Výroční zpráva o realizaci protidrogové politiky v kraji za rok 2015

Transkript

1 Výroční zpráva o realizaci protidrogové politiky v kraji za rok 2015 Kraj: Ústecký Zpracovala: Mgr. Eva Houdová, protidrogová koordinátorka Projednáno a schváleno: vedoucí odboru Odkaz na internetovou prezentaci kraje, věnovu drogám: Výroční zpráva o realizaci protidrogové politiky v kraji je určena pro odbornou i laickou veřejnost. Je zdrojem základních informací o koordinaci a institucionálním zajištění protidrogové politiky a politiky v oblasti hazardního hraní v kraji, koncepčních opatřeních, spolupráci s obcemi, finančním zajištění a finančních deficitech protidrogové politiky, charakteristice drogové scény a situace v oblasti hazardního hraní, síti služeb pro uživatele drog a problémové/patologické hráče 1 a aktivitách realizovaných kraji v oblasti protidrogové politiky (např. vzdělávání, analýzy, rozvojové projekty apod.). Výroční zpráva o realizaci protidrogové politiky v kraji je jedním ze zdrojů při vytváření Souhrnné zprávy o realizaci protidrogové politiky v krajích, Výroční zprávy o stavu ve věcech drog v ČR a Výroční zprávy o hazardním hraní v ČR a jeho dopadech. Zároveň je také důležitým informačním materiálem pro politiky na místní, krajské i centrální úrovni. 1 Termín problémový hráč je širší zahrnuje osoby v riziku rozvoje patologického hráčství i osoby s diagnózou patologický hráč (dg. F 63.0). Strana 1 (celkem 37)

2 Souhrn Na území Ústeckého kraje se stále vyskytuje značný počet osob závislých na návykových látkách. V počtu odhadovaných problémových uživatelů drog v České republice zaujímá Ústecký kraj dlouhodobě za Prahou druhé místo, poslední dostupná data jsou za rok 2014 a hovoří o počtu problémových uživatelů. Jedná se o 15 % nárůst proti roku 2013, kdy bylo odhadováno celkem problémových uživatelů drog. Nabídka drog v kraji je vysoká a jejich dostupnost velmi snadná, a to i pro mladistvé uživatele. Drogová scéna je převážně konstantní, mezi uživateli nadále převládá jako primární droga pervitin a intravenózní způsob aplikace. Mezi mladšími ročníky se vyskytují zejména uživatelé marihuany, tanečních drog a uživatelé pervitinu, kteří si ho aplikují především šňupáním či kouřením. V únoru 2015 byla zastupitelstvem Ústeckého kraje schválena Strategie protidrogové politiky Ústeckého kraje na období Dokument definuje postoj Ústeckého kraje k otázkám prevence závislostí a vymezení cílů a opatření, kterých se bude snažit kraj dosáhnout v rámci protidrogové politiky. Hejtman Ústeckého kraje Oldřich Bubeníček se stal členem Rady vlády pro koordinaci protidrogové politiky jako zástupce Asociace krajů ČR. Během roku 2015 byl vytvořen a na rok 2016 poprvé vyhlášen samostatný dotační program pro neziskové organizace poskytující protidrogové služby s názvem Podpora Ústeckého kraje na sociální služby protidrogové politiky K vyčlenění registrovaných protidrogových služeb do samostatného programu došlo v návaznosti na zpracovu Strategii protidrogové politiky Ústeckého kraje na období a potřebu efektivně realizovat plánovaná opatření v oblasti protidrogové politiky kraje. Pracovní skupina protidrogové politiky Ústeckého kraje společně se zástupci Krajského ředitelství policie ČR Ústeckého kraje, pracovního týmu TOXI, intenzivně řešila vzájemnou komunikaci a spolupráci pracovníků nízkoprahových služeb a policistů. Úspěšným výstupem společných jednání je rozkaz krajského policejního ředitele č. 33/2015 účinný od , který nastavuje pravidla vzájemné součinnosti. Služby kontaktních center a terénních programů v Ústeckém kraji vykazují v roce 2015 obdobný počet uživatelů návykových látek jako v roce předchozím. Uvedených nízkoprahových služeb využilo klientů s problémem závislosti ( ). Celkový počet klientů, kteří navštívili nízkoprahové služby, činí klientů, jedná se o 12 % navýšení proti roku Nárůst je zaznamenán u osob blízkých osobám závislým či ohroženým závislostí. Dle údajů nízkoprahových služeb bylo v roce 2015 vydáno celkem injekčních setů, což je obdobný počet jako v roce 2014 ( ). V rámci tohoto ukazatele patří Ústecký kraj mezi kraje s největší výměnou injekčního materiálu. Strana 2 (celkem 37)

3 Obsah a struktura výroční zprávy: 1 Drogová scéna situace v kraji Užívání návykových látek v obecné populaci, ve školní populaci Užívání drog v prostředí zábavy, nočního života Problémové formy užívání drog Užívání drog ve specifických skupinách Sociálně vyloučené lokality Uživatelé drog v léčbě a ve službách Infekční onemocnění v souvislosti s užíváním drog Předávkování, včetně smrtelných Další zdravotní komplikace v souvislosti s užíváním drog Jiné nové trendy a fenomény Nové syntetické drogy Hazardní hraní Drogová kriminalita: Koordinace protidrogové politiky Institucionální zajištění Krajské institucionální zajištění koordinace Místní zajištění koordinace protidrogové politiky Strategické dokumenty protidrogové politiky kraje Koncepce, strategie, akční plány a jejich zaměření Hodnocení strategických dokumentů/protidrogové politiky kraje Zadané/realizované analýzy/studie v oblasti drogové politiky a drogové situace Další významné aktivity v oblasti protidrogové politiky v r na krajské i místní úrovni Finanční zajištění služeb pro uživatele návykových látek a osoby ohrožené problémovým hráčstvím Způsob financování služeb krajem Způsob zajištění financování drogových služeb ze strany obcí Financování služeb evropskými fondy Analýza finančních potřeb drogových služeb kraje Rozpočtové výdaje na protidrogovou politiku v kraji Další důležité informace / změny proběhlé v r Služby poskytované uživatelům návykových látek, problémovým hráčům a osobám závislostí ohroženým Síť služeb pro uživatele drog v kraji Popis situace podle jednotlivých typů (standardů) služeb Evaluace efektivity sítě služeb Různé - další údaje Strana 3 (celkem 37)

4 1 Drogová scéna situace v kraji Drogová scéna v Ústeckém kraji se příliš nemění. Nadále vykazujeme vysoké počty uživatelů drog, stále převládá užívání pervitinu a intravenózní způsob aplikace. U mladistvých osob se jedná především o marihuanu nebo pervitin, který je užíván šňupáním či kouřením. Co se týká nových trendů v užívání drog a zkušeností s novými syntetickými drogami, nelze situaci plošně paušalizovat. Ve většině regionů se služby s novými syntetickými drogami nesetkaly, udávají jednorázové zkušenosti spíše se zneužívanými léčivými látkami. Regionálně jsou vnímány trendy v užívání, které se proti loňskému roku příliš nezměnily. Ve stále větší míře se hovoří o problému kvality a mnohdy nejasného složení návykových látek, což přináší uživatelům mnohem horší psychosomatické dopady (př. vietnamský pervitin, pervitin vyráběný v sociálně vyloučených lokalitách). Obecně je také vnímána větší míra polyvalentního užívání látek kombinace pervitinu s buprenorfinem, s benzodiazepiny a jinými léčivy, s alkoholem i marihuu. V některých lokalitách (Ústecko, Teplicko) je zaznamenáván vyšší výskyt zneužívání nelegálního buprenorfinu. Jako stabilní drogovou scénu lze uvést oblast Šluknovska, kde se užívá výhradně pervitin, případně marihuana. Průměrný věk uživatelů návykových látek se dle údajů poskytovatelů služeb pohybuje mezi lety. Ve více regionech je udáván trend zvyšování průměrného věku klientů (př. Mostecko, Lounsko, Ústecko). Tato vývojová tendence byla zaznamenána i na Šluknovsku, které bylo specifické právě výrazně mladší klientelou proti jiným lokalitám (nyní 30 let, dříve i 25 let). Služby na Litoměřicku udávají naopak mírné ponížení věku proti předchozím rokům (29,7 let). V souvislosti s věkem lze zmínit zkušenost s mladými uživateli marihuany, a tou je bagatelizace rizik spojených s užíváním této látky mladistvými. Služby na Chomutovsku zaznamenávají mírné zlepšení socioekonomické situace uživatelů v porovnání s předchozím rokem, a to v otázce bydlení, legálního zdroje financí i stabilizace dluhů. Na Kadaňsku, díky intenzivní činnosti policistů zaměřené na potírání trestné činnosti spojené s problematikou drog, téměř vymizely z lokality města tzv. toxibyty a klienti stále častější využívají dostupného bydlení na ubytovnách či v pronájmech. Naopak nízkoprahové služby na Ústecku udávají v souvislost se sociální stabilizací klientů výrazný propad, zejména v souvislosti s neúspěchy klientů v žádostech o sociální dávky a s termíny výplat. Z hlediska zajištění sociálních služeb lze konstatovat, že v Ústeckém kraji působí nadále 6 neziskových organizací poskytujících 26 sociálních služeb protidrogové prevence 9 kontaktních center, 8 terénních programů, 3 služby následné péče, 1 terapeutickou komunitu a 5 odborných sociálních poradenství pro cílovou skupinu závislých či závislostí ohrožených osob a jejich blízkých. Téměř všechny služby splňují certifikace odborné způsobilosti Rady vlády pro koordinaci protidrogové politiky. Všechny nízkoprahové služby realizují v rámci svých činností strategii Harm reduction, jejíž význam spočívá v předcházení a minimalizaci zdravotních i sociálních rizik vyplývajících z užívání drog jak pro uživatele, tak pro společnost. Těžištěm strategie je výměnný program injekčního materiálu a jeho bezpečná likvidace, samozřejmou součástí je informační servis. 1.1 Užívání návykových látek v obecné populaci, ve školní populaci Nebyla provedena analýza na toto téma, nejsou k dispozici validní údaje. Pracovníci neziskových organizací i sociálních odborů zaznamenávají lokálně případy ze školního prostředí, častou příčinou užívání bývá únik z nevyhovujících sociálních podmínek a řešení problémů. Protidrogové služby vykazují zvyšující se počet rodinných příslušníků, kteří chtějí řešit problém s užíváním návykových látek mladistvých. Ze zkušeností preventivních programů realizovaných ve školách vyplývá převážná zkušenost dětí s marihuu a kouřením. 1.2 Užívání drog v prostředí zábavy, nočního života Informace nejsou k dispozici. Neziskové organizace protidrogové prevence v Ústeckém kraji služby v prostředí zábavy a nočního života nezajišťují vzhledem k absenci finančních prostředků na tyto aktivity. V rámci celostátní akce ALKOHOL, která probíhala od října do prosince 2015 po celém území České republiky, byly kontrolovány bary a restaurace i v našem kraji se zaměřením na zakázaný prodej alkoholu dětem a nezletilým. Výsledky byly prezentované a jsou dostupné zde: Problémové formy užívání drog Lokální odhady nejsou k dispozici. Strana 4 (celkem 37)

