platební bilance 2007

Transkript

1 platební bilance 2007

2 OBSAH I. SOUHRNNÁ ČÁST 1 II. PODROBNÁ ČÁST 3 1. BĚŽNÝ ÚČET PLATEBNÍ BILANCE OBCHODNÍ BILANCE Směnné relace BILANCE SLUŽEB BILANCE VÝNOSŮ BĚŽNÉ PŘEVODY 7 2. KAPITÁLOVÝ ÚČET 8 3. FINANČNÍ ÚČET PŘÍMÉ ZAHRANIČNÍ INVESTICE České přímé investice v zahraničí Přímé zahraniční investice v ČR Výnosy z přímých zahraničních investice v ČR PORTFOLIOVÉ INVESTICE Vývoj na peněžních a kapitálových trzích Portfoliové investice 10 BOX Dopad změn úrokového diferenciálu na vývoj portfoliových investic u dluhových cenných papírů FINANČNÍ DERIVÁTY OSTATNÍ INVESTICE VÝVOJ DEVIZOVÝCH REZERV V ČNB INVESTIČNÍ POZICE, ZAHRANIČNÍ DLUH, DLUHOVÁ SLUŽBA INVESTIČNÍ POZICE ZAHRANIČNÍ ZADLUŽENOST DLUHOVÁ SLUŽBA 13 III. PŘÍLOHY Příloha č. 1 FinančnÍ toky mezi Českou republikou a Evropskou unií v roce Příloha č. 2 Vývoj kurzu koruny 17 Příloha č. 3 Dluhové indikátory vnější stability 20 Příloha č. 4 Platební bilance 21 Příloha č. 5 Platební bilance 23 Příloha č. 6 Přímé investice ve vztahu k zahraničí 27 Příloha č. 7 Portfoliové investice 32 Příloha č. 8 Investiční pozice vůči zahraničí 35 Příloha č. 9 Zahraniční zadluženost 38 Příloha č. 10 Dluhová služba ČR 44

3 I. SOUHRNNÁ ČÁST 1 HLAVNÍ VÝVOJOVÉ TRENDY Běžný účet a kapitálový účet platební bilance Pasivum běžného účtu platební bilance dosáhlo deficitu 88,9 mld. Kč vlivem schodku bilance výnosů, který převýšil přebytek obchodní bilance a bilance služeb. Do meziročního poklesu schodku běžného účtu platební bilance v roce 2007 na 2,5 % HDP se promítlo zlepšení přebytku výkonové bilance (saldo bilance zboží a služeb) na 4,9 % HDP. Opačným směrem působily vyšší výnosy z přímých investic pro zahraniční vlastníky a růst pasiva soukromých transferů ve vztahu k zahraničí. Přebytek obchodní bilance se zbožím byl v roce 2007 výsledkem růstu zahraniční poptávky především v sousedních zemích Evropské unie, rozšíření výrobních kapacit orientovaných na vývoz v důsledku přílivu přímých zahraničních investic do České republiky a zlepšení směnných relací. Růst přebytku obchodní bilance k zemím Evropské unie převážil nad nepříznivým vývojem obchodní výměny s Čínou, Japonskem a některými zeměmi jihovýchodní Asie. Vlivem růstu vývozu a poklesu tuzemské poptávky po dovozu energetických surovin se snížil schodek obchodní bilance s Ruskou federací. Směnné relace se v roce 2007 zlepšily o 2,3 procentního bodu při růstu vývozních cen o 1,3 % a poklesu dovozních cen o 1 %. U strojírenské produkce byla při poklesu vývozních i dovozních cen směnná relace pozitivní (index 103). Vývoj cen na zahraničních trzích a jejich dopad na tuzemské vývozce a dovozce byl významně zmirňován kurzovým vývojem koruny. Zlepšení směnných relací bylo dosaženo i při výrazném růstu cen energetických surovin na světovém trhu. Cena ropy v USD se téměř zdvojnásobila. V přírůstku aktiva bilance služeb se odrazila zvýšená zahraniční poptávka po dopravních a ostatních službách poskytovaných českými společnostmi. V rámci dopravních služeb byl patrný především přírůstek vývozu služeb silniční a letecké dopravy. U ostatních služeb došlo k nárůstu vývozu u širšího spektra služeb, přesto zůstává Česká republika jejich čistým dovozcem. Meziroční pokles čistých příjmů ze zahraničního cestovního ruchu byl ovlivněn nižším růstem zahraniční poptávky po cestách do České republiky v porovnání s dynamikou výjezdů a výdajů do zahraničí. GRAF I.1. Schodek běžného účtu se snížil (v mld. Kč, v %) BÚ -2,2-6,2 0,1-5,2 OB + bil. služeb GRAF I.2. Ceny ropy v roce 2007 rostly (USD/barel) ,2 3,3-1,6 BÚ/HDP (pravá osa) -3,1 30 1/07 4/07 7/07 10/07 Brent Ural 4,9-2, OB + bil. služeb/hdp (pravá osa) V bilanci výnosů se na meziročním přírůstku schodku podílel zejména rostoucí objem výnosů zahraničních přímých investorů v návaznosti na výsledky jejich hospodaření. Pozitivní skutečností bylo přednostní užití části zisku zahraničními vlastníky k reinvestování do společností před výplatou dividend do zahraničí. Výdaje bilance výnosů zatížily dále rostoucí náklady spojené se zaměstnáváním zahraničních pracovníků v České republice. Mírný nárůst schodku bilance běžných transferů byl důsledkem méně příznivé bilance soukromých transferů podniků a domácností ve vztahu k zahraničí (remitence, dary, daně a poplatky). Saldo transakcí vládního sektoru bylo příznivě ovlivněno vyšším výběrem daní a sociálních příspěvků od zahraničních pracovníků zaměstnaných v České republice a zlepšením bilance inkas a plateb ve vztahu k rozpočtu Evropské unie vykazovaných v bilanci transferů. Růst přebytku na kapitálovém účtu souvisel s růstem příjmů ze strukturálních fondů Evropské unie zaznamenávaných na kapitálovém účtu a přebytku z obchodování s emisními povolenkami. GRAF I.3. Růst deficitu bilance soukromých převodů vedl k mírnému růstu celkového schodku bilance transferů (v mld. Kč) Saldo vládního sektoru Saldo ostatních sektorů Saldo bilance běžných převodů

4 2 I. SOUHRNNÁ ČÁST Finanční účet platební bilance Kladné saldo na finančním účtu platební bilance činilo 104,5 mld. Kč. GRAF I.4. Rozsah a sektorová struktura čistého přílivu zahraničních zdrojů se meziročně nezměnily (v mld. Kč) ČNB Vládní sektor Měnově finanční instituce Ostatní sektory Podnikový sektor čerpal v roce 2007 zahraniční zdroje ve stejném rozsahu jako v roce Rozhodující část zaujímal příliv přímých zahraničních investic především ve formě růstu podílu zahraničních společností na reinvestovaném zisku a v menší míře navyšováním základního kapitálu dceřiných společností. Naopak meziročně poklesla poptávka tuzemských podniků po čerpání finančních úvěrů ze zahraničí a zájem zahraničních investorů o nákup akcií a dluhopisů tuzemských podniků. Aktivní operace zahrnovaly především investice tuzemských společností do nákupu zahraničních cenných papírů. Saldo aktivních operací se v porovnání s předchozím rokem snížilo vlivem poklesu přímých investic tuzemských podniků v zahraničí a poklesu prostředků rezidentů na zahraničních účtech. Ve vládním sektoru bylo zvýšené čerpání zahraničních prostředků důsledkem poptávky zahraničních investorů po vládních dluhopisech. Oproti předchozímu roku se snížil rozsah úvěrů čerpaných od EIB na výstavbu infrastruktury a na financování regionálních projektů. GRAF I.5. Rozsah aktivních a pasivních operací měnově finančních institucí byl vyrovnaný (v mld. Kč) Změna aktiv Změna pasiv Bilance MFI Poznámka: + pokles aktiv, nárůst pasiv - nárůst aktiv, pokles pasiv V bilanci měnových finančních institucí byl patrný významný nárůst aktivních a pasivních operací. Aktivní operace byly spojeny s ukládáním depozit a poskytováním finančních úvěrů do zahraničí. Částečně byly tyto operace kryty čerpáním krátkodobých zdrojů na straně pasiv. Operace s cennými papíry byly méně významné. Devizové rezervy Devizové rezervy České národní banky se po vyloučení vlivu kurzových pohybů zvýšily vlivem inkasování výnosů z investování devizových rezerv, které byly zčásti odprodávány na devizovém trhu, a transakcí prováděných pro klienty banky. GRAF I.6. Růst schodku investiční pozice vůči zahraničí pokračoval (v mld. Kč) Vývoj investiční pozice a dluhu vůči zahraničí V růstu schodku investiční pozice České republiky vůči zahraničí se v roce 2007 promítal především pokračující příliv přímých zahraničních investic do České republiky. Schodek investiční pozice vůči zahraničí se zvýšil na 34,9 % HDP. Zahraniční dluh České republiky ke konci roku dosáhl 37,9 % HDP. Aktiva Pasiva Saldo

