Právnická fakulta Masarykovy univerzity

Transkript

1 Právnická fakulta Masarykovy univerzity Obor právo sociálního zabezpečení Katedra pracovního práva a sociálního zabezpečení Bakalářská práce Pozůstalostní důchody (Survivor Benefits) Haunerová Zdeňka 2010/2011

2 Prohlašuji, ţe jsem bakalářskou práci na téma: Pozůstalostní dávky zpracovala sama. Veškeré prameny a zdroje informací, které jsem pouţila k sepsání této práce, byly citovány v poznámkách pod čarou a jsou uvedeny v seznamu pouţitých pramenů a literatury... Zdeňka Haunerová - 2 -

3 Na tomto místě bych ráda poděkovala vedoucí této bakalářské práce JUDr. Zdeňce Gregorové, CSc. za její odborné vedení, ochotu, přátelský přístup a motivaci při psaní

4 OBSAH: Úvod Charakteristika sociálního zabezpečení Sociální pojištění Státní sociální podpora Sociální pomoc Důchodové pojištění Vymezení působnosti České správy sociálního zabezpečení Česká správa sociálního zabezpečení Druhy dávek důchodového pojištění Právní důsledky smrti a další významné právní skutečnosti mající vliv na nárok na pozůstalostní dávky Nezaopatřenost dítěte Soustavná příprava na budoucí povolání Převzetí dítěte do péče nahrazující péči rodičů Pozůstalostní dávky důchodového pojištění Vdovský důchod Podmínky nároku na vdovský důchod Výše vdovského důchodu Vdovecký důchod Podmínky nároku na vdovecký důchod Výše vdoveckého důchodu Sirotčí důchod Podmínky nároku na sirotčí důchod Výše sirotčího důchodu Další specifika týkající se pozůstalostních důchodů Řízení o prohlášení za mrtvého Souběh nároků na důchody a jejich výplatu Registrované partnerství...36 Závěr...37 Resumé...39 Seznam použité literatury...40 Seznam příloh

5 Úvod Téma mé bakalářské práce má název Pozůstalostní dávky. V úvodu své bakalářské práce se budu nejdříve zabývat stručnou charakteristikou sociálního zabezpečení; jeho třemi subsystémovými součástmi, a to sociálním pojištěním, státní sociální podporou a sociální pomocí. Zaměřím se zejména na důchodové zabezpečení jako jeho nedílnou součást. Dále svoji pozornost budu věnovat organizačnímu zajištění provádění důchodového pojištění včetně vymezení působnosti České správy sociálního zabezpečení ve věcech důchodového pojištění. Vzhledem k tomu, ţe cílem mé bakalářské práce je vytvoření uceleného přehledu pozůstalostních dávek důchodového pojištění, budu hlavní pozornost věnovat těmto dávkám. Uvedu druhy dávek důchodového pojištění, právní důsledky smrti a další významné právní skutečnosti mající vliv na nárok na pozůstalostní dávky. Práce bude členěná do několika kapitol a podkapitol. Těţiště této práce bude v šesté kapitole, kde se budu zabývat rozdělením pozůstalostních dávek důchodového pojištění. Ve své práci rozeberu současnou právní úpravu pozůstalostních dávek důchodového pojištění, včetně podrobného rozboru základních pojmů, na nichţ jsou tyto dávky budovány. V závěru své bakalářské práce uvedu další specifika týkající se pozůstalostních dávek důchodového pojištění

