslední chvíli na jaře, kdy je budeme potřebovat pro rozšíření prostoru v úlech a na obměnu díla. Podle počtu připravených rámečků, které hodláme vložit do včelstev, je třeba mít připraveno i odpovídající množství mezistěn. A kolik že to je? Nedávno jsem si udělal mezi včelaři takový malý průzkum, kde mě zajímalo, jak je obměňováno dílo v úlech. Bylo to na základě rozhovorů a prohlídek včelstev. Prvním šokem pro mě bylo poznání skutečnost, se kterou jsem se setkal u jednoho včelaře a viděl na vlastní oči, že počet vložených mezistěn za poslední cca 3 roky byla nula, prostě jakmile vybavil úl po nákupu oddělku, již žádné dílo nevyřezával, tedy ani nevkládal mezistěny. Na otázku, kde je stavební rámek odpověděl, že někde v plodišti snad je. Další skupinou byli včelaři, kteří nedávají také žádné mezistěny, pouze vloží jeden stavební rámek ročně. Při pomyšlení, jaké je asi dílo u většiny těchto a jim podobných včelařů, se mi nějak bezděčně vybavilo přirovnání k černým holínkám. Horší však je důsledek. Tmavé dílo je semeništěm zárodků nemocí i skladištěm chemických látek z léčení a jeho převaha v medníku negativně ovlivňuje chuť medu. Velikou a žel nejpočetnější byla potom kategorie včelařů, kteří vyměňují ročně ve včelstvu pouze 2 až 3 plásty za mezistěny plus jeden stavební rámek. Pouze necelá třetina mnou testovaných, pokrokových včelařů, nechává včelstvo stavět více, při dobré snůšce i celý nástavek mezistěn a několik stavebních rámků. Se skutečností, kolik dáme vystavět včelstvu plástů, souvisí i to, kolik vytavíme vosku. Mnoho let jsem v naší základní organizaci sumarizoval výkazy včelařů, kde s žádostí o dotaci každý uvádí, kolik měl za rok medu, vosku, odchoval matek. Bylo mi divné, proč se u mnoha tzv. malovčelařů objevuje u vosku nula. Některých jsem se tedy zeptal, zda to je pravda. Většina dotázaných mi odpověděla, že ano, protože ta trocha, kterou by z černých souší vytavili, jim prý za tu práci nestojí, a mnozí mi s úsměvem řekli, že to raději hodí i s rámkem do kamen. Ptal jsem se i funkcionářů okresní organizace, zda mají podobnou zkušenost. Z jejich odpovědí bylo zřejmé, že je to tak všude. A tak se utěšuji, že jsem se třeba ptal té horší skupiny včelařů a že je to jinde v republice lepší. Pokud ano, budu jenom rád. Pozitivní příklady přitahují. Přes všechna negativní zjištění jsem přesvědčen, že u nás přibývá pečlivých včelařů, kteří se s plnou odpovědností věnují svým včelám, studují a v praxi potom uplatňují vše, co činí včelstva silnými a zdravými. Vždy jsem si vážil těch, u kterých jsem viděl pořádek na jejich včelím hospodářství, kde byl zájem o správné a pečlivé ošetřování včelstev proti nemocem a parazitům, kde je radost se podívat na pěkné úly, ve kterých jsou vidět vitální včelstva na pravidelně obnovovaném, světlejším díle. Při rozhovoru s takovým včelařem zjistím hlubokou znalost o životě včelstva, která není jen na rovině teoretické, ale je v propracované metodice uplatňována v každodenní včelařské praxi. V takových provozech není třeba se ptát na medný výnos ani na množství vytěženého vosku, protože ty bývají zpravidla vysoko nad běžným průměrem. Tito včelaři nemívají ani problém s odbytem medu a včelích produktů, protože dnešní stále náročnější zákazník se rád vrací tam, kde má jistotu kvalitního a chutného zboží v líbivém, nejlépe novém obalu. Hlavním včelím produktem je samozřejmě med a jenom málo včelařů si plně uvědomuje, jak veliký vliv na jeho přirozenou lahodnou chuť má naše péče o něj od vyjmutí z úlu až po jeho naplnění do sklenic. Začíná to prostředím místnosti, kde jej budeme vytáčet: každý pach či výrazné aroma, kterými je místnost prosycena, může jeho chuť výrazně ovlivnit. Samozřejmostí by měl být dokonalé vymytý a vysušený medomet, vidličky, odvíčkovací stůl a hlavně všechny nádoby na stáčení a uskladňování medu. Pokud nejsme vybaveni zařízením v nerezu, neměli bychom dopustit, aby přicházel med do kontaktu se zkorodovaným plechem. Pro plnění medu platí tisíckrát opakované a stále porušované, že i ten nejlahodnější med zničíme víčkem, které do své gumy předtím nasálo pachuť nakládaných potravin (kyselých okurek, zelí apod.). Trocha optimismu na závěr Je potěšitelné, že většina včelařů pochopila, že v současné době nelze úspěšně a bez rizika nemocí včelařit ve starých a nevyhovujících úlech. Je sice pravdou, že někteří z těch dříve narozených na nich ještě lpí, ale ve včelařských provozech jejich pokračovatelů se téměř výhradně objevují nástavkové úly, tedy ty, které splňují požadavky na snadnou obsluhu, dodržení správných léčebných zásahů a při správně vedených včelstvech mají všechny předpoklady na vysoký medný výnos. Je téměř jisté, že tento trend bude pokračovat, protože k tomu napomáhá i osvěta vzdělanost včelařů i dotační programy ze strany krajů a státu. Jenom fakt, že u nás přibylo šikovných výrobců úlů a pomůcek pro úspěšné včelaření, dává předpoklad k tomu, že nové úly se budou objevovat ku prospěchu všech ve stále větším počtu a že ty staré a nevyhovující poslouží už jenom jednou, svým teplem, až si s nimi včelař zatopí. Jiří Sláma, učitel včelařství jiri-slama@seznam.cz únor 2013 l 39

6 rubrika Jak to dělám já Alternativní přístup ke včelaření V posledních létech se v našich včelařských médiích objevují zmínky o tzv. alternativním ošetřování včelstev. Velmi zjednodušeně bývá tento přístup ke včelaření spojován pouze s používáním kyseliny mravenčí nebo jiných organických kyselin v boji proti kleštíku včelímu, tedy proti varroáze. To je však názor velice zužující celou problematiku a ve své podstatě není pro alternativně uvažujícího včelaře stěžejní. V tomto článku uvedu, jak se na alternativní přístup ve včelaření dívám a především, jak jej praktikuji. Co je tedy alternativní přístup ke včelaření? Odpověď na tuto otázku musíme hledat přímo u včelstev v přírodě. My, lidé, jsme včely přenesli z jejich přirozeného prostředí ke svým obydlím. Zásadně jsme změnili jejich vnější i vnitřní životní podmínky. Velmi svérázným způsobem jsme také zasáhli do přírodní selekce. Jaké jsou důsledky? Obydlí v dutinách stromů a skal jsme nahradili novými úly, ve kterých jsou rámky a mezistěny. Hluboké lesy, prosluněné mýtiny, louky a stepi jsme nahradili monokulturami, jako jsou lány řepky, slunečnice apod. Včelstva v přírodě nikdo nerozmazloval, přežívalo vždy jen to, které se dokázalo přizpůsobit přírodním podmínkám a ubránit přirozeným nepřátelům. Tuto možnost volby jsme však včelámsvými zásahy do jejich života vzali. Včelstva v přírodě nikdo nezužoval, nikdo jim neodebíral jejich přirozené zásoby, tedy med, nikdo jej nenahrazoval podle svého uvážení dodáváním cukru v době, kdy mají včelstva v přírodě již klid a připravují se na nejtěžší období roku - zimu. Pravděpodobně většina z tzv. alternativců se nechce vrátit ke včelaření v klátech nebo košnicích. Přesto však i v našich moderních úlech s rámky a v prostředí, které jsme vytvořili, můžeme své včelaření přizpůsobit více přirozeným dispozicím včel a více využívat jejich vlastnosti ku prospěchu včel i nás lidí. To je asi stěžejní myšlenka alternativního přístupu ke včelaření. Nejde tedy v prvé řadě o techniku, ale o jiný pohled a jiné včelařovo myšlení. Dnešní tzv. konvenční přístupy včelaření totiž vnucují včelám to, co jim nemusí vždy prospívat, a to může být také jednou z příčin velkých úhynů u nás i ve světě. Prostor Prostor je základní podmínkou života každého organismu, tedy i včelstva. Včelstvo v přírodě obsadí určitou dutinu (někdy ani to ne), ve které se vyvíjí, staví dílo, pečuje o plod, shromažduje zásoby nutné pro přežití, brání se přirozeným nepřátelům a v případě příznivých podmínek se i množí. Alternativní včelaři chápou, že prostor pro včelstvo musí být po celý rok relativně stálý. Tím je základní program rozvoje včelstva dán již v prvopočátku. Včelaři tak snadněji odhalují slabá nebo zlomová místa, která jsou důležitá pro život včelstva (někdy i pouhé přežití) i pro zootechnickou strategii včelaře. Je-li ovšem schopen život včelstva takto vnímat. Včelstvo je superorganismus, sociální společenství, kde jednotlivé sociální skupiny včel mají 40 l Včelařství

