Morfologie krytosemenných rostlin

Transkript

1 Morfologie krytosemenných rostlin Výukový materiál k předmětu BOT/SVCVU a BOT/SVP M. Hroneš, 2016

2 Morfologie krytosemenných rostlin Upozornění: Prezentace obsahuje především obrazové příklady a není samovysvětlovací. K učení využijte prosím také terminologický slovníček v Klíči ke květeně ČR (dostupný v knihovně biologických oborů v Holici).

3 Morfologie krytosemenné rostliny

4 List (phylloma, fylom, folium; leaf, Blat) - boční výrůstky stonku - zakládání exogenně, po stranách vzrostného vrcholu, akropetálně - pravidelné postavení - růst zpravidla omezený

5 Typy listů (listové formace, listové proměny): - dělohy (cotyledones) - šupiny (kataphylla, možná periodicita) - lupenité (asimilační) listy (folia) - někdy heterofylie, anizofylie - listeny (bractae): toulec, zákrovní listeny, plevky, obal, obalíček, plevy (pluchy) - listence (prophylla; mošnička perigynium)

6 MORFOLOGIE CÉVNATÝCH ROSTLIN - List 2. Části listu 1 - palisty (stipulae) 2 - řapík (petiolus) 3 - čepel (lamina) pochva (vagina) Heracleum, pochva Hibiscus, palisty Galium, palisty

7 MORFOLOGIE CÉVNATÝCH ROSTLIN - List 2. Části listu Poaceaeae - lipnicovité

8 9. Polymorfismus listů MORFOLOGIE CÉVNATÝCH ROSTLIN - List heterofylie různý tvar listů na jedné rostlině (Hedera helix), fertilní listy celistvé, sterilní dlanitě trojlaločné anizofylie různá velikost listů, ale ± stejný tvar (Selaginella) Platycerium sp. Batrachium sp. Acer sp.

9 4. Žilnatina MORFOLOGIE CÉVNATÝCH ROSTLIN - List

10 Tvar listu ledvinitý eliptický kopinatý violka dvoukvětá vrba jíva vrbovka úzkolistá

11 Tvar listu srdčitý vejčitý podlouhlý lípa velkolistá meruňka obecná kozlíček polníček

12 Tvar listu obsrdčitý obvejčitý obkopinatý šťavel kyselý šácholan Soulangeův jestřábník chlupáček

13 Tvar listu štítovitý kosníkovitý kracovitý pupečník obecný bříza bělokorá pampeliška lékařská

14 Tvar listu páskovitý, čárkovitý střelovitý níťovitý ladoňka dvoulistá šípatka střelolistá křivatec český

15 Tvar listu složeného listu lichozpeřený sudozpeřený přetrhovaně zpeřený jasan úzkolistý hrachor jarní řepík lékařský

16 Tvar listu složeného listu dvakrát zpeřený trojčetný pětičetný děhel lékařský jetel luční mochna bílá

17 Nasedání listu na stonek řapíkatý přisedlý ouškatý kopřiva dvoudomá třezalka horská šťovík kyselý

18 Nasedání listu na stonek objímavý prorostlý sbíhavý tromín prorostlý prorostlík okrouhlolistý srha laločnatá

19 Okraj listu celokrajný pilovitý zubatý prstnatec májový jeřáb ptačí devětsil bílý

20 Okraj listu laločnatý vroubkovaný vykrajovaný dub pýřitý violka chlupatá brambořík nachový

21 Báze listu klínovitá uťatá zaokrouhlená dub zimní topol černý kostival hlíznatý

22 Báze listu srdčitá střelovitá hrálovitá violka vonná áron východní lebeda hrálovitá

23 Vrchol listu uťatý špičatý zašpičatělý zaokrouhlený tupý hrotitý

24 Palisty violka trojbarevná hrachor jarní vrba lýkovcová

25 Listeny, listence dymnivka plná černýš rolní violka rivinova

26 Květ Funkce: zajištění pohlavního rozmnožování krytosemenných rostlin Velikost: Nejmenší květy má pochopitelně nejmenší rostlina Wolffia 0,5 mm tropická parazitická Rafflesia 1 m velký až 15 kg těžký květ, který kvete 2-4 dny, Victoria regia průměr 3-4 dm. Ve střední Evropě jsou největší květy v průměru 10 a více cm (Nymphaea, leknín; Lilium bulbiferum, lilie cibulkonosná; Cypripedium calceolus, střevičník pantoflíček). Nejdelší květ má u nás ale rozhodně Colchicum (ocún ) délka 0,5 m. Trvání: Nymphaea amazonica 20 min, Cereus grandiflorus (Cactaceae) několik hodin, Oenothera (pupalka) 1 noc tropické orchideje, pokud nejsou opyleny, kvetou několik týdnů až měsíců. Za pozornost stojí, že denní doba květu (dopoledne, odpoledne) může být velmi charakteristická pro různé druhy stejného rodu (Alisma, žabník). Vznik: Většina květních částí má zřejmě listový původ, pouze květní lůžko je stonkového původu. Euanthiová (strobilová) teorie: Pro krytosemenné rostliny jsou původní oboupohlavné květy, jejich orgány jsou homologické listům a jde o jednoosý systém. Tato teorie je v současné době více akceptována. Původní květy byly relativně velké, jednotlivé a měly větší množství částí. Postupně docházelo prakticky ve všech částech k redukci, která může být druhotně kompenzována vznikem květenství. Pseudanthiová teorie: Tato teorie považuje květy za dvouosý systém, tedy za květům podobná květenství.

27 1 koruna (C) 2 prašník 3 čnělka 4 kalich (K) 5 semeník (G) 6 tyčinka (A) 7 - blizna Květ

28 Souměrnost květu květ aktinomorfní (pravidelný) - květem lze proložit několik os souměrnosti

29 Souměrnost květu květ zygomorfní (souměrný) - květem lze proložit 1 osu souměrnosti

30 Typy koruny brusnice borůvka sedmikráska obecná hořec tolitovitý kulovitá jazykovitá, trubkovitá nálevkovitá

31 Typy koruny svlačec rolní šeřík obecný lnice obecná kolovitá řepicovitá šklebivá

32 Typy koruny hluchavka nachová zběhovec ženevský šalvěj luční tlamatá jednopyská dvoupyská

33 Typy koruny zvonek okrouhlolistý zvonkovitá kostival lékařský trubkovitá

34 Květenství hroznovitá hrozen lata klas prstnatec bezový třtina křovištní jitrocel prostřední

35 Květenství hroznovitá jehněda palice okolík topol osika ďáblík bahenní bršlice kozí noha

36 Květenství hroznovitá strboul úbor chocholík jetel plazivý starček přímětník kalina tušalaj

37 Květenství vrcholičnatá lichopřeslen srpek šroubel hluchavka bílá mečík střechovitý třezalka tečkovaná

38 Květenství vrcholičnatá vějířek vijan vidlan kosatec žlutý pilát lékařský křehkýš vodní