1. ZÁKLADNĺ ÚDAJE. 1.1 Zadání úkolu

Transkript

1 1. ZÁKLADNĺ ÚDAJE 1.1 Zadání úkolu Průzkumy a rozbory pro územní plán města Kralupy nad Vltavou byly odevzdány v březnu Následovalo zpracování, projednání a schválení "Zadání územního plánu města" (schválené usnesením Městského zastupitelstva v Kralupech nad Vltavou ze dne ). Koncept územního plánu byl zpracován na základě tohoto Zadání v době od prosince 1999 do dubna Následovalo zpracování souborného stanoviska pořizovatelem a schválení souborného stanoviska usnesením zastupitelstva města Kralupy nad Vltavou č.01/09/4/02 dne Na jaře roku 2002 byl v souladu se souborným stanoviskem zpracován návrh územního plánu (odevzdán v červnu). Územní plán města Kralupy nad Vltavou je zpracován v rozsahu stanoveném zákonem č.50/76 Sb. v platném znění (novela zákona č.83/98 Sb.) a příslušnými vyhláškami v platném znění (zejména vyhláškou č.135/2001 Sb.). 1.2 Vymezení řešeného území podle katastrálních území obce Řešeným územím je celý územní obvod města Kralupy nad Vltavou, který se skládá z těchto katastrálních území (o celkové výměře ha): Kralupy nad Vltavou Lobeč Lobeček Mikovice Minice Zeměchy 1.3 Hlavní cíle řešení Hlavní cíle řešení jsou formulovány v Zadání územního plánu, další dílčí cíle a požadavky pak v souborném stanovisku. Chceme-li jmenovat alespoň základní, jedná se o: - vypracování závazné územně plánovací dokumentace, která bude vyhovovat novým potřebám města i novým legislativním podmínkám, (podle této dokumentace bude usměrňován rozvoj města, zejména pak povolována nová výstavba a změny ve využití území), - vymezení dostatečných ploch pro harmonický rozvoj všech funkcí v řešeném území při respektování ekologické únosnosti území, - návrh dopravní obsluhy (zejména řešení dopravních problémů města) a technického vybavení stávajících i rozvojových ploch, - vymezení ploch pro veřejně prospěšné stavby, - vymezení územního systému ekologické stability, - respektování všech limitů v území, technických, kulturních i přírodních, - navržení území, pro která bude potřebné v budoucnu zpracovat podrobnější regulační plány nebo zastavovací studie, - vytvoření významného podkladu pro městský informační systém. 1.4 Návrhový horizont Návrhovým horizontem je rok Použité podklady

2 - Územní plán VÚC pražského regionu, koncept(září 1999, atelier AURS) - Územní prognóza okresu Mělník, aktualizace (U-24 s.r.o. Praha, 12/2001) - ÚPNSÚ Kralupy nad Vlt., návrh (KPÚ Praha, 1989) - Studie aktuálního funkčního využití stávajících a rozvojových ploch Kralupy n Vlt. (ATA studio, 1996) - Kralupy n Vlt. - Lobeč, územní plán zóny, návrh (U-24 s.r.o., 1993) - Sídliště Cukrovar - dostavba, urbanistická studie (ATA studio, 1996) - Generel ÚSES okresu Mělník - Krajinářská úprava Kralupy nad Vltavou - Vltavská niva - dvůr Strachov (Prof.ing. Jiří Mareček, CSc., březen 98) - Návrh dopravních opatření ve městě Kralupy nad Vltavou, (SÚDOP 12/1993) - Studie variant silničního propojení dálnice D8 (MÚK Úžice) a rychlostní silnice R7 ve směrech na Kladno a letiště Ruzyně (Ing.Josef Smíšek, ing.arch.milan Körner, 2001) - Studie přeložky silnice II/240 Kralupy nad Vltavou v úseku Minice-Mikovice (Atelier PROMIKA, ing.jaroslav Míka, 09/2000) - Studie přeložky průjezdního úseku silnice III/24017 Kralupy nad Vltavou, v části Minické ulice a úprava příjezdové místní komunikace (Atelier PROMIKA, ing.jaroslav Míka, 02/2001) - studie ŘSD ČR - variantní vedení silnice II/101, (Ing. Volný, 01/1997) - studie fy RAIN (1998) - napojení II/101 na silnici R7 - opatření pro zvýšení bezpečnosti provozu dopravy ve městě APEL (Ing. Petr Slabý CSc.), diplomová práce zpracovaná Petrem Mackem na katedře silničních staveb fakulty stavební ČVUT, prosinec územně technický podklad Kralupy nad Vltavou - revize územních požadavků ČD, (SÚDOP Praha 12/ zadaly ČD, divize dopravní cesty) - Studie cyklistické stezky Praha Troja - Kralupy nad Vltavou (ÚDI hl. města Prahy, září 1996) - PRVOK - program rozvoje vodovodů a kanalizací VKM a.s. okresů Kladno a Mělník, (Hydroprojekt a.s. 12/1996) - projekt k ÚR na VTL plynovod DN 300 Obříství - Kaučuk Kralupy, (firma PLYNMONT 1997) - Generel gazifikace Kralup nad Vltavou - Protipovodňová ochrana v územních plánech obcí (ÚÚR Brno, 1999) - seznam platných územních rozhodnutí a stavebních povolení vydaných Stavebním úřadem v Kralupech nad Vltavou - dílčí podklady pro územní rozhodnutí na území města poskytnuté stavebním úřadem při MěÚ Kralupy nad Vltavou

