Plán péče. o národní přírodní rezervaci Lednické rybníky na období

Transkript

1 Plán péče o národní přírodní rezervaci Lednické rybníky na období

2 1. Základní identifikační a popisné údaje 1.1. Evidenční kód ZCHÚ, kategorie a název kód 208 národní přírodní rezervace Lednické rybníky managementová kategorie podle IUCN: IV. - řízená rezervace 1.2. Platný právní předpis nebo rozhodnutí o vyhlášení ZCHÚ vydal: MŠVU ČSR číslo: /52 ze dne , přehlášeno výnosem MK ČSR č.j /88 SÚOP ze dne Územně správní členění, překryv s jinými chráněnými územími a příslušnost k soustavě Natura 2000 kraj: okres: obec s rozšířenou působností: obec: katastrální území: Natura 2000: ptačí oblast evropsky významná lokalita evropsky významná lokalita Ostatní: Ramsar site Biosférická rezervace Přírodní park Jihomoravský Břeclav Břeclav Mikulov Břeclav Hlohovec Lednice Sedlec Charvatská Nová Ves Hlohovec Lednice na Moravě Sedlec u Mikulova Lednické rybníky, kód CZ Niva Dyje, kód CZ Bezručova alej, CZ Lednické rybníky (RS4) Dolní Morava Niva Dyje 1.4. Vymezení území podle současného stavu katastru nemovitostí Parcelní vymezení území NPR Lednické rybníky je uvedeno v příloze č. 2 a v mapách přílohy č. 8. 2

3 1.5. Výměra území a jeho ochranného pásma Celková výměra ZCHÚ 552,5686 ha z toho: výměra lesních pozemků podle parcelního vymezení 0,0 ha výměra jiných pozemků podle parcelního vymezení 552,5686 ha výměra vodních ploch - rybníků 551,3501 ha výměra ostatních ploch - jiných ploch podle parcelního vymezení 1,2185 ha Poznámka: Nesoulad mezi zde uvedenou celkovou výměrou ZCHÚ a výměrou parcel uvedených v příloze č. 2 (564,6331 ha) je pravděpodobně způsoben změnou velikosti parcel při změnách v katastrech v minulosti. Některá z uvedených parcel tak v současné době zřejmě není součástí rezervace celá, ale pouze z části. Vzhledem ke stavu podkladové dokumentace k ZCHÚ nelze v současné době jednoduše identifikovat, o kterou parcelu či parcely se jedná. Rovněž je možné, že do NPR zasahují i další parcely, v přílohách neuvedené. Vzhledem k připravovanému novému vyhlášení však detailní identifikace parcel a průběhu hranice NPR nebyly provedeny. Celková výměra vyhlášeného ochranného pásma Ochranné pásmo není vyhlášeno a je jím ve smyslu 37 zákona č.114/1992 Sb. území do vzdálenosti 50 metrů od hranic ZCHÚ Hlavní předmět ochrany Předmět ochrany podle zřizovacího předpisu Předmětem ochrany je ptactvo a jiná zvířena, květena a krajinný ráz Bližší specifikace předmětu ochrany - současný stav Mokřadní ekosystémy mělkých rybníků se společenstvy stanovištně odpovídajících organismů. Prioritními předměty ochrany jsou populace vodních a mokřadních ptáků s důrazem na předměty ochrany Ptačí oblasti a zvláště chráněné druhy Hlavní předmět ochrany současný stav A. Společenstva název společenstva podíl plochy v popis biotopu společenstva ZCHÚ (%) Veronico anagaloidis Lythretum hyssopifoliae 1 Obnažená dna mělkých vodních nádrží s mírně zasoleným substrátem Ceratopyhylletum submersi 5-10 Přirozeně eutrofní a mezotrofní stojaté vody, substrát je často pokryt silnou vrstvou organického bahna a nerozloženého opadu Loto Potentilletum anserinae < 1 Louky na slaných střídavě vlhkých půdách Puccinellietum limosae < 1 Louky na slaných střídavě vlhkých půdách 3

