Metodické pokyny k pracovnímu listu č. 14 OCHRANA BIODIVERZITY V ČR 9. ročník

Transkript

1 Metodické pokyny k pracovnímu listu č. 14 OCHRANA BIODIVERZITY V ČR 9. ročník DOPORUČENÝ ČAS K VYPRACOVÁNÍ: 45 minut INFORMACE K TÉMATU: ZACHRAŇME BIODIVERZITU v ČR Chráněná území jsou území přírodovědecky či esteticky velmi významná nebo jedinečná, která jsou vyhlášená podle zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny. Zákon stanoví kategorie chráněných území: A. Národní park (NP) je rozsáhlé území, jedinečné v národním či mezinárodním měřítku, jehož značnou část zaujímají přirozené nebo lidskou činností málo ovlivněné ekosystémy, v nichž rostliny, živočichové a neživá příroda mají mimořádný vědecký a výchovný význam. B. Chráněná krajinná oblast je rozsáhlé území s harmonicky utvářenou krajinou, charakteristicky vyvinutým reliéfem, významným podílem přirozených ekosystémů lesních a trvalých travních porostů, s hojným zastoupením dřevin, popřípadě s dochovanými památkami historického osídlení. C. Národní přírodní rezervace je menší území mimořádných přírodních hodnot, kde jsou na přirozený reliéf s typickou geologickou stavbou vázány ekosystémy významné a jedinečné v národním či mezinárodním měřítku. D. Přírodní rezervace je menší území soustředěných přírodních hodnot se zastoupením ekosystémů typických a významných pro příslušnou geografickou oblast. E. Národní přírodní památka je přírodní útvar menší rozlohy, zejména geologický či geomorfologický útvar, naleziště nerostů nebo vzácných či ohrožených druhů ve fragmentech ekosystémů, s národním nebo mezinárodním ekologickým, vědeckým či estetickým významem, a to i takový, který vedle přírody formoval svou činností člověk. F. Přírodní památka je přírodní útvar menší rozlohy, zejména geologický či geomorfologický útvar, naleziště vzácných nerostů nebo ohrožených druhů ve fragmentech ekosystémů s regionálním ekologickým, vědeckým či estetickým významem, a to i takový, který vedle přírody formoval svou činností člověk. Dále zákon a podzákonné předpisy, kterými je chráněné území zřízeno, stanoví podrobněji podmínky ochrany daného chráněného území. 1

2 Národní parky v České republice V Československu byla kategorie Národní park uvedena v zákoně o státní ochraně přírody č.40/1956 Sb. Národní parky byly a jsou začleněny společně s CHKO do pojmu Velkoplošná chráněná území. V Česku jsou podle zákona č. 114/1992 Sb. O ochraně přírody a krajiny vyhlášeny čtyři národní parky: 1. Krkonošský národní park, 2. Národní park Podyjí, 3. Národní park Šumava, 4. Národní park České Švýcarsko. Chráněná území v ČR A Krkonošský národní park B Národní park Šumava C Národní park Podyjí D Národní park České Švýcarsko Národní parky v České republice 1 Labské pískovce 2 Lužické hory 3 České středohoří 4 Kokořínsko 5 Jizerské hory 6 Český ráj 7 Broumovsko 8 Orlické hory 9 Jeseníky 10 Slavkovský les 11 Křivoklátsko 12 Český kras 13 Blaník 14 Železné hory 15 Žďárské vrchy 16 Litovelské Pomoraví 17 Moravský kras 18 Poodří 19 Beskydy 20 Šumava 21 Blanský les 22 Třeboňsko 23 Pálava 24 Bílé Karpaty 25 Český les Národní park Rok vyhlášení Rozloha v ha Krkonošský národní park Národní park Podyjí Národní park Šumava Národní park České Švýcarsko Rozloha celkem OCHRANA OHROŽENÝCH BIOLOGICKÝCH DRUHŮ Ohrožení biologických druhů ve volné přírodě je zapříčiněno nejčastěji klimatickými nebo environmentálními změnami, které často způsobil člověk svou nadměrnou neuváženou činností na Zemi. Biologický rostlinný nebo živočišný druh je klasifikován jako ohrožený, když ve volné přírodě výrazně poklesne počet jedinců sledovaného druhu na úroveň znepokojení. Ohrožené druhy rostlin a zvířat mohou být zařazeny do různých úrovní ohrožení stavu. Podle zákona o ochraně přírody a krajiny 114/1992 Sb. vyjmenovává vyhláška 395/1992 Sb. ve znění vyhl. 175/2006 Sb. zvláště chráněné druhy a rozlišuje tři kategorie podle stupně ohrožení: kriticky ohrožené silně ohrožené ohrožené 2