3 2. VYHODNOCENĺ SPLNĚNĺ PODMĺNEK SOUBORNÉHO STANOVISKA V této kapitole je provedena rekapitulace splnění podmínek schváleného souborného stanoviska ke konceptu územního plánu. Tučně zvýrazněn je text převzatý ze souborného stanoviska pořizovatele. 1. Přepracovat doložku CO a její obsah konzultovat s pracovníky referátu obrany a ochrany Okresního úřadu Mělník. Doložka CO byla přepracována a její obsah byl odsouhlasen Hasičským záchranným sborem Středočeského kraje se sídlem v Kladně - územní odbor Mělník. 2. Připomínce Okresního hygienika Mělník o začlenění více parkovacích míst do centra města nelze vyhovět ve fázi konceptu ÚPD, bude dále řešeno v ÚPD-střed města. Upřesnění kapacity parkovišť v centru města bude řešeno v následné dokumentaci. 3. Plochy pro BI v ochranném pásmu železnic v k.ú.mikovice podmínit v regulativu protihlukovou ochranou. V závazné části dokumentace je zapracován požadavek prověřit nutnost protihlukových opatření u ploch určených pro novou obytnou zástavbu (BI a BI1), které leží v ochranném pásmu železnice. 4. Část plochy označené VD v Růžovém údolí, kde se nachází firma NOWACO s.r.o. označit VP, neboť se jedná o rozsáhlý areál velkoskladů. Plochy firmy NOWACO s.r.o. byly zařazeny do kategorie ploch VP1 - Výrobní sféra - průmysl, sklady. Index 1 znamená zvýšené požadavky na hladiny hluku v místech kontaktu s plochami bydlení, které jsou stanoveny v závazné části dokumentace. 5. Podrobněji řešit odběrová místa elektrické energie v nově navržených lokalitách bytové zástavby. Vymezit ochranná pásma s určením regulací. a) V nově navržených lokalitách je posouzena předpokládaná bilance odběru elektrické energie a jsou navržena potřebná opatření pro krytí potřeb (nové trafostanice, příslušná nadzemní i kabelová vedení, přeložky). Veškerá navržená opatření byla konzultována s pracovníky STE, RZ Kralupy nad Vltavou. Podrobněji řešit odběrová místa elektrické energie není na úrovni územního plánu města možné. Územní plán města navrhuje plochy pro novou zástavbu a stanovuje základní podmínky pro jejich využití, napojení lokalit na komunikační síť i infrastrukturu. Vzhledem k tomu, že neřeší podrobně parcelaci a vnitřní obslužné přístupové komunikace, nemůže podrobněji řešit ani odběrová místa elektrické energie. To přísluší regulačnímu plánu, případně urbanistickým zastavovacím studiím. b) Pro plochy v ochranných pásmech energetických zařízení platí zák.č.458/2000 Sb. (respektive č.79/1957 a č. 222/1994 Sb.), které dostatečným způsobem upravují podmínky pro využití ploch v ochranných pásmech energetických zařízení. 6. Podrobněji rozpracovat odběratelská místa STL plynovodu v nově navržených lokalitách bytové zástavby. Ze stejných důvodů jako u bodu 5. souborného stanoviska nelze na úrovni územního plánu města řešit podrobněji odběratelská místa STL plynovodu než jak je v předkládaném návrhu. 7. V grafické části zakreslit trasy VTL plynovodů včetně jejich ochranných pásem s určením regulací. Trasy VTL plynovodů včetně jejich ochranných pásem jsou v grafické části územního plánu města zakresleny. 8. V grafické části zakreslit ochranný pruh alespoň 10m na pravém břehu Knovízského potoka v Růžovém údolí s určením regulativu.

4 Na pravém břehu Knovízského potoka bude ponechán nezastavitelný pruh šířky 10m. Toto "ochranné pásmo potoka" bude zakresleno v hlavním výkrese a ve výkrese č.3 Zásobování vodou. Požadavek byl zapracován do závazné části územního plánu. 9. Do území zařadit vymezení ploch pro ochranné hráze jako návrh protipovodňových opatření. Podklady převzít od Povodí Vltavy s.o. Z konzultací s pracovníky Povodí Vltavy s.o. vyplynulo, že v době zpracování návrhu územního plánu (jaro 2002) není k dispozici podklad, ve kterém by bylo zakresleno rozmístění ochranných protipovodňových hrází. Město v současné době rozpracovaný povodňový plán, tento má však zatím pouze organizační charakter. Uvažované stavby nejsou zatím dostatečně konkretizovány a nelze je proto vymezit jako veřejně prospěšné stavby v územním plánu města. 10. Zakreslit část plochy OD u Zimního stadionu pro OV2, stavby obchodů (je již vydáno stavební povolení na obchodní centrum) a v textové části pro OV2 (na str. 124) "- služební či pohotovostní byty" zaměnit na " - bydlení". a) Celá plocha stávajících i navrhovaných obchodních staveb včetně parkoviště před nimi je zařazena do kategorie OV2, což umožňuje realizaci všech potřebných funkcí včetně parkování. b) Jako výjimečně přípustné využití bylo u ploch OV2 doplněno bydlení namísto služebních a pohotovostních bytů. 11. Navrhnout plochy pro záchytná parkoviště automobilů ze směru od Kladna a od Teplic. Po konzultaci s pořizovatelem bylo umístěno záchytné parkoviště pro nákladní automobily při silnici II/240 ve směru od Velvar, a to za stávajícím křížením s železniční tratí na pozemku tvaru trojúhelníku po levé straně od silnice ("Na velké špičce"). Zde se je možná výstavba parkoviště pro cca 30 nákladních vozidel. Záchytné parkoviště je z hlediska ochrany půdního fondu vyhodnoceno jako lokalita č. 56. V regulativech pro plochu (OD2- dopravní vybavenost - specifická) je stanoveno, jaké podmínky musí být při realizaci stavby dodrženy. Ve směru od Teplic bude parkoviště umístěno na ploše OV2 (občanská vybavenost - obchod, administrativa) v Lobečku, severně od areálu firmy MERO, při silnici II/101 (v návrhu III/60101). Přesné umístění parkoviště územní plán nestanovil. Bude to věc podrobnějšího řešení této lokality. 12. Pro přeložku silnice II/101 zvolit variantu "B" jak vyplynulo z dohadovacího řízení ze dne Podle dohadovacího řízení s představiteli obce Chvatěruby přimknout trasu blíže do katastru Kralupy n. Vlt. Varianta "B" byla zakreslena již v konceptu územního plánu města. Byla také východiskem pro zpracovatele "Studie variant silničního propojení dálnice D8 (MÚK Úžice) a rychlostní silnice R7 ve směrech na Kladno a letiště Ruzyně" (ing.josef Smíšek, ing.arch. Milan Körner, 2001). Tato studie pořizovaná jako podklad pro ÚP VÚC Pražského regionu byla použita pro upřesnění trasy v územním plánu města. Trasa byla přimknuta v některých jejích úsecích, kde to bylo technicky vhodné, blíže do území Kralup nad Vltavou. 13. Řešení sjezdu s estakády obchvatu na levé straně Vltavy (nad nádražím) ponechat v původním řešení a pro případ zásahu VÚC na zrušení tohoto sjezdu zařadit do výhledu související vybudování nového mostu jako podmíněné náhradní řešení, vyvolané novou koncepcí estakády severního obchvatu Prahy. Výhledové přemostění Vltavy bylo v souladu s požadavkem souborného stanoviska do návrhu zapracováno. V souvislosti s výstavbou nového mostu bude třeba ve výhledu nově řešit též vedení horkovodu, který přechází v prostoru výhledového mostu řeku. 14. Odstranění kolizních vedení železnice z Kralup do Velvar se silnicí II/240 zasahuje úpravou do sousedního okresu Kladno v k.ú. Olovnice. Pro obec