5 II. PODROBNÁ ČÁST 3 1. BĚŽNÝ ÚČET PLATEBNÍ BILANCE GRAF II.1.1. Přebytek obchodu se zeměmi EU převýšil deficit dosažený s ostatními zeměmi (v mld. Kč) 1.1 OBCHODNÍ BILANCE Obchodní bilance v metodice platební bilance 1 dosáhla v roce 2007 přebytku ve výši 117,5 mld. Kč, který se proti roku 2006 zvýšil. Výsledky zahraničního obchodu ČR ovlivnily zejména pokračující příliv přímých zahraničních investic do zpracovatelského průmyslu a pokračující hospodářský růst v zemích EU. Přes růst cen surovin na světových trzích došlo ke zlepšení směnných relací Podle statistiky zahraničního obchodu ČSÚ (vývoz v cenách FOB, dovoz v cenách CIF) zaujímá v teritoriální struktuře rozhodující podíl obchod se zeměmi EU. Do zemí EU směřovalo přes 85 % vývozu a pocházelo odtud 71 % dovozu. Přebytek dosažený ve vzájemném obchodu se zeměmi EU výrazně převýšil deficit obchodní výměny s ostatními zeměmi. Aktivní saldo obchodu se zeměmi EU meziročně vzrostlo o 65 mld. Kč. Vůči ostatním zemím se meziročně prohloubilo pasivum obchodu zejména s Čínou, Japonskem a Tchaj-wanem. Pasivum obchodu s Čínou se meziročně zvýšilo v důsledku růstu dovozu zejména kancelářských strojů, elektrických a telekomunikačních zařízení a dovozu spotřebního zboží. Obchodní schodek s Ruskem se naopak meziročně snížil vlivem růstu vývozu a nižšího objemu dovozu ropy. V komoditní struktuře zahraničního obchodu zaujímala nejvyšší podíl na vývozu a dovozu skupina strojů a přepravních zařízení, jejíž podíl se dále zvýšil. Dalšími významnými položkami jsou tržní a průmyslové výrobky. Na straně dovozu mají významné zastoupení chemikálie a paliva. Tab. II.1.1 EU 27 Ostatní země Saldo obchodní bilance (pravá osa) Aktivum se státy EU se zvýšilo (v mld. Kč, %) GRAF II.1.2. Deficit obchodu s Čínou trvale roste (v mld. Kč) Vývoz Dovoz Bilance Index Index Evropa EU Ruská federace Amerika USA Asie Čína Tchaj-wan Japonsko Ostatní svět Celkem EU 27 Čína Ruská federace Japonsko Celkem Tab. II.1.2 Podíl strojů a přepravních zařízení na obratu zahraničního obchodu dosahuje téměř jedné poloviny (v %) Podíl na celku Skupiny SITC Vývoz Dovoz Potraviny 2,9 2,9 4,2 4,3 1 Nápoje, tabák 0,5 0,6 0,6 0,7 2 Suroviny 2,6 2,6 2,7 2,4 3 Paliva 2,9 2,7 9,5 8,0 4 Tuky, oleje 0,1 0,1 0,2 0,1 5 Chemikálie 6,1 5,9 10,4 10,4 6 Tržní výrobky 20,8 20,4 20,4 20,9 7 Stroje a přepr. zařízení 53,1 54,2 41,4 43,0 8 Průmyslové výrobky 11,0 10,6 10,5 10,1 9 Nezařazené 0,0 0,0 0,1 0,1 Celkem 100,0 100,0 100,0 100,0 1 Obchodní bilance je vyjádřena v hodnotách FOB a v dovozu jsou navíc započteny nákupy zboží v zahraničí nezahrnuté do statistiky zahraničního obchodu v hodnotě 3,6 mld. Kč (např. nákup pohonných hmot ČSA na letištích v zahraničí).

6 4 II. PODROBNÁ ČÁST Tab. II.1.3 Ke zlepšení celkových směnných relací došlo ve většině skupin zboží (meziroční indexy; rok 2005 = 100) Skupiny SITC Cenové indexy Směnná relace vývozu dovozu Celkem 101,3 99,0 102,3 0 Potraviny 112,2 102,8 109,1 1 Nápoje, tabák 101,2 99,8 101,4 2 Suroviny 112,6 107,1 105,1 3 Paliva 106,3 98,7 107,7 4 Tuky, oleje 111,8 114,4 97,7 5 Chemikálie 101,0 100,9 100,1 6 Tržní výrobky 103,7 102,0 101,7 7 Stroje a přepr. zařízení 99,2 96,3 103,0 8 Průmyslové výrobky 99,2 97,0 102,3 GRAF II.1.3. Růst cen surovin byl tlumen vývojem kurzu koruny (indexy v %; rok 2005=100) Úhrn Ropa Brent Index CZK/USD Index CZK/EUR Směnné relace Růst vývozních cen v roce 2007 o 1,3 % a pokles cen dovozu o 1 % vyústil ve zlepšení směnných relací o 2,3 procentního bodu. Nejvýrazněji z vývozních cen rostly ceny surovin o 12,6 % a ceny potravin o 12,2 %. Pokles u vývozních cen byl zaznamenán ve skupině strojů, přepravních zařízení a průmyslových výrobků. Dovozní ceny celkově klesly o 1 %. Největší pokles zaznamenaly ceny strojů a dopravních prostředků o 3,7 % (především kancelářských strojů a zařízení k automatickému zpracování dat) a průmyslového zboží o 3 %. Naopak nejvíce rostly dovozní ceny tuků, olejů o 14,4 % a ceny surovin o 7,1 % (zejména rudy kovů). Zlepšení směnných relací bylo nejvýraznější ve skupinách cen potravin, cen paliv a cen surovin. Do výsledku obchodní bilance přispěl v rozhodující míře příznivý vývoj směnných relací ve skupině stroje a přepravní zařízení. Jen mírný nárůst vývozních cen a pokles dovozních cen významně ovlivnilo zhodnocení české měny. Světové ceny průmyslových surovin a potravin se v roce 2007 v porovnání s rokem 2006 zvyšovaly vlivem poptávky ze strany dynamicky rostoucích ekonomik Číny a Indie i finančních investorů. Úhrnný index světových cen surovin a potravin vzrostl meziročně o 9,7 %. Ze sedmi hlavních skupin ovlivnily zvýšení světových cen v nejvyšší míře ceny kovů, přírodního kaučuku a ropy. Maximální cena severomořské ropy Brent se v roce 2007 vyšplhala na hodnotu přes 95 USD za barel a cena ropy Ural na hodnotu 93 USD. Vzrostly i ceny potravin a olejů, textilních surovin a kůží. 1.2 BILANCE SLUŽEB Tab. II.1.4. Aktiva dopravy a cestovního ruchu více než pokrývají schodek ostatních služeb (v mld. Kč) Změna Saldo bilance služeb 42,2 55,4 13,2 Vývoz 309,8 341,5 31,7 Doprava 82,5 101,7 19,2 Cestovní ruch 124,2 133,8 9,6 Ostatní služby 103,1 106,0 2,9 Dovoz 267,6 286,1 18,5 Doprava 62,1 73,0 10,9 Cestovní ruch 62,2 73,5 11,3 Ostatní služby 143,3 139,6-3,7 GRAF II.1.4. V roce 2007 se přebytek bilance služeb dále zvýšil (v mld. Kč) V roce 2007 skončila bilance služeb přebytkem 55,4 mld. Kč při rychlejším růstu vývozu než dovozu. V meziročním srovnání se přebytek služeb zvýšil. Meziroční zlepšení salda bilance služeb bylo způsobeno zejména pozitivním vývojem salda mezinárodní přepravy a v menší míře i ostatních obchodních a neobchodních služeb, zatímco čistý výnos z cestovního ruchu se snížil. V oblasti mezinárodní přepravy zboží a osob mělo na růst výsledného aktiva dopravy v rozhodující míře vliv saldo nákladní dopravy. Ta se na vývozu dopravních služeb podílela 70 % a na dovozu 75 %. Významná změna byla zaznamenána u komplexu služeb úzce spojených s dopravou (manipulace s nákladem, údržba dopravních prostředků, poplatky agentům, řízení letového provozu atd.), které byly v roce 2007 mírně přebytkové (v roce 2006 schodek). Naproti tomu přeprava osob (dominantní byla letecká) zaznamenala při nezměněných výdajích propad příjmů a výsledné saldo se zhoršilo Doprava Cestovní ruch Ostatní služby Saldo celkem Z hlediska objemu a nárůstu aktiva zůstává nejvýznamnější silniční nákladní doprava. Přebytek se rovněž zvýšil u přepravy zboží po železnici, prostřednictvím letecké dopravy a v nižší míře u říční dopravy. Naproti tomu u námořní nákladní dopravy se prohloubilo pasivum. Aktivní saldo potrubní přepravy ropy a plynu zůstalo na stejné úrovni jako v předchozím roce.