3 Seznamy ohrožených rostlinných druhů na našem území i s jejich fotografiemi je možné vyhledat na stránkách: Seznamy ohrožených druhů na našem území je možné vyhledat na stránkách: ku - SEZNAMY + FOTO PROGRAMY NA ZÁCHRANU BIOLOGICKÝCH DRUHŮ Záchranné programy jsou chápány jako dočasné projekty, jejichž smyslem je kombinací různých typů opatření dosáhnout zvýšení populace dotčeného druhu nad úroveň ohrožení vyhynutím. Tato úroveň se u jednotlivých druhů liší v důsledku různého typu rozšíření zbytkových populací, ekologie druhu, druhu a síly vlivu ohrožujících faktorů apod. Záchranný program je po dosažení stanovených kvantitativních cílů ukončen. Může být ukončen ale také v případě jeho neúspěšnosti (vyhynutí druhu) nebo jeho nefunkčnosti prokázané v průběhu řešení. Agentura ochrany přírody a krajiny ČR byla pověřena Ministerstvem životního prostředí koordinací přípravy a realizace záchranných programů pro kriticky a silně ohrožené druhy rostlin a živočichů. Snahou obou institucí je připravovat kvalitní a odborně podložené programy, které budou mít vysokou pravděpodobnost dosažení cíle, tedy zachování druhu pro naši přírodu. V Česku vznikne Noemova archa ohrožených druhů Ohrožené druhy rostlin a zvířat získají v Česku další zázemí, které jim pomůže k přežití. Ochranářská společnost Česká krajina začíná pracovat na svém klíčovém projektu Národního centra biodiverzity, které by mělo být jakousi Noemovou archou tuzemských ohrožených druhů. Národní centrum biodiverzity bude nestátní přírodní rezervací, která by měla poskytnout útočiště velké části ohrožených druhů. Chránit zvířata v jejich přirozeném prostředí je nejefektivnějším způsobem, jak je zachovat pro budoucí generace, říká Dalibor Dostál, ředitel společnosti Česká krajina. Projekt využívá zkušeností ze zahraničí, kde jsou nestátní rezervace jednou z klíčových součástí ochrany přírody. Vznikají vykupováním zemědělské půdy, kterou její majitelé neobhospodařují nebo jejíž obdělávání přestává být pro zemědělce rentabilní. Ta se pak přeměňuje na přirozené lesy nebo louky. Na projektu spolupracuje společnost Česká krajina s odborníky z Biologického centra Akademie věd České republiky, Ústavu biologie obratlovců Akademie věd ČR a Jihočeské univerzity. Prioritou pro nejbližší léta je pro nás vytvořit dostatečně velkou rezervaci, která by pomohla při ochraně druhů, které jsou nyní v Česku ohrožené, konstatoval 3

4 Dalibor Dostál. Rezervaci nebude tvořit jedno souvislé území, ale mozaika menších oblastí. Celková velikost území by měla být zhruba šestnáct kilometrů čtverečních. Například v USA zaujímají nestátní rezervace 2,5 procenta povrchu Spojených států, což odpovídá téměř trojnásobku rozlohy České republiky. Pro srovnání, tuzemské čtyři národní parky zaujímají 1,4 procenta rozlohy Česka. Národní centrum biodiverzity se bude nacházet na jihozápadě České republiky a mělo by pomoci rozšířit unikátní přírodní celek tvořený Národním parkem a chráněnou krajinnou oblastí Šumava. Kromě ochrany ohrožených druhů bude Národní centrum biodiverzity poskytovat také další ekosystémové služby. Nové lesy budou fungovat jako přirozená ochrana před povodněmi a navíc budou pohlcovat oxid uhličitý, který patří ke skleníkovým plynům způsobujícím globální změny klimatu. Druhou částí projektu Národního centra biodiverzity je pomáhat navracet do české přírody druhy, které byly v minulých desetiletích a staletích vyhubeny. Mezi jinými například divoké včely nebo kočky divoké. V zahraničí jsou projekty zaměřené na návrat druhů vyhubených ve volné přírodě zpět do jejich přirozeného prostředí velmi populární a těší se velké podpoře veřejnosti i sponzorů. V České republice se podařilo v minulosti několik vynikajících reintrodukčních projektů zrealizovat, přesto země v této oblasti celkově poněkud zaostává. Kácení ŠUMAVY? Praha - Krátce poté, co ministr životního prostředí Tomáš Chalupa dokončil návrh nového zákona o Národním parku Šumava, dorazil na jeho úřad dopis Mezinárodního svazu ochrany přírody, který před přijetím zákona varuje. Renomovaná mezinárodní organizace, jíž je Česko členem, v něm upozorňuje na to, že by nový zákon mohl mít zásadní dopad na vzácnou šumavskou přírodu. A zároveň naznačuje, že by Šumava už nemusela být zařazena do mezinárodní kategorie národních parků. Renomované světové organizaci vadí především velkoplošné kácení smrků napadených kůrovcem, které zákon umožní. Čtěte dále Ombudsman: Kácení na Šumavě bylo nezákonné» Klausova lanovka na Šumavě bude, Klaus s ní souhlasí» "Tyto navrhované změny nejsou v souladu se zařazením Šumavy do kategorie chráněného území druhé kategorie (národní park)," uvádí se v dopise, který má Aktuálně.cz k dispozici. Podle Mezinárodního svazu ochrany přírody by se měla ponechat samovolnému vývoji většina území parku. Dopis dostal i premiér Nečas Dopis, který dostal i premiér Petr Nečas, podepsal Nikita Lopoukhine, předseda jedné z komisí Mezinárodního svazu ochrany přírody. V listu píše, že mnoho členů této organizace ho informovalo o vážných obavách spojených s novým zákonem, který "může oslabit ochranu a správu Národního parku Šumava". Fotogalerie 4

