MENDELOVA UNIVERZITA V BRNĚ

Transkript

1 MENDELOVA UNIVERZITA V BRNĚ Fakulta regionálního rozvoje a mezinárodních studií Pobyt cizinců na území České republiky Bakalářská práce Autor: Eliška Urbancová Vedoucí práce: Ing. Zbyšek Korecki, Ph.D. Brno 2013

2 Prohlášení: Prohlašuji, že jsem bakalářskou práci na téma Pobyt cizinců na území České republiky vypracovala samostatně s použitím zdrojů, které cituji a uvádím v seznamu literatury. V Brně dne Eliška Urbancová

3 Poděkování: Tímto bych chtěla poděkovat vedoucímu bakalářské práce Ing. Zbyškovi Korecki, Ph.D. za jeho odborné vedení práce, podporu, trpělivost a velmi cenné rady při zpracování problematiky.

4 Anotace URBANCOVÁ, E.: Pobyt cizinců na území České republiky. Bakalářská práce. Brno: Mendelova univerzita, Fakulta regionálního rozvoje a mezinárodních studií, Vedoucí bakalářské práce: Ing. Zbyšek Korecki, Ph.D. Bakalářská práce se zabývá problematikou pobytu cizinců na území ČR. Teoretická část rozebírá sociální a právní postavení cizinců. V analytické části jsou jednotlivé kapitoly rozvedeny pomocí statistických dat. V rámci vlastního výzkumu byl proveden sběr primárních dat v Přijímacím středisku Zastávka, tato data byla v práci analyzována a vyhodnocena. Klíčová slova Cizinec, migrace, vízum, azyl, uprchlická zařízení, MV ČR Annotation Urbancová, E.: Stay of foreigners in the Czech Republic. Bachelor thesis. Brno: Mendel University in Brno, Faculty of Regional Development and International Studies, Thesis supervisor: Ing. Zbyšek Korecki, Ph.D. This bachelor thesis deals with the issue of foreigners staying in the Czech Republic. The theoretical part focuses on the social and legal status of foreigners. In the analytical part of this thesis, are the individual chapters elaborated by statistical data. As a part of own research were collected primarily data in Reception Centre Zastávka, which were analyzed and evaluated. Key words Foreigner, migration, visa, asylum, asylum fasilities, Ministry of the Interior of the Czech Republic

5 OBSAH 1 ÚVOD CÍL A METODIKA PRÁCE Cíl práce Metodika práce LITERÁRNÍ REŠERŠE Státní občanství ČR Nabytí státního občanství Právní podmínky nabytí státního občanství Pozbytí státního občanství Cizinci v ČR Občané EU Občané ze třetích zemí Cizinci bez ohledu na hranice EU Migrace Příčiny migrace Legální migrace Nelegální migrace Dopady migrace pro ČR Uprchlická zařízení a jejich funkce Přijímací středisko Pobytové středisko Integrační azylová střediska Zařízení pro zajištění cizinců Druhy pobytů Krátkodobý pobyt Dlouhodobý pobyt Trvalý pobyt Vyhoštění cizince z území ČR PRAKTICKÁ ČÁST Analýza udělených státních občanství České republiky Analýza podaných žádostí o mezinárodní ochranu Analýza nelegální migrace Analýza udělených pobytů Analýza represivních opatření vůči cizincům Průzkum v Přijímacím středisku Zastávka... 36

6 4.6.1 Metodologie průzkumu Sběr dat Interpretace výsledků SWOT analýza Návrhová část ZÁVĚR SEZNAM POUŽITÉ LITERATURY SEZNAM GRAFŮ, OBRÁZKŮ A TABULEK SEZNAM ZKRATEK... 60

7 1 ÚVOD Každý z nás se jistě v životě setkal s cizincem. Po otevření hranic se stala naše republika vzhledem ke své výhodné poloze, ležící ve střední Evropě, zajímavou destinací pro cizince. Nejčastějším důvodem pro cestu do zahraničí bývá dovolená, poznávání místní kultury a přírodních krás. Zcela jiného charakteru jsou důvody, kdy lidé odjíždějí za prací, uzavírají sňatky s příslušníky jiných národností a mění své trvalé bydliště ať už z důvodů obchodních, nebo soukromých. Vzhledem k narůstající globalizaci se kultury ve světě stále více prolínají. Vznikem Evropské unie a rozšířením schengenského prostoru se občané nebojí migrovat do jiných států. Z tohoto důvodu je zřejmé, že mezinárodní migrace bude stále aktuálním tématem jak na úrovni vnitrostátní, tak i na úrovni mezinárodní. Současnou mezinárodní migraci obyvatelstva ve smyslu masivního pohybu obyvatelstva na globální úrovni můžeme charakterizovat jako pohyb z chudších zemí jihu k více ekonomicky rozvinutým zemím na severu. Účastní se jí političtí i ekonomičtí migranti. Bohaté země disponují větší politickou stabilitou založenou na demokratickém systému a také vyšší životní úrovní. Kromě pomalého procesu modernizace rozvojových zemí působí na imigraci další faktory, jako např. demografické změny, ekologické katastrofy nebo touha poznávat nové země. Na druhé straně existují velmi přísná pravidla imigračních úřadů, ale také poptávka po levné pracovní síle. Dalším nezanedbatelným argumentem je nízká porodnost a s tím související potřeba imigrantů do Evropy. Uprchlíci jsou definováni jako lidé, kteří utekli ze své země z oprávněného strachu z perzekuce kvůli rase, náboženství, politickému přesvědčení či příslušnosti k určité sociální skupině a kteří se nemohou nebo nechtějí vrátit. Před vstupem České republiky do EU v roce 2004 byla naše republika pouze tranzitní zemí, ale postupem času se stala zemí cílovou. Pro náš stát to znamená, že ČR musí být připravena na příliv imigrantů, kteří budou mít zájem pobývat v naší zemi. Právo volného pohybu osob se vztahuje na občany členských států Evropské unie v rámci EU. Občané EU tak mohou vstoupit a pobývat na území České republiky bez zvláštních omezení. Vstupem České republiky do schengenského prostoru lze státní hranice ČR překročit v podstatě na jakémkoliv místě bez toho, aby se prováděla hraniční kontrola 7

8 osob s ohledem na jejich státní příslušnost. Schengen představuje prostor volného pohybu osob a stejně tak prostor bezpečnosti a práva. Nejen zrušené hraniční kontroly na vnitřních hranicích jsou znakem schengenské spolupráce. Členství v Schengenu zahrnuje také pravidla týkající se ochrany vnějších hranic, vízových záležitostí, policejní spolupráce i ochrany osobních údajů. 2 CÍL A METODIKA PRÁCE 2.1 Cíl práce Cílem bakalářské práce je analyzovat současné právní a sociální postavení cizinců na území České republiky. Hlavní cíl práce byl dekomponován do následujících dílčích cílů: - analýza udělených státních občanství České republiky, - analýza podaných žádostí o mezinárodní ochranu, - analýza nelegální migrace, - analýza udělených pobytů, - analýza represivních opatření vůči cizincům, - průzkum v Přijímacím středisku Zastávka. Analytická část obsahuje statistiky zabývající se problematikou cizinců v ČR, dotazníkový průzkum a analýzu SWOT. V návrhové části uvedu potřebu změn v otázce zlepšení právního postavení cizinců. 2.2 Metodika práce Při zpracování této práce byla využita literární rešerše, která spočívala ve vyhledávání, shromažďování, třídění a zpracování dat a informací. Data byla čerpána především z odborných publikací, internetových zdrojů, knih a časopisů. Byly použity databáze, výroční zprávy, materiály poskytované našimi ministerstvy a interní informace Policie ČR. Zpracování práce bylo omezeno některými limitujícími faktory, mezi které lze zařadit dostupnost spolehlivých a relevantních dat. Statistiky státních, vládních a nevládních organizací, které byly pro tuto práci potřeba, nejsou totiž vždy dostupné a zpřístupněné široké veřejnosti. 8

9 3 LITERÁRNÍ REŠERŠE 3.1 Státní občanství ČR Právní úprava státního občanství se řadí mezi klíčové oblasti vnitrostátní legislativy každého suverénního státu a Česká republika není výjimkou. Některé základní zásady, které se týkají výkonu státního občanství, jsou zakotveny v Ústavě ČR, ostatní byly publikovány v samostatném zákoně o státním občanství. Pojmem státní občanství se vyznačuje zejména vztahem občana ke státnímu celku. Státní občanství tvoří pevnou a trvalou právní vazbu mezi jednotlivcem a státem. Státní občanství mohou nabýt pouze fyzické osoby bez ohledu na svou způsobilost k právním úkonům. Státní občanství lze definovat jako časově trvalý, místně neomezený právní vztah fyzické osoby a státu, který je proti vůli fyzické osoby zpravidla nezrušitelný, na jehož základě vznikají jeho subjektům vzájemná práva a povinnosti, spočívající zejména v právu fyzické osoby na ochranu ze strany státu na jeho území i mimo ně, v právu pobytu na jeho území a na právu účasti na jeho správě veřejných záležitostí. (GERLOCH, HŘEBEJK, ZOUBEK, 2002, s ) Uvedená definice je založena na následujících principech: vztah občanů ke státu je trvalé povahy, státní občanství je do značné míry nezávislé na pobytu občana na území státu (občan zůstává občanem, i když vycestuje do zahraničí), státní občanství je chápáno jako právní vztah, s jehož existencí jsou spojena určitá práva a povinnosti Naproti tomu státní příslušnost je nadřazeným pojmem státního občanství, neboť státní příslušností mohou na rozdíl od státního občanství disponovat také právnické osoby a rovněž vzdušné a námořní prostředky mezinárodní dopravy. (EMMERT, 2001, s. 5) Nabytí státního občanství Fyzické osoby zpravidla nabývají státního občanství narozením a svou státní příslušnost během života z vlastní vůle již nemění. Dítě nabývá narozením státního občanství svých 9

