Loučí se ředitelka základní školy v Osíku. V jejím čele stála dvacet let.

Transkript

1 ročník červenec - srpen 2020 č. Loučí se ředitelka základní školy v Osíku. V jejím čele stála dvacet let. Na právě skončený školní rok se ředitelka základní školy v Osíku, Eva Hrdonková, těšila již několik posledních let. Odchází totiž do zaslouženého důchodu. Přesto je loučení se školou, které zasvětila celou svoji profesní kariéru, jiné, než si to představovala. Nedobrovolné uzavření školy kvůli pandemii jí narušilo tečku za její profesní kariérou. Nevím, jestli má spočítáno, kolik dětí jí prošlo pod rukama. Jisté však je, že odučila několik generací. Vím to z vlastní zkušenosti. V její první třídě byla má manželka, v její poslední pak můj syn. Navíc, jsem měl to štěstí a čest s ní několik let spolupracovat a jsem rád, že jsem o jejím působení na naší základní škole s ní mohl udělat rozhovor. Základní škola v Osíku se prolíná celým tvým životem. Navštěvovala jsi ji jako žákyně, následně jsi zde začala vyučovat a zůstala až do důchodu. Můžeš zavzpomínat, jaké to bylo, když jsi do školy přišla první den jako prvňáček? Stejně asi jako každý prvňáček jsem byla vyděšená. Ale velice ráda, a nebudu jistě sama, vzpomínám na pana učitele Josefa Dastycha (ve škole v Osíku působil v letech , pozn. redakce). Ten se nezapomenutelně zapsal do paměti všech žáků, které učil. Naprosto skvělý chlap. Jaké to bylo se později na školu vrátit jako učitelka? To bylo v roce To by se snad ani nemělo říkat ( směje se). Bylo to velice hektické období, protože jsem měla doma dvouletého a tříletého syna, rozestavěný dům a dostala jsem jako svoji úplně první třídu rovnou prvňáčky. Takže velice náročné, přesto krásné období. Tenkrát jsem vyráběla pracovní pomůcky doslova na koleně, klidně až do půlnoci. Dříve nebylo tolik pracovních pomůcek, a pokud to chtěl člověk dělat pořádně, tak si musel pomoci sám. A do třetice ses stala ředitelkou. Co tě k tomu vedlo, respektive byla to tvoje jasná volba? Tak jasná volba to rozhodně nebyla. Když pan Klouda odcházel do důchodu, tak se řešilo, kdo to po něm vezme, vlastně úplně stejná situace jako letos. Kolegyněmi jsem se nechala přemluvit, abych to byla já. Byla jsem z nich nejmladší. Myslela jsem si, že vím, do čeho jdu, protože maminka ředitelovala v Mateřské školce v Dolním Újezdě. Po roce jsem však prozřela. Stát se v Osíku ředitelkou určitě nebyla prvoplánová volba. Jsou děti tehdy a teď jiné? Učí se lépe nebo hůře? Jsou chytřejší nebo línější? Je to jiná generace. Umí jiné věci, než uměly dříve. Ale jiná je i každá třída. Před deseti lety bylo učiva ještě podstatně více. Učilo se úplně jiným způsobem. Když jsem nastoupila, tak byly jen čtyři ročníky a můžu zodpovědně říct, že učiva za čtyři ročníky bylo více než nyní za pět. Učivo se rozvolňuje. Myslím si však, že když děti nyní zvládají obsluhovat digitální techniku, tak by mohly zvládnout i učivo. Velmi záleží na tom, jak se dětem věnují rodiče. Do první třídy přijde prakticky hotový človíček. My ho tady už moc nepřevychováme. Vzpomínám si, jak jsem se poprvé zarazila, když mi prvňáček odvětil: Já teď nechci psát. Děti jsou dnes o hodně sebevědomější. To je na jednu stranu dobře, jsem za to ráda, ale také se musí umět přizpůsobit okolí, kolektivu a pravidlům. Protože celý život budou mít kolem sebe nějaký kolektiv a pravidla. Pedagogický sbor základní školy Osík pod vedením ředitelky Evy Hrdonkové. Školu opouští nejen Eva Hrdonková, ale i Emílie Moučková (učitelka a poté asistentka) a Zdeňka Cupalová (školnice). Učí se stále stejné věci nebo je v tom rozdíl? Na prvním stupni se naštěstí neučí nic, co by se měnilo. Základy psaní, čtení a počítání jsou stále stejné. Rozdíl je ve formě výuky. Stále více a více se děti učí hrou. Když jsme sepisovaly Školní vzdělávací programy na základě Rámcových vzdělávacích programů, kde se psalo o skupinovém vyučování, tak to jsme u nás na malotřídce dělali už dávno. Na malé škole si děti pomáhají navzájem, učí se jeden od druhého. Je k nim mnohem osobitější přístup. Je to Adélka a není to dítě, na které se volá příjmením. I sešity a učebnice máme nadepsány křestními jmény. Je to takový rodinný podnik. (pokračování na str. 3)

2 Společenská rubrika V srpnu a září tohoto roku oslaví své význačné životní jubileum tito naši spoluobčané: 50. narozeniny Němec Luboš, Osík 101 Pohorský Roman, Osík 197 Švec Martin, Osík narozeniny Andrsová Jindřiška, Osík narozeniny Dvořáková Blažena, Osík 137 Karlík Josef, Osík 322 Šteflová Irena, Osík narozeniny Patočková Alena, Osík 12 Lustyk Antonín, Osík narozeniny Koníček Karel, Osík narozeniny Vodehnalová Olga, Osík narozeniny Částek Miloslav, Osík 258 Nežádalová Jaroslava, Osík narozeniny Vodehnalová Božena, Osík narozeniny Mattlerová Růžena, Osík 250 Všem jubilantům přejeme mnoho zdraví, štěstí a stále dobrou náladu! Lékařská pohotovost Kalendář akcí v Osíku Bližší informace naleznete na pozvánkách v tomto čísle či na Second life, White gallery Gladiátor, Letní kino Osík Letní kino Osík Letní kino Osík XXXIII. ročník turnaje rodinných družstev ve volejbalu Mše svatá v Osíku, kaple sv. Jana Nepomuckého XVI. turnaj v nohejbalu Ukliďme Osík Kalendář akcí v okolí Bližší informace získáte u pořadatelů či na stránkách MAS Litomyšlsko Hluchá ucha, country, Litomyšl Světlo v architektuře, Litomyšl Výroba loutky oživené v Portmoneu, dílna, Litomyšl Herní odpoledne pro malé i velké, Litomyšl Pouťová zábava, letní areál Lubná Indiáni Amazonie, jejich zdraví a imunita, Litomyšl Hodinářův učeň, Kinematograf bratří Čadíků, Litomyšl Teroristka, Kinematograf bratří Čadíků, Litomyšl Afrikou na pionýru, Kinematograf bratří Čadíků, Litomyšl Noc na Karlštejně, Litomyšl Na střeše, Kinematograf bratří Čadíků, Litomyšl Poslední aristokratka, Kinematograf bratří Čadíků, Litomyšl Soboty, neděle, svátky: 8:00 13:00, Dospělí (D), děti a dorost ( DD), stomatologie (S) MUDr. Tišlerová (D) MUDr. Beňová (DD) MUDr. Cacek (S) (Trstěnice) MUDr. Tišlerová (D) MUDr. Cacková (DD) MUDr. Cacek (S) (Trstěnice) MUDr. Paseková (D) MUDr. Filová (DD) MDDr. Elčknerová (S) (Polička) MUDr. Jindrová (D) MUDr. Hájková (DD) MDDr. Elčknerová (S) (Polička) MUDr. Paseková (D) MUDr. Kopecká (DD) MUDr. Feltlová (S) (Bystré) MUDr. Paseková (D) MUDr. Mareš (DD) MUDr. Feltlová (S) (Bystré) MUDr. Paseková (D) MUDr. Filová (DD) MDDr. Kašpar (S) (Polička) MUDr. Jílek (D) MUDr. Papoušková (DD) MDDr. Kašpar (S) (Polička) MUDr. Přichystalová (D) MUDr. Pešková (DD) MUDr. Kašparová (S) (Polička) MUDr. Pilařová (DD) MUDr. Kašparová (S) (Polička) MUDr. Jílek (D) MUDr. Jung (DD) MUDr. Sýkorová (S) (Litomyšl) MUDr. Tišlerová (D) MUDr. Filová (DD) MUDr. Sýkorová (S) (Litomyšl) MUDr. Kopecká (DD) MUDr. Kossler (S) (Polička) MUDr. Paseková (D) MUDr. Šíchová (DD) MUDr. Kossler (S) (Polička) MUDr. Přichystalová (D) MUDr. Švábová (DD) MDDr. Kotlárová (S) (Litomyšl) MUDr. Dejdarová (D) MUDr. Filová (DD) MDDr. Kotlárová (S) (Litomyšl) MUDr. Kašparová (D) MUDr. Beňová (DD) MUDr. Králová (S) (Litomyšl) MUDr. Jílek (D) MUDr. Cacková (DD) MUDr. Králová (S) (Litomyšl) Nově narození V pondělí se deset minut po jedné hodině odpolední narodil David Špičák. Radost dělá mamce Zdeňce Cupalové i taťkovi Martinu Špičákovi. Vážení spoluobčané, v případě zájmu o zveřejnění zprávy o narození potomka, poslední sbohem, vzpomínku či jiné sdělení do společenské rubriky, prosíme o jejich zaslání na osikdnes@gmail.com. Příspěvky do příštího čísla zasílejte do pondělí 7. září. HLEDAJÍ SE CUKRÁŘKY Pečení dortů, zákusků a další cukrářské kejkle mají v Osíku velkou tradici. Máme tu několik profesionálních cukrářek i volnočasových nadšenkyň, které své umění prokazují při příležitosti rodinných oslav, školních besídek či jen tak při nedělním posezení u kávy. Mnohé z nich pečou podle tradičních rodinných receptů předávaných po generace. Rádi bychom se cukrářství v naší obci více věnovali v některém z příštích vydání obecních novin. Pokud jste nadšenou cukrářkou či cukrářem, anebo takové máte ve svém okolí, dejte nám, prosím, vědět na osikdnes@gmail.com (nezapomeňte uvést kontakt). Pomůžete nám tak, abychom na nikoho nezapomněli. Pst, chystá se i něco víc. O tom ale někdy příště. OSÍK DNES noviny obce Osík 27. ročník červenec 2020 č. 7-8 str. 2