7 II. PODROBNÁ ČÁST 5 Devizové příjmy ze zahraničního cestovního ruchu se meziročně zvýšily o 7,6 %. Pozitivní trend ve vývoji příjmů byl ovlivněn zájmem zahraničních hostů o víkendové pobyty a léčebnou turistiku (lázeňská zařízení a specializovaná zdravotní péče). Významnou událostí pro další rozvoj zahraničního cestovního ruchu byl vstup České republiky do schengenského prostoru v prosinci Podle údajů ČSÚ počet zahraničních hostů v hromadných ubytovacích zařízeních meziročně stoupl o 3,8 % a celkový počet přenocování se zvýšil o 2,6 %. Nejvyšší nárůst zaznamenaly hotely vyšší cenové kategorie (o 11,6 %), pokles se naopak projevil u počtu turistů ubytovaných v chatových osadách, turistických ubytovnách a kempech. Tab. II.1.5. Počet hostů v hromadných ubytovacích zařízeních vzrostl (mil. osob, noci) Počet osob 5,1 6,1 5,7 6,5 6,7 Průměrná doba přenocování 4,3 3,1 2,9 3,1 3,1 Zvýšená poptávka po ubytovacích službách byla patrná zejména u turistů z Ruské federace (o 34 %), Slovenska (o 10 %), USA (o 25 %) a Polska (o 9 %). Příliv hostů z Rakouska stagnoval (nárůst o 1 %). Pokles poptávky byl evidován u hostů z Německa (o 4 %), Nizozemska (o 13 %), Izraele (o 8 %) a Japonska (o 6 %). Náklady našich občanů na cesty a pobyt v zahraničí meziročně stouply o 18,1 %. Podle ČSÚ delší výjezdy našich rezidentů do zahraničí meziročně stouply o 14,6 %. Čeští turisté směřovali především do Chorvatska. Dynamicky rostla poptávka po cestách do Španělska (o 32,5 %), na Slovensko (o 27,9 %) a do Tuniska (o 18,8 %). O 38 % se zvýšil zájem o kratší zahraniční cesty (eurovíkendy), kombinované s cenově výhodnou nabídkou nízkonákladových leteckých společností. Posilující kurz koruny vůči EUR a USD zvýhodňoval nákupy zboží a služeb v zahraničí. Ve struktuře platebních prostředků v rámci zahraničního cestovního ruchu převažuje podíl hotovostních úhrad. V souvislosti s ekonomickým vývojem země, vybudováním a rozšířením možností bezhotovostního platebního systému (síť bankomatů a obchodníků) postupně narůstá podíl plateb platebními kartami. Za uplynulý rok podíl transakcí platebními kartami na příjmech ze zahraničního cestovního ruchu dosáhl 42,4 %. GRAF II.1.5. Ve struktuře příjmů a výdajů zahraničního cestovního ruchu převažují hotovostní úhrady (v mld. Kč) Podíl plateb prostřednictvím platebních karet vydaných k účtům vedených u českých bank na celkových výdajích zahraničního cestovního ruchu činil 35,1 % V bilanci ostatních služeb bylo zaznamenáno meziroční zvýšení vývozu při současném poklesu dovozu. Výsledný deficit ostatních služeb poklesl na 33,6 mld. Kč. Z meziročního srovnání je patrný růst zahraniční poptávky především po architektonických, inženýrských a jiných službách technického charakteru. Následovaly služby v oblasti telekomunikací a služby poskytované právními, auditorskými a účetními firmami a reklamními agenturami. Ve srovnání s rokem 2006 byly méně příznivé výsledky zaznamenány u služeb v oblasti výpočetní techniky a informací. Pokles poptávky ze zahraničí vedl k výraznému snížení objemu poskytnutých služeb a zároveň se zvýšil zájem tuzemských firem o dovoz technického a programového vybavení Ostatní způsoby úhrady - příjmy Operace platebními kartami - příjmy Ostatní způsoby úhrady - výdaje Operace platebními kartami - výdaje Čisté převody prostředků souvisejících s režijními a provozními náklady ve prospěch spřízněných společností v zahraničí se zvýšily na 5,1 mld. Kč v roce Prohloubila se ztráta plynoucí z obchodních operací se zbožím a k nárůstu