10 rodičů nebo státní občanství státu, na jehož území se narodilo. Podle principu ius sanguinis (právo krve) nabývá dítě státní občanství výhradně po rodičích bez ohledu na stát, ve kterém se narodilo. Princip ius soli (právo země) znamená, že státní občanství se nabývá podle státu, na jehož území se dítě narodí. (KLÍMA, 2007, s. 621) Druhým nejčastějším způsobem nabytí státního občanství je naturalizace. Fyzická osoba ho získává na základě vlastní žádosti občanství státu, kde se delší dobu zdržuje a přeje si zde i nadále setrvat. Podle právních úprav některých států nepřiznávají naturalizovaným občanům stejný rozsah práv jako rodilým občanům. Jedním z nich například je, že mohou nabyté občanství snadněji ztratit. Mezi další způsoby nabytí státního občanství patří ipso facto (čin spojený s projevem vůle - přijetí státního úřadu), sňatek, legitimace, osvojení či narození, reemigrace (bývalý státní příslušník, který občanství ztratil v důsledku naturalizace, sňatku či legitimace v jiné zemi). (FILIP, SVATOŇ, ZIMEK, 2002, s ) Právní podmínky nabytí státního občanství Právní úprava státního občanství ČR je rozsáhlá. Vychází z několika zákonů, které reagují na dřívější právní úpravu z období komunistického režimu. Zákony platné z let umožňovaly použít odnětí státního občanství jako sankce za opuštění republiky. Reakcí bylo opatření ke znovunabytí státního občanství těmi, kteří je v minulosti pozbyli, zvláštními restitučními státoobčanskými zákony. V rámci státem podporovaného přesidlovacího programu krajanů z východních oblastí bývalého Sovětského svazu v letech bylo těmto osobám umožněno rychlé nabytí státního občanství. (EMMERT, 2001, s. 13) V návaznosti na čl. 12 odst. 1 Ústavy České republiky upravuje koncepci českého státního občanství zákon č. 40/1993 Sb., o nabývání a pozbývání státního občanství České republiky. 2 Státní občanství České republiky se nabývá: narozením ( 3), osvojením ( 3a). 10

11 určením otcovství ( 4), nalezením na území České republiky ( 5), prohlášením ( 6, 18a nebo 18b), udělením ( 7 až 12). (VALÁŠEK, KUČERA, 2006, s. 44) Pozbytí státního občanství Občanství ČR lze pozbýt propuštěním, prohlášením, nabytím cizího státního občanství či pozbytím dle smluv o úpravě dvojího státního občanství. Při zbavení státního příslušníka ČR státního občanství však Česká republika dbá na dodržování mezinárodních úmluv zaměřených na předcházení bezdomovectví. (KUBEČKOVÁ, 2010, s. 39) Pozbývání státního občanství ČR je upraveno především v 13 a násl. zákona o státním občanství. Na jeho základě lze státní občanství pozbýt: prohlášením ( 16), nabytím cizího státního občanství na základě výslovného projevu vůle ( 17 odst. 1). (VALÁŠEK, 2006, s. 98) odnětím. Na základě současné právní úpravy není možná ztráta státního občanství 3.2 Cizinci v ČR V dnešní době představují média přirozený zdroj informací o cizincích. Způsob, jakým o nich píší, může výrazně ovlivnit naše představy, které o cizincích česká společnost má. Cizinec má v dokladech napsanou jinou zemi původu, může se jinak oblékat a také jinak vypadat. Společnost často nemá představu o tom, jaké jsou zkušenosti cizinců a nezná jejich pohled na svět. Z tohoto důvodu může neinformovanost způsobit určitou nejistotu a strach, na jejichž základě jim připisujeme to nejhorší chování, postoje a názory. Svoboda pohybu a pobytu cizinců v ČR je garantována čl. 14 Listiny základních práv a svobod. 11

12 Na rozdíl od občanů, jimž nelze podle čl. 14 Listiny bránit ve vstupu na území České republiky, ani je nutit k opuštění své vlasti, podmínky pro vstup a pobyt cizinců mohou být upraveny zákonem. (GERLOCH, HŘEBEJK, ZOUBEK, 2002, s. 117) Cizincem se rozumí fyzická osoba, která není státním občanem České republiky, včetně občana Evropské unie 1. Za cizince je tedy v České republice považována osoba s jiným než českým státním občanstvím, osoba bez státního občanství a zároveň osoba s více občanstvími, z nichž žádné není státním občanstvím ČR. Vstup, pobyt a vycestování z území České republiky spadá pod kompetenci Policie ČR, Ministerstva vnitra ČR a Ministerstva zahraničních věcí ČR. Vstupem ČR do EU začala platit Dublinská konvence, která upravuje odpovědnost jednotlivých členských států za vyřízení žádosti o azyl. Poté, co vstoupí uprchlík na území členského státu, jsou mu odebrány otisky prstů a zaneseny do celoevropské databáze. V případě, že cizinec vstoupil na území EU jiného členského státu, je přemístěn do tohoto státu k vyřízení své žádosti. Platí obecné pravidlo, že k vyřízení žádosti o azyl je příslušná první země EU, na jejíž území žadatel vstoupil. Dříve se uplatňovala nepravdivá právní presumpce, že všechny státy EU poskytují pronásledovaným osobám ochranu, což po rozhodnutí Evropského soudu pro lidská práva přestává platit. (BAMF, 2011) Uprchlíkem je běženec z oblasti válečného konfliktu nebo přírodní katastrofy. Jejich právní status upravuje Úmluva o právním postavení uprchlíků z r (č.208 / 1993 Sb.) doplněná v r Protokolem týkajícím se právního postavení uprchlíků. (DAVID, SLADKÝ ZBOŘIL, 2005, s. 248) Je zřejmé, že museli opustit svou domovskou zemi, ale definici uprchlíka se vymykají podle Ženevské konvence. Ženevská úmluva o právech uprchlíka, podepsaná v Ženevě v roce 1951, zakotvuje záruky dodržování základních lidských práv uprchlíků. Tato práva se rovnají základním právům a svobodám, které používají cizí státní příslušníci a legálně pobývají v daném státě. Mezi základní práva uprchlíků patří právo na práci, svobodu vyznání, svobodu pohybu a další. (EDA, 2012) Ženevské konvence definují povinnosti válčících stran vůči obětem války, ať již jde o civilisty, raněné, nemocné či zajatce. Kromě jiného výslovně zakazují týrání, mučení a držení v nedůstojných podmínkách. (Novinky.cz, 2004) 1 Zákon č. 40/1993 Sb. o nabývání a pozbývání státního občanství České republiky, ve znění pozdějších předpisů 12

13 Uprchlíci se dělí na ekonomické (utekli kvůli špatné hospodářské situaci ve své zemi), politické (utekli kvůli represivnímu režimu) a válečné uprchlíky (utekli kvůli válečné situaci ve své zemi). Z hlediska cizinecké legislativy rozdělujeme cizince do tří základních kategorií: občané EU a rodinní příslušníci občanů EU (včetně občanů států Evropského hospodářského prostoru, to znamená Lichtenštejnsko, Norsko, Island a Švýcarsko) občané třetích zemí cizinci bez ohledu na hranice EU. (ČSÚ, 2006) Pobyt cizinců na území České republiky upravuje zákon č. 326/1999 Sb. o pobytu cizinců na území České republiky a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů (tzv. cizinecký zákon ). Aktuální znění tohoto zákona je platné od Zákon č. 326/1999 sb. se nevztahuje na cizince, kteří požádali o ochranu formou azylu. Na tyto případy se vztahuje zákon č. 325/1999 Sb., o azylu a o změně zákona č. 283/1991 Sb., o Policii České republiky, ve znění pozdějších zákonů. (GERLOCH, HŘEBEJK, ZOUBEK, 2002, s. 154) Občané EU Občanem EU je ten, kdo má občanství jednoho z 27 států Unie. Poslední přistupující země do EU byly Rumunsko a Bulharsko k Do této kategorie spadají občané zemí EU, jak registrovaní bez povolení k přechodnému nebo trvalému pobytu a jejich rodinní příslušníci, tak i občané zemí EU pobývající na území ČR s povolením k přechodnému nebo trvalému pobytu. (ČSÚ, 2006) Občané ze třetích zemí Občanem třetí země je občan státu, který není členem EU a zároveň není občanem Islandu, Lichtenštejnska, Švýcarska a Norska. Jedná se o občany pobývající na území ČR krátkodobě bez víz, na základě krátkodobých víz do 90 dnů, na základě víz nad 90 dnů, s povolením k dlouhodobému pobytu a s povolením k trvalému pobytu a azylanti. (ČSÚ, 2006) 13

14 Azylantem je člověk, kterému byl na základě žádosti o mezinárodní ochranu udělen azyl. Rozhodnutím o udělení azylu zároveň získal trvalý pobyt na území České republiky. Důvody udělení azylu: azyl může být udělen, pokud je během azylového řízení zjištěno pronásledování žadatele z důvodů uvedených v Úmluvě, azyl může získat osoba, která je manželem/manželkou azylanta, jeho nezletilým dítětem nebo rodičem azylanta mladšího 18 let, azyl může být ve výjimečných případech udělen z humanitárních důvodů (v případě těžké nemoci, vysokého věku apod.). (GÜNTEROVÁ, 2005) Důvody neudělení azylu ve zkráceném řízení: uvádí-li žadatel pouze ekonomické důvody, uvádí-li úmyslně nesprávné údaje, pochází ze státu, který je považován za tzv. třetí bezpečnou zemi či bezpečnou zemi původu. (GÜNTEROVÁ, 2005) Udělený azyl znamená, že azylant má stejná práva a povinnosti jako občan ČR, s výjimkou branné povinnosti a volebního práva. O přidělení českého občanství je možné žádat po pěti letech pobytu na území České republiky Cizinci bez ohledu na hranice EU Do této kategorie spadají registrovaní žadatelé o azyl, cizinci pobývající v ČR v rámci dočasné ochrany a nelegálně pobývající cizinci v ČR Žadatel o azyl Žadatelem o azyl je osoba žádající o přiznání postavení azylanta v jiném státě. Do té doby, dokud není žádost prošetřena, je potřeba pokládat žadatele za předpokládané azylanty. Žadatel o azyl je po tuto dobu chráněn zásadou non-refoulement, která státům zakazuje vrátit žadatele do zemí, kde by mohli být pronásledováni. Odmítnutí žadatelé o azyl se stávají v České republice cizinci a vztahují se na ně předpisy o pobytu cizinců. (AIS, 2006) 14