4 B. Druhy B.1. Ptáci (Pozn.: kategorie u živočichů dle Plesník et al. 2003: CR kriticky ohrožený, EN ohrožený, VU zranitelný, NT téměř ohrožený, LC málo dotčený; kategorie dle vyhlášky č. 395/1992 Sb. KO kriticky ohrožený, SO silně ohrožený, O ohrožený) název druhu volavka popelavá (Ardea cinerea) husa velká (Anser anser) cvrčilka slavíková (Locustella luscinioides) kvakoš noční (Nycticorax nycticorax) lžičák pestrý (Anas clypeata) zrzohlávka rudozobá (Netta rufina) rybák obecný (Sterna hirundo) rákosník velký (Acrocephalus schoenobaenus) sýkořice vousatá (Panurus biarmicus) chřástal malý (Porzana parva) husa polní (Anser fabalis) husa běločelá (Anser albifrons) polák velký (Aythya ferina) čírka obecná (Anas crecca) vlaštovka obecná (Hirundo rustica) aktuální početnost nebo vitalita populace v ZCHÚ párů; pravidelně hnízdící max. 30 párů; stabilní početnost, pravidelně hnízdící druh párů; pravidelně hnízdící druh max. 250 párů; v současnosti pokles počtu hnízdí výjimečně, pravidelný výskyt max. 36 párů; pravidelně hnízdící druh silně kolísající početnost, r párů, r pár, r párů okolo 50 párů; pravidelně hnízdící druh až 100 párů; výrazně kolísající početnost od r až 4 páry na Hlohoveckém r. tisíce jedinců tisíce jedinců tisíce jedinců stupeň ohrožení popis biotopu druhu NT rybník a navazující příbřežní vegetace (zejména stromové patro na ostrovech Zámeckého rybníka; nejvýznamější hnízdní kolonie v ČR EN rybník a navazující příbřežní vegetace jarní tahová zastávka (stovky jedinců) letní shromaždiště (tisíce jedinců) podzimní tahová zastávka (tisíce jedinců) O, EN rybník a navazující příbřežní vegetace SO, EN SO, CR SO, EN SO, EN SO, VU SO, EN KO, CR rybník a navazující příbřežní vegetace (zejména stromové a keřové patro na ostovech Zámeckého rybíka); nejvýznamější hnízdní kolonie v ČR rybník a navazující příbřežní vegetace podzimní tahová zastávka (tisíce jedinců) rybník a navazující příbřežní vegetace jarní tahová zastávka (stovky jedinců) letní shromaždiště (stovky jedinců) rybník a navazující příbřežní vegetace rybník a navazující příbřežní vegetace rybník a navazující příbřežní vegetace rybník a navazující příbřežní vegetace jarní tahová zastávka jarní tahová zastávka letní shromaždiště až dvatisíce jedinců O, CR podzimní tahová zastávka až desítky tisíc jedinců O, LC nocoviště 4

5 B.2. Ostatní obratlovci název druhu rosnička zelená (Hyla arborea) netopýr brvitý (Myotis emarginatus) aktuální početnost nebo vitalita populace v ZCHÚ stupeň ohrožení popis biotopu druhu stovky jedinců SO, NT tůně, litorální části rybníků a navazující příbřežní vegetace kolonie cca 600 KO, VU okolí rybníků slouží jako loviště, kolonie samic sídlí v půdních prostorách Rybničního zámečku B.3. Rostliny (Pozn.: kategorie červeného seznamu rostlin dle Procházka et al. 2001: C1 kriticky ohrožené, C2 silně ohrožené, C3 ohrožené, C4 vzácnější taxony vyžadující další pozornost, C4a vzácnější vyžadující pozornost méně ohrožené, C4b vzácnější vyžadující pozornost nedostatečně prostudované) název druhu Lakušník Baudotův (Batrachium baudotii) Lakušník Rionův (Batrachium rionii) Pampeliška besarabská (Taraxacum bessarabicum) Vstavač bahenní (Orchis palustris) Jitrocel přímořský (Plantago maritima) Bahenka šášinovitá (Heleochloa schoenoides) Solenka valerandova (Samolus valerandi) Kuřinka solná (Spergularia salina) Hvězdnice slanistá panonská (Aster tripolium subsp. pannonicus) Sítina Gerardova (Juncus gerardii) Růžkatec bradavčitý (Ceratophyllum submersum) aktuální početnost nebo vitalita populace v ZCHÚ stupeň ohrožení popis biotopu druhu vyjímečně KO, C1 Valtická zátoka Nesytu KO, C2 vzácně KO, C1 Slanisté louky,z. část Nesytu kolem 10 ks KO, C1 Jižní břeh Nesytu roztroušeně KO, C1 Jižní část Sedlecké zátoky Nesytu vzácně KO, C1 Východní břeh Nesytu vzácně KO, C1 Obnažená dna vzácně KO, C1 Okolí Nesytu místy KO, C1 Západní část Nesytu, slanisté louky roztroušeně SO, C1 Západní část Nesytu, slanisté louky místy SO, C1 Prostřední rybník, u východního břehu 1.7. Dlouhodobý cíl péče Hlavním cílem ochrany přírody a péče v NPR Lednické rybníky je zabezpečení odpovídajících stanovištních a potravních podmínek pro vodní a mokřadní ptáky a zvýšení početnosti především zvláště chráněných druhů, včetně zvýšení úspěšnosti jejich hnízdění. Nedílnou součástí tohoto cíle je udržení a zlepšení stavu mokřadních ekosystémů mělkých rybníků, na ně vázané flóry a fauny i celkového krajinného rázu. 5