5 Olovnice byl v roce 1997 schválen ÚPNSÚ, ve kterém je odstranění kolize řešeno naopak rezervováním plochy pro nové vedení komunikace II/240. Stejné řešení navrhuje územní plán velkého územního celku regionu Praha. Proti vedení trasy této přeložky v k.ú. Zeměchy podal též námitku referát ŽP Okresního úřadu Mělník. Na základě dohadovacího řízení ze dne bylo dohodnuto: - Navrhované řešení je přijatelné a další dořešení bude vedeno v souladu se zákonem č. 114/92 Sb. Přeložka silnice II/240 směr Velvary byla ponechána ve stejné trase jako v konceptu územního plánu města. - Trasu přístupové komunikace od kruhové křižovatky Nehošť umístit podél stávající úvozové cesty tak, aby BK č. 184 byl zachován. Navržená přístupová obslužná komunikace od kruhové křižovatky Nehošť byla posunuta mimo stávající úvozovou cestu tak, aby BK č.184 byl zachován. - Souhlasíme s rozšířením zahradní osady Lutovník v souladu s konceptem ÚPD. Rozšíření osady Lutovník bylo ponecháno beze změny oproti konceptu. - Respektovat trasu a ochranné pásmo vysokorychlostní tratě v k.ú. Zeměchy Trasa a ochranné pásmo vysokorychlostní tratě v k.ú.zeměchy byly do územního plánu doplněny. - Úpravu tratě Kralupy - Velvary v souvislosti s přeložkou silnice II/240 ponechat v řešení konceptu beze změny v závazné části (okres Kladno v k.ú. Olovnice má tuto část řešenu výhledově jen ve směrné části ÚPNSÚ). Bylo ponecháno beze změny. 15. V kapitole veřejně prospěšných staveb zdůraznit vybrané koridory s vyhlášením stavebních uzávěr s ohledem na další upřesnění trasy silnic i jiných veřejně prospěšných staveb. Do veřejně prospěšných staveb byly zařazeny koridory pro dopravní stavby včetně vyvolaných staveb (křižovatky apod.). 16. Upravit grafickou část veřejně prospěšných staveb tak, aby bylo možno jednoduše vyčíst o jaké sítě a komunikace jde. Textová část a grafika veřejně prospěšných staveb nejsou v souladu. Bylo upraveno v souladu s požadavkem. 17. Zrušit tři pásma etapizace výstavby BI a BH a vypracovat nová pásma, a to pouze I. a II. etapu výstavby. V návrhu územního plánu bylo vypracováno nové schéma etapizace, tak, že byla původní I. a II.etapa spojena do etapy I. původní III. etapa přesunuta do etapy II. Návrh etapizace není závaznou částí územního plánu (viz kap.5.4). 18. V přehledu rozvojových ploch pro bydlení v lokalitě č.14 Minice jih (ing. Čermáková) zrušit plochu zeleně jako oddělující část od železnice, ale ponechat jen doplňující zeleň jako individuelní zahrady v souvislosti s výstavbou BI. Celá rozvojová lokalita včetně ploch původně určených pro zeleň sídelní - vyhraženou (ZS3) byla zařazena do ploch pro bydlení individuální (BI). 19. Zařadit řešení odkanalizování části Minic ve směru na Otvovice od železničního přejezdu. Bude se zřejmě jednat o tlakovou kanalizaci do gravitační v ulici Pražská. V návrhu je řešeno v souladu s požadavkem souborného stanoviska. 20. Ve smyslu zákona č. 226/94 Sb. o drahách vymezit ochranná pásma železnic.

6 Ochranná pásma železnic jsou vymezena v souladu se zákonem č.226/94 Sb. o drahách. 21. Návrhy mimoúrovňových křížení s jednokolejovými a neelektri- fikovanými drahami dát do souladu s Českými drahami a Ředi- telstvím silnic a dálnic Praha. Jedná se o budoucí modernizaci těchto tratí. Návrhy mimoúrovňových křížení s jednokolejovými a neelektrifiko- vanými drahami bylo řešeno v souladu se záměry Českých drah. 22. Do ÚPD začlenit ochranné pásmo trasy budoucí vysokorychlostní tratě, která je sledována jako dlouhodobá rezerva ve výhledu železnic. Ochranné pásmo budoucí vysokorychlostní tratě je v územním plánu vyznačeno. 23. Nezpevněnou cestu v k.ú. Zeměchy sloužící pro přístup k zahradním koloniím I a II zakreslit jako jedinou přístupovou cestu k těmto lokalitám a k lokalitě 12 RD na ploše BI nad rybníkem a zahrnout ji do veřejně prospěšných staveb. Špatný stav místních komunikací v Zeměchách byl důvodem pro doplnění nové místní komunikace do této oblasti. Komunikace je dnes již "vyježděna", avšak bez legislativní a technické úpravy stavu. Byla proto do územního plánu zapracována, zařazena do veřejně prospěšných staveb a vyhodnocen zábor půdního fondu. 24. Dopravní řešení centra: Na počátku etapy zpracování návrhu územního plánu zpracovatel detailněji prověří možnosti územní stabilizace výhledových rezerv pro trasy a systém dopravní obsluhy centrální zóny města. Cílem tohoto prověření je přesnější vymezení a minimalizace rozsahu územních rezerv, resp. potřebných stavebních uzávěr. Součástí prověření je: - jednoznačné členění etapizace dopravního systému s tím, že je nutné zajistit plnou funkčnost jednotlivých etap realizace s tím, že úplné propojení celého systému bude otázkou vzdáleného výhledu (územní rezervy jsou tedy dlouhodobé). - s ohledem na vzdálený časový horizont dokončení dopravního systému v centru města je nutno podrobněji vymezit výhledově sledované dopravní trasy tak, aby se případné územní rezervy v maximální možné míře vyhnuly stávajícím objektům. Dopravní řešení centra bylo prověřeno v souladu s požadavky souborného stanoviska a výsledky tohoto prověření byly zapracovány do návrhu územního plánu města (viz kap.11. Doprava). 25. Upravit barevné členění výkresové části. Např. ve výkrese č.7 jsou zahradní osady a interakční prvky vyznačeny stejně ale v legendě je uvedeno jinak. V návrhu územního plánu bylo upraveno. 26. Rozlišit rozčlenění funkčního využití ploch RZ na zcela nové a na nové navazující na stávající. V konceptu ani v návrhu územního plánu města nejsou navrženy zcela nové zahrádkové osady, které by nenavazovaly na stávající. 27. Zahrádkářské osady blíže specifikovat a regulativy pro tyto plochy vypracovat odlišně podle situace v území (např. jiný regulativ v ochranném pásmu Kaučuk a.s. a jiný v osadě Lutovník). Pro zahrádkové osady v ochranném pásmu Kaučuku byly zpracovány odlišné regulativy RZ1, protože je zde navržena výhledová změna funkčního využití. 28. Omezit plochy pro stavby individuální rekreace v zahradních koloniích a termín "zahradní chaty" uvádět v závorce za termínem "stavba pro individuální rekreaci", protože stavební zákon toto názvosloví nemá, je jen zmíněno příkladmo ve vyhlášce č. 137/98 Sb. Zastavěnou plochu staveb pro individuelní