15 Žadatelé o azyl mohou využít ubytování v pobytových střediscích MV ČR, kde jim náleží nárok na stravu, hygienické potřeby a lékařskou péči. Pro žadatele, kteří žijí v soukromí, je zde možnost požádat o tříměsíční finanční příspěvek, který je ve výši životního minima Cizinci pobývající v rámci dočasné ochrany Další formu mezinárodní ochrany představuje doplňková ochrana udělována od r Doplňková ochrana se uděluje cizincům, kteří nesplnili důvody pro udělení azylu, ale jsou odůvodněné obavy, že by při vrácení do státu, jehož jsou státními občany, hrozilo nebezpečí vážné újmy (uložení nebo vykonání trestu smrti, mučení, nelidské zacházení, vážné ohrožení života). Možnost udělení doplňkové ochrany je také za účelem sloučení rodiny. (MV ČR, 2010a) Nelegálně pobývající cizinci Nelegálně pobývajícími cizinci jsou cizinci, kteří v ČR pobývají i poté, co jim vyprší platnost víz a povolení k pobytu nebo na našem území pobývají bez víz a povolení k pobytu. 3.3 Migrace Migraci lze definovat jako přirozený pohyb lidí za výhodnějšími životními podmínkami. Lidé se stěhovali odpradávna za lepší půdou, z náboženských a politických důvodů, za prací, v důsledku přírodních katastrof nebo z osobních důvodů. Pro nás nejvýznamnější migrační vlnou v historii bylo stěhování národů 2. Z mezinárodní migrace mohou mít užitek jak země původu, tak i hostitelské země. Na druhou stranu může zapříčinit mnoho politických, ekonomických a společenských problémů, se kterými se musí tyto země vypořádat. Migraci rozdělujeme z hlediska územní jednotky na vnitřní a vnější. Vnitřní migrací rozumíme pohyb osob uvnitř hranic vymezené oblasti. Vnější migraci označujeme přesun jednotlivců či skupin lidí za hranice státu. U dobrovolné migrace opouštějí lidé svoji zemi za účelem vzdělání, práce, sjednocení rodiny či dalších důvodů osobního charakteru. Vynucená migrace představuje snahu vyhnout se určitým 2 Stěhování národů probíhalo ve dvou vlnách v období 4. až 9.století n. l., začalo rokem 375 vpádem nomádských Hunů do Evropy 15

16 problémům, které omezují svobodu jedince. Jsou jimi pronásledování, ekonomické problémy, přírodní katastrofy nebo válečné konflikty. Pracovní migrací je myšlen přesun osob za účelem získání práce v zahraničí. Jestliže se jedná o důvody, kvůli kterým lidé migrují ze své země původu, mluvíme o tzv. push-faktorech. V opačném případě, kdy pracovní migranty láká země příjmová, hovoříme o full-faktorech. V České republice se pracovní migrace rozšířila především po vstupu země do EU. (POPOVÁ, 2009) Další pojem, který bude zmíněn, je reemigrace. Reemigraci chápeme jako návrat dřívějších emigrantů do mateřské země. Je-li reemigrace ve státní moci, jedná se o repatriaci. Příkladem je proces vrácení uprchlíků nebo vojáků zpět do jejich rodiště po válce. Imigrační politika v České republice je dána zákony ČR i EU, především pak zákonem o pobytu cizinců (Zákon č. 326/1999 Sb.) a zákonem o zaměstnanosti (Zákon č. 435/2004 Sb.) Příčiny migrace Nelze sledovat pouze příčiny, které migraci vyvolávají, ale musíme mít na zřeteli také faktory, které ji ovlivňují a napomáhají. Dříve byla migrace zdrojem lidského pokroku. V dnešní moderní době je důsledkem globalizace, urbanizace, porušování lidských práv, existence chudoby, etnických konfliktů a zhoršujícího se stavu životního prostředí. Nejčastějším důvodem, proč lidé opouštějí svou zemi, je špatná ekonomická situace. V dnešní době stále častěji spatřujeme rozdíly v bohatství mezi světadíly a úrovni ekonomického vývoje jednotlivých států. Především země na západě Evropy a USA přitahují pracovní migranty a lákají lepší kvalitou života. Dalším z důvodů migrace jsou politické motivy. Od politické nestability země přes nesvobodu, náboženskou a etnickou nesnášenlivost, až po nucené vyhnání a pogromy. Environmentální problémy týkající se zhoršení životního prostředí jako jsou dlouhotrvající sucha nebo naopak časté povodně či znehodnocení zemědělské půdy (v subsaharské Africe, střední Asii nebo Číně) mají za následek, že obyvatelé odcházejí ze své země. (BMZ, 2013) 16

17 3.3.2 Legální migrace Cizinec, splňující zákonem stanovené podmínky, má právo pobývat na území České republiky. V takovém případě mluvíme o legální migraci (legálním pobytu). Legalizace pobytu je komplikovaným procesem, který často končí zamítnutím. S legální migrací souvisí různé druhy pobytů, které mohou cizinci na našem území získat a od nich se odvíjející práva a povinnosti přistěhovalců. Usnesením č. 55 ze dne 13. ledna 2003 přijala vláda České republiky základní koncepční materiál v oblasti migrace Zásady politiky vlády v oblasti migrace cizinců. Jedna ze zásad migrační politiky státu je založena na koordinovaném postupu všech státních orgánů, orgánů územní a zájmové samosprávy. Migrační politika státu v žádném případě neklade překážky legální migraci a naopak imigraci podporuje, protože z dlouhodobého hlediska může být pro stát a společnost přínosem. (MV ČR, 2010b) Se zhoršující se demografickou situací se potýkají všechny vyspělé státy Evropy. Tento stav postihuje v poslední době i Českou republiku. Podle posledních výzkumů, zabývající se migrací, by se měla naše republika potýkat v roce 2030 s výrazným deficitem lidí v produktivním věku. V reakci na to zahájilo Ministerstvo práce a sociálních ČR pilotní projekt Aktivní výběr kvalifikovaných zahraničních pracovníků. Prvním krokem v tomto směru bylo usnesení vlády ČR č. 975 z 26. září Cílem projektu je přivést do České republiky co nejkvalifikovanější zahraniční odborníky schopné se integrovat do české společnosti. (migraceonline.cz, 2013a) Prioritou vnitrostátních aktivit v oblasti migrace je formulace účinných opatření, která budou podporovat řízenou legální migraci a zároveň minimalizovat migraci nelegální. (MZV ČR, 2013c) Nelegální migrace Nelegální migraci vnímáme jako neoprávněný vstup na území státu, neoprávněný pobyt na území nebo pobyt v rozporu s účelem, pro který bylo vydáno pobytové oprávnění. (MV ČR, 2010b) Tzv. jedná se o situaci, kdy cizinec vstoupí na území ČR, aniž by byl odhalen jeho nelegální vstup a dál pobývá na území nelegálně nebo se jedná o případ, kdy osoba 17

18 vstoupí na území ČR legálně, ale po uplynutí lhůty povoleného pobytu nevycestuje a v zemi pobývá dále bez povolení. Po vstupu České republiky do schengenského prostoru 3 rozdělujeme nelegální migraci do dvou kategorií: a) nelegální migrace přes státní hranice ČR b) nelegální migrace ve vnitrozemí ČR - porušování pobytového režimu Oblast nelegální migrace je v kompetenci PČR Služby cizinecké policie, která eviduje oba typy nelegální migrace, ovšem evidovaná nelegální migrace představuje pouze část skutečné nelegální migrace. Zbývající část lze pouze odhadovat na základě speciálních šetření a výzkumů. Vláda České republiky se touto problematikou dlouhodobě zabývá a řadí ji mezi hlavní priority bezpečnostní politiky v oblasti vnitřní bezpečnosti země a veřejného pořádku. Zrušením kontrol na státních hranicích země se tato situace ještě zhoršila a je těžko zjistitelná. Lze tedy očekávat vyšší nárůst cizinců, kteří nelegálně vstoupí na naše území a budou zde nelegálně pobývat. (ČSÚ, 2013a) Nelegální migrace přes státní hranice ČR Do této kategorie spadají osoby (cizinci i občané ČR), které nedovoleným způsobem překročí státní hranice ČR. Evidovány jsou případy neoprávněných vstupů cizinců na území ČR, nedovolené opuštění země nebo pokus o neoprávněný přechod přes státní hranice. Mezi způsoby nedovoleného přechodu hranic jsou zahrnuty např. použití neplatných cestovních dokladů, přechody státních hranic s účastí převaděčů nebo případy osob nalezených v úkrytech dopravních prostředků. Rovněž sem řadíme pokusy cizinců o vstup na území ČR, přestože jim trvá trest vyhoštění uložený soudem nebo trvá pravomocné rozhodnutí o správním vyhoštění. (ČSÚ, 2013a) Podle státní příslušnosti zde převládají občané z Ruska a Číny. Česká republika je pro ně tranzitní zemí při cestě do západní Evropy. 3 Schengenský prostor tvoří státy: Belgie, Česká republika, Dánsko, Estonsko, Finsko, Francie, Island, Itálie, Litva, Lotyšsko, Lucembursko, Maďarsko, Malta, Německo, Nizozemsko, Norsko, Polsko, Portugalsko, Rakousko, Řecko, Slovensko, Slovinsko, Španělsko, Švédsko, Švýcarsko 18