5 Lopoukhine připomíná, že Šumava je největší, nejlépe zachovanou a druhově nejbohatší zalesněnou oblastí střední Evropy, což je i důvod, proč je zařazena do mezinárodní kategorie národních parků. "Významnou charakteristikou národního parku je jeho schopnost udržet ekologické funkce a procesy, které umožní místním druhům a komunitám dlouhodobě přetrvat jen s minimálními zásahy. Nicméně, vzhledem k informacím obdrženým od několika různých zúčastněných odborníků a institucí, nový navržený zákon přírodní zónu významně omezí," uvádí se v dopise. Kdo píše Česku Světový svaz ochrany přírody (IUCN) je vrcholná mezinárodní organizace pro ochranu přírody. Sdružuje přes 200 států, více než 11 tisíc jednotlivých expertů a přes 9 tisíc nevládních organizací včetně odborných pracovišť. Členem je i Česká republika. Experti na chráněná území pracují ve Světové komisi pro chráněná území (WCPA). Jejím předsedou je Nikita Lopoukhine, který do Česka poslal dopis, v němž varuje před přijetím navrhovaného zákona o Národním parku Šumava. Mrtvý les pomáhá novým stromům Lopoukhine vysvětluje i to, proč mezinárodní experti doporučují, aby se v národních parcích nezasahovalo do přírodních procesů včetně invaze kůrovců. "Mrtvé dřevo poskytuje útočiště pro mnoho druhů ptáků, hmyzu a dalších živočichů. Staré stromy představují výtečný substrát pro růst nové generace stromů a chrání lesní obnovu proti poškození ze strany vysoké zvěře, sněhu, sucha a eroze. Šumava přijde o peníze, varuje svaz Světový svaz ochrany přírody varuje před tím, že Šumava může dlouhodobě tratit i ekonomicky. "I když nový zákon může mít krátkodobě pozitivní vliv na turistický ruch a místní ekonomiku, cítíme maximální znepokojení ohledně pravděpodobných dopadů na budoucí ekologickou integritu šumavské přírody, a tudíž dlouhodobý dopad na místní ekonomiky, které na Šumavě závisí," stojí v listě. Chalupův úřad odpověď připravuje Ministr životního prostředí Tomáš Chalupa se k dopisu zatím nevyjádřil. Aktuálně.cz mu sice už minulý týden poslalo textovou zprávu s otázkami, ale Chalupa na ně nereagoval. "Všichni si dle mého názoru uvědomují nutnost ústupků a kompromisu, všichni jsou dost moudří na to, aby věděli, že nikdy nejde dosáhnout všeho. Každý z nás by chtěl něco víc, ale mám za to, že jde o přijatelný, prospěšný a životaschopný kompromis, který má šanci vnést klid a stabilitu do Národního parku Šumava," okomentoval výslednou podobu zkraje roku ministr Tomáš Chalupa. Chalupa počítá s 35 % Kritikem navrhovaného zákona je stínová vědecká rada národního parku. Její předseda Jakub Hruška v souladu s dopisem Mezinárodního svazu ochrany přírody uvedl, že ministr Chalupa zbytečně rezignuje na dlouhodobý plán přeřadit větší část parku do bezzásahového území. Fotogalerie další fotografie Podle Hrušky by měl Chalupa vysvětlit, jestli se přeřadí šumavský park do jiné kategorie chráněných území. V navrhovaném zákoně se počítá s tím, že by první, bezzásahová zóna měla časem tvořit 35 procent rozlohy parku, což je podle Chalupy "historicky nejvyšší rozloha první zóny Národního parku Šumava, která se kdy podařila dojednat". 5