8 6 II. PODROBNÁ ČÁST výdajů došlo u autorských honorářů, franšízových a licenčních poplatků hrazených do zahraničí. Naopak pozitivní vývoj salda byl vykázán u finančních služeb. Pokles na straně příjmů byl doprovázen mnohem větším snížením výdajů. Zlepšení bilance služeb bylo patrné v oblasti výzkumu a vývoje a u stavebních prací. V oblasti pojištění zůstala strana příjmů proti předchozímu roku v podstatě nezměněna, zatímco částky postoupené zajišťovnám do zahraničí poklesly. Služby vládního sektoru se jak na straně příjmů, tak výdajů výrazněji nelišily od předchozího roku BILANCE VÝNOSŮ Tab. II.1.6. Výnosy ze zahraničních investic v ČR zvýšily deficit bilance výnosů (v mld. Kč) změna Saldo bilance výnosů -201,3-253,8-52,5 Výnosy 128,0 141,6 13,6 Příjmy z práce v zahraničí 23,8 23,8 0,0 Investiční výnosy 104,2 117,8 13,6 dividendy 9,2 12,3 3,1 reinvestovaný zisk 11,5 10,5-1,0 úroky 83,5 95,0 11,5 Náklady 329,3 395,4 66,1 Příjmy z práce v zahraničí 57,3 75,9 18,6 Investiční výnosy 272,0 319,5 47,5 dividendy 108,1 113,8 5,7 reinvestovaný zisk 99,7 130,6 30,9 úroky 64,2 75,1 10,9 Poznámka: dividendy a reinvestovaný zisk za rok 2007 jsou odhadnuté a budou zpřesněny V roce 2007 se schodek bilance výnosů prohloubil na 253,8 mld. Kč. V růstu výdajů se promítaly vyšší výnosy z majetkových investic pro zahraniční investory a růst nákladů spojených se zaměstnáváním zahraničních pracovníků. Meziroční nárůst příjmů naopak souvisel především s inkasováním úroků. V porovnání s rokem 2006 se zvýšil počet cizinců zaměstnaných v České republice téměř o čtvrtinu; podle odhadu ČSÚ jich zde ke konci roku pracovalo přes 256,5 tisíc. Růst počtu cizinců zaměstnaných ve firmách v tuzemsku vedl z pohledu platební bilance ke zvýšení mzdových nákladů včetně odvodů na sociální zabezpečení o 20 %. Příjem českých občanů z práce v zahraničí zůstal na přibližně stejné úrovni jako v předcházejícím roce. I přes postupné otevírání pracovních trhů v rámci Evropské unie se množství Čechů zaměstnaných v zahraničí výrazněji nezměnilo a podle informace ČSÚ dosáhl jejich počet v závěru roku 27,6 tisíc. Dividendy plynoucí tuzemským investorům z jejich investic v zahraničí se meziročně zvýšily na celkovou částku 12,3 mld. Kč, z čehož 71 % připadalo na portfoliové investory. Objem dividend vyplacených z hospodářských výsledků tuzemských přímých investic v zahraničí byl nižší než v roce V návaznosti na příznivé hospodářské výsledky tuzemských společností se zvýšila celková částka dividend pro zahraniční vlastníky tuzemských podniků a bank na 113,8 mld. Kč. Vyšší dividendy obdrželi především přímí investoři, zatímco zisk portfoliových investorů meziročně poklesl. Předpokládaná výše zisku ponechaného zahraničními vlastníky na další rozvoj firem s jejich podílem v České republice se zvýšila na 130,6 mld. Kč. Naproti tomu hodnota zisku reinvestovaného v zahraničí mírně poklesla. Údaje o výši dividend a reinvestovaných zisků jsou předběžné a budou zpřesněny na základě výběrového šetření o přímých investicích za rok Držba zahraničních dluhopisů vynesla tuzemským portfoliovým investorům meziročně vyšší výnosy, stejně jako v případě investic zahraničních vlastníků do dluhopisů tuzemských podniků. V podstatě veškeré úrokové výnosy pocházejí z držby dlouhodobých obligací. Na zlepšení salda úrokové bilance z ostatních finančních aktiv a pasiv proti roku 2006 se rozhodující měrou podílela bankovní sféra. Z dosaženého nárůstu čistého úrokového výnosu více než 70 % připadlo na vyšší výnosy z devizových rezerv ČNB. Vyšší úroky placené do zahraničí než v roce 2006 vykázal vládní sektor. Vedle úroků kalkulovaných z hodnoty kontraktu na pronájem stíhaček ze Švédska

9 II. PODROBNÁ ČÁST 7 souvisely téměř všechny úrokové platby s úvěry přijatými od EIB. Z dříve poskytnutých vládních úvěrů byly částky inkasované ze zahraničí zanedbatelné. U podnikového sektoru zůstaly ve srovnání s rokem 2006 inkasované úroky v podstatě na stejné úrovni. Úroky hrazené do zahraničí se zvýšily a tento přírůstek byl rovnoměrně rozdělen mezi úroky z finančních úvěrů od zahraničních bank vč. finančních zprostředkovatelů a úroky z obchodních úvěrů. 1.4 BĚŽNÉ PŘEVODY Bilance běžných převodů skončila v roce 2007 schodkem ve výši 8,1 mld. Kč (mírný nárůst oproti roku 2006). Na straně příjmů převažovaly převody vládního sektoru a ve výdajích soukromé transfery. Čistý odliv prostředků z České republiky do rozpočtu Evropské unie zaznamenaný v běžném účtu platební bilance se meziročně snížil na 4,5 mld. Kč. Saldo ostatních převodů vládního sektoru bylo ovlivněno zejména vyššími odvody daní z příjmů a příspěvků na sociální zabezpečení v důsledku rostoucího počtu cizinců zaměstnaných v České republice. Mezi výdaji vlády se zvýšila částka DPH vrácená nerezidentům a mírně vzrostly příspěvky mezinárodním organizacím a suma vyplacených penzí do zahraničí. Tab. II.1.7. Pasivum bilance běžných převodů se mírně zvýšilo (v mld. Kč) změna Saldo běžných převodů -6,8-8,1-1,3 Příjmy 64,1 82,4 18,3 vládní 48,1 59,3 11,2 příjmy z rozpočtu EU 24,4 28,1 3,7 ostatní 23,7 31,2 7,5 soukromé 16,0 23,1 7,1 Výdaje 70,9 90,5 19,6 vládní 39,8 42,6 2,8 odvody do rozpočtu EU 31,1 32,6 1,5 ostatní 8,7 10,0 1,3 soukromé 31,1 47,9 16,8 Pasivum bilance soukromých převodů ovlivnil zvýšený odliv prostředků ve formě darů a dědictví, remitencí a dalších transferů domácností. Naopak se snížily odvody daní z příjmu a sociálního pojištění českých občanů pracujících v zahraničí.