6 1 Charakteristika sociálního zabezpečení Sociální zabezpečení je soubor institucí, zařízení a opatření, jejichţ prostřednictvím se zabezpečují občané pro případ nemoci, mateřství, výchovy dětí, stáří, invalidity a ztráty ţivitele. Z hlediska jednotlivce je sociální zabezpečení forma společenské pomoci, která ho buď finančně, nebo naturálně podporuje v určitých společností uznaných ţivotních situacích. 1 Pojem sociálního zabezpečení má svou vnitřní strukturu a zahrnuje několik vnitřních subsystémů. Někdy také hovoříme o tzv. třech pilířích sociálního zabezpečení neboli o třech systémových součástech sociálního zabezpečení, a to o sociálním pojištění, státní sociální podpoře a sociální pomoci. 1.1 Sociální pojištění Sociální pojištění řeší situace, na které je moţno se dopředu připravit odloţením části peněz k přiměřenému řešení budoucí sociální situace, a to pomocí dávek nahrazujících příjem. Tyto situace mají buď krátkodobý charakter, jako je např. vlastní nemoc, ošetřování člena rodiny, těhotenství a mateřství, ty řeší nemocenské pojištění. Nebo mohou mít dlouhodobý charakter, jako je stáří, invalidita, ovdovění a osiření, ty pak řeší důchodové pojištění. Obě formy pojištění z hlediska naturálního charakteru (pobyt v nemocnici, návštěva lékaře a poskytnutí léků) doplňuje zdravotní pojištění. 2 Financování sociálního pojištění je obvykle prováděno z příspěvků pojištěnců a zaměstnavatelů a z příspěvků státu. 1.2 Státní sociální podpora Státní sociální podpora (téţ nazývaná v obecné teorii sociálním zaopatřením) se vztahuje na sociální situace, které jsou obecně společností akceptovány a povaţovány za potřebné k řešení. Jedinec nebo sociální skupina k tomu, aby čerpali plnění z této oblasti, nemusejí v předstihu být účastni nějakého pojistného systému ani předem odkládat část finančních prostředků k zajištění budoucích potřeb. Tato systémová součást nastupuje, jakmile nastane ona předvídaná sociální událost, která je v zájmu 1 ČERNÁ, J., TRINNEROVÁ, D., VACÍK, A. Právo sociálního zabezpečení. 2. rozšířené vydání. Plzeň: Aleš Čeněk, s. ISBN ČERNÁ, J., TRINNEROVÁ, D., VACÍK, A. Právo sociálního zabezpečení. 2. rozšířené vydání. Plzeň: Aleš Čeněk, s. ISBN

7 apod. 3 Státní sociální podpora je zaloţena na nejširší solidaritě a je plně financována ze společnosti. Obvykle je tato oblast zaměřena na podporu dětí a rodin, sociální prevenci státního rozpočtu. 1.3 Sociální pomoc Sociální pomoc neboli sociální péče je třetí samostatnou součástí sociálního zabezpečení. Hlavním cílem sociální pomoci je zajistit pomoc a podporu lidem, kteří se ocitli v nepříznivé sociální situaci a nejsou schopni tuto situaci vyřešit za pomoci svých vlastních prostředků či za pomoci své rodiny. Také sociální pomoc je plně financována ze státního rozpočtu a zaloţena na nejširší solidaritě. 3 GREGOROVÁ, Z. Důchodové systémy. Brno: Masarykova univerzita v Brně, s. ISBN

8 2 Důchodové pojištění Důchodovým pojištění se rozumí okruh právních vztahů, jejichţ vznik, změna nebo zánik jsou podmíněny existencí sociální události spočívající v dosaţení určitého věku, existenci dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu nebo smrti ţivitele, tedy vztahů upravujících zejména hmotněprávní podmínky nároků na důchodové dávky a podmínky plnění pojistné povinnosti a procesních vztahů organizace a řízení. 4 Vlivem historického vývoje nejsou otázky důchodového pojištění soustředěny v jednom zákoně, ale jsou upraveny ve třech základních zákonech. Zákon č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění, ve znění pozdějších předpisů, upravuje nároky na důchody, popisuje postup při stanovení jejich výše, upravuje výplatu důchodů při souběhu nároků na více důchodů a další obecné otázky týkající se nároků na důchody a jejich výplatu. Zákon č. 582/1991 Sb., o organizaci a provádění sociálního zabezpečení, ve znění pozdějších předpisů, upravuje otázky organizace a prováděním důchodového pojištění, povinnosti pojištěnců, zaměstnavatelů, příjemců důchodů a jejich odpovědnosti. Zákon č. 589/1992 Sb., o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů, upravuje pojistné na důchodové pojištění, tj. například okruh poplatníků, stanovení výše pojistného, způsob jeho odvodu nebo sankce za porušení stanovených povinností. Základy práva důchodového pojištění je třeba hledat aţ v 18. století za vlády Marie Terezie. V této bylo také poprvé zavedeno pensijní zaopatření pro státní úředníky. Skutečný rozvoj práva důchodového pojištění lze však datovat de facto aţ do období první republiky. 5 4 BREJCHA, A., ŠANTRŮČEK, V. Právo důchodového pojištění. Praha: Linde, s. ISBN BREJCHA, A., ŠANTRŮČEK, V. Právo důchodového pojištění. Praha: Linde, s. ISBN