7 Jak to dělám rubrika já Tabulka-zimování na medu a cukru. Porovnáni spotřeby zásob při zimování na cukru a medu r , stanoviště Bukovno Průměrná spotřeba říjen listopad prosinec leden únor celkem Zimování na cukru 3,06 1,43 1,68 1,93 3,65 11,75 Zimování na medu 2,45 0,50 1,08 1,93 3,10 9,06 Rozdíl mezi spotřebami (-snížení, + zvýšení) -0,61-0,93-0,6 0 0,55-2,69 svou úlohu. Harmonicky do sebe zapadají, prolínají se, existují mezi nimi vztahy s jistými pravidly, které je výhodné při alternativním ošetřování včelstev respektovat. Pochopení výše uvedeného je podle mne podstatou alternativního přístupu ke včelaření. Potom je v podstatě jedno, jaký úl včelař zvolí, neboť bude umět včelařit ve všem. Včelstva v přírodě úlovou otázku a otázku rámkových měr dávno vyřešila za nás. Na to my lidé často zapomínáme nebo si to vůbec neuvědomujeme. Podle mého soudu však požadavky na relativní stálost velikosti prostoru, avšak i potřebnou variabilitu, splňují nejvíce především nástavkové úly. S přihlédnutím k výše uvedenému jistou renesanci však u alternativců zažívají i ležany a tzv. trámkové úly, jako je úl Warré a další. Pro některé z nás se to může zdát jako krok do pravěku, avšak ve světě existují prosperující a přitom takto vedené včelařské provozy, čítající i několik stovek včelstev. Přirozené zásoby po celý rok I zde jde vlastně o využití toho, na co jsou včelstva geneticky připravena. Možná, že si mnozí konvenční včelaři neuvědomují, že někdy nechtěně napodobují to, co by u včelstev v přírodě probíhalo zcela přirozeně. Příkladem může být třeba převěšování zavíčkovaného plodu do medníků. U včelstva v přírodě by takovýto stav nastal v momentě, kdy by byl plod zatlačován k česnu zásobami, přičemž by zavíčkovaný plod zůstával právě ve styku se zásobami. Po celá desetiletí jsme šlechtili včely na zimování na cukru a také zde se naše selekce velmi odklonila od té přírodní. To se ovšem stalo až poté, kdy byl cukr levnější než med. Přirozenou a komplexní potravou pro včelstvo však je med a pyl všeho druhu. Na těchto zásobách v předchozích milionech let včelstva žila, a ta, která to z nějakého důvodu nedokázala, byla vyřazena z dalšího přirozeného výběru a uhynula. Zajímavé jsou poznatky o ekonomice včelstev, vedených tak, že jejich přirozená strava, tedy med je jim k dispozici po celý rok. Někteří včelaři se totiž mylně domnívají, tím že ponechají včelám větší množství medu na zimu, nebo pokud zásoby jsou tvořeny pouze medem, Divoce žijící roj ztrácí medný výnos. Argumentují tím, že cukr je levnější než med. Jenže zapomínají, že ekonomika neznamená jen počítat to, co tzv. ušetří, ale také to, co získají. Pozorování v tomto směru provádím od r a v mých podmínkách je zřejmé, že včelstva zimující na medu mají o cca 30 % nižší zimní potřebu. Jak ukazují další pokusy a zkušenosti, včely kvalitně živené medem po celý rok a také na něm zimující, jsou proti těm zimujícím na cukru mnohem zdravější a žijí i o několik týdnů déle. To se samozřejmě projevuje ve zvýšené vitalitě a síle včelstva a hlavně v odolnosti vůči nemocem a připravenosti i k té nejmenší snůšce. Právě na taková včelstva jsou však dnes mnozí včelaři v ČR odkázáni. Tomuto přístupu plně vyhovuje včelaření s tzv. mednou komorou, které je založeno na přirozené zákonitosti včelstva v přírodě, tedy zákonitosti integrity plodu a zásob. Sám takto včelařím od r Někteří včelaři se mne ptají, jaké jsou výnosy u takto vedených včelstev. S jistým zjednodušením lze říci, že při stejných výnosech jsem ušetřen nákladů na krmení na podzim nebo jsou jen minimální. Časové a finanční dopady jsou každému zřejmé. Má to však i dopady jiné, například zdravotní, což se opět může promítnout do ekonomiky včelařských provozů. Pochopitelně vše má svá pro a proti a je normální, že si uvedenou zootechniku může každý uzpůsobit svým podmínkám. Zde je prostor pro včelařovu tvořivost a uplatnění svých znalostí. Nejsem ale sám, kdo tento nebo podobný způsob včelaření praktikuje. Jména jako Ing. Jan Jindra, Arnošt Klukas nebo Josef Volejník není třeba nikomu z českých včelařů zvláště představovat. Přirozené dílo Konvenční včelaři si dnes neumí představit včelaření jinak, než s mezistěnami. Přesto ale včelám v přírodě nikdo žádné nedával a včely stavěly to, co potřebovaly. V našich úlech jsme včelám vnutili krom mezistěn a rámků i rozteče mezi jednotlivými rámky (plásty) a jaksi včelám předepisujeme, jak se mají chovat v domnění, že je to tak dobré pro nás i pro včely. Někdy tomu však bývá zcela naopak, což si nechceme přiznat, nebo to vůbec nevidíme. Včelí dílo v přírodě má svou architekturu, která vychází ze zcela jiných zákonitostí a potřeb včelstva, než jak to vidíme my, lidé. Svá pravidla umístění v něm má nejen dělničí i trubčí dílo, ale i tzv. galerie, tedy volné prostory a další. Zákonitě v něm jsou umístěny zásoby medu, pylu a plod. Plod je, jakoby na gumě, umístěný právě mezi česnem a zásobami a podle okolností se zákonitě pohybuje tím či oním směrem. Zákon česna je při této architektuře včelího díla stěžejním momentem. Alternativně hospodařící včelaři nepoužívají při svém včelaření mateří mřížku, Pro zajímavost uvádím tabulku, která dokládá velikost buněk na přirozeném díle bez mezistěn některých včelích ras druhu Apis mellifera. Rasa A. m. Místo Autor Vel. děl. buněk v mm Vel. trub. buněk v mm Jemenica Oman Dutton ,75 6,2 Tschad Gadbin ,7 Scutella Tansanie Smith ,8 Monticola Tansanie Smith ,04 Litorela Tansanie Smith ,62 6,15 Adansonii Angola Portugal-Araujo ,8 Afrikanizovaná Jižní Amerika Rinderer ,0 únor 2013 l 41

8 Jak to dělám já Včely nepotřebují pro svůj život ani dutinu která omezuje volný pohyb včelstva na vystavěném dílu. Praktické poznatky ukazují, že je i jedním z největších omezovačů výnosů medu. Výjimkou při jejím použití jsou zootechnická opatření proti varroáze a také při chovu matek. Jaké dopady může mít používání mezistěn na život včelstva, zaznamenali včelaři na Dálném východě na začátku padesátých let minulého století. Tam totiž tamní včelaři v prvopočátcích ve svých úlech nepoužívali žádné mezistěny a včelstva žila jen na přirozeném díle. V průběhu desetiletí se tam včelstva žijící ve volné přírodě i chovaná včelaři stýkala s kleštíkem a byla vystavena jeho invazi. Časem se stalo, že našla s tímto parazitem určitou rovnováhu, jak to dokazuje příklad primorské včely. Tamní včely se staly vůči kleštíkovi částečně odolné. Jenže pokrok v podobě mezistěn tam po II. světové válce dorazil také. Důsledek byl ten, že nastaly ohromné úhyny včelstev, ne nepodobné těm, se kterými se dnes včelaři setkávají v USA a vlastně na celém světě, tedy i u nás. Sám jsem letos vstoupil do své deváté sezony bez mezistěn na rámkových mírách 390 x 160 mm a 448 x 159 mm. Zaznamenal jsem ještě jednu zkušenost na tzv. volné stavbě bez mezistěn v rámcích. Zjistil jsem totiž, že v některých včelstvech se včely nerodí za 21 dní od položení vajíčka matkou, ale i výrazně pod 20 dní. Velikost buněk u těchto včelstev byla 4,9 mm proti běžným 5,1 5,4 mm u díla na mezistěnách. Toto se včelstva naučila po několika generacích, kdy žila jen na volné stavbě. Dnes ještě nevím přesně, co může být příčinou zkrácení vývoje plodu. Zdá se tedy, že touto vlastností (zkrácení vývojového cyklu plodu) jsou nadána také naše včelstva a ne pouze Apis cerana cerana (19,2 dne, Ruttner) nebo Apis melifera monticola (18,5 dne, Br. Adam), Apis melifera scutella (20 dní, Ruttner), jak uvádí odborná včelařská literatura. Je však zřejmé, že právě toto může být dalším velmi výrazným momentem v omezení rozvoje kleštíka v našich včelstvech, pokud zkrácení vývojového cyklu včely nebude provázeno jinými nepříznivými dopady na zdravotní stav včelstva, například vyšší náchylností na virová onemocnění plodu nebo včel. Předností krácení vývoje včely a trubce je, že působí téměř rovnoměrně ve včelstvu po celý rok. To je výrazný rozdíl oproti některým jiným schopnostem včel, kterými se kleštíku brání. Navíc je to pro včelstvo energeticky nenáročné, což je v přímém kontrastu například s mechanizmy, které vycházejí jen z tzv. hygienického chování. Domnívám se, že větší pochopení sociálních vztahů ve včelstvu může být klíčové i při boji proti kleštíkovi a šlechtění na tzv. varroatoleranci. Pochopení architektury včelího díla v tom může hrát klíčovou roli. Příklady včelstev v přírodě i včelstev obdobně vedených v úlech ukazují, že zde existuje určitá posloupnost vlastností, kterou bychom měli respektovat a nevybírat při selekci pouze to, co se nám z nějakého důvodu hodí nebo líbí. Po určitých zkušenostech se včelstvy přenesenými z přírody do našich úlů a několikaletých pozorováních včelstev Alternativní včelaři nepotřebují rámky. Stačí jim horní loučky, Foto V. Smolík na díle bez mezistěn však musím říci, že význam přirozeného včelího díla spatřuji především v jeho určité architektuře, která je poměrně zákonitě dána. To může mít pro nás a naše včely daleko větší význam, než si dokážeme připustit. Včelí dílo v přírodě totiž vykazuje mnohem větší variabilitu na straně jedné, ale také stabilitu na straně druhé. To však v našich úlech a díle na mezistěnách nemůžeme vidět, a proto také nemůžeme dobře vní- 42 l Včelařství