19 Nelegální migrace ve vnitrozemí ČR porušování pobytového režimu Zahrnuty jsou zde případy nelegálního pobytu cizinců na území ČR, ve vnitrozemí nebo na hraničních přechodech při výjezdu z ČR. K odhalení migrantů dochází při běžných kontrolních akcí, při cílených pobytových kontrolách a v rámci bezpečnostních kontrol. Většinu neoprávněně pobývajících cizinců tvoří Ukrajinci. V této kategorii je ČR cílovou zemí, na jejímž území se cizinci zdržují. (ČSÚ, 2013a) Pokud setrvají na území nad rámec jim povoleného pobytu dané jim zákonem nebo bez příslušných cestovních dokladů, dopouští se nelegálního pobytu a může jim být dle zákona udělen trest správního vyhoštění. (GERLOCH, HŘEBEJK, ZOUBEK, 2002) Dopady migrace pro ČR Za určitých podmínek může být legální migrace pro Českou republiku přínosem. Jednak se zobrazí po stránce ekonomické, tak i v demografickém ukazateli. Ovšem je potřeba si uvědomit, že při nedodržení pevných pravidel a podmínek, může způsobit naší republice potencionální hrozbu. Bohužel na vině bývá také restriktivní politika státu, nepřehledné právní předpisy, ale také přístup úředníků při komunikaci s cizinci. Nyní žije v České republice zhruba imigrantů. Z dosavadních analýz vyplývá, že imigrace pomáhá hnát naši ekonomiku, protože většina cizinců se koncentruje v městech největšího ekonomického rozvoje, nejvíce je láká Praha a okolí. Dalšími urbanizovanými oblastmi jsou ty s vysokou průmyslovou zónou, jako je např. Mladá Boleslav, kde jsou tyto území typická nízkou nezaměstnaností, tudíž napomáhají doplnit trh práce, namísto vytlačování domácích pracovníků, pro které by jindy představovali konkurenci. Naopak mezi regiony s nejnižší koncentrací cizinců patří kraj Vysočina a Zlínský kraj (shodně po 1,8 %). (ČSÚ, 2013b) Nevýhodou imigrace může být upřednostňování levné pracovní síly. Ve spojení s potlačením investic kapitálově náročných projektů, do rozvoje a aplikací s vědou a výzkumem provázaných přístupů, může do budoucna znamenat celkové zaostávání ekonomiky. Příkladem je nelegální pracovní migrace, kdy stát ztrácí na daních a pojištění. V podstatě i samotný imigrant je ošizen, protože dostává nízkou mzdu, přestože si vydělá mnohonásobně víc než ve zdrojové zemi. Kdo nejvíce získává 19

20 z nelegální migrace, jsou ti, kteří nelegální migranty zaměstnávají. Odhady hovoří o nelegálních pracovních migrantů. (RICHTERMOCOVÁ, 2010) Po demografické stránce nepředstavuje příliv imigrantů pro naši republiku hrozbu. Cizinkám se rodí v průměru velmi málo dětí. Obecná míra plodnosti žen v ČR je 38,7 dětí na 1000 žen ve věku let, u cizinek je to pouze 18,9 dětí. Mírně vyšší porodnost je zaznamenána pouze u Vietnamek a Rusek. (RICHTERMOCOVÁ, 2010) 3.4 Uprchlická zařízení a jejich funkce První poznatky, kdy se Česká republika začala zabývat problémem uprchlictví, souvisí s rokem Po sametové revoluci v listopadu 1989 se začaly objevovat v naší republice stovky cizinců, kteří se v této době snažili dosáhnout svého snu a získat práci v Německu, ale uvízly na území Československa a žádaly tu o totéž, čeho chtěly dosáhnout v SRN. Československo ovšem nemělo zákony, které by umožňovaly jejich pobyt, nedisponovalo ani ubytovacími kapacitami natož personálem, který by byl schopen se postarat o příchozí cizince a zajistil jim tak důstojné podmínky k novému životu. Na tento problém reagovala tehdejší federální vláda a určila odpovědným za tuto situaci stát a ministerstvo vnitra. Ministerstvo vnitra ČR se tak stalo hlavním odpovědným orgánem za přípravu státní úpravy a budování uprchlických táborů. (ŠIŠKOVÁ, 1998, s ) Zákon o azylu mluví o uprchlických táborech jako o tzv. azylových zařízeních. Žadatelům o azyl je během pobytu poskytováno ubytování, strava, zdravotní péče, hygienické potřeby a kapesné. Pro kulturní a sportovní vyžití jsou organizovány kurzy v rámci volnočasových aktivit. Novou právní úpravou došlo ke změně pojetí pobytu cizince v uprchlickém středisku. Zatímco dříve zákon stanovoval povinnost žadatele o azyl pobývat v uprchlickém zařízení, nynější právní úprava říká, že žadatel o azyl má právo využívat tato zařízení. To znamená, že žadatel o azyl může azylové zařízení kdykoliv opustit. Azylová zařízení se dělí podle funkce, který jednotlivá střediska plní. Zřizovatelem všech těchto zařízení je Správa uprchlických zařízení (SUZ), jako podřízená složka Ministerstva vnitra ČR, která vznikla 1. ledna Podle účelu rozlišujeme azylová střediska na přijímací středisko, pobytové středisko, zařízení pro zajištění cizinců a integrační azylové středisko. 20

21 3.4.1 Přijímací středisko Přijímací střediska (PřS) jsou uzavřená zařízení a slouží k ubytování nově příchozích cizinců, žádajících o mezinárodní ochranu. Žadatelé o azyl nesmí středisko opustit až do doby ukončení základních vstupních procedur (identifikace totožnosti, vstupní pohovor, lékařská prohlídka, udělení mezinárodní ochrany). Absolvování těchto procedur je povinné a musí jimi projít každý žadatel. Sociální pracovníci provádějí sociální šetření a pomáhají žadatelům s adaptací na nové zařízení a s poskytnutím nezbytných informací. K dispozici jim je zároveň právní, sociální a psychologické poradenství. Pobyt zde trvá v průměru necelý měsíc. (SUZ, 2013) Středisko je rozděleno do dvou ubytovacích zón, chráněnou a standardní zónu. Chráněnou zónu obývají ženy, ženy s dětmi, rodiny a nezletilí bez doprovodu. Přístup do této zóny mají pouze ubytovaní klienti s identifikační kartou a číselným kódem. Ve standardní zóně jsou ubytováni muži a ostatní klienti. Žadatelé mohou trávit svůj volný čas ve výtvarné a hudební dílně, v posilovně, šicí dílně, na sportovním hřišti nebo v multikulturním centru. Dále jim je k dispozici internet, knihovna a hřiště pro děti. Přijímací středisko není možné volně opustit, porušení povinnosti pobývat v přijímacím středisku je hodnoceno jako přestupek. Přijímací střediska se nacházejí v obci Zastávka u Brna a v areálu Mezinárodního Letiště Václava Havla Praha - Ruzyně Pobytové středisko Po úspěšném ukončení vstupních procedur v Přijímacím středisku jsou žadatelé o azyl přemístěni do pobytových středisek, kde jsou ubytováni do doby nabytí právní moci rozhodnutí o jejich žádosti o udělení nebo neudělení azylu. Při splnění určitých podmínek mohou žadatelé Pobytové středisko (PS) opustit na krátkodobé vycházky v délce 24 hodin nebo dlouhodobě opustit a pobývat v soukromí. Dlouhodobé opuštění je podmíněné písemnou žádostí pracovníkům OAMP dle 82 odst. 1 zákona 325/1999 Sb., o azylu v platném znění, nebo formou žádosti o povolení opustit pobytové středisko nad stanovenou dobu dle 82 odst. 3 zákona 325/1999 Sb., o azylu v platném znění. (SUZ, 2011) Poskytované služby jsou zde obdobné jako v Přijímacím středisku. Pobytová střediska se více zaměřují na sociální integraci. Děti žadatelů jsou povinny školní 21

22 docházkou. Nejdříve navštěvují vyrovnávací třídy, kde jsou seznámeny se školním prostředím, jazykem a získají základní znalosti. Poté navštěvují standardní třídy, do kterých jsou již rozděleny podle svých schopností a dovedností. V pobytovém středisku působí pracoviště Odboru azylové a migrační politiky, které se podílí ve věci mezinárodní ochrany. V roce 2011 fungovala pobytová střediska v Kostelci nad Orlicí a v Havířově Integrační azylová střediska Třetím typem zařízení určeným pro cizince jsou Integrační azylová střediska (IAS), sloužící k dočasnému ubytování osob, kterým byla udělena v České republice mezinárodní ochrana, ať formou azylu či doplňkové ochrany. Klienti jsou zde ubytování na základě ubytovací smlouvy, který bývá zpravidla uzavřena v délce 6 měsíců s možností prodloužení (ovšem max. 18 měsíců) do doby, než si sami obstarají vlastní bydlení v rámci integračního programu. (SUZ, 2013) Zaměstnanci IAS poskytují azylantům asistenční služby, které jim usnadní vstup do společenského života. Veškeré náklady si klienti hradí sami a stravují se individuálně. Osoby s přiznaným postavením uprchlíka mají stejná práva a povinnosti jako občané ČR a mají stejný přístup k sociálnímu zabezpečení. Integrační azylová střediska působí v České Lípě, Předlicích, Brně a Jaroměři Zařízení pro zajištění cizinců Zařízení pro zajištění cizinců (ZZC) je určeno pro cizince, kteří byli v České republice zajištěni na základě zákonných důvodů cizineckou policií. Kromě poskytnutí ubytování a stravy jsou cizincům zajištěny odborné sociální služby, psychologická poradna a široká nabídka volnočasových aktivit. ZZC obývají klienti starší 15 let v maximální délce 180 dnů, kteří se sem dostali poté, co jejich pobyt v České republice byl v rozporu se zákonem. Tato zařízení existují na našem území dvě, v Bělé pod Bezdězem a v Poštorné. Správa uprchlických zařízení dále provozuje Centra na podporu integrace cizinců (CPIC), nacházející se v Moravskoslezském, Plzeňském, Pardubické, Zlínském, Karlovarském, Libereckém a Jihočeském kraji. Zde klienti navštěvují kurzy českého 22