6 2. Rozbor stavu zvláště chráněného území s ohledem na předmět ochrany 2.1. Stručný popis území a charakteristika jeho přírodních poměrů Základem národní přírodní rezervace je soustava čtyř průtočných rybníků, kterými jsou největší jihomoravský rybník Nesyt (do r až 5 ostrovů, v současnosti 5 až 7 ostrovů dle výšky hladiny), rybník Hlohovecký (dříve se 2 ostrovy, nyní 1 ostrov, 1 poloostrov), Prostřední (2 ostrovy) a Mlýnský (též Lednický nebo Apollo; 1 ostrov, 1 poloostrov), a dále rybník Zámecký (16 ostrovů s parkovou úpravou, které nejsou součástí ZCHÚ; pouze 5 ostrovů je v současnosti přístupných - v západní části). Zámecký rybník se od ostatních liší zdrojem vody, výrazně členitým břehem i tím, že je i v porovnání se soustavou na Včelínku velmi mělký. Geologické podloží území tvoří fluviální písčito-hlinité sedimenty, místy s roztroušenými valouny (povodňové hlíny) a sedimenty umělých vodních nádrží. Z terciérních mořských usazenin se vyplavují rozpustné soli, které zasolují jak povrchové vrstvy půdy, tak i vodu ve vlastních rybnících. Lednické rybníky tak mají specifický chemismus, spočívající ve vysoké koncentraci rozpuštěných látek a projevující se i jejich vysokou původní přirozenou produkcí. Přítomností zasolené půdy je podmíněn výskyt cenných halofytních společenstev při západních březích Nesytu. Z geomorfologického hlediska je území Lednických rybníků součástí celku Dolnomoravský úval. Zámecký rybník náleží do jeho nejnižší části - podcelku Dyjskomoravská niva, který zde představuje akumulační rovinu podél Dyje, tvořenou čtvrtohorními usazeninami. Zbylé čtyři rybníky jsou součástí západní části Dolnomoravského úvalu, kterým je podcelek Valtická pahorkatina, a v jeho rámci patří do okrsku Nesytská sníženina, jíž charakterizují protáhlé sníženiny v neogenních usazeninách. Zájmové území náleží do povodí Dyje. Soustava rybníků leží na pravostranném přítoku Dyje - potoku Včelínek (Mikulovský potok). Rybník Zámecký je napájen vodami řeky Dyje. Klimaticky se toto území řadí do oblasti teplé, s létem velmi dlouhým, velmi teplým a velmi suchým, s přechodným obdobím velmi krátkým, zima je krátká, mírně teplá a suchá až velmi suchá, s velmi krátkým trváním sněhové pokrývky (Quitt, 1971). Vegetační období 175 dní, dlouhodobý úhrn srážek za veg. období je 342,2 mm, průměrný úhrn srážek je 516,6 mm, suma aktivních teplot 2800 C (Rožnovský, Litschman 2004). Lednické rybníky náleží do 1. vegetačního stupně (dubový). Z hlediska fytogeografického členění se jedná o termofytikum, fytogeografický obvod Panonské termofytikum (Pannonicum), fytochorion 18. Jihomoravský úval. Širší okolí soustavy 4 rybníků tvoří rozlehlé plochy agrocenóz s malým podílem trvalých vegetačních formací. Jižním směrem se rozprostírá rozsáhlejší lesní komplex na píscích, v němž převažují souvislé borové monokultury. Rybníky mají většinou víceméně souvislý lem keřovitých a stromovitých vrb, ale i jiných dřevin, které někdy sestupují do mělkých, zejména přítokových částí rybníků. Porosty okolí Zámeckého rybníka mají výraznější parkový charakter. V parkových úpravách okolí rybníků se uplatňuje solitérně či ve skupinách řada dekorativních dřevinných taxonů včetně exotů. Dřevinné porosty jsou v záměrné kompozici střídány s volnými plochami travino-bylinných porostů. Oblast Lednických rybníků je pestrou mozaikou fytocenóz, řazených do svazů Salicion albae, Phragmition communis, dále zde roste pobřežní vegetace svazu Humulo- Polygonion dumetorum, společenstva vysokých ostřic (především svaz Caricion gracilis), 6