9 3 Vymezení působnosti České správy sociálního zabezpečení Podle zákona č. 582/1991 Sb., o organizaci a provádění sociálního zabezpečení, ve znění pozdějších předpisů, provádí sociální zabezpečení orgány sociálního zabezpečení. Orgány sociálního zabezpečení jsou: Ministerstvo práce a sociálních věcí Česká správa sociálního zabezpečení okresní správy sociálního zabezpečení Ministerstvo vnitra Ministerstvo spravedlnosti Ministerstvo obrany Ministerstvo vnitra provádí, řídí a kontroluje důchodové pojištění příslušníků Policie České republiky, příslušníků Hasičského záchranného sboru České republiky, příslušníků Bezpečnostní informační sluţby a příslušníků Úřadu pro zahraniční styky a informace. Ministerstvo spravedlnosti provádí, řídí a kontroluje důchodové pojištění příslušníků Vězeňské sluţby České republiky. Ministerstvo obrany pak provádí, řídí a kontroluje důchodové pojištění vojáků z povolání a vojáků, kteří jsou po dobu činné sluţby hmotně zabezpečeni jako vojáci z povolání. Orgány Ministerstva vnitra, Ministerstva spravedlnosti a Ministerstva obrany rozhodují v oboru své působnosti o dávkách důchodového pojištění shora uvedených osob a provádějí výplatu těchto důchodových dávek, jestliţe a) občan byl příslušníkem ozbrojených sil po dobu aspoň 20 let, b) jde o 1) příslušníka ozbrojených sil, který v době sluţby splnil podmínky nároku na starobní důchod, 2) příslušníka ozbrojených sil, kterému ke dni 31. prosince 1992 trval sluţební poměr a k tomuto dni konal sluţbu alespoň po dobu 15 let, 3) příslušníka ozbrojených sil, který v době sluţby nebo nejpozději do dvou roků od jejího skončení splnil podmínky nároku na invalidní důchod - 9 -

10 anebo se stal invalidním následkem úrazu nebo onemocnění vzniklých při výkonu sluţby nebo v přímé souvislosti s ním, 4) příslušníka ozbrojených sil, který pobíral výsluhový příspěvek nebo příspěvek za sluţbu podle zvláštních právních předpisů alespoň ke dni předcházejícímu dni vzniku nároku na důchod, 5) občana, který konal ve sluţebním poměru sluţbu ve zpravodajských sluţbách podle zvláštního právního předpisu, 6) vdovský, vdovecký nebo sirotčí důchod po příslušníkovi ozbrojených sil, který zemřel v době sluţby nebo nejpozději do dvou roků od jejího skončení nebo splnil podmínku uvedenou v písmenu a), nebo po občanech uvedených v bodech 1 aţ 5. Ministři vnitra, spravedlnosti a obrany mohou v oboru své působnosti odstraňovat tvrdosti, které by se vyskytly při provádění sociálního zabezpečení příslušníků ozbrojených sil. Česká správa sociálního zabezpečení a) rozhoduje 1) o dávkách důchodového pojištění, pokud není v zákoně č. 582/1991 Sb., o organizaci a provádění sociálního zabezpečení, ve znění pozdějších předpisů, stanoveno, ţe o nich rozhoduje jiný orgán sociálního zabezpečení, a zařizuje výplatu těchto dávek, 2) o povinnosti občana vrátit dávku důchodového pojištění poskytnutou neprávem nebo v nesprávné výši, pokud je o této dávce oprávněna rozhodnout, 3) o povinnosti zaměstnavatele nahradit neprávem vyplacené částky na dávce důchodového pojištění, pokud je o této dávce oprávněna rozhodnout 4) o odvolání ve věcech, v nichţ v prvním stupni rozhodla okresní správa sociálního zabezpečení, 5) o odstranění tvrdostí, které by se vyskytly při provádění sociálního zabezpečení, pokud jí bylo v jednotlivých případech svěřeno 6) o převodu důchodových práv podle 105a zákona o důchodovém pojištění a zařizuje tyto převody,