5 1.4 Užívání drog ve specifických skupinách V kraji nejsou v protidrogové prevenci realizované programy vyhrazené pouze specifickým skupinám např. jiných etnik. Uživatelé jiných národností jsou součástí poskytovaných služeb, jedná se především o romské etnikum. Romové tvoří až cca 1/3 klientely protidrogových služeb na Ústecku, na Mostecku, Šluknovsku a Teplicku až polovinu. Romští uživatelé drog vykazují společné specifické rysy: - nízká míra kontaktů se službami vzhledem k nízké důvěře k institucím - nízký věk zkušeností s legálními drogami - nízký věk problémového užívání - nevědomost nebo špatná informovst o nebezpečnosti drog, důsledcích užívání a o zásadách bezpečnějšího užívání (problém porozumění harm-reduction) - riziková aplikace sdílení injekčního materiálu - nízká motivovst k léčně Dle zkušenosti poskytovatelů služeb patří mezi klienty spíše mladší generace Romů (př. Mostecko), dobrou zkušenost se službou si předávají mezi sebou (př. V Ústí nad Labem se z hlediska účinnosti neosvědčily informační letáčky o službě v romštině, nýbrž ústně předávané informace v rámci etnika). S šířením povědomí o poskytování služeb a jejich přínosech pro uživatele úzce souvisí význam indigenních pracovníků, kteří jsou součástí subkultury uživatelů drog, tudíž snáze navazují kontakty se skrytou populací. Díky tomu dochází v lokalitách k postupnému získávání důvěry ve službu, roste počet nově kontaktovaných klientů i informovst v lokalitě. Co se týká romského etnika, během roku byl zaznamenán mezi romskými komunitami např. na Mostecku a Lounsku vyšší výskyt čichání toluenu, což souvisí s jeho dobrou dostupností a nízkou finanční náročností. Výjimečně se setkávají služby v rámci své činnosti s vietnamskou menšinou Problém spolupráce je spatřován zejména v jazykové bariéře. Zkušenost s vietnamskými klienty udávají např. služby v Děčíně, (cca 10 klientů nízkoprahových služeb, 1 rodina v poradenství), pro větší informovst v rámci této komunity vytvořili letáčky o dostupných službách ve vietnamštině. Teplické kontaktní centrum pracovalo v předchozím roce se 2 vietnamskými klienty. 1.5 Sociálně vyloučené lokality Specifikem Ústeckého kraje je vysoký počet sociálně vyloučených lokalit v kraji. Dle oficiálního výstupu aktualizované Analýzy sociálně vyloučených lokalit v ČR z roku 2015 se celkový počet těchto lokalit za posledních 9 let zdvojnásobil. V Ústeckém kraji došlo o navýšení přibližně o jednu třetinu, v roce 2006 bylo označeno 63 sociálně vyloučených lokalit v kraji, na základě aktuální analýzy z roku 2015 je udáváno 89 těchto lokalit. Z analýzy vyplývá, že průměrný počet osob žijících v 1 sociálně vyloučené lokalitě v České republice činí 188 osob. V Ústeckém kraji je to 471 osob, jedná se tedy o mnohem vyšší koncentraci sociálně vyloučených osob v lokalitách našeho kraje. V souvislosti s drogovou problematikou v sociálně vyloučených lokalitách je i v Ústeckém kraji typickým jevem nárůst počtu výrobců a distributorů drog, a to obvykle z důvodu vysoké míry nezaměstnsti v těchto lokalitách. S tím souvisí i další častý jev, a to vysoký počet uživatelů drog, často z důvodu možností úniku od bezperspektivního prostředí a chudoby nebo přebírání vzorců chování v dané skupině, rodině. V sociálně vyloučených lokalitách klesá věk uživatelů, drogy užívají a mnohdy prodávají i celé rodiny, roste míra kriminality (majetkové i násilné) i míra agresivity v lokalitě. Je ohrožena bezpečnost obyvatel, zvyšují se zdravotní rizika plynoucí ze šíření infekčních chorob, v lokalitách je živná půda pro lichváře a ubytovatele, dochází k zadlužování jedinců a rodin. V mnoha vyloučených lokalitách zajišťují neziskové organizace terénní programy, vzhledem ke specifičnosti těchto lokalit bývají často úspěšní v navazování kontaktů a snáze pronikají do subkultury již zmiňovaní indigenní pracovníci. Sociálně vyloučené lokality zajišťované neziskovými organizacemi v rámci kraje jsou především tyto: - Mostecko: Teplické předměstí v Bílině, Chv, Duchcov, Litvnínov Jv, v Mostě sídliště Stovky a Sedmistovky - Teplicko: Bílina (Teplické předměstí), Teplice, Dubí (vysoká míra prostituce, významná úloha prevence šíření pohlavně přenosných chorob) a Krupka (sídliště Unčín Maršov) - Litoměřicko: Štětí - Ústecko: Předlice, Trmice, Krásné Březno, - Chomutovsko, Kadaňsko: Prunéřov, Jirkov Strana 5 (celkem 37)

6 1.6 Uživatelé drog v léčbě a ve službách Údaje o uživatelích služeb či léčby jsou rozpracované v kapitole č Infekční onemocnění v souvislosti s užíváním drog Dle údajů Krajské hygienické stanice (KHS) byl u 127 osob s rizikovým chováním hlášen výskyt virové hepatitidy (104 intravenózních uživatelů drog + kombinace s jiným typem chování) Dle údajů KHS byl v roce 2015 hlášen 1 nový případ HIV pozitivity injekčního uživatele drog z Teplicka. Dle Registru pohlavních nemocí bylo hlášeno 5 nových případů pohlavně přenosných chorob u injekčních uživatelů drog (3 x syfilis, 2 x gonokoková infekce). Možnosti testování na HIV/AIDS jsou dostupné na webovém portálu Národního programu boje proti AIDS V Ústeckém kraji fungují poradny HIV/AIDS Zdravotního ústavu v Ústí nad Labem, kde je možnost testování odkaz: V Krajské zdravotní a. s., Masarykově nemocnici je zřízeno AIDS centrum, kde se kromě léčby HIV pozitivních a AIDS nemocných provádí testování na HIV protilátky odkaz: Možnost testování je dále u praktických lékařů, v transfúzních stanicích a lze kontaktovat i laboratoře, které HIV vyšetřují. Většina kontaktních center provádí testování na infekční choroby ve svých zařízeních. V Ústí nad Labem, Teplicích, Litoměřicích, Rumburku, Mostě, Žatci a v Děčíně poskytují služby v rámci své činnosti testování na hepatitidy (HCV, HBV), syfilis a HIV/AIDS z kapilární krve včetně doprovodného poradenství před i po testování s následným sdělením výsledku a zprostředkováním dalšího kontaktu na odborná zařízení v případě potřeby. Testování je vykonáváno prostřednictvím odborného zdravotnického personálu. Služby organizace Světlo Kadaň v Chomutově a v Kadani neprovádějí testování samy ve svých zařízeních, ale spolupracují se zdravotním ústavem, kde samotné testování probíhá. V rámci poskytování všech služeb kontaktních center i terénních programů jsou klienti informováni o problematice infekčních onemocnění, jejich přenosu, příznaků, možnostech testování a léčby. Intenzivní osvěta probíhá slovní komunikací i prostřednictvím tištěných informačních letáků. Protidrogové služby se každoročně účastní testování v rámci Evropského testovacího týdne na HIV/AIDS. Kontaktní a poradenské centrum v Děčíně realizovalo v roce 2015 projekt Prevence je správná cesta, jehož smyslem bylo formou terénní práce preventivní působení na mládež ve věku let na téma rizikového chování a prevence pohlavně přenosných nemocí, především HIV a AIDS, a dále zajištění dostupnosti nymního testování pro veřejnost. Projektu se účastnilo 192 mladých lidí, součástí projektu bylo 6 besed na uvedené téma, kterých se zúčastnilo 142 osob. 1.8 Předávkování, včetně smrtelných Zdravotnická zařízení v kraji vykázala v roce 2015 celkem 390 případů intoxikace omamnými a psychotropními látkami. Poskytovatelé protidrogových služeb udávají jednotlivé zkušenosti ze své činnosti např. v rámci klientely terénních programů Mostu k naději byl zaregistrován 1 případ předávkování - klient po návratu z léčby užil pro něj obvyklou dávku, avšak jeho organismus na ni nebyl po léčbě zvyklý. V rámci služeb kontaktního centra Most se jednalo o 2 klienty předávkované a 2 spáchané sebevraždy, příčinou byly zejména dlouhodobé intoxikace, kombinace látek a stále častějších toxických psychóz. Na Ústecku udávají nízkoprahové služby 6 úmrtí klientů z důvodů sepse, předávkování a přehřátí organismu. 1.9 Další zdravotní komplikace v souvislosti s užíváním drog Nízkoprahové služby poskytují v rámci své činnosti zdravotní servis a informují klienty o používání méně rizikových způsobech aplikace drog, o zdravotních komplikacích spojených s rizikovým užíváním drog (absces, flegmóna apod.). Provádějí toxikologická vyšetření prostřednictvím testů na přítomnost drog a jejich metabolitů v moči a již zmíněné testování na infekční choroby či jejich zprostředkování včetně informačního servisu. Poskytováno je základní zdravotní ošetření, zpravidla se jedná o poranění způsobená injekční aplikací drog (abscesy apod.), včetně neodkladné první pomoci a motivace klienta, která vede k přijetí odborné lékařské péče. Neléčené zdravotní komplikace uživatelů mohou vést až k úmrtí, např. na Teplicku podlehli 2 klienti komplikacím, jejichž příčinou byla poranění způsobená aplikací drog. KHS udává v roce případy hlášené streptokokové septikémie. Stále častější zdravotní komplikace, především psychického rázu, přináší nekvalitní dostupný pervitin, jehož složení je nejasné, tudíž také psychické potíže, které mají uživatelé po aplikaci drogy, jsou Strana 6 (celkem 37)