7 rekreaci omezit regulativem na zastavěnou plochu do 30 m2 a 6 m výšky hřebene od upraveného terénu. Názvosloví i prostorové regulativy byly upraveny v souladu s požadavky. 29. V grafické a textové části upřesnit ozelenění Strachova dle projektu "Krajinářské úpravy Strachova" prof. Jiřího Marečka. Ozelenění Strachova je upřesněno (viz.kap.18.4). Navržená vegetace navazuje na územní systém ekologické stability. Záměr je z hlediska ochrany půdního fondu vyhodnocen jako lokalita Zalesnit pozemek v majetku města mezi Zimním stadionem a firmou MERO a.s. Pozemek mezi Zimním stadionem a firmou MERO a.s. zalesněn nebude. Na této lokalitě bude realizována zástavba. V rámci zástavby této lokality budou realizovány také výsadby zeleně. Zapracováno do závazné části územního plánu. 31. V prostoru vykoupených domků V Pískovně v k.ú. Lobeček (ochranné pásmo Kaučuku) navrhnout ochrannou zeleň v pásu až ke křižovatce k dýhárně. V tomto prostoru byla navržena ochranná zeleň, která byla zařazena do kategorie ZS5 - Zeleň sídelní - specifická. 32. Nad ulicí Pod Hájem rozšířit přírodní zónu P jižním směrem na úkor plochy Spz. V návrhu územního plánu města bylo upraveno. 33. Mezi lesem a zahrádkami v Lutovníku navrhnout lesopark. U stávajícího lesa změnit kategorizaci na les zvláštního určení (rekreační bez staveb). ad lesopark: S ohledem na rekreační funkci, kterou by měla tato plocha plnit, nepovažuje zpracovatel za vhodné zařadit tuto plochu do kultury les. Vhodnější se jeví plocha ostatní zeleně. Podrobněji viz kap ad změna kategorizace lesa Lesní hospodářský plán, který má platnost do , eviduje tento les jako les hospodářský. Lesní komplex Lutovník je v Generelu ÚSES okresu Mělník vyznačen v celé ploše jako lokální biocentrum, ve stejném rozsahu bylo převzato i do územního plánu města. Zpracovatel územního plánu nedoporučuje zařadit tento les do kategorie les zvláštního určení - rekreační. Rekreační funkce by byla ve střetu s funkcí biocentra. Případnou změnu kategorizace lesa musí při aktualizaci lesního hospodářského plánu nebo lesní osnovy nárokovat vlastník lesa. Biocentrum lze zařadit do kategorie lesy zvláštního určení - potřebné pro zachování biologické různorodosti (ş8, odst.2, písmeno f, lesního zákona). 34. Plochu nad zahradní osadou Na Výsluní Szu využít pro zahrady. Část plochy nad zahrádkovou osadou Na Výsluní je navržena k využití pro zahrádkovou osadu, část je ponechána v kategorii SZU. Výhledově je zde počítáno s dalším rozšířením zahrádkové osady. 35. Krajinou zónu Nad Vinicí Spz doplnit o index"l", neboť uvažujeme o zalesnění některých pozemků. Smíšená krajinná zóna je doplněna o index L. 36. Smíšenou zónu Spz v Minicích směrem k Debrnu doplnit též o index "L". Smíšená krajinná zóna je doplněna o index L. 37. Plochy Spz v k.ú.zeměchy Nad Vsí a v k.ú.mikovice Nad Cikánkou doplnit indexem "L". Smíšená krajinná zóna je doplněna o index L. 38. Námitce Obilního Lihovaru Kralupy n. Vlt. proti využití pozemku parcela č. 72/5 ve vlastnictví Lihovaru a pozemku parcela č. 72/3 ve

8 vlastnictví města na záchytná parkoviště nevyhovět z důvodů obecného zájmu pro potřeby města. V souladu s požadavkem souborného stanoviska nebylo námitce vyhověno. 39. Námitce Kralupských mlýnů a.s. proti vymístění jejich provozovny nevyhovět z důvodů nevhodnosti provozu v území středu města. V souladu s požadavkem souborného stanoviska nebylo námitce vyhověno. 40. Námitce Sdružení obchodníků v Kralupech n. Vlt., zastoupených Ladislavem Dandou na úpravy středu města, zejména Palackého náměstí a Žižkovy ulice nevyhovět ve fázi konceptu ÚPD, bude dále řešeno v ÚPZ-střed města. V souladu s požadavkem souborného stanoviska nebylo námitce vyhověno. 41. Začlenit pozemek parcela č. 28/3 (za bytovým domem) v k.ú. Zeměchy do funkční plochy BH (námitka odboru služeb Městského úřadu Kralupy n. Vlt.). Dotyčné parcely byly zařazeny do plochy kategorie BH (bydlení - hromadné). 42. Námitce Českého svazu ochránců přírody Kralupy n. Vlt. proti přeložce silnice II/240 v úseku Kladenská - čerpací stanice PHM nelze vyhovět z technických důvodů při řešení průjezdu městem z obchvatu na Velvary. V souladu s požadavkem souborného stanoviska nebylo námitce vyhověno. 43. Pozemky parcely č. 147/2 a 147/3 v k.ú. Mikovice začlenit do BI (vydáno územní rozhodnutí na RD). V návrhu územního plánu bylo upraveno v souladu s požadavkem. 44. Posunout funkční plochu BI v Lobči před současnou řadovou zástavbou až k obslužné komunikaci, na úkor plochy ZS parcely č. 281/110; 281/111; 281/112; 281/113 a 284/6 (tato plocha je již vyčleněna pro BI schváleným územním plánem zóny Lobeč z roku 1994 a na základě toho bylo vydáno územní rozhodnutí na RD). V návrhu územního plánu bylo upraveno v souladu s požadavkem. 45. Pozemky parcely č. 620/141; 620/142 a 620/143 v k.ú. Lobeček začlenit do současně zastavěného území BI (vydáno územní rozhodnutí na RD). V návrhu územního plánu bylo upraveno v souladu s požadavkem. 46. Část plochy OD, kde se nachází drážní dům čp. 125 na st.p. č. 696 v k.ú. Mikovice navrhnout v regulativu pro přípustné využití trvalému bydlení s možností změny staveb. Pozemek byl začleněn do kategorie SV (Smíšené využití venkovského typu). V regulativech pro tento typ ploch je možné mimo jiné i bydlení. 47. Rozšířit zastavitelnou část obce v k.ú. Mikovice s vyznačením pro BI pro parcelu č. 328/2 a polovinu parcel č. 175/1; 168/21 a 168/2. Parcela č.328/2 je zobrazena v územním plánu jako stávající bydlení individuální. Parcely č.175/1, 168/21 a 168/2 nelze zařadit do ploch pro zástavbu, protože nejsou vhodné k zástavbě rodinnými domy jak z důvodů urbanistických, tak technických i z důvodů ochrany přírody (nepřístupné, svažité pozemky). Tyto pozemky jsou zařazeny do kategorie RZ (Zahrádkové osady), takže je lze používat pro rekreační účely v souladu s regulativy pro tyto plochy. 48. Parcelu č. 367/3 v k.ú. Kralupy n. Vlt. označit jako funkční plochu OV2. Tato parcela leží v kategorii OV1, což umožňuje v souladu s regulativy pro tento typ ploch realizovat zde kromě občanské vybavenosti nekomerční a kromě bydlení i řadu jiných činností a staveb pro komerční účely (maloobchod, stravování, ubytování, administrativa). Po dohodě s