3 Loučí se ředitelka základní školy v Osíku. V jejím čele stála dvacet let. (pokračování ze str. 1) Jak je to s papírováním? Jak se časem změnila byrokracie? Každý rok se do výkazů přidá jedna tabulka nebo oddíl, snad aby to vypadalo, že si úředník zasloužil své místo. Dřív se poslal výkaz na jedno místo a stačilo to, dnes se posílají skoro stejné výkazy na různá místa. Jak kdyby spolu jednotlivé úřady nemluvily. Navíc se něco posílá přes internet, něco se musí poslat papírovou formou. A to se stále říká, jak se ředitelům ubere administrativy. Má dnes ředitel školy více svázané ruce nebo je naopak svobodnější? Dnes je mnohem větší výběr v učebnicích, pracovních pomůckách, to dříve nebylo. Když jsem nastoupila do funkce ředitelky, tak se o mzdy nebo třeba o administrativu staraly na okrese tři úřednice a dělaly to pro všechny školy. Od doby, kdy se školy přeměnily na samostatné právní subjekty, tak se z ředitele stal právník, ekonom a nákupčí. Prakticky si musí dělat všechno sám. A je rozdíl mezi velkou školou, kde ředitel učí pět hodin týdně a má k ruce další lidi na administrativu, a malou školou, kde ředitel učí třináct hodin a veškerou administrativu musí dělat sám. To, kvůli čemu jsem do školství šla, tedy učit, jsem vlastně v posledních letech dělala méně a méně. Za prvňáčky jsem se nakonec chodila nabíjet pozitivní energií a odpočinout si. Na co jsi nejvíce pyšná? Co se ti v naší škole podařilo prosadit a zavést? Nejvíce jsem asi pyšná na to, že jsme škola rodinného typu a že se mi podařilo vybrat opravdu dobrý pedagogický kolektiv. Za učitelky jsem vděčná, jsou to odbornice ve svém oboru. Měla jsem na ně prostě asi čich. Dále také že se mi podařilo vytvořit hrací koutky, koberce ve třídách, počítačovou učebnu i získat pomocí projektů interaktivní tabule do všech tříd. A hlavně, že jsem sem chodila jako domů. Pyšná jsem i na to, jaká je spolupráce s obcí. Myslím si, že každý, kdo sem přijde, musí uznat, že budova je udržovaná. A k tomu nestačí chodit do školy jako domů, nutná je i velká finanční podpora. A za těch dvacet let, Eva Hrdonková se svými posledními prvňáčky. co jsem ředitelkou, jsem nejen tu finanční podporu ze strany obce cítila. Také jsem hodně pyšná na to, že naše děti jsou na školách druhého stupně velmi kladně hodnoceny. Ať už z hlediska připravenosti, kde patří k premiantům, tak i co do kolektivu, jak drží při sobě. A jsem taky ráda, že se děti do naší školy vracejí. Že se přijdou pochlubit, že se dostaly na střední školu. Nebo jen tak se zeptat, co je nového. To pohladí na duši. A na co jsi naopak méně pyšná, nebo čeho lituješ, že se ti nepovedlo? Mrzí mě, že do naší školy nejdou všechny místní děti. Ale s tím nic nenaděláme. Rodiče mají právo vybrat si školu, stejně jako mají právo si vybrat, kam půjdou nakupovat. Jaké období pro tebe bylo nejtěžší nebo naopak nejradostnější? Nejtěžší byly vždy ty první roky. Jak první rok učitelování, tak první rok ředitelování. A k těm nejtěžším by se přiřadil i letošní rok. Digitální forma distančního studia není pro první třídu a vlastně ani pro první stupeň to pravé ořechové. Ale podařilo se nám to zvládnout s velkou pomocí rodičů i dětí. S velkou chutí jsme se vraceli do lavic a bylo to vidět i na dětech. Doufám, že si děti i rodiče zapamatují, že to je řehole. Ujistila jsem se v tom, že žádný počítač nebo tablet nenahradí kantora. Děti si to určitě taky uvědomily, protože ten první týden byl úchvatný: Paní učitelko, můžu vás obejmout, i když vlastně nesmím? Můžeš. Máme roušky a já jsem o hlavu větší. To o něčem svědčí. Chtěla bys dodat něco závěrem? Na naší škole je krásná rada do života: Mysli jednej. Myslím si, že naši předkové, když v roce 1912 novou školu otevírali, moc dobře mysleli dopředu. A to motto, právě v tomto pořadí, je platné a bude platné i dalších sto let. Vždy jsme se snažili ty naše děti učit: Rozmysli si to a pak teprve jednej. Rád bych touto cestou poděloval Evě za vše, co pro naši školu udělala, za její profesionální přístup. Doufám, že se jí splní všechny její plány na důchod. Ať ty známější nebo ty tajné. Michal Zölfl Rozloučení s kolegyněmi Rozloučení s kolegyněmi odcházejícími do důchodu: Milí lidé je tu zpráva, Teď už mají vnoučata, Eva s Mílou vale dává. svoje velké lásky, Přiznejme to v úvodu jejich milá kloučata Chtějí jít do důchodu. a hladí jim vlásky. Celý život milé dámy, učitelství věnovaly. Děti svoje povily, učit se hned vrátily. Potkaly se v Osíku, a to byla klika, je tu krásná příroda, kousek od rybníka. Tyhle naše pilné včely, odpočinek zaslouží, po tolika letech dřiny, po jiném snad netouží. Četly, psaly, pomáhaly, zadávaly úkoly, braly žáky do přírody, někdy klidně na hory. Hodně štěstí, konec dřiny, Teď ať maká někdo jiný! Zálibám svým dejte průchod A hlavně: UŽÍVEJTE DŮCHOD! Rozloučení s kolegyní předčasně nás opouštějící: Milá Zdeni, chcem Ti přát, do života nový řád. Aby Tě nic nebolelo A veselo stále bylo. Chápeme, proč musíš jíti, dříve než bys měla, záda zkoušíš napraviti a fit zůstat celá. kolektiv základní školy OSÍK DNES noviny obce Osík 27. ročník červenec 2020 č. 7-8 str. 3

4 Karel Rothschein: Letošní rok je pro Osík stavebně a investičně náročný, projekty však kvůli krizi obec zastavovat nebude Obecní zastupitelstvo na letošní rok naplánovalo řadu stavebně a finančně náročných projektů. Dělníci po letech průtahů chystají nové stavební parcely, radikálně mění centrum obce a už brzy začnou s výstavbou chodníků napříč Osíkem. V pomyslné řadě zároveň čekají další ambiciózní projekty. Třeba generální přestavba domu čp Kvůli koronavirové pandemii a s ní souvisejícími ekonomickými problémy však nad nimi v posledních týdnech visí otazník. Jak se Osík vyrovná s propadem příjmů, proč se mění jeho centrum nebo jak velký zájem je o nově budované stavební parcely, přiblížil ve velkém rozhovoru starosta obce Karel Rothschein. Sdružení místních samospráv ČR svolalo na 16. června na pražské Malostranské náměstí shromáždění starostů ze všech koutů Česka, aby tak podpořili senátní návrh zákona, který řešil výpadek peněz určených obcím způsobený zákonem o takzvaném kompenzačním bonusu. Účastnil jste se ho? Neúčastnil jsem se. Ptám se v kontextu toho, že se Osík v květnu, a předpokládám, že především z vaší iniciativy, připojil k tichému protestu Sdružení místních samospráv ČR. To vyzvalo poslance, aby podpořili jiný senátní návrh požadující vyplácení kompenzací bez dopadu na rozpočty samospráv. Jak si to mám vyložit? K neúčasti na shromáždění mě především vedly dvě věci. Zaprvé mám zdravotní handicap a zadruhé mi v tom bránila jakási morální stránka věci. Mimo jiné to, že je Osík v posledních letech úspěšný v získávání dotací. S rozhodnutím vlády nesouhlasím, ale také nemám rád vynucování a nátlak. Teď tomu moc nerozumím. Nemáte rád nátlak, ale zároveň se připojíte k protestní výzvě, která je také formou nátlaku Tak samozřejmě nikdo nechce, aby vláda krátila rozpočty obcí. Dokážete v tuhle chvíli říct, jak moc se oproti původnímu plánu ztenčí rozpočet Osíku? Nevím. Existují různé predikce, které propad odhadují v rozmezí patnácti až třiceti procent. Nikdo v tuto chvíli přesně nedokáže říct, jak to bude ve skutečnosti. Osobně si myslím, že to bude kolem patnácti procent. Nicméně jisté je, že peníze chybět budou. Jaká jste přijali opatření? Pravdou je, že nemáme akce, které bychom mohli úplně zastavit. Termíny jsou smluvně dány a jejich nedodržení je postihováno. Zároveň také chceme rozdělané projekty dokončit. Vydali jsme se tak cestou výhodného bankovního úvěru. Z něj zafinancujeme věci, které potřebujeme. Překleneme tak přicházející ekonomicky náročné období. Na jak dlouho úvěr zatíží obecní rozpočet? Na deset let. Nebylo přeci jenom řešením pokusit se najít v rozpočtu alespoň nějaké úspory? Kupříkladu některé obce se vydaly cestou šetření v oblasti životního prostředí nebo kultury. Letošní rok je pro naši obec mimořádně náročný a ekonomicky exponovaný. Naplánovali jsme řadu investic. Jde o projekty, se kterými jsme počítali delší dobu. Bohužel se sešly letos. Rozpočet stál právě na těchto investicích, takže prostoru k úsporám moc není. Nehrozí Osíku, podobně jako o tom uvažují v jiných obcích, že třeba v noci přestane svítit pouliční osvětlení? Úspory tohoto typu jsou ve vztahu k efektivitě a výši rozpočtu nevýznamné. Obec může ušetřit maximálně v řádu nižších desítek tisíc korun. Myslím, že se to vyplatí především obcím s malými rozpočty. Ze strany vlády zaznívá, že obce měly mít dostatečný finanční polštář z předchozích let. Má ho Osík? Samozřejmě. Rozpočet schvalujeme jako vyrovnaný, ale úspory z minulých let máme. V případě potřeby je lze zapojit do rozpočtu. S tím můžete v současnou chvíli počítat? Ano, můžeme. Vizualizace úprav centra obce pohled od obecního úřadu. OSÍK DNES noviny obce Osík 27. ročník červenec 2020 č. 7-8 str. 4

