Eurobarometr Evropského parlamentu (EB/PE 82.4) Eurobarometr Evropského parlamentu 2014 ANALYTICKÝ PŘEHLED
|
|
- Leoš Král
- před 8 lety
- Počet zobrazení:
Transkript
1 Directorate-General for Communication Public Opinion Monitoring Unit V Bruselu dne 30. ledna 2015 Eurobarometr Evropského parlamentu (EB/PE 82.4) Eurobarometr Evropského parlamentu 2014 ANALYTICKÝ PŘEHLED Rozsah: EU-28 ( občanů EU) Určeno pro: Evropští občané starší 15 let Metodika: osobní dotazování (metoda CAPI Computer Assisted Personal Interview osobní dotazování s podporou počítače) Doba práce v terénu: 29. listopadu 9. prosince 2014 (agentura TNS Opinion) ÚVOD... 3 I. EVROPSKÝ PARLAMENT A.INFORMACE O EVROPSKÉM PARLAMENTU Zmínka v médiích Pocity z informovanosti o činnosti Evropského parlamentu B.PŘEDSTAVA O EVROPSKÉM PARLAMENTU A JEHO ROLE Obecná představa o Evropském parlamentu Role Evropského parlamentu C.ZNALOST EVROPSKÉHO PARLAMENTU Způsob, jakým Evropský parlament pracuje Způsob, jakým se přijímají rozhodnutí Evropského parlamentu Celkové znalosti o Evropském parlamentu II. EVROPANÉ A EVROPSKÁ UNIE A.IDENTITA, ČLENSTVÍ A RYCHLOST EVROPSKÉ INTEGRACE Aspekty důležité pro pocit evropské identity Členství v Evropské unii Rychlost evropské integrace Instituce, která nejlépe reprezentuje EU B.HLAS EVROPSKÝCH OBČANŮ Můj hlas má váhu Nominace nové Komise C.POLITICKÉ PRIORITY A HODNOTY Upřednostňované politiky Hodnoty Evropského parlamentu D.VÝHODY ČI NEVÝHODY ČLENSTVÍ V EU
2 Upozornění Je třeba mít na paměti, že evropský průměr je vážený a že šest nejlidnatějších členských států tvoří přibližně 70 % tohoto průměru. Upozorňujeme čtenáře, že výsledky výzkumu jsou odhady, jejichž přesnost závisí na velikosti vzorku a zjištěných procentních hodnotách, zatímco ostatní parametry zůstávají stejné. V případě vzorku přibližně respondentů (obvykle používaná velikost výběrového vzorku v měřítku členských států) se skutečné procento tj. výsledek dosažený v případě, že by se průzkumu zúčastnili všichni občané pohybuje v rozsahu následujících mezí spolehlivosti: Zaznamenaná procenta 10 % nebo 90 % 20% nebo 80% 30% nebo 70% 40% nebo 60% Mez spolehlivosti +/ 1,9 bodu +/ 2,5 bodu +/ 2,7 bodu +/ 3,0 bodu +/ 3,1 bodu 50% 2
3 ÚVOD Eurobarometr Evropského parlamentu je každoroční průzkum prováděný pro Evropský parlament. Jeho první část je zaměřena na zjištění toho, jak Evropané vnímají tuto instituci, její obraz a úlohu a jaké o ní mají znalosti. Druhá část je věnována Evropanům a Evropské unii. Týká se otázek identity a příslušnosti k EU, ale také hlasu Evropanů v EU a volby předsedy Evropské komise. Dále byla Evropanům poprvé položena také otázka, zda se domnívají, že má EU v jejich očích přidanou hodnotu, a to v souboru 15 oblastí. Terénní průzkum proběhl ve dnech 29. listopadu až 9. prosince Průzkum provedla společnost TNS Opinion metodou osobního dotazování ve 28 zemích EU a zúčastnilo se jej občanů. Výsledky jsou v úvodu této syntézy představeny shrnujícím způsobem. V druhé části dokumentu čtenář nalezne podrobné výsledky za celou EU a jednotlivé členské státy pro každou otázku ve formě tabulek, map a grafů. Evropský kontext Jako u každého průzkumu tohoto typu je velmi důležité popsat kontext, v němž byl průzkum realizován. Terénní průzkum tedy proběhl v týdnech hned po uvedení Junckerovy Komise do úřadu, což pravděpodobně ovlivnilo odpovědi na některé otázky. 3
4 Hlavní závěry Stejně jako tomu bylo i po evropských volbách v roce 2009, také na konci roku 2014 jsme siv zaznamenaném výskytu Parlamentu v médiích povšimli významného efektu evropských voleb, který jsme zjistili téměř u šesti z deseti Evropanů. Tento výzkum však ukazuje, že lidé sice o Evropském parlamentu slyšeli, ale nemají pocit, že by o něm byli dobře informováni. Dobře informována o jeho činnosti se totiž necítí velká většina Evropanů. Obraz, který si Evropané o Evropském parlamentu vytvářejí, zůstává převážně neutrální. Tak tomu je v případě 21 členských států. Na druhou stranu, téměř každý druhý Evropan si přeje, aby hrál Evropský parlament důležitější úlohu. Naproti tomu více než čtvrtina respondentů má za to, že by měl hrát méně významnou úlohu, což je názor, který je na vzestupu v 26 členských státech. Znalosti Evropanů o jeho struktuře a fungování se od června 2013 zlepšují. Zdá se, že Evropané se na Evropský parlament dívají více politicky, pravděpodobně vzhledem k jeho úloze ve volbě předsedy Evropské komise. V tomto kontextu se totiž ukazuje dvojí jev. Jednak jsou toznalosti respondentů ohledně způsobu, jak poslanci zasedají, na nejvyšší úrovni za dobu, kdy je tato otázka v Eurobarometru Evropského parlamentu kladena (od srpna 2007). A jednak se poprvé velmi mírná většina respondentů domnívá, že rozhodnutí Evropského parlamentu jsou přijímána na základě blízkosti politických názorů poslanců. Téměř stejná část respondentů se domnívá, že rozhodnutí Parlamentu jsou přijímána podle zájmů členských států, z nichž poslanci pocházejí. Evropský parlament považuje za instituci, která Evropskou instituci reprezentuje nejlépe, každý druhý Evropan. V odpovědi na otázku týkající se prvků evropské identity kladou Evropané do čela nejčastěji hodnoty demokracie a svobody, přičemž podíl této odpovědi posiluje ve 22 členských státech. Jednotná měna, která toto první místo zaujímala před rokem, je nyní na druhém místě, ale zůstává pevným pojícím prvkem identity pro všechny země eurozóny. Euro je tak jako hlavní prvek identity uváděno v 10 zemích eurozóny. 4
5 Pokud jde o klasickou otázku Eurobarometru na příslušnost k Evropské unii, vnímá ji kladně absolutní většina Evropanů, a to poprvé také včetně zemí, které nepatří k eurozóně. Analýza vývoje v čase ( ) ukazuje vysokou stabilitu odpovědí, ať už jsou pozitivní, negativní nebo neutrální. Pokud jde o tempo integrace EU, čím dál více Evropanů (téměř každý druhý) má za to, že je žádoucí počkat, až budou všechny členské státy připraveny, a teprve poté zintenzivnit vypracovávání nových společných politik. Respondentů, kteří takto odpovídají, je nejvíce v zemích, které zasáhla nejsilněji krize. Na otázku, která byla položena již v roce 2013, zda se domnívají, že jejich hlas má váhu, odpovědělo téměř 6 Evropanů z 10, že se domnívají, že jejich hlas má váhu v jejich zemi, a to, že jejich hlas má váhu v EU, si myslí více než 4 z 10. Jde zde o mírný nárůst, avšak s podstatnými rozdíly mezi jednotlivými členskými státy, zejména mezi zeměmi nejsilněji zasaženými krizí a ostatními. Přestože Evropané, kteří mají za to, že jejich hlas v EU nemá váhu, tvoří stále většinu, jejich počet mírně klesá. Jasná většina respondentů ve všech členských státech má za to, že volba předsedy a Evropské komise jako takové na základě výsledků evropských voleb znamená z hlediska evropské demokracie pokrok. Nejdůležitější politikou, kterou má Evropský parlament vést přednostně, je nadále v 25 členských státech boj proti chudobě a sociálnímu vyloučení, přičemž tato odpověď setrvale posiluje. Nejvýznamnější nárůst v odpovědích jsme zaznamenali u otázek imigrace a boje proti terorismu, u nichž se objevují nové rozdíly mezi členskými státy. Je tomu tak rovněž, pokud jde o bezpečnostní a obrannou politiku. Z hodnot, které má Evropský parlament hájit, se v očích Evropanů na velmi výrazném prvním místě umístila ochrana lidských práv. Následuje rovnost mužů a žen a svoboda projevu, jejichž podíl v odpovědích rovněž roste. Poznamenejme, že jedinou hodnotou, jejíž podíl v odpovědích v celé EU klesá, je solidarita mezi členskými státy EU. Na otázku, jaká by byla situace jejich země, kdyby nebyla součástí Evropské unie, v 11 z 15 zkoumaných oblastí velká většina respondentů odpověděla, že by si jejich země vedla bez EU hůře. 5
6 Ve čtyřech dalších oblastech má většina respondentů za to, že by si jejich země nevedla ani lépe, ani hůře, kdyby byla mimo EU. V následujících třech oblastech však byla v odpovědích velmi výrazně zastoupena jak varianta lépe, tak hůře : inflace a životní náklady, imigrace a zemědělství. 6
