BAKALÁŘSKÁ PRÁCE. Legalizace výnosů z trestné činnosti z pohledu finančního a trestního práva

Transkript

1 MASARYKOVA UNIVERZITA PRÁVNICKÁ FAKULTA Finanční právo Katedra finančního práva a národního hospodářství BAKALÁŘSKÁ PRÁCE Legalizace výnosů z trestné činnosti z pohledu finančního a trestního práva Ing. Robert Motka 2011/2012

2 2 Prohlašuji, že jsem bakalářskou práci na téma Legalizace výnosů z trestné činnosti z pohledu finančního a trestního práva zpracoval sám. Veškeré prameny a zdroje informací, které jsem použil k sepsání této práce, byly citovány v poznámkách pod čarou a jsou uvedeny v seznamu použitých pramenů a literatury... Ing. Robert Motka

3 3 Poděkování Na tomto místě bych rád poděkoval JUDr. Daně Šramkové, Ph.D., MBA za cenné připomínky, odborné rady a poskytnuté materiály, kterými mi přispěla k vypracování této bakalářské práce. Dále bych chtěl poděkovat své rodině, manželce a dětem, že měly po celou dobu studia se mnou trpělivost.

4 4 Obsah Úvod Právní úprava z pohledu finančního práva Mezinárodní smlouvy a dokumenty Zákon č. 253/2008 Sb Základní pojmy zákona 253/2008 Sb Ostatní právní normy Právní úprava z pohledu trestního práva Trestní zákoník Znaky trestného činu Trestně právní úprava postihující legalizaci výnosů z trestné činnosti Legalizace výnosů z trestné činnosti Legalizace výnosů vs. financování terorismu Vybrané zdroje výnosů z trestné činnosti Některé způsoby legalizování výnosů z trestné činnosti Instituce bojující proti legalizaci výnosů z trestné činnosti Policie České republiky Státní zástupce Finanční analytický útvar Další instituce Úloha bankovní sféry v boji proti praní špinavých peněz Systém vnitřních zásad bankovního sektoru Práce s klienty Příklady z praxe z boje proti legalizaci výnosů z trestné činnosti převzaté s praxe 38 Závěr Resumé Seznam použité literatury Příloha Příloha

5 5 Úvod Ruku v ruce s evolucí druhů, kdy se postupně z jednobuněčných organismů vyvinuly organismy složitější, až se postupně vyvinul mimo jiné dnešní člověk, tedy bytost rozumná, šla evoluce sociální. Sociální evoluce se neprojevuje pouze u lidského druhu, ale organizovanost lze spatřit i u jiných živočišných druhů. Současný člověk, je člověkem kromaňonského typu a jako takový je v současné biologické i rozumové podobě již let. Ačkoliv evoluce vývoje lidského druhu od té doby nezaznamenala mnoho změn, evoluce sociální doznala zásadních proměn. Lidé postupem času zjistili, že pokud chtějí ve složitém světě přežít, musí koordinovat. Postupně se z rodinných klanů staly větší organizované skupiny, koalice svých členů, z kterých se postupně vyvinuly větší a složitější útvary čili moderní státy. Tyto organizované skupiny poskytovaly svým členům základní potřeby. Základní potřebou v tomto smyslu rozumíme hlavně potřebu bezpečí, kdy základním důvodem vzniku státu byla ochrana jedince proti ostatním jedincům. Postupem času koalice začaly nabízet svým členům řadu další služeb a statků. Aby stát mohl zabezpečit tyto poskytované služby, potřeboval na ně peníze a ty vybíral od občanů formou daní. Nicméně vladař nezačal vybírat daně pro to, aby mohl mimo jiné poskytovat obyvatelům služby, ale služby začal poskytovat, aby mu občané daně více méně dobrovolně odváděli. Lidská společnost si pro platbu daní a nejen pro ni vytvořila určitá pravidla, která se z původně nepsaných zákonů postupně proměnila v dnešní zákonné normy. Lidé se od nepaměti snažili platbám daní vyhnout. Dříve jim hrozil hrdelní trest, dnes trest odnětí svobody, peněžitý trest, anebo také nic, pokud se na jejich vyhýbání se platbám nepřijde. Po roce 1989 se u nás snížilo dodržování norem. Lidé najednou pochopili, jaká mají práva, ale na povinnosti pozapomněli. Mnozí své obcházení zákonů odůvodňují všelijak, jsou přesvědčeni, že je v pořádku okrádat stát. Za socialismu platilo heslo Kdo nekrade, okrádá rodinu, lidé v socialistických podnicích ukradli vše, co nebylo přišroubované. Výběr daní v našem státě se potýká s velkými problémy. Prokázat podnikům, že krátí daně je složité z mnoha důvodů. Mimo jiné proto, že stát si nemůže dovolit zaplatit odborníky, aby výběr daní kontrolovali. Ve třicátých letech minulého století v USA Al Capone páchal zločiny, vraždy a podobně. Kvůli nim, se jej ovšem nepodařilo odsoudit, dokázali to až z důvodů krácení

6 6 daní. Což dokazuje, jak si americká společnost hlídala přísun peněz do svého rozpočtu. Al Capone proslul také tím, jak se snažil své nelegální příjmy legalizovat a někdy je mu přisuzováno autorství termínu praní špinavých peněz. Bohužel dnes je situace složitější a prokázat někomu trestnou činnost je složitější. Jako téma své bakalářské práce jsem si vybral problematiku legalizace výnosů z trestné činnosti a to z několika důvodů. Jedním z hlavních důvodů je moje práce u PČR, kam jsem přešel z privátního sektoru, kde jsem mimo jiné pracoval jako účetní a při změně povolání jsem předpokládal, že bych své praktické znalosti z ekonomického prostředí mohl využít při odhalování trestné činnosti. Proto doufám, že nastudovaný materiál a poznatky získané při psaní této práce využiji ve svém profesionálním životě. Problematika legalizace výnosů z trestné činnosti je velmi obsáhlá a daný rozsah bakalářské práce neumožňuje celou problematiku podrobněji popsat. Práce bude rozdělena do několika částí. V první kapitole uvedu pohled na problematiku z hlediska finančního práva, kde se zaměřím na hlavní normy zabývající se touto problematikou a to jak mezinárodní smlouvy a dokumenty, které jsou základem domácích norem, tak i české národní zákony, které se tímto problémem zabývají. V druhé části se budu věnovat problematice z pohledu trestního práva, kde uvedu obecně základní znaky trestného činu a pak rozeberu skutkovou podstatu trestných činů postihujících problematiku legalizace výnosů z trestné činnosti. V další části popíši základní mechanismy praní špinavých peněz. Z důvodu omezeného rozsahu se zaměřím na opatření bankovního sektoru proti praní špinavých peněz a jejich povinností jako povinné osoby. Nastíním v krátkosti problematiku objasňování této sofistikované trestné činnost a uvedu pár příkladů z praxe. V práci bude použito také několik soudních rozhodnutí. Hlavním cílem této práce je rozbor právních norem českého i mezinárodního práva zabývající se problematikou legalizace výnosů z trestné činnosti. Informace použité v této práci budu čerpat z platné legislativy a to české i zahraniční, dále použiji odbornou literaturu zabývající se trestním právem, finančním právem a problematikou legalizace výnosů z trestné činnosti. Ve své práci použiji následující metody: analýza, komparace, deskripce.