5 Vizualizace úprav centra obce pohled ze současné zastávky směr Litomyšl. Investice naplánované na letošní rok má Osík finančně zabezpečené. Jak se však pokles příjmů projeví v dalších letech? Víte, jaké projekty nebudete moct realizovat za rok nebo za dva? Měli jsme a máme v plánu zrekonstruovat budovu čp. 70 naproti obecnímu úřadu (bývalá knihovna, pozn. autora). Obávám se, že se to letos nepovede a příští rok je s otazníkem. Čekáme na vhodný dotační titul. Přednost zřejmě dostane přestavba budovy čp Poměrně čerstvou zprávou totiž je, že se nám od Ministerstva financí podařilo získat výhodnou dotaci. Paradoxně je to takový danajský dar, protože ji musíme využít do konce letošního roku. OBEC PRODALA POLOVINU PARCEL Jedním z největších letošních projektů je příprava nových stavebních parcel. V jaké fázi projekt aktuálně je? Do října až listopadu by mělo být hotové jejich zasíťování. Parcely jsou zároveň paralelně s výstavbou prodávány. Podle webových stránek obce se dosud podařilo prodat zhruba třetinu z patnácti chystaných pozemků. Není to málo? K dnešnímu dni jsme prodali nebo máme rezervaci už na víc než polovinu. Nicméně faktem je, že jste museli změnit způsob jejich prodeje. Proč? V první fázi jsme parcely prodávali prostřednictvím dražby resp. nejvyšší nabídce. Chtěli jsme být maximálně transparentní. Jak jinak to udělat? Každý měl možnost přijít, nabídnout cenu a vybrat si pozemek, který sám chtěl. Ovšem v důsledku dražby mohla být výsledná částka za parcelu výrazně vyšší než v okolních obcích. Nenapadlo vás, že by se toho mohli případní zájemci obávat, a proto se do ní raději vůbec nepřihlásí? Nenapadlo. Především jsme se snažili, aby nás nikdo nemohl konfrontovat s tím, že jsme kupříkladu při rozdělování parcel někoho upřednostnili. Každý měl stejné a férové podmínky. Prodejní cena jsou pouze investice spojené s výstavbou rozpočítané do metru nic víc. Parcely se však zatím neprodaly, přestože jste před časem ubezpečoval, že je o ně doslova velký zájem. Ale prodají se. V dražbě jsme jich prodali pět a na další jsou rezervační smlouvy. Ale neprodáváte je už prostřednictvím dražby. Mám to chápat tak, že jste od začátku počítali s tím, že je touto cestou všechny neprodáte? Mysleli jsme, že prodáme. Když to nedopadlo, tak jsme se rozhodli další prodej zjednodušit. Stanovili jsme navazující pravidla. Mimo jiné je už pevně stanovená cena. Zároveň jsme nechtěli znevýhodnit kupce, kteří pozemek zakoupili v dražbě za vyšší cenu. Vzali jsme tak nejvyšší cenu, za kterou se tento pozemek prodal, a z té jsme vycházeli při stanovení ceny v druhém kole prodeje parcel. Za kolik korun parcely v současnosti prodáváte? Tisíc dvě stě korun za metr čtvereční. Nebojíte se, že se budou lidé v důsledku koronavirové pandemie asníspojeným ekonomickým problémům bát investovat a všechny parcely se neprodají? Nebojím. Pozemky se určitě prodají. Je to zajímavá a lukrativní lokalita. Možná se ten proces jen protáhne do delšího období. NOVÉ CENTRUM KVŮLI POSPOLITOSTI Zastavme se u některých dalších projektů. Několik posledních týdnů dělníci pracují na poměrně výrazné proměně středu, chcete-li centra, obce. Co zastupitelstvo k tomuto kroku vedlo? Osík historicky nemá centrum. Za jakési centrum se sice dá považovat obchod a škola, ale to je podle nás nedostatečné. Zároveň jsme při plánování projektu spojili dobré s užitečným. Autobusová zastávka nově nebude na silnici, autobus bude moct zajet do zálivu, a také v podstatě vytvoříme náves. Chceme v Osíku podporovat pospolitost. Vytvoříme hezké prostředí, kde se budou lidé moct společně scházet a posedět. Máme představu, že se do těchto míst přemístí třeba vánoční koncert a další akce. Kolik korun nové osické centrum ukrojí z obecního rozpočtu? Přibližně pět milionů korun a hotovo snad bude do konce září. Na tento projekt využíváme také dotaci z MAS Litomyšlsko. Několik málo týdnů zpět skončila generální oprava hlavního průtahu obcí. Zbyly po ní však značně poničené chodníky. Nezapomněli jste na ně? Nové chodníky napříč celou obcí určitě budou a práce dokonce začnou v nejbližších dnech. Podařilo se nám získat dotaci ze Státního fondu dopravní infrastruktury, která pokryje pětaosmdesát procent nákladů. Celkem projekt vyjde přibližně na 6,7 milionu korun, přičemž obec zaplatí patnáct procent. Kdy se po nich lidé poprvé projdou? Hotovo by mohlo být do konce září. Patrik Švec OSÍK DNES noviny obce Osík 27. ročník červenec 2020 č. 7-8 str. 5

6 Druhý život ve White Gallery Složitá situace předchozích měsíců velmi citelně ovlivnila pořádání mnoha společenských a kulturních událostí. Pomyslný otazník se vznášel též nad realizací 16. ročníku Smetanovy výtvarné Litomyšle, projektu, který spojuje několik vnitřních i venkovních výstavních prostor nejen ve městě samotném, ale i v jeho blízkém okolí. Nabízí návštěvníkům nevšední možnost prohlédnout si prakticky po celé léto bohaté spektrum vystavovaných děl mnoha umělců. Již 11. rokem se jí účastní také osická White Gallery. Kdo jste začátkem června během procházky zabloudili až na konec naší obce k Lučnímu rybníku, jistě jste nepřehlédli obřího oranžového králíčka, který jakoby strážil přístup ke galerii. Zaujme i netradiční upoutávka na výstavu Second Life (v překladu Druhý život), kterou pro letošní rok manželé Jandovi zvolili. Nejedná se o výstavu uměleckých děl jednoho či více autorů, jak byste možná očekávali, ale o vskutku unikátní a ojedinělou sbírku lékaře a diplomata Oldřicha Th. Uttendorfského, honorárního konzula Oldřich Uttendorfský a Hans Renner při otevření výstavy. Monackého knížectví. Narodil se v Jakartě v Indononésii a první exponáty do své sbírky začal sbírat za dobu studií v Nizozemsku. Jsem opravdu velmi rád, že můžeme prostřednictvím výběrové expozice ve White Gallery nahlédnout do skrytého světa pana doktora Uttendorfského. Je to čest už proto, že veřejná výstava z jeho sbírek vznikla vůbec poprvé, a příležitost vidět ji je tak opravdu mimořádná, oceňuje Martin Janda. Jeden z vystavovaných artefaktů například pochází z prestižní Rockeffelerovy sbírky, jiný je zase darem od prezidenta Václava Havla, prozrazuje. V srdci galerie pak můžete za doprovodu Kateřiny či Martina Jandových nahlédnout do některého ze sedmi katalogů, jejichž autorem je sám sběratel, a které jsou samy o sobě precizně zpracovaným malým uměleckým dílem. Měla jsem tu čest a potěšení zúčastnit se neveřejného otevření výstavy. Pan doktor Uttendorfský byl osobně přítomen, a nutno říci, že mě svým chováním a lidským přístupem naprosto okouzlil. Na první pohled je zřejmé, že je to člověk nejen velmi sečtělý a zcestovalý, ale též velmi pokorný vůči životu samotnému. Snad proto není jeho vystavovaná sbírka pozoruhodná jen svou rozmanitostí, ale též příběhy, které tvoří neoddělitelnou součást každého díla. Ať už se jedná o náušnice s pery kolibříků, nevšední obrazy, sošku dvojčete původem z domorodého kmene nebo bizarní spojení černého honáckého psa a ovce, buďte si jisti, že každé dílo vás nějakým způsobem osloví, a jeho historie a příběh ten dojem mnohonásobně umocní. Nemusíte se vším souhlasit, však pan konzul sám zdůrazňoval, že sbírku rozšiřoval nikoli za účelem výstav, ale vždy proto, že se mu dané předměty líbily či ho nějak oslovily. Ani ten oranžový ušák před galerií není jenom zdánlivým rozmarem výtvarníka. Protože je vyroben z recyklovaného plastu, nese s sebou jasný odkaz prohlédni si mě a nebuď slepý ke svému okolí, tak jak zdánlivě přehlížíš pohozenou PET lahev na kraji lesa... OSÍK DNES noviny obce Osík 27. ročník červenec 2020 č. 7-8 str. 6

7 Díla, která si můžete ve White Gallery prohlédnout, tvoří jen velmi nepatrný zlomek celoživotní sbírky pana konzula Uttendorfského. Výstavu zahájil jeho dlouholetý přítel prof. Hans Renner. Až do 30. září ji můžete obdivovat i vy připomínám, že letos pouze po telefonické domluvě na číslech nebo Přijďte si prohlédnout fascinující předměty a poslechněte si příběhy s nimi spjaté. Kdo ví, třeba si při pohledu na kuriózní kousky, kterými jsou třeba kapoty ferrari a žigulíka, řeknete, že v jednoduchosti je skryta krása, a zaujme vás, podobně jako mě, více právě ten náš starý dobrý známý, byť o řádku nul levnější. Až uvidíte skelet velekraba japonského, jež se dožívá sta let a jehož rozpětí nohou může dosahovat až 3,7 m, snad se v letním odpoledni na chvilku zastavíte, zapomenete na denní strasti a uvědomíte si velkolepost přírody. Svými rozmary počasí nám jakoby laškovně dokazuje, že to zdaleka nejsme my lidé, kdo nás vede každodenním Letní kino Osík S blížícím se začátkem prázdnin se v pátek 26. června rozeběhl i první ročník letního kina v Osíku. Upřímně, šli jsme do neznáma a nevěděli, s čím můžeme počítat. Na jistotě nám nepřidaly ani náhlé změny v distribuci filmů, které zapříčinily, že nebylo možné prázdniny odstartovat Lvím králem. Jak se však ukázalo, tak animák Sněžný kluk byl více než adekvátní náhradou. Počasí bylo ten den jak na houpačce a s přibývajícími odpoledními hodinami (i kapkami deště za okny) přibývaly naše vzájemné telefonáty, zda projekci zrušit či nikoli. Naštěstí jsme vydrželi a počasí nás za to odměnilo krásným večerem. A nejen nás, ale také 80 návštěvníků kina, převážně rodin s dětmi, což bylo s ohledem na výběr filmu očekávané. Veškeré naše obavy tak byly rozptýleny. Zůstala jediná, a tu dokázaly všechny děti zahnat, protože vydržely sledovat film až do závěrečných titulků ve 23 hodin. Další projekce byla plánovaná o 14 dní později, tedy na pátek 10. července. O promítaném filmu bylo možné hlasovat prostřednictvím formuláře na obecních stránkách. V hlasování bylo odevzdáno celkem 124 hlasů. Ty byly velmi rovnoměrně rozloženy mezi všechny tři nabízené filmy: Vykoupení z věznice Shawshank, Forrest Gump a Gladiátor. Souboj to byl těsný, životem. Tak si pojďte do White Gallery prohlédnout i ten druhý. o pouhé tři hlasy zvítězil Gladiátor před Forrestem Gumpem. V pátek jsme si všichni užívali jednoho z mála plně letních dnů tohoto roku a těšili se na další projekci. Tedy až do večera, kdy se nad Osíkem nebe zatáhlo. Meteorologické radary ukazovaly, že Osík leží na okraji bouřkové oblačnosti. Proto jsme se rozhodli to zkusit a začít promítat. Bohužel, počasí bylo jiného názoru a my rychle vše balili. Projekce tak byla zrušena. Štěstí, které jsme měli při první projekci, se od nás tentokrát odvrátilo. Nicméně o Gladiátora nebudete ochuzeni, jeho projekci jsme přesunuli na pátek Pokud nám bude počasí nakloněno. Lenka Kočí; Foto: White Gallery, Smetanova Litomyšl; v textu byly použity citace z webových stránek White Gallery Dojde tak k posunu dalšího programu kina. Jak bylo naznačeno výše, s ohledem na komplikace při distribuci filmů jsme museli upravit i plánovaný program kina, resp. nabídku filmů k projekci. Sledujte tedy obecní web či Facebook Osík dnes pro aktuální informace. V současnosti lze hlasovat o filmu na Vybírat můžete z černobílé klasiky Prázdniny v Římě, dobrodružného filmu Kon-Tiki popisující cestu Thora Heyerdahla přes Pacifik či drama na vsi za Protektorátu Je třeba zabít Sekala. Nezapomeňte hlasovat, určitě je z čeho vybírat. A především, přejme si, ať je nám počasí nakloněno. Martin Hanus, Michal Zölfl OSÍK DNES noviny obce Osík 27. ročník červenec 2020 č. 7-8 str. 7

