Právo sociálního zabezpečení (bakalářské obory)

Transkript

1 Právo sociálního zabezpečení (bakalářské obory) Právní skutečnosti, sociální události Právní vztahy v sociálním zabezpečení Odpovědnost v sociálním zabezpečení JUDr. Martin Šimák, Ph.D.

2 Právní skutečnosti v sociálním zabezpečení právní skutečnost: právní důvod, na jehož základě vznikají, mění se či zanikají práva a povinnosti subjektů resp. právní vztahy, jejichž obsahem jsou tato práva a povinnosti působí právně relevantní následky např. vznik nároku na výplatu starobního důchodu je podmíněn (složená právní skutečnost): dosažením důchodového věku získáním potřebné doby pojištění podáním písemné žádosti

3 Právní skutečnosti, sociální události členění právních skutečností: a) na lidské vůli závislé právní úkon protiprávní jednání b) na lidské vůli nezávislé právní události protiprávní stavy

4 Sociální události sociální událost: právní skutečnost na lidské vůli nezávislá právní norma s ní spojuje vznik, změnu nebo zánik práv a povinností v právu soc. zabezpečení liší se mírou předvídatelnosti zda vůbec, případně kdy nastane víme, že nastane i kdy nastane (uplynutí lhůty) víme, že nastane, nevíme, kdy (smrt) nevíme, zda nastane, víme kdy (dosažení věku) nevíme, zda nastane ani kdy nastane (nemoc, úraz)

5 Sociální události základní sociální události: nemoc, úraz dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav invalidita těhotenství, mateřství nezaopatřenost dítěte dosažení určitého věku narození smrt nedostatečný příjem

6 Právní vztahy v sociálním zabezpečení vznik, změna zánik PV zákon + sociální událost právní vztahy (PV) v sociálním zabezpečení (druhy): PV nemocenského pojištění (vznik = vstup do zaměstnání; zánik = skončení zaměstnání) PV důchodového pojištění PV státní sociální podpory PV sociální péče PV veřejného zdravotního pojištění (vznik = narození, získání trvalého pobytu; zánik = úmrtí, ukončení trvalého pobytu) zabezpečovací princip vs. pojistný princip

7 Prvky právních vztahů sociálního zabezpečení prvky: subjekty, objekt, obsah A) Osoby (subjekty) nositelé práv a povinností poskytovatelé SZ (dávek, služeb) stát (orgány sociálního zabezpečení), obce, kraje, PO i FO soukromého práva příjemci SZ pouze fyzické osoby rozlišujeme u nich: 1) právní osobnost (způsobilost mít práva a povinnosti, právní subjektivita) 2) svéprávnost (způsobilost k právním úkonům, zahrnuje i způsobilost k protiprávním úkonům)

8 29 správního řádu - procesní způsobilost (1) Každý je způsobilý činit v řízení úkony samostatně (dále jen procesní způsobilost ) v tom rozsahu, v jakém mu zákon přiznává svéprávnost. Ustanovení 28 se použije obdobně. (2) Osoby omezené ve svéprávnosti nemají procesní způsobilost v rozsahu tohoto omezení. (3) Správní orgán může dát příležitost fyzické osobě, která nemá procesní způsobilost, aby se v průběhu řízení k věci vyjádřila. (4) V řízení, jehož účastníkem je nezletilé dítě, které je schopno formulovat své názory, postupuje správní orgán tak, aby byl zjištěn názor nezletilého dítěte ve věci. Za tím účelem správní orgán poskytne dítěti možnost, aby bylo vyslyšeno buď přímo, nebo prostřednictvím zástupce nebo příslušného orgánu sociálně-právní ochrany dětí. Vyžadujeli to zájem dítěte, lze jeho názor zjistit i bez přítomnosti rodičů nebo jiných osob zodpovědných za výchovu dítěte. V takovém případě správní orgán k úkonu přibere jinou vhodnou dospělou osobu. K názoru dítěte správní orgán přihlíží s přihlédnutím k jeho věku a rozumové vyspělosti. (5) Úkony týkající se společných věcí nebo práv činí účastníci společně, pokud ze zvláštního zákona nevyplývá něco jiného.

9 Právní vztahy v sociálním zabezpečení 1) Právní osobnost ( 15 NOZ) u orgánů sociálního zabezpečení se nezkoumá u fyzických osob vzniká narozením, zaniká smrtí 2) Způsobilost právně jednat (svéprávnost) - 15/2 NOZ u poskytovatelů dávek - orgánů sociálního zabezpečení - se nezkoumá (jejich pravomoc je daná zákonem) u poskytovatelů soc. služeb plná svéprávnost vzniká zletilostí ( 30 NOZ) u fyzických osob právní úprava není jednotná: v nemocenském pojištění: analogie se zákoníkem práce (vzniká dosažením 15 let věku ust. 6 ZP; 112 ZNP)

10 Právní vztahy v sociálním zabezpečení v důchodovém pojištění: plná svéprávnost vzniká dosažením zletilosti tj. od 18 let věku (ust. 3 ZDP ust. 30, 49 NOZ) v řízení o přiznání ID ukončením povinné školní docházky ve státní sociální podpoře: vzniká dosažením svéprávnosti ( 67 odst. 4 ZSSP) v řízení o rodičovský příspěvek a porodné vzniká i u nezletilého rodiče staršího 16ti let (ust. 67 ZSSP)

11 Právní vztahy v sociálním zabezpečení v sociální péči: vázáno na schopnost samostatně jednat (svéprávnost) PV dle zákona č. 108/2006 Sb. (příspěvek na péči - 23/1, sociální služby - 91/6), PV dle zákona č. 111/2006 Sb. (dávky pomoci v hmotné nouzi - 70) PV dle zákona č. 329/2011 Sb. (dávky pro osoby se zdravotním postižením - 19, 20 odst. 2, 22 odst. 3)

12 Právní vztahy v sociálním zabezpečení Osoby, které nejsou plně svéprávné ( 30, 31 NOZ) zastoupeny zákonným zástupcem (tj. u dítěte zpravidla rodič, jinak opatrovník) Zastoupení a násl. NOZ Zastoupení dítěte NOZ 3) Způsobilost protiprávně jednat (= způs. nést odpovědnost za vlastní protiprávní jednání) v rozsahu způsobilosti právně jednat

13 Omezení svéprávnosti přiznání svéprávnosti nezletilému ( 37 NOZ) zastoupení členem domácnosti ( 48 NOZ) omezení svéprávnosti ( 55 a násl. NOZ)

14 Právní vztahy v sociálním zabezpečení B) objekt: právně relevantní chování subjektů vztahů, které směřuje ke splnění podmínek nároku na dávku C) obsah: vzájemná práva a povinnosti subjektů právo orgánu SZ = povinnost FO a naopak nárok na dávku splněním hmotněprávních podmínek daných právními předpisy; nepromlčuje se, neprekluduje nárok na výplatu dávky nárok na dávku + podání písemné žádosti; promlčuje se resp. prekluduje

15 Odpovědnost v sociálním zabezpečení

16 Odpovědnostní vztahy mají sankční povahu vznikají sekundárně jako důsledek porušení primárních povinností sankční povaha spočívá např. v povinnosti: platit penále z dluhu na pojistném zaplatit pokutu za porušení povinnosti přihlásit zaměstnance k nemocenskému pojištění vrátit přeplatek na dávce 2 druhy odpovědnosti: 1) subjektivní odpovědnost 2) objektivní odpovědnost

17 Podmínky vzniku odpovědnosti a) protiprávní jednání subjektu (tj. porušení povinnosti, komisivní nebo omisivní) b) škoda příp. hrozba vzniku škody (např. vznik přeplatku na dávce, nedoplatku na pojistném) c) příčinná souvislost d) zavinění (alespoň nedbalost) pouze v případě subjektivní odpovědnosti zavinění prokazuje orgán SZ neprokáže-li, nevzniká odpovědnost ani povinnost (např. vrátit přeplatek)

18 Odpovědnost v sociálním zabezpečení v příp. tzv. objektivní odpovědnosti postačí: a) porušení povinnosti (např. oznamovací) b) vznik škody (např. přeplatku na dávce, nedoplatku na pojistném) c) příčinná souvislost zavinění se nezkoumá velký význam v SZ má úprava odpovědnosti za přeplatek na dávce

19 Příklady subjektivní odpovědnosti povinnost vrátit přeplatek na dávce sociální péče (příspěvek na mobilitu, příspěvek na zvláštní pomůcku) dle 28 zák. č. 329/2011 Sb. pokud příjemce přijal dávku, ačkoliv musel z okolností předpokládat nebo jinak způsobil, že dávka byla vyplacena neprávem nebo ve vyšší částce nárok na vrácení zaniká v objektivní lhůtě 10 let (tj. ode dne výplaty dávky) o povinnosti vrátit přeplatek rozhoduje úřad práce

20 Příklady subjektivní odpovědnosti povinnost vrátit přeplatek na dávce státní sociální podpory dle 62 zák. č. 117/1995 Sb. (kromě přeplatku na rodičovském příspěvku) o povinnosti vrátit rozhoduje úřad práce částku přeplatku lze srazit i z později vyplácené (i jiné) dávky SSP nárok na vrácení zaniká (prekluze) uplynutím 3 let ode dne výplaty dávky (objektivní lhůta)

21 Příklady subjektivní odpovědnosti povinnost vrátit přeplatek na důchodu (SD, ID ) dle ust. 118a odst. 1 zák. č. 582/1991 Sb. nárok na vrácení zaniká ((prekluze) uplynutím 5 let ode dne výplaty dávky (tj. objektivní lhůta) o povinnosti vrátit přeplatek rozhoduje orgán sociálního zabezpečení, který dávku (přeplatek) vyplatil přeplatek lze srazit v rámci exekuce např. ze mzdy, platu nebo i z jiného vypláceného důchodu

22 Příklady subjektivní odpovědnosti povinnost vrátit přeplatek na dávce nemocenského pojištění z důvodu nesplnění uložené povinnosti dle ust. 124 odst. 1 zák. č. 187/2006 Sb. nárok na vrácení zaniká ((prekluze) uplynutím 5 let ode dne výplaty dávky (tj. objektivní lhůta) o povinnosti vrátit přeplatek rozhoduje orgán sociálního zabezpečení, který dávku (přeplatek) vyplatil (tj. OSSZ, MSSZ, PSSZ)

23 Příklady objektivní odpovědnosti povinnost vrátit přeplatek na nemocenském dle ust. 124 odst. 2 zák. č. 187/2006 Sb. např. výplata nemocenského pojištěnci, kterému vznikl nárok na výplatu starobního důchodu nebo pracujícímu pojištěnci, který současně pobírá starobní důchod, bylo vypláceno nemocenské i po uplynutí podpůrčí doby (70 resp. 63 dní)

24 Příklady objektivní odpovědnosti povinnost vrátit přeplatek na starobním důchodu dle ust. 118a odst. 2 zák. č. 582/1991 Sb. při nesplnění zákonných podmínek pro výplatu starobního důchodu, byl-li důchod již vyplacen např. předčasný důchod vs. příjem z výdělečné činnosti přeplatek na sirotčím důchodu - v případě výplaty důchodu po zániku nároku z důvodu dosažení 26. roku věku přeplatek na vdovském/vdoveckém důchodu - v případě výplaty důchodu po zániku nároku z důvodu uzavření nového manželství

25 Příklady objektivní odpovědnosti povinnost vrátit přeplatek na rodičovském příspěvku při nesplnění podmínek nároku na rodičovský příspěvek (ust. 62 ZSSP) např. umístění dítěte do MŠ na dobu delší než připouští ZSSP jsou-li splněny zákonné podmínky vzniku odpovědnosti, tzn.: včetně prokázání zavinění u subjektivní odpovědnosti resp. jde o případ objektivní odpovědnosti vzniká povinnost příjemce vrátit neprávem vyplacené částky dávek, zaplatit nedoplatek..

26 Příklady objektivní odpovědnosti povinnost zaplatit nedoplatek na pojistném + penále (0,05 % za 1 den prodlení) při nezaplacení pojistného na SZ včas a ve správné výši dle ust. 20 zákona č. 589/1992 Sb. vedle povinnosti doplatit dlužné pojistné (jistinu) vzniká i nová povinnost zaplatit penále (0,025 % za 1 den prodlení)