7 nepředvídatelné. Stále častěji se se u klientů vyskytují toxické psychózy. Se zhoršováním psychického stavu uživatelů drog souvisí také již udávané polyvalentní užívání látek a zneužívání léčiv v kombinaci s drogami a alkoholem Jiné nové trendy a fenomény Jak bylo již uvedeno v předchozích kapitolách, stále větším problémem je kvalita a neidentifikovatelné složení drog, což přináší uživatelům mnohem horší a nepředvídatelné obtíže. Na trhu se stále více objevuje buprenorfin, který není užíván jako substituční preparát, ale je aplikován intravenózně a také v kombinaci s jinými látkami. Jednorázově se objevují případy zneužití léčiv - fentanylových náplastí (Děčínsko, Teplicko), benzodiazepinů, přípravku Palladone (Teplice), Rivotrilu (Ústí nad Labem) aj. Za trend lze považovat také již zmíněné stárnutí uživatelů drog v některých lokalitách v souvislosti s vykazovaným vyšším věkovým průměrem klientů nízkoprahových služeb Nové syntetické drogy Služby neuvedly jednoznačnou zkušenost s novými syntetickými drogami Hazardní hraní Během posledních 2 let registrovaly některé organizace pracující s cílovou skupinu závislých osob služby odborného sociálního poradenství, v rámci nichž vznikla větší možnost ambulantní léčby a poradenství také pro osoby s problémem závislosti na hazardním hraní. Jedná se o organizace Světlo Kadaň v Kadani a Chomutově, o Centrum sociálních služeb Děčín v Děčíně, dále o organizace WHITE LIGHT I. a DRUG- OUT Klub v Ústí nad Labem. Konkrétní údaje služeb za rok 2015 jsou uvedeny v kapitole č. 4. Všechny obce s rozšířenou působností mají nějakým způsobem regulovu oblast hazardu prostřednictvím obecně závazných vyhlášek. Některé vyhlášky ství pouze podmínky a opatření pro provozování her na svém území, jiné hazard zcela zakazují. V mnoha obcích se v současnosti řeší problém s obcházením regulace hazardu, a to nahrazováním výherních automatů tzv. kvízomaty (př. Litvínov, Chomutov, Děčín). V roce 2015 byly schváleny v několika obcích nové vyhlášky k regulaci hazardu, např. v Chomutově, v Lovosicích a v Teplicích. Např. v Teplicích byla vyhláška schválena dne a zakazuje na svém území hazard s výjimkou kasin. Největší pokles provozoven lze očekávat v roce 2016 a 2017, kdy přestu platit licence na provozování her v jiných zařízeních, než jsou kasina. Kasin je v současné době 19. Hraní hazardních her je úzce provázáno s problematikou drog a následně často i s trestnou činností. Kromě tzv. čistých gamblerů je velká skupina hráčů na výherních hracích přístrojích zároveň uživatelů drog. Častými návštěvníky heren jsou uživatelé pervitinu, kteří nemají potřebu spánku, tudíž je pro ně hra v nočních hodinách běžným jevem. Ve městě Litoměřice bylo v průběhu roku 2015 provedeno za spolupráce terénních pracovníků města s Městskou policií celkem 129 namátkových kontrol heren a dalších míst v Litoměřicích, kde se nacházejí výherní hrací automaty. Kontroly byly zaměřené na dodržování zákazu hraní osob mladších 18 let a zákazu podávání alkoholu mladším 18 let. Kontroly byly směřované na dobu, kdy končí na školách vyučování. Zaznamenáno bylo celkem 68 hráčů, žádný z nich nebyl mladší 18 let Drogová kriminalita: Zatížení Ústeckého kraje drogovou kriminalitou patří dlouhodobě k nejvyšším v České republice. V rámci Krajského ředitelství Policie ČR Ústeckého kraje byl koncem roku 2014 zřízen specializovaný pracovní tým TOXI. Do týmu bylo nominováno 38 výkonných členů k potírání drogové kriminality a k zajištění výměny informací týkajících se drogové kriminality v příhraničí s policií Svobodného státu Sasko (pracovníci služby kriminální policie a vyšetřování všech územních odborů, koordinátoři a analytici). V průběhu roku 2015 došlo k navýšení počtu TOXI týmu na 54 pracovníků. Rok 2015 a aktuální trendy Přestože celková kriminalita, a z toho také zvlášť obecná kriminalita, na území kraje proti roku 2014 poklesla, podíl trestného činu nedovolené výroby a držení omamných a psychotropních látek se naopak zvýšil. Podíl této drogové trestné činnosti na obecné kriminalitě tvořil v roce ,14% (471 skutků), v roce 2015 se tento podíl zvýšil na 3,62% (549 skutků). V roce 2015 proběhlo v rámci policie Ústeckého kraje 469 realizací, zajištěno bylo 541 pachatelů, 39 varen a 2890,5g metamfetaminu, dále 33 pěstíren konopí s ks rostlin a g cannabis. Počet realizací, pachatelů a počtu gramů metamfetaminu a cannabis vrostl. Počet varen pervitinu zůstal na úrovni roku 2014, větší množství zajištěného metamfetaminu svědčí o zvyšující se produktivitě varen. Nižší počet Strana 7 (celkem 37)

8 odhalených pěstíren marihuany (o 6 méně) odpovídá trendu zřizování většího množství menších pěstíren, které lze lépe ukrýt před policií. Nižšímu počtu odhalených pěstíren odpovídá i pokles zajištěných rostlin marihuany. Na území Ústeckého kraje byly nejčastěji realizovány případy pěstování cannabis a výroby a distribuce metamfetaminu (pervitinu). Jak bylo již zmíněno, trendem se stává odklon od velkých pěstíren do více menších z důvodu nižší možnosti odhalení policií. U drobných vařičů pervitinu je zaznamenáván přesun z bytů do různých zahradních kolonií nebo přírody. Vzhledem k teritoriálnímu rozložení Ústeckého kraje pokračuje stále sílící trend prodeje omamných a psychotropních látek v příhraničí - vývoz pervitinu do SRN a to jak občany ČR, tak občany SRN tzv. drogová turistika. Ve vietnamských tržnicích dochází ze strany trhovců k prodeji drog, zejména pervitinu a marihuany občanům SRN, kteří se s drogou vracejí zpět do Německa. Nadále pokračuje z Polska dovoz léčivých přípravků s obsahem pseudoefedrinu do ČR určených k výrobě pervitinu, neboť Polsko dosud nemá zavedenou regulaci výdeje těchto látek. Dlouhodobě je v Ústeckém kraji zaznamenáván významný nárůst podílu vietnamské komunity na drogové trestné činnosti. Jedná se především o pěstování cannabis v indoor pěstírnách a výrobu pervitinu ve velkých objemech, tak i jejich distribuci. Významný je i podíl Romů na páchání této trestné činnosti, ponejvíce formou provozování drobných varen pervitinu a zejména prodej drog. Do této trestné činnosti bývá zapojeno i několik členů rodiny. Vzhledem k tomu, že se trestná činnost samostatně z etických důvodů nesleduje, vychází tyto poznatky ze zkušenosti policistů. V souvislosti s trestním stíháním pachatelů drogové trestné činnosti byly zajištěny věci sloužící k jejímu spáchání v hodnotě nejméně ,-Kč (osobní vozidla, nemovitosti, elektronika atd.). Dle informací od dopravní policie se na území kraje stalo v roce 2015 celkem dopravních nehod. Z toho pod vlivem alkoholu a drog bylo 6 nehod, čistě pod vlivem drog se stalo celkem 22 nehod, při nichž byla usmrcena 1 osoba. Při silničních kontrolách bylo zadrženo 239 řidičů pod vlivem drog, zejména extáze a marihuany. Tyto látky převažovaly z důvodu zacílení dopravních akcí do míst konání hudebních festivalů a technoparty. Plošné skenování řidičů v širším měřítku bylo omezeno poměrně vysokou cenou jedné kontrolní sady DrugWipe. Sekundární drogová kriminalita Podíl sekundární drogové kriminality je složité stvit, uvádí se pouze odhady. Přestože u objasněných trestných činů se do statistických formulářů uvádí, zda byl trestný čin spáchán pod vlivem návykových látek, je nutno tento údaj brát s rezervou, počítat s možností chybovosti i s tím, že prohlášení pachatele není relevantní do doby, dokud není podepřeno znaleckým posudkem. Na základě dlouhodobých kvalifikovaných odhadů se uvádí, že toxikomané mají zhruba 60% podíl na spáchané majetkové trestné činnosti. Nejvýraznější podíl mají na krádežích vloupáním do motorových vozidel, krádežích vloupáním do sklepů, balkonů a krádežích prostých v obchodních centrech, velkoprodejnách apod.. Skutečný rozsah škod lze ale velmi těžko odhadovat. Obvykle získávají toxikomané prostředky na drogy v rodině či jejím nejbližším okolí a tato trestná činnost nebývá hlášena. V době, kdy ještě mají osobní doklady, zadlužují se formou půjček a úvěrů a teprve v poslední fázi páchají klasickou majetkovou a násilnou trestnou činnost. Z výzkumů dále vyplývá, že 75% toxikomanů propadlo gamblingu. V oblasti násilné kriminality jsou drogově závislí mezi pachateli tzv. pouličních loupeží, zejména v městských centrech. Přestupky podle 30, odst. 1 zákona č. 200/1990 Sb., o přestupcích Údaje získané od obcí s rozšířenou působností za rok 2015: Celkový počet přestupků podle 30, odst. 1, písm. j) a písm. k) ke zpracování (přijatých) v r Celkový počet přestupků podle 30, odst. 1, písm. j) a písm. k) projednaných v r Tabulka 1-1: Počet osob/pachatelů přestupků projednaných v r podle 30, odst. 1, písm. j) zákona č. 200/1990 Sb., o přestupcích, v rozdělení podle věku pachatele a drogy: Přestupky držení drog 30 odst. 1, písm. j Do 18 let Věk osoby Přes 18 let Konopné drogy Pervitin 61 Extáze 2 Heroin 6 Strana 8 (celkem 37)