8 Primice Karla Dvořáka Je krásná slunná sobota dne avkatedrále Svatého Ducha v Hradci Králové usedají do lavic přátelé a blízcí příbuzní oseckého rodáka Káji Dvořáka. S napětím očekávají příchod primiciantů ve slavnostním průvodu kněží z celé královéhradecké diecéze v čele s panem biskupem Janem Vokálem a pomocným biskupem mons. Josefem Kajnkem. A co bylo dál? To se ani slovy popsat nedá. Nádherný duchovní zážitek, kdy náš Kája slibuje poslušnost a přijímá z rukou biskupa svátost kněžství. Tím ale nic nekončí. Naopak začíná. Hned v neděli 28. června slouží v litomyšlském kostele Povýšení svatého Kříže svou první mši svatou nově vysvěcený kněz Karel Dvořák. Věřím, že plno z vás si tento krásný a slavnostní okamžik nenechalo ujít, vždyť ne každá malá obec se může pochlubit, že její hrdý rodák se stal služebníkem Božím. Na konci mše svaté Kája několikrát zmínil své poděkování a hrdost a lásku k této obci. Velice ho potěšilo, že místní dobrovolní hasiči s ním kráčeli v průvodu, a tím jsme tak mohli zavzpomínat na tatínka a dědečka, horlivého dobrovolného hasiče a ochotníka Karla Dvořáka. Nechyběla ani vzpomínka na maminku Aničku Dvořákovou. Vše bylo završeno slavnostním připnutím stuhy na prapor dobrovolných hasičů. Milý Kájo, děkujeme a přejeme ti na tvé nové cestě dostatek Boží milosti. Neteř Dana Rabhi POZVÁNKA na mši svatou, kterou bude v neděli 30. srpna 2020 ve 14.30h sloužit novokněz P. Karel Dvořák u kaple sv. Jana Nepomuckého v Osíku. Po mši svaté udělí P. Karel novokněžské požehnání a všichni jsou zváni na přátelské setkání s občerstvením. OSÍK DNES noviny obce Osík 27. ročník červenec 2020 č. 7-8 str. 8

9 Pamětní kříže a pomníky v naší obci Možná je to právě čas, který nám byl nedávnými omezeními dán navíc. Čas, který můžeme využít trochu jinak, pro svou rodinu a děti, pro četbu, vyprávění nebo zamyšlení. I krátké vycházky do okolí Osíka nás potěší, někdy nás překvapí tím, co se změnilo a čeho jsme si jindy nevšimli. V naší obci máme skvělého člověka a opravdu uznávaného odborníka, který zasvětil svůj život nejen předávání vědomostí a znalostí dětem ve školním vzdělávání, ale podílel se obrovskou měrou na získávání a uchování vzpomínek našich předků, historie obce a všeho, což je nedozírným přínosem pro uchování pamětí budoucím generacím. Je to emeritní řídící učitel osické základní školy, pan Josef Klouda. Velice obsáhle zaznamenal dějinné obrazy zdejšího lidu, sepsal a vydal mnohé historické publikace týkající se života a chodu obce Osíka, podílel se na záznamech různých místních spolků apod. Věnoval se po dlouhá léta školní i obecní kronice, přepsal Pamětní knihu obce Osíka dle textu rukopisné knihy Bernarda Beniše tak, aby tyto cenné informace byly lépe čitelné a mohly posloužit jako studijní materiál pro všechny badatele. Dovolila jsem si nahlédnout do této Pamětní knihy a ráda bych Vám nabídla některé zajímavosti, o kterých se dnes mnoho neví, nebo je ani nevnímáme. Jedná se o menší, větší, významné nebo i soukromé pomníky, pomníčky, křížky a poklony, které jsou v naší obci a okolí v docela velkém počtu. Bereme je jako součást místních částí obce či okolí, prostě tak, že sem už bezesporu patří. Víme však, že jejich hlavním posláním měla být pokora, úcta, připomenutí či poklona k nějaké události, rodinné památce, k určitému význačnému dni či svátku svatých, k zamyšlení. Výňatek ze zápisu v Pamětní knize Osíka Z dějin náboženských, které na Litomyšlsku jsou bohaté, Osík nemá mnoho. Víra katolická zde byla dobře zakotvena alespoň v době pobělohorské, neboť toleranční hnutí v 80. létech XVIII. století zde (mimo jeden případ) nebylo, a celá obec až snad na řídké, výjimečné případy přistěhovalců zůstávala pořád až do převratu katolickou, ač nikoli úplně věřící, čemuž nasvědčuje občasné poškozování soch svatých a poklon, kterých zde nikdy nadbytek jak bylo v jiných obcích nebylo. Sochy a poklony jsou, anebo byly, tyto: Na mostě, přes který vede okr. silnice na hráz rybníka se strany Koníčkovy hospody, stojí na obrubě při jedné straně socha sv. Antonína a na protistraně Jan Nepomucký, obě špatná kamenická práce. Socha Nepomuckého byla zvrácena do vody, pak vyzvednuta, a opět postavena. Zanedlouho však byla rozbita a kusy vhozeny do řeky. Zbytky byly uschovány v hospodě u Koníčků, čp. 172, r při přístavbě místnosti byly použity do základního zdiva. U čís. 14 za humny stojí pískovcový kříž, podobný při čís. 51. Také u čís. 82 býval kříž, který byl bleskem poškozen a po r odstraněn. U čís. 104 u silnice je již dnes sešlý, chatrný kříž, má prý na opravu fundaci, avšak na probošství v Litomyšli o ní nechtějí vědět. U čís. 105 (tužkou opraveno na 112 a 198) stojí socha sv. Jana Zlatoústého, obecně myslí se, že Nepomuckého, dobrá to práce kamenická, o této soše bude později psáno. U čís. 142 stojí kříž proti rybniční hrázi, udržování náleží prostř. mlýnu, čp Pod čís. 185 na návsi je pískovcový kříž postavený na udržovací náklad z tohoto čísla. Na břehu u silnice před čís. 1 u role č. 144 stával kříž železný s pískovcovým opukem, který po převratu byl rozkotán a již neobnoven. Za humny ve zdi stály hranolovité kapličky s hlavicí pokrytou křídlicemi, jež ve výklenku měla obrázek. Říkalo se jim Marky, protože na sv. Marka byl k nim prosební průvod. U čís. 101 a 121 stojí dosud Marek, u čís. 146 a 107 zašly již. Průvody zanikly okolo r Za dolním mlýnem na cestě k Litomyšli, jež se sluje Drážka, na hranici katastru litomyšlského jest nepatrná část pomníku blíže náhonu na luka. Stával prý tu pomník v upomínku na smrt jistého šlechtice, který v těchto místech o honu na zajíce zlámal si vaz. Na hranici katastru litomyšlského nedaleko čp. 1 směrem k Litomyšli a blíže louky patřící k čp. 13, na sever jdouce k Litomyšli, jest památník asi 60 cm vysoký, pískovec oválovitý, v místě, kde r zemřel Jan Karlík, čp. 3. U zbytku remízku v údolí v břehu při marečském (jiříkovském) stezníku jest menší pískovcový památní kámen, jenž označuje místo, kde r zemřel Jan Žitka. V blízkosti téhož vyvěrá malý pramének vody. U soch sv. Jana Nep. (u školy na mostě) konaly se v svatojánském oktávě (vlastně 9 dní, od 15. do 23. května) večerní pobožnosti a v svatojánský den k nim byl velký průvod (procesí) pořádán. U kříže při čp. 104 a při čp. 66 v době křížových dnů po všechny tři dny večer bylo konáno modlení. Dne 8. září chodilo procesí ke kříži u čís. 51. Úmrtím zpěváků, a když nových nebylo, pobožnosti a modlení přestaly. Také mimo obec byly pořádány tzv. poutní průvody (procesí) k zázračným místům: do Čenstochova v Polsku, Mariazell ve Štýrsku (vedl zpěvák z Dol. Újezda šenkéř Vomočil) do Vambeřic v Pr. Slezsku, na Chlumek u Luže a na Hory u Č. Třebové (vůdce J. Dvořák z Osíka), na Svatou horu u Příbramě (vůdce Fr. Podhájský Osíka), na Grulich, k sv. Anně do Rychnovska a do Křtin na Moravě (vůdce J. Karlík z Osíka). Do Sloupnice a do Končin na celý den a Dol. Újezda na půl dne. Chasa zúčastňovala se i průvodu kvůli seznámení a tanci. Nejodvážnější pouť koncem XIX. století vykonal Václav Brůna vulgo Nekolný, který zajel s jinými poutníky z Čech a Moravy do Palestiny a Jeruzaléma, kde navštívil křesťanům památná místa, o čemž svědčil diplom, který od pořadatelů obdržel. Snad byl též v Římě. Pomníky a křížky dnešní doby Pokud procházíme Osíkem, musíme uznat, že mnohé památky jsou zachovalé a v dobrém stavu. Příkladem je nedávná velká oprava místní kapličky a jejího okolí. Ta dnes září novotou a svědčí o dobré vůli k zachování kulturněhistorických staveb v obci. V kapličce najdeme krásně opečovávané kříže s bližším určením či uvedením dobrého úmyslu ke svému vzniku, rodinné odkazy s moudrem nebo citací. Horší je to však mnohdy se stavem ostatních památníků a křížů v okolní krajině Osíka. kde dlouhé roky stály. Pokusila jsem se zmapovat uvedené kříže i poklony podle uvedených informací. Okolí Lučního rybníka Zde se nacházejí dvě zastavení. Prvním je 2,5 m vysoký pískovcový pomník Trojice boží. Dle vyprávění jde o poděkování litomyšlského měšťana za uchránění obyvatel před morovou epidemií. Je usazen u polní cesty, pod dvěma již značně sešlými a polámanými lipami. Dříve tudy vedla cesta z Litomyšle přes kopec směrem k Osíku Lazaretu. Jeho vrchní část i sousoší je bohužel již značně poškozena. Najdeme zde vyryty tyto citace z Bible a odkaz V. Svobody: Pochválena, pozdravena budiž Nejsvětější Trojice Boží Tři jsou, kteří svědectví vydávají na nebi. Otec, slovo a duch svatý a ti, kteří jedno jsou! Jan v. 7 Založil Václav Svoboda, měšťan litomyšlský ke cti a slávě boží Pomník Trojice Boží u Lučního rybníka Slezákův křížek u Lučního rybníka Druhým zastavením je Slezákův křížek, menší pískovcový pomníček s železným křížem. Je ukrytý opět pod dvěma lipami na svahu louky, vpravo k rybníku, naproti pomníku Trojice Boží. Vrchní železný kříž není původní, a určitě pochází z šikovných rukou osického rodáka. Pomníček svou jednoduchou krásou zapadá do krajiny. Lazaret Dle citace z kroniky naší obce: Roku 1713 šířil se v Čechách, na Moravě a ve Slezsku mor, zachvátil též Lanškrounsko. Tehdy dal František Václav, hrabě z Trauttmansdorffu, při háji vystavěti izolační chalupu pro morem zachvácené lidi. Tato nemoc se však Litomyšlsku vyhnula, nemocniční chalupa byla proměněna OSÍK DNES noviny obce Osík 27. ročník červenec 2020 č. 7-8 str. 9