9 Jak to dělám rubrika já mat smysluplnost tohoto uspořádání přirozeného včelího díla. Právě to se však alternativně uvažující včelaři snaží ve svém včelaření využívat, protože se domnívají, že to může být pro život včelstva velmi důležité. Foto V. Smolík Vzorem je včelstvo v přírodě Ano, na toto si vždy vzpomenu, když řeším u svých včelstev určitou zootechnickou otázku. Včelstva v přírodě nikdo nerozmazloval. Naopak byla nepřetržitě vystavena tvrdým podmínkám. Na to je však včela medonosná geneticky připravená. Důkazem je částečně i to, že také dnes dokážou včelstva ve volné přírodě přežívat navzdory tzv. civilizačním nemocem včel a jednostranným snůškovým poměrům. Právě nedostatečné pochopení biologie včely způsobuje, že v našem konvenčním včelaření začaly převládat více technické přístupy před těmi biologickými. Dobře je to například vidět v našich přístupech k řešení včelích nemocí. Namísto toho, abychom využívali zkušeností z přírodní selekce a schopnosti včel dále se rozvíjet, začali jsme selektovat včely tak, že to vyhovuje pouze nám. Začali jsme jednostranně upřednostňovat jen a jen výnos a zapomínáme na to, že včelstva přežívala po miliony let právě díky své variabilitě a harmonickému rozvoji všech vlastností. Podobně, jako v ostatních oblastech života lidské civilizace, jsme se tak dostali do tzv. krysího závodu, kdy sice vyřešíme jeden problém, ale vytvoříme několik dalších. Prostě začali jsme místo moudrého využívání zkušeností předků vyrážet klín klínem s vidinou vyššího nebo jednodušeji dosaženého zisku. Vždyť nám dnes připadá normální, že naše výnosy jsou provázeny dodatečnými náklady (např. na léčiva, krmení ), které by při dodržování kritérií přírodní selekce nebyly třeba. Naopak je zde patrná snaha o maximální tvrdou selekci včelstev, zaměřenou především na odolnost vůči nemocem, resp. schopnost přežití. Prioritně tedy musíme život včelstva více poznat a přizpůsobit se mu. Ostatní, tedy výnos, mírnost apod. jsou jakýmsi, i když ne nedůležitým, doplněním části obrazu, kde stěžejním motivem je právě schopnost včelstva vyrovnat se s prostředím a vlastně i naší současnou zootechnikou. Jde nám tedy o to mít relativně stejné výnosy, jen s mnohem menšími náklady. Z komerčního hlediska může být důležité i to, že takto včely produkují med s vyšším množstvím biologicky aktivních látek a relativně bez reziduí. Boj proti varroáze však u alternativních včelařů neznamená automaticky slepé a okamžité vyřazení syntetických léčiv a jejich prosté nahrazení organickými kyselinami např. kyselinou mravenčí, jak této skupině včelařů mnozí neoprávněně podsouvají. To by byl skutečně velmi zúžený a nepravdivý pohled. Naopak alternativní včelař se snaží pochopit a zdokonalit stávající metodiku boje proti kleštíkovi např. tím, že umí využívat plodového rytmu k nejefektivnějšímu uplatnění ozdravných opatření. Těmi ale nemusí být pouhé vkládání léčiv do včelstev. Jsou zde i biologickotechnické přístupy, jako je i umělé vytváření plodových přestávek v průběhu sezony a pod. Tím se napodobuje stav, který je znám třeba u včely východní (Apis cerana cerana). Ta proti roztoči Varroa destructor využívá několik strategií a častější migrace, spojená s plodovou přestávkou v sezoně, je jednou z nich. Pro včelaře, chápajícího boj proti kleštíkovi takto, je krom zdraví jeho včelstev důležité i to, že nesmí ohrozit svým přístupem ostatní včelaře. Proto je zde pravidelné a co nejkomplexnější monitorování populace kleštíka po celý rok samozřejmé. Zkuste se např. včelaře, vyznávajícího alternativní přístup, zeptat třeba v polovině července, kdy nejde jen o populaci kleštíka, ale i o přítomnost virů, jak jsou na tom jeho včelstva s varroázou? Zpravidla vás zahrne spoustou informací a údajů ze svých pozorování a určitě i navrhne odpovídající opatření k tlumení varroázy v daný okamžik pro danou lokalitu. Je to proto, neboť pochopil, že za svá včelstva si je zodpovědný on sám a nikoliv ti druzí. Alternativně uvažující včelař je vždy připraven spolupracovat s orgány SVS a okolními včelaři, kteří o to stojí. Zavazuje ho k tomu i etický kodex, zveřejněný na Z toho mohou profitovat všichni včelaři v jeho okolí, ale i celý obor. Tento přístup je v přímém kontrastu s těmi, kteří sice prohlašují (k mé velké lítosti to jsou často i funkcionáři včelařských organizací), že dodržují stávající metodiky ošetřování včelstev proti VD, avšak každoročně zamořují své okolí množstvím, v mnohých případech i rezistentních, roztočů a geny zcela neduživých včelstev, která by ve volné přírodě přežila jen krátkou dobu. Ti, kteří se skutečně na cestu alternativním včelařením vydali, chápou, že existuje i určitá posloupnost přirozených vlastností včelstva kleštíkovi po určitou dobu vzdorovat a snaží se slabá místa, kdy již tyto vrozené dispozice nestačí, překlenout léčebnými zákroky a vhodnou zootechnikou. To je v současné době reálná možnost, jak množství syntetických léčiv do našich včelstev snížit a příliš se od přírodní selekce neodtrhnout. Osobně považuji také používání organických kyselin proti kleštíkovi za dočasné a ve své podstatě dnes již překonané řešení. My, alternativně uvažující včelaři chápeme, že problémy nejen varroázy, ale včelích nemocí obecně, jsou především problémy chovatelské a zootechnické, ne pouze jen veterinární. V tomto se jen snažíme navázat na práci našich předků, kteří toto chápali zřejmě mnohem komplexněji. Možná, že po přečtení článku někteří z vás nebudou s něčím souhlasit. To je naprosto normální, takový už je život. Ani já nemám patent na pravdu. Možná ale, že si mnozí z vás uvědomí, že takto při ošetřování svých včel postupují nebo uplatňují něco z výše uvedeného. Pak vás vítám mezi námi, kteří se k alternativnímu přístupu hlásí. Za své příznivce totiž považujeme i ty, kteří souhlasí jen s částí našich tezí a etického kodexu. Alternativní přístup neznamená žádnou povinnost, ale možnost včelařit trochu blíže přírodě. Ve své podstatě tedy nejde vůbec o propagaci určitých úlových soustav. To je skutečně podružná otázka. Nám se jedná o propagaci jiného úhlu pohledu na včelařství. Prostě jiného včelařského myšlení. Ing. Leoš Dvorský, učitel včelařství, člen vědecké komise ČSV, o. s., člen nezávislého hnutí včelařů ŠANCE PRO VČELY. Divočina únor 2013 l 43

10 Včelařská praxe Jarní prohlídka včelstev Jakmile včely počaly navštěvovat zdroje vody, donášet pyly z časně kvetoucích rostlin, olše lepkavé, jív, podběle, sněženek, a teplota ve stínu vystoupila nad 10 C a výše, tu nastává čas jarních prohlídek včelstev. Takto to dělali již naši moudří předkové a dělají to i dnešní včelaři. Jaro, které se již blíží, způsobuje některým včelařům svrbění dlaní z touhy po prvých žihadlech, která obdrží jako bonus při prvém jarním otevření včelstev. Zkušení matadoři oboru již dávno polátali včelařské klobouky, opravili měchy kuřáků a nabrousili rozpěráky. Panicové v oboru vytáhli nové dárky, nadělené pod vánočním stromečkem a všichni již netrpělivě přešlapují kolem úlů s pohledem úzkostlivě upřeným na teploměry s otázkou v očích, úžžž??? Úžžž to půjde??? Jsou však i staří kozáci, kteří jarní prohlídky záměrně nedělají. Kontrolu včelstev ponechávají na období rozšiřování, tzv. nasazování medníků. Svůj postup odůvodňují správnou přípravou včelstev již při zazimování v podletí minulého roku s dostatkem zásob a na dostatečném prostoru a vybraných plástech. Jsou však i jiní, které označme jako včelaře lajdáky. Znali je již i naši předkové a budeme se muset smířit s tím, že s úporností plevelných bylin přežijí další věky a budou je znát i naši potomci. Ti bez hnutí prstu čekají, zda zimu jejich včelstva přežijí. A co my? Podle dnešních poznatků a praxe nynějších již zodpovědných včelařů, chceme toho vědět o našich včelstvech co nejvíce. Mnohé tyto poznatky jsme získali již čtením vložené podložky při odběru zimní měli. Tuto měl jsme odeslali příslušným laboratořím, aby odborně spočítali, kolik že těch potvor kleštíků včelích na podložku spadlo. Chovatelé matek, kterým to zákon stanoví, ale i někteří dobrovolníci, si nechávají z této měli zjistit také možné napadení včelstev morem včelího plodu. Další použitelné informace včelaři při jarních proletech čerpají i z dalších poznatků, získaných čichem, pohmatem či poslechem. Protože při pilném studiu včelařské literatury za dlouhých zimních večerů k mnohým sděleným poznatkům dospěli, tak vědí, že včelstvo nyní bude potřebovat: co nejvíce přezimovaných zdravých včel, tepelnou pohodu plodu, dostatek potravy v dosahu včel, zdravé plodové těleso, zdravou a výkonnou matku, která klade vajíčka nejlépe s kadencí rychlopalného kulometu. Jak je to s množstvím přezimovaných včel Jedním z určujících faktorů jarního rozvoje včelstva je množství přezimovaných včel (síla včelstva). Obecně platí: čím více zdravých včel je ve včelstvu, tím více plástů plodu je včelstvo schopno obhospodařovat a tím rychlejší je jarní rozvoj včelstva a naopak. Starší literatura uvádí pro včelstva zimovaná v jednom prostoru (plodišti), že silná včelstva v tuto dobu obsedají 7 plástů, střední 5 6 plástů a slabá pouze 5 plástů. Tímto hodnocením můžeme stanovit i sílu nynějších nástavkových včelstev zimovaných ve dvou a více nástavcích. Rovněž je potřeba si při prohlídce všímat projevů chorob dospělých včel, úplavice, měňavkové (amébové) nákazy, nebo jedné nejrozšířenější nemoci dospělých včel, nosemózy. Zde se celkem pravidelně setkáváme také se zácpou včel (Májovkou). Tepelná pohoda plodu Ta je pro rozvoj včelstva nyní nanejvýš důležitá. Včelstvo musí vyhřát plodiště, aby bylo schopno zabezpečit tepelnou pohodu plodového tělesa. Teplo však včely potřebují i z důvodu prevence proti rozvoji prvoka Nosema apis, který způsobuje zejména na jaře velké škody na včelstvech. Proto bychom měli plodové těleso umístit do nejteplejšího místa v úlu a provést dodatečné zateplení stropů. U slabších včelstev je možno využít možnost komorování Blinovou přepážkou. Tím se omezí prostor plodiště na obsednuté plásty. Přepážka současně umožní včelám přístup k zásobám umístěným mimo plodiště. Dostatek potravy v dosahu včel Vlastní zásoby, zpracované včelami ještě v minulém roce, by měly dostačovat do doby, než příroda nabídne přirozenou potravu. Při první prohlídce především zkontrolujeme, zda jsme správně odhadli množství zbývajících zásob, případně upravíme i jejich rozmístění. Včelstva by měla mít v tuto dobu k dispozici alespoň 5 kg zásob, to platí pro klasické úly a u nástavkových úlů nejméně dvojnásobek. V případě potřeby doplníme zásoby plásty s medem nebo podáním medocukrového těsta. V tom nejhorším případě a z nouze nejvyšší, použijeme 44 l Včelařství