9 pořizovatelem nebylo přeřazení do kategorie OV2 provedeno, protože záměr využití parcely lze za daných regulativů pro OV1 realizovat. 49. Zařadit pozemek parcela č. 42/21 v k.ú. Mikovice do funkční plochy BI a současně tuto plochu rozšířit i na parcely č. 42/20; 42/19; 42/18; 42/17 a 42/13 (námitka ing. Milana Jandy). Parcely byly na základě požadavku přeřazeny do ploch pro BI (Bydlení individuální). Pozemky jsou z části v ochranném pásmu Českých drah. Při povolování staveb bude proto nutné vyžádat si souhlas příslušného drážního úřadu a domy umísťovat v rámci možností co nejdále od železnice. 50. Pozemky parcely č. 367/2 a 51/2 označeny Szu převést do ploch pro komerční využití s možností bezprostředního využití (námitka MUDr Otto Herbera). V konceptu byla výhledová plocha pro bydlení. Plocha je přeřazena do 1.etapy návrhového horizontu pro smíšené využití městského typu - SM (což umožňuje rozmanité využití pro komerční účely i pro bydlení). Případné obytné funkce by měly být realizovány na jižním okraji plochy, tj. na odvrácené straně od komunikace. Nutno respektovat OP nadzemního el.vedení. Z hlediska ochrany půdního fondu byla plocha vyhodnocena jako lokalita Přeložku obslužné komunikace (z ulice 28.října) přes pozemek určený pro BI, parcela č. 367/16 v k.ú. Mikovice, úplně vypustit (další námitka MUDr Otto Herbera). Výhledová přeložka komunikace byla z návrhu územního plánu vypuštěna. 52. Začlenit pozemky parcela č. 447; 386; 390; 391; 392; 393; 394; 396 a 397 v k.ú. Mikovice do funkční plochy BI do výhledu po roce (námitka Jaroslava Šestáka). V konceptu byla smíšená krajinná zóna s funkcí přírodní a zemědělskou. Do ploch pro výhledovou obytnou zástavbu byly zařazeny pozemky logicky navazující na stávající a navrhovanou zástavbu. Je nutno respektovat ochranné pásmo nadzemního elektrického vedení. Z hlediska ochrany půdního fondu plochy vyhodnoceny jako územní rezervy E3 a E Nevyhovět námitce Václava Vojtěchovského o zařazení pozemku parcela č. 529/1 v k.ú. Mikovice do funkční plochy BI. V souladu s požadavkem souborného stanoviska nebylo námitce vyhověno. 54. Zařadit plochy pozemků parcely č. 457; 457/2 a 275/1 v k.ú. Zeměchy pro výstavbu rodinných domů a hotelového komplexu včetně sportovního zázemí (námitka Dušana Koláře). V konceptu byla krajinná zóna zemědělská. V návrhu je doplněna rozvojová plocha, a to pro výstavbu rodinných domů a hotelového komplexu se sportovním zázemím. Plocha je segmentem mezi železnicí a silnicí II/240, která má být v návrhovém období přeložena. Rozloha cca 8,3ha. Výstavba zde bude podmíněna zpracováním regulačního plánu či zastavovací studie, která upřesní stavební program, dopravní a technickou obsluhu. Při zpracování regulačního plánu či zastavovací studie bude nutné respektovat či řešit záležitosti dané v závazné části územního plánu, v regulativech funkčního využití pro plochu BI1. Pro dimenzování sítí bylo počítáno s nároky, které odpovídají cca 70 RD, tj. cca 200 bydlících obyvatel. Pro hromadné ubytování a sportoviště cca 100 ubytovaných a 200 dalších návštěvníků. Tato kvantifikace však není závazná a bude upřesněna výše zmíněnou následnou dokumentací. Podmínkou vstupu do lokality bude zájem silného investora, který bude chtít realizovat především stavby pro občanskou vybavenost a sport, případně skupinovou výstavbu rodinných domů. Mělo by se zamezit postupné zástavbě pro jednotlivé malé investory, protože ti mají řadu příležitostí stavět v Kralupech na vhodnějších místech. Záměr byl vyhodnocen z hlediska ochrany půdního fondu jako lokalita 50. Doporučená etapa výstavby 2.

10 55. Do textové i grafické části zařadit plochu na parcelách č.1172/1 a 172/2 v k.ú. Zeměchy pro výstavbu hotelu. V konceptu byla výhledová plocha pro obytné funkce. V návrhu je přeřazena do 1.etapy návrhového horizontu pro výstavbu hotelu se sportovním zázemím (obecně do ploch pro občanskou vybavenost OV1). Ve zpracované studii, kterou poskytl zpracovateli pořizovatel, se uvažuje s kapacitou cca 90 lůžek a 110 míst u stolu. Záměr je vyhodnocen z hlediska ochrany půdního fondu jako lokalita Přeložku silnice II/240, omezující pozemek pana Matouška akceptovat za předpokladu dodržení trasy silnice dle nově zpracované dokumentace "Studie přeložky II/240 v úseku Minice - Mikovice" atelierem PROMIKA Praha z 09/2000 (námitka pana Zdeňka Matouška). Do územního plánu byla převzata trasa přeložky dle citované studie. 57. Přeložku místní komunikace od křižovatky Nehošť v úseku u garáží Na Žebrech akceptovat za předpokladu dodržení trasy silnice dle nově zpracované dokumentace "Studie úpravy silnice III/24017" atelierem PROMIKA Praha z 11/2000. (další námitka pana Zdeňka Matouška). Do územního plánu byla převzata trasa přeložky dle citované studie. 58. Zařadit pozemek parcela č. 149/14 a 187/6 v k.ú. Kralupy n. Vlt. do funkčních ploch pro výstavbu BI (námitka pana Martina Štěpána). Návrh byl v tomto smyslu upraven. 59. Nová energetická zařízení, včetně trafostanic pro nové lokality výstavby BI a BH zařadit do závazné části ÚPD, s vyznačením jako veřejně prospěšné stavby. Bylo provedeno již v konceptu územního plánu.