10 8 II. PODROBNÁ ČÁST Tab. II.2.1. Strukturální fondy EU výrazně ovlivňují vývoj kapitálového účtu (v mld. Kč) Změna Kapitálový účet 8,5 19,7 11,2 v tom fondy EU 12,0 19,6 7,6 2. KAPITÁLOVÝ ÚČET Saldo kapitálového účtu bylo v roce 2007 aktivní ve výši 19,7 mld. Kč. Vývoj na kapitálovém účtu byl ovlivněn zejména příjmy ze strukturálních fondů Evropské unie (19,6 mld. Kč). 3. FinančnÍ ÚČET Tab. II.3.1. Ve struktuře finančních toků se zvýšil objem přílivu přímých investic a vzrostl odliv portfoliových a ostatních investic (v mld. Kč) Změna Finanční účet 105,0 104,5-0,5 Přímé investice 102,8 158,2 55,4 české v zahraničí -33,2-27,1 6,1 zahraniční v ČR 136,0 185,3 49,3 Portfoliové investice -26,9-53,2-26,3 české v zahraničí -68,4-94,6-26,2 zahraniční v ČR 41,5 41,4-0,1 Finanční deriváty -6,2 1,8 8,0 aktiva -10,8-14,1-3,3 pasiva 4,6 15,9 11,3 Ostatní investice 35,3-2,3-37,6 1. Dlouhodobé investice 62,6-8,1-70,7 poskytnuté do zahraničí -6,1-47,2-41,1 přijaté ze zahraničí 68,7 39,1-29,6 2. Krátkodobé investice -27,3 5,8 33,1 poskytnuté do zahraničí -24,9-101,5-76,6 přijaté ze zahraničí -2,4 107,3 109,7 GRAF II.3.1. Aktivní saldo přímých investic meziročně vzrostlo (v mld. Kč) Na finančním účtu platební bilance dosáhl v roce 2007 čistý příliv zahraničních zdrojů 104,5 mld. Kč, což v porovnání s rokem 2006 představuje téměř shodnou úroveň. Meziročně se zvýšil čistý příliv přímých zahraničních investic. Salda toků portfoliových investic a ostatních investic skončila pasivem. V meziročním srovnání došlo u těchto položek k nárůstu čistého odlivu zdrojů do zahraničí. 3.1 Přímé zahraniční investice České přímé investice v zahraničí Tuzemské investice v zahraničí v roce 2007 meziročně poklesly o 18,3 % a jejich objem dosáhl celkem 27,1 mld. Kč. Investice do základního kapitálu činily 5,6 mld. Kč a objem reinvestovaného zisku dosáhl podle předběžných údajů 10,5 mld. Kč. Zvýšil se objem úvěrů poskytnutých v rámci přímé investice na 11,1 mld. Kč. Investice směřovaly především do odvětví výroby elektřiny, plynu a vody (41,2 %), odvětví nemovitostí a služeb pro podniky (29,6 %) a odvětví obchodu a oprav (13,8 %). Zvýšilo se zastoupení zpracovatelského průmyslu v důsledku investic do odvětví dřevařského průmyslu včetně výroby papíru, vydavatelství a tisku, a výroby elektrických strojů a přístrojů. Investice do ostatních odvětví nebyly tak významné, případně měly charakter dezinvestice. Z hlediska teritoriálního členění byly největší investice realizovány v Gruzii, Polsku, Nizozemí a na Slovensku PZI do ČR PZI do zahraničí Saldo Přímé zahraniční investice v ČR Příliv přímých zahraničních investic do České republiky se meziročně zvýšil a dosáhl 185,3 mld. Kč. K tomu přispěl zejména růst reinvestovaných zisků na 130,6 mld. Kč. Investice do základního kapitálu dosáhly 57,5 mld. Kč a byly realizovány zejména formou navyšování majetkových účastí stávajících společností se zahraniční účastí, dále vznikem nových podniků a to jak formou akvizic, tak formou investic na zelené louce. Oproti roku 2006 se snížily investice do oblasti moderních technologií a servisních center a převažovaly projekty na rozšíření výrobních kapacit. Příjmy z privatizace státních majetkových účastí byly v roce 2007 zanedbatelné. Ve vývoji toků ostatního kapitálu v rámci přímé investice převažovalo čisté splácení úvěrů tuzemským dceřiným firmám, které byly poskytnuty zahraničním mateřským společnostem v předchozích letech. Poměr přímých zahraničních investic k HDP se v roce 2007 zvýšil na 5,2 %. Největší objem přímých zahraničních investic (52,8 %) směřoval do sektoru služeb, 42,2 % absorboval zpracovatelský průmysl a zbývajících 5 % bylo investováno v prvovýrobě. Z odvětví zaujímaly rozhodující postavení investice do nemovitostí a služeb pro podniky (22,1 %), finančního zprostředkování (20,3 %), výroby motorových vozidel (14,2 %) a obchodu a oprav (7,9 %). Podle sídla zahraničního investora připlynuly nejvíce investice z Nizozemí (28,8 %), Lucemburska (12,9 %), Rakouska (11,7 %) a Německa (8,3 %). Investice ze zemí Evropské unie se na celkovém objemu podílely 87,8 %.

11 II. PODROBNÁ ČÁST Výnosy z přímých zahraničních investic v ČR V roce 2007 pokračoval podle předběžných údajů růst objemu vyplacených dividend, reinvestovaného zisku i úroků z ostatního kapitálu. To se odrazilo v meziročním zvýšení výnosu z přímých investic, který dosáhl 247,6 mld. Kč. Objem vyplacených dividend vzrostl, stále však zaostává za objemem reinvestovaných zisků, který představuje 53 % z celkových výnosů. Výnosnost investic (poměr výnosu ke stavu přímých zahraničních investic) se meziročně zvýšila na 13,4 %. Objem dividend z přímých investic vyplacených zahraničním investorům v roce 2007 dosáhl podle předběžných údajů 108,8 mld. Kč. Více než třetina z celkového objemu dividend byla vyplacena ve zpracovatelském průmyslu a čtvrtina v odvětví finančního zprostředkování. Významné byly též dividendy v odvětví dopravy a telekomunikací. Přes 50 % objemu dividend vyplatilo devět nejvýznamnějších společností pod zahraniční majetkovou kontrolou. Tab. II.3.2. Výnosnost přímých zahraničních investic v ČR se zvyšuje (v mld. Kč) a) Výnos 118,3 156,6 159,9 206,2 247,6 Stav PZI 1 161, , , , ,0 Výnosnost (%) 10,2 12,2 10,7 12,4 13,4 a) předběžná data GRAF II Dividendy rostou, ale stále zaostávají za objemem reinvestovaných zisků (v mld. Kč) Objem reinvestovaných zisků dosáhl (podle předběžných údajů) v roce ,6 mld. Kč, což znamená meziroční zvýšení o 31 %. Přes 40 % z celkového objemu reinvestovaného zisku bylo vytvořeno ve zpracovatelském průmyslu, zejména v odvětví výroby motorových vozidel Dividendy Reinvestované zisky Úroky Úrokové příjmy mateřských firem z úvěrů poskytnutých dceřiným společnostem v ČR dosáhly v roce ,2 mld. Kč a na celkovém výnosu se podílely cca 3,3 %. 3.2 PORTFOLIOVÉ INVESTICE Vývoj na peněžních a kapitálových trzích Na vývoji českého peněžního a kapitálového trhu se podílela řada domácích i mezinárodních ekonomických faktorů. Mezi nejzávažnější události patřilo propuknutí krize na trhu amerických hypoték v polovině roku. Ekonomická situace USA negativně ovlivňovala světové akciové trhy. ECB během 1.pololetí 2007 pokračovala ve zpřísňování své měnové politiky. Klíčová úroková sazba se postupně zvyšovala z úrovně 3,5 % na 4,0 %. Naproti tomu Fed dvakrát snížil v průběhu posledního čtvrtletí svoji oficiální úrokovou sazbu, a to kumulativně celkem o 0,75 procentního bodu na 4,5 %. Důvodem byla snaha zjednodušit přístup finančních institucí k likviditě a zejména zmírnit očekávané zpomalení americké ekonomiky v důsledku hypoteční krize. Tříměsíční úroková sazba PRIBOR na domácím mezibankovním trhu meziročně vzrostla cca o 1,5 procentního bodu. Záporný úrokový diferenciál vůči dolarovým a zejména pak eurovým sazbám se rychle zužoval. Zahraniční investoři zvýšili v roce 2007 držbu dluhopisů emitovaných v korunách ve svém portfoliu o 24,3 mld. Kč. GRAF II Index pražské burzy v roce 2007 kopíroval vývoj na zahraničních burzách (indexy v %; =100) / PX DJ Stoxx 50 BUX Dow Jones WIG FTSE 100 Nejvýznamnější zahraniční akciové trhy v průběhu roku výrazně kolísaly. Index pražské burzy kopíroval vývoj cen na burzách v zahraničí. Hlavní index PX meziročně posílil o 14,2 %. Koncem října dosáhl hodnoty 1936,1 bodu, ale ve čtvrtém čtvrtletí jeho hodnota postupně klesala až na hodnotu 1815,1 ke konci roku. Snížení zájmu zahraničních investorů o akcie českých podniků se projevilo v odlivu majetkových portfoliových investic o 5,9 mld. Kč, ve třetím čtvrtletí o 13,7 mld. Kč.

12 10 II. PODROBNÁ ČÁST GRAF II Investice nerezidentů směřovaly především do českých dluhopisů (v mld. Kč) Dluhové CP emitované v zahraničí Dluhové CP emitované v ČR Majetkové CP GRAF 1 (Box) Rozkolísanost toků dluhových portfoliových investic souvisí v určité míře se změnou úrokového diferenciálu (levá osa v mld. Kč, pravá osa v %) Portfoliové investice U portfoliových investic se meziročně zvýšil čistý odliv zdrojů na 53,2 mld. Kč. Vzrostl zájem českých investorů o zahraniční majetkové i dluhové instrumenty. Zahraniční investoři nakupovali dluhové cenné papíry emitované českými subjekty na tuzemském trhu i v zahraničí. U aktiv došlo k odlivu zdrojů do zahraničí ve výši 94,6 mld. Kč. Cca 65 % naplňovaly investice do zahraničních majetkových cenných papírů, 35 % investovali rezidenti do dluhopisů. Příliv zahraničního kapitálu formou portfoliových investic dosáhl částky 41,4 mld. Kč. Zájem zahraničních investorů směřoval zejména do tuzemských korunových dluhopisů a rovněž do dluhopisů emitovaných rezidenty na zahraničních trzích. Naopak investice do českých akcií a podílových listů se snížily. BOX Dopad změn úrokového diferenciálu na vývoj portfoliových investic u dluhových cenných papírů q1 01q3 02q1 02q3 03q1 03q3 Dluhové cenné papíry pasiva Dluhové cenné papíry celkem 04q1 04q3 05q1 05q3 06q1 06q3 Tříměsíční úrokový diferenciál 07q1 2,0 1,5 1,0 0,5 0,0-0,5-1,0-1,5-2,0 Toky dluhových portfoliových investic jsou poměrně volatilní (viz graf). Vývoj toků portfoliových investic je přesto do určité míry vysvětlován změnou úrokového diferenciálu. Tento vztah lze odhadnout pomocí regresní analýzy (posuvné OLS, časové okno tří let) na čtvrtletních datech za období 1998:1-2007:2. Roční změny dluhových cenných papírů (saldo celkem a pouze pasiva) jsou vysvětlovány změnami tříměsíčního úrokového diferenciálu (DIF 3M) a změnou diferenciálu růstu reálného HDP (DIF GR). Vzhledem k tomu, že přes 90 % zahraničních držitelů portfoliových dluhových cenných papírů emitovaných ČR pochází z eurozóny 2, diferenciály jsou spočteny vůči eurozóně (EU 12). Použitá specifikace má poměrně dobrou vysvětlovací schopnost: R 2 se pohybuje mezi 0,37 a 0,65 pro dluhové papíry celkem a mezi 0,28 a 0,50 pro pasiva. Tabulka shrnuje výsledky z jednotlivých rovnic, kde koeficient změny úrokového diferenciálu je statisticky významný; t-statistika je uvedena v závorkách. Změna v objemu investic je významně ovlivněna změnou úrokového diferenciálu (viz tabulka). Růst tříměsíčního úrokového diferenciálu o jeden procentní bod v průměru zvyšuje čistý přiliv dluhových cenných papírů o 31,5 mld. Kč a pasiva o 25,4 mld. Kč. Záporná korelace (místy statisticky nevýznamná) mezi diferenciálem ekonomického růstu a investicemi, zřejmě dána nízkou korelací hospodářských cyklů mezi ČR a eurozónou, se zdá být v souladu s dostupnými studiemi transformačních ekonomik 3 i rozvinutých zemí 4, které ukazují na slabou vysvětlovací schopnost makro-ekonomických veličin pro portfoliové investice. 2 Lane P.R., Milesi-Ferretti G.M. (2007): Capital flows to Central and Eastern Europe, Emerging Markets Review, vol. 8, pp Garibaldi, Pietro, Nada Mora, Ratna Sahay and Jeromin Zettelmeyer (2001): What Moves Capital to Transition Economies?, IMF Staff Papers, International Monetary Fund, vol. 48(4), pp Simpson, N., Tomljanovich M., and Georgiev,G. (2005): Macroeconomic Fundamentals and Net Portfolio Investment Between Developed Regions, International Finance, Blackwell Publishing, vol. 8(2), pp

13 II. PODROBNÁ ČÁST 11 TAB. 1. (Box) Regresní analýza Vysvětlovaná proměnná: dluhové cenné papíry Celkem Pasiva const DIF 3M DIF GR const DIF 3M DIF GR 01q2-04q1 20,64 27,64-13,62 (1,73) (3,40) (-1,47) 01q3-04q2 19,83 27,72-13,37 (2,04) (3,45) (-1,71) 01q4-04q3 20,65 28,27-13,64 (2,32) (3,54) (-1,90) 02q1-04q4 23,44 32,08-14,54 18,31 11,87-10,32 (2,74) (3,93) (-2,16) (3,81) (2,59) (-2,73) 02q2-05q1 25,60 34,01-15,89 18,59 12,59-8,38 (3,00) (4,16) (-2,61) (3,39) (2,40) (-2,14) 02q3-05q2 25,49 33,87-15,40 19,77 13,54-11,14 (2,85) (4,13) (-2,84) (3,10) (2,32) (-2,89) 02q4-05q3 23,34 35,02-13,06 18,91 14,17-10,30 (2,51) (4,00) (-2,39) (2,88) (2,30) (-2,68) 03q1-05q4 23,47 34,45-13,25 14,98 24,81-9,04 (2,44) (2,81) (-2,29) (1,88) (2,44) (-1,88) 03q2-06q1 23,19 30,35-13,02 9,94 34,32-6,07 (2,66) (2,19) (-2,49) (1,34) (2,90) (-1,36) 03q3-06q2 15,07 38,42-7,87 6,71 38,14-4,40 (1,72) (2,45) (-1,51) (1,02) (3,24) (-1,13) 03q4-06q3 17,25 42,29-5,26 8,62 38,83-3,84 (2,42) (3,12) (-1,17) (1,44) (3,43) (-1,02) 04q1-06q4 16,46 30,62-9,93 10,57 30,71-7,71 (2,39) (2,38) (-2,55) (1,53) (2,37) (-1,97) 04q2-07q1 11,26 24,85-9,91 11,55 33,27-7,44 (1,93) (2,40) (-3,26) (1,58) (2,56) (-1,96) 04q3-07q2 11,04 21,77-9,64 9,28 27,40-6,64 (1,67) (1,93) (-2,94) (1,20) (2,07) (-1,73) 3.3 Finanční deriváty Meziroční změny reálných hodnot derivátů v bilancích bank nebyly výrazné. Značná volatilita byla patrná v jednotlivých čtvrtletích. Ve třetím čtvrtletí došlo ke snížení aktivní pozice derivátů vůči nerezidentům související zřejmě s měnícími se toky carry obchodů, změnou kurzového vývoje koruny a později i v souvislosti s vývojem korunových úrokových sazeb. GRAF II Vývoj čisté pozice s deriváty byl ve třetím čtvrtletí 2007 rozkolísaný (v mld. Kč) I/06 III/06 I/03 I/04 I/05 I/07 III/03 III/04 III/05 III/ OSTATNÍ INVESTICE V položce ostatní investice byl za rok 2007 vykázán čistý odliv kapitálu do zahraničí ve výši 2,3 mld. Kč. Odliv zdrojů do zahraničí ve výši 16,7 mld. Kč vykázal bankovní sektor (bez portfoliových investic). Došlo zejména k navýšení krátkodobých úložek v zahraničních bankách a poskytnutí dlouhodobých úvěrů nerezidentům. Saldo GRAF II.3.6. Ostatní investice vykázaly téměř vyrovnané saldo (v mld. Kč) Aktiva - banky Pasiva - banky Aktiva - vláda Pasiva - vláda Aktiva - ostatní Pasiva - ostatní Saldo

14 12 II. PODROBNÁ ČÁST Vládní sektor čerpal v saldu zdroje ze zahraničí v částce 2,2 mld. Kč. V aktivních operacích se promítlo především navýšení vkladů České republiky v mezinárodních institucích. Strana pasiv byla ovlivněna především čerpáním dlouhodobých úvěrů od EIB na centrální a regionální úrovni na budování infrastruktury. Největšího přílivu kapitálu dosáhl podnikový sektor, který v saldu čerpal zahraniční zdroje ve výši 12,2 mld. Kč. Na straně aktiv odliv zdrojů představoval především růst obchodních úvěrů spojených s vývozem. Na straně pasiv došlo k navýšení dovozních závazků a čerpání finančních úvěrů. Tab. II.4.1. Stav devizových rezerv ČNB pokrývá téměř 3měsíční dovoz zboží a služeb (v mld. Kč, v měsících) Změna Devizové rezervy ČNB 656,6 631,0-25,6 Krytí dovozu zboží a služeb 3,4 2,9-0,5 4. VÝVOJ DEVIZOVÝCH REZERV ČNB Devizové rezervy po vyloučení kurzových vlivů se zvýšily o 15,7 mld. Kč v důsledku výnosů z investování, které byly ČNB pouze z části odprodány na devizovém trhu, a transakcí prováděných pro klienty ČNB. Vlivem kurzových rozdílů spojených se zhodnocováním české měny vůči USD a EUR však stav devizových rezerv meziročně poklesl o 25,6 mld. Kč. Devizové rezervy pokrývají téměř tříměsíční hodnotu dovozu zboží a služeb. Tab. II.5.1. Dlužnická pozice ČR meziročně vzrostla (v mld. Kč) Změna Aktiva 1 888, ,0 200,8 Pasiva 2 969, ,3 360,1 Saldo investiční pozice celkem , ,3-159,3 Poznámka: V pasivech jsou na rozdíl od hrubé zadluženosti v přímých investicích kromě úvěrových operací zahrnuty i majetkové podíly a v portfoliových investicích kromě dluhových cenných papírů i majetkové cenné papíry. Tab. II.5.2. Vývoj investiční pozice nejvíce ovlivnily přímé investice (v mld. Kč) Změna Přímé investice , ,2-139,1 Portfoliové investice 44,3 50,1 5,8 Finanční deriváty 16,9 15,1-1,8 ČNB 657,9 632,7-25,2 Obchodní banky 65,4 77,1 11,7 Vláda -31,8-36,8-5,0 Podniky -271,6-277,3-5,7 Souhrnná invest. pozice celkem , ,3-159,3 Poznámka: V pasivech jsou na rozdíl od hrubé zadluženosti v přímých investicích kromě úvěrových operací zahrnuty i majetkové podíly a v portfoliových investicích kromě dluhových cenných papírů i majetkové cenné papíry. 5. INVESTIČNÍ POZICE, ZAHRANIČNÍ DLUH, DLUHOVÁ SLUŽBA 5.1 INVESTIČNÍ POZICE Investiční pozice České republiky vůči zahraničí byla ke konci roku 2007 pasivní ve výši 1 240,3 mld. Kč, což znamená meziroční prohloubení čisté dlužnické pozice. Výsledné saldo bylo ovlivněno zejména meziročním nárůstem stavu pasiv na částku 3 329,3 mld. Kč. Nejvyšší nárůst závazků vykázaly podniky se zahraniční majetkovou účastí. Nárůst aktiv byl v porovnání s vývojem pasiv nižší. K nejvýznamnějšímu navýšení aktiv došlo u položky ostatních investic. U přímých investic meziročně vzrostla dlužnická pozice na 1 701,2 mld. Kč v důsledku navyšování základního jmění zahraničních investorů v tuzemských společnostech včetně reinvestovaného zisku. Závazky z přímých investic se zvýšily na 1 827,2 mld. Kč při růstu aktiv na 126 mld. Kč. Čistá věřitelská pozice u položky portfoliových investic (bez ČNB) vykázala meziroční nárůst na 50,1 mld. Kč. Stav portfoliových investic nerezidentů ke konci roku dosáhl částky 556,3 mld. Kč. V portfoliu zahraničních investorů mírně převažují dluhové instrumenty (53 %). Investice českých subjektů do zahraničních cenných papírů se zvýšily na 606,4 mld. Kč. Z hlediska struktury rovněž převládaly investice do dluhových instrumentů. Stav reálné hodnoty finančních derivátů skončil aktivním saldem ve výši 15,1 mld. Kč. Nejvyšší věřitelskou pozici vůči zahraničí (632,7 mld. Kč) má v důsledku držby devizových rezerv ČNB. Čistá pozice obchodních bank (bez portfoliových investic) vůči zahraničí ke konci roku vykázala aktivum 77,1 mld. Kč. Pozice vlády (bez portfoliových investic) se na celkovém saldu investiční pozice podílela pasivem 36,8 mld. Kč. Meziročně došlo k mírnému prohloubení dlužnické pozice vlády. Vládní aktiva poklesla v důsledku deblokačních operací a splátek vládních úvěrů. Na straně pasiv došlo k nárůstu čerpání dlouhodobých půjček přijatých od mezinárodních institucí.

15 II. PODROBNÁ ČÁST 13 Dlužnická pozice podnikového sektoru (277,3 mld. Kč) se meziročně zvýšila především vlivem nárůstu krátkodobých pasiv. 5.2 Zahraniční zadluženost Zadluženost České republiky vůči zahraničí ke konci roku 2007 dosáhla 1 348,8 mld. Kč. Podle odhadů se dluh denominovaný v korunách na této částce podílel cca 37,3 %. Meziročně narostl zahraniční dluh České republiky o 155,1 mld. Kč. Vyšší růst vykazovaly krátkodobé závazky se splatností do jednoho roku, jejichž podíl na celkovém dluhu vzrostl na 31,3 %. Na celkové zadluženosti se podílí podniková sféra 51,4 %. Podíl komerčních bank činí 28,4 % a vládní sektor (ústřední vláda a obce) se podílel na celkové zadluženosti 20,2 %. Na celkovém zahraničním dluhu se nejvýrazněji podílely půjčky (38,1 %). Zadluženost ve formě dluhopisů představuje 21,1 %. Vklady nerezidentů u tuzemských bank mají 18,6% podíl na celkovém dluhu. Podíl půjček čerpaných v rámci přímých investic dosáhl 12 % a u obchodních úvěrů 8,1 %. Tab. II.5.3. Podíl krátkodobé zadluženosti mírně vzrostl (v mld. Kč) Změna Zahraniční zadluženost celkem 1 193, ,8 155,1 krátkodobá 321,6 422,1 100,5 dlouhodobá 872,1 926,7 54,6 Podíl krátkodobé zadluženosti 26,9% 31,3% 4,4% Tab. II.5.4. V členění podle instrumentů největší nárůst zadluženosti vykázaly vklady a dluhopisy (v mld. Kč) Změna Nástroje peněžního trhu 3,1 9,8 6,7 Dluhopisy a směnky 243,3 284,0 40,7 Půjčky 486,4 513,6 27,2 Vklady 173,0 250,7 77,7 Obchodní úvěry 98,6 109,2 10,6 Ostatní pasiva 20,0 19,9-0,1 Mezipodnikové půjčky v rámci PZI 169,3 161,6-7,7 Celková zadluženost 1 193, ,8 155,1 5.3 Dluhová služba Dluhová služba z dlouhodobých závazků vůči zahraničí za rok 2007 představovala náklady ve výši 125,2 mld. Kč. Splátky jistiny činily 81,7 mld. Kč a na úrocích bylo zaplaceno 43,5 mld. Kč. Největší podíl dluhové služby ve výši cca 81 % uhradil podnikový sektor. Podniky splácely zejména úvěry přijaté od zahraničních bank a investorů. Obchodní banky se na dluhové službě podílely cca 7 %, a to zejména splátkami ze svých dlouhodobých zahraničních závazků. Splátky vládního sektoru, včetně obcí a měst, představovaly 12 % z dluhové služby. Splátky dluhu ČNB vůči EIB byly objemově nevýznamné. Financování dluhové služby představovalo cca 4,4 % vývozu zboží a služeb za rok GRAF II.5.1. Dluhová služba po roce 2011 bude vysoká zejména v souvislosti se splátkami vládních závazků (v mld. Kč) Splátky úroků Splátky jistiny

16 14 Příloha č. 1 FinančnÍ toky mezi Českou republikou a Evropskou unií v roce mil. EUR mil. Kč mil. EUR mil. Kč PŘÍJMY Předvstupní pomoc 255, ,7 4,5 124,1 PHARE 172, ,7-0,1-3,4 ISPA 35, ,8 SAPARD 47, ,1 4,6 127,5 Zemědělství 1 022, ,0 704, ,7 tržní opatření 138, ,6 5,5 154,5 přímé platby 467, ,6 392, ,4 rozvoj venkova 408, ,7 304, ,3 veterinární opatření 8,1 227,0 1,8 48,6 Strukturální operace 913, , , ,4 strukturální fondy 548, ,9 762, ,3 Fond soudržnosti 365, ,2 247, ,1 Vnitřní politiky 66, ,3 35,3 975,2 přechodná opatření 14,5 420,4 10,9 296,0 vnitřní politiky - komunitární programy 51, ,9 24,4 679,1 Kompenzace 833, ,6 Celkové příjmy z rozpočtu EU 3 091, , , ,4 Finanční nástroj EHP/Norsko 3,3 91,6 2,8 77,0 Bilaterální pomoc Švýcarska Celkové příjmy 3 094, , , ,4 ODVODY Tradiční vlastní zdroje (cla,...) 357, ,9 182, ,1 Zdroj DPH 404, ,4 198, ,6 Zdroj HNP 1 695, ,0 704, ,9 Kompenzace Velké Británii 212, ,2 77, ,0 Celkové odvody vlastních zdrojů EU 2 669, , , ,5 Čistá pozice vůči rozpočtu EU 421, ,2 590, ,9 Platby Evropské investiční bance 83, ,3 55, ,2 podíl na základním kapitálu 23,6 708,0 15,7 439,2 podíl na rezervách 59, ,3 39, ,0 Platba Evropské centrální bance 5,7 184,9-0,1-2,3 podíl na základním kapitálu 5,7 184,9-0,1-2,3 Výzkumný fond pro uhlí a ocel 6,0 173,8 8,0 220,4 Celkové odvody vůči institucím EU 2 764, , , ,8 Čistá pozice vůči institucím EU 330, ,8 530, ,6 Pramen: MF, propočet ČNB Statistika platební bilance sleduje transakce na účtech spojené s převody prostředků mezi institucemi EU, rozpočtem Komise a institucemi v České republice. Prostředky z evropských fondů jsou převáděny ve prospěch Národního fondu ministerstva financí, který je platební agenturou pro provádění strukturálních operací. Platby na zemědělskou politiku jsou příjmem speciálně zřízeného účtu ministerstva zemědělství. Příjmy jsou realizovány v eurech a do platební bilance jsou přepočteny kurzem použitým pro danou transakci. Hodnoty uvedené v přehledu v jednotlivých letech jsou platby do ČR na účty centrálních institucí, nikoliv objem konečného čer-

17 Příloha č pání prostředků ekonomickými subjekty na našem území. Odvody vlastních zdrojů jsou realizovány v korunách z účtu ministerstva financí a přepočet do eur je proveden kurzem deviza střed platným v den transakce. 1. Příjmy z rozpočtu EU Programy předvstupní pomoci jsou pro Českou republiku od roku 2007 pro nové žádosti uzavřeny. Realizovány jsou pouze finální platby po úplném dokončení projektů nebo vratky nevyužitých prostředků. V lednu 2007 obdržela Česká republika konečnou platbu z programu SAPARD ve výši 124,1 mil. Kč. Vratky z programu PHARE činily 3,4 mil. Kč. Nástroj ISPA byl ukončen pro nové žadatele již k 30. dubnu 2004 a nahrazen čerpáním z Fondu soudržnosti v rámci kapitoly strukturálních operací 5. Dotace zemědělcům z Evropské unie dosáhly v roce 2007 celkové výše 19,2 mld. Kč. Na tržní opatření z kapitoly zemědělství obdržela Česká republika téměř 0,2 mld. Kč. Pro přímé platby zemědělcům bylo v roce 2007 přijato celkem 10,7 mld. Kč. Na projekty z programu rozvoje venkova získala Česká republika z Evropské unie v roce 2007 platby v celkové výši 8,4 mld. Kč ( 3 mld. Kč z rozpočtového období a zálohové platby ve výši 5,4 mld. Kč z období ). Na veterinární opatření bylo přijato v roce 2007 celkem 49 mil. Kč. Dotace určené pro zemědělství jsou příjmem účtu kapitoly ministerstva zemědělství a následně budou převedeny ve prospěch Státního zemědělského intervenčního fondu, který je platební agenturou pro správu dotací a výplaty zemědělcům. Z kapitoly strukturálních operací získala Česká republika v roce 2007 celkem 27,3 mld. Kč. Ze strukturálních fondů bylo přijato 20,6 mld. Kč, z rozpočtového období bylo přijato 13,8 mld. Kč. V závěru roku 2007 byly přijaty zálohové platby z období ve výši 6,8 mld. Kč. Přijaté prostředky z EU v eurech jsou příjmem Národního fondu ministerstva financí a dále jsou v korunách po částech převáděny na účty platebních jednotek, ze kterých jsou propláceny konečným příjemcům. Z Fondu soudržnosti přijala Česká republika v roce 2007 celkem 6,7 mld. Kč, 3,7 mld. Kč z období a 3 mld. Kč z období Žádosti na čerpání z Fondu soudržnosti jsou propláceny na základě konkrétních projektů v oblasti infrastruktury nebo životního prostředí. V rámci kapitoly vnitřní politiky získala Česká republika v roce 2007 celkem téměř 1 mld. Kč. Česká republika jako členský stát Evropské unie je příjemcem pomoci z programu Evropských společenství tzv. přechodového nástroje. V roce 2007 byly přijaty prostředky na tento nástroj v celkové výši 0,3 mld. Kč. Vnitřní politiky jsou dále prováděny s využitím komunitárních programů, které jsou zaměřeny na podporu menších projektů v oblastech: vzdělání, věda a výzkum, podnikatelské a výzkumné kapacity, kultura, informační společnost, ochrana spotřebitele a mnohé další. V přehledu finančních toků jsou pro rok 2007 zahrnuty platby na komunitární programy v celkové výši 0,7 mld. Kč. Platby pro programy zabezpečované největšími národními agenturami (Česká národní agentura Mládež a Eurodesk, Dům zahraničních služeb MŠMT a Národní vzdělávací fond) byly do přehledu zahrnuty na základě přímého statistického šetření. Součástí příjmů jsou také prostředky pomoci z mimorozpočtových zdrojů finanční nástroj EHP a bilaterální pomoc Norska. Na základě obou uvedených finančních mechanismů se státy EHP/Norsko zavazují přispívat ekonomicky slabším zemím v Evropském hospodářském prostoru poskytováním grantů na investiční a rozvojové projekty v prioritních oblastech, jako např. ochrana a obnova kulturního dědictví, ochrana životního prostředí, podpora soudnictví, zdravotnictví či péče o dítě. V roce 2007 přijala Česká republika v rámci pomoci států Evropského hospodářského prostoru prostředky ve výši 77 mil. Kč (schválené projekty jsou zveřejněny na stránkách ministerstva financí). 2. Odvody do rozpočtu EU Odvody České republiky do rozpočtu Evropské unie jsou placeny v korunách v pravidelných měsíčních splátkách a jejich celková výše v roce 2007 činila 32,2 mld. Kč. Jedná se o zálohové platby a konečné vyúčtování bude provedeno vždy po ukončení období zpětně podle příslušných definitivních statistických údajů a s ohledem na vývoj kurzu EUR/Kč v daném období. Objemově nejvýznamnější položkou je zdroj založený na hrubém 5 Platby z Fondu soudržnosti přijaté ve prospěch dříve schválených projektů ISPA jsou zachyceny v přehledu pod položkou Strukturální operace - Fond soudržnosti.