11 Včelařská praxe cukerný roztok. Dbáme na to, aby zásoby byly pro včely snadno dostupné. Taktéž bychom se měli snažit, aby úkony, které ve včelstvech provedeme, pokud je to možné, měly dlouhodobý charakter, abychom včely nerušili častými úpravami. Pokud komorujeme v klasických úlech (Budečský, Univerzál ), nevyhneme se bohužel, častějšímu vyrušování včelstva při rozšiřování plodiště. I u nástavkových úlů můžeme komorovat, nebo můžeme přesunout část zásob i pod plodové těleso pouhým přeložením (výměnou) nástavků. Včely tyto zásoby poté přenášejí do plodiště. To evokuje představu přínosu potravy a má na včelstva podněcovací efekt. Přenosem zásob k plodu včely zároveň uvolňují buňky pro rozšiřování plodového tělesa, a proto nejsou u nástavkových úlů nutné častější kontroly. Zdravé plodové těleso Při kontrole plodu především zjišťujeme velikost zavíčkovaného a též otevřeného plodu. Důležitým parametrem je i mezerovitost plodu či nález trubčího plodu v dělničích buňkách a jiné anomálie, například nález několika jednotlivých buněk se zčernalými, propadlými a perforovanými víčky. Takový plást je třeba zaslat na vyšetření. Může se jednat o virovou nákazu včelího plodu (pytlíčkovou chorobu), nebo hůře o mor včelího plodu. V této době můžeme nalézt ve větších plochách i zimou uhynulý plod na okrajích plástů. Nyní je vhodná doba i pro přiložení plástu s trubčími buňkami k okraji plodového tělesa. Trubce budeme v brzké době potřebovat při raném chovu matek. V tuto dobu do plodiště nevkládáme žádné stavební rámky. To ponecháme až na dobu vzniku stavební činnosti. Zdravá a výkonná matka Zdravá a výkonná matka je velice důležitou podmínkou zdárného rozvoje včelstva. V tomto období můžeme matku ve včelstvu poměrně snadno najít. Tím spíše, máme-li matky značené. Pokud nejsou značené, máme nyní příležitost nalezenou matku označit. Nesnažíme se však matku nalézt za každou cenu. Zatím nám musí stačit poznatky získané z prohlídky plodového tělesa. Jestliže jsme ve včelstvu nenašli plod v žádném stádiu, nebo je plod mezerovitý či trubcovitý (trubčí plod v dělničích buňkách), je to důvod k výměně matky. To provedeme nejsnadněji spojením s přezimovaným záložním včelstvem s mladou matkou. V takovém případě musíme starou nekvalitní matku vyhledat a ze včelstva odstranit. Slovo na závěr Při této prvé podrobné jarní prohlídce našich včelstev jsme zjistili, v jaké síle naše včelstva přezimovala, na jakém místě v úle mají plodové těleso, kolik mají zásob a kde, kolik mají jakého plodu, přitom jsme hledali i choroby dospělých včel a plodu, popovídali si s matkou a darovali jí slušivý náhrdelník. Navíc jsme se včelstvům snažili zabezpečit to nejteplejší místo pro plod a pokusili jsme se včely podvést fingovanou snůškou z jejich vlastních zásob (podněcování). Někteří včelaři mají vůči dvěma posledním úkonům své výhrady. Tvrdí, že uteplování a podněcování může být i kontraproduktivní, že včelstva připravujeme na rojení. Namítají, že včelstva po celé miliony let přežívala bez lidských zásahů, a proto ví nejlépe sama, jak má jejich jarní rozvoj vypadat. Avšak odmítají si uvědomit, že po celé ty miliony let ta příroda nebyla ovlivňována lidskou činností tak, jako je tomu posledních cca dvě stovky roků. K té přípravě na rojení, je to jen otázkou metodiky ošetřování, aby námi ošetřovaná včelstva předčasně nedosáhla pohlavní zralosti. A to nejdůležitější! Při jarní prohlídce nesmíme litovat času na pořízení podrobných poznámek do úlového výkazu každého včelstva. Přijdou vhod. Josef Křapka, učitel včelařství Bečov u Mostu Kolem zima, ale ve vzduchu jaro. Foto J. Hájek únor 2013 l 45

12 Aktuálně Věnujme pozornost vyšetření zimní měli Nařádkovaná měl na podložce po vyjmutí ze dna dvou úlů. Ze zimního chomáče nebo v období mimo zimu z celého úlového prostoru, především z plodového tělesa, na dno padají různé odpadky související s životními procesy včelstva. V krátkosti můžeme jmenovat rozmělněná víčka ze zásob (tedy klasickou zimní měl), krystalky zásob, měl z víček plodu, v období bez letové aktivity také mrtvolky včel, mrtvé kukly, části těla včel, požerky, zbytky po různých škůdcích v úlovém prostoru a mrtvé ektoparazity včel. Nejčastěji nás zajímají roztoči Varroa destructor a včelomorky. Právě mrtví roztoči Varroa, především jejich počet, jsou důležitým ukazatelem zdravotního stavu včelstva. V některých oblastech se v měli nacházejí také mrtvé včelomorky. Často jejich větší počet způsobuje velké obavy, pokud jsou zaměněny za roztoče Varroa destructor Zásadní rozdíl mezi nimi spatřujeme ve tvaru a počtu nožiček. Roztoč má tvar oválný, je širší než delší a má 4 páry nohou. Včelomorka patří mezi hmyz, je podlouhlého tvaru a má tři páry nohou. Podívejme se na problematiku odběru zimní měli, která se odebírá v období od ledna až do poloviny února. Podložky, pokrývající celé dno úlu, se měly očistit cca jeden měsíc před odběrem měli, tj. v prosinci. Za toto období spadne z úlového prostoru na podložku asi 5 % roztočů. Na jednoho roztoče, spadlého na podložku tj. do veškeré měli z úlu za toto období, zůstává ve včelstvu ještě 19 živých roztočů. Proto pro objektivní posouzení stupně nakažení je nutné odebrat ze včelstva a k vyšetření do laboratoře odeslat veškerou měl ze stanoviště!! V laboratoři se počítá exaktně počet roztočů do tří na včelstvo a z těchto údajů se hodnotí nákazová situace. Krajní hodnota, kdy se nařizuje nátěr zavíčkovaného plodu M-1 AER, je průměrný počet roztočů na včelstvo na stanovišti 3, tj. ve včelstvech zůstává v průměru asi 60 roztočů. Tito se mohou od jara do podletí namnožit až krát, tj. na 6-10 tisíc roztočů, což je hodnota silně ohrožující přežití včelstva v období podletí - podzim a v zimě do následujícího roku. Vyšetření vyjadřuje průměrnou hodnotu na včelstvo z celého stanoviště, ze zkušenosti víme, že je na stanovišti několik včelstev s podstatně vyšším počtem roztočů. Jak může dojít k neodebrání veškeré spadlé měli nebo následnému snížení počtu roztočů detekovaných ve vyšetřované měli na včelstvo oproti skutečnému množství spadlých roztočů ve včelstvu: Při proletu včelstev před vlastním odběrem měli byla část vynesena z úlu nebo včelař neodevzdal veškerou měl Pozdějším očištěním podložek než 1 měsíc před odběrem měli Neopatrnou manipulací s mělí Z podložek kvůli namrzlému ledu nebyla odebrána veškerá měl. Vložením odebrané měli do neprodyšného obalu měl v několika dnech zplesniví a roztoči v laboratoři nejsou detekovatelní, vzorek nelze ani v některých případech vyšetřit. Měl pro vyšetření musí být suchá. Pokud nebude odebraná měl přeseta přes pletivo s oky 3 x 3 až 4 x 4 mm, laboratoř bude mít s vyšetřením vzorku problémy. Pokud se do vzorku dostanou lehké jemné příměsi (rozdrcený polystyren, jemná drť ze včel po myších), ty při vyšetření plavou na hladině a znesnadňují popřípadě znemožní spočítat roztoče ve vzorku. Pokud se v lednu nepodaří z různých objektivních či subjektivních důvodů odebrat veškerou měl, je čas ještě v průběhu ledna a února ponechat v úlech podložky a odebrat náhradní vzorek. U vzorků s částečným odběrem veškeré spadlé měli je nutné toto pak zohlednit při hodnocení výsledků vyšetření. Hodnotit, zda množství měli ve vzorku odpovídá počtu včelstev, nenáleží a nemůže náležet laboratoři, tato záležitost se musí řešit při odběru a odesílání vzorků měli. Věnujte velkou pozornost výsledkům vyšetření. Účelem, tedy cílem, není dosažení výsledku do 3 roztočů na včelstvo tak, aby včelař nemusel provádět jarní ošetření. Hlavním cílem je získat informaci o skutečném zdravotním stavu včelstev. V případě silnějšího napadení má pak včelař dostatek času před včelařskou sezónou udělat potřebná účinná opatření. Mezi nejúčinnější pak patří nátěr zavíčkovaného plodu emulzí M-1 AER. ZN PRV 46 l Včelařství