23 jazyka, sociokulturní kurzy, mají možnost právního a sociální poradenství a dalších aktivit. Provoz CPIC je spolufinancován z prostředků Evropského fondu pro integraci státních příslušníků třetích zemí. (SUZ, 2011) 3.5 Druhy pobytů V cizineckém právu evropských států existuje několik pobytových stupňů, kterými jsou krátkodobý, dlouhodobý a trvalý pobyt. V České republice ovšem došlo v roce 2000 k legislativním změnám, které mají za následek vznik přechodného pobytu, který v sobě obsahuje jak krátkodobý tak dlouhodobý pobyt. Česká republika tak má následující pobytové stupně: trvalý pobyt a přechodný pobyt. Pod přechodný pobyt spadá pobyt bez víza, krátkodobá a dlouhodobá víza, diplomatická víza 4 a zvláštní víza 5. (TRBOLA, RÁKOCZYOVÁ, 2011, s. 103) Krátkodobé vízum trvá v délce pobytu do 90 dnů, u dlouhodobého víza se jedná o pobyt delší jak 90 dnů (standardně prvních 5 let pobytu cizince). Na základě stupně pobytu odvozujeme i stupeň integrace cizince co se práv týče, která jsou se stupni pobytu spojena. Spolu s délkou pobytu se cizinec stává držitelem práv, od krátkodobého pobytu, přes dlouhodobý a trvalý pobyt až po největší právo, jímž je získání státního občanství. (TRBOLA, RÁKOCZYOVÁ, 2011, s. 104) Krátkodobý pobyt Schengenské (krátkodobé) vízum, v délce pobytu do 90 dnů, je udělováno zastupitelským úřadem. Krátkodobé vízum opravňuje jeho držitele pobývat na území ČR/Schengenského prostoru po dobu v něm vyznačenou. Pro udělení krátkodobého víza musí být splněny všechny podmínky stanovené Vízovým kodexem. 6 Dále musí být žadatel držitelem cestovního dokladu, do něhož má být vízum vyznačeno a opravňuje ho ke vstupu na území všech států schengenského prostoru. U krátkodobého víza platí pravidlo 90/180, které znamená, že celková doba pobytu nesmí překročit více jak 90 4 Diplomatickým vízem se rozumí letištní vízum, průjezdní vízum, vízum k pobytu do 90 dnů nebo vízum k pobytu nad 90 dnů udělení cizinci na základě oficiální žádosti a označení jako Diplomatické vízum. 5 Zvláštním vízem se rozumí letištní vízum, průjezdní vízum, vízum k pobytu do 90 dnů nebo vízum k pobytu nad 90 dnů udělené cizinci na základě oficiální žádosti a označení jako Zvláštní vízum. 6 Vízový kodex je novým právním rámcem pro výkon vízové politiky v oblasti krátkodobých schengenských víz ve státech tvořících schengenský prostor, Vízový kodex má formu nařízení a jako takový se svým vstupem v účinnost dne 5. dubna 2010 stal součástí českého práva. V případě ČR pozbývající účinnosti příslušná ustanovení č. 326/1999 Sb., o pobytu cizinců na území ČR, ve znění pozdějších zákonů, která se týkají krátkodobých víz. 23

24 dnů během jednoho půlroku (180 dnů). Po vyčerpání 90 dnů je třeba ČR/schengenský prostor opustit, vrátit se lze až v dalším půlroce. 7 Žádost o vízum se podává v období tří měsíců před plánovanou cestu a o vyřízení žádosti se rozhodne během 7 15 dnů. Občané bez vízové povinnosti 8 mohou pobývat na území ČR po dobu 3 měsíců během půl roku ode dne prvního vstupu. Občané s vízovou povinností 9 zde mohou pobývat pouze po dobu nepřesahující 3 měsíce během jakéhokoli šestiměsíčního období Dlouhodobý pobyt Žadatelem o vydání dlouhodobého víza může být každý státní příslušník třetí země, který zároveň pobývá na území na vízum k pobytu nad 90 dnů a má v úmyslu nadále pobývat v zemi déle jak 6 měsíců. Žádost se vyřizuje na zastupitelském úřadě České republiky. Ovšem o udělení nebo neudělení víza zastupitelský úřad nerozhoduje. Tuto činnost má v kompetenci regionální pracoviště oddělení pobytu cizinců (OPC) odboru azylové a migrační politiky MV ČR. Doba platnosti závisí vždy podle jednotlivého účelu pobytu a lze ji opakovaně prodloužit. Ve stanovených případech, bez předchozí podmínky pobytu na vízum k pobytu nad 90 dnů, lze také zažádat o vydání dlouhodobého víza. Ovšem za podmínky, že žadatel je držitelem zelené či modré karty, žádá o vydání víza za účelem studia, z vědeckých důvodů nebo z důvodu společného 7 Toto pravidlo se netýká cizinců kteří: 1) pobývali v ČR/schengenském prostoru na základě víza a pro další krátkodobý pobyt získali národní vízum s neomezenou teritoriální platností pro ČR, 2) budou dále pobývat v ČR na základě dlouhodobého víza 8 Seznam států, jejichž občané nepodléhají vízové povinnosti: Albánie, Andorra, Antigua a Barbuda, Argentina, Austrálie, Bahamy, Barbados, Bosna a Hercegovina, Brazílie, Brunej, Guatemala, Honduras, Chile, Chorvatsko, Černá Hora, Izrael, Japonsko, Jižní Korea, Kanada, Kostarika, Makedonie, Malajsie, Mauricius, Mexiko, Monako, Nikaragua, Nový Zéland, Panama, Paraguay, Salvador, San Marino, Seychely, Singapur, Spojené státy americké, Srbsko, Svatý Kryštof a Nevis, Tchaj-wan, Uruguay, Vatikán, Venezuela 9 Seznam států, jejichž občané podléhají vízové povinnosti: Afghánistán, Alžírsko, Angola, Arménie, Ázerbájdžán, Bahrajn, Bangladéš, Belize, Bělorusko, Benin, Bhútán, Bolívie, Botswana, Burkina Faso, Burundi, Čad, Čína, Dominika, Dominikánská republika, Džibutsko, Egypt, Ekvádor, Eritrea, Etiopie, Fidži, Filipíny, Gabon, Gambie, Ghana, Grenad, Gruzie, Guyana, Guinea, Guinea-Bissau, Haiti, Indi, Indonésie, Irák, Írán, Jamajka, Jemen, Jižní Afrika, Jordánsko, Kambodža, Kamerun, Kapverdy, Katar, Kazachstán, Keňa, Kiribati, Kolumbie, Komory, Kongo, Kosovo, Kuba, Kuvajt, Kyrgyzstán, Laos, Lesotho, Libanon, Libérie, Libye, Madagaskar, Malawi, Maledivy, Mali, Maroko, Marshallovy ostrovy, Mauritánie, Mikronésie, Moldavsko, Mongolsko, Mosambik, Myanmar, Namibie, Nauru, Nepál, Niger, Nigérie, Omán, Pákistán, Palau, Palestinská národní samospráva, Papua-Nová Guinea, Peru, Pobřeží slonoviny, Rovníková Guinea, Rusko, Rwanda, Samoa, Saúdská Arábie, Senegal, Severní Korea, Sierra Leone, Somálsko, Spojené arabské emiráty, Srí Lanka, Středoafrická republika, Súdán, Surinam, Svatá Lucie, Svatý Tomáš a Princův ostrov, Svatý Vincenc a Grenadiny, Svazijsko, Sýrie, Šalamounovy ostrovy, Tádžikistán, Tanzanie, Thajsko, Togo, Tonga, Trinidad a Tobago, Tunisko, Turecko, Turkmenistán, Tuvalu, Uganda, Ukrajina, Uzbekistán, Vanuatu, Vietnam, Východní Timor, Zambie, Zimbabwe 24

25 soužití rodiny. Žádost o udělení víza vyřídí OPC ve lhůtě do 90 dnů, u pobytu za účelem studia nebo za účelem výzkumu ve lhůtě do 60 dnů ode dne podání žádosti. (MZV, 2010b) Trvalý pobyt O trvalý pobyt mohou zažádat v České republice občané zemí EU a občané třetích zemí. Doba vyřízení žádosti musí být vyřízena ve lhůtě 60 dnů ode dne podání žádosti na území ČR, v případě podání žádosti mimo území ČR ve lhůtě do 180 dnů Občané EU a jejich rodinní příslušníci Občan EU může zažádat o povolení k trvalému pobytu buď po 5 letech nepřetržitého přechodného pobytu na území ČR, nebo může zažádat o povolení po 2 letech nepřetržitého přechodného pobytu za podmínky za předpokladu, že je zároveň rodinným příslušníkem jiného občana EU a alespoň 1 rok rodinným příslušníkem občana EU. (MV ČR, 2010c) Rodinným příslušníkem se myslí osoba, která se usadí v cizí zemi, aby následovala své blízké příbuzné Občané třetích zemí Žádost o povolení k trvalému pobytu je cizinci vydána po 5 letech nepřetržitého pobytu na území ČR. Cizinec si může o toto povolení zažádat, i když v době splnění podmínek pobýval mimo území. Cizinci taktéž může být udělen trvalý pobyt z humanitárních důvodů, z důvodů hodných zvláštního zřetele, po skončení řízení o mezinárodní ochraně nebo jde-li o nezletilé nebo zletilé nezaopatřené dítě cizince. (Migrace.com, 2011) 3.6 Vyhoštění cizince z území ČR Správní vyhoštění nebo soudní vyhoštění je nejzávažnějším zásahem do práva pobytu občana EU na území České republiky. Vedle toho existuje ještě tzv. trest vyhoštění, který může uložit soud osobě, která se na území ČR dopustila trestného činu. Tato práce se budu blíže zabývat správním vyhoštěním. Správní vyhoštění ( 118 zákona č. 326/1999 Sb., o pobytu cizinců na území České republiky a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších zákonu) nedobrovolně ukončuje pobyt cizince 25