11 b) vymáhá neprávem vyplacené částky na dávkách důchodového pojištění; přitom je oprávněna provádět správní výkon rozhodnutí ve věcech důchodového pojištění, c) jedná před soudem v řízení o přezkoumání rozhodnutí ve věcech sociálního zabezpečení, d) plní úkoly při výplatě dávek sociálního zabezpečení do ciziny, e) řídí a kontroluje činnost okresních správ sociálního zabezpečení, f) zajišťuje plnění úkolů vyplývajících z práva Evropských společenství a plnění úkolů vyplývajících z mezinárodních smluv v oblasti důchodového pojištění, g) zajišťuje vydávání tiskopisů předepsaných podle zákona č. 582/1991 Sb., o organizaci a provádění sociálního zabezpečení, ve znění pozdějších předpisů, h) vede registr pojištěnců důchodového pojištění, i) vyrozumívá okresní správu sociálního zabezpečení o tom, ţe občan, který je dočasně práce neschopným, byl uznán invalidním na základě soudního řízení o ţalobě, j) zajišťuje podklady k posuzování zdravotního stavu v rozsahu vyplývajícím z přímo pouţitelných předpisů Evropské unie a z mezinárodních smluv, k) posuzuje zdravotní stav v rozsahu stanoveném zákonem č. 582/1991 Sb., o organizaci a provádění sociálního zabezpečení, ve znění pozdějších předpisů. 3.1 Česká správa sociálního zabezpečení Česká správa sociálního zabezpečení je samostatnou rozpočtovou organizací podřízenou Ministerstvu práce a sociálních věcí. Byla ustavena, s účinností od 1. září 1990, zákonem ČNR č. 210/1990 Sb., o změnách v působnosti orgánů České republiky a o změně zákona č. 20/1966 Sb., o péči o zdraví lidu, kterým byl novelizován zákon ČNR č. 114/1988 Sb., o působnosti orgánů ČSR v sociálním zabezpečení. Česká správa sociálního zabezpečení je v souladu s ustanovením 3 zákona č. 219/2000 Sb., o majetku České republiky a jejím vystupování v právních vztazích organizační sloţkou státu, není tedy samostatnou právnickou osobou. Tím však není dotčena její působnost podle zvláštních právních předpisů (zejména z oblasti sociálního zabezpečení) a její jednání v těchto případech je jednáním státu. Česká správa sociálního zabezpečení fakticky vznikla sloučením Úřadu důchodového zabezpečení v

12 Praze, České správy nemocenského pojištění a Správy nemocenského pojištění Svazu českých a moravských výrobních druţstev. 6 Česká správa sociálního zabezpečení je největší a zcela výjimečnou finančně správní institucí státní správy ČR. Spravuje věci téměř 8 milionů pojištěnců, z toho je více neţ 2,5 milionu důchodců. Vyplácí přes 3 miliony důchodů a také nemocenské dávky. Do státního rozpočtu přispívá Česká správa sociálního zabezpečení víc neţ 35 %. Jde o peníze, které pravidelně vybírá na pojistném na sociální zabezpečení a příspěvky na státní politiku zaměstnanosti. 7 Sídlem České správy sociálního zabezpečení je Praha. V jejím čele je ústřední ředitel, kterého jmenuje a odvolává ministr práce a sociálních věcí

13 4 Druhy dávek důchodového pojištění Důchodové pojištění tvoří tyto důchody: starobní invalidní vdovský a vdovecký sirotčí. Základní sociální událostí, kterou je podmíněn nárok na starobní důchod, je dosaţení určitého věku, nárok na invalidní důchod je podmíněn nepříznivým zdravotním stavem a nárok na vdovský, vdovecký a sirotčí důchod náleţí při smrti ţivitele. Důchody z důchodového pojištění můţeme rozdělit na důchody přímé, tj. důchody starobní a invalidní, a na důchody odvozené, tj. důchody vdovské, vdovecké a sirotčí (důchody pozůstalých). Rozdíl mezi přímými a odvozenými důchody je ten, ţe důchody přímé se vyměřují v závislosti na dobách pojištění a výši výdělků (výpočtového základu) oprávněného, zatímco odvozené důchody (jejich procentní výměra) se stanoví z přímého důchodu (jeho procentní výměry), který pobíral zemřelý nebo na který by měl zemřelý nárok. 8 Za přímé důchody se povaţují důchody: starobní invalidní. Odvozené důchody jsou tzv. dávky pozůstalostní: vdovský a vdovecký sirotčí. 8 PŘIB, J., VOŘÍŠEK, V. Důchodové předpisy s komentářem. 6. aktualizované vydání. Olomouc: Anag, s. ISBN