13 Aktuálně Zamyšlení nad cenou jednoho mikrobiologického vyšetření Mor včelího plodu je onemocnění včely medonosné, které způsobuje sporulující grampozitivní bakterie Paenibacillus larvae. Onemocnění je definováno jako přítomnost původce onemocnění (P. larvae) a zároveň přítomnost klinických příznaků. Tato definice je uvedena v Manual of Diagnostic Tests and Vaccines for Terrestrial Animals [1]. Tento manuál vydává Světová organizace pro zdraví zvířat (World Organisation for Animal Health) a najdete zde uvedené diagnostické postupy pro jednotlivá onemocnění zvířat, včetně včel. Pokud se tedy ve včelstvu najdou pouze suspektní klinické příznaky, nebo jen původce bakterie P. larvae, nejedná se ještě o prokázané onemocnění moru včelího plodu. Vegetativní formy a sporangia Paenibacillus larvae Původce moru včelího plodu je možné detekovat z různých klinických materiálů, především z buněk s podezřelým plodem, medu, pylu, mateří kašičky, dospělých včel a měli. Měl je považována za vhodný materiál pro prevenci a monitoring tohoto onemocnění. Přesto je v manuálu uvedeno, že bakteriologické kultivační techniky, případně molekulárně-mikrobiologické testy jsou často pozitivní i u včelstev bez příznaků onemocnění, tedy u klinicky zdravých včelstev. Nicméně vysoká kvantita však obvykle svědčí o klinické manifestaci onemocnění. Zde je nutné vzít v úvahu různé kmeny P. larvae, které mohou mít různou virulenci, tedy různou míru schopnosti vyvolat onemocnění. Vlastnosti P. larvae však v této oblasti nejsou dosud zcela popsané. V poslední době je v České republice velmi často prováděné vyšetření P. larvae z měli. Tato metoda umožňuje vytipovat podezřelá včelstva a u nich provést klinické prohlídky. Takový postup jednoznačně zvyšuje počet odhalených klinicky nemocných včelstev a má mnohem vyšší senzitivitu než plošně prováděné klinické prohlídky. V tomto textu bych se však rád zamyslel nad cenou tohoto vyšetření. Cena vyšetření jednoho vzorku se pohybuje mezi Kč, přičemž se s různými manipulačními poplatky může vyšplhat až na 900 Kč. V humánní mikrobiologii, tedy v diagnostice nemocí lidí, platí vyhláška Ministerstva zdravotnictví, která definuje seznam zdravotních výkonů s bodovými hodnotami [2], podle které proplácí zdravotní pojišťovny zdravotnickým zařízením (včetně laboratoří) provedené výkony. Vyhláška se pochopitelně týká všech zdravotnických výkonů, tedy nejen laboratorních, ale i ostatních léčebných metod. Srovnáme-li vyšetření P. larvae z měli tak, jak je definováno ve výše uvedeném manuálu [1] a kultivační techniky v humánní Spory Paenibacillus larvae oblasti, lze jako analogické vyšetření označit Kultivační vyšetření sputa dle Muldera pod číslem (nejdražší kultivační vyšetření v bakteriologii odbornost 802). Při tomto vyšetření počítáme s úpravou vzorku, inokulací na 3 pevné půdy a provedení 3 preparátů barvených dle Grama (viz kalkulační listy vyšetření). Kultivace je prováděná za zvýšené tenze CO 2 na kultivačních médiích, které jsou analogické s médii používanými pro kultivaci P. larvae. Vyšetření č je ohodnocené 184 body a zahrnuje materiálové náklady, odpisové náklady na laboratorní zařízení a práci laboratorního pracovníka. Jeden bod je v humánní medicíně ohodnocený maximálně 1 Kč. Cena tohoto analogického vyšetření není tedy vyšší než 184 Kč. Identifikace P. larvae je v manuálu [1] rovněž popsaná. Je možné zvolit biochemické testy, případně molekulárně- -genetické techniky (PCR). Vzhledem k tomu, že identifikace P. larvae je snadná, není potřeba volit drahé molekulárně-genetické testy (materiálové náklady těchto testů se pohybují mezi Kč). Za zlatý standard lze tedy považovat biochemické testy, založené na průkazu katalázy a proteolytické aktivity (hydrolýza kaseinu), spolu s mikroskopií. Ve výše uvedeném seznamu zdravotních výkonů pro humánní medicínu [2] je analogickým testem Identifikace kmene orientační jednoduchým testem pod číslem s hodnotou 19 bodů. V případě identifikace P. larvae by bylo možné provést dvě takováto vyšetření, tedy v hodnotě 38 bodů. Srovnáme-li tedy cenu vyšetření na přítomnost P. larvae s cenami v humánní medicíně, nepřekročila by cena vyšetření 184 Kč u negativního vzorku a 222 Kč u pozitivního vzorku. Nelze pak v tomto případě nalézt analogii s cenou jednoho kilometru českých dálnic? Jaroslav Hrabák, Ph. D. [1] Manual of Diagnostic Tests and Vaccines for Terrestrial Animals, 7th edition. World Organisation for Animal Health ISBN [2] Seznam zdravotních výkonů s bodovými hodnotami Vyhláška Ministerstva zdravotnictví č. 472/2009 Sb. Růst Paenibacillus larvae na kultivačních médiích: A sporulační médium s hemoglobinem a aktivním uhlím, B krevní agar, C čokoládový agar únor 2013 l 47

14 Včelařská praxe Samovyšetřování včelstev Možná, že se někomu zdá tento název neobvyklý, až prapodivný. Přesto se s podobným utvářením slov shledáváme relativně často. Samoživitelka, samozásobitel, samospráva, samovyšetřování prsů a další. Vždy to znamená, že si něco mohu udělat sám a tedy ne, že by se ta věc sama udělala. Samovyšetřování včelstev je postup, kterým si každý sám může zjistit, ve kterých včelstvech mu roztoči přežívají a může přibližně odhadnout jejich počet, tedy i závažnost napadení. Nebudeme si dělat iluze, že při léčbě varroázy dodrží všichni včelaři léčebný postup tak, jak je nařízený nebo doporučený. Zejména podzimní léčení je často poznamenáno lidovou tvořivostí ve způsobu i v období aplikace Varidolu. Někdy i díky tomu přežívá do jara zbytečně velké množství roztočů. A právě těch včelařů se následující povídání bude nejvíce týkat. Za rozhodující pro zdravotní stav včelstva v létě a v podletí považuji počet roztočů Varroa destructor (dále jen VD), kteří jsou ve včelstvu v předjaří a začátkem jara. Přibližně můžeme odhadovat, že je to 50x až 60x více živých roztočů, než kolik je přirozený spad za jeden zimní měsíc. Jakmile začne včelstvo silně plodovat, zvyšuje se jejich počet každé 3 týdny cca na trojnásobek. Za 3 měsíce od dubna do konce června tak může stoupnout množství roztočů i 80x proti počtu v předjaří. Jednoduché počty nám pak řeknou, že měsíční spad 3 roztočů v únoru na podložce může znamenat, že je jich ve včelstvu přes 150 živých. Do července může jejich množství dosáhnout 7-10 tisíc. To už znamená velmi vážné ohrožení postiženého včelstva a nebezpečí rozšíření nákazy do okolních úlů. Orientačně nás o úspěchu či neúspěchu podzimního léčení informuje výsledek vyšetření zimní měli. Mimořádná veterinární opatření (MVO) nařizují jarní léčení v případě, že je na stanovišti větší počet roztočů, než 3 na včelstvo. Připouští však léčení i při počtu menším. A právě tady se nejvíce uplatní samovyšetření včelstev. Spady v jednotlivých úlech na stanovišti jsou velmi nerovnoměrné. Jako příklad použiji vlastní čísla z letošního roku. Ve směsném vzorku z 24 včelstev bylo nalezeno 8 roztočů. Netýkala se mě tedy povinnost jarního léčení. Při vyšetření měli z jednotlivých úlů se ukázalo, že roztoči jsou pouze ve dvou z nich. Pak ovšem výsledek 8 roztočů v hromadném vzorku získal zcela jiný význam. Natření plodu M1 AER a fumigace obou včelstev bylo při přechodném oteplení v únoru otázkou několika minut. A výsledek? Abych mohl doplnit tento článek fotografií postupu při vyšetření, musel jsem si roztoče půjčit od jiných včelařů. Vše potřebné k vyšetření Pracovní postup při samovyšetřování spadu roztočů je jednoduchý a čas, který zabere, se v průběhu sezony mnohonásobně vrátí. Po odběru měli pro povinné vyšetření vrátíme očištěné podložky zpět do úlů. Přibližně po měsíci, což je většinou v druhé polovině února, provedeme znovu odběr. Osvědčil se mi tento postup: Měl z jednotlivých úlů nasypu vždy na kus novin velikosti poloviny stránky, označím číslem úlu a zamotám tak, jak je vidět na obrázku. Zámotky s mělí je možno dávat třeba do plastového kyblíku a po návratu domů postavit do sucha a tepla. Po několika dnech měl v prodyšných novinách řádně vyschne a je možno ji vyšetřit. Pozor! Pokud je měl vlhká, vyšetření nemusí být průkazné! Doporučuji obsah zámotku nejprve vysypat na list papíru ohnutý v půlce, ze kterého se bude měl nasypávat do vyšetřovacího kelímku snadněji, než ze zmuchlaného kusu novin. Vlastní vyšetření provedeme tak, že do plastového kelímku od jogurtu (lze použít i sklenku, nebo hrnek) nalijeme asi do poloviny běžný syntetický líh a vzorky měli do něj postupně nasypeme. Měl klesne ke dnu a na hladině zůstanou roztoči. Nález je pouhým okem dobře viditelný. Výsledek si podle čísla, napsaného na papírovém zámotku, zaznamenáme k příslušnému úlu. Případné roztoče je vhodné vždy nejprve z hladiny odstranit a pak teprve nasypat další vzorek. Je li hladina lihu více znečištěna, nebo je v nádobce už hodně měli, stačí obsah přelít přes husté sítko do jiného kelímku. Malé množství lihu tak stačí na vyšetření i několika desítek vzorků. Tato tzv. flotační metoda umožní každému zjistit, ve kterých úlech roztoče má a kde je vhodné provést jarní léčbu nátěrem a fumigací, případně aerosolem. Kdo nestihl dát podložky tak, aby získal měl za celý měsíc, může si vyšetření udělat i ze vzorku za dobu kratší. Vypovídací hodnota výsledku tím samozřejmě mírně klesne. Roztoči na hladině S možností samovyšetření včelstev flotační metodou jsme v ZO Litoměřice seznámili členy na výroční členské schůzi v lednu 2012 a přichystali jsme i praktickou instruktáž. Na letošní podzimní členské schůzi bylo členům doporučeno, aby ti, kteří mají zájem, po povinném odběru zimní měli znovu vložili podložky do úlů. V druhé polovině února pak uspořádáme akci, na které si mohou všichni, kteří se na to sami necítí, provést vyšetření za pomoci instruktorů. Samovyšetřování včelstev nenahrazuje žádné oficielní vyšetření. Přináší však možnost zaměřit se při jarní léčbě cíleně na nejvíce ohrožená včelstva a ztížit tak roztočům podmínky pro přemnožení. MUDr. Vladimír Šumera vsumera@seznam.cz 48 l Včelařství