7 7 1 Právní úprava z pohledu finančního práva Rozdělit problematiku legalizace výnosů u trestní činnosti striktně do oblasti finančního nebo trestního práva lze pouze do určité míry, protože legislativa v oblasti finančního práva, ať jsou to mezinárodní smlouvy, nebo jednotlivé zákony přímo se týkající dané problematiky nebo se problematikou okrajově zabývající mají v sobě podpůrné prostředky pro trestní právo, nebo v případě mezinárodní legislativy přímo signatářské státy zavazují k promítnutí určitých mechanizmů nejen do oblasti finančního právě, ale také do trestního práva. Oblast trestního práva má přece jen trochu ohraničené mantinely, kdy řeší pouze to, co je trestným činem a za jakých podmínek se nezabývá problematikou finančního práva. Trestní právo finanční právo nicméně pro určení trestných činů postihujících legalizaci výnosů z trestné činnosti bezpodmínečně potřebuje. 1.1 Mezinárodní smlouvy a dokumenty V souvislosti s masivním nástupem globalizace světové ekonomiky se začal rozšiřovat problém se snahou zločineckých organizací legalizovat výnosy z trestné činnosti, prát peníze. Vznikla společenská poptávka této legalizaci zabránit a to v co nejvyšší míře. Výsledkem byla řada dokumentů, které mimo jiné upravovaly základní pravidla pro boj se špinavými penězi, nebo zdroje špinavých peněz řešily a snažily se je minimalizovat. Jednalo se zejména o: 1) Deklarace principů Basilejského výboru vznikla 12. prosince Basilejský výbor byl ustanoven v roce 1974 a členy výboru byli guvernéři národních bank států G10. Tento dokument nebyl závazný a přistoupení na jeho myšlenky bylo dobrovolné, jednalo se více méně o etický kodex. 2) Vídeňská úmluva vznikla 20. prosince Jednalo se o úmluvu států pod záštitou OSN proti nedovolenému obchodu s omamnými a psychotropními látkami. 3) Úmluva Rady Evropy o praní, sledování, sledování, zabavování a propadnutí příjmů z trestné činnosti, vznikla 8. listopadu 1990.

8 8 4) 40 doporučení FATF - Financial Action Task Force, orgán zabývající se potíráním praní špinavých peněz. Tato doporučení mimo jiné stanovila, že by státy měly zajistit a) Soulad vnitrostátních ustanovení o úmyslu a vědomosti, které jsou požadavkem při dokazování trestné činnosti praní peněz, se standardy upravenými Vídeňskou a Palermskou úmluvou, a to včetně koncepce, že úmysl a vědomosti mohou být dovozeny z objektivních skutkových okolností. b) Trestněprávní odpovědnost a tam, kde to není možné, občansko-právní nebo správní odpovědnost, by se měla vztahovat i na právnické osoby. To by nemělo bránit paralelnímu trestnímu, občansko-právnímu nebo správnímu řízení proti právnickým osobám v zemích, kde tyto formy odpovědnosti existují. Při neplnění by měly právnické osoby být postihovány efektivními, přiměřenými a odstrašujícími sankcemi 1. 5) Směrnice Rady 91/308/EHS ze dne 10. června 1991 o předcházení zneužití finančního systému k praní a peněz ve znění ES 2001/97/ES. Tato směrnice měla preventivní funkci a snažila se předcházet legalizaci výnosů z TČ. Posloužila jako základní kámen pro určení skutkových podstat trestných činů postihujících jednání, které směřují k legalizaci výnosů, tedy k praní špinavých peněz. Zavázala členské státy EU, aby zanesly do národních rozměrů jako trestný čin právě legalizaci výnosů z trestné činnosti. Dále vyžadovala po členských státech, aby na finanční instituce a další subjekty přicházejících s penězi do styku, delegovaly povinnost poskytovat součinnost při odhalování podezřelých aktivit. 6) Rezoluce Res(2005)47 - Moneyval neboli Výbor expertů pro hodnocení opatření proti praní špinavých peněz a financování terorismu byl založen v roce 1997 a jeho fungování se řídí obecnými ustanoveními o výborech a podřízených orgánech, jejich působnosti a pracovních metodách. Výbor přijal v roce 2011 nový statut, kterým byl Moneyval povýšen na nezávislý monitorovací orgán v rámci Rady Evropy, jenž je přímo odpovědný Výboru ministrů ze dne

9 9 7) Palermská úmluva vznikla v listopadu 2000 na konferenci v Palermu. Úmluva OSN o mezinárodním organizovanému zločinu Jednalo se o tři části, protokoly, týkají se obchodování s lidmi, zejména se ženami a s dětmi, dále pašování migrantů a konečně nedovolené výroby a obchodování se střelnými zbraněmi. 8) Úmluva Rady Evropy číslo o praní, vyhledávání zadržovaní a konfiskaci výnosů ze zločinu. Tato úmluva byla zástupci České republiky podepsána 18. prosince Tato úmluva vyšla ve sdělení Ministerstva zahraničních věcí pod číslem 33/1997 Sb. a je součástí českého právního řádu. 9) Směrnice Rady 2005/60/ES ze dne 16. října 2005 o předcházení zneužití finančního systému k praní peněz a financování terorismu. Nahradila Směrnici Rady 91/308/EHS. Tato směrnice mimo jiné stanovila, co se považuje za praní peněz, mělo se jednat o následující jednání a byl vyžadován úmysl 3 : a) přeměna nebo převod majetku při vědomí, že tento majetek pochází z trestné činnosti nebo z účasti na takové činnosti, za účelem zatajení nebo zakrytí nezákonného původu majetku nebo za účelem pomoci jakékoliv osobě, která se účastní páchání takové činnosti, aby se vyhnula právním následkům svého jednání; b) zatajení nebo zakrytí skutečné povahy, zdroje, umístění, nakládání, pohybu, práv k majetku nebo jeho vlastnictví při vědomí, že tento majetek pochází z trestné činnosti nebo z účasti na takové činnosti; c) nabývání, držení nebo užívání majetku při vědomí, v době jeho obdržení, že tento majetek pochází z trestné činnosti nebo z účasti na takové činnosti; d) účast na spáchání, spolčení ke spáchání, pokus o spáchání, napomáhání, usnadňování a návod ke spáchání jakéhokoliv jednání uvedeného v předchozích písmenech. Tato směrnice mimo jiné zavedla pojem skutečného vlastníka. To proto, aby měly povinné osoby zakotvenou možnost nutit klienty, nebo spíše jejich zástupce, aby odkryli vlastnickou strukturu a nedocházelo k zastírání totožnosti klienta. 3 Směrnice Rady 2005/60/ES text ze dne

10 10 10) Nařízení Evropského parlamentu a Rady 1889/2005 ze dne 26. října 2005 o kontrolách peněžní hotovosti vstupující do Společenství nebo je opouštějící. 11) Nařízení Evropského parlamentu a Rady 1781/2006 ze dne 15. listopadu 2006 o informacích o plátci doprovázejících převody peněžních prostředků. 1.2 Zákon č. 253/2008 Sb. Zákon 253/2008 Sb. o některých opatřeních proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování terorismu ze dne 5. června 2008, dále někdy zákon č. 253/2008 Sb. Nahradil stávající zákon 61/1996 Sb. o některých opatřeních proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a o změně a doplnění souvisejících zákonů. Tento zákon zohlednil legislativu EU zabývající se legalizací výnosů z trestné činnosti a bojem proti financování terorismu a také pracuje s přímo použitelnými předpisy EU uvedenými v předchozí kapitole. Jednou z mnoha změn proti zákonu 61/1996 je například rozšíření problematiky, co je možno považovat za podezřelý obchod, nebo zavádí nově pojem pochybnost. Zákon stanovuje, kdo jsou povinné osoby, které jsou zavázány mimo jiné k poskytování informací o podezřelých převodech či přesunech peněžních prostředků. Jedná se mimo jiné o úvěrové instituce jako jsou například banky, investiční instituce jako například investiční fondy nebo pojišťovny, držitelé herních licencí, notáři, daňový poradce a celá řada dalších, které jsou taxativně uvedeny v 2 zákona. Základní pojmy zákona 253/2008 Sb. Mezi základními pojmy uvedenými v zákoně č. 253/2008 Sb. je termín Legalizace výnosů z trestné činnosti. Tímto termínem lze chápat jednání sledující zakrytí nezákonného původu jakékoliv ekonomické výhody vyplývající z trestné činnosti s cílem vzbudit zdání, že jde o majetkový prospěch nabytý v souladu se zákonem; uvedené jednání spočívá například:

11 11 a) v přeměně nebo převodu majetku s vědomím, že pochází z trestné činnosti, za účelem jeho utajení nebo zastření jeho původu nebo za účelem napomáhání osobě, která se účastní páchání takové činnosti, aby unikla právním důsledkům svého jednání, b) v utajení nebo zastření skutečné povahy, zdroje, umístění, pohybu majetku nebo nakládání s ním nebo změny práv vztahujících se k majetku s vědomím, že tento majetek pochází z trestné činnosti, c) v nabytí, držení, použití majetku nebo nakládání s ním s vědomím, že pochází z trestné činnosti, nebo d) ve zločinném spolčení osob nebo jiné formě součinnosti za účelem jednání uvedeného pod písmeny a), b) nebo c). 4 Financování terorismu a) shromažďování nebo poskytnutí peněžních prostředků nebo jiného majetku s vědomím, že bude, byť i jen zčásti, použit ke spáchání trestného činu teroru, teroristického útoku nebo trestného činu, který má umožnit nebo napomoci spáchání takového trestného činu, nebo k podpoře osoby nebo skupiny osob připravujících se ke spáchání takového trestného činu, nebo b) jednání vedoucí k poskytnutí odměny nebo odškodnění pachatele trestného činu teroru, teroristického útoku nebo trestného činu, který má umožnit nebo napomoci spáchání takového trestného činu, nebo osoby pachateli blízké ve smyslu trestního zákona, nebo sbírání prostředků na takovou odměnu nebo na odškodnění zákona číslo 253/2008 Sb. o některých opatřeních proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování terorismu ve znění pozdějších předpisů 5 3 zákona číslo 253/2008 Sb. o některých opatřeních proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování terorismu ve znění pozdějších předpisů

12 12 Obchod je jednání povinné osoby s jinou osobou, pokud takové jednání směřuje k nakládání s majetkem této jiné osoby nebo k poskytnutí služby této jiné osobě. Obchodní vztah je smluvní vztah mezi povinnou osobou a jinou osobou, jehož účelem je nakládání s majetkem této jiné osoby nebo poskytování služeb této jiné osobě, jestliže je při vzniku smluvního vztahu s přihlédnutím ke všem okolnostem zřejmé, že bude obsahovat opakující se plnění. Podezřelý obchod je ten obchod, který uskutečněný za okolností vyvolávajících podezření ze snahy o legalizaci výnosů z trestné činnosti nebo podezření, že v obchodu užité prostředky jsou určeny k financování terorismu, anebo jiná skutečnost nasvědčující tomuto podezření. Vždy se jedná o podezřelý obchod, když a) klientem nebo skutečným majitelem je osoba, vůči níž Česká republika uplatňuje mezinárodní sankce podle zákona o provádění mezinárodních sankcí, b) předmětem obchodu je nebo má být zboží nebo služby, vůči nimž Česká republika uplatňuje sankce podle zákona o provádění mezinárodních sankcí, nebo c) klient se odmítá podrobit kontrole nebo odmítá uvést identifikační údaje osoby, za kterou jedná. 6 Podezřelým obchodem podle zákona může být například následující jednání a) klient provádí výběry nebo převody na jiné účty bezprostředně po hotovostních vkladech, b) během jednoho dne nebo ve dnech bezprostředně následujících uskuteční klient nápadně více peněžních operací, než je pro jeho činnost obvyklé, c) počet účtů zřizovaných klientem je ve zjevném nepoměru k předmětu jeho podnikatelské činnosti nebo jeho majetkovým poměrům, d) klient provádí převody majetku, které zjevně nemají ekonomický důvod, 6 6 zákona číslo 253/2008 Sb. o některých opatřeních proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování terorismu

13 13 e) prostředky, s nimiž klient nakládá, zjevně neodpovídají povaze nebo rozsahu jeho podnikatelské činnosti nebo jeho majetkovým poměrům, f) účet je využíván v rozporu s účelem, pro který byl zřízen, g) klient vykonává činnosti, které mohou napomáhat zastření jeho totožnosti nebo zastření totožnosti skutečného majitele, h) klientem nebo skutečným majitelem je osoba ze státu, který nedostatečně nebo vůbec neuplatňuje opatření proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování terorismu, nebo i) povinná osoba má pochybnosti o pravdivosti získaných identifikačních údajů o klientovi. 7 Zákon dále stanovuje základní pojmy, jako je Příkaz klienta, což je pokyn klienta pro povinnou osobu k nakládání s jeho majetkem. Skutečný majitel u podnikatele, u nadace, u jiných sdružení. Politicky exponovanou osobou, je osoba vykonávající veřejnou funkci, k této osobě se přiřazují například osoby, které jsou k těmto osobám v příbuzenském vztahu nebo v obchodním vztahu. Průkaz totožnosti je osobní doklad vydaná orgánem státní správy sloužící k identifikaci osoby a to buď fyzické, kde je kromě jména a příjmení identifikačním údajem také datum narození popřípadě adresa trvalého bydliště, anebo u právnické osoby, kde se jedná o IČO, obchodní jméno a informace vedoucí k určení statutárního orgánu společnosti. 1.3 Ostatní právní normy Vyhláška č. 281/2008 Sb. Vyhláška České národní banky o některých požadavcích na systém vnitřních zásad, postupů a kontrolních opatření proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování terorismu je účinná od 1. září Upravuje některé požadavky a postupy. Například na kontrolu a identifikaci klienta. Stanoví základní pravidla pro posuzování rizik. Určuje postupy plnění povinností podle zákona 253/2008 Sb. Určuje směr, kam se má bankovní sektor ubírat při zjišťování a vyhodnocování podezřelého obchodu. 7 6 zákona číslo 253/2008 Sb. o některých opatřeních proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování terorismu ve znění pozdějších předpisů

14 14 Zákon č. 254/2004 Sb. Zákon číslo 254/2008 Sb. o omezení plateb v hotovosti a o změně zákona č. 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků, ve znění pozdějších předpisů, obsahuje úpravu maximální částky, kterou lze provádět platby v hotovosti. Tento zákon má podobné cíle jako zákon č. 254/2004 Sb., s tím, že řeší podrobněji problematiku prané daňových úniků. V hotovosti lze provádět platbu do limitu ,- EUR nebo v jejím ekvivalentu, to znamená v korunách, popřípadě jiné měně. Jako přepočítací kurz pro určení výše tohoto limitu se vezme platný kurzovní lístek České národní banky v den transakce. Platby nad tento limit je nutno provést bezhotovostně, což značně ztěžuje legalizaci nelegálních výnosů. Kontrolu dodržování těchto limitů, krom vnitřních mechanizmů bankovních institucí provádí uzemní finanční orgány a orgány celní správy. Zákon č. 513/1992 Sb. Zákon číslo 513/1992 Sb. obchodní zákoník ve své hlavě XXIII upravuje smlouvu mezi klientem a bankou o bankovním účtu. Stanovuje tak potřebné informace k identifikaci klienta. Zákon č. 21/1992 Sb. Zákon č. 21/1992 Sb. zákon o bankách stanoví taktéž mechanismy identifikace klientů a způsoby jejich registrace a souhrn potřebných údajů, které banka potřebuje do své databáze. Zákon číslo 69/2006 Sb. Zákon číslo 69/2006 Sb. zákon o provádění mezinárodních sankcí. Tento zákon upravuje v návaznosti na přímo použitelné předpisy Evropských společenství některé povinnosti fyzických a právnických osob při uskutečňování mezinárodních sankcí za účelem udržení nebo obnovení mezinárodního míru a bezpečnosti, ochrany základních lidských práv a boje proti terorismu. Dále zákon upravuje některé povinnosti fyzických a právnických osob při uskutečňování mezinárodních sankcí za účelem udržení nebo obnovení mezinárodního míru a bezpečnosti, ochrany základních lidských práv a boje