14 5 Právní důsledky smrti a další významné právní skutečnosti mající vliv na nárok na pozůstalostní dávky Stejně jako v jiných odvětvích práva, je i v právu důchodového pojištění smrt jednou z relevantních právních událostí. Smrt je dokonce jednou ze základních právních událostí, jíţ jsou podmíněny nároky na pozůstalostní dávky důchodového pojištění. 9 Úmrtní list vystavuje úmrtní matrika matričního obvodu, na jehoţ území občan zemřel. Rozhodující tedy není poslední trvalé bydliště zemřelého, nýbrţ místo úmrtí. K vystavení úmrtního listu musí pozůstalý předloţit občanský průkaz zemřelého, průkaz zdravotní pojišťovny a list o prohlídce zemřelého. List o prohlídce mrtvého neboli tzv. ohledací list vystavuje lékař, který byl přivolán k zemřelému. Zápis do knihy úmrtí se provede na základě tohoto listu o prohlídce mrtvého nebo pravomocného rozhodnutí soudu o prohlášení fyzické osoby za mrtvou. Právo důchodového pojištění spojuje nárok na pozůstalostní dávku důchodového pojištění s dalšími okolnostmi, které vyjadřují určitou vlastnost subjektu. Mezi tyto skutečnosti patří: nezaopatřenost dítěte soustavná příprava dítěte na budoucí povolání převzetí dítěte do péče nahrazující péči rodičů 5.1 Nezaopatřenost dítěte Za nezaopatřené dítě se pro účely zákona č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění, ve znění pozdějších předpisů, povaţuje dítě do skončení povinné školní docházky, a poté, nejdéle však do 26. roku věku, jestliţe se a) soustavně připravuje na budoucí povolání b) nemůţe soustavně připravovat na budoucí povolání nebo vykonávat výdělečnou činnost pro nemoc nebo úraz, nebo 9 BREJCHA, A., ŠANTRŮČEK, V. Právo důchodového pojištění. Praha: Linde, s. ISBN

15 c) z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu je neschopno vykonávat výdělečnou činnost. Po skončení povinné školní docházky se do 18. roku věku povaţuje za nezaopatřené dítě také dítě, které je vedeno v evidenci úřadu práce jako uchazeč o zaměstnání a nemá nárok na podporu v nezaměstnanosti nebo podporu při rekvalifikaci. Od 1. ledna 2010 se za nezaopatřené dítě nepovaţuje dítě, které je poţivatelem invalidního důchodu pro invaliditu třetího stupně. 5.2 Soustavná příprava na budoucí povolání Za soustavnou přípravu na budoucí povolání se pro účely zákona č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění, ve znění pozdějších předpisů, povaţuje a) studium na středních a vysokých školách v České republice, s výjimkou dálkového, distančního, večerního a kombinovaného studia, je-li dítě v době takového studia výdělečně činné alespoň v rozsahu zakládajícím účast na pojištění nebo pobírá-li podporu v nezaměstnanosti nebo podporu při rekvalifikaci, a studia po dobu výkonu vojenské základní (náhradní) sluţby, civilní sluţby nebo za trvání sluţebního poměru příslušníků ozbrojených sil; za studium na středních a vysokých školách v České republice se povaţuje téţ studium na středních a vysokých školách v cizině, pokud podle rozhodnutí Ministerstva školství, mládeţe a tělovýchovy je postaveno na roveň studia na středních a vysokých školách v České republice, b) teoretická a praktická příprava pro zaměstnání nebo jinou výdělečnou činnost osob se zdravotním postiţením prováděná podle předpisů o zaměstnanosti. Středními školami se pro účely zákona č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění, ve znění pozdějších předpisů, rozumí střední školy a konzervatoře, jsou-li zapsány do rejstříku škol a školských zařízení. Střední školy zřizované ministerstvy obrany, vnitra a spravedlnosti se povaţují za střední školy i po dobu, po kterou nejsou zapsány do rejstříku škol a školských zařízení