7 Hlavní výsledky I. EVROPSKÝ PARLAMENT A. INFORMACE O EVROPSKÉM PARLAMENTU 1. Evropské volby v květnu 2014 jsou ještě v paměti Stejně jako tomu bylo i po evropských volbách v roce 2009, také na konci roku 2014 jsme si v zaznamenaném výskytu Parlamentu v médiích povšimli významného efektu evropských voleb, který jsme zjistili téměř u šesti z deseti Evropanů. Na úrovni EU totiž o Evropském parlamentu nedávno slyšelo 58 % respondentů, což je oproti červnu 2013 nárůst o 11 procentních bodů. Těch, kdo uvádějí, že si nevzpomínají, že by nedávno slyšeli o Evropském parlamentu, je pouze 40 % (o 10 procentních bodů méně než v červnu 2013). Na vnitrostátní úrovni doznal zaznamenaný výskyt Parlamentu v médiích nejvýraznějšího nárůstu ve Slovinsku (86 %, +23) a v Lucembursku (78 %, +21), jakož i v Polsku (56 %, +21) a v Estonsku (75 %, +19). Také silně stoupá ve Francii (44 %, +18), třebaže tato země je společně s Irskem (47 %, +3) jediná, která se nachází pod hranicí 50 % respondentů, kteří v poslední době o Parlamentu slyšeli. 2. Pocit informovanosti o činnosti Evropského parlamentu: Pocit Evropanů, že mají informace o činnosti Parlamentu, zůstává slabý a v čase stabilní (ve srovnání s listopadem 2011). O činnosti Evropského parlamentu se cítí dobře informováno o něco méně než třetina (30 %) Evropanů. Naproti tomu se jich o jeho činnosti dobře informováno necítí 67 %. Na vnitrostátní úrovni se většina respondentů cítí dobře informovaná pouze v Litvě (52 %). Nejméně respondentů, kteří se cítí dobře informováni o činnosti EP, je naproti tomu ve Francii (19 %). Těch, kdo uvádějí, že nejsou o činnosti EP dobře informováni, je nejvíce ve Švédsku (80 %), ve Francii (78 %) a ve Španělsku (77 %). 7
8 Analýza tohoto výzkumu ukazuje, že lidé sice o Evropském parlamentu slyší, ale necítí se o něm dobře informováni. Z těch, kdo v poslední době slyšeli o Evropském parlamentu, se tak 41 % cítí dobře informováno, avšak 57 % se cítí informováno špatně. Na vnitrostátní úrovni se například ve Švédsku cítí pouze 20 % respondentů dobře informovaných, zatímco zaznamenaný výskyt v médiích v této zemi dosahuje 69 %, což je nárůst o 14 procentních bodů oproti červnu Ze sociodemografického pohledu lze říci, že zaznamenaný výskyt EP v médiích je silnější u starších lidí, avšak jejich pocit informovanosti je přesto velmi slabý. Jak tomu je často v různých výzkumech, nejlépe informovaní se cítí vedoucí pracovníci (39 %) a nejvzdělanější lidé (37 %). B. OBRAZ A ÚLOHA EVROPSKÉHO PARLAMENTU 1. Celkový obraz Evropského parlamentu Obraz Evropského parlamentu v očích Evropanů se mírně zlepšuje, a to přesto, že v 22 členských státech převládá silně neutrální obraz. Obraz Parlamentu je ve srovnání s červnem 2013 stabilní, kdy 30 % (=) respondentů uvádí pozitivní obraz a 43 % (+1) neutrální obraz. U negativního obrazu ubyly 2 procentní body, kdy jej uvedlo 23 % respondentů. Na úrovni členských států: v 22 z 28 členských států převládá neutrální obraz; v 23 členských státech je pozitivní obraz silnější než negativní obraz. Všimneme si zejména toho, že pozitivní obraz v porovnání s červnem 2013: o výrazně posílil ve Španělsku (29 %, +10), Švédsku (34 %, +9) a na Kypru (34 %, +8), jakož i v Lotyšsku (25 %, +6) a v Portugalsku (30 %, +5). Poznamenejme však, že podíl pozitivního obrazu v těchto případech zůstává slabý; o převyšuje neutrální obraz v Rumunsku, Bulharsku, Itálii a na Maltě; o výrazně oslabil v Irsku (40 %, 10), Bulharsku (48 %, 8) a Belgii (34 %, 7). Naproti tomu v Řecku, Spojeném království, Francii a Nizozemsku je pozitivní obraz převýšen negativním obrazem. 8
9 2. Úloha Evropského parlamentu Téměř každý druhý Evropan si přeje, aby Evropský parlament hrál důležitější úlohu. Naproti tomu více než čtvrtina respondentů má za to, že by měl hrát méně významnou úlohu. Tato odpověď posiluje ve 26 členských státech. Na otázku, jakou úlohu si přejí, aby Evropský parlament hrál do budoucna, odpovídá stále velká většina Evropanů tak, že si přejí, aby hrál důležitější úlohu (47 %, 2 procentní body ve srovnání s červnem 2013). Konstatujme, že počet respondentů, kteří se spontánně vyjádřili pro to, aby hrál Evropský parlament stejnou úlohu, stále klesá (12 %, 8), a to ve prospěch těch, kteří chtějí, aby hrál méně důležitou úlohu (27 %, +7), a těch, kteří na tuto otázku nemají názor (14 %, +3). Na úrovni členských států: Přání, aby Evropský parlament hrál důležitější úlohu, vyslovila absolutní většina respondentů v 16 členských státech a většina respondentů v 22 členských státech, mezi nimiž na prvním místě se umístil Kypr (84 %, +5), Malta a Portugalsko (67 %, +2 resp. +7), Španělsko a Rumunsko (65 %, +9 resp. =). Přání, aby měl EP důležitější úlohu, posiluje nejen v Portugalsku a Španělsku, zemích bolestně zasažených krizí, ale i v Řecku (63 %, +2) a v Itálii (49 %, +4). Nejsilněji posílilo přání silnější úlohy Parlamentu v Lotyšsku (58 %, +16) a v Litvě (64 %, +15). Přání, aby EP hrál méně důležitou úlohu, posiluje v 26 členských státech, přičemž jedinými výjimkami jsou Kypr a Polsko. Tato odpověď je většinová v 6 členských státech: Dánsku (46 %, +12), Finsku (44 %, +25), Švédsku (49 %, +25), Spojeném království (43 %, +4), České republice (43 %, +19) a Nizozemsku (48 %, +13). Konstatujme zejména, že přání, aby hrál EP méně důležitou úlohu, narůstá významněji v zemích eurozóny než mimo ni. C. ZNALOST EVROPSKÉHO PARLAMENTU Znalosti Evropanů o struktuře a fungování Evropského parlamentu se od června 2013 zlepšily. V odpovědích respondentů je patrný dopad evropských voleb v květnu 2014, které přinesly političtější vnímání této instituce, spojené možná také s volbou předsedy Evropské komise. 9
10 Jak jsme již zdůraznili v úvodu, klíčová úloha EP ve volbě předsedy Evropské komise a uvedení všech členů kolegia do úřadu přispívá bezpochyby k tomu, že nyní Evropané vnímají Evropský parlament více politicky. 1. Fungování Evropského parlamentu 48 % respondentů ví, že evropští poslanci zasedají v jednacím sále podle své politické příslušnosti, což představuje nárůst správné odpovědi o 5 procentních bodů oproti červnu To, že zasedají podle své státní příslušnosti, si myslí 35 % respondentů ( 4). Podíl těch, kdo uvádějí, že nevědí, jak poslanci zasedají, se snížil a dosahuje nyní 17 % ( 1). Pokud jde o vnitrostátní úroveň, podíl respondentů, kteří vědí, že jednací sál Evropského parlamentu je uspořádán podle politické příslušnosti jeho členů, vzrostl oproti červnu 2013 v 23 členských státech. Nejsilnější nárůst jsme zaznamenali v Litvě (60 %, +18), Švédsku (70 %, +16) a Dánsku (60 %, +14). 2. Způsob rozhodování Evropského parlamentu Poprvé se většina respondentů domnívá, že rozhodnutí Evropského parlamentu jsou přijímána na základě blízkosti politických názorů poslanců. Tento názor nyní sdílí 40 % Evropanů, přičemž to, že se rozhodnutí přijímají podle zájmů členských států, z nichž evropští poslanci pocházejí, si myslí 38 % respondentů. Na vnitrostátní úrovni jsme zaznamenali: V patnácti členských státech je nejčastější odpověď na tuto otázku taková, že rozhodnutí jsou založena na blízkosti politických názorů evropských poslanců, přičemž nejsilněji je tato odpověď zastoupena ve Švédsku (62 %, +15), Finsku (55 %, +13), Slovinsku a Nizozemsku (51 %, +4 resp. +9). V jedenácti členských státech naproti tomu respondenti nejčastěji uvádějí, že rozhodnutí vycházejí z vnitrostátních zájmů, přičemž tato odpověď je nejsilněji zastoupena v České republice (56 %, 3), na Slovensku (54 %, 2) a v Řecku (52 %, +4). 10
11 3. Všeobecné znalosti o Evropském parlamentu Věcné znalosti o Evropském parlamentu jsou nadále na vysoké úrovni, avšak v zakládajících členských státech tato úroveň klesá. Věcné znalosti Evropanů o Parlamentu se měří prostřednictvím odpovědí na 4 otázky, které se týkají přímé volby Evropského parlamentu, počtu poslanců za jednotlivé členské státy, způsobu přijímání evropského rozpočtu a evropských právních předpisů. Na evropské úrovni dosahuje průměrný podíl správných odpovědí 59 % a průměrný podíl chybných odpovědí 19 %. Vedle těchto povzbudivých výsledků je třeba konstatovat, že podíl respondentů, kteří uvádějí, že neumí na tyto otázky odpovědět, od června 2013 roste (22 %, +4). Téměř ve všech členských státech lze věcné znalosti o Evropském parlamentu považovat za dobré, avšak oproti červnu 2013 jsme zaznamenali zhoršení těchto znalostí v zakládajících členských státech. Naproti tomu v Bulharsku oproti červnu 2013 vzrostl podíl správných odpovědí na všechny čtyři otázky. 11