15 15 proti terorismu, k jejichž dodržování je Česká republika zavázána na základě členství v Organizaci spojených národů. 8 Nařízení vlády číslo 210/2008 Sb. Nařízení vlády číslo 210/2008 Sb. k provedení zvláštních opatření k boji proti terorismu. Tímto nařízením se zapracovává společný postoj Rady 2001/931/SZBP ze dne 27. prosince 2001 o uplatnění zvláštních opatření k boji proti terorismu, v platném znění, za účelem udržení nebo obnovení mezinárodního míru a bezpečnosti, ochrany základních lidských práv a boje proti terorismu. 9 Z výše uvedenými normami vyvstala otázka, do jaké míry může instituce zasahovat do práva občanu danou jím listinou a ústavou. Nález ústavního soudu číslo 19/2004, který vyšel ve sbírce nálezů svazek 35. ročník 2004 strana 485 č. j. I ÚS 416/04 se k podobným námitkám vyjadřuje následovně - Povinnost stanovená v ustanovení 5 odst. 1 zákona č. 61/1996 Sb., o některých opatřeních proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a o změně a doplnění souvisejících zákonů, je povinností, která co do své povahy představuje omezení soukromé sféry jednotlivce, která požívá ústavněprávní ochrany podle čl. 10 odst. 2 Listiny a čl. 8 odst. 1 Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod (dále jen Úmluva ), neboť umožňuje státní moci podrobovat kontrole a monitorování výši finančních prostředků, jež má jednotlivec v držení v okamžiku, kdy překračuje státní hranice. 8 TVRDÝ, J., BÁRTOVÁ, A. Zákon o některých opatřeních proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování terorismu a předpisy související: komentář 1. Praha: C. H. Beck, s. ISBN Nařízení vlády číslo 210/2008 Sb. ze dne ve znění pozdějších předpisů

16 16 2 Právní úprava z pohledu trestního práva 2.1 Trestní zákoník Trestní zákoník pojednává o tom, co je trestným činem. Trestným činem je protiprávní čin, který trestní zákon označuje za trestný a který vykazuje znaky v trestním zákoně uvedené. K odpovědnosti za trestný čin je obvykle potřeba úmyslné zavinění, nicméně trestní zákon u některých trestných činů výslovně uvádí, že postačí zavinění z nedbalosti. Dále stanoví sankce nebo podmínky trestní odpovědnosti Znaky trestného činu Objekt trestného činu Objektem trestného činu lze obecně označit vztahy či zájmy na určitých hodnotách, které jsou v zájmu společnosti, jejichž ohrožení či porušení jsou taxativně vymezeny trestním zákonem. Společnost si postupem času vybudovala systém určitých hodnot, které všechny zavazují k dodržování. Porušení některých hodnot sebou nese pouze morální odsouzení to v případě, že se jedná o hodnoty nižší škodlivosti. Porušení hodnot, které společnost považuje za zásadní, sebou nese povinnost toho, kdo tyto pravidla poruší strpět sankci a to v podobě peněžní sankce pokuty za jednání mající znaky přestupku nebo jiného správního deliktu, - trest odnětí svobody v případě spáchání trestného činu či přečinu. Toto je zjednodušený soupis sankci za porušení pravidel, jednotlivých sankcí je celá řada. Objektivní stránka trestného činu Objektivní stránka trestného činu charakterizuje trestný čin z vnějšího pohledu, přičemž je tvořen určitými obligatorními znaky., které vytváří její strukturu. Objektivní stránka trestného činu v sobě zahrnuje jednání, následek a příčinný vztah (příčinnou souvislost) mezi jednáním a následkem jeho znaky obligatorní, a dále místo, čas a způsob spáchání jeho znaky fakultativní FRYŠTÁK, M. a kol. Trestní právo hmotné - obecná část. 2. zcela přepracované vydání. Ostrava: Key Publishing, ISBN s.

17 17 Obligatorní znaky objektivní stránky Jednání pachatele Cílená činnost konkrétní činnost projevující se ve fyzické aktivitě v závislosti na vůli pachatele Opomenutí nečinnost či zdržení se povinného jednání v závislosti na vůli pachatele Následek Následek je spojen s působením jednání pachatele na objekt trestného činu, které vyvolává jeho změnu. Změna objektu, pokud se projevuje jako jeho porucha nebo ohrožení, představuje následek trestného činu. 11 Mezi jednáním pachatele a následkem musí existovat příčinný vztah - nexus causalis. Může se jednat o následek v podobě následku na zdraví oběti nebo ve výši škody. 138 TZ stanoví jednotlivé hranice výše způsobené škody pachatelem. Výše škody je zásadní pro určení hranice mezi trestným činem a přestupku. Dále je výše způsobené škody důležitým vodítkem při použití případné vyšší trestní sazby. Hranice pro spáchání trestného činu je způsobení škody nikoliv nepatrné. Rozlišení výše škody: Škoda nikoli nepatrná nejméně 5.000,-- Kč Škoda nikoli malá nejméně ,-- Kč Větší škoda nejméně ,-- Kč Značná škoda nejméně ,-- Kč Škoda velkého rozsahu nejméně ,-- Kč Výše škody se určuje podle: ceny, za kterou se věc, v době a v místě činu obvykle prodává účelně vynaložených nákladů na obstarání stejné nebo obdobné věci nákladů na uvedení věci do předešlého stavu 11 FRYŠTÁK, M., a kol. Trestní právo hmotné obecná část. 2. zcela přepracované vydání Ostrava: Key Publishing, ISBN s.

18 18 Případně lze k určení výše škody přibrat znalce, který odcizenou, poškozenou nebo zcela zničenou věc ocení. Prvotní slovo při určení výše škody má poškozený, který doloží hodnotu věci a to dokladem o koupi nebo prohlášením. Fakultativní znaky objektivní stránky trestného činu Mezi fakultativní, tedy nepovinné znaky objektivní stránky trestného činu patří místo, čas a způsob spáchání. Nicméně některé trestné činy, aby byly trestnými je potřeba spáchat na určitém místě, například veřejném. V určitou dobu, třeba ve válečném stavu, nebo v případě přírodní katastrofy nebo například trýznivým způsobem. Subjekt trestného činu Obligatorní znaky subjektu trestného činu Mezi povinné znaky subjektu trestného činu patří věk pachatele či jeho příčetnost v době spáchání. Osoby, jíž v době spáchání je méně, než 15 let není trestně odpovědná a v tom případě se nejedná o trestný čin, i když všechny ostatní znaky trestnému činu odpovídají. Ten, kdo nemohl v době spáchání trestného činu posoudit škodlivost nebo nebezpečnost, není za své jednání odpovědný. To se ovšem týká toho, že toto nemohl rozpoznat z objektivních důvodů, mezi které patří například duševní choroba a ne prostá neznalost zákona. Tento stav, kdy není pachatel schopen rozeznat škodlivost, si nesmí přivodit pachatel sám. Pokud se pachatel sám úmyslně přivede do stavu nepříčetnosti užitím návykové látky, je čin spáchaný v tomto stavu trestným činem. Stejně tak pokud se přivede do tohoto stavu z nedbalosti. Subjekty trestného činu se dají rozdělit do tří skupin subjekt obecný, pachatelem může být každý. Ve skutkové podstatě je tento subjekt obvykle označen slovem kdo viz například 165 trestního zákona Kdo v rozporu s jiným právním předpisem provede z těla mrtvého člověka odběr tkáně, subjekt speciální, pachatel již nemůže být každý a pod označením kdo chápeme osobu z určité skupiny. Například trestného činu proti branné

19 19 povinnosti se může dopustit pouze voják. Stejně, jako některého trestného činu se může dopustit úřední osoba, která zde již není označena slovem kdo například 329 trestního zákona Úřední osoba, která. subjekt konkrétní, některých trestných činů se může dopustit pouze určitá konkrétní osoba, viz 142 trestního zákona, kdy pachatelem může být pouze matka novorozeného dítěte, kterého v rozrušení připraví o život. Subjektivní stránka trestného činu Subjektivní stránka trestného činu charakterizuje trestný čin z vnitřního pohledu subjektu, tedy vnitřního pohledu pachatele, jeho psychiky. Rovněž i u subjektivní stránky trestného činu rozlišujeme obligatorní a fakultativní znaky subjektivní stránky trestného činu. Obligatorní znak je jen jeden, a to zavinění, mezi fakultativní znaky patří motiv, záměr pachatele nebo jeho cíl. 12 Zavinění může být úmyslné nebo neúmyslné. 15 trestního zákona dále dělí úmysl na přímý a nepřímý. Úmyslem přímým je situace, kdy pachatel věděl, že způsobem uvedeným v trestním zákoně poruší či ohrozí chráněný zájem a udělal tak záměrně. V případě, že věděl, že může způsobem uvedeným v trestním zákoně porušit či ohrozit chráněný zájem a tento zájem porušil nebo ohrozil. 16 trestního zákona se zabývá neúmyslným zaviněním. Neúmyslné zavinění opět dělíme na přímé a nepřímé. o přímé neúmyslné zavinění jde v případě, že pachatel věděl, že může způsobem uvedeným v zákoně porušit nebo ohrozit zájem společnosti chráněný zákonem, ale spoléhal na to, že k porušení či ohrožení nedojde. o nepřímý úmysl se jedná v případě, že pachatel nevěděl, že svým jednáním může porušit nebo ohrozit zájem společnosti, ač to vědět měl a to s ohledem na své osobní poměry. 12 FRYŠTÁK, M. a kol. Trestní právo hmotné - obecná část. 2. zcela přepracované vydání Ostrava: Key Publishing, 2009 ISBN s. 45