11 3. VÝZNAM SĺDLA V OSĺDLENĺ, ŠIRŠĺ ÚZEMNĺ VZTAHY, 3.1 Význam sídla v osídlení Vzhledem k pozdnímu vzniku nenabyly Kralupy regionálního významu, jaký měla běžná historicky vzniklá města. Posléze převzaly regionální a správní význam Velvar. V roce 1910 se staly sídlem okresu. Ten měl při svém zrušení v roce 1960 asi 35 tisíc obyvatel na 249 km2. Zhruba stejnému území, jaké měl zaniklý okres, slouží mezzoregionální a pracovištní centrum Kralupy dosud. Nejedná se tedy o mezzoregion (obvod) velký. Město má zařízení "obvodní" úrovně v celkem odpovídajícím rozsahu: střední školy, zdravotnictví, objekty vyššího vybavení sportovního, kulturního a společenského apod. Poměrně rozsáhlé je však území, kterému Kralupy slouží jako centrum obsluhy nejnižšího řádu (tzv.místní obsluhy). To zahrnuje plochu asi 135 km2 a žije tam přes 11 tis. obyvatel (kromě Kralup samotných). V zásadě takto obsluhuje celé území v sedmdesátých létech vymezené jako "spádové území obvodního významu", navíc spolu s několika sídly okresů Kladno a Praha-západ. V celém tomto rozsáhlém území snad pouze Veltrusy jsou schopny Kralupy v jejich základní obslužné funkci doplňovat. Tento fakt bude dlouhodobě klást v Kralupech vyšší požadavky na základní vybavenost. Vztahy Kralup a jejich regionu k sousedním mezzoregionálním centrům a regionům - ke Kladnu, Slanému, Roudnici, Mělníku či Neratovicím jsou slabé. Překvapivě malá je spjatost Kralup a jejich regionu s ostatním Mělnickem. Lze říci, že např. pohyb za prací i cesty za obsluhou (mj. do škol) jsou stejně silné ke Kladensku, jako k Mělnicku. Prakticky zanedbatelná je spjatost Kralup s Neratovicemi, a to i ve vztazích výrobně kooperačních a technologických, přestože se jedná o dvě z největších chemických center republiky. Rozhodujícím vztahem v osídlení je vazba Kralup a Kralupska na Prahu, a to ze všech hledisek, které takovou vazbu charakterizují. Kralupsko je nespornou součástí metropolitního regionu Prahy. Kralupy jsou ze všech mezzoregionálních center nyní s Prahou nejlépe a nejrychleji dopravně propojeny (hodnotíme-li silniční i železniční spojení; srovnatelná je ještě dopravní propojenost Říčan a Berouna) a mají z těchto center také jednu z nejtěsnějších vazeb pracovištně-bydlištních. S Kralupy vytváří prakticky souvislý sídelní útvar (kralupskou aglomeraci) několik sídel a obcí. Především jsou to Veltrusy, které po realizaci nově navržené zástavby u původní přeložky I/8 s Kralupy přímo srostou, dále Chvatěruby, prakticky oddělené jen jediným pozemkem a tratí a konečně Nelahozeves (s Hleďsebe a Lešany) poněkud výrazněji oddělená kopcem a řekou, ale mosty srostlá s Veltrusy. Důsledkem rozdělení města a aglomerace Vltavou jsou nároky na mosty. Masarykův most v centru Kralup je nejzatíženějším silničním úsekem okresu i širokého okolí (17 tis. vozidel v r.1995). Mosty mezi Nelahozevsí a Veltrusy leží v odlehlé poloze kralupské aglomerace. Nový most na obchvatové trase II/101 jižně od Kralup, který by odvedl z centra města tranzit, bude nejdůležitější regionální stavbou v území. Postupné přibližování ke Kralupům nastane u sídel ležících na východě. V okolí mimoúrovňové křižovatky dálnice D8 - Úžice, kde se bude s dálnicí křížit regionální okruh II/101 (jehož úsek bude sloužit také jako dálniční přivaděč Kralup) lze předpokládat značný rozvoj komerčních ploch, podobně jako v území podél II/101. To se týká obcí Úžice, Kozomín a Zlončice (ale i Postřižín v okrese Praha - východ). Naopak budoucí územní rozvoj kralupské výroby bude směřovat na východ. Při územním řešení Kralup byl vzat v úvahu fakt, že realizace dálnice posunula pomyslné těžiště kralupské aglomerace východním směrem, a

12 tudíž byl omezen západní rozvoj města spíše na funkce vhodné v odlehlé poloze (mj. rodinné bydlení). Kralupy sice vytvářejí s řadou sídel ve svém okolí poměrně rozsáhlou srůstající aglomeraci, ale na rozdíl od většiny obdobně velkých měst nevyvolávaly ve svém okolí vznik obytných satelitů. Bylo to dáno, zejména v posledním půlstoletí tím, že se bydlení (hlavně sídlištní) pro zdejší ekonomickou základnu budovalo výhradně v městě samotném. Z demografické analýzy je patrné, že všechna sídla v okolí města dlouhodobě ubývala v počtu obyvatel. Odolena Voda a Velvary s Uhy měly vlastní podněty k rozvoji a nelze je považovat za obytné satelity Kralup. V devadesátých létech nastal silnější obytný rozvoj, mající satelitní charakter, ve Veltrusích a Zlončicích. K určitému rozvoji snad dojde i u dálniční křižovatky Nová Ves a od ní směrem na východ (podél I/16), ale tento rozvoj již nelze považovat za satelitní ke Kralupům. V zásadě se žádná další sídla v okolí města nejeví jako rozvojová, a to ani z hlediska sousedství Kralup, ani vzhledem k poměrné blízkosti Prahy. Byty pro Kralupy by měly být lokalizovány převážně ve městě samotném, neboť rozptyl tohoto bydlení do okolí (mimo aglomeraci) nebude velký. 3.2 Nadřazené systémy Kralupským regionem prochází liniové nadřazené systémy a koridory prvořadého významu, avšak převážně neprotínají vlastní správní území Kralup (a tedy řešené území). Kromě nejvýznamnějšího přírodního koridoru - řeky Vltavy, sledovaného v regionu hlavní tratí, tvoří hlavní, severojižní koridor dálnice spolu s původní silnicí I/8. Směrem severojižním procházejí rovněž důležité technické linie (mj. vedení VVN 400kV). Další významné technické linie procházejí severně, případně jižně od Kralup (zejména produktovody, nadregionální vodovod, plynovody aj.) a řada jich končí v areálu Kaučuku respektive České rafinérské (aniž ovlivní správní území města). V průběhu nadřazených liniových systémů v okolí Kralup nelze očekávat větší změny. Nejlepší přehled o nadřazených systémech v okolí města dává přiložený výřez hlavního výkresu "Územní prognózy okresu Mělník" (U-24 s.r.o. Praha 12/200) v měřítku 1 : , který plní úlohu výkresu širších vztahů pro územní plán města Kralupy. Podrobněji je pojednáno o nadřazených systémech přírodních i technických v jednotlivých odborně zaměřených kapitolách.