26 z území České republiky. O správním vyhoštění rozhoduje Ředitelství cizinecké policie ČR v Praze. 10 V rozhodnutí o správním vyhoštění musí být vždy uvedeno, z jakých zákonných důvodů se rozhodnutí vydává (jakého činu proti ustanovením cizineckého zákona se cizinec dopustil), dobu, v níž je cizinec povinen opustit území ČR a dobu, po kterou mu nebude povolen vstup na území ČR. Doba, po kterou je cizinci zakázáno vstoupit na území ČR, závisí na závažnosti důvodů, pro něž je cizinci správní vyhoštění uděleno. Policie má zákonnou lhůtu 7 dnů ( 169/5) na vydání rozhodnutí o správním vyhoštění. Tuto dobu může prodloužit, pokud není možné v této lhůtě vydat rozhodnutí. Odvolat se proti rozhodnutí o správním vyhoštění může cizinec, který tvrdí, že pro vydání rozhodnutí nejsou dány zákonné důvody, a to ve lhůtě 5 dnů od obdržení rozhodnutí, u cizinců mladších 18 let je lhůta 15 dnů ( 169/6). (Poradna pro občanství, občanská a lidská práva, 2009) Pokud cizinec požádá o mezinárodní ochranu, nelze cizince vyhostit, dokud ve věci jeho žádosti o mezinárodní ochranu není rozhodnuto některým z negativních způsobů. Rozhodnutí o správním vyhoštění nelze také vykonat, pokud by pro cizince znamenalo nepřiměřený zásah do soukromého či rodinného života. Správní vyhoštění lze uložit, jak cizinci, který pobývá v ČR v rámci přechodného pobytu, tak i cizinci s povolením k trvalému pobytu na území ČR. V určitých závažných případech, kterými mohou být rodinné důvody nebo řízení u státního orgánu, lze cizinci povolit v době platnosti rozhodnutí o správním vyhoštění vstup do České republiky na dobu maximálně 30 dnů. (NSSOUD, 2012) Jestliže se cizinec proti rozhodnutí o vyhoštění neodvolá, nebude moci uplatnit žádné další opravné prostředky jako žalobu u soudu nebo ústavní stížnost. Může se pouze domáhat zrušení již pravomocného rozhodnutí, což je ovšem mnohem složitější. 10 Zákon č. 326/1999 Sb., o pobytu cizinců na území České republiky a o změně některých zákonů 26

27 4 PRAKTICKÁ ČÁST 4.1 Analýza udělených státních občanství České republiky Tabulka 1 Udělení státního občanství České republiky v roce 2011 Státní příslušnost Počet osob Státní příslušnost Počet osob Státní příslušnost Počet osob Alžírsko 17 Kazachstán 37 Rumunsko 75 Arménie 35 Kolumbie 2 Řecko 6 Bělorusko 17 Kongo 2 Srbsko 6 Bolívie 3 Kosovo 7 SRN 2 Bosna a Hercegovina 16 Kuba 4 Sýrie 4 Bulharsko 28 Kyrgyzstán 10 Švédsko 2 Čína 7 Libanon 7 Tanzanie 3 Egypt 3 Litva 2 Togo 2 Ekvádor 3 Maďarsko 3 Tunisko 7 Etiopie 3 Makedonie 9 Ukrajina 500 Filipíny 2 Maroko 6 USA 5 Gruzie 11 Mexiko 3 Uzbekistán 3 Chorvatsko 8 Moldavsko 13 Vietnam 86 Indie 3 Mongolsko 31 Venezuela 2 Irák 3 Nizozemí 4 bez státní přísluš. 13 Írán 5 Pobřeží slonoviny 6 azylanti* 88 Jemen 12 Polsko 198 ostatní** 24 Jordánsko 5 Ruská federace 61 CELKEM 1414 Zdroj: vlastní zpracování dle ČSÚ (2012) * z toho: Afghánistán, Arménie, Bělorusko, Čína, Etiopie, Kazachstán, Konžská dem. rep., Kosovo, Kyrgyzstán, Moldavsko, Myanmar, Nigérie, Pákistán, Rumunsko, Rusko, Srí Lanka, Sierra Leone, Srbsko, Sýrie, Ukrajina, Uzbekistán, bez státní příslušnosti ** z toho: Angola, Ázerbájdžán, Benin, Burkina Faso, Guinea, Guinea Bissau, Indonésie, Izrael, JAR, Kapverdy, Korea, Madagaskar, Mali, Nigérie, Palestina, Peru, Rakousko, Senegal, Srí Lanka, Surinam, Španělsko, Turecko, Zambie V roce 2011 bylo státní občanství České republiky uděleno 1414 cizincům (údaj nezahrnuje státní občany Slovenské republiky). V 88 případech se jednalo o osoby, kterým byla v České republice udělena mezinárodní ochrana formou azylu. Udělením nabylo státní občanství České republiky nejvíce státních příslušníků Ukrajiny (500 osob), Polska (198 osob), Vietnamu (86 osob), Rumunska (75 osob) a Ruské federace (37 osob). 27

28 ostatní národy 36% Ukrajinci 35% občané Ruské federace 4% Rumuni 5% Vietnamci 6% Poláci 14% Obrázek 1 Udělení státního občanství ČR v roce 2011 TOP 5 Zdroj: vlastní zpracování dle ČSÚ (2012) 4.2 Analýza podaných žádostí o mezinárodní ochranu Tabulka 2 Počet žadatelů o mezinárodní ochranu, udělený azyl a doplňková ochrana v ČR v letech Rok Počet žadatelů o mezinárodní ochranu Azyl udělen Doplňková ochrana udělena Zdroj: vlastní zpracování dle ŘSCP, IS CIS (2012) Tabulka 3 Počet žadatelů o mezinárodní ochranu, udělený azyl a doplňková ochrana v ČR v letech Rok Počet žadatelů o mezinárodní ochranu Azyl udělen Doplňková ochrana udělena Zdroj: vlastní zpracování dle ŘSCP, IS CIS (2012) 28

29 V roce 2011 požádalo o udělení mezinárodní ochrany celkem 756 osob. Celkový počet žadatelů se oproti předchozímu roku snížil o 9,2% a pokračoval tak dlouhodobý trend jeho poklesu. Snižování počtu žadatelů o mezinárodní ochranu započalo vstupem ČR do EU v roce Ve srovnání s ostatními členskými zeměmi EU je celkový počet žadatelů o mezinárodní ochranu spíše podprůměrný. Na základě statistik Eurostatu byl evidovaný počet žádostí v ČR v roce 2011 sedmý nejnižší z 27 členských zemí. Tabulka 4 Státní příslušnost žadatelů o mezinárodní ochranu v ČR v roce 2011 TOP 10 Státní příslušnost Počet žadatelů tj. % Ukrajina ,1 Bělorusko 71 9,4 Rusko 47 6,2 Vietnam 46 6,1 Mongolsko 41 5,4 Kyrgyzstán 32 4,2 Turecko 32 4,2 bez státní příslušnosti 27 3,3 Afghánistán 26 3,4 Uzbekistán 26 3,4 Myanmar 23 3,0 ostatní ,1 Celkem ,0 Zdroj: vlastní zpracování dle ŘSCP, IS CIS (2012) Rodnými zeměmi žadatelů o mezinárodní ochranu byly Ukrajina, Bělorusko, Rusko, Vietnam a Mongolsko, které dohromady tvořily 47% všech žádostí. Mezi dále zastoupenými státními příslušnostmi žadatelů byly Kyrgyzstán, Turecko, osoby bez státní příslušnosti, Afghánistán, Uzbekistán, Myanmar. 29

30 3% 11% 3% 45% asijské země evropské země americké země osoby bez státní příslušnosti africké země 38% Obrázek 2 Žadatelé o mezinárodní ochranu v ČR podle světadílů v roce 2011 Zdroj: vlastní zpracování dle Eurostatu (2012) O udělení mezinárodní ochrany v roce 2011 požádali státní příslušníci z 53 různých zemí. Nejvíce žadatelů pocházelo z asijských (44,4%) a evropských (38,2%) zemí. Nejmenší počet žadatelů pocházel z amerických (3,2%) zemí a osoby bez státní příslušnosti tvořily 3,3%. Tabulka 5 Počet udělených azylů v roce 2011 Státní příslušnost Azyl udělen tj. % z celku Myanmar 23 20,4 Rusko 18 15,9 Uzbekistán 15 13,3 Bělorusko 12 10,6 Afghánistán 10 8,8 Ukrajina 9 8,0 Irák 6 5,3 bez státní příslušnosti 4 3,5 Kazachstán 4 3,5 Kyrgyzstán 3 2,7 ostatní 9 8,0 Celkem ,0 Zdroj: vlastní zpracování dle OAMP (2012) 30

31 Celkem 113 žadatelů získalo v roce 2011 azyl. Nejčastěji byl udělen azyl z důvodů vymezených Ženevskou konvencí, jednalo se o 51 případů. Dalších 44 žadatelů získalo občanství za účelem sloučení rodiny a u zbývajících 16 případů se jednalo o důvody humanitární. Nejvyšší počet azylů získali státní příslušníci Myanmaru (23), mezi další státní příslušnosti žadatelů patřilo s 18 azyly Rusko (důvody dle Ženevské konvence), s 15 udělenými azyly Uzbekistán (za účelem sloučení rodiny) a s 12 azyly Bělorusko (především důvody dle Ženevské konvence). 4.3 Analýza nelegální migrace Tabulka 6 Nelegální migrace do roku 2007 Rok NM* (celkem) NPSH** Nelegální pobyt Zdroj: vlastní zpracování dle databáze ŘSCP, IS CIS (2012) * NM nelegální migrace ** NPSH nelegální překročení státní hranice Tabulka 7 Nelegální migrace po vstupu do Schengenu ( ) Rok NM* (celkem) NM přes SH** Nelegální pobyt Zdroj: vlastní zpracování dle databáze ŘSCP, IS CIS (2012) * NM nelegální migrace ** NM přes SH nelegální migrace přes vnější schengenskou hranici Ve sledovaném období od roku 2001 byl evidován postupný pokles zjištěných osob při nelegální migraci v ČR vyjma roku 2009, kdy došlo k mírnému nárůstu, ovšem v následujícím roce pokračoval trend snižování. Po vstupu ČR do Schengenu ( ) byl tento pokles ještě výraznější. Důvodem jsou pravidelné kontroly na hraničních přechodech, kde docházelo ke kontrolám aut a osob. Dříve také mohli na naše území lidé vstupovat z území, která nebyla určena k překročení státních hranic, zatímco nyní mohou vstupovat na území ČR kdekoli. V roce 2011 byla z celkového počtu většina původem z evropských zemí (1972 osob, tj. 57,4%) a Asie (1206 osob, tj. 31