16 Studiem na vysokých školách se pro účely zákona č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění, ve znění pozdějších předpisů, rozumí studium na vysokých školách v bakalářském, magisterském a doktorském studijním programu. Soustavná příprava dítěte na budoucí povolání na střední škole začíná nejdříve od počátku školního roku prvního ročníku školy. Jestliţe ţák začal plnit studijní povinnosti před tímto dnem, začíná jeho soustavná příprava na budoucí povolání dnem, kdy začal tyto povinnosti plnit. Za soustavnou přípravu dítěte na budoucí povolání na střední škole se povaţuje také a) doba od skončení výuky v jednom školním roce do počátku následujícího školního roku, jestliţe dítě pokračuje bez přerušení v dalším studiu, b) doba od úspěšného vykonání závěrečné nebo maturitní zkoušky, je-li tato zkouška konána v měsíci květnu nebo červnu, do konce období školního vyučování školního roku, v němţ byla taková zkouška konána; to platí téţ, byloli v měsíci květnu nebo červnu konáno absolutorium, c) doba školních prázdnin bezprostředně navazujících na skončení studia nebo dobu uvedenou v písmenu b), pokud dítě po celý kalendářní měsíc nevykonává výdělečnou činnost v rozsahu zakládajícím účast na pojištění, ani nepobírá podporu v nezaměstnanosti nebo podporu při rekvalifikaci, nestalo-li se studentem vysoké školy; to neplatí, pokud poslední ročník studia probíhal po dobu výkonu vojenské základní (náhradní) sluţby nebo za trvání sluţebního poměru příslušníků Policie České republiky, Vězeňské sluţby České republiky, Bezpečnostní informační sluţby, Úřadu pro zahraniční styky a informace, Celní správy České republiky a Hasičského záchranného sboru České republiky, vojáků z povolání a státních zaměstnanců podle sluţebního zákona. Soustavná příprava dítěte na budoucí povolání na vysoké škole začíná nejdříve dnem, kdy se dítě stává studentem vysoké školy, a končí dnem, kdy dítě ukončilo vysokoškolské studium. Za soustavnou přípravu dítěte na budoucí povolání se povaţuje také a) doba od skončení studia na střední škole do dne, kdy se dítě stalo studentem vysoké školy, jestliţe dítě pokračuje bez přerušení v dalším studiu, b) kalendářní měsíc, v němţ dítě ukončilo studium na vysoké škole, a dále kalendářní měsíc následující po kalendářním měsíci, v němţ dítě ukončilo

17 studium na vysoké škole, pokud dítě po celý tento měsíc nevykonává výdělečnou činnost v rozsahu zakládajícím účast na pojištění ani nepobírá podporu v nezaměstnanosti nebo podporu při rekvalifikaci, c) doba od ukončení studia na vysoké škole do dne, kdy se dítě stalo studentem téţe nebo jiné vysoké školy, pokud studium na téţe nebo jiné vysoké škole bezprostředně navazuje na ukončení studia na vysoké škole, nejdéle však doba tří kalendářních měsíců následujících po kalendářním měsíci, v němţ dítě ukončilo studium na vysoké škole. 5.3 Převzetí dítěte do péče nahrazující péči rodičů Okolnost, ţe dítě bylo převzato do péče nahrazující péči rodičů, je zvláštní právní skutečnost, která má vliv především v souvislosti s posouzením nároku na pozůstalostní dávky důchodového pojištění. 10 Za dítě převzaté do trvalé péče nahrazující péči rodičů se povaţuje dítě: jeţ bylo převzato do takové péče na základě rozhodnutí příslušného orgánu, dítě manţela, kterému bylo svěřeno do výchovy rozhodnutím soudu nebo na základě dohody rodičů schválené soudem, dítě manţela, nemá-li druhý z rodičů rodičovskou zodpovědnost, dítě manţela, zemřel-li druhý rodič dítěte nebo není-li znám, dítě, jeţ bylo převzato do péče na základě rozhodnutí orgánu sociálně-právní ochrany dětí nebo dřívějšího příslušného orgánu o svěření dítěte do péče budoucího osvojitele nebo do péče osoby, která má zájem stát se pěstounem, dítě, jeţ bylo převzato do péče na základě předběţného opatření vydaného v rámci řízení o svěření dítěte do výchovy. 10 BREJCHA, A., ŠANTRŮČEK, V. Právo důchodového pojištění. Praha: Linde, s. ISBN