20 20 Nový trestní zákon, jak je uvedeno v jedné z následujících kapitol, zavádí nový termín a tím je hrubá nedbalost. 16 odst. 2 hrubou nedbalost charakterizuje, jako přístup pachatele k potřebě náležité opatrnosti svědčí o naprosté bezohlednosti vůči zájmům společnosti. Motivem pachatele je jeho pohnutka, jeho vnitřní motiv k tomu, co činí. Tento motiv je ovlivněn velkým množstvím nepřeberných faktorů. Zákon hovoří mimo jiné o zvlášť zavrženíhodné pohnutce. Tato pohnutka je brána jako přitěžující okolnost. Účelem pachatelova jednání je určitý konkrétní cíl nebo cíle, který pachatel sleduje. Cíl může být jeden, nebo se může jednat o více cílů. Pachatel může dosáhnout svého cíle jednorázově, nebo jej může dosahovat opakovaně.

21 Trestně právní úprava postihující legalizaci výnosů z trestné činnosti Legalizace výnosů z trestné činnost je trestným činem podle 216 a 217 zákona číslo 40/2009 Sb. trestního zákona. Tyto dva paragrafy tak uvádí do praxe závazek vyplívající z úmluvy Rady Evropy číslo 141 o praní, vyhledávání, zadržovaní a konfiskaci výnosů ze zločinu, která vyšla ve sdělení Ministerstva zahraničních věcí pod číslem 33/1997 Sb. Tyto trestné činy postihují fakt, že se pachatelé snaží dosáhnout toho, aby finanční prostředky pocházející z jiné nelegální činnosti budily na veřejnosti zdání, že se jedná o finanční prostředky legální. V podstatě se jedná o spíše o zvláštní případ nadržování pachateli jiného trestného činu bez ohledu na systematické zařazení v zákoně. Od podílnictví se liší zejména tím, že jejím obsahem není jen převod výtěžku z trestné činnosti, ale zahrnuje i následné jednání vedené snahou zajistit zdání jeho legálnosti. 13 Zde je nutno podotknout, že na rozdíl od běžných trestných činů, které jsou většinou páchány v rámci jednoho státu, je tato trestná činnost z větší části mezinárodní a z toho důvodu je odkrývání a dokazovaní v podstatě složitější a vyžaduje to spolupráci na mezinárodní úrovni. Podle 216 Trestního zákona trestný čin legalizace výnosů z trestné činnosti, stanoví skutkovou podstatu trestného činu, jeho přesné znění je uvedeno v příloze číslo 1. Objektem chráněného zájmu tohoto ustanovení, je cizí majetek, který je nabytý jiným trestným činem, například podvodem, krádeží a celou řadou dalších. Tento majetek je chráněn před tím, aby jej pachatel zlegalizoval a zastřel jeho původ. Zastíráním původu věci nebo jiné majetkové hodnoty se především rozumí tzv. praní špinavých peněz, ale je zároveň širší, neboť se netýká jen peněz, ale i dalších věcí a jiných majetkových hodnot. Zastření znamená, že informace o původu věci nebo jiné majetkové hodnoty je utajována nebo zkreslována. Prostředkem zastření původu věci nebo jiné majetkové hodnoty je převod vlastnictví k věci nebo jiné majetkové hodnotě, vkládání takových věcí a jiných hodnot do legálního podnikání, jakož i utajení skutečné povahy věci nebo jiné majetkové hodnoty, místa a pohybu věci nebo jiné 13 KUCHTA, J. a kol. Kurz trestního práva. Trestní právo hmotné. Zvláštní část. 1. Vydání Praha: C. H. Beck, ISBN s.

22 22 majetkové hodnoty, utajení dispozic s věcí nebo jinou majetkovou hodnotou a informací o jejím vlastnictví, resp. o jiných právech k ní. 14 Odstavec obsahuje dvě samostatné skutkové podstaty, z nichž první postihuje jednání pachatele, který zastírá původ, nebo jinak usiluje, aby bylo podstatně ztíženo nebo znemožněno zjištění původu hodnot získaných trestnou činností v ČR nebo v zahraničí. Druhá skutková podstata odstavce 1. postihuje pachatele, který přímo nezastírá, ale ten který toto umožní. Toto umožnění se týká například nesplnění povinností podle 7, 9, nebo 18 zákona číslo 253/2008 Sb. (viz. dále) Skutkovou podstatu odstavce 2. pachatel naplní, legalizuje-li majetek větší hodnoty, tedy více než ,- Kč., u tohoto odstavce je také vyšší trestní sazba. Odstavec 3. postihuje toho, kdo se dopustí stejného činu jako v odstavci 1., ale zastíraný majetek pochází ze zvlášť závažné trestné činnosti. Pachatel musí být rozdílný od pachatele původních trestných činů, z nichž nelegálně nabitý majetek pochází. U odstavce 1. se může jednat o pachatele, který legalizuje majetek, který sám nelegálně nabyl. Ustanovení 217 Legalizace výnosů z trestné činnosti z nedbalosti postihuje trestný čin spáchány z nedbalosti a postihuje pachatele, který svojí nedbalostí umožní, aby došlo k legalizaci majetku, ačkoliv by měl z podstaty své funkce, či na základě svých znalostí a zkušeností toto protiprávní jednání odhalit, nebo jemu zabránit. Spodní hranice hodnoty legalizovaného majetku je u tohoto trestného činu Kč ,-. Pachatelem může být pracovník povinné osoby, který si svým laxním přístupem neplní své podmínky a podezřelý převod neoznámí. Pachatelem již nemůže být osoba páchající vlastní trestnou činnost, jelikož nedbalost se v tomto případě dá vyloučit. 14 ŠÁMAL, P. a kol. Trestní zákoník, 1. vydání, Praha: C.H.Beck, 2009, ISBN s. 1945

23 23 3 Legalizace výnosů z trestné činnosti Legalizace výnosů z trestné činnosti někdy se také používá termín praní špinavých peněz, dle anglického money laundering. Což je označení pro lidské jednání mající za cíl zastírat nezákonný původ majetkových hodnot, které byly získány v rozporu s platnými předpisy a nabudit dojem, že tyto majetkové hodnoty byly získány legálně. Jedním z prvních, kdo proslul praním špinavých peněz a komu je někdy neprávem přisuzováno autorství tohoto termínu, byl například slavný gangster Al Capone. Tento gangster získával z nelegálních aktivit, jako byla například prostituce, hazard nebo nelegální prodej alkoholu nemalé peněžní prostředky. Jako způsob jejich legalizace provozoval například v Chicagu řetěz mincovních automatů na praní špinavého prádla. Možná právě tím se později inspirovali autoři termínu money laundering. Nicméně termín praní špinavých peněz zazněl o mnoho let později, v roce 1973 při aféře Watergate. Tato aféra odkryla mono jiné i způsoby a zdroje nelegálních finančních prostředků při financování volební kampaně Richarda Nixona. A novináři v tisku poprvé použili a od té doby je běžně používán a byl zaveden i do oficiálních listin. Problém legalizace výnosů z trestné činnosti sám o sobě představuje velmi závažnou trestnou činnost, neboť nejenom že legalizuje výnosy jiných nezákonných aktivit, ale dokonce také vytváří další zdroje, nutné pro rozšiřování jakýchkoliv nelegálních aktivit. 15 V případě praní špinavých peněz se nemusí jednat přímo o legalizaci peněz. Výnosem z trestné činnosti může být například nelegálně nabytý cenný papír, nebo nelegální nabytí nemovitého majetku. Nicméně praní špinavých peněz je termín hluboce zakořeněný a používá se pro zastírání nelegálnosti veškerého hmotného i nehmotného majetku. Nelegální příjmy existují ruku v ruce se stínovou ekonomikou. Stínovou ekonomikou označujeme všechny aktivity, které jsou buďto nelegální tedy v rozporu s platnými předpisy a které jsou samy o sobě trestným činem, jejich přehledu se budu věnovat v následující kapitole, nebo jsou tyto aktivity sami o sobě legální. Do stínové ekonomiky se tyto legální podnikatelské činnosti řadí tím, že nejsou zahrnuty v rozvaze podniku a zisky z těchto aktivit nejsou tudíž odváděny do centrálního fondu. Z tohoto 15 KALABIS, Z. Boj bank proti praní špinavých peněz. 1. Vydání Praha s. ISBN:

24 24 pohledu jsou součástí šedé ekonomiky podnikatelé, kteří prodají zákazníkovu zboží, nebo poskytnou službu takzvaně bez papírů. Zákazník ušetří, protože mu poskytovatel neúčtuje DPH a poskytovatel zboží nebo služby neodvede státu daň z příjmu. Nicméně tématem této práce není řešit legalizace této drobné, i když z makroekonomického pohledu nezanedbatelné části ekonomiky, ale pohled na legalizaci výnosů z trestné činnosti. Stínové ekonomice se nevyhnou ani rozvinuté a tradiční trhy jako například Německo nebo Velká Británie. Dokonce i nedemokratické státy, nebo dokonce diktatury mají ve své ekonomice nelegální část ekonomiky. Někde to může být s tichým souhlasem vládnoucí garnitury a tato stínová ekonomika má být zdrojem jejich osobního majetku, ale nemalá část šedé ekonomiky v netržních prostředích existuje nezávisle na vůli vládnoucího aparátu a vládnoucí třídy. Rozdíl mezi jednotlivými státy v šedé ekonomice jde ruku v ruce s průhledností a jednoduchostí legislativy. Ve státech jako je Německo nebo Velká Británie, tedy státy, kde má tržní hospodářství tradici a kde je v lidech zakořeněn kladný vztah k dodržování společenský pravidel a to k nejenom k psaným pravidlům, ale také k neformálním pravidlům a normám chování. Stínová ekonomika ovlivňuje kvalitu života a úroveň celého státu. Čím je podíl šedé tedy nelegální ekonomiky větší, tím ve státě existuje větší podíl organizovaných skupin, které zasahují i do veřejného a politického života všech občanů a v nemalé míře jej ovlivňují a někdy dokonce i řídí. Jako příklad státu s velkým podílem šedé ekonomiky je Itálie, zde organizované skupiny řídí veřejný život. Organizovaný zločin se právě v Itálii řídí přísnými pravidly a zákony organizovaných skupin jsou zde mnohdy dodržovány důsledněji než státem vydávané zákony. Za hlavní znaky skupin organizovaného zločinu lze považovat: 16 jejich vysokou profesionalitu (konspirace, koncepčnost a dobré technické vybavení), hierarchicky uspořádanou organizační strukturu, skupiny a jednoznačně vymezení úkoly jejich jednotlivých členů (včetně důsledné kontroly jejich plnění a přísné disciplíny), přesně stanovené a dodržované normy skupinového chování, 16 KALABIS, Z. Boj bank proti praní špinavých peněz. 1. Vydání Praha s. ISBN:

25 25 značné bohatství rozsah výnosů z organizované trestné činnosti je totiž nesrovnatelné vyšší, než výnosy z klasické trestné činnosti, snahu o pronikání do oficiálních společenských struktur a s tím související úsilí o získání podílu na politické moci, snahu o zajišťování beztrestnosti, resp. o minimalizaci podstoupeného rizika, mezinárodní spojení, resp. působení. Spolu s organizovaným zločinem a šedou ekonomikou jde ruku v ruce korupce. Jde o korumpování členy organizovaného zločinu a jejím cílem je zamezit odhalení legalizace, popřípadě zjednodušení nebo urychlení. Korupce může směřovat k úředníkům bank, kteří si nesplní svoji oznamovací povinnost, ke státním úředníkům, rozdělujícím dotace nebo k organům činným v trestním řízení. Hlavním cílem legalizace výnosů je snaha o vyhnutí se pozornosti orgánů činným v trestním řízení a minimalizovat tak riziko odhalení původní trestné činnosti. Peníze, které jsou již vyprané, mohou organizované slupiny využít pro další trestnou činnost, ale většinou je využívají k takzvaně legálnímu podnikání. Není výjimkou, že organizovaná skupina má mimo nelegální aktivity a velkou účast na legálním podnikání a tak jsou výdaje členů organizovaného zločinu nenápadnější. Člověk, který legálně nepracuje, nebo vůči daňovému úřadu vykazuje jen minimální zisky a jezdí v luxusních vozech je podezřelý vždy. Zlegalizování aspoň části majetku od sebe odvrací pozornost minimálně orgánů činných v trestním řízení. Příkladem může být bývalý předseda vlády a ČSSD Stanislav Gross, který legálně nakoupil akcie a tyto obratem prodal za několikanásobně vyšší cenu. A k nákupu použil úvěr od peněžního ústavu. Veškeré jeho další aktivity a nakládání s penězi je již legální, protože k dalším aktivitám využil legálně získané peníze. 3.1 Legalizace výnosů vs. financování terorismu Organizované skupiny při získávání nelegálních hodnot, ale i při jejich praní využívají nátlakové metody. Tyto metody mají mnohdy za následek smrt nebo zmrzačení lidí. Podobné metody, ale mnohdy brutálnější a okázalejší používá další

26 26 skupina osob, jejímž cílem není ekonomická moc a majetek, nýbrž politická moc nebo mají čistě náboženské cíle. V tomto případě se jedná o extrémisty a to buď levicově, nebo pravicově zaměřené. Může se také jednat o náboženské fundamentalisty. Tyto skupiny používají k prosazování svých cílů terorismus. Většina formulací, snažících se o definici terorismu, se shoduje v konstatování, že jde o předem připravené a promyšlené násilí, směřované proti nezúčastněným osobám, jehož smyslem je vyvolat strach jako prostředek k dosažení a splnění politických, náboženských nebo ideologických požadavků a cílů. Z poněkud jiného zorného úhlu ale stejně výstižně lze terorismu přisoudit podobu ekvivalentu válečných zločinů v době míru. A neméně přesnou zkratku, vyjadřující smysl terorismu, nalezneme i v jednom starém čínském přísloví, které říká Zabij jednoho a postrašíš deset tisíc. 17 Jak již bylo uvedeno, tyto dvě skupiny zločinců mají rozdílný motiv. Cílem obou je získat majetek a ekonomickou moc. Nicméně u druhé skupiny je tento motiv pouze cílem nepřímým a majetek a moc jsou pro ně pouze potřebným krokem k jejich vrcholnému cíli prosazení svých požadavků. Teroristické skupiny využívají celou řadu prostředníků k financování svých aktivit. Na jedné straně je zde snaha o získání finančních prostředků k financování svých aktivit, jako je nákup zbraní nebo korupce rozličných osob. Na druhé straně je zde snaha o nabourání hospodářské soustavy demokratických států a vnesení neklidu mezi občany. Prostředníky, kteří s touto skupinou spolupracují, získávají buď nabídnutím profitu na legalizace, anebo pohrůžkou likvidace osoby nebo některého jejího příbuzného, popřípadě vydíráním tím, že zveřejní nějaké kompromitující materiály o osobě. Teroristické skupiny používají celou řadu aktivit k získávání peněz. Jsou to aktivity podobné, jako využívají organizované skupiny šedé ekonomiky. Některé aktivity mohou být rozdílné. Může se jednat o různé charitativní organizace, které vybírají peníze za účelem pomoci chudým na africkém kontinentu a podobně. Mezi další aktivity, na které se tyto skupiny specializují je například hazard, restaurace, stavební podniky nebo bezpečnostní agentury. Často mohou získávat dotace od vážených občanů demokratických států, kteří mají z protiteroristických aktivit osobní profit. Ne 17 dne