13 4. VYČĺSLENĺ NAVRHOVANÉHO ROZVOJE MĚSTA 4.1 Úvod k vyčíslení Od "sčítání" 2001 uplynul již rok, ale pro statistické rozbory jsou použitelné jen předběžné výsledky za vybrané jevy a pouze za obce jako celek. Pro jednotlivé části obcí (základní sídelní jednotky, urbanistické obvody) lze použít stále jen výsledky "sčítání" V konceptu ÚP Kralupy n/vlt. jsme provedli úpravy rozdělení obyvatel a bytů do urbanistických obvodů tak, že jsme použili celkový počet obyvatel z průběžné statistiky k roku 1999 a dále informace o rozmístění nové bytové výstavby v devadesátých létech. Jelikož celkový počet obyvatel a bytů námi uvedený v konceptu se málo liší od údajů předběžných výsledků z r.2001, považujeme za zcela vhodné převzít tato čísla z konceptu i do další etapy ÚP města. Pochopitelně jsou upraveny výpočty v návrhovém horizontu a výhledu dle požadavků souborného stanoviska. V dalším textu neopakujeme, co bylo již o Kralupech řečeno v analytické etapě tohoto plánu (přesněji v samostatném separátu průvodní zprávy "Demografická analýza") a v případě potřeby odkazujeme na tento text, odevzdaný v únoru Obyvatelstvo Zadávací dokument územního plánu (Zadání) stanovil počet obyvatel Kralup k návrhovému horizontu 2015 na 18,0 až 18,5 tis. Z ploch navržených v návrhu územního plánu vyplývá možný počet obyvatel k uvedenému datu 18,8 tis. Výhledové plochy určené k bydlení spolu s plochami návrhového období odpovídají možnému výhledovému počtu zhruba 19,0 tis. obyvatel, jaký určuje Zadání. Dokumentováno je to v tabulce 1. Tabulka č.1 je určena k celkovému přehledu a jako bilance vývoje obyvatel a bytů. V tabulce mohou být diskutabilní uvažované úbytky bytů. Ty vznikají zejména fyzickým i morálním zastaráním bytů, slučováním bytů k získání většího plošného standardu (a to také v sídlištních bytových domech) a v menší míře vznikají úbytky také z důvodů demolic, z důvodů právních aj. Námi uvažované úbytky v návrhovém a výhledovém období jsou relativně poloviční oproti době předlistopadové (např. v desetiletí 1981 až 1991 činil tento úbytek v Kralupech 473 bytů, tj. 55 % počtu bytů nově postavených a v devadesátých létech činil téměř 300 bytů - odvozené orientační číslo). Dále může být diskutabilní snižování průměrného počtu obyvatel na jeden byt. Je to však běžný trend v celé zemi i v Evropě a je dán zejména demografickým vývojem a sociálními vlivy. V textu použitý výraz "obyvatelé" se rozumí obyvatelé trvale bydlící (vč. dlouhodobě přítomných) a "byty" se rozumí byty trvale obydlené. Tabulka 1 - Stav a vývoj počtu obyvatel, bytů a jejich "obložnosti" dle návrhu územního plánu vývoj bytů dle kon- vývoj bytů dle kon- stav 1991 stav 2001 ceptu v l stav 2015 ceptu v l výhled asi 2035

14 čís. název urb UO obvodu obyv. bytů obyv. obyv. bytů obyv. nově úbytek čistý obyv. bytů obyv. nově úbytek čistý obyv. bytů obyv. /byt /byt post. přír. /byt post. přír. /byt Kralupy - střed , , , , Hůrka , , , , Růžové údolí , , , , Mikovice xx) , , , , Minicexxx , , , , Kochmanka , , , ,47 7-P Nad drahou 9 3 3, , , , Podhájí , , , ,50 9-P U Vltavy , , , , Lobečx) , , , ,88 23-P U Knovíz. potoka 3 1 3, , levý břeh , , , , Lobeček I , , , , Lobeček II , , , ,49 18-P Průmysl. obvod , , , , Lobeček III , , , ,40

15 pravý břeh , , , , kompaktní měs- to celkem , , , , Z Hrombaba 2 1 2, , Z V rokli , , , , U hájku 5 1 5, , R Koupališ- tě 7 1 7, , , ,00 22-N Zeměchy , , , , rozptýlené bydlení celkem , , , , obec Kralupy n/vlt.celkem , , , , Poznámky k tabulce 1: x) vč. částí 14-R a 24 Z xx) vč. části 13-Z xxx) vč. části 12-Z Tabulky č. 2 a 3 vypovídají o využití ploch obytného území (kompaktního - souvislého města). Je zřejmé, že díky vývoji počtu obyvatel v bytech a odpadu bytů v Kralupech klesne hustota obyvatel v zastavěném území, a to z 67,2 obyv./ha na 59,6 obyv./ha v návrhovém horizontu 2015 (a na 56,4 obyv./ha v přibližném výhledovém horizontu 2025). Tabulka 2 - Rozložení a hustota obyvatel v území kompaktního města současné (resp. 1991) Číslo Název obvodu plocha počet hustota UO obytného obyvatel obyvatel území ha na 1 ha Kralupy n/vlt.-střed 35, ,2 2-0 Hůrka 24, ,0 3-0 Růžové údolí 16, ,1 4-0 Mikovice 22, ,5 5-0 Minice 20, ,4 6-0 Kochmanka 33, ,4

16 8-0 Podhájí 5, , Lobeč 11, , levý břeh 169, , Lobeček I 33, , Lobeček II 26, , Lobeček III 31, , pravý břeh 91, , kompaktní město 260, , Tabulka 3 - Rozložení a hustota obyvatel v území kompaktního města v r Číslo Název obvodu plocha počet hustota UO obytného obyvatel obyvatel území ha na 1 ha Kralupy n/vlt.-střed 37, ,8 2-0 Hůrka 24, ,1 3-0 Růžové údolí 16, ,7 4-0 Mikovice 28, ,2 5-0 Minice 36, ,0 6-0 Kochmanka 33, ,9 8-0 Podhájí 5, , Lobeč 35, , levý břeh 217, , Lobeček I 33, , Lobeček II 26, , Lobeček III 31, , pravý břeh 91, , kompaktní město 308, , Důležitým důvodem celkového poklesu hustot obyvatel v obytném území v Kralupech je vysoký podíl navrhovaných ploch rodinných domů a nízkopodlažního zastavění v ÚP. Individuální zástavba je pochopitelně náročnější na plochy než sídliště bytových domů. Hustota obyvatel v obytném území souvislého zastavění Kralup byla dosud značně vysoká a odpovídá spíše hustotám mnohem větších měst. Pokles hustoty obyvatel v území města lze z hlediska obytných kvalit a prostředí považovat za jednoznačně pozitivní fakt. Z tabulek 2 a 3 vyplývá také další okolnost, důležitá pro plánování a řízení města. Tou je vývoj podílu obyvatel na obou březích Vltavy. V roce 1991 bydlelo na pravém břehu 37 % obyvatel souvislého města (v současnosti asi 36 %), ale dle návrhu ÚP by jich tam v návrhovém horizontu mohlo bydlet už jen 32 % (a ve výhledu pod 30 %). Pro zajímavost v roce 1961 bydlela na pravém břehu více než polovina obyvatel a v roce % obyvatel souvislého města. Je potřebné poznamenat, že výpočet hustot byl zpracován na podkladu dosud užívaných urbanistických obvodů ČSÚ. Urbanistické obvody v Kralupech totiž nebyly stanoveny dle homogenní zástavby, což bylo hlavním záměrem jejich stanovení, ale spíše dle přirozených celků. V mnoha obvodech města došlo k promísení hladin a typu zástavby, což výsledek zkresluje.

17 V tabulkách 2 a 3 je sledováno jen kompaktní území města. V Zeměchách byla a bude hustota obyvatel mezi obyv./ha a u jednotlivě stojících obytných objektů není důvodné hustotu uvádět. 4.3 Byty - bydlení Z tabulky 1 vyplývá rozmístění navržené bytové výstavby v horizontu návrhu i výhledu, ale i uvažované úbytky bytů dle jednotlivých urbanistických obvodů. Z tabulky 4 pak rozmístění navržené výstavby dle typu budov a konečně z tabulky 5 podíly počtu bytů dle jednotlivých typů budov. Z rozboru v analytické etapě (únor 1999) bylo zřejmé, že podstatnou charakteristikou bytového fondu Kralup byl velice nízký podíl bytů v rodinných domech, činil pouhých 25,6 %, což je o % méně, než je běžné v městech mezi 10 a 20 tisíci obyvatel. Důvody jsou zřejmé. V devadesátých létech bylo dle evidence stavebního úřadu a OkÚ postaveno v Kralupech 328 bytů. Zhruba polovina z nich byly ještě byty v bytových domech. Dle ÚP se zvyšuje možný podíl bytů v rodinných domech ve městě k návrhovému horizontu na 32,1 % a ve výhledu až na 36 %, což by bylo z hlediska prostředí města beze sporu příznivé. Rovněž průměrná velikost bytu byla v roce 1991 v Kralupech značně nižší než odpovídá průměru srovnatelných měst. Činila pouze 41,7 m2 obytné plochy (oproti průměru kolem 50 m2). Za předpokladu průměrného nového bytu m2 obytné plochy by se velikost průměrného bytu v městě zvýšila na 45 až 46 m2 obytné plochy v návrhovém horizontu a na 48 až 49 m2 ve výhledu. Druhé bydlení v území města bylo a bude zanedbatelné. Významnější jsou pouze zahrádkářské kolonie, které plán převážně respektuje a nelze je za druhé bydlení právně považovat. Tabulka 4 Navrhovaná výstavba bytů v návrhovém období dle typu budov a obvodů Číslo Název obvodu rodinné bytové jiné celkem UO domy domy Kralupy n/vlt.-střed Hůrka Růžové údolí Mikovice Minice Kochmanka P Nad drahou Podhájí P U Vltavy D Nádraží Lobeč P U Knovíz.potoka levý břeh celkem Lobeček I Lobeček II

18 18-P Průmyslový obvod Lobeček III pravý břeh celkem kompaktní město celkem Z Hrombaba Z V rokli Z U hájku R Koupaliště N Zeměchy rozptýlené bydlení obec Kralupy

19 Tabulka 5 Pravděpodobné podíly počtu bytů dle typu domu v návrhovém horizontu byty v Číslo Název obvodu byty UO rodin. bytových ostat. celkem domech domech budov Kralupy n/vlt.-střed Hůrka Růžové údolí Mikovice Minice Kochmanka P Nad drahou Podhájí P U Vltavy D Nádraží Lobeč P U Knovíz.potoka levý břeh celkem Lobeček I Lobeček II P Průmyslový obvod Lobeček III pravý břeh celkem kompaktní město celkem Z Hrombaba Z V rokli Z U hájku R Koupaliště N Zeměchy rozptýlené bydlení obec Kralupy

20 4.4 Zaměstnanost, pracovní sféra Zaměstnanost v devadesátých létech v celé republice výrazně poklesla (v r.1991 byl podíl výdělečně činných 52,6 %, v roce 2001 již jen 45,0 %). V samotných Kralupech byla a je zaměstnanost velmi vysoká. V roce 1991 činil podíl výdělečně činných 56,6 %. V roce 2001 je tento podíl 49,1 %, což je jeden z nejvyšších ze srovnatelných měst. Jako pracovištní centrum nelze Kralupy nad Vltavou posuzovat izolovaně, pouze jako obec. Město vytváří pracovištní celek přinejmenším s Veltrusy a Nelahozevsí, ale v brzké budoucnosti také s Úžicí (a mezilehlými Chvatěruby a Kozomínem). Názor a z toho plynoucí nároky na vývoj pracovní sféry samotných Kralup obsahuje "separát" analytické etapy z února 1999 a převzal jej zadávací dokument. Výše uvedený pracovištní celek měl, má a mohl by míti tyto charakteristiky: Počet trvale bydl.obyvatel v tis. 22,1 21,9 22,6 Počet ekonomicky aktivních obyv.v tis. 12,4 10,7 18,8 % ekonomicky aktivních 55,9 48,9 48,0 Saldo pohybu za prací, tis. osob -0,8-1,5-1,8 Pracovní příležitosti, tis. míst. 11,6 9,2 9,0 Lze předpokládat, že v současných pracovištích a závodech poklesne do r nynější zaměstnanost asi o třetinu, tj. asi o 3,0-3,5 tisíc osob (míst). Zhruba třetina z tohoto počtu by mohla být zaměstnána v rámci stávající zástavby města (například ve službách uvnitř obytné zóny, v nových aktivitách ve stávajících výrobních plochách aj.). Potřeba nových ploch pro ekonomické aktivity v "Kralupské aglomeraci" by tedy měla odpovídat rozsahu asi 2,0-2,5tis. pracovních míst. To představuje potřebu nových ploch ha - podle charakteru budoucí činnosti. Přitom předpokládáme, že výrazně neklesne dojížďka za prací do "Kralupské aglomerace" a nadměrně nestoupne vyjížďka za prací (zejména na Prahu). Tyto uvedené plochy ha by měly být soustředěny zejména kolem dálniční křižovatky Úžice. Do výše uvedené potřeby nových "výrobních" ploch celé "Kralupské aglomerace" nejsou započteny požadavky stávajících závodů na rozšíření, které jsou převážně dané modernizací technologie. Jsou vyčísleny v zadávacím dokumentu ÚP Kralup (spolu s využitím proluk ve výrobních zónách na ha) a územní plán je vymezuje.