9 Kokain Subutex/Suboxone 3 Houby obsahující OPL 1 Jiná OPL 3 Celkem osob Poznámka: "Celkem osob" nemusí být součtem osob ve sloupci, protože jedna osoba mohla být sankcionována za držení více drog zároveň. Např. 1 osoba, která byla sankcionována zároveň za držení konopných drog, pervitinu a extáze, bude vykázána v každém řádku podle typu drogy, ale jen jednou v řádku Celkem osob. Tabulka 1-2: Počet osob/pachatelů přestupků projednaných v r podle 30, odst. 1, písm. k) zákona č. 200/1990 Sb., o přestupcích, podle věku pachatele a drog Rostliny/houby Do 18 let Věk osoby Rostliny konopí 1 22 Jiné rostliny nebo houby obsahující OPL 5 Celkem osob 1 27 Přes 18 let Poznámka: "Celkem osob" nemusí být součtem osob ve sloupci, protože jedna osoba mohla být sankcionována za držení více drog zároveň. Např. 1 osoba, která byla sankcionována zároveň za držení konopných drog, pervitinu a extáze, bude vykázána v každém řádku podle typu drogy, ale jen jednou v řádku Celkem osob. Tabulka 1-3: Množství drog zajištěných v r v rámci projednaných přestupků podle 30, odst. 1, písm. j) a k) zákona č. 200/1990 Sb. v rozdělení podle drog Druh drogy Celkové množství Konopné drogy (g) 2 873,24 Rostliny konopí (ks rostlin) 19 Pervitin (g) 29,51 Extáze (ks tablet) 2 Heroin (g) 1,38 Kokain (g) Subutex/Suboxone (ks tablet) 0,63 Houby obsahující OPL (ks) 8 Jiné rostliny obsahující OPL (ks) Tabulka 1-4: Počet osob/pachatelů přestupků projednaných v r (1) na úseku ochrany před alkoholismem a jinými toxikomaniemi podle 30 odst. 1, zákona č. 200/1990 Sb., o přestupcích,. Přestupek Počet osob/pachatelů přestupků 30, odst. 1, písm. a) , odst. 1, písm. b) 30, odst. 1, písm. d) 30, odst. 1, písm. e) 30, odst. 1, písm. f) 6 30, odst. 1, písm. p) 10 Výše získané údaje byly získané od kompetentních pracovníků obcí s rozšířenou působností, které oslovil krajský koordinátor k součinnosti. O poskytnutí údajů byl požádán také Odbor správních činností Krajského úřadu Ústeckého kraje. Celkové počty obou zdrojů nejsou v souladu. Údaje o přestupcích získané z krajského úřadu udávají odlišné souhrnné počty přestupků: Celkový počet přestupků podle 30, odst. 1, písm. j) a písm. k) ke zpracování (přijatých) v r Celkový počet přestupků podle 30, odst. 1, písm. j) a písm. k) projednaných v r Strana 9 (celkem 37)

10 V přestupcích držení drog dle 30 odst. 1, písm. j) u konopných drog je vykazováno celkem 180 osob, z toho 14 do 18 let a 166 nad 18 let. Správní delikty dle zákona č. 379/2005 Sb. Tabulka 1-5: Počet osob/pachatelů správních deliktů podle zákona č. 379/2005 o opatřeních k ochraně před škodami způsobenými tabákovými výrobky, alkoholem a jinými návykovými látkami. Počet osob/pachatelů Správní delikt správního deliktu 4: Prodej tabáku pomocí automatu, u kterého nelze vyloučit prodej osobě mladší 18 let věku 6 Prodej tabáku osobám mladším 18 let 3 8 Zákaz kouření na veřejných a jiných 1 zákonem specifikovaných místech 12 Zákaz prodeje alkoholu (mladším 18 let, 1 pomocí automatů apod.) 13 Zákaz prodeje alkoholu na veřejných akcích s důvodným rizikem nárůstu problémů 15 Zákaz vstupu osob zjevně pod vlivem alkoholu nebo jiných návykových látek Údaje v tabulce 1-5 vykázaly pouze 4 obce. 2 Koordinace protidrogové politiky 2.1 Institucionální zajištění Krajské institucionální zajištění koordinace Krajský protidrogový koordinátor Koordinaci protidrogové politiky zajišťuje od října 2013 Mgr. Eva Houdová s pracovním úvazkem 1,0. Pozice krajského protidrogového koordinátora byla od března 2013 do února 2016 začleněna do oddělení plánování a rozvoje služeb odboru sociálních věcí. Přímými nadřízenými byly Bc. Veronika Lejčková, poté byla pověřena vedením Mgr. Ivana Vlasáková. Od března 2016 došlo ke změně organizační struktury krajského úřadu a pozice protidrogového koordinátora byla převedena na oddělení sociální práce, kde jsou koordinovány aktivity dalších oblastí prevence kraje (sociálněprávní ochrany dětí, prevence kriminality, sociální práce, integrace romské menšiny aj.). Přímým nadřízeným koordinátora je vedoucí tohoto oddělení Ing. Karel Giampaoli. Koordinátorka byla do června 2015 členem projektového týmu individuálního projektu Ústeckého kraje Podpora integrace romské komunity v Ústeckém kraji 2. Kontaktní údaje na protidrogového koordinátora: houdova.e@kr-ustecky,tel.: Protidrogová koordinátorka vede Pracovní skupinu protidrogové politiky Ústeckého kraje. Podrobnější informace o této skupině jsou uvedené v kapitole Koordinátorka je dále členkou Pracovní skupiny pro prevenci kriminality Ústeckého kraje, v rámci níž se setkávají krajský manažer prevence kriminality, koordinátor pro romské záležitosti, pracovníci z úseku sociálně-právní ochrany dětí a mládeže na obcích, zástupce probační a mediační služby, Policie ČR, krajský školský metodik prevence. Koordinátorka je také členkou Odborné pracovní skupiny odboru sociálních věcí Krajského úřadu Ústeckého kraje pro plánování, kvalitu a financování sociálních služeb. Tuto pracovní skupinu tvoří zaměstnanci odboru sociálních věcí KÚÚK - vedoucí oddělení, koordinátor plánování rozvoje sociálních služeb, jednotliví metodici (např. metodik prevence kriminality, koordinátor pro romské záležitosti, metodik sociální práce, protidrogový koordinátor, metodik sociálně-právní ochrany), dotační pracovníci, registrátor sociálních služeb, správce Katalogu sociálních služeb v Ústeckém kraji Krajská protidrogová komise V Ústeckém kraji není zřízena protidrogová komise. Případná problematika je řešena na komisi se širším tematickým záběrem, a to na Komisi sociální a zdravotní Rady Ústeckého kraje. Tuto komisi zřídila v roce 2008 dle ust. 59 odst. 1 písm. d) a ust. 80 odst. 1 zákona č. 129/2000 Sb., o krajích Strana 10 (celkem 37)