12 II. EVROPANÉ A EVROPSKÁ UNIE A. INSTITUCE, KTERÁ NEJLÉPE REPREZENTUJE EVROPSKOU UNII Evropský parlament považuje za instituci, která Evropskou unii reprezentuje nejlépe, absolutní většina Evropanů. Respondentů, kteří vidí v Evropském parlamentu instituci, která nejlépe reprezentuje Evropskou unii, je totiž 50 % (stejně jako v červnu 2013). Evropskou komisi uvádí 16 % respondentů (+1) a Radu EU 9 % ( 6). Poznamenejme, že 23 % (+4) respondentů na otázku, která instituce reprezentuje EU nejlépe, nezná odpověď. Na vnitrostátní úrovni se Parlament umístil jako nejčastěji uváděná instituce ve všech členských státech (avšak ve Spojeném království jej předčila odpověď nevím ). Nejčastěji uváděn je na Slovensku (67 %) a v Chorvatsku (57 %) a nejméně často ve Spojeném království (36 %) a v Lotyšsku (44 %). Parlament byl uváděn nejčastěji rovněž ve všech sociodemografických kategoriích. B. IDENTITA, PŘÍSLUŠNOST A TEMPO INTEGRACE 1. Prvky evropské identity Respondenti byli dotázáni, jaké jsou pro ně hlavní konstitutivní prvky evropské identity. Hlavním konstitutivním prvkem evropské identity jsou v očích Evropanů hodnoty demokracie a svobody, jejichž výskyt v odpovědích v 22 členských státech roste. Výsledky na úrovni EU28 ukazují výrazné posílení hodnot demokracie a svobody v odpovědích (47 %, +7 oproti červnu 2013), které se nyní umístily před jednotnou měnou (40 %, 2). Na třetím místě se umístila kultura (28 %), po které následují dějiny (24 %), úspěchy evropského hospodářství (20 %) a zeměpis (18 %). U zeměpisu poznamenejme, že výskyt tohoto prvku v odpovědích v 25 členských státech klesá. Na vnitrostátní úrovni konstatujeme, že hodnoty demokracie a svobody v odpovědích posilují ve většině členských států, přičemž nejvyšší nárůst oproti červnu 12
13 2013 je +17 procentních bodů v Nizozemsku (65 %), +16 bodů v Belgii (57 %) a +15 bodů ve Finsku (60 %). Poznamenejme rovněž, že nejčastěji jsou uváděny v severní části EU, a to v 69 % ve Švédsku, 67 % v Německu, 65 % v Nizozemsku, 63 % v Dánsku a 60 % ve Finsku. Naproti tomu nejméně často jsou uváděny v zemích, které nejsilněji zasáhla krize: ve Španělsku 30 % (+1), Řecku 34 % (+5), Itálii 37 % ( 2), na Kypru 43 % ( 3), v Irsku 45 % (+11), kdy všechny tyto země se umístily pod průměrnou hodnotou pro celou EU, která činí 47 %. Jednotná měna euro představuje jasný faktor identity, neboť výskyt tohoto prvku v odpovědích v členských státech eurozóny s výjimkou Portugalska (39 %) dosáhl hodnot nad průměrem celé EU (40 %). 2. Příslušnost k Evropské unii Příslušnost k Evropské unii vnímá jako dobrou věc rostoucí většina Evropanů, a to poprvé také včetně zemí, které nepatří k eurozóně. 54 % (+4 oproti červnu 2013) Evropanů má za to, že příslušnost k EU je dobrá věc. 29 % ( 2) Evropanů se domnívá, že není ani dobrá, ani špatná. Že to je špatná věc, se domnívá 14 % ( 3) Evropanů. Pokud jde o vnitrostátní úroveň, nejčastěji se domnívají, že příslušnost k EU je dobrá věc, lidé dotázaní v Lucembursku (83 %, +12 oproti červnu 2013), Německu (72 %, +4) a Belgii (70 %, +6). Nejvýraznější vývoj této odpovědi v čase jsme zaznamenali v Estonsku a Rumunsku, kdy v obou případech ji uvádí 68 %, respondentů, což je nárůst o 13 procentních bodů, v Lucembursku (83 %, +12), Španělsku (59 %, +12), Portugalsku (46 %, +10) a Polsku (63 %, +10). Naproti tomu ze zemí, v nichž se respondenti nejčastěji domnívají, že příslušnost k EU je špatná věc byly dvě první těžce zasaženy krizí, avšak podíl této odpovědi stagnuje či klesá jde o Řecko (30 %, =) a Kypr (30 %, 6). Stagnace panuje také ve Spojeném království (27 %, =) a mírný nárůst v Rakousku (23 %, +2). Pokud jde o sociodemografické kategorie, lidé, kteří příslušnost k EU hodnotí nejpříznivěji, jsou stejně jako v minulosti spíše muži, mladí lidé, lidé s vyšším vzděláním a lidé spadající do privilegovaných socioprofesních kategorií. 13
14 3. Tempo integrace Evropské unie V otázce na tempo integrace se měli Evropané vyslovit ke dvěma alternativám: je lépe se zintenzivňováním společné evropské politiky v některých významných oblastech počkat na to, až budou připraveny všechny země, anebo k tomu přistoupit bez čekání na ty, které připraveny nejsou? Čím dál více Evropanů (téměř každý druhý) má za to, že je žádoucí počkat, až budou připraveny všechny členské státy, a teprve poté zintenzivnit vypracovávání nových společných politik. Respondentů, kteří odpovídají takto, je nejvíce v zemích, které zasáhla nejsilněji krize. Výsledky tak ukazují, že téměř polovina Evropanů (49 %, +3) by raději počkala, až budou na pokroky v integraci připraveny všechny členské státy, zatímco pro to, aby se v integraci pokračovalo ve skupině několika států, které by nemusely čekat na všechny, se vyslovilo 39 % ( 4) respondentů. Pokud jde o vnitrostátní úroveň, nejčastěji se pro čekání na připravenost všech členských států před zintenzivněním nových společných politik vyslovují respondenti v zemích nejsilněji zasažených krizí: v Portugalsku (70 %, =), Řecku (62 %, +4), Španělsku (61 %, +3), na Kypru (60 %, -2) a v Irsku (53 %, +5). Naproti tomu druhou možnost (nečekat) preferují nejčastěji respondenti v Nizozemsku (61 %, +3), Slovinsku (54 %, +1) a v Litvě a Rakousku (52 %, +7 resp. = ve srovnání s červnem 2013). C. HLAS EVROPSKÝCH OBČANŮ 1. Můj hlas má váhu Mají evropští občané dojem, že jejich hlas má váhu jak na úrovni jejich země, tak na úrovni EU? Výsledky ukazují, že tento pocit je v prvním případě silnější než v druhém. a. Můj hlas má váhu v mé zemi Od června 2013 se podíl Evropanů, kteří mají za to, že jejich hlas má v jejich zemi váhu, nezměnil a zůstává na hodnotě 58 % (=), zatímco opačný dojem má 39 % ( 1) respondentů. 14
15 b. Můj hlas má váhu v EU To, že má jejich hlas váhu v EU, si v listopadu a prosinci 2014 myslelo 41 % (+2) Evropanů. Konstatujme, že krátce po volbách v roce 2009 tento podíl činil 38 %. Přestože Evropanů, kteří mají za to, že jejich hlas v EU nemá váhu, je stále většina, jejich podíl poslední dva roky klesá (53 %, 4 od června 2013). Pokud jde o vnitrostátní úroveň, u této otázky se mezi jednotlivými státy objevují velké rozdíly, které dosahují až 54 procentních bodů. Respondentů, kteří mají pocit, že v EU jejich hlas má váhu, je nejvíce ve Švédsku (74 %, +10), Dánsku (62 %, =), Lucembursku (59 %, +6), Belgii, Nizozemsku a Chorvatsku (58 %, 2, resp. +9 a +1) a v Německu (57 %, +5). Názor, že jejich hlas nemá v EU váhu, je naproti tomu nejvíce zastoupen mezi respondenty v Řecku (7 8%, -3), na Kypru (75 %, 5), v České republice, Španělsku a Itálii (68 %, 4, resp. = a +2) a v Portugalsku (66 %, 1). 2. Uvedení nové Komise do úřadu Bylo důležité zjistit názor Evropanů na první případ, kdy na základě Lisabonské smlouvy Evropský parlament zvolil předsedu Evropské komise. Ukazuje se, že jasná většina respondentů ve všech členských státech má za to, že volba předsedy a Evropské komise jako takové na základě výsledků evropských voleb znamená z hlediska evropské demokracie pokrok. Na evropské úrovni tak tento názor sdílí 63 % respondentů, a to oproti 18 %, kteří tento názor nesdílejí, a 19 %, kteří nemají na věc názor. Pokud jde o vnitrostátní úroveň, nejvíce se k tomuto názoru kloní respondenti v Lucembursku (81%). Nejsilnější nesouhlas s tímto názorem naopak vyslovují respondenti ve Spojeném království (28 %). Nejvíce respondentů, kteří nemají na věc názor, je v Estonsku (35 %). D. PRIORITNÍ POLITIKY A HODNOTY 1. Prioritní politiky Nejdůležitější politikou, kterou má Evropský parlament vést přednostně, je nadále v 25 členských státech boj proti chudobě a sociálnímu vyloučení, přičemž tato odpověď setrvale posiluje. Nejvýznamnější nárůst v odpovědích jsme zaznamenali u 15
