Textová část 1/38 1. ÚVOD

Transkript

1 Textová část 1/38 1. ÚVOD Cílem dokumentu je využít potenciál nezastavěných měst obce pro rozvoj krátkodobé rekreace obyvatel a zvýšit atraktivnost města pro jeho návštěvníky. Takto vymezený cíl metodicky musí vycházet z osvědčených metod aplikovaných pro rozvoj sytému měst. Rozvoj systému zeleně musí vycházet z posouzení potenciálu území a z poznání předpokladů území pro naplňování určitých požadovaných funkcí. Definování systému zeleně je předpokladem pro koncepční rozvoj ploch městské zeleně, stanovení priorit i strategie pro zabezpečení dlouhodobé stability a rozvoj rekreačních funkcí v příměstských plochách. Cílem analytické části bylo vytvořit ucelený materiál, který popisuje aktuální stav nezastavěných území a to ploch výhradně městské zeleně. Plochy zeleně jsou klasifikovány zejména s ohledem na takové jejich vlastnosti, které mají v procesu urbanizace systémový charakter. Principy lze shrnout do následujících tezí: Určit plochy, na kterých je základní funkce vázána na objekty zeleně a vegetační prvky. Upřesnit hranice těchto základních ploch, vyhodnotit jejich stav a navrhnout principy jejich rozvoje. Na všech typech výše uvedených ploch vyhodnotit současný stav vegetačních prvků a posoudit jej zejména s ohledem na jejich stabilitu. Definovat prostorové vztahy mezi plochami a vymezit systém zeleně. Popsat návaznost na krajinu, turistické trasy a cyklotrasy. Stanovit principy rozvoje nejhodnotnějších ploch (kompoziční záměr, provoz, předpoklady realizace, management zajištění) Generel zeleně vypracování studie s cílem vytvořit úplnou vědomostní základnu údajů o veřejné zeleni města, vytvořit podklad zahrnující údaje pro další projekční, realizační činnost a údržbu zeleně v městě. Podklad bude sloužit pro vhodný výběr sortimentu okrasných a účelových dřevin. Generel zeleně hodnotí existující ploch zeleně v zastavěném území a ve správě města, zhodnocuje sta funkčního využití a prostorového působení a její kvalitu, resp. Míru poškození ploch zeleně. Hodnotí kvantitativně charakteristiky městské zeleně, zejména plochy a kapacity ploch v zastavěném území. Hodnotí potenciální možnosti dalšího rozvoje jednotlivých druhů zeleně v zastavěném území. 1.1 Řešené území Zpracované území je vymezeno rozsahem zastavěné části katastrálního území Rousínova města zahrnuje tedy zastavěné území města a přechod města do volné krajiny, jako širší návaznost systému zeleně města na širší okolí. Terénní průzkum a hodnocení zachycuje stav ploch ve 2. pololetí roku 2014.

2 Textová část 2/ Řešitelské pracoviště Na zpracování projektu se podíleli: Doc. Ing. Pavel Šimek, Ph.D., Ing. Martin Kovář, Ing. Zdena Rudolfová, Bc. Pavel Šimek, grafická spolupráce Bc. Stanislava Hasoňová. Za řešitelský kolektiv: doc.ing. Pavel Šimek, Ph.D Autorizace: ČKA

3 Textová část 3/38 2. METODIKA A ROZBORY 2.1 Základní terminologie a obecné souvislosti Třídění nezastavěných a nezastavitelných území vychází z celkového pojetí návrhu rozvojových os krajinného prostředí. Základní prostorovou jednotkou je základní plocha. Základní plocha je část prostoru, v němž převládá některá z hlavních funkcí a její projevy jsou v základní ploše homogenní. V případě zeleně používáme i označení "plochy zeleně samostatně funkční", aby bylo možno odlišit ty plochy zeleně, kde jsou vegetační prvky součástí jiné základní funkce (např. bydlení, dopravy, apod.). Základní plocha je charakterizována hlavní funkcí. V rámci hlavní funkce jsou vegetační prvky rozděleny podrobněji rozlišeny do funkčních typů (např. městská zeleň je rozlišena na zeleň parků, rekreačních ploch, hřbitovů, apod.). Na základní ploše s hlavní funkcí může být uplatněn ochranný režim. K ochrannému režimu se vztahují prostorové i funkční regulace, vymezené určitým zákonem (např. zákonem o ochraně přírody a krajiny, o ochraně památek apod.). Analýza území z hlediska vegetace je založena na následujících principech: vymezení hranice základních ploch v území navržení hlavní funkce pro každou základní plochu upřesnění funkčního typu vymezení ochranných režimů (zvláště chráněná území, významné krajinné prvky, územní systém ekologické stability krajiny atd.) Hlavní funkce nezastavitelných území byly rozlišeny takto: městská zeleň krajinná zeleň není předmětem zadání zemědělsky obhospodařovaná půda - není předmětem zadání plochy plnící funkci lesa - není předmětem zadání významné kompoziční detaily - nejsou v území definovány Jako městská zeleň jsou označeny základní plochy, sloužící jako náhrada za nenávratně ztracené původní přírodní prostředí a jako zázemí pro odpočinek a rekreační aktivity. Jejich znakem je prostorová kompozice, přítomnost introdukovaných druhů dřevin a určitý stupeň vybavenosti různými doplňky a drobnými stavbami. Plochy jsou nezastavitelné s výjimkou stavebních objektů, umožňujících funkci např. městského parku (zpevněné cesty, inženýrské sítě, WC). Rozvoj těchto ploch zajišťuje především koncepce krajinářské architektury, intenzita péče a městský zahradník se svými mechanizačními prostředky.