10 v obytnou, a když v blízkém okolí bylo vystavěno ještě více chalup, vznikla nová osada, která byla nazvána Lazaret. Tato osada spadla pod pravomoc osíckého rychtáře, po r byla sloučena v obec osíckou. Zkráceně v Osíku a okolí se jí říká Zaret, kdežto před léty byla v širším okolí známá pod jménem Nazaret. Jako připomínka na zlé časy a zároveň jako poděkování zde dodnes stojí pomník na podstavci, s opracovaným kamenickým reliéfem po stranách a zdobně tesaným vrchním zakončením, s kovovým zdobným křížem, v přední části se vsazeným nápisem Pochválen buď Pán Ježíš Kristus. rekonstrukcí včetně jeho pískovcového obložení. I prostor okolo mostu byl upraven. Dříve se zde nacházely dvě sochy a to sv. Antonína Paduánského a sv. Jana Nepomuckého tu však za Rakouska místní revolucionáři dva- zení zpovědního tajemství je symbolizováno prstem na ústech. V Osíku dnes sochu sv. Jána můžeme nalézt na krásném, slunečném a klidném místě v údolí, pod odbočovací cestou z hlavní silnice na Zmrzlák. Socha byla restaurována v r Její současné místo není však původní, nejprve se nacházela v blízkosti školy, pak byla přestěhována na toto klidnější i důstojnější místo. Kdo a z jakého Svatý Václav Křížek v osadě Lazaret Pomník, křížek u mostu Tento cca 2,5 m vysoký pískovcový pomník s reliéfem a kovovým křížem stojí vpravo na kraji křižovatky u prodejny Kličkových, u hlavní silnice směrem od Litomyšle. Dle záznamů udržování náležel k tzv. prostřednímu mlýnu čp V minulosti patřil k místům májového procesí a zastavení, Je krásný, opravený, přesto často přehlížený, neboť většina z nás kolem jen projede o to více má jeho text příznačný význam: Stůj synu můj, stůj dcero má! Kampak tě vede cesta Tvá? Vštip v srdce v mysl obraz můj Pak šťastný bude odchod tvůj Kříž u obchodu Kličkových Socha sv. Antonína a sv. Jana Nepomuckého, most Most, který vede přes hráz dolního rybníka a řeku Desinku, prošel před nedávnem velkou Svatý Antonín krát svrhli do řeky a rozbili, a proto byla roku 1925 nahrazena sochou sv. Václava. Nejvýznamnějším obdobím pro uctění poklon a svatých v Osíku, byly Májové pobožnosti. V neděli odpoledne, po svátku sv. Jana Nepomuckého (16. 5.) velké procesí postupovalo od školy (a tehdy umístěné sochy sv. Jána) po silnici ke křížku. Druhá zastávka byla u kříže u rybníka, třetí na mostě. Poslední zastavení, oltáříček, byl u kapličky a celé ukončení se konalo opět u školy, kde se chasa rozběhla na posvícenskou zábavu. Kříž u cesty Malá strana Podél cesty na Malé straně na rovince stojí na slunečném místě krásný, opečovávaný pomník s mohutným, zdobeným železným křížem, na čelní straně je zdoben vytesanou soškou. Ze zadní strany je uveden letopočet r. 1902, s uvedením rodiny Pavlíčkových. Socha sv. Jána Kult sv. Jana Nepomuckého je nerozlučně spjat s českým barokem, kdy patřil k nejvýznačnějším světcům. Je uctíván jako mučedník zpovědního tajemství a patron při přírodních pohromách a povodních. Janova svatozář je obvykle doplněna hvězdami, v ruce drží kříž a palmovou ratolest, někdy knihu. Nevyzra- důvodu tuto sochu pořídil, se mi však nepodařilo dohledat. Osickým lidem však byla blízká hlavně o Májových pobožnostech a procesích. Stejnou cestou o kus dál odbočující vpravo, dojdeme krajem lesa do malebného údolí Ruláku, kde nás osloví ticho, krása a jiný monument v krajině retenční mostek pro usměrnění dešťových povodní v lukách. Pokud se nám bude chtít vyšplhat vlevo do kopce louky na Bořkovská pole, dojdeme k nádhernému kříži, osamocenému v širokém okolí a vyhlížejícímu do všech stran. Celý pomník, kříž byl v nedávné době zrekonstruován, září čistotou, láskou těch, kteří se o něj starají. Kříž je poměrně vysoký, asi kolem tří metrů, umělecky opracovaný, s rytým textem po všech stranách, zdobený zlatým písmem. Z další citace na pomníku: Pochválen buď Ježíš Kristus Chce-li kdo za mnou přijíti, zapři sebe sama a vezmi kříž svůj a následuj mne Pojďtež ke mně všichni, kteří pracujete a obtížení jste a já vás občerstvím. Mat. 11., 28., 16., 24 Ke cti a chvále Boží postaviti manželé Jos. a Anna Novákovi z Osíka, r V záznamech Pamětní knihy Osíka stojí zmínky i k pamětním místům, které však už nenajdeme. Zmizely z neznámých důvodů, některé snad po větrných smrštích a kalamitách stromů, jiné lidskou rukou či bezcitností. O to více si považujme toho, kde se k danému místu lidé chovají slušně a ctí jejich význam. V naší obci jsou ještě další pomníčky či křížky, vrátíme se k nim někdy příště. Dana Mňuková OSÍK DNES noviny obce Osík 27. ročník červen 2020 č. 6 str. 10

11 Dvakrát velký Osík, prosím Tak přesně takhle si snad už brzy budete moci říct u výdejního okénka na sportovním hřišti o chlazené pivko třeba k tomu, abyste si vychutnali letní kino. Zastupitelstvu se konečně podařilo dotáhnout k finální realizaci myšlenku, která zrála už několik měsíců řeč je o vratných nápojových kelímcích. Při venkovních akcích, jako jsou čarodějnice, sportovní hry nebo zmiňované letní kino, tedy tam, kde nemůžeme z bezpečnostních důvodů používat sklenice, se místo do jednorázových plastových kelímků budou nově nápoje čepovat právě do vratných o objemu 0,5 litru. Ano, znáte je ze zoologických zahrad, rockových festivalů, sportovních zápasů nebo třeba z Lázeňské Litomyšle. Jsou stále populárnější, neboť oproti jednorázovým plastům jsou nesporně ekologičtější pro své opakované použití, v porovnání se sklem prakticky nerozbitné, lehčí, a přitom stejně hygienicky omyvatelné. Pokud nějaký doma vlastníte, dáte mi nejspíš za pravdu, že vydrží opravdu roky v podstatě dokud je úmyslně nerozšlápnete nebo s nimi děti nezačnou hrát fotbal. Za padesátikorunovou zálohu tak budete mít nejen fajn pocit, že ubydou zbytečně vyhozené plasty a budeme zase o něco více zelení, ale také můžete získat nebo někomu darovat jedinečný a hlavně praktický suvenýr. Kelímky totiž budou opatřeny originální mapkou Osíka s vybranými místními názvy a jejich grafickým znázorněním v odlehčené a lehce úsměvné verzi. Osmnáct částí, které luštitelé našich osmisměrek z předchozích čísel již jistě dobře znají, pak spojuje klikatící se Desinka a hlavní příjezdové trasy. Design kelímku vytvořili Osičák Filip Dvorský ve spolupráci s grafikem Oldřichem Jiskrou z Vysokého Mýta. Místo klasického loga obce zvolili netradiční návrh, který Jedna z pracovních verzí potisku kelímku Rozmohl se nám tu takový nešvar Máme nádherný sportovní areál, který byl ještě rozšířen o lanový park. Co je však platné, že máme krásná sportoviště, když se tam návštěvníci (samozřejmě ne všichni) chovají tak, jak doma určitě ne. může sympaticky navodit družnou atmosféru u chlazeného moku třeba diskusí, která místní část se kde vlastně nachází což je unikát, který vám obyčejný půllitr nabídnout nemůže. S trochou fantazie by se dalo říci, že skončíte-li po vydařené akci za letní noci znaveni někde u cesty, pak se po probuzení stačí mrknout na náš kelímek, rozhlédnout se kolem sebe a třeba se dovtípíte, kde že jste po té divoké noci vlastně usnuli. Zastupitelé věří, že na veřejných akcích oceníte čistší prostředí, protože zálohovaný kelímek za lavičku jen tak nikdo bezmyšlenkovitě nejspíš nevyhodí. A vtipný design půllitrů vám snad posezení mezi přáteli zpříjemní. Tak si připijme Osíkem na zdraví a dlouhé rozmarné léto! Lenka Kočí I přes rozmístěné odpadkové koše se odpadky objevují jak na betonové dlažbě chodníku, tak i přímo na tenisovém a fotbalovém hřišti. Krátce po otevření se i lanový park začal den ode dne více podobat smetišti. Byl zde proto alespoň provizorně také osazen odpadkový koš. Ve všech částech areálu tak je vždy nějaký koš na dohled. Stačí jen udělat několik kroků navíc. Važme si toho, že je kde sportovat, vždyť vybudování tohoto areálu stálo mnoho lidského úsilí a nemalé finanční prostředky. Rodiče, prosím, poučte své děti, jak se mají chovat. Za pochopení děkuje správce areálu. OSÍK DNES noviny obce Osík 27. ročník červen 2020 č. 6 str. 11