18 6 Pozůstalostní dávky důchodového pojištění Vdovský, vdovecký a sirotčí důchod jsou dávkami důchodového pojištění podmíněnými existencí sociální události spočívající ve smrti ţivitele. Při sepisování ţádostí o pozůstalostní dávky důchodového pojištění je nutné na příslušné okresní správě sociálního zabezpečení předloţit občanský průkaz ţadatele, úmrtní list, oddací list, případně rodné listy dětí, které ţádají po zemřelém o přiznání sirotčího důchodu. Sirotčí důchody nezletilých dětí se vyplácejí spolu s vdovským (vdoveckým) důchodem, pod rodným číslem ţijícího rodiče, případně, u oboustranných sirotků, pod rodným číslem posledně zemřelého rodiče. Po nabytí způsobilosti dítěte k právním úkonům můţe kdykoliv sirotek poţádat plátce dávky důchodového pojištění, aby byl sirotčí důchod vyplácen do jeho rukou. Neučiní-li tak, vyplácí se sirotčí důchod i nadále dosavadnímu příjemci. S účinností od 1. ledna 2010 došlo v souvislosti s přijetím zákona č. 306/2008 Sb., kterým se mění zákon č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění, ve znění účinném do , k některým změnám při posuzování nároků na pozůstalostní dávky. Vzhledem k tomu, ţe ještě poměrně dlouhou dobu bude docházet k prolínání posuzování nároků na pozůstalostní důchody podle přechodného ustanovení č. II bod 6 a 7 zákona č. 306/2008 Sb., budu se níţe ve své práci věnovat jak nárokům na pozůstalostní dávky důchodového pojištění do 31. prosince 2009, tak i od 1. ledna Vdovský důchod Vdovský důchod je koncipován jako dávka, která má přispět ţeně k vyrovnání ţivotní úrovně po zániku manţelství v důsledku úmrtí manţela. Jeho účelem je po stanovenou dobu a za stanovených podmínek částečně kompenzovat ztrátu příjmu manţela. Předpokládá se, ţe hlavním zdrojem příjmu ţen v produktivním věku je obdobně jako u muţů pracovní příjem z vlastní výdělečné činnosti BREJCHA, A., ŠANTRŮČEK, V. Zákon o důchodovém pojištění. Komentář. Praha: Codex, s. ISBN

19 6.1.1 Podmínky nároku na vdovský důchod Podle 49 odst. 1 zákona č. 155/1995 Sb., ve znění účinném do 31. prosince 2009, měla vdova nárok na vdovský důchod po manţelovi, který a) byl poţivatelem starobního, plného invalidního nebo částečného invalidního důchodu, nebo b) splnil ke dni smrti podmínku potřebné doby pojištění pro nárok na plný invalidní důchod nebo podmínky nároku na starobní důchod anebo zemřel následkem pracovního úrazu. V souvislosti s přijetím zákona č. 306/2008 Sb., kterým se mění zákon č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění, ve znění účinném do , se od 1. ledna 2010 podmínky nároku na vdovský důchod nemění, právní úprava pouze reaguje na změny týkající se invalidního důchodu, tedy ţe namísto plného invalidního důchodu a částečného invalidního důchodu náleţí jen jeden druh důchodu, a to invalidní důchod. Vdova má od 1. ledna 2010 tedy nárok na vdovský důchod po manţelovi, jestliţe zemřelý: - pobíral starobní důchod, nebo - pobíral invalidní důchod, nebo - ke dni smrti splnil podmínku potřebné doby pojištění pro nárok na invalidní důchod, nebo - ke dni smrti splnil podmínky nároku na starobní důchod, nebo - zemřel následkem pracovního úrazu. Vdovský důchod náleţí po dobu jednoho roku od smrti manţela. Podle 50 odst. 2 zákona č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění, ve znění účinném do , měla po uplynutí uvedené doby vdova do 31. prosince 2009 nárok na vdovský důchod, jestliţe a) pečovala o nezaopatřené dítě, b) pečovala o dítě, které bylo závislé na péči jiné osoby ve stupni II (středně těţká závislost) nebo stupni III (těţká závislost) anebo stupni IV (úplná závislost),

20 c) pečovala o svého rodiče nebo rodiče zemřelého manţela, který s ní ţil v domácnosti a byl závislý na péči jiné osoby ve stupni II (středně těţká závislost) nebo stupni III (těţká závislost) anebo stupni IV (úplná závislost), d) byla plně invalidní, nebo e) dosáhla věku 55 let nebo důchodového věku, byl-li důchodový věk niţší. S účinností od 1. ledna 2010 se změnil věk, kterého musí vdova dosáhnout, aby náleţel vdovský důchod i po uplynutí jednoho roku od smrti manţela. Na rozdíl od právní úpravy platné před 1. lednem 2010 jiţ pro nárok na vdovský důchod po uplynutí jednoho roku od smrti manţela není rozhodující dosaţení věku 55 let, ale dosaţení věku o 4 roky niţšího neţ činí důchodový věk stanovený podle 32 zákona č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění, ve znění pozdějších předpisů, pro muţe stejného data narození, pokud skutečný důchodový věk s ohledem na počet vychovaných dětí není niţší (blíţe důchodová tabulka č. I). Podmínky nároku na vdovský důchod po uplynutí jednoho roku od smrti manţela od 1. ledna 2010 podle 50 odst. 2 zákona č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění, ve znění pozdějších předpisů, tedy jsou: - péče o nezaopatřené dítě - péče o dítě, které je závislé na péči jiné osoby ve stupni II (středně těţká závislost) nebo stupni III (těţká závislost) anebo stupni IV (úplná závislost), - péče o svého rodiče nebo rodiče zemřelého manţela, který s ní ţije v domácnosti a je závislý na péči jiné osoby ve stupni II (středně těţká závislost) nebo stupni III (těţká závislost) anebo stupni IV (úplná závislost), - invalidita třetího stupně - dosaţení alespoň věku o 4 roky niţšího, neţ činí důchodový věk stanovený podle 32 zákona č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění, ve znění pozdějších předpisů, pro muţe stejného data narození nebo důchodového věku, je-li důchodový věk niţší. Dítětem podle shora uvedených skutečností se rozumí dítě, které má po zemřelém jedinci nárok na sirotčí důchod, a dítě, které bylo v rodině zemřelého vychováváno, jde-li o vlastní (osvojené) dítě vdovy nebo bylo-li dítě aspoň jedním z nich převzato do dne smrti manţela do trvalé péče nahrazující péči rodičů

21 V zákoně č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění, ve znění pozdějších předpisů, ani v ţádném souvisejícím předpisu není jednoznačně časově vymezen pojem bylo v rodině zemřelého vychováváno. V podstatě se však dá říci, ţe tato výchova v rodině zemřelého má mít dlouhodobější charakter. Podle právního názoru, který vyslovil Nejvyšší správní soud ve svém rozsudku ze dne 25. října 2006, sp. zn. 3 Ads 76/ , ţila-li ţena jako matka nezaopatřených dětí řadu let s jiným muţem ve společné domácnosti spolu se svými nezaopatřenými dětmi a manţelství bylo uzavřeno jeden den před smrtí tohoto muţe, není splněna podmínka, ţe nezaopatřené dítě bylo vychováváno v rodině zemřelého. Nejvyšší správní soud ve svém rozsudku konstatoval, ţe nelze k dlouholetému souţití ţeny a zemřelého muţe přihlédnout, neboť rodina vzniká aţ uzavřením manţelství, které bylo ve shora uvedeném případě uzavřeno pouhý den před smrtí muţe. Od 1. ledna 2010 došlo ke změnám, souvisejícím se změnou pojmů dítě a nezaopatřené dítě. Za dítě převzaté do trvalé péče nahrazující péči rodičů se nově povaţuje i dítě, které bylo převzato do péče na základě předběţného opatření vydaného v rámci řízení o svěření dítěte do výchovy. Dále je nově stanoveno, ţe za nezaopatřené dítě se nepovaţuje dítě (i kdyby studovalo), které je poţivatelem invalidního důchodu pro invaliditu třetího stupně. To platí i tehdy, jestliţe je vyplácen obdobný důchod od cizího nositele pojištění. Za nezaopatřené dítě je však třeba povaţovat dítě, které je sice invalidní pro třetí stupeň invalidity, avšak invalidní důchod nepobírá. Nárok na vdovský důchod vznikne znovu, jestliţe se splní některá z podmínek 50 odst. 2 zákona č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění, ve znění pozdějších předpisů, do pěti roků po zániku dřívějšího nároku na vdovský důchod. Podle čl. II bod 7 zákona č. 306/2008 Sb. zůstane nárok na vdovský důchod přiznaný před 1. lednem 2010 zachován i po 31. prosincem 2009 za předpokladu, ţe vdova dosáhla před 1. lednem 2010 věku 55 let nebo důchodového věku, je-li niţší. Nárok na vdovský důchod přiznaný před 1. lednem 2010 zůstává zachován téţ, pokud vdova dosáhla věku 55 let sice po 31. prosinci 2009, ale v době, kdy splňovala podmínky nároku na tento důchod. Je-li nárok na vdovský důchod přiznaný před 1. lednem 2010 podmíněn péčí