15 Co říká věda Rezistentní bakterie u včel Antibiotika si nevybírají. Pokud je s jejich pomocí léčena infekce choroboplodnými bakteriemi, pak hynou i bakterie, které jsou pro organismus neškodné či dokonce prospěšné. To může mít pro včelstva léčená antibiotiky v konečném důsledku neblahé následky. Rezistence k antibitiotikům Používáním antibiotik vyvíjíme silný selekční tlak na mikroorganismy. Mezi těmi se spontánně vyskytují buňky, jež získaly rezistenci k antibiotiku. Za normálních okolností tato rezistence nezajistí svému nositeli žádnou výhodu. Při ošetření antibiotiky ale získává odolný mikrob navrch, protože jako jeden z mála přežívá a v prostředí zbaveném konkurenčních mikroorganismů se může bez problému množit. Léčba antibiotiky je proto spjata s významným rizikem vzestupu bakteriálních kmenů rezistentních k antibiotikům. U nejrůznějších živočichů léčených antibiotiky se setkáváme jednak s drastickými změnami střevní mikroflóry a dále pak s rostoucím zastoupením rezistentních kmenů v obnovené populaci střevních mikrobů. Člověk není výjimka. Platí to i o včelách? Tým vedený americkou bioložkou Nancy Moranovou z Yale University v New Havenu prověřil, nakolik poznamenalo včelí střevní mikroflóru dlouhodobé podávání oxytetracyklinu, který používají američtí včelaři především pro tlumení bakteriálních infekcí včelího plodu. Výsledky zveřejnil vědecký časopis mbio. Antibiotika a včelaři v USA Počátky ošetření včelstev oxytetracyklinem sahají v USA až do 50. let minulého století. Do roku 2005 to bylo jediné antibiotikum, které američtí včelaři používali především jako prevenci a léčbu nákazy bakteriemi Melissococcus pluton a Paenibacillus larvae. Po odhalení rezistentních kmenů těchto patogenních bakterií byla testována i další antibiotika a od roku 2005 je v USA pro chovy včel povoleno používat i antibiotikum tylosin. Včelí střevní mikroflóře dominuje osm druhů bakterií. Ty představují zhruba 95 % bakterií přítomných ve včelím střevu. U jednotlivých včel nebo v rámci včelstva lze identifikovat hned několik různých kmenů jednoho a téhož bakteriálního druhu. Některé z těchto bakterií nebo druhy jim blízce příbuzné lze nalézt i ve střevní mikroflóře volně žijících čmeláků. Nancy Moranová a vědci z jejího týmu potvrdili podezření, že včely v chovech dlouhodobě ošetřovaných antibiotiky hostí ve střevní mikroflóře bakterie kmenů s širokým spektrem genů pro rezistenci k oxytetracyklinu a příbuzným antibiotikům. Detailní genetická analýza odhalila, že bakterie ve střevu včel nesou prakticky stejné typy rezistence k antibiotikům, jaké jsou známé od rezistentních bakterií vyvolávajících onemocnění u člověka i hospodářských zvířat. Rezistence v amerických včelstvech Nancy Moranová a její spolupracovníci porovnávali střevní mikroflóru včel dlouhodobě ošetřovaných oxytetracyklinem se střevní mikroflórou včel, které nepřišly s antibiotiky do styku. Pro tyto účely použili vědci včely z amerických ekologických chovů a dále pak vzorky z včelstev ze Švýcarska, Nového Zélandu a České republiky. Zároveň byl sledován výskyt rezistentních bakterií i ve střevu volně žijících amerických včel medonosných a čmeláků, konkrétně Bombus bimaculatus, Bombus impatiens a Bombus perplexus. Včely z mimoamerických chovů hostily jen málo rezistentních bakterií. To platilo plně i o vzorku získaném od českých včel. Vzácný výskyt rezistentních kmenů bakterií přičítá Nancy Moranová a její spolupracovníci přirozenému výskytu těchto bakterií v přírodě. Nízkým výskytem bakterií rezistentním k antibiotikům se mohli mimoamerickým chovům včel vyrovnat jen američtí volně žijící čmeláci. Americký ekologický chov, kde se antibiotika nepoužívala více než 25 let, měl sice u střevních bakterií včel méně typů rezistence, než se dá nalézt v běžných amerických chovech, ale přeci jen více ve srovnání s evropskými či novozélandskými chovy. Podobně zvýšený je výskyt rezistentních bakterií i u divoce žijících amerických včel medonosných. V amerických chovech, kde se antibiotika nepoužívala dva roky, nebyl ve spektru genů pro rezistenci bakterií k antibiotikům patrný žádný pokles. Antibiotika a kolaps včelstev Výsledky studie Nancy Moranové a jejích spolupracovníků lze shrnout tak, že používání antibiotik v chovech včel má za následek výrazný nárůst rezistence u včelích střevních bakterií. Tyto kmeny se zřejmě přenášejí i do chovů, které dlouhodobě nejsou vystaveny účinku antibiotik. Rezistentní bakterie jsou rozšířené i do divoké populace včely medonosné. Nezdá se, že by docházelo ve významné míře k přenosu genů pro rezistenci na střevní mikroflóru volně žijících čmeláků. Krátkodobé vysazení antibiotik na dobu kolem dvou let nepřináší významné snížení výskytu rezistentních bakterií ve střevu včel. Používání antibiotik může mít u včel za následek změnu v zastoupení jednotlivých kmenů různých druhů střevních bakterií. Nelze vyloučit, že taková změna sníží životaschopnost včel. Střevní mikroflóra hraje u včel důležitou roli například při likvidaci toxinů přijímaných s potravou nebo při ochraně před patogenními mikroorganismy. Významnou úlohu plní střevní mikroflóra i ve výživě včel. Ve Spojených státech pokračuje zoufalá snaha odhalit příčiny syndromu zhroucení včelstev (CCD colony collapse disorder), s kterým se američtí včelaři potýkají od zimy z přelomu let 2006 a Nancy Moranová se domnívá, že jednou z příčin mohlo být i povolení antibiotika tylosinu v roce 2005 a následná prudká změna střevní mikroflóry ošetřených včelstev. Jaroslav Petr únor 2013 l 49