12 Poděkování od hasičů Letošní rok byl co do termínu sběru starého železa několikrát pozměněn. O to více si vážíme podpory, kterou někteří občané projevili tím, že nám staré železo ponechali schované. Přestože jsme zmokli až na kost, posbírali jsme po celém Osíku více jak 11 tun starého železa. Prakticky shodné množství jako vloni. A přestože letošní výkupní cena je o čtvrtinu nižší než loňská (a i ta už byla nižší než předloňská), jsme rádi, že máme peníze na podporu mladých hasičů, pro které jsou peníze za sběr starého železa primárně určeny. Tentokrát se objevily i těžší kousky železa než pár plechů. Například pluh, zemědělská sekačka nebo radiátory. Součástí sběru starého železa je i sběr vysloužilých elektrospotřebičů. Díky množícím se dotazům jsme na stránkách hasičů zveřejnili informaci, kolik za ně asi dostaneme peněz. Za pračku dostaneme rovnou stovku, za ledničku nebo mrazák pak 30 korun. Televizí, monitorů a počítačů jsme posbírali 48 kusů a dostaneme za ně 48 korun. Ano, celou jednu korunu za kus. Drobné elektrospotřebiče (mikrovlnky, fény, opékače atd.) se dávají do jednoho velkého vaku, za který dostaneme 100 korun. Odvoz se musí objednat na přesný počet kusů, většinou několik týdnů trvá, než to odvezou. Další zhruba dva měsíce trvá, než dostaneme vyplaceny peníze. Většinou se pohybujeme kolem dvou tisíc korun. Děkujeme všem, kteří nám přispěli, ať už železem, elektrospotřebičem, zapůjčením traktoru na svoz. V neposlední řadě pak firmě Orlimex za dočasné uskladnění starého železa. P.S.: A i letos se divíme, kde se to železo pořád bere. Hasiči Osík OSÍK DNES noviny obce Osík 27. ročník červenec 2020 č. 7-8 str. 12

13 Přívalové deště v Osíku V červnu nebylo ani tak deštivo co do počtu dešťů, jako do intenzity srážek. Jednotka sboru dobrovolných hasičů obce Osík zasahovala od 14. do 30. června 2020 v souvislosti jak s přívalovými dešti, tak jen vydatným deštěm celkem u 12 mimořádných událostí. Jednalo se převážně o odčerpávání vody, plnění pytlů s pískem a následný rozvoz na riziková místa. V neposlední řadě jsme ale museli monitorovat i zvýšenou hladinu naší Desinky. Jednotka nezasahovala pouze v katastru obce, ale ve třech případech byla dokonce vyslána krajským operačním střediskem na pomoc do Litomyšle. Díky cvičení na pytlování písku před několika lety jsme věděli, že je nutné mít pytle s pískem připraveny, protože jejich plnění je časově i fyzicky náročná činnost. Naplnili jsme, a hlavně použili, všechny dvoukomorové pytle, které má obec k dispozici. Dokonce jsme jich i několik přivezli do Litomyšle, kde nám je chválili. Právě dvoukomorové pytle jsou rychleji naplněné, protože pojmou menší množství písku. Přestože jsou tedy lehčí, jsou účinnější než normální pytel. Částečně s humorem, částečně vážně pak padla věta: Osík zachraňuje Litomyšl. Hasiči to ale berou vždy jako pomoc bližnímu svému, tedy jako své poslání. Nejednou hasiči z Litomyšle a okolí zachraňovali v Osíku a jsme tak rádi, že svou trochou do mlýna jsme mohli splatit dluh. Všechny zásahy však nebyly jednoduché. Jeden z nejnáročnějších zásahů, ani ne tak co do fyzických sil, jako spíš na psychiku členů, byl zásah, kdy jednotku vracející se na základnu povolalo operační středisko na záchranu dětí z rozvodněné řeky. Většina členů jednotky jsou otcové od rodin, o to těžší zásah to byl. Podle ohlášení duchapřítomné pozorovatelky se na řece plavily dvě děti na člunu a nemohly se dostat na břeh. Při příjezdu na místo se ukázalo, že jsme přijeli právě včas. Ve vodě byly opravdu dvě křičící děti, vedle nich převrácený gumový člun, zaklíněný o strom. Dva členové jednotky neváhali a skočili pro děti do vody. Děti neměly ani helmy, ani vesty, ani boty. Pádla jim uplavala, snad už je nenapadne to znovu zkoušet. Mohlo to dopadnout ale mnohem hůře. I hasiči, kteří děti zachraňovali, se mohli dostat do problémů. Je zbytečný risk, jakkoliv se snažit sjíždět nebo i přibližovat se k rozvodněným tokům. Ohrožujete nejenom sebe, ale i případné zachránce. I hasiči, kteří jsou na podobné situace školeni, se musí jistit, když se přibližují k rozvodněné řece, aby se někomu něco nestalo. Že to v Osíku mohlo dopadnout i tragicky jste mohli slyšet ve sdělovacích prostředcích hned druhý den. Kolik lidí utonulo zbytečně. Dokonce i dítě, a to mělo přilbu i vestu a jelo s vlastním otcem. Analogie s událostí v Osíku je na místě. V rozvodněné řece nikdo netuší, jak vypadá dno pod kalnou vodou. Sice ho můžete znát z čisté vody nebo z vyschlého koryta, ale proud rozvodněné řeky může dno změnit k nepoznání. Tam, kde byla malá hloubka, může být najednou i více jak metr vody. Také se mohlo stát, že velká voda někde proti proudu spláchla nějaké chemikálie. Voda pak může být kontaminovaná a hrozí vážnými problémy. Těch rizik je hodně. Dalším problémem bylo dovolat se na tísňovou linku. V jeden okamžik volalo velmi velké množství lidí. Přestože je systém tísňové linky nastaven tak, že pokud je příslušné operační středisko plně vytíženo, automaticky se dovoláte na operační středisko v jiném kraji, počet takovýchto přesměrování je z technického hlediska omezen. Přesto zkoušejte volat znovu, případně volejte na číslo 155 nebo na číslo 112. Až v nejnutnějším případě volejte velitele jednotky. Je velmi pravděpodobné, že budu v terénu s dalšími členy jednotky a nebudu schopen okamžitě zasáhnout. Právě proto je nejlepší dovolat se na operační středisko, které jediné může zvednout na pomoc i jednotky z okolních obcí. Zdeněk Vodehnal, velitel JSDH Osík Když vám auto nefrčí, tak mu Luboš poručí Než začnu psát o Autoservisu Kalibán dovolte mi malé vysvětlení. Na jednom z minulých setkání redakční rady jsme se domluvili, že budeme pokračovat ve zprostředkovaném setkávání s Osečáky, kteří tu již nějakou dobu provozují svoji živnost. Doposud jste měli možnost číst o panu Lněničkovi a jeho kovovýrobě či o Zahradnictví Klička. Rozhodně nám nejde o psaní reklamy. Naším cílem je ukázat práci lidí, ke kterým mnohdy jezdíme se svými strastmi či potřebami, z jiného úhlu pohledu. Chceme osvěžit jejich začátky vám, kteří jste je možná zapomněli a osvětlit těm, kteří do Osíku přišli třeba nedávno a vědí o nich málo. Ale teď již začněme vzpomínat, jak to s tím Lubošem Kalibánem bylo. Od traktoru k autu Psal se rok 1989, kdy synek Kalibánu narukoval na vojnu až do dalekých Topolčan coby motospojka. Ač byl vyučeným opravářem zemědělských stojů, nezalekl se, a na vojně se pustil do opravování vozidel svých kamarádů. Dobrá pověst udělala své a Luboš brzy opravoval vozidla i vyšším šaržím. To víte, opušťák a vycházky navíc se vždycky hodí. Adrenalinové devadesátky Po návratu z vojny se Luboš vrátil do místních dílen zemědělského družstva. Ale opravování aut se úplně nevzdal. Při úpravách gruntu rozhodl, že buráku (řepy, pro neznalé místních pojmů) již nebude třeba tolik, a tak si část stodoly předělal na dílnu, aby měl prostor pro svůj koníček, opravování aut. Otevření hranic umožnilo nejen cestovat, ale i oživit český vozový park. Protože mládí má mnoho energie, tak Luboš se známými z okolí nelenili a občas vyrazili do Holandska. Na první holandské benzínce koupili inzertní noviny, vyhodnotili inzeráty, hovorem z telefonní budky zjistili, zda je vůz (většinou bouraný) k mání a vydali se za prodávajícím. Náležitě vyzbrojeni autoatlasem, základní angličtino-němčinou, hlavně však rukama a nohama. Dovést takové bourané auto znamenalo cestou přibrzdit na vrakovišti, nakoupit potřebné díly, na hranicích vyčkat frontu mezi kamióny a pár hodin strávit na celnici v Třebové. Luboš vzpomíná: Byli jsme mladí, tak se to dalo zvládnout. Jednou, když jsme jedli v Německu na odpočívadle, tak najednou zastavila tři černá auta, z nich vyská- kali ozbrojení policajti a my museli všechno z aut vyndat. Měli podezření, jestli nepašujeme drogy. To bylo docela drsný. Každé auto bylo dovezeno do Osíka do dílny, kde se do něho pustily šikovné ruce a za nějaký čas tu z bouraného vraku stálo zánovní fáro, s kterým kdokoliv mohl brázdit české silnice. Rozjezd podnikání Mezitím se Luboš oženil. Netrvalo dlouho a k mladým Kalibánom přiletěl čáp a přinesl synka Radima. To bylo v době, kdy Lubošovi odpolední záliba brala až příliš času a začínala přerůstat přes hlavu. I našli se kamarádi, kteří mu říkali, ať jde dělat na soukromo. Váhal jsem. To víš, předělávali jsme bydlení, malý dítě a člověk nevěděl, zda to půjde nebo ne, říká Luboš o zlomovém okamžiku ve svém životě. Živnost se pomalu rozjížděla. Na co jsem si vydělal, to jsem si pořídil. Když někdy potřeboval nějaký lis, jindy pomoc se soustružením od Karla Hanuse, věděl, že se může obrátit o pomoc do místní dílny zemědělského družstva. Vždy se zde obešel a je za to rád. Za to patří chlapům veliký dík. OSÍK DNES noviny obce Osík 27. ročník červenec 2020 č. 7-8 str. 13