32 35,9%). V kategorii nelegálního pobytu převažovali státní příslušníci Ukrajiny, zatímco u nelegální migrace přes vnější schengenskou hranici se jednalo o státní příslušníky Uzbekistánu V posledním sledovaném období roku 2012, kde jsou zahrnuty statistiky do , bylo zjištěno při nelegální migraci 3077 osob. Z uvedeného počtu bylo 2989 odhaleno při nelegálním pobytu a 88 osob zjištěno při nelegální migraci přes vnější schengenskou hranici. Oproti předchozímu roku lze tedy říci, že stále pokračuje trend klesání nelegální migrace v ČR, konkrétně o 8,4%. 4.4 Analýza udělených pobytů Tabulka 8 Počet žádostí o udělení krátkodobého víza a počet udělených krátkodobých víz TOP 10 Podané žádosti* Udělená víza Rusko Rusko Ukrajina Ukrajina Turecko Turecko Bělorusko Bělorusko Čína Čína Kazachstán Kazachstán Indie Indie Saúdská Arábie Saúdská Arábie Gruzie Gruzie Ázerbájdžán Ázerbájdžán Celkem podáno žádostí Celkem uděleno víz * rozhodné datum je datum vytištěného štítku Zdroj: vlastní zpracování dle Oddělení analýzy rizik ŘSCP PČR (2012) V roce 2011 bylo přijato zastupitelskými úřady ČR žádostí o krátkodobá víza a bylo uděleno víz. Nejvyšší počet udělených víz získali státní příslušnici Ruska (uděleno víz), za nimi byli státní příslušníci Ukrajiny ( víz) a třetí nejpočetnější skupinu tvořili státní příslušníci Turecka s udělenými vízy. 32

33 Počet cizinců v tisících Tabulka 9 Udělená krátkodobá víza dle účelu pobytu v roce 2011 Účel pobytu Počet udělených Počet udělených Účel pobytu víz víz Turistika Zdravotní Jiné Studium Pozvání Zaměstnání Obchodní Oficiální (politický) Kulturní Tranzit 62 Sportovní Ostatní 10 ADS vízum udělované občanům Číny Celkem Návštěva rodiny nebo přátel Zdroj: vlastní zpracování dle MZV ČR (2012) Nejčastějším důvodem pro udělení krátkodobého víza podle účelu pobytu byla turistika ( ), následně ve výrazně nižší míře k účelu jiné (39 829), účelu pozvání (26 238) a obchodní ( udělených víz). Graf 1 Vývoj počtu cizinců s povoleným pobytem na území ČR v letech trvalý pobyt přechodný pobyt** v ČR celkem cizinců s povoleným pobytem* Zdroj: Vlastní zpracování dle Oddělení analýzy rizik ŘSCP PČR - IS CIS (2012) * cizinci s povoleným pobytem v ČR tj. s trvalým a přechodným pobytem ** a) pobyt na vízum k pobytu nad 90 dnů b) pobyt s povolením k dlouhodobému pobytu c) pobyt osob, jímž bylo vydáno potvrzení o přechodném pobytu (občan EU, rodinný příslušník občana EU, který je občan EU) a pobyt na povolení k přechodnému pobytu rodinného příslušníka EU, který není občanem EU 33

34 Tabulka 10 Cizinci s povoleným pobytem na území ČR v letech Stav k roku celkem cizinců s povoleným pobytem* z toho trvalý pobyt z toho přechodný pobyt** Zdroj: Vlastní zpracování dle oddělení analýzy rizik ŘSCP PČR - IS CIS, 2012 * cizinci s povoleným pobytem v ČR tj. s trvalým a přechodným pobytem ** a) pobyt na vízum k pobytu nad 90 dnů b) pobyt s povolením k dlouhodobému pobytu c) pobyt osob, jímž bylo vydáno potvrzení o přechodném pobytu (občan EU, rodinný příslušník občana EU, který je občan EU) a pobyt na povolení k přechodnému pobytu rodinného příslušníka EU, který není občanem EU Na základě uvedených statistik vývoje počtu cizinců s uděleným pobytem v ČR od roku 2001 bylo zaznamenáno, že jejich počet se postupně zvyšoval a v důsledku vstupu ČR do EU a následně do schengenského prostoru lze vidět, že od roku 2004 došlo k nárůstu počtu cizinců až o statisíce oproti předchozím rokům, kdy se jednalo v podstatě o roční přírůstek v řádech desetitisíců. Při srovnání roku 2001 a 2011 došlo ve výsledných statistikách o téměř 100% nárůst cizinců s povoleným trvalým a přechodným pobytem v ČR. 34

35 4.5 Analýza represivních opatření vůči cizincům Tabulka 11 Počet osob, jímž bylo uděleno správní vyhoštění a trest vyhoštění v letech Rok Správní vyhoštění Realizace správního vyhoštění Soudy uložen trest vyhoštění Zdroj: vlastní zpracování dle Oddělení analýzy rizik ŘSCP PČR, IS CIS (2012) Orgány cizinecké policie odhalují při svých kontrolách cizince, kteří zde pobývají nelegálně a následně jsou nejčastěji sankciováni rozhodnutím o správním vyhoštění. Tento proces byl ovlivněn v roce 2010 tzv. návratovou směrnicí, která upravuje postup členských států při navrácení neoprávněně pobývajících státních příslušníků třetích zemí. Návratová směrnice upřednostňuje navracení občanů třetích zemí na základě dobrovolnosti a až při jeho neplnění by mělo dojít k vyhoštění pomocí státních orgánů. Díky návratové směrnici došlo k poklesu osob, jímž bylo vydáno rozhodnutí o správním vyhoštění a následné jejich realizaci. Ze zmíněných důvodů klesl mezi lety 2010 a 2011 počet cizinců s vydaným rozhodnutím o správním vyhoštění. Nejpočetněji zastoupenou skupinou byli státní příslušnici Ukrajiny s počtem 973 osob, následně státní příslušnici Vietnamu s počtem 280 osob a třetí skupinu zaujímají státní příslušníci Ruska, kde bylo u 108 osob vydáno rozhodnutí o správním vyhoštění. V roce 2011 bylo pravomocné rozhodnutí o správním vyhoštění realizováno u 326 cizinců. I zde byl výrazný pokles oproti předchozímu roku o 401 osob v důsledku zavedení návratové směrnice. 35

36 4.6 Průzkum v Přijímacím středisku Zastávka Přijímací středisko Zastávka je jedním ze dvou středisek v ČR sloužících k ubytování nově příchozích žadatelů o mezinárodní ochranu. Pro klienty bylo zpřístupněno k Počet klientů je nestálý a každý den se mění, průměrný počet je přibližně ubytovaných klientů, z nichž část tvoří malé děti Metodologie průzkumu K nejrozšířenějším postupům průzkumu patří dotazování. V časově krátkém období lze za pomoci dotazování oslovit respondenty, aniž by byly vynaloženy vysoké finanční náklady. Byla zvolena technika dotazování za pomoci písemného dotazníku. Předmětem výzkumu bylo zjistit názory a postoje žadatelů o mezinárodní ochranu v ČR. Objektem průzkumu se stali přímo žadatelé o azyl v Přijímacím středisku Zastávka. (KOZEL, 2006) Sběr dat Pro sběr dat byla využita technika dotazování pomocí písemného dotazníku. Při sestavení dotazníku je nutné dbát na správnou formulaci otázek, které by měly být jednoznačné, srozumitelné a výstižné. Otázky dotazníku byly vytvořeny v souladu s tématem bakalářské práce. Dotazník byl sestaven ve třech jazykových mutacích (v ruském, anglickém a českém jazyce), protože se výzkumu zúčastnili respondenti z celého světa, zejména z východní části Evropy a Asie. Úvodní text obsahoval význam a zaměření dotazníku, součástí bylo ujištění o anonymitě respondenta. Sběr dat probíhal v období dubna a května roku Dotazník obsahuje 14 otázek. Jeho vyplnění bylo pro respondenta snadné a nezabralo mnoho času. Identifikačními otázkami bylo zjištění pohlaví, věku a státní příslušnosti Interpretace výsledků Tato část bude věnována interpretaci výsledků z dotazníkového šetření. Výsledky budou pro přehlednost uvedeny v tabulkách, popř. grafech. V některých tabulkách jsou použity zkratky abs. č. pro absolutní četnost odpovědí a rel. č. pro relativní četnost v procentech. Pokud nebyla některá z nabízených odpovědí respondenty zvolena, neobjevuje se v grafu. 36

37 Charakteristika výzkumného vzorku Do výzkumu se zapojilo 37 žadatelů o mezinárodní ochranu v ČR v zastoupení 12 žen a 25 mužů. Ze zkoumaného vzorku patří 3 respondenti do věkové kategorie nižší než 18 let, 23 respondentů do kategorie let, 7 respondentů do kategorie let, 3 respondenti do kategorie let a 1 respondent starší 60 let. Další zkoumanou charakteristikou byla státní příslušnost. Zde bylo zjištěno, že respondenti pochází celkově z 15 zemí světa Sociodemografické charakteristiky respondentů 1. Pohlaví Tabulka 12 Složení respondentů podle pohlaví abs. č. rel. č. Muž 25 67% Žena 12 33% Celkem % Zdroj: vlastní zpracování 33% 67% Muž Žena Obrázek 3 Složení respondentů podle pohlaví Zdroj: vlastní zpracování Výzkumu se zúčastnilo celkem 37 respondentů. Z tabulky a obrázku vyplývá, že vyšší zastoupení tvořili z 67% muži, ženy tvořily 33% z celkového počtu respondentů, což vypovídá ve sledovaném období o nerovnoměrném zastoupení občanů žádajících o azyl. 37