16 otázek imigrace a boje proti terorismu, u nichž se objevují nové rozdíly mezi členskými státy. Je tomu tak rovněž, pokud jde o bezpečnostní a obrannou politiku. Na evropské úrovni zůstává politikou, která by měla být vedena přednostně, boj proti sociálnímu vyloučení a chudobě (54 %, +3 od června 2013), který je nejčastěji uváděn ve 25 členských státech. V Dánsku a Švédsku jej však předstihl boj proti změně klimatu a v Estonsku bezpečnostní a obranná politika, která EU umožňuje čelit mezinárodním krizím. Na druhém místě se po nějaké době umístila znovu koordinace hospodářské, rozpočtové a daňové politiky (31 %, +1), která odsunula na třetí místo zlepšení ochrany spotřebitelů a veřejného zdraví (30 %, -3). O 4 procentní body oproti červnu 2013 si dále polepšil boj proti terorismu za současného dodržení svobod jednotlivce (29 %). Bezpečnostní a obrannou politiku, která EU umožňuje čelit mezinárodním krizím, vidí jako prioritu 27 % (+1) respondentů a následuje imigrační politika koordinovaná se zeměmi původu, u níž došlo k nejsilnějšímu nárůstu odpovědí (25 %, +6). Je zajímavé, že na témata spojená s imigrací, bojem proti terorismu a bezpečnostní a obrannou politikou má zjevný vliv aktuální evropské a světové dění a v některých členských státech se v této věci objevují nové rozdíly. Pokud jde o vnitrostátní úroveň, dvě hlavní politiky (imigrace a boj proti terorismu) posilují v 19 členských státech, z nichž v 16 posilují obě zároveň. Jak jsme konstatovali již ve výzkumu po volbách v roce 2014, téma imigrace posiluje v některých zemích velmi výrazně, a sice např. v Itálii (36 %, +20), na Maltě (44 %, +17) a ve Švédsku (32 %, +13). Uvádění boje proti terorismu posiluje nejvíce v Polsku (29 %, +13), České republice (35 %, +11), na Maltě (31 %, +11) a v Rakousku (27 %, +10). Pokud jde o bezpečnostní a obrannou politiku, tato odpověď velmi pravděpodobně odráží situaci na Ukrajině, v 15 členských státech posiluje a v některých z nich především v pobaltských státech dokonce rekordním způsobem: +21 procentních bodů v Litvě (38 %), +19 v Estonsku (45 %) a +13 v Lotyšsku (35 %). Povšimněme si také nárůstu o 16 procentních bodů v Nizozemsku (34 %) a naopak poklesu o 18 procentních bodů v Rumunsku (29 %). 16
17 2. Hodnoty, které by měl Evropský parlament hájit především Od června 2013 velmi posílila odpověď ochrana lidských práv (60 %, +6). Posílily rovněž dvě další hodnoty, a sice rovnost mužů a žen (36 %, +3) a svoboda projevu (34 %, +1). Je důležité poznamenat, že jedinou hodnotou, jejíž podíl v odpovědích v celé EU klesá, je solidarita mezi členskými státy EU (30 %, 3). Tato odpověď oslabila ve 20 členských státech. Je třeba rovněž zdůraznit, že uvádění solidarity EU s nejchudšími zeměmi světa posílilo o 2 procentní body na 22 %, avšak v dlouhodobém horizontu oslabilo, neboť tato odpověď od října 2007 ztratila 10 procentních bodů. Dialog mezi kulturami a náboženstvími za poslední tři roky uvádí setrvale 20 % respondentů, avšak ve srovnání s říjnem 2007 se jedná o 8% oslabení. E. MÁ EVROPSKÁ UNIE PŘIDANOU HODNOTU? Poprvé byla Evropanům v Eurobarometru Evropského parlamentu položena otázka, jaká by byla situace jejich země, kdyby nebyla součástí EU. U různých oblastí se měli vyjádřit k tomu, zda by na tom jejich země byla lépe, hůře, nebo ani lépe, ani hůře. Šlo o následujících 15 oblastí: obchod, zaměstnanost, vědecký výzkum, zahraniční politika, vzdělávání, zemědělství, imigrace, zdravotnictví, rovnost pohlaví, životní prostředí a boj proti změně klimatu, průmysl, inflace a životní náklady, energetika, hospodářství a ochrana osobních údajů. V jedenácti oblastech mají Evropané za to, že by na tom jejich země byla bez EU hůře. Avšak ve třech oblastech se jejich názory velmi rozcházejí: inflace a životní náklady (34 % uvádí hůře mimo EU a 33 % lépe mimo EU), imigrace (33 % hůře a 32 % lépe ), zemědělství (36 % hůře a 34 % lépe ). Ve čtyřech oblastech zvolila největší část respondentů odpověď ani lépe, ani hůře : rovnost pohlaví (46 %), zdravotnictví (37 %), vzdělávání a ochrana osobních údajů (v obou případech 35 %). 17
18 I. EVROPSKÝ PARLAMENT A. INFORMACE O EVROPSKÉM PARLAMENTU 1. Zmínka v médiích 1) Průměr EU 18
19 2) Vnitrostátní výsledky 19
20 3) Národní vývoj 20
21 2. Pocity z informovanosti o činnosti Evropského parlamentu 1) Průměr EU 21
22 2) Vnitrostátní výsledky 22
23 3) Národní vývoj * ON = otázka nepoložena. Otázka nebyla v předcházejícím průzkumu v této zemi položena. 23
24 B. PŘEDSTAVA O EVROPSKÉM PARLAMENTU A JEHO ROLE 1. Obecná představa o Evropském parlamentu 1) Průměr EU 24
25 2) Vnitrostátní výsledky 25
26 3) Národní vývoj 26
27 2. Role Evropského parlamentu 1) Průměr EU 27
28 2) Vnitrostátní výsledky 28
29 3) Národní vývoj 29
30 C. ZNALOST EVROPSKÉHO PARLAMENTU 1. Způsob, jakým Evropský parlament pracuje 1) Průměr EU 30
31 2) Vnitrostátní výsledky 31
32 3) Národní vývoj 32
33 2. Způsob, jakým se přijímají rozhodnutí Evropského parlamentu 1) Průměr EU 33
34 2) Vnitrostátní výsledky 34
35 3) Národní vývoj 35
36 3. Celkové znalosti o Evropském parlamentu 1) Průměr EU 36
37 2) Vnitrostátní výsledky a. Členové Evropského parlamentu jsou voleni přímo občany každého členského státu 37
38 b. Na úrovni EU musí být evropské zákony (směrnice a nařízení) přijaty společně Evropským parlamentem a členskými státy 38
39 c. Rozpočet EU je stanovován společně Evropským parlamentem a členskými státy 39
40 d. Každý členský stát má stejný počet členů v Evropském parlamentu 40
41 3) Národní vývoj 41
42 II. EVROPANÉ A EVROPSKÁ UNIE A. IDENTITA, ČLENSTVÍ A RYCHLOST EVROPSKÉ INTEGRACE 1. Aspekty důležité pro pocit evropské identity 1) Průměr EU 42
43 2) Vnitrostátní výsledky 43
44 3) Národní vývoj Uvedeny první čtyři položky 44
45 2. Členství v Evropské unii 1) Průměr EU 45
46 2) Vnitrostátní výsledky 46
47 3) Národní vývoj 47
48 3. Rychlost evropské integrace 1) Průměr EU 48
49 2) Vnitrostátní výsledky a. Počkat na to, až na to budou připraveny všechny členské státy 49
50 b. Tak učinit bez čekání na ostatní členské státy 50
51 3) Národní vývoj 51
52 4. Instituce, která nejlépe reprezentuje EU 1) Průměr EU 52
53 2) Vnitrostátní výsledky 53
54 3) Národní vývoj 54
55 B. HLAS EVROPSKÝCH OBČANŮ 1. Můj hlas má váhu 1.1 Můj hlas má v České republice váhu 1) Průměr EU 55
56 2) Vnitrostátní výsledky 56
57 3) Národní vývoj 57
58 1.2 Můj hlas má v Evropské unii váhu 1) Průměr EU 58
59 2) Vnitrostátní výsledky 59
60 3) Národní vývoj 60
61 2. Nominace nové Komise 1) Průměr EU 61
62 2) Vnitrostátní výsledky 62
63 3) Vnitrostátní výsledky 63
64 C. POLITICKÉ PRIORITY A HODNOTY 1. Upřednostňované politiky 1) Průměr EU 64
65 a. Uvedeno prvních šest položek 65
66 b. Uvedeno posledních šest položek 66
67 2) Vnitrostátní výsledky 67
68 3) Národní vývoj Uvedeno prvních šest položek 68
69 2. Hodnoty Evropského parlamentu 1) Průměr EU 69
70 70
71 2) Vnitrostátní výsledky 71
72 3) Národní vývoj Uvedeno prvních šest položek 72
73 D. VÝHODY ČI NEVÝHODY ČLENSTVÍ V EU 1) Průměr EU 73
74 2) Vnitrostátní výsledky a. Zemědělství 74
75 b. Inflace a životní náklady 75
76 c. Imigrace 76
77 d. Zaměstnanost 77
78 e. Ekonomika 78
79 f. Zdraví 79
80 g. Vzdělávání 80
81 h. Průmysl 81
82 i. Ochrana osobních údajů 82
83 j. Obchod 83
84 k. Energetika 84
85 l. Zahraniční politika 85
86 m. Životní prostředí a boj proti změně klimatu 86
87 n. Rovnost žen a mužů 87
88 o. Vědecký výzkum 88
Postavení českého trhu práce v rámci EU
29. 7. 2015 Postavení českého trhu práce v rámci EU Pravidelná analýza trhu práce se zaměřuje na mezinárodní srovnání indikátorů strategie zaměstnanosti - Evropa 2020. Pro splnění cíle ohledně zvýšení
VíceEUROBAROMETR PARLEMETER: REGIONÁLNÍ ANALÝZA 2015 VNÍMÁNÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU V ČESKÉ REPUBLICE EU28 NÁRODNÍ REGIONY
PARLEMETER: 2015 NÁRODNÍ REGIONY 1 PARLEMETER: 2015 METODICKÁ PŘÍLOHA: VÝSLEDKŮ EUROBAROMETRU Následující regionální analýza je založena na průzkumech provedených Evropským parlamentem pomocí Eurobarometru.