27 27 náhodou existují názory, že hlavní organizátoři terorismu a firmy profitující z boje proti terorismu nemají s názory, které terorismus prosazuje nic společného, a jediným jejich cílem je osobní profit. 3.2 Vybrané zdroje výnosů z trestné činnosti Nelegálních činností, které generují nepřiznané a nezdaněné zisky je celá řada. Některé jsou legální, ale daňové subjekty provozující legální činnost část tržeb za poskytnuté zboží nebo služby nepřiznají z důvodů snížení daňového základu. Další část provozuje nelegální činnost a výnosy přiznat nemůže, jelikož by se vystavovali hrozbě trestního stíhání. Vyjmenovat veškeré činnosti, z kterých pocházejí špinavé peníze, je komplikované a takřka nemožné. Nicméně mezi tyto činnosti, které generují nelegální zisky, jsou například: 1. Obchod s narkotiky, hormony nebo růstovými stimulanty kromě klasického obchod s drogami je nezanedbatelný trh s léky. Jedná se o padělání léků předních světových výrobců a jejich prodej za zlomek ceny, do které se nemusely promítnout peníze vynaložené na výzkum. Další obchody patřící do této skupiny jsou prodeje anabolických steroidů za účelem růstu svalové hmoty. Toto odvětví je rozšířené hlavně v USA, ale prodeje jsou po celém světě. 2. Nelegální obchod se zbraněmi do řady rizikových států je embargem nebo rezolucí OSN zakázán vývoz zbraní nebo zbraňových systémů. Právě nelegálním obchodem jsou tyto zákazy porušovány a jsou zdrojem nemalého příjmu pro porušitele, protože se vesměs jedná o cílové státy bohaté na nerostné suroviny. 3. Nelegální převádění běženců v současné době do EU proudí běženci z afrických států a ze států Blízkého východu. Nezanedbatelný je taktéž podíl na emigraci přes americko-mexickou hranici. Tento obchod je velmi lukrativní a zneužívá touhy lidí žít ve svobodném a bohatém státě. Nutno dodat, že ne všechny emigrace jsou pro emigranty motivovány pronásledováním, nejedná se většinou o ekonomickou emigraci.

28 28 4. Nelegální zaměstnávání přistěhovalců, dětských otroků atd. ruku v ruce nelegální emigraci jde otrocké vykořisťování běženců, kdy jsou tito nuceni pracovat v nelidských podmínkách za minimální, nebo vůbec žádnou mzdu. 5. Obchod s ženami, dětmi nebo muži za účelem prostituce nebo natáčení pornografie prostituce je stará jako lidstvo samo a kde je nekonečná poptávka existuje také nabídka. 6. Obchod s orgány nebo tkáněmi tento obchod má hlavní zdroje v nedemokratických nebo válkou zmítaných státech. Nicméně orgány většinou putují bohatým občanům demokratických států. Jako příklad státu, kde bují obchod s orgány lze uvést Čínu, kde je z tohoto odvětví, které je řízeno státem nebo vrcholnými představiteli, velice lukrativním. V Evropě lze za příklad uvést Kosovo, v době války, kdy kosovští Albánci unášeli organizovaně Srbi a odebírali jim orgány. Do těchto obchodů měl být údajně zapleten i současný prezident Kosova. 7. Nelegální nakládání s odpady legální likvidace nebezpečných odpadů je velmi nákladná, z toho důvodu existuje lukrativní odvětví, kde dochází k likvidaci uložením ve volné přírodě. 8. Padělání značkového zboží z padělání zboží si opět udělala výnosný obchod Čína, kdy nedochází pouze k padělání značkového oblečení, ale složitých průmyslových výrobků. 9. Pašování zboží, bez řádného proclení při přechodu zboží mezi jednotlivými státy, vyvstává povinnost hradit clo, spotřební daně a DPH, z důvodů minimalizace nákladů a zvýšení zisků dochází k překvalifikování zboží do jiné skupiny, kde je clo nebo spotřební daň nižší, nebo dokonce k převozu bez řádného proclení, kdy je zboží uvolněno do volného obchodu, aniž by byly všechna cla a daně zaplaceny. Toto se týká například lehkých topných olejů - LTO, alkoholu, nebo cigaret. 10. Porušování autorského práva, prodej nelegálního software prodej nelegálních kopií software je v některých ekonomikách rozšířenější ve větším měřítku než prodej originálních programů. 11. Výroba zboží bez potřebného patentu některé firmy se specializují na výrobu složitých výrobků, aniž by došlo k platbě za poskytnutí výrobní licence.

29 Obchod s kradeným zbožím celé organizované skupiny se specializují na vykrádání obchodů, skladišť nebo nákladů kamionů při přepravě. 13. Zkreslování podnikového hospodaření za účelem snížení daňového základu nebo zvýšení hodnoty akcií na základě nepravdivých informací, které jsou záměrně vypuštěny ven z podnikového prostředí některých korporací, jsou záměrně zkresleny, jsou ovlivňovány ceny akcií na burzách. V minulosti bylo zkreslování hospodaření jednou z příčin světové hospodářské krize v roce Padělání peněz a cenin, například dálniční známky, kolky atd. dochází k padělání nejenom kolků, ale také známek STK nebo kolků, kterými jsou označeny cigarety nebo alkoholu, viz současná metanolová aféra. 15. Nelegální obchody se surovinami v důsledku uvalení embarga na vývoz některých surovin z některých států, nebo do některých států existuje spolu s oficiálním trhem i ten neoficiální, kdy dochází k pašování surovin přes třetí státy, nebo deklarací za jiné suroviny. 16. Padělání cestovních a osobních dokladů ruku v ruce s nelegální migrací jde padělání cestovních a osobních dokladů. Tyto doklady kromě nelegálních migrantů využívají také členové zločineckých organizací, při zastírání totožnosti. 17. Nelegální hazardní hry a sázky ruku v ruce s oficiálními sázkami jdou nelegální sázky, kdy se sází v podstatě na všechno a nejsou z tohoto odváděny daně. 18. Dotační podvody v rámci EU jsou přerozdělovány nemalé finanční částky, které směřují formou dotací k určitým subjektům. Právě s výběrem těchto subjektů je poslední dobou spojováno několik kauz. 19. Násilná a majetková trestná činnost jedná se o klasickou zločineckou aktivitu, kdy jsou získávány nemalé prostředky loupežemi nebo například kapesními krádežemi. 20. Nigerijské dopisy anonymní oslovení jsem vdova po generálu xy a když mi pomůžete s vyvedením peněz, dostanete podíl, jen mi pošlete informace o vašem účtu takový dopis jsem nyní po dlouhé době zachytil. 21. Pojistné podvody jsou jednou ze sofistikovaných výdělečných nelegálních činností, kdy jsou fingovány pojistné události, nebo nadhodnocovány škody při živelných pohromách.

30 Podvody na internetové síti, získávání hesel k účtům v důsledku rozšíření internetového bankovnictví a rozšíření internetové komunikace vůbec dochází k aktivitám vedoucím k získání přístupů k účtům a to nejen bankovním, ale například datovým, kdy jsou daty cenným obchodním artiklem 23. Vydírání, vybírání výpalného a výkupného vybírání výpalného je v některých částech světa rozšířený způsob získávání peněz, kdy obchodníci platí zločineckým organizacím za ochranu. 3.3 Některé způsoby legalizování výnosů z trestné činnosti Legalizace výnosů z trestné činnosti, častěji označovaná termínem "praní peněz", je až nejvyšší formou manipulace s prostředky pocházejícími z organizované trestné činnosti, což dokazuje předkládaná teorie o třífázovém investování prostředků pocházejících z organizovaného zločinu (plnění tří nádob, které se může dle okolností vzájemně ovlivňovat) 18 : 1. fáze: zisk je investován do oblasti osobní spotřeby členů a vedení zločineckých organizací (nákup domů, bytů a jejich vybavení, automobilů, šperků, uměleckých děl atp.), přitom ne vždy musí jít o luxusní movitý či nemovitý majetek (1. koš), 2. fáze: zisk je investován do oblasti vybavení a nákladů zločinecké organizace (komerční nemovitosti, dopravní prostředky, spojovací technika, zbraně, technologie, firmy, náklady neinvestičního charakteru - např. pronájmy atp.) (2. koš), 3. fáze: zisk, který je předmětem "praní špinavých peněz", a posléze (po vyprání) je investován do legálních podniků. Jde o zisk, který vzniká a je realizován po naplnění prvních dvou nádob (3. koš). 18 BUDKA, I., DVOŘÁK, V., ZIMMEL, V. Zisk produkovaný organizovaným zločinem, jeho legalizace a opatření proti legalizaci výnosů z trestné činnosti Praha: 2000, Kriminalistický ústav Policie ČR, časopis Kriminalistika číslo 4/2000