16 Aktuálně Co s přípravkem Apiguard Přípravek Apiguard je gel s obsahem tymolu. Samotný thymol je zase látka, kterou původně vědci extrahovali v kuchyni dobře známé mateřídoušky tymiánu. V gelu obsažený thymol se pozvolně uvolňuje a přitom hubí roztoče Varroa destructor ve včelstvech. Navíc, protože se jedná o přírodní látku, ekologicky. Na rozdíl od mnohých neoficiálních přípravků proti varroáze, které se nám toulají po republice, nechal distributor přípravek na jaře roku 2011 u nás oficiálně schválit. První léčby proběhly v průběhu Vzhledem k faktu, že je Apiguard zahrnutý do programu boje proti této metle našich včel, týká se ho i dotace, kterou může odběratel uplatnit přímo u distributora. Jako u každé novinky i u Apiguardu se projevila prvotní nedůvěra. Navíc prý Češi patří k nejkonzervativnějším národům v Evropě. Přesto si přípravek vloni objednalo pro své členy pět základních organizací a více než 540 samostatných včelařů. Do redakce už přišly i první odezvy. Zatím pochvalné až nadšené. Ovšem také dotazy. Abychom i tyto včelaře uspokojili, položili jsme několik otázek distributorovi přípravku a včelaři Janu Löfelmannovi z Medocentra v Praze Horních Počernicích: Jak Apiguard aplikovat? Pokud používáte Apiguard v miskách, odstraňte ochrannou fólii a misku umístěte na plodové plásty tak, aby byl gel nahoře. Ujistěte se, že jste včelám nechali dostatek prostoru k tomu, aby měly přístup k misce (použijte nástavek nebo lépe prázdný medník a umístěte jej na plodiště). Zavřete úl. Po dvou týdnech vyměňte první misku za novou a ponechte ji tam po dobu 2-4 týdnů. Pokud používáte velkoobjemové balení v nádobě o obsahu 3 kg, lopatkou aplikujte 50 g přípravku Apiguard na dávkovací misku dodanou s výrobkem. Postup opakujte za dva týdny a ponechte přípravek ve včelstvu po dobu dalších 2-4 týdnů. Nejoptimálnější délka léčebného období je celkem šest týdnů. Jaká doba během dne je nejlepší pro aplikaci přípravku? Apiguard můžete vkládat kdykoliv během dne, ale nejlepší účinek dosáhnete ošetřením včelstva pozdě odpoledne nebo večer, kdy je teplota nižší a včely jsou v úlu nebo se vrací zpět. Jestliže Apiguard aplikujete, když se ochladí, rychlost vyprchávání gelu i aktivita včelstva je nižší, a včely si tak zvyknou na výpar rychleji, než když přípravek vkládáte během dne, kdy jsou včely nejaktivnější. Kdy je nejvýhodnější použít Apiguard? Apiguard používejte nejlépe v létě nebo na podzim, mimo období medné snůšky. Venkovní teplota by měla být vyšší než 15 C, což znamená, že včelstvo je aktivní. Roznášení gelu závisí na včelách, které jej šíří úlem během jeho čištění, a tato aktivita se zvyšuje, když venkovní teplota stoupá. Vyhněte se aplikaci během medné snůšky pro případ, že by došlo k znehodnocení chuti medu. J. Löfelmann Proč výrobce nedoporučuje použít přípravek na jaře? Apiguard samozřejmě můžete použít i na jaře, je-li to nutné, za předpokladu, že denní teplota není příliš vysoká. Nicméně jaro není vhodné období. Thymol může někdy včelí matce na krátkou dobu zabránit v kladení vajíček, což není na začátku jara žádoucí. Včelstvo se musí rozrůstat. Pokud je napadení roztočem vysoké, pak je ovšem bezpečnější použít Apiguard, než nechat roztoče, aby se množili. Ale jinak je lepší ošetření úlu provést v létě. První dávka by měla být ponechána ve včelstvu po dobu dvou týdnů, ale všiml jsem si, že gel zmizel již za několik dní. Je potřeba použít hned další dávku? Ne, doba, během které gel zmizí, závisí na teplotě a chování jednotlivých včelstev. Může to trvat dva až deset dní, než je gel odstraněný z misky. Množství gelu se zmenšuje, jak vyprchává. Navíc včely rozpoznají cizí předmět a snaží se ho odstranit. Při vysokých teplotách jsou výpary gelu silnější. Včely gel rychleji najdou a snaží se jej o to dříve odstranit. Silná včelstva zpravidla pracují rychleji než menší nebo slabší včelstva. Při nízkých teplotách gel vyprchává pomaleji. Včely dělnice jej tak rychle nerozpoznají, a nemají tendenci ho rychle odstrait. I když se může zdát, že gel zmizel během pouhých několika dní, není nutné aplikovat další, dokud neuplynou dva týdny. Thymol, i když se nenachází v misce, působí ve včelstvu dále, protože ho po úlu šíří včely čističky. Proč trvá déle, než gel zmizí při aplikaci druhé dávky? Druhá dávka zpravidla vydrží v miskách déle, protože včely si na pach thymolu v úlu již zvykly. Už nejsou během čištění úlu tak aktivní jako při první aplikaci. Po dvou týdnech zůstalo v misce/dávkovací misce ještě trochu gelu. Co se děje a co bych měl udělat? Někdy se při vysychání gelu stává, že včely již o něj nemají zájem. Vyprázdněte misku a rozneste zbytek gelu na plochý povrch (vosková mezistěna, karton o rozměrech max. 10 x 10 cm). Pokud zbylo jen malé množství gelu, natřete jím trochu plodové plásty. Jedná se o aktivní Apiguard, který včely odstraní. Před tím ovšem přípravek zahubí další roztoče. Nesypte ani nenanášejte suché krystalky thymolu na velkou plochu, protože takto látka vyprchá velmi rychle a může rozrušit včely. První dávku jsem aplikoval před dvěma týdny a nyní bych měl vkládat druhou na dobu dvou až čtyř týdnů. Co když je v této době medná snůška? Pokud očekáváte mednou snůšku, aplikaci gelu neprovádějte. Jestliže je nutné včelstvo ošetřit, aplikujte jednu dávku přípravku Apiguard a před očekávanou snůškou odstraňte jakýkoli zbytkový materiál. Druhá dávka by měla být aplikována ihned po medné snůšce. Tento postup nemusí být tak účinný jako dvě po sobě jdoucí aplikace přípravku Apiguard. Tam, kde mám úly, je velmi teplo, ale včelstvo je nutné ošetřit. Je použití gelu Apiguard za těchto podmínek bezpečné? Při teplotách vyšších než 25 C je možné použít poloviční dávku přípravku Apiguard a přesto zahubit více roztočů. Aplikujte dvě 25g dávky přípravku Apiguard v rozmezí jednoho týdne namísto dvou 50g dávek v rozmezí dvou 50 l Včelařství

17 Aktuálně Stačí pouze odtrhnout víčko a misku s přípravkem položit nad plodiště týdnů. Třetí 25g dávka se někdy aplikuje po uplynutí druhého týdne, tedy je-li zamoření kleštíky vysoké. Když je velmi teplo, thymol z gelu vyprchává rychleji a včely roznášejí Apiguard včelstvem aktivněji. Oba tyto faktory zvyšují účinnost léčby. Proto je zapotřebí vkládat méně přípravku. Zajistěte navíc přístup do úlu, aby z něj mohly výpary thymolu unikat. Včely začínají tvořit chomáče před vstupem do úlu. Znamená to, že je Apiguard nějak ohrožuje? Včely bývají často semknuté v chomáči, když je v úlu příliš teplo. Někdy to však dělají v teplých podmínkách, když je Apiguard poprvé v úlu, protože nejsou zvyklé na výpar, který se může v teplých podmínkách rychle tvořit. Toto chování je zpravidla přechodné a včely se následně vrátí do úlu. K ulétnutí roje dochází zřídka. Mohu Apiguard použít na jedno a půl nebo dvě plodiště? Ano, ale mějte na paměti, že míra hubení roztoče může být o něco nižší než u použití na jedno plodiště, jelikož množství včel, které musí být ošetřeno, je vyšší. Většina včel, plodu a roztočů se bude zpravidla nacházet ve spodním plodišti. Umístěte přípravek Apiguard na plodové plásty spodního plodiště a navrch položte druhé plodiště (to znamená, že Apiguard se bude nacházet mezi plodovými nástavky). Postup opakujte za dva týdny. Chci ošetřit oddělek přípravkem Apiguard. Co bych měl udělat? K ošetření oddělku slabších včelstev aplikujte pouze jednu 25g dávku přípravku - ne více. U ještě menších včelstev tuto dávku ještě snižte (jedna přibl. 12,5g dávka). Malá (např. méně než pět plástů) nebo slabá včelstva nemusí 50g dávku přípravku Apiguard dobře snášet a včely dělnice mohou odstranit plod. Pokud zpozorujete, že k tomu dochází, vyndejte přípravek ze včelstva. Mohu včelstvo během aplikace přípravku krmit? Ano i ne. Doporučuje se během aplikace nekrmit pro případ, že by včely trávily všechen čas krmením a zapomínaly vyprazdňovat gel. Nejedná se o veliké riziko, které se navíc bude v závislosti na tom kterém včelstvu lišit. Pokud musíte včely nakrmit a zároveň ošetřit, vyzkoušejte to nejdříve na menším včelstvu, abyste zjistili, jak včely reagují. Uvědomte si, že tymol je vlastně účinná látka v koření. Takže pro včely i pro člověka platí nepřekořenit! Použil jsem Apiguard na jaře a zdá se mi, že se včelstvo velmi zmenšilo. Čím to je? Možná je to tím, že matka přestala dočasně klást vajíčka. K tomu moc často nedochází, ale pokud se tak stane, jedná se o krátkodobou situaci. Matka začne opět klást poté, co pach thymolu vyprchá (přibližně za tři týdny), aniž by došlo k újmě na zdraví včelstva nebo včelí matky. Jak vysoká bude úroveň hubení roztočů, když k ošetření použiji Apiguard? Apiguard často prokazuje stejné účinky jako jiná léčiva. Zhruba mezi % zahubených roztočů. Průměrné procento, které jsme zaznamenali během ošetřování tisíců včelstev, činí 93 %. Čím teplejší je počasí, tím lépe Apiguard působí. Je roztoč Varroa destructor odolný nebo resistentní vůči thymolu? V současné době není. Pyretroidy a jiné tradiční pesticidy hubí škůdce působením na konkrétní nervové kanálky v roztoči nebo hmyzu, a tak je pro roztoče nebo hmyz poměrně snadné pozměnit svou fyziologii (během několika let) tak, že na něj žádná nervová látka nepůsobí. Thymol působí úplně jiným způsobem. Jakožto denaturát bílkovin ničí buněčné membrány a ovlivňuje všechny buněčné procesy. Jedná se spíše o velice obecný mechanismus účinku. Pro roztoče Varroa destructor by mělo být složitější změnit všechny své tělesné funkce, aby si vytvořil odolnost vůči thymolu. Vita (výrobce Apiguardu) monitoruje populace roztočů v Evropě a doposud nezjistila žádnou rezistenci vůči této látce. Mohu použít Apiguard u otevřeného zasíťovaného dna? Výpary thymolu jsou těžší než vzduch. Pokud je dno otevřené, prospěch z léčby nemusí být žádný. Doporučujeme, abyste otevřené zasíťované dno během aplikace gelu Apiguard zavřeli a opět jej otevřeli až po skončení léčby. Záleží však na vás. Během léčby ponechte vstup do úlu otevřený. Proč je Apiguard ve formě gelu? Můžu použít jen thymol? Thymol je účinný přírodní a přirozený pesticid, ale když je aplikován ve formě surových krystalků nebo suchých preparátů, může jeho použití být složité a pro včely nebezpečné. I účinnost proti roztočům se může různit. V chladných podmínkách nedochází k tak rychlé sublimaci krystalků, a proto nedochází ani k hubení roztočů. Za horka naopak dochází k příliš rychlé sublimaci, která má za následek to, že se včely vylekají a uletí. Často také zabijí včelí plod. Proto byl vyvinut Apiguard ve formě gelu s pozvolným uvolňováním tymolu. To včelám umožňuje zvyknout si na nízké koncentrace účinné látky před tím, než se zvýší na smrtící úroveň pro roztoče. Pokud Apiguard používáte podle návodu, je pro medonosné včely a včelí plod bezpečný. kaa únor 2013 l 51