6 Národní park jako podvod Podle Jaromíra Bláhy z ekologického Hnutí Duha ovšem Světový svaz ochrany přírody dal jasně najevo, že je to málo. "Decentně upozorňuje Českou republiku, že přijetím návrhu zákona, který by zredukoval plochu ponechanou přírodě, by Šumava nemohla být dále nazývána národním parkem v duchu mezinárodních kritérií. V případě, že by poslanci takový návrh zákona schválili, ale přitom národní park oficiálně nezrušili, půjde o takzvaný etiketní podvod," řekl Aktuálně.cz Bláha. Souhlasí s varováním mezinárodní organizace, že by kromě ztráty prestiže mělo toto rozhodnutí dramatický dopad i pro ekonomiku celého regionu, protože by se snížil zájem zahraničních návštěvníků o Šumavu. Strčíme si doporučení za klobouk? Mezinárodní svaz ochrany přírody přitom už v roce 2003 doporučil scelit a rozšířit jádrové zóny na 30 až 40 procent rozlohy parku do tří až pěti let a ponechat je přírodnímu vývoji včetně nezasahování proti kůrovci. Nic takového se ovšem dosud nestalo především kvůli odporu regionálních politiků a místních obcí. Autor: Ludvík Hradilek Navrhovaný zákon přitom v první fázi počítá, že by v první, bezzásahové zóně parku bylo jen 22 procent rozlohy šumavského parku. "Dopis Mezinárodního svazu ochrany přírody se obrací na našeho stálého zástupce u této organizace a na předsedu vlády a žádá je, aby zvážili dopad chystaného zákona na Šumavu. Logickým důsledkem členství České republiky v této organizaci by mělo být, že se jejími doporučeními bude řídit, anebo vystoupí," řekl Aktuálně.cz Mojmír Vlašín, člen Českého svazu ochránců přírody a mluvčí loňské blokády na Šumavě. "Obávám se však, že to dopadne jako obvykle: Česká republika si ponechá členství v prestižním klubu, ale doporučení si strčí za klobouk," dodal Vlašín. ZDROJE INFORMACÍ Billioud, J. M.: Chraňme naši planetu, Knižní klub, Praha, 2009 (str. 50 9) Kvasničková D.: Problémy udržitelného rozvoje a cesty k jejich řešení. EKO Gymnázium a SOŠ Multimediálních studií Poděbrady, březen %C4%8CR %C4%8CR %8Dich%C5%AF_v_%C4%8Cesku 6

7 Pracovní list č. 14 OCHRANA BIODIVERZITY V ČR 9. ročník 1. ÚKOL: Z přiložených materiálů o STÁTEM CHRÁNĚNÝCH ÚZEMÍCH získejte základní informace a doplňte následující věty: A. Národní park je... území, jedinečné v... či mezinárodním měřítku, jejichž značnou část zaujímají přirozené nebo lidskou činností málo.. ekosystémy, v nichž rostliny, živočichové a neživá příroda mají mimořádný vědecký a výchovný význam B. Přírodní rezervace je území soustředěných přírodních hodnot se zastoupením ekosystémů typických a.. pro příslušnou geografickou oblast. C je rozsáhlé území s harmonicky utvářenou krajinou, charakteristicky vyvinutým reliéfem, významným podílem přirozených ekosystémů lesních a trvalých travních porostů, s hojným zastoupením dřevin, popřípadě s dochovanými památkami historického osídlení. 2. ÚKOL: Do slepé mapy naší republiky zakreslete území našich čtyř NÁRODNÍCH PARKŮ a zapište jejich NÁZVY:

8 3. ÚKOL: Ve všech veřejných sdělovacích prostředcích se již několik let mluví o vážném ekologickém problému souvisejícím se zachováním BIODIVERZITY NÁRODNÍHO PARKU ŠUMAVA, napadeného škůdcem kůrovcem. Pozorně si přečtěte následující článek Kácení ŠUMAVY?, pojednávající o momentální vážné situaci v NP Šumava. Současní vládní činitelé ČR nepostupují v souladu s mezinárodními doporučeními ochránců přírody, čímž hrozí NP ŠUMAVA PŘEŘAZENÍ do nižší kategorie ochranného pásma. Staňte se na chvíli zástupci OCHRÁNCŮ PŘÍRODY a posuďte, JAKÁ DOPORUČENÍ A POSTUPY PRO ZÁCHRANU NP ŠUMAVA BYSTE PORADILI NAŠIM VLÁDNÍM ČINITELŮM. 4. ÚKOL: Vyhledejte na internetových stránkách seznam KRITICKY OHROŽENÝCH DRUHŮ ZVÍŘAT na území ČR. u - SEZNAMY + FOTO 8