38 Počet odpovědí v % zastoupení 2. Věk Tabulka 13 Složení respondentů podle věku Muž Žena Celkem abs. č. rel. č. abs. č. rel. č. abs. č. méně než % 1 8% % 8 67% % 3 25% % 0 0% 3 60 a více 1 4% 0 0% 1 Celkem % % 37 rel. č. 8% 62% 19% 8% 3% 100% Zdroj: vlastní zpracování 80% 70% 60% 50% 40% 30% 20% Muži Ženy Celkem 10% 0% méně než a více Věk Graf 2 Složení respondentů podle věku Zdroj: vlastní zpracování Nejpočetnější věkovou skupinu tvořili respondenti ve věku let (62%). Naproti tomu nejmenší zastoupení tvořili respondenti ve věku 60 a více let. Ženy ve věku nad 46 let nebyly v Přijímacím středisku zastoupeny. 38

39 3. Státní příslušnost Tabulka 14 Složení respondentů podle státní příslušnosti státní příslušnost abs. č. rel. č. státní příslušnost abs. č. rel. č. Rusko 6 17% Sýrie 2 5% Ukrajina 5 13% Senegal 1 3% Vietnam 5 13% Nigérie 1 3% Arménie 4 11% Alžírsko 1 3% Kyrgyzstán 3 8% Mongolsko 1 3% Kazachstán 2 5% Kamerun 1 3% Bělorusko 2 5% Srí Lanka 1 3% Kurdové 2 5% Celkem % Zdroj: vlastní zpracování Ze všech respondentů převažují lidé pocházející z Asie, západní části Evropy a z Afriky. Nezařaditelnou kategorií jsou Kurdové, což je íránský kmen z Blízkého Východu a žije v oblastech dnešního Turecka, Sýrie, Iráku a Íránu Otázky a odpovědi respondentů Otázka č. 1: Důvod emigrace? V této uzavřené otázce měli respondenti možnost vybrat jednu a více ze 7 nabízených odpovědí, z nichž jedna odpověď byla otevřená, kterou jsem následně kategorizovala. Graf 3 Důvod migrace respondentů 9% 5% 4% 4% 45% politické důvody rodina práce 9% ekonomická situace studium 6% náboženství životní zkušenost 18% pronásledování Zdroj: vlastní zpracování 39

40 Nejčastějším důvodem, proč lidé emigrovali, byly především politické důvody (45%) a rodinné důvody (18%), ostatní důvody jako práce, studium, ekonomická situace, náboženství nebo životní zkušenost byly v procentuálně nižším zastoupení. Respondenti měli také možnost uvést jiné důvody, zde mě překvapila odpověď jednoho z respondentů pronásledování. Otázka č. 2: S kým jste emigroval (a)? odpovědí. V této uzavřené otázce měli respondenti možnost vybrat jednu ze 4 nabízených Graf 4 S kým respondenti emigrovali 8% 38% 54% sám s rodinou s přáteli Zdroj: vlastní zpracování Více jak polovina respondentů emigrovala sama (54%), s rodinou vycestovalo 38% respondentů, pouhých 8% emigrovalo s přáteli. Možnost odpovědi s jinou osobou neoznačil jediný respondent. Otázka č. 3: Odkud jste se dozvěděl (a) o Přijímacím středisku Zastávka? V této uzavřené otázce měli respondenti možnost vybrat jednu a více ze 6 nabízených odpovědí,, z nichž jedna odpověď byla otevřená, kterou jsem následně kategorizovala. 40

41 Graf 5 Odkud se respondenti dozvěděli o Přijímacím středisku Zastávka 22% 35% Přijímací středisko Praha - Ruzyně přátelé 5% 5% internet tisk televize 14% 19% jiný zdroj Zdroj: vlastní zpracování Z uvedeného výzkumu jsem zjistila, že nejvíce respondentů (35%) se dozvědělo o Přijímacím středisku Zastávka v areálu Mezinárodního Letiště Václava Havla v Praze, kde se nachází druhé Přijímací středisko v České republice. Z čehož vyplývá, že pravděpodobně většina žadatelů o mezinárodní ochranu přiletěla do České republiky do Prahy, kde je dále odkázali na Přijímací středisko Zastávka u Brna. Otázka č. 4: Bylo pro Vás těžké začlenit se mezi ostatní žadatele o azyl? odpovědí. V této uzavřené otázce měli respondenti možnost vybrat jednu ze 3 nabízených Graf 6 Zda bylo pro respondenty těžké začlenit se mezi ostatní žadatele o azyl 11% 13% Ano Ne Stále se začleňuji 76% Zdroj: vlastní zpracování 41

42 Pro 76% respondentů nebylo těžké začlenit se mezi ostatní. Sama jsem měla možnost vidět, jak vypadá běžný den v Přijímacím středisku a osobně mohu říci, že se skutečně k sobě většina chovala velmi přátelsky a volný čas trávili ve skupinkách s ostatními. Otázka č. 5: Využíváte společenských zařízení? odpovědí. V této uzavřené otázce měli respondenti možnost vybrat jednu ze 2 nabízených Graf 7 Zda využívají respondenti společenských zařízení v Zastávce 11% Ano Ne 89% Zdroj: vlastní zpracování Tato otázka zjišťuje, zda respondenti tráví svůj volný čas spíše v ústraní, nebo využívají společenských zařízení, kde se mohou potkávat s ostatními. Z výzkumu bylo zjištěno, že 89% respondentů využívá společenských zařízení, kterými jsou hřiště, dílny, televizní místnost, internet nebo posilovna. Otázka č. 6: Jak trávíte v Přijímacím středisku Zastávka svůj volný čas? V této uzavřené otázce měli respondenti možnost vybrat jednu a více ze 7 nabízených odpovědí, z nichž jedna odpověď byla otevřená, kterou jsem následně kategorizovala. 42

43 Graf 8 Jak tráví respondenti v Přijímacím středisku svůj volný čas 7% 3% 8% 8% 41% sportovní aktivity četba hudební činnost výtvarné dílny 10% sebevzdělávání televize internet 8% vaření 15% Zdroj: vlastní zpracování Tato otázka souvisí s otázkou výše a zjišťovala, jakými aktivitami tráví respondenti svůj volný čas. Zde bylo zjištěno, že 41% respondentů se věnuje sportovním aktivitám, ke kterým jim slouží hřiště a zde mohou hrát různé míčové hry. Otázka č. 7: Ovládáte český jazyk? V této uzavřené otázce měli respondenti možnost vybrat jednu a více ze 4 nabízených odpovědí. Graf 9 Zda ovládají respondenti český jazyk 19% 37% 16% Ano Ne Částečně Chci se česky naučit 28% Zdroj: vlastní zpracování 43

44 Otázka měla za cíl zjistit, zda žadatelé o azyl ovládají český jazyk. Zde mě překvapilo, že u několika lidí nebyla jazyková bariéra a mohli jsme společně hovořit česky. I z výzkumu můžeme vidět, že 19% respondentů odpovědělo, že česky umí a 28% respondentů ovládá český jazyk částečně. Tento výsledek bych zdůvodnila tím, že někteří respondenti žijí v ČR již delší dobu nebo dokonce několik let a o azyl žádají opakovaně anebo z důvodu přerušení trvalého pobytu. Otázka č. 8: Měl by náš stát ve větší míře podporovat jazyk a kulturu menšin? odpovědí. V této uzavřené otázce měli respondenti možnost vybrat jednu ze 3 nabízených Graf 10 Složení respondentů podle úvahy o podporování jazyka a kultury menšin státem 35% 49% Ano Ne Nevím 16% Zdroj: vlastní zpracování Touto otázkou jsem směřovala ke zjištění, zda by respondenti chtěli, aby byl jejich jazyk a kultura podporován. 49% z nich odpovědělo kladně a zbývající část respondentů nevěděla (35%) nebo odpověděla záporně (16%). Otázka č. 9: Mělo by být zavedeno na základních školách v ČR nepovinné vyučování jazyků národnostních menšin? V této uzavřené otázce měli respondenti možnost vybrat jednu ze 3 nabízených odpovědí. 44

45 Graf 11 Složení respondentů v otázce nepovinného vyučování jazyků národnostních menšin 30% 38% Ano Ne Nevím 32% Zdroj: vlastní zpracování Z odpovědí na tuto otázku vyplývá, že by 38% respondentů souhlasilo se zavedením výuky jazyků národnostních menšin, 30% nevědělo a 32% se stavělo k této otázce záporně. Otázka č. 10: Měly by být národnostní menšiny s vyšším zastoupením (ukrajinská, ruská, vietnamská, běloruská, turecká, alžírská,.) uznány v ČR jako menšina? V této uzavřené otázce měli respondenti možnost vybrat jednu ze 3 nabízených odpovědí. Graf 12 Složení respondentů v otázce uznání národnostních menšin v ČR 38% 32% Ano Ne Nevím 30% Zdroj: vlastní zpracování 45

46 U odpovědi na tuto otázku 38% respondentů nevědělo, 32% se přiklánělo k odpovědi ano a 30% zodpovědělo ne. Mohu tak říci, že respondenti si nejsou jisti, že by u nás ve společnosti byli vnímáni jako rovnocenní občané. Otázka č. 11: Náš ministr zahraničí Karel Schwarzenberg navrhuje, aby některé komunity byly uznány a jejich zástupci mohli zasednout ve vládní radě. Byl (a) byste pro tento návrh? V této uzavřené otázce měli respondenti možnost vybrat jednu ze 3 nabízených odpovědí. Graf 13 Složení respondentů, jakého jsou názoru na návrh ministra zahraničí Karla Schwarzenberga 14% 43% Ano Ne Nevím 43% Zdroj: vlastní zpracování Zde jsem vložila trochu odbornější otázku, která byla v březnu roku 2013 přednesena na jednání vlády ministrem zahraničí Karlem Schwarzenbergem, který je zároveň předsedou pro národnostní menšiny a chtěla jsem zjistit názor respondentů na tento návrh. Jejich odpovědi mě velmi překvapily svojí vyrovnaností pro (43%) a proti (43%). Otázka č. 12: Předseda Česko vietnamské společnosti Marcel Winter by rád zavedl nepovinné vyučování vietnamštiny a možnost dvojího občanství pro děti, které se v ČR narodí vietnamským rodičům. Uvítal (a) byste tuto změnu? V této uzavřené otázce měli respondenti možnost vybrat jednu ze 3 nabízených odpovědí. 46