11 (krajské zřízení), v platném znění, jako svůj iniciativní a poradní orgán Rada Ústeckého kraje (dále jen RÚK) usnesením č. 9/1R/2008 odst. C) ze dne Komise sociální a zdravotní slouží jako poradní orgán RÚK. Na základě usnesení č. 20/3R/2012 ze dne RÚK jmenovala 9 členů Komise sociální a zdravotní Rady Ústeckého kraje, kdy určila předsedu místopředsedu. V období let 2013 až 2015 došlo k několika změnám ve složení členů, a to na základě usnesení RÚK č.34/27r/2013 ze dne , č. 215/35R/2013 ze dne , č. 150/42R/2014 ze dne a č. 225/77R/2015 ze dne V roce 2015 zasedala komise ve složení uvedeném níže v tabulce. Jméno a příjmení Instituce Funkce v instituci Ing. Hana Aulická Jírovcová předsedkyně komise Poslankyně za Ústecký kraj v Poslanecké sněmovně ČR Radek Belej místopředseda komise Zastupitel Ústeckého kraje Ing. František Hájek Ing. Čestmír Novák Gabriela Hubáčková Bc. Martin Klouda Mgr. Tomáš Kříž Bc. Zuzana Jiříková Irena Hudáková člen komise člen komise členka komise člen komise člen komise členka komise (za Ing. Janu Pelikánovou, MBA.) členka komise (za Věru Vernerovou) Odborná veřejnost (vedoucí odd. klinické biochemie KZ, a.s. Nemocnice Teplice, o.z.) Odborná veřejnost (ředitel Nemocnice Žatec, o.p.s.) Zastupitelka Ústeckého kraje a poslankyně za Ústecký kraj v Poslanecké sněmovně ČR Odborná veřejnost (náměstek primátora Magistrát města Chomutov) Zastupitel Ústeckého kraje (ředitel Domova pro seniory Velké Březno, p.o.) Odborná veřejnost Odborná veřejnost (zdravotní sestra plicní ambulance KZ, a.s. Nemocnice Chomutov o.z.) V roce 2015 se uskutečnilo celkem 9 jednání. Nejdůležitější projednávaná témata byla: Vyhlášení dotačních programů Ústeckého kraje na podporu sociálních služeb pro rok 2016 a poprvé vyhlášení samostatného dotačního titulu na podporu sociálních služeb protidrogové prevence Podpora Ústeckého kraje na sociální služby protidrogové politiky Dále Metodika rozdělování dotací na sociální služby v roce 2016 v rámci dotačního programu Podpora sociálních služeb v Ústeckém kraji, vyhlášení a vyhodnocení dotačního programu Podpora vybraných služeb zdravotní péče na rok 2015, dotační program Prevence kriminality na rok Komise se dále zabývala Střednědobým plánem sociálních služeb na období , Akčním plánem rozvoje sociálních služeb na rok 2016 a Základní sítí sociálních služeb Ústeckého kraje na období Předkládán byl materiál Informace o stavu a naplňování opatření v rámci Strategie protidrogové politiky Ústeckého kraje na období , projednávaly se aktuální informace ke zřízení protialkoholní záchytné stanice v Ústeckém kraji. V případě potřeby projednání problematiky alkoholu či hazardního hraní se komise těmito tématy zabývá. V roce 2015 byl orgány kraje schválen koncepční dokument protidrogové politiky Ústeckého kraje, který zahrnuje i tyto závislosti. V rámci Strategie podpory zdraví a rozvoje zdravotních služeb v Ústeckém kraji na je řešena problematika zajištění záchytné služby pro osoby pod vlivem alkoholu a jiných návykových látek v Ústeckém kraji. Během roku 2015 došlo ke změně ve složení členů komise na základě usnesení RÚK č. 225/77R/2015 ze dne , kterým byla nahrazena členka Ing. Jana Pelikánová, MBA. novou členkou Bc. Zuzu Jiříkovou. Strana 11 (celkem 37)

12 Přehled pracovních skupin v oblasti protidrogové politiky Počátkem roku 2014 byla vytvořena v rámci Krajského úřadu Ústeckého kraje Pracovní skupina protidrogové politiky Ústeckého kraje, a to na základě usnesení Rady Ústeckého kraje č. 62/39R/2014 ze dne Vzhledem ke znepokojivé situaci na poli závislostí a všech souvisejících sociálně patologických jevů v kraji, bylo třeba se začít produktivně a koncepčně protidrogovou politikou zabývat. Prioritním cílem pracovní skupiny bylo vytvoření strategického dokumentu protidrogové politiky Ústeckého kraje. Pracovní skupinu tvoří zástupci poskytovatelů sociálních služeb protidrogové prevence, zástupkyně Psychiatrického oddělení Masarykovy nemocnice. Stálými hosty jsou krajská školská metodička prevence, zástupkyně krajské hygienické služby a zástupce krajského ředitelství policie, dle potřeby se účastní další odborníci z oblasti protidrogové problematiky. V roce 2015 proběhlo 7 setkání pracovní skupiny. Během těchto schůzek se pracovalo na plnění cílů a opatření stvených v krajské protidrogové strategii, která byla schválena zastupitelstvem kraje v únoru Podrobnější informace ke koncepci následují v kapitole č , která pojednává o strategických dokumentech kraje. Intenzivně byla řešena problematika většinou nefungující komunikace mezi policisty a nízkoprahovými službami, výstupem je rozkaz ředitele krajského ředitelství policie, který upravuje vzájemnou komunikaci stran. Při jednáních byli přítomní informováni ze strany koordinátorky o aktualitách z oblasti protidrogové politiky (z centrálních orgánů, ze strany KÚÚK aj..), řešila se společně aktuální témata (např. možnost čerpáno evropských dotací v rámci nového programového období EU, dotační titul krajského úřadu, téma protidrogového vlaku, problematika nového systému vykazování do Národního registru uživatelů drog aj.). Přítomní zástupci organizací informovali o případných problémech a současném stavu v jejich službách i lokalitách. Pracovní skupina se zabývá problematikou alkoholu a hazardního hraní. Osoby s těmito závislostmi jsou také uživateli služeb, jejichž zástupci jsou členy pracovní skupiny. Problematika závislosti na alkoholu a hazardním hraní je v rámci širšího pojetí závislostí (nejen drogy) součástí cílů a opatření strategického dokumentu kraje pro oblast protidrogové politiky. Složení pracovní skupiny v roce 2015 (seznam členů): Jméno a příjmení Instituce Funkce v instituci Mgr. Eva Houdová Krajský úřad Ústeckého kraje krajský protidrogový koordinátor Bc. Veronika Lejčková Krajský úřad Ústeckého kraje vedoucí odd. plánování a rozvoje služeb odboru sociálních věcí Mgr. Radka Kobližková DRUG-OUT Klub, z.s. ředitelka organizace Mgr. Lenka Plicková Mgr. Kateřina Stibalová MUDr. Pavla Zemvá Centrum sociálních služeb Děčín, p.o Oblastní spolek ČČK Litoměřice Masarykova nemocnice Krajské zdravotní, a.s. vedoucí střediska intervenčních služeb vedoucí kontaktního centra Litoměřice vedoucí metadonové jednotky, psychiatrické oddělení Lubomír Šlapka Most k naději, z.s. ředitel organizace Mgr. Jan Hudák Světlo Kadaň, z.s. ředitel organizace PhDr. Josef Radimecký, Ph.D., MSc WHITE LIGHT I., z.ú. ředitel organizace S problematikou závislostí souvisí také témata projednávaná v Pracovní skupině pro prevenci kriminality Ústeckého kraje. Jak již bylo uvedeno, v rámci této skupiny se setkávají krajský manažer prevence kriminality, koordinátor pro romské záležitosti, protidrogový koordinátor, pracovníci z úseku sociálněprávní ochrany dětí a mládeže na obcích, zástupce probační a mediační služby, Policie ČR, krajský školský metodik prevence. Pracovní skupina řeší aktuální témata z oblasti prevence kriminality, každoročně hodnotí projekty obcí podávané do Programu prevence kriminality vyhlašovaného Ministerstvem vnitra, navrhuje projekty za Ústecký kraj do tohoto programu, podílí se na zpracování krajského strategického dokumentu prevence kriminality a koordinuje preventivní aktivity na území kraje (metodické vedení obcí, spolupráce s dotčenými partnery aj.). Daná problematika se prolíná také do jednání pracovních skupin fungujících v rámci plánování služeb, Strana 12 (celkem 37)