18 Jak to dělám já Mé zkušenosti s plastovými úly Jako spousta dalších včelařů, tak i já jsem začínal včelařit v Moravských univerzálech. Pevná dna, nízké podmety, časté převěšování jednotlivých plástů, těžké medníkové nástavky a zužování plodišť na zimu, byly zásadními technickými a chovatelskými prvky této, již v mnohém překonané, technologie chovu včel. Přes všechny problémy jsem v univerzálech včelařil dvanáct let. Je naprosto přirozené, že s přibývajícím věkem většina z nás přemýšlí, jak si práci kolem včel zjednodušit a usnadnit. Proto jsem si před pěti lety pořídil deset nástavkových dřevěných čtvercových úlů na rámky 39 x 24 cm se stěnou nástavku síly 25 mm bez falců s odnímatelným dnem a vysokým zasíťovaným podmetem. Včelařím na jižní Moravě, v nadmořské výšce 165 m nad mořem, a proto jsem tenkostěnné úly vnímal jako ideální. Změna v technologii včelaření byla převratná. Místo převěšování jednotlivých plástů jsem začal pracovat s celými nástavky, a protože včelařím ve velmi příznivé klimatické oblasti, dosahovala některá včelstva v polovině června r síly šesti nástavků rámkové míry 39 x 24 cm na 11 plástech, celkem tedy 66 plástů v jednom úle obsazených včelami. Do té doby jsem tomu nechtěl věřit. Problém však nastal při medobraní, kdy každý ze dvou horních medníkových nástavků vážil tolik a byl v takové výšce, že bez pomoci syna a přistavených schůdků bych jej sám sundat nedokázal. Abych však jenom nevychvaloval přednosti tenkostěnných nástavkových úlů, musím upřímně přiznat také několik jejich nedostatků, mezi které patří pomalejší jarní rozvoj, častý výskyt nosemy u slabších včelstev, relativně vyšší obsah vody v medu a vyšší přehřívání úlů v letním období a s tím spojená častější rojivost včel. To vše jsem měl možnost porovnat poté, co jsem si od pana Sedláčka z Bučovic zakoupil deset plastových nástavkových úlů a začal v nich realizovat svůj chov včel. Úly jsou tvořeny falcovaným masivním dřevěným síťovaným dnem s otevíratelnou zadní částí, nástavky z tvrzeného polystyrenu o síle 4 cm na 10 rámků 39 x 24 cm, celoplastovým krmítkem na 3 a 10 l a plastovým víkem, které slouží jako střecha, nebo se dá využít také jako nízké dno. V porovnání s tenkostěnnými dřevěnými nástavkovými úly mají více převažujících pozitiv než nedostatků. Kromě toho, že jsou nástavky lehké a snadno se s nimi manipuluje, dokážou si v nich včely mnohem účinněji, na rozdíl od tenkostěnných dřevěných Dřevěné úly Plastové úly úlů, regulovat vnitřní teplotu v zimě i v létě. V důsledku toho mají mnohem menší spotřebu zimních zásob, rychlejší jarní rozvoj (a to i v případě slabších včelstev), výskyt nosemy prakticky nulový, med má nižší obsah vody a nižší je také rojivost. Pro mne je velkým překvapením, že díky účinnému odvětrávacímu systému se v těchto plastových úlech nesráží voda a neplesnivějí krajní plásty (na rozdíl od úlů dřevěných). Neméně radostným poznatkem pro mne byla skutečnost, že výnos medu byl v těchto úlech v roce 2012 o 30 % vyšší než v úlech dřevěných. Zjištěné nedostatky plastových úlů hodnotím spíše v rovině kosmetické. Zatím pouze v jednom případě mně vosy vykousaly vnější část stěny plastového krmítka, kde patrně vlivem výrobní závady lehce prosakoval cukerný roztok. Několikrát jsem při manipulaci narazil s nástavkem na pevný předmět, což zanechalo na jeho vnějšku mírnou prohlubeň. Tyhle, spíše banality, než významné překážky, mě přesvědčily o výhodách plastových úlů, kterými postupně nahradím úly dřevěné. Vzhledem k tomu, že prodejce dodává k těmto úlům také plastové polonástavky 39 x 17 cm, vyřeším také problém s neúnosně těžkými medníky. Otakar Pražák Břeclav - Poštorná 52 l Včelařství

19 Jak na to 1 6 Výroba plechové střechy na úly Na výrobu střechy potřebujeme pozinkovaný plech 0,55 x 1000 x 2000 mm, dvě dřevěné latě o rozměru 160,5 x 6 x 2,5 cm a dvě latě o rozměru 60 x 6 x 2,5 cm (obr. 1). 2) Z plechu si vystřihneme pomocí nůžek na plech obdélník o rozměru x 82,5 cm. Následně si pomocí fixy naměříme na každé straně 10 cm na ohyb plechu a konce nastřihneme (obr. 4). Plech ohýbáme o hranu např. kusu železa, ohyb lze zvládnout i ručně (plech je měkký) (obr. 5). 3) Po ohybu delších stran vložíme rám a pokračujeme v ohýbání plechu pomocí těžšího kladiva (obr. 6). Nakonec doděláme kratší strany střechy (obr. 7) a obvod spodní strany střechy stáhneme vruty 3 x 20. (obr. 8) 7 8 1) Latě si nařežeme z desky např. okružní pilou nebo si je necháme nařezat. Nejdříve si smontujeme rám z latí, který stáhneme pomocí vrutů 4 x 60 a následně zpevníme rohy sololitovými trojúhelníky 15 x 15 cm (obr. 2, 3). Hotový rám doporučujeme natřít např. napouštěcí fermeží ) Střechy používáme na včelnicích a jejich výhoda je lehkost při manipulaci, dlouhá životnost (min. 30 let) a estetický vzhled včelnice. Na velmi větrných stanovištích je vhodné zatížit střechu např. dlaždicí. Finanční náklady na výrobu střechy (uvedené rozměry počítají se střechou pro tři úly) činí okolo 350 Kč. Jaromír Hodan VÚVč, stanice Přerov-Žeravice kosir@ .cz únor 2013 l 53

20 Na slovíčko s E. Báchorem Úlové plásty a plástové rámky Včelí voskový plást je nezbytnou součástí života a rozvoje včel. Je složen ze šestihranných buněk, ve kterých se rodí z vajíček nové včely, slouží také jako zásobárna medových a pylových potravin a prostor pro přebývání úlových včel. Nejvíce kritizovaný ale přesto nejrozšířenější rámek u nás 29x24 cm Včela medonosná patří k sociálnímu hmyzímu společenství, která si materiál na stavbu plástu vyrobí sama ve svých tělesných voskových žlázách, umístěných na svém zadečku. Produkce vosku je nejvyšší v měsících duben až srpen za podmínek dostatečného přínosu cukerné potravy. Jedna vosková šupinka má hmotnost 6,8 mg a na výrobu 1 kg čistého včelího vosku potřebuje včelstvo 1.25 milionu šupinek. Na vystavění plástů do celého úlu včely spotřebují téměř 4-6 kg vosku. Včely používají jako pracovní nástroj ústní kusadla. Těmi tvarují voskové šupinky a vrství je na sebe tak dlouho, až z nich vystaví celý plást. Stavbu začínají zpravidla shora dolů. Včely visí na sobě v řetízcích nebo hroznech, hlavami obráceny vždy nahoru. Téměř se nehýbají a vylučují vosk. Pomocí zadních nohou a kusadel jej rozmělní, navlhčí, rozdělí na kousky vhodné velikosti a připevní v místě stavby. Aby se zkrátila doba výstavby plástů, včelař do úlů vkládá voskové mezistěny s vylisovanou předlohou šestihranných buněk. Včely se pak mohou soustředit pouze na vystavění 12 mm hlubokých buněk. Tím se zkrátí doba výstavby a včely se mohou soustředit na zpracování medu. V minulém díle jsme se zabývali otázkou úlových systémů. Dnes se zaměříme na rámky, které jsou nosiči voskových plástů. Včelař tak vytváří rozběrné dílo, které umožňuje opakované použití plástů a vytáčení medu. Tyto rámky je možné zakoupit hotové ve včelařských prodejnách. Ti zručnější, kteří mají k dispozici pilu cirkulárku, si je mohou vyrobit sami. Pro naši potřebu si zvolíme českou rámkovou míru 39 x 24 cm, která je u nás nejrozšířenější. Mnozí včelaři tvrdí, že pro život včelstva není vlastní rozměr rámku podstatný. Význam má pouze celková plocha plástů a její uspořádání. Pojďme si říci, jak budeme postupovat. Nejprve si zvolíme vhodné dřevo. Nejvhodnější jsou listnaté stromy, jako je lípa, olše, topol. Vyhovující je také dřevo ze smrků. Poté nařežeme lišty o síle 8 až 10 mm, široké 25 až 27 mm. Horní lišta je nosná a závěsná, proto je nutné tuto lištu vyrobit o větší síle tedy 15 mm a na jejích obou koncích prořízneme osazení pro zavěšení. Prořez provedeme do hloubky 20 mm, viz. nákres. Lišty sesadíme a sbijeme hřebíky. Do vzniklého pevného rámku vytvoříme drátěnou osnovu pro držení voskové mezistěny, na kterou včely vystaví budoucí plást. Před drátováním vyvrtáme ve středu horní a dolní lišty otvory a protáhneme jimi drát z nerezavějícího materiálu ve vzdálenosti asi 6 až 7 cm od sebe. Drát potom napneme a oba jeho konce připevníme. Dráty napínáme pouze tak, aby se lišty neprohnuly. Voskovou mezistěnu položíme na drátěnou osnovu a přitavíme ji pomocí elektrického 24voltového transformátoru krátkým dotykem vodičů. Delším přidržením vodičů by došlo k přehřátí drátu a k následnému proříznutí vosku. Dráty se zataví do voskové mezistěny do poloviny její tloušťky. Na takto připravený rámek přibijeme mezerníky. Ty vytvoří a zajistí mezeru mezi jednotlivými plásty v úle pro pohyb včel. Věnujte prosím své práci velkou pozornost. Vše musíme provádět s velkou pečlivostí a přesností, aby se nám rámečky nekroutily a byly dostatečně pevné. Když jsem jako začínající včelař vyráběl první rámky, byly to spíše vrtule. Důvodem byl fakt, že jsem příčné řezy neměl kolmé vzájemně na sebe a pří sbití jsem pak vytvořil již zmíněnou vrtulku. Do úlu se samozřejmě nevešly, a tak moje práce byla k ničemu. Přesnost rozměrů rámků má také vliv na mezery mezi jednotlivými rámky nad sebou. Ta nesmí být větší než 6 mm, jinak je včely vyplní divokou nepravidelnou voskovou stavbou, která znemožňuje vytažení plástů z úlů. Dnes se také setkáváme s umělohmotnými rámky s mezistěnou, které nahrazují voskové mezistěny a dřevěné rámky. Ze zkušenosti vím, že včely nemají rády tyto plastové náhražky. Aby je přijaly, musí je včelař polít horkým včelím voskem a tím vytvořit iluzi klasického rámku. Proto dávám přednost přírodním materiálům. Samovýroba úlových rámků přinese včelaři nejen značné uspokojení z dobře vykonané práce, ale především finanční úsporu, která je nezanedbatelná. Evžen Báchor Rámek s dráťěnou osnovou Rámek se zatavenou mezistěnou 54 l Včelařství