14 V roce 2000 v době civilní služby k Lubošovi začal chodit na brigádu Míra Pulkrábek, který se dobře zapsal, rychle se učil a stal se až do dnešní doby jeho parťákem. Rozšíření dílny a nabídky zákazníkům V době ekonomické krize stál Luboš před další otázkou ve svém podnikání. Rozšířit či nerozšířit? Prostory začínaly být nedostatečné, starší syn Radim dával najevo, že by chtěl jít v tátových stopách, a tak se rozhodlo. Nejdříve proběhlo zpevnění svahu, úprava příjezdu, a poté se začalo se stavbou dílny samotné. Nová dílna umožnila rozšířit nabídku služeb. V dnešní době již neopravují auta jen pomocí šroubováku, jak si to představuji já. U moderních aut je zapotřebí diagnostika, aby se zjistilo, v čem chyba vězí. Radim vystudoval obor autoelektrikář, tak mu tato oblast není cizí. S přezutím pneumatik si taky nemusíte lámat hlavu. I s tím se obejdete u Kalibánu. V nabitých podzimních a jarních dnech vypomáhá rovněž Lubošův mladší syn Patrik. V dílně najdete veliký zvedák, který umožňuje opravovat i velké dodávky. Novinkou posledních měsíců je nové zařízení na seřízení geometrie. Samozřejmostí je zajištění technické kontroly. Díky tomu, že firma splňuje certifikát o shodě, mají umožněno zapisovat do elektronických servisních knížek, jako ve značkových servisech. Za služby můžete zaplatit kartou. Zajímalo mě, jestli se každý z nich na něco v práci specializuje? Radim říká: Taťka dělá převodovky. To když my s Mírou vidíme, tak nám vlasy vstávají hrůzou na hlavě. Nechápeme, jak to může dát všechno dohromady. Míra, ten je dobrej na motory. A já dělám elektriku. Jak to všechno funguje? Jsem v tomto odvětví úplně neznalá, takže jsem vůbec netušila, jak to chodí například se sháněním náhradních dílů. Asi to kupují na internetu a PPLka jim to doveze jako cokoliv jiného, ne? To bylo první, co mě napadlo, když jsem s Lubošem na toto téma zabrousila. Hned mě vyvedl z omylu: Na trhu jsou firmy, které se zabývají dodávkou náhradních dílů, ale zároveň nabízejí servis firemních vozidel prostřednictvím nás, smluvních servisů. Díky tomuto systému mám zajištěn pravidelný přísun vozidel. Na oplátku nám tyto firmy nabízejí rozličná školení, možnost výpůjčky nářadí a jiné výhody. K tomuto Luboš ještě dodává: Neškolíš-li se, neinvestuješ-li, tak brzy skončíš, protože nestačíš. Současnost Hovoru o tom, jak jeho podnikání ovlivnily poslední měsíce, jsme se nevyhnuli. Prvních čtrnáct dní bylo v klidu. Namísto čtyřiceti telefonátů za den byly jen dva. Dělali jsme si pro radost. Opravil jsem veterána Alfu Romeo. K tomu jsem se nemohl dlouho dostat. Nyní je už zase vše zpět. Vize do budoucna Ke konci hovoru se ptám Luboše i Radima, který se k nám během večera přidal: Ajak vidíte budoucnost firmy i aut obecně? Luboš: No to nevím, radši bych šel do důchodu, když vidím ty nový auta (smích). Luboš pokračuje: No ne, jít s dobou., a Radim dodává: A neusnout na vavřínech. Dál se školit a vzdělávat. Oba se shodují na tom, že jako firma se musí začít zaměřovat i na bezpečnostní prvky, které v autech přibývají. Myslí si, že elektromobily nemají budoucnost, alespoň ne na delší vzdálenosti. Budoucnost vidí v alternativních zdrojích. Posledních pár dílků do skládanky Za vším hledej ženu. Chlapci Kalibánovi by nemohli předvádět takové pracovní nasazení, kdyby se dobře nenajedli. O to se postará starostlivá Lubošova mamka, paní Kalibánová, která má každý den v poledne připravený oběd dle chuti chlapců. Pokud pojedete v pozdních hodinách kolem dílny a bude se svítit, věřte, že nezapomněli zhasnout. To právě Luboš bádá nad něčím, k čemu potřebuje klid a neruší ho věčně drnčící telefon. Potkáte-li ho však v autě na kopci od kapličky směrem ke kovárně, tak to je na místním polygonu a na kořenech zkouší, zda už to nehrká a neklape. Zahrada, včelky a ovečky. To jsou místa, kam si odpoledne jde Luboš odpočinout a vyčistit hlavu. Každoročně v dílně před Vánoci probíhá vánoční besídka. To je akce pro osecké OSVČ a pár kamarádů. Víc k tomu asi nemusím dodávat. Osobní pohled závěrem Z návštěvy od Kalibánů jsem odcházela s hlavou plnou informací, o kterých jsem doposud neměla nejmenší tušení. Mluvila jsem s chlapy, kteří opravdu vědí, co ve své práci dělají a především je jejich práce baví, naplňuje a to je nejdůležitější. A když se třeba něco nepovede? Věřím, že se ze svých chyb umí poučit. Přejme si, aby co nejvíce lidí takto ke své práci přistupovalo, a potom bude na světě dobře. Zuzana Veselíková OSÍK DNES noviny obce Osík 27. ročník červenec 2020 č. 7-8 str. 14

15 Škola končí, hurá prázdniny tentokrát opravdové! Po dlouhé distanční domácí výuce jsme se rádi na posledních pět týdnů sešli ve škole. Chyběli nám kamarádi, společné povídání, hraní, soutěže, diskutování, řešení problémů, zkoumání a poznávání nového, vzájemná pomoc. Také jsme se s chutí pustili do nových projektů, vydali se na poznávací jízdu přírodou po Osíku. Na té nechyběl ani piknik v trávě a veselé písničky s kytarou. Na hřišti jsme si rádi společně zasportovali. Velice nás nadchl nový lanový park a zdolávání jednotlivých překážek. Také jsme výtvarně tvořili a vyráběli například prázdninový deník, který nám pomůže uchovat si milé vzpomínky na bezvadné letní zážitky, výlety, dovolené, tábory ad. Vyzkoušeli jsme si i malování na kamínky a zdobení ubrouskovou technikou. Prvňáci se učili pečovat správně o svůj chrup v projektu Veselé zoubky a odnesli si dárečky od DM drogerie. Plánované aktivity posledních školních dnů některým skupinám třídám zkazilo nepříznivé počasí. Tomu ale neporučíme a opékání, lanáček a hry v přírodě odkládáme na září. V září se uskuteční i tradiční červnové pasování prvňáčků na čtenáře. Už to ale budou druháci, co umí vzít za práci. V knihovně v Litomyšli budou také slavnostně vyhlášeni nejlepší čtenáři naší školy. Na začátek nového školního roku byl přeložen i fotbalový turnaj Bambini cup. Z důvodu uzavření škol jsme nemohli plnit aktivity projektu Šablony II a požádali o jeho prodloužení do dubna Poslední den školy Poslední školní den nám pan ministr z MŠMT dovolil prožít tradičně. Přišly i děti, které se dobrovolné výuky neúčastnily a paní učitelky jim zasílaly úkoly domů. Po rozdání vysvědčení ve třídách jsme se sešli u páťáků a třídní učitelky předaly těm nejlepším pochvaly a knižní odměny. Diplomy si odnesli všichni naši sboristé i florbalisti. Pan starosta rozdal páťákům na památku modrá trička s potiskem ZŠ Osík Neloučili jsme se pouze s dětmi. Tento školní rok byl posledním pro paní učitelku Emílii Moučkovou, která zde dva roky pracovala jako asistentka pedagoga a školní asistentka. Ze zdravotních důvodů bohužel odchází i školnice paní Cupalová. Oběma děkuji za mnoholetou poctivou práci. Dětem se představila paní Mgr. Gabriela Pokorná, která mne od 1. srpna vystřídá ve funkci ředitelky. Popřát všem pěkné prázdniny přišel i předseda školské rady pan Michal Zölfl. Děkuji všem současným i minulým zastupitelům a panu starostovi za podporu školy a perfektní spolupráci po celou dobu mého ředitelování. Děkuji také všem sponzorům, kteří nám mnoho let finančně pomáhali. Za spolupráci děkuji i členům školské rady a rodičům. Své nástupkyni přeji chuť do nelehké práce, pevné nervy a hodné děti. Dětem, rodičům i kolegyním přeji prázdniny plné sluníčka a pohody. Nový školní rok začne v úterý 1. září, ale to je ještě daleko. Eva Hrdonková OSÍK DNES noviny obce Osík 27. ročník červenec 2020 č. 7-8 str. 15

16 Florbalový kroužek Ve školním roce 2019/20 jsme pokračovali ve florbalovém kroužku při školní družině. Už od září jsme připravovali plány, jak zdokonalit hru, jak správně a přesně přihrávat, zpracovat míček, střílet na bránu, ale také jak hrát fair-play. V únoru přišel den Damyjsme konečně jeli do Dolního Újezdu na oblastní kolo ve florbalu 4. a 5. tříd. Nikdo ze zúčastněných nepočítal, že budeme všechny porážet. Narazili jsme až na 2. ZŠ Litomyšl, se kterou jsme sehráli rovnocenný souboj, ale vítězství si odnesla 2. ZŠ Litomyšl, protože měla více vstřelených branek. Zklamaní jsme trochu byli, ale stříbro se také počítá. Odměnou byl sladký dort ve škole. Mladší florbalisté (2. a 3. třída) získávali cenné zkušenosti a bylo jim jasné, že příští rok budou také bojovat o medaili. Nemuseli být zklamaní, že nehráli, protože jsme je přihlásili do turnaje 2. a 3. tříd. Ten se však neuskutečnil, protože se všechny akce zrušily a školy zavřely. Chtěla bych všem dětem, které pravidelně trénovaly a zodpovědně hrály na turnajích poděkovat a věřím, že to dotáhneme na zlato. Hana Kopecká Indiánské léto Škola skončila, vysvědčením se děti pochlubily všem příbuzným a tašky se školními potřebami letěly na dva měsíce do kouta. Následovalo několik dní volna a pak se již mnohé děti z Osíku proměnily na malé indiány žijící ve svých vigvamech v údolí řeky Inka-Des. A to díky historicky prvnímu příměstskému táboru, který pořádal TJ Sokol Osík s podporou Dámského klubu Maceška a pod záštitou obce Osík. I přesto, že letošní plánování letních prázdnin na jaře pronásledovala nejistota, byl ohlas značný. Nakonec byla zcela naplněna kapacita tábora 24 dětí. Nad nimi bděli náčelníci Silný bizon, Ohnivý pes, náčelnice Malá hvězda, Letící pírko a Šedý vlas a také šaman Orlí pero. V průběhu dní se z malých Osečáků stávali členové kmene matky Země, po hřišti se tak proháněli Rychlý blesk, Vostrá dýka, Černý okošíp, Třetí kytička, Tygří tlapa, Rychlý králíček, Ostrá kudla, Silný medvěd, Ostrá Martyna a další. Celé čtyři dny byly zasvěceny seznamování se s šesti indiánskými duchy: Země, Ohně, Vody, Větru, Rostlin a Zvířat. Malí indiáni tak nejprve budovali týpí (a to jak ve skutečné velikosti, tak i zmenšené), učili se rozdělávat oheň, plavili se po řece na území spřáteleného kmene náčelnice An-či, zaháněli zlé sny lapači snů, lovili zvěř oštěpem, prutem i vlastnoručně vyrobenými luky a šípy, poznávali jedlé, léčivé i jedovaté rostliny. Mezitím si vyrobili indiánské obleky, zpívali bojový pokřik a také plnili úkoly zdatnosti, za které získávali pírka do svých čelenek. A aby toho nebylo málo tak hráli známé i zcela nové hry. Byly to čtyři dny skutečně nabité akcí, zájmem a nadšením. Zakončeny byly závěrečným rituálem, kterému přihlížely bledé tváře z řad rodičů, babiček a dědečků, a následným opékáním buřtů. Všichni malí indiáni zvládli připravené zkoušky a stali se plnohodnotnými členy kmene. A náčelníci se šamanem? Ti si celý týden náramně pochvalovali a shodli se, že pokud se nestane nic zásadního, tak do toho půjdou za rok znovu. Ale to už v nových rolích, už to nebudou indiáni. Díky za zdárný průběh akce patří všem, kteří akci podpořili, ať již jde o členy vedení Sokola, vedení obce, Macešky a další. Umbája, umbaje, loklo, leklo, lupipe Martin Hanus, Aleš Radil, Zuzka Veselíková, Boženka Hanusová, Kamila Petrašová, Martin Pinc OSÍK DNES noviny obce Osík 27. ročník červenec 2020 č. 7-8 str. 16