7 společenstva plovoucích rostlin (svaz Lemnion minoris), ponořených rostlin (Potamion), vegetace obnažených den (svaz Nanocyperion), vyskytují se zde rovněž druhy jednoletých plevelných společenstev (svaz Bidention tripartiti a Agropyro-Rumicion), společenstva v prostoru od snížené pobřežní čáry směrem do vody (svaz Scirpion maritini, v hlubší vodě Oenanthion aquaticae). Z významných zástupců vodních makrofyt u Nesytu lze uvést lakušník trojdílný (Batrachium baudotii; KO) a lakušník Rionův (B. rionii; KO), z druhů obnažených den např. solenku Valerandovu (Samolus valerandii). Na plochách slaniska u z. části Nesytu (jeho podstatná část je vyhlášena jako NPR Slanisko u Nesytu v rámci CHKO Pálava) byla potvrzena sítina slanisková (Juncus gerardii; SO), hadí mord maloúborný (Scorzonera parviflora; KO), pampeliška besarabská (Taraxacum bessarabicum; KO). Území je jedinečnou ornitologickou lokalitou mezinárodního významu, pro mnohé druhy ornitofauny je významným hnízdištěm - včetně bahňáků (při nižším stavu vody), pelichaništěm, tahovou zastávkou, nocovištěm (rákosiny). Počet ptačích druhů v rezervaci pravidelně hnízdících je 93, z toho je vodních a mokřadních 48 druhů. Celkem hnízdí či hnízdilo v rezervaci 105 druhů ptáků. Z pohledu celé ČR jsou nejvýznamnější hnízdní kolonie volavky popelavé a kvakoše nočního na Zámeckém rybníku, populace sýkořice vousaté, rákosníka velkého, cvrčilky slavíkové a chřástala malého. Údaje o dalších význačných druzích a společenstvech viz kap Historie využívání území a zásadní pozitivní i negativní vlivy lidské činnosti v minulosti: a) Ochrana přírody Částečně chráněny byly rybníky již v době, kdy patřily Liechtensteinům. Ptactvo se zde vždy lovilo jen zřídka, lokalitu majitelé chránili formou jakési lovecké rezervace snad již od XVII. stol. Od roku 1932 se datuje zákaz vstupu na ostrůvky Zámeckého rybníka, následně zde vznikla početná kolonie kvakoše nočního a volavky popelavé. V roce 1953 bylo území vyhlášeno státní přírodní rezervací. Od roku 1990 je uzemí Lednických rybníků zařazeno mezi mokřady mezinárodního významu Ramsar site RS4. V roce 1992 došlo k zařazení ZCHÚ mezi národní přírodní rezervace. V roce 1996 byl Lednicko valtický areál, jehož je NPR Lednické rybníky součástí, zapsán do Seznamu světového kulturního a přírodního dědictví UNESCO a od roku 2003 je NPR Lednické rybníky součástí Biosférické rezervace Dolní Morava. V roce 2004 byla nařízením vlády ČR č. 601/2004 Sb. ze dne vyhlášena Ptačí oblast Lednické rybníky (CZ ). Nařízením vlády č. 132/2005 Sb. byla navržena Evropsky významná lokalita Niva Dyje (CZ ), která z části zasahuje do území NPR Lednické rybníky. V roce 1994 byl částečně letněn Mlýnský rybník s jednoznačně pozitivním dopadem (zvýšená míra průtahu bahňáků, zahnízdění druhů v posledních letech výjimečné - částečné letnění se na rybnících realizuje od počátku 90. let nepřetržitě. V devadesátých letech XX. stol. bylo v území řešeno několik studií zaměřených zejména na optimalizaci rybářského hospodaření. Od roku 2004 je Zámecký rybník ponechán bez obsádky, což má zatím jednoznačně pozitivní vliv na celý ekosystém rybníka. Došlo k výraznému počtu zde hnízdících ptáků i k rozvoji vodní a mokřadní vegetace. V zimě 2004/2005 byla provedena úprava sklonu břehů dvou starých deponií (ostrovů) v západní části Nesytu a jejich rozdělení na čtyři izolované ostrovy, přičemž na jižní straně severní deponie byla navezena vrstva štěrku oblázků jako vhodný povrch pro hnízda rybáků. Ve stejném období došlo také k rozčlenění rákosin v jz. části Nesytu soustavou 7