4 Textová část 4/38 Jako krajinná zeleň (uvedeno pro úplnost postupu) jsou označeny plochy s převažující ekologickou a krajinotvornou funkcí. Tvoří ji převážně tvz. rozptýlená zeleň v krajině (vegetační prvky rostoucí mimo les) - skupiny stromů, keřů, trvalých travních porostů na terénních nerovnostech, mezích, remízech, stržích, v břehových hranách vodních toků, v litorálním pásu vodních nádrží, dále sekundární sukcesní stadia v dotěžených dobývacích prostorech, lomech, pískovnách, apod. Plochy krajinné zeleně slouží pro zachování a obnovu přírodních a krajinných hodnot území. Rozvoj těchto ploch zajišťují především přírodní mechanizmy sukcese a nasycování společenstev. Z toho vyplývá, že plochy krajinné zeleně se mohou nacházet i v jádrových územích měst, např. jako vegetační doprovod vodních toků, území lesoparků apod. Vybrané vegetační objekty s touto hlavní funkcí se podílí na prostorovém komplexu územního systému ekologické stability. Při hodnocení upřesňujeme funkční typy odlišné svými požadavky na druhové a prostorové složení vegetačních formací. 2.2 Městská zeleň Pro podrobnější upřesnění hlavní funkce používáme výraz funkční typ (FT). Detailní popis jednotlivých funkčních typů, navržených regulací a bilanci v řešeném území obsahuje kap. č. 3. Plochy, na kterých plní zeleň hlavní funkci Patří sem tyto funkční typy městské zeleně: P park U parkově upravená plocha O ostatní zeleň OU obytná ulice R rekreační zeleň T ochranná zeleň N nábřeží velkých řek H hřbitovy

5 Textová část 5/38 Plochy, na kterých plní zeleň funkci doprovodnou ZB ZD ZC ZK ZS ZV ZZ zeleň obytných souborů zeleň dopravních staveb zeleň ostatní občanské vybavenosti zeleň školních a kulturních zařízení zeleň sportovišť Zeleň vodotečí Zeleň zdravotnických zařízení Hodnocené údaje jako výsledek terénního průzkumu jsou uvedeny v tabelárním přehledu. Struktura hodnocených atributů u základních ploch je uvedena ve sloupcích popisující aktuální stav ploch. Pro hodnocení základních ploch byl použit následující číselník hodnot pro jednotlivé atributy- tab.č.1:

6 Textová část 6/38 Tab.č. 1 Hodnocené atributy u ploch městské zeleně BODOVÉ HODNOCENÍ STABILITY FUNKČNÍCH TYPŮ Body Popis Vhodnost druhového složení vegetace 1 vyhovuje charakteru funkčního typu a stanovištním podmínkám 2 vyhovuje ne zcela charakteru funkčního typu, neohrožuje stabilitu plochy, ale vyžaduje úpravu (částečná výměna druhů, obohacení druhové skladby) nevyhovuje charakteru funkčního typu nebo stanovištním podmínkám, zásadním způsobem ohrožuje stabilitu plochy, většinou 3 chybí v porostní struktuře kosterní druhy dřevin Prostorová struktura vegetačních prvků 1 odpovídá funkčnímu typu odpovídá ne zcela funkčnímu typu - je nutno zasáhnout do stratifikace porostu, částečně změnit skladbu vegetačních prvků nebo 2 prostor např. odclonit, otevřít, prosvětlit... 3 prostorovou strukturu je třeba znovu vytvořit, stávající struktura je zcela nevhodná Pěstební a zdravotní stav dřevin 1 je vyhovující, zaručuje dlouhodobou existenci funkčního typu na lokalitě 2 u části vegetačních prvků na ploše je nutný zásah, pěstební stav mírně zanedbaný - nutné dílčí pěstební opatření - např. částečné zmlazení, ojedinělé probírky, u výsadeb nutná výchovná opatření u většiny vegetačních prvků, které jsou nositeli prostorové stability nutný aktuální (jednorázový nebo postupný) zásah - např. 3 celkové probírky, asanace, speciální ošetření většího počtu jedinců, obnova bylinného krytu Doplňky a vybavenost 1 vyhovují - jsou v dobrém a dostatečném stavu 2 nedostatečné nebo přestávají plnit svoji funkci, je potřebná postupná obnova 3 schází nebo neplní svoji funkci (jsou v rozpadu), neodpovídají charakteru funkčního typu NN Není a není nutná

7 Textová část 7/38 P O V S N REŽIM NÁVŠTĚVNOSTI (PŘÍSTUPNOST ) veřejnosti přístupná plocha bez omezení časově omezený přístup na plochu vyhrazená plocha STABILITA PLOCHY stabilní nestabilní 3. POPIS FUNKČNÍCH TYPŮ MĚSTSKÉ ZELENĚ Pro jednotlivé funkční typy městské zeleně je zpracován popis každého funkčního typy a návrh regulací. Popis obsahuje kromě obecných informací také specifické informace zjištěné při terénním průzkumu. Regulace obsahují názor zpracovatele na nutná opatření k plnění funkce těchto ploch. 3.1 Plochy zeleně v hlavní funkci Hřbitovy (H) Popis: Plochy účelového zařízení, které svým charakterem patří do soustavy sídelní zeleně. Vysoký podíl vysoké liniové zeleně, nové řešení dílčích částí nutno vždy rozvíjet individuálně řešeným programem. Regulace: V rozvojovém programu respektovat charakter základní plochy v systému zeleně sídla. V druhovém složení možno používat širokého spektra dřevin včetně introdukovaných.

8 Textová část 8/38 Ostatní (O) Popis: Často neupravené plochy, volně přístupné, bez současné údržby. Charakteristickým znakem jsou spontánně vzniklé porosty (dřevin i bylin). Jedná se např. o stavební proluky, plochy po staveništích. Plochy jsou zpravidla volně přístupné a neudržované. Regulace: Při hledání optimálního návrhu na využití těchto ploch respektovat potřebu doplnění struktury nezastavěných ploch. Prioritou je návrh pěstebního modelu. Obytná ulice (OU) Popis: Plochy tvořící mozaiku drobných funkčních typů malých parkově upravených ploch, předzahrádek, neoplocené soukromé zeleně podílející se na charakteru veřejného prostranství. Zpravidla nelze sjednotit podobu či druhové složení, často zde funguje zaběhané zvyklosti ve využití ploch, parkování, užitkové i okrasné zahrádky. Problémem bývá nejen nevhodné druhové složení i prostorová struktura, ale i nevyrovnaná úroveň péče. Regulace: Postupné sjednocování charakteru úpravy např. odstraňováním dožívajících jedinců nevhodných druhů. Je nutno upravit vztahy k využití veřejného prostoru s cílem založení dlouhodobě funkční a odpovídající úpravy. Parky (P) Popis: Souvislá upravená plocha, na které plošná a prostorová struktura vegetačních prvků odpovídá potřebám pro plnohodnotný odpočinek. Jde o převážně o objekty zahradního umění (parky, historické zahrady, veřejné sady). Jejich hlavní funkcí je harmonizace biologických a urbanistických prvků městského prostoru. Skladba vegetačních prvků, dosahovaná intenzita péče, možnost rozvinutí programového řešení a kompozice činí z tohoto funkčního typu nejvýznamnější kompoziční celek krajinářské architektury. Požadavek na možnost poskytnutí účinné rekreace v přírodním prostředí je podmíněn dostatečným kompozičním a pěstebním potenciálem plochy a možností jeho případného využití. Stupeň dosažení kompozičního a pěstebního cíle každé základní plochy je posuzován dosaženou stabilitou plochy.

9 Regulace: Textová část 9/38 Plochy nesmí být redukovány, veškeré činnosti v okolí související s objektem musí být posuzovány z hlediska možných vlivů na park (prostředí i biotop). Rozvojové programy (i programy režimu péče) musí upřednostňovat individuální i systémový charakter plochy. Parkově upravené plochy (U) Popis: Menší parkově upravené plochy, u kterých převažuje dekorativní (prostorotvorná, doplňující) funkce. Na rozdíl od parků tyto plochy neposkytují možnost plnohodnotného prostředí pro odpočinek a možnost všestranně rozvíjet kompozici a program plochy. Jejich funkce v systému zeleně města je významná - vytváří mozaiku drobných ploch, která významně ovlivňuje upravenost (charakter) a specifičnost městských částí i celého sídla. Regulace: Plochy nesmí být redukovány, činnosti a aktivity situované v kontaktu s těmito plochami musí být rozvíjeny (provozovány) tak, aby nenarušovaly charakter plochy. Plochy by měly být rozvíjeny v souladu s jejich charakterem ve vztahu k blíže definovaným potřebám jejich okolí. 3.2 Plochy zeleně ve vedlejší funkci Zeleň obytných souborů (ZB) Popis: Plochy vegetace uvnitř soustředěné bytové zástavby, bezprostředně navazující na zástavbu s určením k využívání obyvateli sídlišť. Zvláštností ploch je přítomnost charakteristické vybavenosti - dětská hřiště, pískoviště, ale i plochy určené k hospodářskému využívání bloků (klepače, sušáky). Regulace: Plochu aktivního biologického povrchu nelze snižovat novou stavební činností. Rozvojové programy musí respektovat uspořádání ploch z hlediska údržby a jejich využívání.

10 Zeleň občanské vybavenosti (ZC) Popis: Textová část 10/38 Funkční typ zahrnující dvě částečně odlišné skupiny ploch. Jednak se jedná o drobné plochy v okolí budov občanské vybavenosti, které nemají charakter parkově upravených ploch (funkce je podřízena charakteru vybavenosti). Do tohoto funkčního typu jsou zahrnuty i plochy často rozsáhlých areálu se zbytkovými plochami vegetace, v kterých se provozují služby obyvatelům (nikoliv průmyslové zařízení). Regulace: Rozvojové programy musí vycházet z konkrétního charakteru plochy. Struktura vegetačních prvků podřízena provozu Zeleň dopravních staveb (ZD) Popis: Převážně liniové plochy zeleně bezprostředně navazující na komunikace a dopravní stavby. Plochy dělících pásů, prostory křižovatek a mimoúrovňových dopravních systémů, zelené pásy mezi komunikací a chodníkem, svahy podél silnic. Regulace: Do kořenového prostoru doprovodné zeleně nelze umísťovat žádné inženýrské sítě. Prostorovou strukturu nutno podřídit zásadám a omezením vyplývajících z provozu na komunikacích. Zeleň školních a kulturních zařízení (ZK) Popis: Převážně vyhražená zeleň, s omezeným přístupem, převážně oplocená, náležející k areálům všech typů škol, mateřských škol, domovů dětí a mládeže, dětských domovů, církevních objektů,kulturních zařízení. Plochy vytváří většinou nezbytné zázemí (doprovod) konkrétního zařízení. Regulace: Plochy je třeba rozvíjet v souladu s potřebami uživatelů objektů při respektování vztahů k vnějším okolním plochám. Zeleň vodotečí (ZV) Popis: Zeleň v doprovodu vodotečí a vodních ploch, zpravidla vždy volně přístupná. Je tvořena charakteristickým druhovým složením dřevin druhově navázaných na vodní prostředí. Důležitá součást kosterní zeleně sídel. Mnohdy má i v zastavěné části přírodě blízký charakter.

11 Regulace: Textová část 11/38 Plochy jsou nositeli přírodní kvality, současně je možno jejich zapojení do urbanizovaného prostředí v závislosti na charakteru zapojení do systému zeleně města. (forma existence i jako stromořadí - součást nábřeží apod.) Zeleň sportovních areálů (ZS) Popis: Plochy zeleně uvnitř sportovních areálů s upraveným režimem přístupnosti, převážně oplocených, náležejících k vyšší vybavenosti, např. stadiony, fotbalová hřiště, tenisové kurty,dostihové závodiště aj. Zeleň je většinou ve formě parkově upravených ploch, pravidelně udržovaných. Může však jít i o minimální plochy zeleně po obvodu hřiště. Regulace: Rozvojové programy musí prioritně vycházet z potřeby zajištění kvalitního prostředí pro provozování sportů a sportovního zařízení. Stávající vegetaci nutno pěstebně zabezpečit 4. HODNOCENÍ ZÁKLADNÍCH PLOCH MĚSTSKÉ ZELENĚ 4.1 Metodika hodnocení aktuálního stavu (stability) ploch zeleně (1) Klasifikace jednotlivých ploch zeleně byla prováděna na základě poznání souboru charakteristik při terénním průzkumu. Hodnocení probíhalo ve dvou úrovních. Nejdříve byla posouzena úroveň dílčích charakteristik a následně, na základě těchto dílčích hodnocení, byla posouzena plocha jako celek. (2) Aktuální stav ploch zeleně vyjadřuje v terminologii oborových územně plánovacích nástrojů stabilitu ploch. Za stabilní plochy jsou považovány takové, které jsou plně funkční. (3) Posouzení funkčnosti plochy zeleně (resp. její stability) je poznatelné především na základě zjištění určujících vlastností vegetačních prvků a jejich prostorové struktury. Pro vybrané FT zeleně je rovněž důležitou vlastností jejich vybavenost (mobiliářem, doplňky) neboť tato souvisí s plněním rekreačních funkcí. Na základě praktikování tohoto východiska u řady zpracovaných územně plánovacích podkladů byly vybrány pro popis stability tyto kriteria hodnocení: vhodnost druhového složení vegetačních prvků, prostorová struktura vegetačních prvků, pěstební a zdravotní stav dřevin, doplňky a vybavenost

12 Textová část 12/38 (4) Vhodnost druhového složení vegetačních prvků je charakteristika, pomocí které především vyjadřujeme vhodnost taxonomické skladby pro konkrétní FT a stanovištní podmínky. (5) Prostorová struktura vegetačních prvků je charakteristika, pomocí které vyjadřujeme horizontální i vertikální strukturu vegetačních prvků s ohledem na FT, aktuální programovou náplň. Svůj význam při hodnocení mají i širší vazby základní plochy na okolí (provoz, kompozice). (6) Pěstební a zdravotní stav dřevin je charakteristika, pomocí které vyjadřujeme dendrologický potenciál všech dřevinných vegetačních prvků (jako dominantních VP z hlediska prostorové stability plochy) (7) Doplňky a vybavenost je charakteristika, pomocí které vyjadřujeme vybavenost plochy mobilářem. (8) Veškerá data o zastoupených vegetačních prvcích ve funkčních typech byla zpracována v geografickém informačním systému (GIS). (9) Pro posuzování sledovaných parametrů stability byl použit hodnotící systém uvedený v tabelárním přehledu tab.č Soupiska hodnocených ploch Legenda k tabulce: označení sloupce obsah informace Pořadové číslo číslo základní plochy Výměra (m 2 ) výměra základní plochy (v hranicích uvedených ve výkresové části Funkční typ funkční typ zeleně (popis viz. kap. 3) Druhové složení Prostorová struktura Zdravotní stav Bodové hodnocení stability - viz.kap Vybavenost Režim návštěv. Stabilita stabilita základní plochy Poznámka doplňující údaje hodnocených atributů, zpřesnění, komentář Výměra plochy jako srovnávací atribut pro hodnocení je brána jako celková výměra vymezeného funkčního typu. Město Rousínov nemá zpracován pasport zeleně. Tato skutečnost neumožňuje vytvořit bilanci založenou pouze na výměře vegetačních a technických prvků.

13 Textová část 13/38 číslo ZP FT druhové složení prostorová strukt. stav dřevin Název plochy 1 garáže Habrovanská - u dráhy ZD P Rousínov Habrovanský 2 Habrovanský potok ZV P potok Rousínov 3 U Kapličky U P Vyškovská Rousínov 4 U sv. Floriana U P Vyškovská Lesní Rousínov 5 U Rakovce O P Rakovec Rousínov 6 Za obchodem ZC P Školní Rousínov 7 Parčík U Mlýna U P Školní Rousínov 8 Plochy u Potoční ZD P Školní Rousínov vybavenost režim návštěvnosti osa osa USES obec /katastr poznámka u kaple sv. Floriána, rekonstrukce plochy pěstební opatření u dřevin, doplnění vybavenosti Habrovanský potok Rousínov pěstební opatření u stromů 9 Plochy v ul. Potoční ZD P 10 Sídliště Polní ZB P Rousínov sídliště s bariérou zahrad 11 U Mlýna, plochy u potoka ZV P Sportovní LBK5 Rousínov 12 U Mlýna ZC P Sportovní Rousínov změna prostorového řešení, doplnění zeleně 13 Stadion ZS V Rousínov pěstební opatření na stromech ve stromořadí (topoly) 14 Plocha Polní - Stadion U P Rousínov 15 MŠ V Sídlišti ZK V Rousínov 16 Parčík před MŠ ZC P Rousínov 17 Bytovky v Sídlišti ZB P Rousínov doplnění dřevin 18 Základní škola ZK V Rousínov škola, úhyny výsadeb úprava druhového zastoupení a prostorového uspořádání dřevin (monotematické 19 Parčík před ZŠ U P Školní Rousínov jehličnany)

14 Textová část 14/38 číslo ZP FT druhové složení prostorová strukt. stav dřevin vybavenost režim návštěvnosti Název plochy poznámka 20 Velké sídliště ZB P Rousínov 21 SOU ZK V Rousínov areál školy 22 Park Čsl. Armády P P Centrum Vítovická Rousínov 23 U Stadionu U P Rousínov 24 Obytný soubor - Zahradní ZB P Rousínov 25 Sušilovo Náměstí U P Centrum Rousínov náměstí, plocha v realizaci 26 Okolí parkoviště - Trávníky U P Jižní Rousínov doplnit stromy 27 Parkoviště Skálova ZC P Rousínov LBK2,3,4, 28 Rakovec ZV P Rakovec LBC4 Rousínov PO porosty votečí 29 Autobusové nádraží ZD P Rousínov doplnit dřeviny, pěstební 30 Louky U P Jižní Rousínov opatření u stromů 31 Domov důchodců ZC V Rousínov 32 Židovský hřbitov H V Jižní Rousínov židovský hřbitov 33 U Náhonu U P Jižní Rousínov 34 Areály ZC P Rousínov osa osa USES obec /katastr pěstební opatření u dřevin, nebezpečná vrba nad cestou 35 Parčík Kalouskova U P Jižní Rousínov součástí plochy je oplocený tenisový kurt 36 Plocha u Rakovce U P Jižní Rousínov pěstební opatření u stromů 37 U kostela sv. Václava U P Jižní Rousínov 38 Parkoviště pod koupalištěm ZC P Jižní Rousínov doplnit stromy 39 Hřbitov u sv. Václava H O Jižní Rousínov 40 Koupaliště ZS V Rousínov pěstební opatření u dřevin 41 Plochy Velešovická U P Velešovická Slavíkovice 42 Bytovky Velešovická ZB P Velešovická Slavíkovice 43 Clona ZD T P Slavíkovice doplnit porost 44 Náves Slavíkovice U P Slavíkovice

15 Textová část 15/38 číslo ZP FT druhové složení prostorová strukt. stav dřevin vybavenost režim návštěvnosti Název plochy poznámka 45 Škola Slavíkovice ZK O Slavíkovice 46 Hřiště Slavíkovice ZS O Slavíkovice doplnit výsadby a vybavenost 47 Plochy u Hřiště ZC P Slavíkovice 48 Hlinky U P Slavíkovice 49 Kulturní dům Slavíkovice U P Slavíkovice 50 Hřiště Hlékařská U P Slavíkovická Slavíkovice 51 Svahy Nádražní T P Brněnská Rousínov 52 Náves Kroužek U P Kroužek Kroužek 53 Plochy u vjezdu Kroužek ZD P Kroužek Kroužek 54 Plochy v zatáčce U P Vážanská 55 Plochy ukostela sv. Filipa a Jakuba U P Vážanská 56 Hřbitov Královopolské Vážany H O Vážanská 57 Sportoviště - plochy pod kostelem U P osa osa USES Krpol. Vážany Krpol. Vážany Krpol. Vážany Krpol. Vážany obec /katastr zlepšit stav doprovodních ploch (parkoviště, svahy) úprava druhové skladby (akát), pěstební opatření u dřevin 58 Hřiště Královopolské Vážany ZC P Krpol. Vážany dětské hřiště a sportoviště 59 U Pennymarketu ZC P Brněnská Dálniční Rousínov 60 Plochy Čechyňská ZD P Vyškovská Rousínov 61 Vjezd Čechyně ZD P Vyškovská Rousínov 62 Bytovka Čechyně ZB P Čechyně 63 MŠ Čechyně ZK O Čechyně 64 Ulice Čechyně OU P Čechyně 65 Náves Čechyně sever OU P Čechyně vysoký podíl jehličnanů

16 Textová část 16/38 číslo ZP FT druhové složení prostorová strukt. stav dřevin vybavenost režim návštěvnosti Název plochy poznámka 66 Parčík Čechyně U P Čechyně regenerace plochy, dosadba 67 Provozovna Čechyně ZC P Rakovec Čechyně 68 Náves Čechyně jih OU P Čechyně osa osa USES obec /katastr doplnění prostorové struktury a druhové skladby 69 U Jitony ZD P Rousínov odstranění nárostů, pěstební opatření u dřevin 70 Vnitroblok Lipová ratolest U O Rousínov nově založeno 71 Sportoviště ZS P Rousínov celková regenerace Plochy nad Vážanským 72 potokem U P LBK 6 Krpol. Vážany 73 Náves Vítovice OU P Vítovická Vítovice 74 Hřiště Vítovice U P Vítovická Vítovice 75 Městský hřbitov H O Lesní Rousínov 76 Tománkova OU P Rousínov 77 Čsl. Armády OU P Rousínov 78 Npor. Krále Slavíkovice OU P Slavíkovická Slavíkovice 79 Kovářská Slavíkovice OU P Slavíkovice 80 Trnečkova OU P Jižní Rousínov 81 Pod návsí Kroužek OU P Kroužek Kroužek Parkoviště Rudé armády - 82 Skálova ZC P Centrum Dálniční Rousínov 83 Benzina ZD P Dálniční Rousínov 84 Motorest Bonaparte ZC P Dálniční Rousínov 85 Slavkovská ZD P Dálniční Rousínov 86 Areály Slavkovská 1 ZC P Rousínov 87 Areály Slavkovská 2 ZC P Rousínov 88 Rekreační areál Čechyně R P Čechyně

17 4.3 Hodnocení stromořadí (ST) Popis: Textová část 17/38 Stromořadím rozumíme liniovou výsadbu dřevin zpravidla kolem komunikací nebo vodotečí, které jsou tvořeny dřevinami stejného druhu a optimálně i stáří. Regulace: Nutná je odpovídající pěstební péče, aby vegetační prvek plnil funkci kosterního útvaru tvořícího významné linie systému zeleně ve městě i krajině. Hodnocená stromořadí systému zeleně sl. 1 Pořadové číslo: Pořadové číslo v mapě: obsahuje označení stromořadí použité ve výkresech sl. 2 Funkční typ Zkratka funkčního typu - ST sl. 3 Hodnocení stromořadí dle generelu zeleně Bodové hodnocení stability stromořadí Vhodnost druhového složení (DS) Body Popis 1 vyhovuje po celé délce stromořadí 2 vyhovuje, ale je nutný pravidelný tvarovací řez nebo stromořadí obsahuje vtroušeně jiné taxony 3 zcela nevyhovuje z důvodu prostorových možností nebo je stromořadí smíšené po celé délce Pěstební a zdravotní stav (PZS) 1 je vyhovující, není třeba žádných zásahů 2 u části jedinců je třeba provést pěstební opatření - např. průklest, začistění ran, krátkodobě zanedbán tvarovací řez 3 stromořadí vyžaduje větší zásah - např. zmlazení, zvýšenou péči, náročné spec. ošetření, dlouhodobé zanedbání tvarovacího řezu - nutno zvažovat obnovu Úplnost stromořadí (úplnost) 1 úplné stromořadí - výpadek stromů je menší než 20 % 2 mezernaté stromořadí - výpadek stromů od % 3 rozpadlé stromořadí - výpadek větší než 40 % Počet stran (stran) 1 jednostranné 2 oboustranné Počet řad (řad) 1 1 řada 2 2 řady 3 3 řady atd. (řídký výskyt)

18 Textová část 18/38 Soupiska hodnocených stromořadí číslo FT druhové složení vhodnost taxonu stav dřevin počet stran počet řad 1 ST S 2 ST S 3 ST S 4 ST S pěstební opatření u dřevin 5 ST N obnova Komořanské aleje 6 ST S 7 ST S stabilita poznámka

19 Textová část 19/ Závěry (1) Rozsah hodnocení (1) Předmětem hodnocení bylo celkem 88 základních ploch městské zeleně (ZP). Zastoupení jednotlivých funkčních typů (FT) zeleně je následující Funkční typ Celkem % H hřbitov ,1 O ostatní plocha 919 0,2 OU obytná ulice ,0 P park ,5 R rekreační zeleň ,2 T izolační zeleň clona ,5 U parkově upravená plocha ,5 ZB zeleň obytných souborů ,2 ZC zeleň ostatní občanské vybavenosti ,4 ZD zeleň dopravních staveb ,6 ZK zeleň školských a kulturních zařízení ,2 ZS zeleň sportovních areálů ,3 ZV zeleň vodotečí ,3 Celkový součet ,0 Celková výměra FT městské zeleně je 51,2 ha Základní přehled FT uvedený výše ve skutečnosti dokladuje významný fenomén města Jemnice. Tímto fenoménem bezesporu je vysoké zastoupení parků v urbanistické struktuře. Hodnota 52% z celkové výměry zeleně je naprosto výjimečná. Tato hodnota mmj. dokladuje obrovský kompoziční a rekreační potenciál města. Nejrozšířenějším funkčním typem je parkově upravená plocha 22,5% 11,5 ha. Dokladuje to charakteristický rys systému zeleně Rousínova, velké množství menších ploch - chybí plochy s dimenzí a atributy parku - podporuje to potřebu nové plochy pro dlouhodobou rekreaci. Zeleň obytných souborů a zeleň občanské vybavenosti jsou následujícími funkčními typy přesahujícími 10% zastoupení.

20 Textová část 20/38 (2) Hodnocení stability funkčních typů zeleně (1) Hodnocení stability FT je základním kriteriem pro posouzení stavu a funkčnosti jednotlivých ploch sídelní zeleně. stabilita funkční typ Nestabilní % Stabilní % Celkový součet H hřbitov 0, , O ostatní plocha 919 0,2 0,0 919 OU obytná ulice , , P park 0, , R rekreační zeleň 0, , T izolační zeleň clona ,5 0, U parkově upravená plocha , , ZB zeleň obytných souborů , , ZC zeleň ostatní občanské vybavenosti , , ZD zeleň dopravních staveb , , ZK zeleň školských a kulturních zařízení , , ZS zeleň sportovních areálů , , ZV zeleň vodotečí , , Celkový součet 49, , Na základě provedené analýzy je nutno konstatovat relativně vyrovnané zastoupení stabilních a nestabilních ploch. Vyrovnaný podíl je u zeleně bydlení, u zeleně ostatní občanské vybavenosti, u parku i parkově upravených ploch. Největší rozdíl mezi nestabilními a stabilními plochami vykazuje zeleň dopravních staveb. Je to ale způsobeno určitým zkreslením u ploch, které nejsou v majetku a v údržbě města. Z uvedeného vyplývá, že péče o plochy městské zeleně je kvalitativně vyrovnaná a nedostatky se projevují většinou v dílčích atributech h hodnocení.

21 Textová část 21/38 5. SYSTÉM ZELENĚ A JEHO ROZVOJ Primární struktura krajiny v řešeném území (reliéf, vodoteče) vytváří značně dynamický krajinný obraz města, v kterém hrají velmi důležitou roli vegetační prvky zastoupené na jednotlivých plochách zeleně. Na tyto skutečnosti a prostorové vztahy mezi plochami zeleně musí reagovat charakter rozvojový os a rozvojových uzlů systému zeleně i struktura jednotlivých existujících i navrhovaných funkčních typů - charakter jevu, který formuje rámce trvalých ekologických podmínek, bude formovat i charakter současné vegetace. Prostorové vztahy v systému zeleně jsou vyjádřeny ve výkresové části na úrovni celého města především ve: výkresu č. 2 Systém zeleně Pro jednotlivé typy úprav a zamýšlený park Rakovec jsou zpracovány inspirační koláže z archivu Fy Florart, částečně i z volných zdrojů Internetu. Cílem koláží je přiblížit charakter úpravy jako návaznost na definici zadání obsažené v jednotlivých tabulkách - popis základních ploch u rozvojových os a u nových ploch převzatých z územního plánu. 5.1 Teoretická východiska návrhu Koncepce systému zeleně využívá pro kompletaci prostorových vztahů čtyř typů skladebných prvků: rozvojové osy rozvojové uzly zelené klíny základní plochy objekty zeleně Rozvojové osy systému zeleně Rozvojové osy zeleně vytváří prostorově a funkčně spojitý systém, budovaný vzájemnými vazbami jednotlivých ploch. Soustava rozvojových os se opírá o významné (zpravidla historicky vyvinuté) vegetační objekty města, které navazují na krajinné struktury v širším zájmovém území města. Rozvojové uzly Představují významná rozvojová území, v kterých se často kříží rozvojové osy systému zeleně různého významu. Rozvojové uzly takto jsou místy, která jsou zvláště významná z hlediska prostorových souvislostí sytému zeleně.