13 Vzhledem ke změně systému financování a nově jeho provázsti s plánováním služeb a tvorbou krajských sítí služeb, zřídil odbor sociálních věcí krajskou koordinační strukturu pro plánování a rozvoj sociálních služeb v Ústeckém kraji. Tato struktura byla dne schválena Radou Ústeckého kraje usnesením č. 59/81R/2015. Tvoří ji následující skupiny: Řídící skupina (zástupci kraje), Pracovní skupina pro plánování sociálních služeb (zástupci obcí s rozšířenou působností s kompetencí komunitního plánování), Pracovní skupiny dle regionů (zástupci služeb), Finanční pracovní skupina, Pracovní skupina pro úkol, na téma a Odborná pracovní skupina odboru sociálních věcí Krajského úřadu Ústeckého kraje pro plánování, kvalitu a financování sociálních služeb, jejímž členem je i krajský protidrogový koordinátor. Zástupci neziskových organizací zabývajících se závislostmi se také podílejí na jednání dle regionální působnosti služeb. V souvislosti s pracovními skupinami obcí lze konstatovat, že v převážné většině obcí s rozšířenou působností v Ústeckém kraji probíhá proces komunitního plánování, jehož součástí jsou zřízené pracovní skupiny zaměřené na různé cílové skupiny obyvatel. Problematika závislostí je obvykle řešena v pracovních skupinách zaměřených na osoby v krizi či ohrožené sociálním vyloučením, kterých se mj. účastní zástupci protidrogových služeb daného regionu a další potřební odborníci pro tuto oblast. V Ústí nad Labem je zřízena samostatná pracovní skupina zabývající se osobami ohroženými závislostmi, které se účastní i krajský protidrogový koordinátor jako stálý host Vzájemná spolupráce subjektů protidrogové politiky na krajské úrovni V rámci Krajského úřadu Ústeckého kraje je krajský protidrogový koordinátor v součinnosti zejména s koordinátorem prevence kriminality (oddělení sociální práce odboru sociálních věcí), školským metodikem prevence (odbor školství, mládeže a tělovýchovy), koordinátorem střednědobého plánování sociálních služeb (oddělení plánování a rozvoje služeb odboru sociálních věcí), koordinátorem pro romské záležitosti (oddělení sociální práce odboru sociálních věcí), a to jak v rámci neformální spolupráce, tak formální součinnosti při jednáních výše jmenovaných pracovních skupin. Na krajské úrovni spolupracují se zástupci krajského úřadu, v případě potřeby, pracovníci zainteresovaných institucí, jedná se o pracovníky z úseku sociálně-právní ochrany dětí a mládeže či sociální kurátory na obcích, o zástupce Policie ČR, probační a mediační služby, zástupce Pedagogicko-psychologické poradny, krajské hygienické stanice aj. Užší součinnost byla navázána s krajskou školskou metodičkou prevence, která se stala stálým hostem pracovní skupiny protidrogové politiky. Krajský protidrogový koordinátor se účastní dle potřeby jednání či akcí na obcích k problematice závislostí (př. v roce 2015 Ústí nad Labem seminář na téma drogových závislostí), Litoměřice projekt Správným směrem 2015, komunikace v Kadani, Varnsdorfu, Obrnicích aj.), a také v dalších spolupracujících institucích (v roce 2015 např. jednání TOXI týmu Krajského ředitelství PČR, setkání sekce metodiků primární prevence v Pedagogicko psychologické poradně). Koordinátor je v neustálém kontaktu s poskytovateli služeb v jednotlivých regionech Místní zajištění koordinace protidrogové politiky V Ústeckém kraji je 16 obcí s rozšířenou působností, z nichž na 12 obcích je stven konkrétní pracovník pro protidrogovou politiku. Na některých obecních úřadech obcí s rozšířenou působností působí místní protidrogoví koordinátoři, kteří mají protidrogovou problematiku zakotvenou v pracovní náplni na minimální úvazek. Ve většině obcí se však jedná o kontaktní osoby pro oblast protidrogové politiky bez stvené výše úvazku pro pozici protidrogového koordinátora. Všichni tito pracovníci jsou zaměstnaní na odborech sociálních věcí a odborech sociálně právní ochrany pro děti a mládeže. Jejich pozice jsou kumulované, v převážné většině s agendou prevence kriminality, sociálního kurátora pro děti a mládež či sociálního kurátora pro dospělé. Aktuální údaje o zajištění pozic koordinátorů k červnu 2016: - z 12 obcí, které mají pozici nějakým způsobem zajištěnou, mají 3 obce stveného koordinátora s výší úvazku v pracovní náplni (Roudnice nad Labem, Lovosice a Ústí nad Labem) - dalších 8 obcí má zajištěnou kontaktní osobu pro protidrogovou problematiku (Bílina, Chomutov, Kadaň, Litoměřice, Litvínov, Louny, Most, Podbořany a Děčín) - zbývající 4 obce nemají aktuálně stvenou pozici protidrogového koordinátora ani pověřenou osobu pro tuto problematiku (Rumburk, Teplice, Varnsdorf, Žatec), komunikace probíhá s vedoucími odboru sociálních věcí Strana 13 (celkem 37)

14 V rámci zajištění kompetentních osob pro problematiku závislostí došlo během roku 2015 k četným změnám. Ve srovnání s rokem 2014 přibyly v řadách obcí se zajištěnou pozicí 3 obce, které dosud neměly stvenou pozici protidrogového koordinátora ani kontaktní osobu. Děčín a Bílina nově vykazují kontaktní osoby a Ústí nad Labem má od zřízenou pozici protidrogového koordinátora. Naopak 2 obce, které měly zajištěného koordinátora s touto činností v pracovní náplni, ubyly a od nemají tuto pozici zřízenou a nevykazují ani kontaktního pracovníka. Jedná se o obec Varnsdorf, kde došlo k personálním změnám. Dosavadní pracovnice preventivních činností, která pozici do konce roku 2015 vykonávala, přešla na jiné pracovní místo a nový kompetentní pracovník není zatím stven. Další obcí, ve které není od pozice koordinátora zajištěna, je Žatec. V roce 2015 byla tato činnost zajišťována s výší pracovního úvazku 0,1, v průběhu roku protidrogovou problematiku zabezpečily postupně čtyři různé pracovnice. Žádná z obcí s rozšířenou působností nemá samostatný koncepční dokument upravující protidrogovou politiku. V převážné většině obcí je protidrogová politika zakotvena v místních komunitních plánech a v koncepčních dokumentech zaměřených na prevenci kriminality a sociální začleňování. Žádná z obcí nevypracovala v roce 2015 samostatnou zprávu o protidrogové politice. V rámci součinnosti na této výroční zprávě zasílaly obce III. stupně souhrnné informace za rok 2015 krajskému koordinátorovi. Zhodnocení situace v oblasti drog probíhalo na obcích v rámci pracovních skupin, obvykle komunitního plánování či prevence kriminality, a v rámci hodnocení plnění cílů a opatření či aktualizace strategických dokumentů obsahující téma závislosti (převážně komunitní plány, strategie prevence kriminality). V rámci metodického vedení pracovníků obcí, kteří mají protidrogovou problematiku v kompetenci, probíhají společná setkání s krajským protidrogovým koordinátorem na krajském úřadě, pracovníci obcí jsou informováni o aktualitách z oblasti a v případě potřeby komunikují vzájemně konkrétní záležitosti s krajským koordinátorem. V roce 2015 se podařilo získat z rozpočtu Ústeckého kraje finanční prostředky na plnou úhradu realizace akreditovaného kurzu pro protidrogové koordinátory, který probíhal v měsících duben až květen 2016 na krajském úřadě. Bílina Protidrogoví koordinátoři obcí Obec Jméno Úvazek Mgr. Radka Marková Mgr. Petr Kollár nespecifikováno Děčín Ing. Renáta Grešíková nespecifikováno Chomutov Mgr. Veronika Eisnerová, DiS. nespecifikováno Kadaň Bc. Martin Sladký nespecifikováno Litoměřice Litvínov Bc. Miroslava Najmvá Daniel Nechanický nespecifikováno nespecifikováno Louny Bc. Taťána Tkadlečková nespecifikováno Lovosice Kateřina Tichá, DiS. 0,05 Most Irena Marie Řeháková nespecifikováno Zařazení ve struktuře obecního úřadu Městská policie Bílina vedoucí odboru sociálních věcí a zdravotnictví OSPOD náhradní rodinná péče manažer prevence kriminality, sociální pracovník manažer prevence kriminality soc. kurátor pro děti a mladistvé vedoucí úseku sociální prevence, sociální kurátor pro dospělé soc.kurátor, terénní sociální pracovník, manažer prevence kriminality sociální kurátor pro dospělé Kontakt markova@bilina.cz kollar@bilina.cz renata.gresikova@mmdecin.cz v.eisnerova@chomutov-mesto.cz martin.sladky@mesto-kadan.cz miroslava.najmva@litomerice.cz nechanicky@mulitvinov.cz tkadleckova@mulouny.cz katerina.ticha@meulovo.cz irena.rehakova@mesto-most.cz Strana 14 (celkem 37)

15 Podbořany Alena Marie Potužáková nespecifikováno Roudnice n.l. Bc. Václav Živný 0,1 soc. kurátor pro děti a mladistvé, náhradní rodinná péče sociální kurátor pro dospělé potuzakova@podporany.net vzivny@roudnicenl.cz Rumburk Není kontaktní osoba určena Teplice Není určena kontaktní osoba Ústí n.l. Mgr. Lenka Jaremová 0,4 Varnsdorf Není určena kontaktní osoba problematika seniorů lenka.jaremova@mag-ul.cz Žatec Není určena kontaktní osoba 2.2 Strategické dokumenty protidrogové politiky kraje Koncepce, strategie, akční plány a jejich zaměření Specifické strategické dokumenty protidrogové politiky kraje Název: Strategie protidrogové politiky Ústeckého kraje na období Schváleno dne: usnesením č. 70/21Z/2015 Zastupitelstva Ústeckého kraje Odkaz na webové stránky s dokumentem: /p1= V předešlých letech byla protidrogová politika pouze součástí širších strategických dokumentů pokrývajících celkovou oblast sociální politiky nebo prevence kriminality. Vzhledem k potřebě koncepčního řešení problematiky závislostí na našem území byla začátkem roku 2014 ustvena pracovní skupina pro protidrogovou politiku, která během roku 2014 pracovala na tomto strategickém dokumentu. Strategie protidrogové politiky Ústeckého kraje definuje postoj Ústeckého kraje k otázkám protidrogové prevence a prevence ostatních závislostí. Vytyčuje hlavní oblasti zájmu a cíle, ke kterým by protidrogová politika kraje měla směřovat. Strategie je realizována prostřednictvím Akčního plánu realizace na období , který je nedílnou součástí dokumentu a vymezuje opatření k dosažení stvených cílů pro tyto čtyři vymezené oblasti strategie, a to pro oblasti primární prevence, snižování rizik, léčby a resocializace a koordinace. Souhrn prioritních cílů platných pro všechny oblasti strategie: Zajištění dostupné a kvalitní péče o osoby ohrožené závislostí i jejich blízké ve všech oblastech protidrogové prevence a udržení potřebné finanční podpory (vydefinování minimální sítě služeb protidrogové prevence v kraji a potřebného finančního zajištění) Zvýšení podílu odpovědnosti obcí na protidrogové politice (intenzivnější komunikace a motivace obcí ke spolupráci) Zvýšení informovsti veřejnosti o problematice závislostí, protidrogových službách i protidrogové politice kraje (aktivní informační politika služeb i Ústeckého kraje). Uvedený strategický dokument se zabývá problematikou nelegálních drog ne Uvedený strategický dokument se zabývá problematikou alkoholu ne Uvedený strategický dokument se zabývá problematikou tabáku ne Uvedený strategický dokument se zabývá problematikou hazardního hraní ne Strana 15 (celkem 37)

16 Strategické dokumenty kraje se širším kontextem obsahující také otázky protidrogové politiky Název: Střednědobý plán rozvoje sociálních služeb v Ústeckém kraji na období (SPRSS) Schváleno dne: Zastupitelstvem Ústeckého kraje usnesením č. 71/21Z/2015 www stránky dokumentu ke stažení: Dokument je v gesci odboru sociálních věcí. Dokument byl vytvořen v rámci projektu QUALITAS PRO PRAXIS podpořeného z Evropského sociálního fondu prostřednictvím Operačního programu Lidské zdroje a zaměstnst a ze státního rozpočtu České republiky. Dokument je členěn na 8 regionů dle okresů, s tím, že okres Děčín je vzhledem ke své velikosti a specifické charakteristice rozdělen na ORP Děčín a Šluknovský výběžek. Za každý region zpracovávaly podklady pracovní skupiny za oblast sociální péče, služeb sociální prevence a odborné sociální poradenství, za finanční část odpovídala finanční skupina. Plán je členěn na analytickou, finanční a popisnou část. Analytická část plánu obsahuje základní sociodemografické údaje o kraji, popis struktury a rozložení sociálních služeb v kraji podle jednotlivých druhů služeb, informace o sociálních službách zajišťovaných příspěvkovými organizacemi kraje a údaje o financování služeb. V rámci předchozího plánu byla stvena finanční nákladovost všech sociálních služeb, tj. stvení optimálních modelů rozpočtů všech služeb, definovaných zákonem o sociálních službách, v návaznosti na du kapacitu. Modely byly aktualizovány a ke každé službě byl nově zpracován přehled o počtu pracovníků, úvazků a nákladovosti podle jednotlivých regionů. Popisná část plánu definuje společné cíle a opatření pro všechny druhy sociálních služeb. Samostatná kapitola je věnována sociálním službám s celokrajskou působností a jejich specifikům. Přílohou SPRSS je Základní síť sociálních služeb Ústeckého kraje pro rok Je vymezena seznamem všech sociálních služeb, které ji tvořily v době tvorby plánu, tj. do Tato výchozí síť, po zapracování nově vzniklých služeb ve 4. čtvrtletí roku 2014, byla podkladem pro definování další podoby sítě sociálních služeb Ústeckého kraje. Tento plán byl následně aktualizován. Název: Střednědobý plán rozvoje sociálních služeb v Ústeckém kraji na období (SPRSS) Schváleno dne: Zastupitelstvem Ústeckého kraje usnesením č. 117/23Z/2015 www stránky dokumentu ke stažení: V období března až května 2015 probíhala aktualizace předchozího střednědobého plánu. Hlavním důvodem revize předchozího SPRSS byla aktualizace a tvorba sítě služeb v nově nastavených podmínkách ve vazbě na financování na základě vyrovnávací platby. Dále také reagování na nové strategie v oblasti sociálního začleňování a sociálního bydlení. Jako prováděcí dokument tohoto plánu byl poprvé zpracován Akční plán rozvoje sociálních služeb v Ústeckém kraji na rok Přílohou akčního plánu se stala Základní síť sociálních služeb Ústeckého kraje na období , která obsahuje data získaná na základě sběru dat od jednotlivých poskytovatelů sociálních služeb k datu Základní síť sociálních služeb deklaruje krajem vymezený, řízený a financovaný soubor činností poskytovaných v rámci sociálních služeb. SPRSS i akční plán sloužily jako podklad žádosti kraje o alokaci finančních prostředků na MPSV pro podporu sociálních služeb na rok Pro další proces střednědobého plánování rozvoje sociálních služeb v Ústeckém kraji byla zřízena a v plánu zakotvena krajská koordinační struktura pro plánování a rozvoj sociálních služeb v Ústeckém kraji. Struktura plánu zůstala obdobná. Návazně na novou metodiku ve vazbě na přechod financování sociálních služeb na kraje došlo ve finančních modelech k rozdělení pracovníků na pracovníky v přímé péči a ostatní pracovníky. V modelech bylo zohledněno navýšení hrubých mezd pracovníků v sociálních službách. Cíle a opatření obsažené v popisné části plánu byly v rámci aktualizace zrevidovány a dány do souladu s platnými strategickými materiály kraje i ostatními strategiemi. Popisy jednotlivých druhů služeb a jejich kapacit se staly obsahem akčního plánu za oblast péče a oblast služeb sociální prevence a odborného sociálního poradenství. Název: Strategie prevence kriminality na území Ústeckého kraje na období doprovodným dokumentem je Bezpečnostní analýza Ústeckého kraje aktualizace na rok 2015 Schváleno dne: 22. února 2012 Zastupitelstvem Ústeckého kraje usnesením č. 28/28Z/2012 (strategie) www stránky dokumentu ke stažení: Strana 16 (celkem 37)

17 Dokument je v gesci odboru sociálních věcí. Podpora služeb a programů prevence je zakotvena v dokumentu strategie prevence kriminality v cíli č. 4 a opatření 4.1 až 4.3. Každý rok je aktualizován doprovodný dokument strategie, který se dotýká problematiky závislostí zejména v rámci analýzy stavu kriminality na území kraje (trestná činnost z hlediska regionů, struktury obyvatelstva apod.), a také v rámci institucionální analýzy. Název: Strategie podpory zdraví a rozvoje zdravotních služeb v Ústeckém kraji na Schváleno dne: Zastupitelstvem Ústeckého kraje usnesením č. 19/18Z/2014 www stránky dokumentu ke stažení: Dokument je v gesci odboru zdravotnictví Oblasti protidrogové politiky se týká jednak oblast obecné podpory veřejného zdraví a jeho priorit a pak zejména část zabývající se zajištěním protialkoholní a protitoxikomanické záchytné stanice, kde je mj. definována řada rizik a sporných právních otázek, které brání bezproblémové realizaci zajištění provozu záchytné stanice. Název: Krajský akční plán prevence na období Dokument nebyl schvalován orgány kraje. www stránky dokumentu ke stažení: an%2dprevence Dokument je v gesci odboru školství, mládeže a tělovýchovy. Plán je zaměřen zejména na oblast školské prevence, přičemž prevence protidrogová je součástí prevence rizikového chování jako celku. V dokumentu jsou uvedené mj. organizace a aktivity v Ústeckém kraji, které poskytují neziskové organizace v oblasti prevence. Plán by měl být aktuálně podroben revizi Hodnocení strategických dokumentů/protidrogové politiky kraje Na konci roku 2015 byl předkládán orgánům Ústeckého kraje materiál s názvem Informace o stavu a naplňování opatření v rámci Strategie protidrogové politiky Ústeckého kraje na období Jednalo se průběžné zhodnocení plnění opatření a cílů uvedeného koncepčního dokumentu. 2.3 Zadané/realizované analýzy/studie v oblasti drogové politiky a drogové situace Uveďte, zda byly v r zadané/realizované nějaké analýzy/studie v oblasti legálních, nelegálních drog a hazardního hraní v kraji V roce 2015 nebyla zadaná ani realizovaná studie v oblasti legálních, nelegálních drog a hazardního hraní v kraji. 2.4 Další významné aktivity v oblasti protidrogové politiky v r na krajské i místní úrovni V roce 2015 proběhlo celkem 7 jednání Pracovní skupiny protidrogové politiky Ústeckého kraje, během kterých se pracovalo na plnění opatření stvených v protidrogové strategii. Dále se řešila aktuální témata problematiky závislostí, neziskových organizací a krajského úřadu. Pracovní skupina protidrogové politiky Ústeckého kraje společně se zástupci Krajského ředitelství policie ČR Ústeckého kraje a jeho týmu TOXI intenzivně řešila mnohdy nefunkční vzájemnou komunikaci a spolupráci pracovníků nízkoprahových služeb a policistů. Úspěšným výstupem společných jednání je rozkaz krajského policejního ředitele č. 33/2015 účinný od , který nastavuje pravidla vzájemné součinnosti. V rámci společných jednání bylo zásadní vzájemné pochopení odlišného principu činnosti obou stran, tj. represivní složka vs. pomáhající. Podstatné bylo objasnění významu nízkoprahových služeb a nymity klientů. Mezi nastavená pravidla patří např. stvení kontaktních osob na straně police i neziskové organizace, nezabavování originálně zabaleného injekčního materiálu získaného v rámci výměnného programu služeb ze strany policie, ověřování kódů nymních klientů v organizacích, prokazování terénních pracovníků atd. V prosinci 2015 se zástupci neziskových Strana 17 (celkem 37)

18 organizací společně s krajským koordinátorem účastnili pracovního setkání TOXI týmu s cílem prodiskutovat realizaci rozkazu v praxi v jednotlivých lokalitách. V prosinci 2015 byl na krajském úřadě pro pracovníky protidrogových služeb realizován seminář na téma Duální diagnózy, který lektorovala lékařka psychiatrického oddělení Masarykovy nemocnice pracující s cílovou skupinou závislých osob. V roce 2015 se podařilo alokovat finanční částku pro zajištění akreditovaného kurzu pro protidrogové koordinátory na rok V červnu 2015 byla ukončena realizace individuálního projektu kraje Podpora integrace romské komunity v Ústeckém kraji 2. Podpora služeb byla ukončena k V souvislosti s ukončením projektu byla dne uspořádána závěrečná konference na téma: Cesta k úspěchu vzdělávání dětí ze sociálně vyloučených lokalit. Prostřednictvím projektu byla zajišťována terénní sociální práce v 15 vybraných rizikových lokalitách kraje prostřednictvím terénních programů a sociálně aktivizačních služeb pro rodiny s dětmi. Přestože předmětem projektu nebyly terénní programy pro cílovou skupinu závislých osob, činnost realizovaných služeb probíhala v lokalitách, kde se problematika drog a dalších závislostí objevuje ve velké míře. Služby v případě potřeby úzce spolupracovaly se službami pro cílovou skupinu závislých osob v daném regionu, zároveň se díky terénní práci v mnoha případech podařilo pomoci vyřešit svízelné životní situace jednotlivců i rodin. KPK se účastnil odborných setkání zainteresovaných institucí a obcí k protidrogové problematice a prezentoval protidrogovou politiku Ústeckého kraje (př. Sekce primární prevence Pedagogickopsychologických poraden Ústeckého kraje, setkání TOXI týmu, Ústí nad Labem, Klášterec nad Ohří, Kadaň atd.) V dubnu 2015 pořádalo město Ústí nad Labem na magistrátě vzdělávací akci na téma Drogy pro ředitele a metodiky prevence základních škol v Ústí nad Labem. Města Litoměřice a Štětí opět realizovaly projekt Národní protidrogové centrály (NPC) Správným směrem 3. Jednalo se o výtvarnou soutěž v tvorbě protidrogového plakátu pro žáky 8. a 9. tříd základních škol a studenty středních škol. Součástí projektu byla přednáška k tématu protidrogové prevence NPC na střední škole. Náklady na projekt financovalo město v rámci prevence kriminality. Ve městě Ústí nad Labem vznikla v roce 2015 Pracovní skupina pro hazard, která se zabývá možnostmi regulace hazardu na území města. Všechny neziskové organizace zabývající se protidrogovou prevencí pořádaly v průběhu roku 2015 ve svých zařízeních dny otevřených pro veřejnost, prezentovaly své služby v rámci vyhrazených dnů měst pro neziskové organizace (Týdny duševního zdraví, Dny pro neziskovky apod.) a byly zapojené do komunitního plánování obcí, kde působí. Dalšími zajímavými aktivitami byly např. tyto: Oblastní spolek ČČK Litoměřice byl zapojen do projektu Správným směrem NPC a mj. realizoval besedy pro městskou polici ve Štětí a v Lovosicích či přednášel hercům Činoherního klubu v souvislosti s připravovu hrou My děti ze stanice ZOO. WHITE LIGHT I. publikoval v časopise Dekontaminace, prezentoval činnost na setkání občany města Dubí. Zástupce Mostu k naději byl nominován za publikační činnost a prezentoval služby na předávání ceny Ď Streetwork! Dobrá praxe 2015, Krušnohor, Deník Mostecka). Centrum sociálních služeb Děčín prezentoval své služby v rámci Evropského testovacího týdne v centru v Děčíně (stánek), DRUG-OUT Klub realizoval tiskovou konferenci k ukončení projektu Trmický program proti hrozbám sociálního vyloučení a uspořádal společenský ples k 20. Výročí organizace. Světlo Kadaň realizovalo dny otevřených dveří v e svých centrech, podílelo se na projektech prevence kriminality ve městech Chomutov a Kadaň (Pouliční liga, Společně proti kriminalitě). 3 Finanční zajištění služeb pro uživatele návykových látek a osoby ohrožené problémovým hráčstvím 3.1 Způsob financování služeb krajem Krajský úřad Ústeckého kraje vyhlašuje každoročně dva dotační tituly, ve kterých je možné zažádat o dotaci na sociální a zdravotní služby včetně služeb protidrogové prevence. Finanční podpora služeb protidrogové prevence probíhá na základě předložených a podpořených projektů do vyhlašovaných dotačních titulů. Financování je jednoleté. Platná certifikace odborné způsobilosti není podmínkou přidělení dotace. Strana 18 (celkem 37)

19 Odbor sociálních věcí vyhlašuje dotační titul s názvem Podpora sociálních služeb a aktivit na podporu rodiny, v rámci něhož byly do roku 2015 podporované sociální služby neziskových organizací zabývajících se problematikou závislostí. V návaznosti na zpracovu Strategii protidrogové politiky Ústeckého kraje na období a potřebu efektivně realizovat plánovaná opatření v oblasti protidrogové politiky kraje byl během roku 2015 vytvořen a vyhlášen samostatný dotační program na podporu sociálních služeb pro cílovou skupinu osob závislých a ohrožených závislostí pro rok 2016 s názvem Podpora Ústeckého kraje na sociální služby protidrogové politiky 2016 s vyčleněnou alokací 3 mil. Kč. Dotační program pro rok 2016 byl vyhlášen na základě usnesení Zastupitelstva Ústeckého kraje č. 86/25Z/2015 dne Dotační titul Podpora sociálních služeb a aktivit na podporu rodiny pro rok 2015 byl vyhlášen dne na základě usnesení Zastupitelstva Ústeckého kraje č. 197/17Z/2014 ze dne Podpořeno bylo 6 organizací s 25 službami v celkové výši ,-Kč. V rámci mimořádné podpory z Fondu Ústeckého kraje byla dofinancována sociální služba kontaktního centra v Teplicích částkou ,- Kč na základě usnesení Zastupitelstva Ústeckého kraje č. 30/23Z/2015 ze dne Odbor zdravotnictví vyhlašuje dotační titul s názvem Podpora vybraných služeb zdravotní péče. Pro rok 2015 bylo dotační řízení vyhlášeno dne na základě usnesení Zastupitelstva Ústeckého kraje č. 21/21Z/2015 ze dne V tomto dotačním titulu je každoročně podpořen projekt společnosti Krajská zdravotní a.s. zaměřený na substituční léčbu závislých na opioidech, výše finanční podpory činila ,- Kč. Z výše uvedeného vyplývá, že v roce 2015 bylo z rozpočtu kraje vynaloženo na protidrogovou problematiku celkem ,- Kč. Ve srovnání s rokem 2014 došlo k ponížení souhrnné podpory o 14%. Výše podpory v roce 2014 činila ,- Kč a zahrnovala mimořádné dofinancování protidrogových služeb ve výši 1 mil. Kč. Ústecký kraj vyhlašuje prostřednictvím Odboru školství, mládeže a tělovýchovy dotační program Prevence rizikového chování v Ústeckém kraji s alokací finančních prostředků 1 mil. Kč. Tento dotační titul je však určen pouze pro školy a školská zařízení. Vzhledem k širokému spektru aktivit specifické primární prevence v rámci projektů nelze vyčíslit výši podpory určené pouze na prevenci závislostí. Dotační titul Podpora sociálních služeb a aktivit zaměřených na podporu rodiny 2015 Vyhlášení: Uzávěrka žádostí: Rozpočet: ,- Kč IČ organizace Příjemce dotace (organizace) Název projektu/služby Typ služby výše dotace Centrum sociálních služeb Děčín, p.o. Centrum sociálních služeb Děčín, p.o. Centrum sociálních služeb Děčín, p.o. Centrum sociálních služeb Děčín, p.o. Kontaktní centrum pro drogově závislé, poradna pro rodiče kontaktní centra Terénní programy Kontaktního centra pro drogově závislé, poradny pro rodiče terénní programy Děčínské doléčovací centrum - následná péče služby následné péče Děčínské doléčovací centrum - odborné sociální odborné sociální poradenství poradenství MOST K NADÉJI * K-centrum Most kontaktní centra MOST K NADÉJI K-centrum Žatec kontaktní centra MOST K NADÉJI Asistent pro terénní kontakt terénní programy MOST K NADÉJI Centrum pro rodinu a následnou péči služby následné péče Strana 19 (celkem 37)

20 Občanské sdružení "DRUG-OUT Klub" * Kontaktní centrum pro drogově závislé kontaktní centra Občanské sdružení "DRUG-OUT Klub" Terénní program terénní programy Občanské sdružení "DRUG-OUT Klub" Adiktologické ambulantní služby odborné sociální poradenství Občanské sdružení Světlo Kadaň * K-centrum Kadaň kontaktní centra Občanské sdružení Světlo Kadaň Terénní program Kadaňsko terénní programy Občanské sdružení Světlo Kadaň K-centrum Chomutov kontaktní centra Občanské sdružení Světlo Kadaň Terénní program Chomutovsko terénní programy Občanské sdružení Světlo Kadaň Poradna Světlo odborné sociální poradenství Oblastní spolek ČČK Litoměřice Kontaktní centrum Litoměřice kontaktní centra Oblastní spolek ČČK Litoměřice Terénní program Litoměřicko terénní programy WHITE LIGHT I. * Kontaktní centrum Rumburk kontaktní centra WHITE LIGHT I. Terénní program Rumburk, Varnsdorf terénní programy Terénní program Teplicko WHITE LIGHT I. terénní programy WHITE LIGHT I. Kontaktní centrum Teplice kontaktní centra WHITE LIGHT I WHITE LIGHT I. Následná péče o ex-uživatele drog s podporovaným bydlením služby následné péče Ambulantní léčba a poradenství pro osoby ohrožené závislostním odborné sociální chováním poradenství WHITE LIGHT I. Terapeutická komunita v Mukařově terapeutické komunity CELKEM * názvy organizací v době podpory, koncem roku 2015 změny názvů 3.2 Způsob zajištění financování drogových služeb ze strany obcí Na financování protidrogových služeb se podílela v roce 2015 většina obcí s rozšířenou působností, a to 15 z 16 obcí (94%). Kromě obcí III. stupně na úhradě nákladů protidrogových služeb participovaly také obce II. a I. stupně, dle získaných údajů se jednalo o dalších 16 obcí. Tato skutečnost stojí za zmínku, neboť zájem menších obcí o financování protidrogových služeb, byť částkami v řádu tisícikorun, se proti loňskému roku zvýšil (př. na Litoměřicku). Celkem se podílelo na financování protidrogové politiky 30 obcí s částkou ,-Kč. Podpora služeb z rozpočtů obcí je obvykle závislá na tom, jestli v lokalitě konkrétní služba působí a zda obec vnímá na svém území problematiku závislostí jako značný problém. Tato forma pomoci je různého charakteru. U větších obcí se jedná o dotační tituly na zajištění sociálních služeb v daném regionu, v menších obcích se jedná o podporu služeb na základě individuální žádosti bez vypsaného dotačního titulu. Město Chomutov poskytuje kromě finanční částky určené na podporu služeb Strana 20 (celkem 37)