17 Osícká MTB časovka V sobotu jsme pořádali 4. ročník Osícké MTB časovky. Stejně jako v minulých letech byl náš závod zařazen do Poháru Českomoravské vrchoviny. Loni jsme se rozhodli trasu časovky ztížit my, letos to za nás udělalo počasí. Silné deště během týdne a v pátek dopoledne dokonale změkčily podklad tratě a na mnoha místech vytvořily hluboké blátivé sekce. V pátek odpoledne jsme se pustili do značení trasy. V blátě to bylo docela obtížné, ale kolem sedmé hodiny večerní jsme měli hotovo. Sobotní ráno nás sice přivítalo slunečným počasím, ale my jsme přesto s napětím čekali, zda se při prezenci dočkáme alespoň těch třiatřiceti závodníků, co byli přihlášeni předem. Přijeli všichni a k nim se ještě přidalo dvacet sedm dohlášených na místě. Takže k naší velké radosti přesáhl počet startujících poprvé v historii závodu číslo padesát. Čtvrt hodinky před startem proběhla tradiční rozprava a v 11:01 odstartoval první závodník. Další pak startovali v minutových intervalech a poslední závodnice vyrazila na trať v 12:01. Kolem jedné hodiny odpolední už byli všichni v cíli a mohlo začít počítání výsledků. Nejlepšího času 32:15 min. letos dosáhl Jiří Ditrich z F-bike klubu Sádek. Krom celkového vítězství vyhrál i kategorii M Druhý celkově a první v kategorii M skončil v čase 32:51 min Radim Klusák z Cyklo-ski klubu Polička. No a na pomyslných stupních vítězů v celkovém pořadí je doplnil třetí Lukáš Kopecký z Prestiže Cycling teamu, který dosáhl času 33:50 min. a vyhrál kategorii M V kategorii Muži junioři zvítězil časem 34:17 min. Jiří Holec z Cyklo klubu Bendl Vysoké Mýto. Kategorii M vyhrál OCK Osík V neděli jsme s Ríšou Kořízkem vyrazili do Moravské Třebové na 2. závod seriálu Cykloman. Tím bylo tradiční Městské cross-country. Po závodech je hlad, a tak se sjela velmi solidní konkurence. Od začátku se jelo hodně rychle, což nám moc nechutnalo. Bojovali jsme ale ze všech sil. I přesto nás celkový vítěz dojel ve třetím kole (závod byl vypsán na kol pět) a my byli dle pravidel staženi ze závodu. Ríšovi to stačilo celkově na 52. místo avkategorii M1 pak na 14. místo. Já dojel celkově na 56. místě a v kategorii M3 na 5. místě. O dva týdny později jsme s Petrem Jeřábkem a Jirkou Havranem startovali v Hradci Králové na Lookas cup V sobotu se konal již šestý ročník memoriálu Lukáše Rothscheina, který nese od prvopočátku Lookas cup. Turnaje se již tradičně účastní osm mužstev. Byl zahájen vzpomínkou na našeho rodáka Lukáše Rothscheina a jeho památku všichni účastníci uctili minutou ticha. Jako každý rok bylo postaráno i o nejmenší účastníky turnaje (pro děti se vždy snažíme zajistit nějaké atrakce). V přátelském duchu turnaj vyvrcholil v 16:30 finálovým utkáním, které rozhodly až pokutové kopy. Pro všechna zúčastněná mužstva byly připraveny hodnotné ceny od našich sponzorů. Pořadatelský tým Lookas cupu časem 35:13 min. Aleš Sirový z týmu Bike club Svitavy. V kategorii M zvítězil Jiří Zamánek z Říkovic, který dosáhl času 56:54 min. V kategorii Ž zvítězila časem 48:08 min. Adéla Papáčková z Prestiže Cycling teamu. Kategorii Ž 40+ vyhrála v čase 46:13 min Jitka Hodáňová z týmu SK Prima Polička. Juniorka se na start časovky nepostavila žádná. V kategorii Nejlepší Osečák letos zvítězil časem 38:52 min. Lukáš Staněk. Druhý skončil Lukáš Třasák (39:13), třetí Jirka Havran (39:25), čtvrtý Ríša Kořízek (39:53) a pátý Radek Novotný (40:24). Decathlon Cyklomaratonu. Po vydatných deštích na nás čekala hodně blátivá trasa dlouhá 58 km. Nejlépe závod vyšel Jirkovi, který se časem 2:09:18 hod. umístil celkově na 42. místě a v kategorii M30 pak na 14. místě. Já dojel v čase 2:24:44 hod. celkově na 94. místě avkategorii M50 na 14. místě. Petr přijel do cíle v čase 2:45:39 hod., což stačilo v celkovém pořadí na 163. místo a v kategorii M50 na 22. místo. Sobota patřila Osícké MTB časovce. Na její start se krom mě postavili ještě Jirka Havran, Ríša Kořízek, Petr Jeřábek a premiéru si v našem týmu odbyl Jarda Dušek. Dosáhli jsme těchto časů: Jirka Havran čas 39:25 min. celkově 31. Poděkovaní patří všem pořadatelům, kteří se na zdárném průběhu závodu podíleli, ať to byli členové OCK Osík, z. s., TJ Sokol Osík, z. s., SDH Osík nebo známí a kamarádi. Velký dík patři sponzorům akce. ZD Dolní Újezd nám darovalo ceny pro nejlepší závodníky a bezplatně nám pronajalo kuchyň a jídelnu v Osíku. Od zastupitelstva obce Osík jsme dostali dotaci na pořádání závodu. Moc děkujeme ZD Dolní Újezd, Pavlu Flídrovi a Janu Matoušovi za umožnění vést trasu časovky přes jejich pozemky. Ještě jednou díky všem a těšíme se na viděnou při dalším ročníku Osícké MTB časovky. Za OCK Osík a pořadatele Radek Novotný místo, v kategorii M místo. Ríša Kořízek 39:53 min. celkově 33. místo, v kategorii M místo. Já 40:24 min. celkově na 37. místě avkategorii M na 5. místě. Petr Jeřábek 46:07 min. celkově 46. místo a v kategorii M místo. Jarda Dušek 56:57 min. celkově 59. místo avkategorii M pak 10. místo. Hned v neděli jsem startoval na silničním prologu v rámci seriálu Cykloman v Moravské Třebové. Trasu dlouhou 8 km jsem zdolal za 11:16 min. V celkovém pořadí to stačilo na 29. místo, v kategorii M3 pak na 6. místo. Radek Novotný OSÍK DNES noviny obce Osík 27. ročník červenec 2020 č. 7-8 str. 17

18 Ukončení sokolské sezóny Vážení členové TJ Sokol Osík z.s., vážení spoluobčané, rok se s rokem sešel a i přes nepříznivé podmínky způsobené koronavirovou nákazou jsme ukončili další cvičení sezónu. Za sebe hodnotím sezonu jako úspěšnou. Podařilo se nám opět díky Kamile Petrašové a Aničce Šauerové zajistit finanční prostředky z dotace MŠMT. Tyto budou ještě v letošním roce použity na činnost TJ, zejména na nákup dalšího sportovního vybavení. V letech minulých to byl například cvičební systém TRX a další. Cvičení dětí a dospělých probíhalo od září do března a někteří pokračovali po ukončení restrikcí i v červnu. Podařilo se nám opět zorganizovat krásný ples s hojnou účastí a pomohli jsme uspořádat závod Osícké MTB časovky. Začátkem prázdnin proběhl příměstský tábor pod názvem Indiánské léto" pod vedením Martina Hanuse, Aleše Radila, Kamily Petrašové a dalších náčelníků. Jak všichni víte, byl letošní rok poznamenán již výše zmíněným virem, který nám znemožnil plnohodnotné cvičení. Musím však pochválit zejména ženy, které se pod vedením Ivy Patočkové setkávaly při cvičení online na internetu. Na konci června proběhlo setkání cvičitelů, na kterém jsme řešili aktuální situaci a také další směřování sokola, co a jak dále vylepšit apod. Jelikož se v letošním roce uskuteční volební valná hromada a to , chtěl bych tímto členy TJ, kteří se chtějí zapojit do vedení a organizační činnosti sokola, aby se ozvali mně, případně komukoliv ze stávajícího výboru. Podrobné informace včetně pozvánky budou uveřejněny ještě v září před valnou hromadou. Děkuji všem cvičitelům a členům výboru za jejich činnost a těším se na další spolupráci. Těším se na další setkání a sportování se sokolem v září. Lukáš Třasák,DiS. Předseda TJ Sokol Osík,z.s. XXXIII. ROČNÍK TURNAJE RODINNÝCH DRUŽSTEV VE VOLEJBALU V SOBOTU 29. SRPNA 2020 OD 8.00 HODIN NA HŘIŠTI (za deště ve sportovní hale OÚ - vhodnou obuv) Zveme všechny účastníky z posledních let a samozřejmě vítána budou další nová rodinná družstva. Základní podmínky se nemění - hraje šest příbuzných hráčů, povinná je jedna žena. Při dvou ženách je povolen jeden cizinec na doplnění rodiny s osickými kořeny. Systém - dle počtu účastníků, předpoklad dvou skupin. Závěr - vyhodnocení, posezení na terase Těšíme se na Vás Výbor TJ Sokol Místní názvy obsažené v osmisměrce v minulém vydání Bouzov Dolní hospoda u Koníčků Druhé Dolce Fiatka Flídrova draha Hambinec Harfa Hlubaň Horní hospoda Itálie Jednička Jeskyňka Ká jednička Klička shop Kosina Krejzovka Kulturák Lenošák Maliňáky Márnice Matejda Mlejn Mrchoviště Na drážkách Na Golfu Na obítce Náhon Pazderna Pila Podháněná louka Prostřední hospoda Průžkův kopec První Dolce Příčnice Putyka Rychta Sídliště u kapličky Ski hotel Soví kopec Splav Stará škola Starka Stáťák Stočtyřka, Stovka Trojka U Bejka U poklony U trojice Vaňousovo náměstí Vantroky Základka Zbuzany OSÍK DNES, Osické noviny. Vychází 1x měsíčně. Vydává obec Osík, Osík 240, , IČ: Šéfredaktor: Martin Hanus; Redakční rada: Lenka Kočí, Dana Mňuková, Karel Rothschein, Patrik Švec, Zuzana Veselíková, Michal Zölfl č. 7+8/2020 ze dne Evidováno Ministerstvem kultury ČR pod číslem MK ČR E Periodický tisk územního samosprávného celku. Bezplatné. 450 výtisků. osikdnes@gmail.com; osik@lit.cz; Tisk a grafická úprava Petr Dvořák Tiskárna Osík, tel Texty nepodléhají odborné jazykové korektuře.