31 31 Budka, Dvořák a Zimmel dále uvádí, že vlastní legalizace výnosů zločineckými organizacemi probíhá ve třech fázích: 1) Zavedení peněžních prostředků v hotovosti do finančního systému (placement) V této počáteční fázi zločinecké organizace prostřednictvím najatých osob přemění nelegálně získané prostředky z hotových peněz na bezhotovostní peníze. Tato činnost nese název smurfing šmoulování, kdy jsou peníze po částech uloženy na různé bankovní účty. Jedná se o poměrně náročnou činnost. Tyto peníze se mohou dostat do banky společně s legálními tržbami z restaurací nebo jiných hotovost přijímajících podniků. Kromě ukládání na bankovní účty mohou být peníze u dalších prostředníků proměněny na pokladní nebo bankovní šeky. Následně se takto uložené prostředky shromažďují prostřednictvím bezhotovostních převodů na menším množství účtů, často se tak děje na účtu vedeném u jiných a zahraničních bank nejlépe na jiném kontinentu. Nejefektivnější způsob legalizace výnosů z trestné činnosti je realizován přímo v bankách. Tyto instituce se při prováděných finančních operacích snaží o poskytování vysoce efektivních a zejména diskrétních služeb. To je významný prvek využívaný v procesu legalizace výnosů z trestné činnosti. 19 2) Zahlazení stop špinavých peněz (layering) Druhá etapa má za cíl zamaskovat, že se jedná o nelegální výnosy. Jedná se o zastírací manévr, kdy je nutné zastřít původ peněz a jeho zdroje, aby nemohla být mezi těmito penězi a nelegálním zdrojem nalezena spojitost. Za tyto nelegální peníze již byly nakoupeny majetkové hodnoty a tyto vzápětí legálně prodány. Utržené peníze prostřednictvím legálních, ale také fiktivních firem putují na jiné bankovní účty a zdání že se jedná o legálně nabité peníze, nestojí nic v cestě. Hlavním cílem těchto převodů, nákupů a prodeji je přerušit jakoukoliv stopu mezi nelegálním zdrojem a současný 19 BUDKA, I., DVOŘÁK, V., ZIMMEL, V. Zisk produkovaný organizovaným zločinem, jeho legalizace a opatření proti legalizaci výnosů z trestné činnosti Praha: 2000, Kriminalistický ústav Policie ČR, časopis Kriminalistika číslo 4/2000

32 32 umístěním peněz. V této fázi je důležitá složitost a nepřehlednost operací, peníze jdou často přes větší množství účtů různých podnikatelských subjektů a hlavně do bank jiných států. Nejčastěji se jedná o bankovní domy států, kde je bankovní tajemství striktně dodržováno a do daňových rájů. 3) Návrat a legalizace ilegálně získaných obnosů (integration) Legalizované výnosy, které prošly oběma etapami a zastřely tak svůj původ, se vracejí ve formě nezávadného a často již i zdaněného příjmu původnímu majiteli. V této poslední etapě legalizace výnosů z trestné činnosti je ilegálně získaný kapitál po rozsáhlých operacích zastírajících jeho původ zaváděn do hospodářství tak, aby vznikl dojem, že byl získán cestou nezávadné obchodní činnosti. Vzhledem k tomu, že zde dochází ke spojení či provázání dvou ekonomik, tj. legální a ilegální, je tato etapa nazývána integrací. 20 Následně jsou tyto legalizované prostředky použity k nákupu majetku, který již nenese stopy nelegálního původu a je zcela čistý. Zločinecké skupiny tento již legální majetek využívají pro upevnění a rozšíření svého vlivu. Strategicky investují do širokého spektra různých oborů a činností. Získávají do svého vlastnictví podniky, jejichž prostřednictvím mohou snáze provozovat svoji nelegální činnost, a které jim poskytnou pomoc při následné legalizaci nových zisků. Nelze vyloučit ani strategické vstupování do vybraných bankovních domů méně rozvinutých ekonomik. 3.4 Instituce bojující proti legalizaci výnosů z trestné činnosti Policie České republiky Policie České republiky, dále jen policie, je orgánem činným v trestním řízení, kdy na základě informací získaných od občanů, tedy na základě oznámení anonymních podmětů, nebo na základě vlastního šetření ve spolupráci se státním zástupcem provádí šetření. Účelem šetření je určit zda se trestný čin stal, kdo je jeho pachatel a získat 20 BUDKA, I., DVOŘÁK, V., ZIMMEL, V. Zisk produkovaný organizovaným zločinem, jeho legalizace a opatření proti legalizaci výnosů z trestné činnosti Praha: 2000, Kriminalistický ústav Policie ČR, časopis Kriminalistika číslo 4/2000

33 33 potřebné množství důkazních prostředků, aby bylo možno konkrétní osobu pachatele trestně stíhat. U policie existuje celá řada celostátních i územních útvarů, které šetří legalizaci výnosů. Na celorepublikové úrovni se jedná o Útvar odhalování korupce a finanční kriminality SKPV, který se věnuje prověřování a vyšetřování nejzávažnějších forem hospodářské, finanční trestné činnosti a korupce a Útvar pro odhalování organizovaného zločinu SKPV, tento se zabývá trestnou činností, z nějž vzniká nelegální majetek, který je třeba legalizovat. Například terorismus, obchodováni s lidmi, anebo obchodování s vojenským materiálem. Územními odbory, které se spolupodílí na odhalování této trestné činnosti, jsou Odbory hospodářské kriminality SKPV působící v rámci krajských ředitelství nebo v rámci okresních ředitelství Státní zástupce Ve spolupráci s policií se spolupodílí na přípravném řízení trestním, je také státní zástupce. Trestní řád stanoví, jaké jsou jeho procesní úkoly a některé aktivity může policie provádět pouze s jeho souhlasem nebo na základě jeho příkazu. Působí jako veřejný žalobce, který zastupuje u soudního procesu stát v trestněprávních věcech Finanční analytický útvar Finanční analytický útvar ministerstva financí, dále jen FAÚ působí již od roku V souladu se zákonem č. 61/1996 Sb. (nahrazen s účinností od zákonem č. 253/2008 Sb.) zajišťuje především tyto úkoly 21 : 1) šetření podezřelých obchodů hlášených finančními institucemi (OPO), ale i dalších podnětů 21 ze dne

34 34 2) kontrolní činnost a právní agendu spojenou s přípravou nového zákona a odvoláními finančních institucí proti uloženým pokutám, případně soudního vymáhání náhrady škody 3) spolupráci se zahraničím Mezinárodní spolupráce FAÚ a další projekty. Obrázek 1: Počet přijatých oznámeni a počet podaných trestních oznámeno FAÚ Zdroj: Výroční zpráva FAÚ za rok Další instituce Dalšími institucemi, které se spolupodílí na boji proti legalizaci výnosů z trestní činnosti, je například Česká národní banka, která provádí dohled nad bankovním sektorem. Dále jsou to povinné osoby uvedené v 2 zák. čís. 253/2008 Sb. (o těchto bylo pojednáno již v předchozím textu). Jejich úkolu a nástrojů je celá řada a rozsah této práce nedovoluje se podrobněji věnovat jen těmto úkolům. Další nezanedbatelnou úlohu při odhalování trestné činnosti má mimo výše uvedenou policii a státní zástupce i soud, který je na základě zákona oprávněn k rozhodování o vině či nevině obžalovaného a to na základě předložených důkazů rozhodnout. Soud je dále oprávněn k některým procesním úkonům v rámci přípravného řízení.