VícePříloha č. 1: Vstupní soubor dat pro země EU 1. část
Příloha č. 1: Vstupní soubor dat pro země EU 1. část Reálný HDP na obyvatele v Eurech Belgie 27500 27700 27800 28600 29000 29500 30200 30200 29200 29600 29800 29009 Bulharsko 2300 2500 2600 2800 3000 3200
VíceEvropský průzkum podniků na téma nových a vznikajících rizik Shrnutí
Evropská agentura pro bezpečnost a ochranu zdraví při práci Evropský průzkum podniků na téma nových a vznikajících rizik Shrnutí Cílem celoevropského průzkumu podniků agentury EU-OSHA je napomoci pracovištím
VíceEurobarometr Evropského parlamentu (EB/PE 79.5) ROK PŘED VOLBAMI DO EVROPSKÉHO PARLAMENTU 2014 Část o Evropském parlamentu ANALYTICKÁ SYNTÉZA
Generální ředitelství pro komunikaci Oddělení sledování veřejného mínění Eurobarometr Evropského parlamentu (EB/PE 79.5) Brusel, prosinec 2013 ROK PŘED VOLBAMI DO EVROPSKÉHO PARLAMENTU 2014 Část o Evropském
Více(Oznámení) SPRÁVNÍ ŘÍZENÍ KOMISE (2008/C 141/13) Úvod. posilovat nadnárodní mobilitu osob pracujících v odvětví kultury,
7.6.2008 C 141/27 V (Oznámení) SPRÁVNÍ ŘÍZENÍ KOMISE Výzva k předkládání návrhů 2008 Program Kultura (2007 2013) Provádění akcí programu: víceleté projekty spolupráce; akce spolupráce; zvláštní akce (třetí
VíceEurobarometr Evropského parlamentu (EB/EP 84.1)
Generální ředitelství pro komunikaci Oddělení pro sledování veřejného mínění Brusel XX. října 2015 Eurobarometr Evropského parlamentu (EB/EP 84.1) Parlamentometr 2015 Část 1 Hlavní výzvy pro EU, migraci
VíceÚdaje o rozšíření používání ICT v závislosti na pohlaví sledovaných jednotlivců najdete v publikaci: Zaostřeno na ženy a muže 2013.
Český statistický úřad sleduje podrobné údaje o jednotlivcích používajících vybrané informační a komunikační technologie prostřednictvím samostatného ročního statistického zjišťování: Výběrové šetření
VícePROVÁDĚCÍ ROZHODNUTÍ KOMISE
21.2.2013 Úřední věstník Evropské unie L 48/23 PROVÁDĚCÍ ROZHODNUTÍ KOMISE ze dne 19. února 2013 o finanční podpoře Unie pro koordinovaný plán kontrol s cílem posoudit rozšíření podvodných praktik při
VíceInstitucionální systém EU
Institucionální systém EU Existence institucí Evropské unie je přímo odvozena ze smluv o ESUO, EHS a EURATOM, v kterých členské státy souhlasily s přenesením části svých pravomocí na orgány Společenství.Instituce
VíceMEZINÁRODNÍ SROVNÁNÍ MZDOVÝCH ÚROVNÍ A STRUKTUR
MEZINÁRODNÍ SROVNÁNÍ MZDOVÝCH ÚROVNÍ A STRUKTUR Za referenční rok 2002 bylo provedeno pan-evropské strukturální šetření mezd zaměstnanců (SES) ve všech dnešních členských státech Evropské unie kromě Malty
VíceStandardní průzkum Eurobarometr podzim 2018: Před volbami do Evropského parlamentu převládá pozitivní vnímání EU
Evropská komise - Tisková zpráva Standardní průzkum Eurobarometr podzim 2018: Před volbami do Evropského parlamentu převládá pozitivní vnímání EU Brusel 21. prosince 2018 Podle nového průzkumu Eurobarometr,
VícePŘÍLOHA SDĚLENÍ KOMISE EVROPSKÉMU PARLAMENTU A RADĚ
EVROPSKÁ KOMISE V Bruselu dne 21.12.2016 COM(2016) 829 final ANNEX 1 PŘÍLOHA SDĚLENÍ KOMISE EVROPSKÉMU PARLAMENTU A RADĚ Přizpůsobení stropu vlastních zdrojů a stropu prostředků na závazky v souvislosti
VíceHrubý domácí produkt v členských zemích EU, výdaje na zdravotnictví v zemích EU a zdroje jejich financování
Aktuální informace Ústavu zdravotnických informací a statistiky České republiky Praha 1.10.2004 59 Hrubý domácí produkt v členských zemích EU, výdaje na zdravotnictví v zemích EU a zdroje jejich financování
VícePostavení českého trhu práce v rámci EU
29. 7. 2016 Postavení českého trhu práce v rámci EU Pravidelná analýza se zaměřuje na mezinárodní porovnání vybraných indikátorů trhu práce v členských zemích EU. V 1. čtvrtletí roku 2016 se téměř ve všech
Více3. Nominální a reálná konvergence ČR k evropské hospodářské a měnové unii
. Nominální a reálná konvergence k evropské hospodářské a měnové unii Česká republika podle výsledků za rok a aktuálně analyzovaného období (duben až březen ) plní jako jediná ze čtveřice,, a tři ze čtyř
VíceFakultativní společná evropská právní úprava prodeje: časté otázky
MEMO/11/680 V Bruselu dne 11. října 2011 Fakultativní společná evropská právní úprava prodeje: časté otázky Co je to fakultativní společná evropská právní úprava prodeje? Spotřebitelé a podniky zejména
VíceInformační a komunikační technologie v českých domácnostech
Informační a komunikační technologie v českých domácnostech Historicky poprvé přesáhl v roce 2014 podíl domácností vybavených počítačem a internetem hranici 70 %. Pouze 10 tisíc domácností bylo vybaveno
VícePostavení českého trhu práce v rámci EU
29. 4. 2016 Postavení českého trhu práce v rámci EU Pravidelná analýza se zaměřuje na mezinárodní porovnání vybraných indikátorů trhu práce v členských zemích EU. Téměř ve všech zemích EU28 se ve 4. čtvrtletí
VícePRÁVO EU - ÚVOD. Prezentace VŠFS 2015
PRÁVO EU - ÚVOD 1 Prezentace VŠFS 2015 FORMY INTEGRACE Ekonomická integrace odstraňování obchodních bariér a podpora ekonomické spolupráce. propojují se dosud oddělené národní trhy Politická integrace
VíceParlament České republiky POSLANECKÁ SNĚMOVNA 2007 5. volební období 119. USNESENÍ
Parlament České republiky POSLANECKÁ SNĚMOVNA 2007 5. volební období 119. USNESENÍ výboru pro evropské záležitosti z 14. schůze konané dne 12. dubna 2007 k Zelené knize K Evropě bez tabákového kouře: Možnosti
VíceEU základní informace
EU základní informace Lucie Hrušková Výukový materiál zpracován v rámci projektu EU peníze školám Autorem materiálu a všech jeho částí, není-li uvedeno jinak, je Ing. Lucie Hrušková. Dostupné z Metodického
VíceEurobarometr Evropského parlamentu (EB79.5) ROK PŘED VOLBAMI DO EVROPSKÉHO PARLAMENTU 2014 Hospodářská a sociální část ANALYTICKÁ SYNTÉZA
Generální ředitelství pro komunikaci Oddělení pro sledování veřejného mínění V Bruselu dne 15. září 2013 Eurobarometr Evropského parlamentu (EB79.5) ROK PŘED VOLBAMI DO EVROPSKÉHO PARLAMENTU 2014 Hospodářská
VíceStatistická ročenka. Centra mezistátních úhrad styčného orgánu ČR v oblasti zdravotní péče
Statistická ročenka Centra mezistátních úhrad styčného orgánu ČR v oblasti zdravotní péče 2010 1 Úvod Existence relevantních statistických podkladů je základním předpokladem rozumného hodnocení uplynulých
VícePrůzkum Eurobarometru pro Evropský parlament Eurobarometr Evropského parlamentu (EB/PE 78.2)
Generální ředitelství pro komunikaci ODDĚLENÍ PRO SLEDOVÁNÍ VEŘEJNÉHO MÍNĚNÍ V Bruselu dne14. února 2013 Průzkum Eurobarometru pro Evropský parlament Eurobarometr Evropského parlamentu (EB/PE 78.2) ZAMĚŘENO
VíceENERGETICKÉ PRIORITY PRO EVROPU
ENERGETICKÉ PRIORITY PRO EVROPU Prezentace pana J.M. Barrosa, předsedy Evropské komise, na zasedání Evropské rady dne 4. února 2011 Obsah 1 I. Proč na energetické politice záleží II. Proč musíme jednat
VíceLogistika a mezinárodní obchod Evropská unie z pohledu obchodu a logistiky
Logistika a mezinárodní obchod Evropská unie z pohledu obchodu a logistiky 1 Ekonomická integrace Vzájemné otevírání národních trhů zúčastněných států, jež si vyžaduje určité formy jejich spolupráce a
VícePovolební studie 2014 VOLBY DO EVROPSKÉHO PARLAMENTU 2014
Directorate-General for Communication PUBLIC OPINION MONITORING UNIT Brussels, October 2014 Povolební studie 2014 VOLBY DO EVROPSKÉHO PARLAMENTU 2014 ANALYTICKÁ SYNTÉZA Rozsah: EU-28 Respondenti: 27 331
VíceVLIV DOSAŽENÉHO VZDĚLÁNÍ NA UPLATNĚNÍ MLADÝCH LIDÍ NA TRHU PRÁCE
VLIV DOSAŽENÉHO VZDĚLÁNÍ NA UPLATNĚNÍ MLADÝCH LIDÍ NA TRHU PRÁCE Ondřej Nývlt Dagmar Bartoňová Abstract Uplatnění mladých lidí na trhu práce se stále více dostává do popředí zájmu politiků, ekonomů a širší
VíceZMĚNA KLIMATU. Zvláštní průzkum veřejného mínění Eurobarometr (EB 69) jaro 2008 průzkum EP/EK Analytické shrnutí
Generální ředitelství pro komunikaci ODDĚLENÍ SLEDOVÁNÍ VEŘEJNÉHO MÍNĚNÍ V Bruselu dne 15/10/2008 ZMĚNA KLIMATU Zvláštní průzkum veřejného mínění Eurobarometr (EB 69) jaro 2008 průzkum EP/EK Analytické
Více1 Úvod. 2 Obecné informace o respondentech
1 Úvod Celosvětová konkurence v poptávce po přírodních zdrojích se zvyšuje. Soustředění zdrojů, zejména kritických surovin, mimo Evropskou unii vede k závislosti evropského průmyslu a společnosti na dovozu.
VíceStátní zřízení: konstituční monarchie. Návrh: EPP-ED S&D ALDE ZELENÍ/EFA ECR GUE/NGL EFD NEZ.
Belgie Státní zřízení: konstituční monarchie Belgie v EK (2004-2009): Komisař pro rozvoj a humanitární pomoc Počet hlasů v Radě EU: 12 Počet obyvatel: 10 660 800 (k 1. lednu 2008) z 493 mil. obyvatel EU,
VíceZPRÁVA KOMISE EVROPSKÉMU PARLAMENTU A RADĚ. Třetí pololetní zpráva o fungování schengenského prostoru za období od 1. listopadu 2012 do 30.
EVROPSKÁ KOMISE V Bruselu dne 31.5.2013 COM(2013) 326 final ZPRÁVA KOMISE EVROPSKÉMU PARLAMENTU A RADĚ Třetí pololetní zpráva o fungování schengenského prostoru za období od 1. listopadu 2012 do 30. dubna
VíceTab. B1 Domácnosti v ČR s pevnou telefonní linkou
Český statistický úřad sleduje údaje o rozšíření vybraných informačních technologií v českých domácnostech prostřednictvím samostatného ročního statistického zjišťování: Výběrové šetření o informačních
VíceIII. Charakteristika výsledků 4. čtvrtletí 2005
III. Charakteristika výsledků 4. čtvrtletí 2005 Prezentované výsledky šetření charakterizují (v souladu s uplatněnými mezinárodními metodickými přístupy) populaci žijící pouze ve vybraných bytech. Situace
VíceNÁVRH ZPRÁVY. CS Jednotná v rozmanitosti CS 2012/2150(INI)
EVROPSKÝ PARLAMENT 2009-2014 Hospodářský a měnový výbor 18. 7. 2012 2012/2150(INI) NÁVRH ZPRÁVY o evropském semestru pro koordinaci hospodářských politik: provádění priorit pro rok 2012 (2012/2150(INI))
VíceČíslo materiálu: VY 32 INOVACE 28/07
Číslo materiálu: Název materiálu: Evropská unie - tvorba portfolia Číslo projektu: CZ.1.07/1.4.00/21.1486 Zpracoval: Mgr. Pavel Šulák Tvorba portfolia Pracuj s učebnicí na straně 66-68, připravenými texty
VíceHistorie integrace. Historie integrace. Historie integrace. Evropská unie Ing. Jaroslava Syrovátkov. září 1946. leden 1948.
Evropská unie Ing. Jaroslava Syrovátkov tková, Ph.D. Historie evropské ekonomické integrace září 1946 Předseda vlády Velké Británie Sir Winston Churchill vyzývá v Zürichu k založení Spojených států evropských.
VíceKOMISE EVROPSKÝCH SPOLEČENSTVÍ ZPRÁVA KOMISE EVROPSKÉMU PARLAMENTU A RADĚ
CS CS CS KOMISE EVROPSKÝCH SPOLEČENSTVÍ V Bruselu dne 13.6.2008 KOM(2008) 355 v konečném znění ZPRÁVA KOMISE EVROPSKÉMU PARLAMENTU A RADĚ o statistikách sestavených podle nařízení (ES) č. 2150/2002 o statistice
VíceSTUDIE Sledování veřejného mínění Generální ředitelství pro komunikaci
Eurobarometr Evropského parlamentu 2016 Analytická syntéza Zvláštní průzkum Eurobarometr Evropského parlamentu STUDIE Sledování veřejného mínění Generální ředitelství pro komunikaci Autor: Jacques Nancy,
VíceKontexty porodnosti v České republice a Praze
Kontexty porodnosti v České republice a Praze Jitka Rychtaříková Katedra demografie a geodemografie Přírodovědecká fakulta Univerzity Karlovy v Praze Albertov 6, 128 43 Praha rychta@natur.cuni.cz +420
VíceKOMISE EVROPSKÝCH SPOLEČENSTVÍ ZPRÁVA KOMISE O POUŽÍVÁNÍ SMĚRNICE RADY 99/36/ES O PŘEPRAVITELNÉM TLAKOVÉM ZAŘÍZENÍ ZE STRANY ČLENSKÝCH STÁTŮ
KOMISE EVROPSKÝCH SPOLEČENSTVÍ V Bruselu dne 9.9.2005 KOM(2005) 415 v konečném znění ZPRÁVA KOMISE O POUŽÍVÁNÍ SMĚRNICE RADY 99/36/ES O PŘEPRAVITELNÉM TLAKOVÉM ZAŘÍZENÍ ZE STRANY ČLENSKÝCH STÁTŮ CS CS
VícePodklady k projektu STAŇ SE NA DEN TVŮRCEM EVROPSKÉ POLITIKY
Podklady k projektu STAŇ SE NA DEN TVŮRCEM EVROPSKÉ POLITIKY světa ve fotbale nebo při pořádání významných politických vrcholných schůzek. Toto obnovení hraničních kontrol však trvalo pouze na nezbytně
VíceCo je to Schengen? Podklady k projektu STAŇ SE NA DEN TVŮRCEM EVROPSKÉ POLITIKY
Co je to Schengen? V současnosti Schengen představuje především tzv. schengenský prostor, v jehož rámci nejsou na společných státních hranicích vykonávány hraniční kontroly a hranice lze tedy překračovat
VíceAnalytické podklady pro politiku VaVaI
Analytické podklady pro politiku VaVaI Státní rozpočet nástroj politiky VaVaI 18. března 2011 Strategický přístup k tvorbě a implementaci politiky VaVaI 2 Státní rozpočet důležitý nástroj politiky VaVaI
VíceSDĚLENÍ určené těm, kteří se chtějí obrátit na EVROPSKÝ SOUD PRO LIDSKÁ PRÁVA
(Cze) (18/01/2007) SDĚLENÍ určené těm, kteří se chtějí obrátit na EVROPSKÝ SOUD PRO LIDSKÁ PRÁVA I. JAKÉ ZÁLEŽITOSTI MŮŽE SOUD PROJEDNÁVAT? 1. Evropský soud pro lidská práva je mezinárodní institucí, která
VíceNATO. Lucie Hrušková. Výukový materiál zpracován v rámci projektu EU peníze školám
NATO Lucie Hrušková Výukový materiál zpracován v rámci projektu EU peníze školám Autorem materiálu a všech jeho částí, není-li uvedeno jinak, je Ing. Lucie Hrušková. Dostupné z Metodického portálu www.rvp.cz,
VíceMakroekonomické rozdíly mezi členy EU překážka na cestě k fiskální unii
Makroekonomické rozdíly mezi členy EU překážka na cestě k fiskální unii PhDr. Jiří Malý, Ph.D. ředitel Institutu evropské integrace, NEWTON College, a. s. Vědeckopopularizační seminář Harmonizace fiskální
VíceDatum: 17. 5. 2013 Projekt: Využití ICT techniky především v uměleckém vzdělávání Registrační číslo: CZ.1.07/1.5.00/34.
Datum: 17. 5. 2013 Projekt: Využití ICT techniky především v uměleckém vzdělávání Registrační číslo: CZ.1.07/1.5.00/34.1013 Číslo DUM: VY_32_INOVACE_355 Škola: Akademie - VOŠ, Gymn. a SOŠUP Světlá nad
VíceCeny energií a vliv POZE na konkurenceschopnost průmyslu
Ceny energií a vliv POZE na průmyslu Očekávaný vývoj energetiky do roku 2040 Ing. 1 Konkurenceschopnost v návrhu Aktualizace Státní energetické koncepce 2 Vrcholové strategické cíle ASEKu Energetická bezpečnost
VícePGI 2. Evropská rada Brusel 19. června 2018 (OR. en) EUCO 7/1/18 REV 1
Evropská rada Brusel 19. června 2018 (OR. en) Interinstitucionální spisy: 2017/0900 (NLE) 2013/0900 (NLE) EUCO 7/1/18 REV 1 INST 92 POLGEN 23 CO EUR 8 PRÁVNÍ AKTY Předmět: ROZHODNUTÍ EVROPSKÉ RADY, kterým
VíceKOMISE EVROPSKÝCH SPOLEČENSTVÍ ČTVRTÁ ZPRÁVA KOMISE RADĚ A EVROPSKÉMU PARLAMENTU
CS CS CS KOMISE EVROPSKÝCH SPOLEČENSTVÍ V Bruselu dne 23.7.2008 KOM(2008) 486 v konečném znění ČTVRTÁ ZPRÁVA KOMISE RADĚ A EVROPSKÉMU PARLAMENTU ohledně přetrvávajících případů, ve kterých některé třetí
VíceCíl: definovat zahraniční pracovní cest, vyjmenovat náhrady při zahraniční pracovní cestě a stanovit jejich výši.
Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0498 Název projektu: OA Přerov Peníze středním školám Číslo a název oblasti podpory: 1.5 Zlepšení podmínek pro vzdělávání na středních školách Realizace projektu:
VíceCeník přepravce BALIKSERVIS Doba přepravy
Ceník přepravce BALIKSERVIS 1 2 3 5 10 15 20 25 30 40 50 70 100 150 200 300 400 500 700 1-1 1 55 550 596 685 716 974 1 236 1 565 1 893 2 469 2 993 SK SK 1 SK 5 90 179 180 190 211 232 239 255 272 304 349
Více1. KLÍČOVÁ ZJIŠTĚNÍ. 1.1. EU Kids Online šetření. 1.2. Klíčová zjištění
1. KLÍČOVÁ ZJIŠTĚNÍ 1.1. EU Kids Online šetření Tato zpráva dává nahlédnout do základních zjištění z nového unikátního šetření navrženého a uskutečněného podle přesných standardů, daných EU Kids Online
Více*+, -+. / 0( & -.7,7 8 (((!# / (' 9., /,.: (; #< # #$ (((!# / "
!"!#$ %" &' ( ) *+, -+. / 0(123! " ## $%%%& %' 45 6& -.7,7 8 (((!# / (' 9., /,.: (; #< # #$ (((!# / " * = < & ' ; '.: '. 9'= '= -+. > 8= '7 :' ' '.8 55, 5' 9'= '= -?7 +., '+.8 @ A:.. =. 0(1237 7 : :' @.
VíceDomácnosti s vybranými informačními a komunikačními technologiemi
Domácnosti s vybranými informačními a komunikačními technologiemi Graf 1: Domácnosti s počítačem (% domácností) celkem 65% 67% 59% 54% 48% 40% 2007 2008 2009 2010 2011 2012 Ve druhém čtvrtletí roku 2012
VíceRada Evropské unie Brusel 1. března 2018 (OR. en)
Conseil UE Rada Evropské unie Brusel 1. března 2018 (OR. en) 6393/18 PRÁVNÍ PŘEDPISY A JINÉ AKTY Předmět: LIMITE PUBLIC CORLX 98 CFSP/PESC 169 CSDP/PSDC 83 FIN 145 ROZHODNUTÍ RADY, kterým se stanoví seznam
VíceENERGIE A DOPRAVA V EU-25 VÝHLED DO ROKU 2030
ENERGIE A DOPRAVA V EU-25 VÝHLED DO ROKU 2030 ČÁST IV Evropská energetika a doprava - Trendy do roku 2030 4.1. Demografický a ekonomický výhled Zasedání Evropské rady v Kodani v prosinci 2002 uzavřelo
Více1 Úvod. Rozbor zahraničního obchodu České republiky s Čínou je orientován především na:
1 Úvod Zahraniční obchod České republiky s Čínou patřil v letech 2005 až 2012 v rámci celkových zahraničněobchodních vztahů České republiky k poměrně významným. Na celkovém obratu zahraničního obchodu
Více4. Mezinárodní srovnání výdajů na zdravotní péči
4. Mezinárodní srovnání výdajů na zdravotní péči V této části je prezentováno porovnání základních ukazatelů výdajů na zdravotní péči ve vybraných zemích Evropské unie (EU) a Evropského sdružení volného
VíceEVROPSKÁ RADA Brusel 31. května 2013 (OR. en)
EVROPSKÁ RADA Brusel 31. května 2013 (OR. en) Interinstitucionální spis: 2013/0900 (NLE) EUCO 110/13 INST 234 POLGEN 69 OC 295 PRÁVNÍ AKTY Předmět: NÁVRH ROZHODNUTÍ EVROPSKÉ RADY, kterým se stanoví složení
VíceČESKÁ REPUBLIKA A FLASH EUROBAROMETER 248
ČESKÁ REPUBLIKA A FLASH EUROBAROMETER 248 Jedním z nejaktuálnějších a zároveň velmi varovných příkladů mezinárodního srovnání chování v kyberprostoru mezi Českou republikou a jinými zeměmi Evropské unie
VícePrůzkum Eurobarometru pro Evropský parlament Eurobarometr Evropského parlamentu (EB/PE 78.2)
Generální ředitelství pro komunikaci ODDĚLENÍ PRO SLEDOVÁNÍ VEŘEJNÉHO MÍNĚNÍ V Bruselu dne14. února 2013 Průzkum Eurobarometru pro Evropský parlament Eurobarometr Evropského parlamentu (EB/PE 78.2) ZAMĚŘENO
VíceRada Evropské unie Brusel 18. května 2017 (OR. en)
Rada Evropské unie Brusel 18. května 2017 (OR. en) 9438/17 ADD 1 MAP 12 PRŮVODNÍ POZNÁMKA Odesílatel: Datum přijetí: 17. května 2017 Příjemce: Jordi AYET PUIGARNAU, ředitel, za generálního tajemníka Evropské
VíceRada Evropské unie Brusel 17. června 2016 (OR. en)
Rada Evropské unie Brusel 17. června 2016 (OR. en) 9586/16 BUDGET 15 DŮVODOVÁ ZPRÁVA Předmět: Návrh opravného rozpočtu č. 2 k souhrnnému rozpočtu na rok 2016: zahrnutí přebytku za rozpočtový rok 2015 -
VíceGenerální ředitelství pro komunikaci Oddělení pro sledování veřejného mínění V Bruselu dne 13. listopadu 2012
Generální ředitelství pro komunikaci Oddělení pro sledování veřejného mínění V Bruselu dne 13. listopadu 2012 SEKUNDÁRNÍ VÝZKUM ZAMĚŘENÝ NA VOLBY DO EVROPSKÉHO PARLAMENTU V ROCE 2009 Neúčast ve volbách
VíceÚřední věstník Evropské unie L 165 I. Právní předpisy. Nelegislativní akty. Ročník července České vydání.
Úřední věstník Evropské unie L 165 I České vydání Právní předpisy Ročník 61 2. července 2018 Obsah II Nelegislativní akty ROZHODNUTÍ Rozhodnutí Evropské rady (EU) 2018/937 ze dne 28. června 2018, kterým
VíceOtázka: Mezinárodní vztahy. Předmět: Základy společenských věd. Přidal(a): M.
Otázka: Mezinárodní vztahy Předmět: Základy společenských věd Přidal(a): M. studuje je věda o mezinárodních vztazích MV se začínají projevovat po 1.WW Formy mezinárodních vztahů Mezinárodní dohody a smlouvy
VíceAplikace snížené sazby daně z přidané hodnoty u piva
VYBRANÁ TÉMATA Aplikace snížené sazby daně z přidané hodnoty u piva Obsah Úvod... 3 Příloha I... 5 Prameny:... 6 Vybraná témata č. 3/2016 únor 2016 Autor: Josef Palán AKTUÁLNÍ VYDÁNÍ: Název: Aplikace snížené
VícePrioritám Dunajské strategie bude kralovat životní prostředí a ekonomika
02.11.2010 Dunajská strategie Prioritám Dunajské strategie bude kralovat životní prostředí a ekonomika Další z projektů regionálního partnerství podporovaného Evropskou unií, tzv. Dunajská strategie, se
Více15. Dopravní nehody v evropském srovnání
15. Dopravní nehody v evropském srovnání Zdroje dat pro mezinárodní srovnání nehodovosti Dlouhodobý pokles nehodovosti v silniční dopravě v zemích EU vyústil v roce 2013 v nejnižší počet obětí v novodobé
VíceKONZULTACE TÝKAJÍCÍ SE PŘESHRANIČNÍHO PŘEMÍSTĚNÍ ZAPSANÉHO SÍDLA SPOLEČNOSTI Konzultace GŘ MARKT
KONZULTACE TÝKAJÍCÍ SE PŘESHRANIČNÍHO PŘEMÍSTĚNÍ ZAPSANÉHO SÍDLA SPOLEČNOSTI Konzultace GŘ MARKT Úvod Úvodní poznámka: Následující dokument byl vypracován útvary gerálního ředitelství pro vnitřní trh.
VíceParlament České republiky. Senát. 6. funkční období
Parlament České republiky Senát 6. funkční období 2008 N á v r h senátora Jana Horníka senátního návrhu ústavního zákona, kterým se mění ústavní zákon č. 1/1993 Sb., Ústava České republiky, ve znění ústavních
VíceEVROPSKÉ VOLBY V ROCE Standard Eurobarometr (EB 69) jaro 2008 První přibližné výsledky: Evropský průměr a významné tendence států
Generální ředitelství pro komunikaci ODDĚLENÍ SLEDOVÁNÍ VEŘEJNÉHO MÍNĚNÍ 15/09/2008 EVROPSKÉ VOLBY V ROCE 2009 Standard Eurobarometr (EB 69) jaro 2008 První přibližné výsledky: Evropský průměr a významné
VíceMakrodata v ČR zveřejněná v září:
Makrodata v ČR zveřejněná v září: HDP podle konečných údajů vzrostla ve druhém čtvrtletí česká ekonomika oproti prvnímu čtvrtletí o 0,9 % (odhad 0,8 %). Meziročně o 2,4 % (odhad 2,2 %). Průmyslová produkce
VíceČESKÁ TECHNICKÁ NORMA
ČESKÁ TECHNICKÁ NORMA ICS 91.140.70 Červenec 2011 Nádržkové splachovače pro záchodové mísy a pisoáry ČSN EN 14055 91 4640 WC and urinal flushing cisterns Réservoirs de chasse d,eau pour WC et urinoirs
VíceEurobarometr Evropského parlamentu (EB/PE 79.5)
Generální ředitelství pro komunikaci ODDĚLENÍ SLEDOVÁNÍ VEŘEJNÉHO MÍNĚNÍ Brusel, srpen 2013 Eurobarometr Evropského parlamentu (EB/PE 79.5) SOCIO-DEMOGRAFICKÝ VÝZKUM Hospodářská a sociální část Rozsah:
VíceZHORŠUJE SE VZTAH ČECHŮ K POLSKU, MAĎARSKU, UKRAJINĚ I ČÍNĚ
INFORMACE Z VÝZKUMU STEM TRENDY 11/12 vydáno dne. 11. 12 ZHORŠUJE SE VZTAH ČECHŮ K POLSKU, MAĎARSKU, UKRAJINĚ I ČÍNĚ Velmi dobré vztahy ke Slovensku, ale také k severským a západoevropským státům i k našim
VíceKonzultace týkající se evropského pilíře sociálních práv
Konzultace týkající se evropského pilíře sociálních práv Vyplnění polí označených je povinné. Dotazník on-line I. Otázky k identifikaci respondenta Odpovídáte jako jednotlivec, nebo za organizaci? jednotlivec
VíceNávrh ROZHODNUTÍ RADY
EVROPSKÁ KOMISE V Bruselu dne 8.12.2014 COM(2014) 721 final 2014/0345 (NLE) Návrh ROZHODNUTÍ RADY o zmocnění Belgie, Polska a Rakouska k ratifikaci Budapešťské úmluvy o smlouvě o přepravě zboží po vnitrozemských
VícePRÁVNÍ PŘEDPISY A JINÉ AKTY Předmět : Konsolidované znění Smlouvy o Evropské unii a Smlouvy o fungování Evropské unie
RADA EVROPSKÉ UNIE Brusel 15. dubna 2008 (OR. fr) 6655/08 PRÁVNÍ PŘEDPISY A JINÉ AKTY Předmět : Konsolidované znění Smlouvy o Evropské unii a Smlouvy o fungování Evropské unie ÚVODNÍ POZNÁMKA Tato publikace
VíceZPRÁVA KOMISE EVROPSKÉMU PARLAMENTU A RADĚ O POTRAVINÁCH A SLOŽKÁCH POTRAVIN OŠETŘOVANÝCH IONIZUJÍCÍM ZÁŘENÍM ZA ROK 2010
EVROPSKÁ KOMISE V Bruselu dne 26.1.2012 KOM(2012) 17 v konečném znění ZPRÁVA KOMISE EVROPSKÉMU PARLAMENTU A RADĚ O POTRAVINÁCH A SLOŽKÁCH POTRAVIN OŠETŘOVANÝCH IONIZUJÍCÍM ZÁŘENÍM ZA ROK 2010 ZPRÁVA KOMISE
VíceEkonomika Evropská unie
S třední škola stavební Jihlava Ekonomika 1 04. Evropská unie Digitální učební materiál projektu: SŠS Jihlava šablony registrační číslo projektu:cz.1.09/1.5.00/34.0284 Šablona: III/2 - inovace a zkvalitnění
VíceEET a související snížení sazeb DPH
EET a související snížení sazeb DPH 2. února 2016 Andrej Babiš, ministr financí ČR České republiky, Letenská 15, 118 10 Praha 1, +420 257 041 111 2 Vývoj snížené sazby DPH v ČR Za vlád TOP 09 a ODS vzrostla
VíceEkonomický vývoj v EU podle aktuálních statistik
EUROZÓNA+ Ekonomický vývoj v EU podle aktuálních statistik za období od 1. 4. do 30. 4. 2018 Obsah: RŮST HDP (1. ČTVRTLETÍ 2018)... 3 VÝVOJ ZADLUŽENÍ (4. ČTVRTLETÍ 2017)... 3 NEZAMĚSTNANOST (BŘEZEN 2018)..
VíceEkonomický vývoj v EU podle aktuálních statistik
EUROZÓNA+ Ekonomický vývoj v EU podle aktuálních statistik za období od 1. 9. do 30. 9. 2018 Obsah: RŮST HDP (2. ČTVRTLETÍ 2018).. 3 NEZAMĚSTNANOST (SRPEN 2018)... 4 MÍRA INFLACE (SRPEN 2018)... 6 Eurozóna+
VícePŘÍLOHY ZPRÁVA KOMISE. Výroční zpráva za rok 2016 o vztazích Evropské komise s vnitrostátními parlamenty
EVROPSKÁ KOMISE V Bruselu dne 30.6.2017 COM(2017) 601 final ANNEXES 1 to 3 PŘÍLOHY ZPRÁVA KOMISE Výroční zpráva za rok 2016 o vztazích Evropské komise s vnitrostátními parlamenty CS CS Příloha 1, která
Více16707/14 ADD 13 kw/kno 1 DG G 2A
Rada Evropské unie Brusel 11. prosince 2014 (OR. en) 16707/14 ADD 13 FIN 988 INST 616 PE-L 94 POZNÁMKA K BODU I/A Odesílatel: Příjemce: Předmět: Generální sekretariát Rady Výbor stálých zástupců / Rada
VíceRada Evropské unie Brusel 7. října 2016 (OR. en) Jeppe TRANHOLM-MIKKELSEN, generální tajemník Rady Evropské unie
Rada Evropské unie Brusel 7. října 2016 (OR. en) 13015/16 FIN 631 PRŮVODNÍ POZNÁMKA Odesílatel: Datum přijetí: 7. října 2016 Příjemce: Č. dok. Komise: COM(2016) 660 final Jordi AYET PUIGARNAU, ředitel,
VíceZA6285. Flash Eurobarometer 414 (Preferences of Europeans towards Tourism, 2015) Country Questionnaire Czech Republic
ZA68 Flash Eurobarometer (Preferences of Europeans towards Tourism, 0) Country Questionnaire Czech Republic FL Tourism D Kolik je Vám let? Zapište. Pokud "odmítl(a) odpovědět", kód 99. D Pohlaví: Muž Žena
VíceZPRÁVA KOMISE EVROPSKÉMU PARLAMENTU A RADĚ O POTRAVINÁCH A SLOŽKÁCH POTRAVIN OŠETŘOVANÝCH IONIZUJÍCÍM ZÁŘENÍM ZA ROK 2011
EVROPSKÁ KOMISE V Bruselu dne 14.11.2012 COM(2012) 659 final ZPRÁVA KOMISE EVROPSKÉMU PARLAMENTU A RADĚ O POTRAVINÁCH A SLOŽKÁCH POTRAVIN OŠETŘOVANÝCH IONIZUJÍCÍM ZÁŘENÍM ZA ROK 2011 CS CS ZPRÁVA KOMISE
VíceCS Úřední věstník Evropské unie
L 227/1 I (Legislativní akty) PŘIJETÍ (EU, Euratom) 2017/1487 opravného rozpočtu Evropské unie č. 2 na rozpočtový rok 2017 s konečnou platností PŘEDSEDA EVROPSKÉHO PARLAMENTU, s ohledem na Smlouvu o fungování
VíceVOLBY DO EVROPSKÉHO PARLAMENTU V ROCE 2009
Generální ředitelství pro komunikaci Ředitelství C Ředitelství pro vztahy s občany ODDĚLENÍ PRO SLEDOVÁNÍ VEŘEJNÉHO MÍNĚNÍ VOLBY DO EVROPSKÉHO PARLAMENTU V ROCE 009 11. 1. 008 Standardní průzkum Eurobarometru
VíceZAHRANIČNÍ OBCHOD ČESKÉ REPUBLIKY S ČÍNOU
Kód: e - 6013-13 Praha, 26. červen 2013 ZAHRANIČNÍ OBCHOD ČESKÉ REPUBLIKY S ČÍNOU v roce 2005 až Zpracovaly: Kontakt: E-mail: Ředitel odboru: Ing. Jiřina Semanová Ing. Monika Bartlová Ing. Monika Bartlová,
VíceZPRÁVA O TRHU VAJEC. Komoditní zpravodajství Česká republika
8 červenec 2013 Ročník XVI., měsíčník, 29. 8. 2013 Ve Smečkách 33, 110 00 Praha 1 tel.: 222 871 466, fax: 222 871 536 e-mail: tis.vejce@szif.cz ZPRÁVA O TRHU VAJEC Vývoj CZV: S... 1,09 Kč/ks M... 1,49
VíceHlavní tendence průmyslu ČR v roce 2013 a úvahy o dalším vývoji (září 2014)
Hlavní tendence průmyslu ČR v roce 2013 a úvahy o dalším vývoji (září 2014) Hlavní tendence průmyslu ČR v roce 2013 a úvahy o dalším vývoji V roce 2012 a na začátku roku 2013 došlo vlivem sníženého růstu
VíceVliv vzdělanostní úrovně na kriminalitu obyvatelstva
Ing. Erika Urbánková, PhD. Katedra ekonomických teorií Provozně ekonomická fakulta Česká zemědělská univerzita Mgr. František Hřebík, Ph.D. prorektor pro zahraniční styky a vnější vztahy Katedra managementu
VíceKontrola mléčné užitkovosti krav v kontrolním roce 2006/2007 Ing. Pavel Bucek, Českomoravská společnost chovatelů, a.s.
Kontrola mléčné užitkovosti krav v kontrolním roce 2006/2007 Ing. Pavel Bucek, Českomoravská společnost chovatelů, a.s. Kontrola užitkovosti (KU) dojených plemen skotu je v České republice prováděna podle
VíceNárodní akční plán energetické účinnosti ČR
Odbor energetické účinnosti a úspor únor 2016 verze 1 Národní akční plán energetické účinnosti ČR dle čl. 24 odst. 2 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2012/27/EU ze dne 25. října 2012 o energetické
Více