8 vybagrovaných kanálů. Vlivem intenzivního rybářského využívání v minulosti a v době letnění rybníků také zemědělského hospodaření na obnažených plochách dna docházelo v minulosti postupně k degradaci ekosystémů. Zásadní vliv na celé území měla realizace programu komplexních vodohospodářských a melioračních úprav jižní Moravy. Regulací řek a vybudováním Novomlýnských nádrží ( ) došlo k celkovému vysušení krajiny, nově vzniklá vodní plocha tak následně ovlivnila druhové složení avifauny (např. přesun letního shromaždiště hus velkých). V roce 1979 Hájek uvádí, že za 21 let vymizelo z rezervace nenávratně 21 ptačích druhů. V minulosti docházelo na rybnících k občasným projevům botulismu. První zmínky jsou z let 1921 až 1923, kdy byl na rybnících popsán úhyn více než tisíce kachen pravděpodobně právě vlivem botulismu. V 70. letech (především v období let 1972 a 1973) docházelo opakovaně k hromadnému úhynu ptáků vlivem botulismu. Od roku 2002 je v zámeckém parku v Lednici zaznamenávána výrazná činnost bobra evropského (Castor fiber; SO) s negativním dopadem na stabilitu břehů Zámeckého rybníka a jeho ostrovů a na dendrologicky a krajinářsky cenné dřeviny v parku. b) Zemědělské hospodaření Do druhé poloviny XX. století nebyl pravděpodobně vliv zemědělské činnosti v území stávající NPR podstatný. Následně však jeho vliv na ekosystémy rybníků stoupal. V padesátých letech v důsledku scelování pozemků došlo ke zvýšení eroze půdy a k následnému splavování půdy do rybníků a jejich zanášení. Vlivem zavádění intenzivních technologií, používání prostředků chemické ochrany rostlin a průmyslových hnojiv došlo ke zhoršení kvality vody a výrazné eutrofizaci rybníků, jejíž důsledky se projevují dosud. Na obnažených dnech letněných rybníků se v minulosti také zemědělsky hospodařilo, pěstovala se zde kukuřice, příp. jiné zemědělské plodiny, příp. byl na rybnících pasen dobytek, což bránilo rozvoji společenstev obnažených den a výrazně negativní byl také vliv na populace bahňáků. c) Rybníkářství Rybníky byly postupně zakládány v XV. století, v době vzestupu rybničního hospodářství. První zmínka o Nesytu dle Hurta (1960) je z r (vznikl někdy mezi lety 1414 až 1417). Názvy rybníků prošly postupným vývojem: Nesyt (název vychází z náročnosti rybníku na množství vody a násady) - dříve Fojtlsbrunský, Sedlecký, Kamenohrázský; Hlohovecký - