Filozofická Fakulta Univerzity Karlovy v Praze. Základy informační politiky Listovní tajemství v elektronické době. Zdeňka Steinová, F2D

Transkript

1 Filozofická Fakulta Univerzity Karlovy v Praze Základy informační politiky Listovní tajemství v elektronické době Zdeňka Steinová, F2D

2 1. Úvod Podstata listovního tajemství je ukotvena v Listině základních práv a svobod, konkrétně v článku 13. Je jistě zajímavým faktem, že listovní tajemství je ojedinělý případ omezení práva na informace. "Nikdo nesmí porušit listovní tajemství ani tajemství jiných písemností a záznamů, ať již uchovávaných v soukromí, nebo zasílaných poštou anebo jiným způsobem, s výjimkou případů a způsobem, které stanoví zákon. Stejně se zaručuje tajemství zpráv podávaných telefonem, telegrafem nebo jiným podobným zařízením." (1) Právo na listovní tajemství může být omezeno pouze v odůvodněných případech a o povolení k otevření zásilky rozhoduje soud. Porušení listovního tajemství může být posuzováno jako trestní čin porušování tajemství dopravovaných zpráv podle 182 trestního zákoníku (zákona č. 40/2009 Sb., ve znění pozdějších předpisů). Pokud takto pachatel způsobí škodu velkého rozsahu, může mu být uložen trest odnětí svobody až do výše deseti let. Plné znění tohoto paragrafu přikládám k práci jako Přílohu 1. pro ilustraci, jaké různé druhy porušování listovního tajemství je možné spáchat a jaké tresty lze v takovém případě očekávat. Před příchodem počítačů a internetu byla situace s listovním tajemstvím poměrně jasná. V dnešní elektronické době, kdy téměř každý občan vlastní alespoň jednu ovou adresu (ve většině případů jich však bude několik) a většina má také profil na nějaké sociální síti, kde o sobě všichni všechno vědí, není snadné rozeznat, v jaké situaci již k porušení listovního tajemství dochází. V této práci se budu zabývat problematikou listovního tajemství v oblasti pracovněprávní. V tomto případě jde o střet zájmů zaměstnance, který má ústavně zaručena svá osobnostní práva se zájmy zaměstnavatele, který má zájem především o efektivitu zaměstnanců a ochranu svého majetku.

3 2. Kdo může číst naši poštu? Otázka kontroly dodržování náplně pracovní doby je v současné době značně aktuální. Podle nedávné studie stráví Češi denně v průměru 54 minut ze své pracovní doby různými mimopracovními aktivitami. S rozvojem výpočetní techniky přichází nové softwarové nástroje pro monitorování činnosti zaměstnanců. Tento monitoring využívá stále více firem. Otázka, na kterou se budu snažit najít odpověď zní: "Má nadřízený v práci právo číst soukromou poštu zaměstnanců?" Pokud si zaměstnanec ve své pracovní době vyřizuje soukromou elektronickou korespondenci, činí tak s největší pravděpodobností na pracovním počítači. A zde už se tento provinilec dostává do konfliktu se Zákoníkem práce ( 316 odst. 1). "Zaměstnanci nesmějí bez souhlasu zaměstnavatele užívat pro svou osobní potřebu výrobní a pracovní prostředky zaměstnavatele včetně výpočetní techniky ani jeho telekomunikační zařízení. Dodržování zákazu podle věty první je zaměstnavatel oprávněn přiměřeným způsobem kontrolovat." (3) Zaměstnavatel má pochopitelně zájem o dodržování tohoto paragrafu. Technických způsobů kontroly je hned několik, je možné monitorovat využívání počítačů a nebo přímo kontrolovat elektronickou poštu, nicméně z právního hlediska jsou takové kontroly nepřípustné, což je opět ukotveno v Zákoníku práce ( 316 odst. 2). "Zaměstnavatel nesmí bez závažného důvodu spočívajícího ve zvláštní povaze činnosti zaměstnavatele narušovat soukromí zaměstnance na pracovištích a ve společných prostorách zaměstnavatele tím, že podrobuje zaměstnance otevřenému nebo skrytému sledování, odposlechu a záznamu jeho telefonických hovorů, kontrole elektronické pošty nebo kontrole listovních zásilek adresovaných zaměstnanci." (3) Zaměstnavatel má sice právo kontrolovat dodržování pracovní doby a její náplně, nicméně toto právo se nevztahuje na monitorování obsahu korespondece svých zaměstnanců. Je

4 možná kontrola adres odesílatelů a příjemců ů na daném počítači a doby strávené chatováním (včetně informace o tom s kým bylo chatováno) a podle těchto informací posuzovat dodržování či nedodržování pracovní kázně zaměstnance. Pokud k takové kontrole má dojít, musí být o tom zaměstnanec předem informován. Což je opět dáno Zákoníkem práce ( 316 odst. 3) "Jestliže je u zaměstnavatele dán závažný důvod spočívající ve zvláštní povaze činnosti zaměstnavatele, který odůvodňuje zavedení kontrolních mechanismů podle odstavce 2, je zaměstnavatel povinen přímo informovat zaměstnance o rozsahu kontroly a o způsobech jejího provádění." (3) Nyní již tedy známe odpověď na naši otázku. I když má zaměstnavatel právo kontrolovat dodržování pracovní doby a její náplně, nesmí nikdy přistoupit k tomu, že by porušil listovní tajemství a přečetl si obsah soukromých ů zaměstnanců. 3. Závěr Kontroly zaměstnanců by měly být prováděny pokud možno v rozumné míře. Přívětivé pracovní prostředí, ve kterém se zaměstnanci nebudou bát, že je 10 minut strávených čtením soukromé pošty bude stát místo, je mnohem více motivující, než přísné zákazy a opatření. Nejvhodnějším řešením situace týkající se kontroly zaměstnanců se jeví její podrobné popsání již při sepisování pracovní smlouvy. Obě strany si tak ujasní, za jakých podmínek a jak často bude ke kontrolám docházet a předejde se tak případným pozdějším nedorozuměním.

5 Zdroje: 1. Listina základních práv a svobod - dostupná on-line ( ) 2. Zákon č.40/2009 Sb. - dostupný on-line ( ) 3. Zákoník práce dostupný on-line ( ) 4. Bartík, V., Janečková, E.: Ochrana soukromí na pracovišti ová pošta - článek dostupný on-line ( ) 5. Arkman, L.: Studie: Čtvrtina českých firem sleduje, co dělají zaměstnanci na počítačích - článek dostupný on-line ( )

6 Přílohy: Příloha 1. Zákon 40/2009 Sb. 182 Porušení tajemství dopravovaných zpráv (1) Kdo úmyslně poruší tajemství a) uzavřeného listu nebo jiné písemnosti při poskytování poštovní služby nebo přepravované jinou dopravní službou nebo dopravním zařízením, b) datové, textové, hlasové, zvukové či obrazové zprávy posílané prostřednictvím sítě elektronických komunikací a přiřaditelné k identifikovanému účastníku nebo uživateli, který zprávu přijímá, nebo c) neveřejného přenosu počítačových dat do počítačového systému, z něj nebo v jeho rámci, včetně elektromagnetického vyzařování z počítačového systému, přenášejícího taková počítačová data, bude potrestán odnětím svobody až na dvě léta nebo zákazem činnosti. (2) Stejně bude potrestán, kdo v úmyslu způsobit jinému škodu nebo opatřit sobě nebo jinému neoprávněný prospěch a) prozradí tajemství, o němž se dozvěděl z písemnosti, telegramu, telefonního hovoru nebo přenosu prostřednictvím sítě elektronických komunikací, který nebyl určen jemu, nebo b) takového tajemství využije. (3) Odnětím svobody na šest měsíců až tři léta nebo zákazem činnosti bude pachatel potrestán, a) spáchá-li čin uvedený v odstavci 1 nebo 2 jako člen organizované skupiny, b) spáchá-li takový čin ze zavrženíhodné pohnutky, c) způsobí-li takovým činem značnou škodu, nebo d) spáchá-li takový čin v úmyslu získat pro sebe nebo pro jiného značný prospěch. (4) Odnětím svobody na jeden rok až pět let nebo peněžitým trestem bude pachatel potrestán, a) spáchá-li čin uvedený v odstavci 1 nebo 2 jako úřední osoba, b) způsobí-li takovým činem škodu velkého rozsahu, nebo c) spáchá-li takový čin v úmyslu získat pro sebe nebo pro jiného prospěch velkého rozsahu.

7 (5) Zaměstnanec provozovatele poštovních služeb, telekomunikační služby nebo počítačového systému anebo kdokoli jiný vykonávající komunikační činnosti, který a) spáchá čin uvedený v odstavci 1 nebo 2, b) jinému úmyslně umožní spáchat takový čin, nebo c) pozmění nebo potlačí písemnost obsaženou v poštovní zásilce nebo dopravovanou dopravním zařízením anebo zprávu podanou neveřejným přenosem počítačových dat, telefonicky, telegraficky nebo jiným podobným způsobem, bude potrestán odnětím svobody na jeden rok až pět let, peněžitým trestem nebo zákazem činnosti. (6) Odnětím svobody na tři léta až deset let bude pachatel potrestán, a) způsobí-li činem uvedeným v odstavci 5 škodu velkého rozsahu, nebo b) spáchá-li takový čin v úmyslu získat pro sebe nebo pro jiného prospěch velkého rozsahu.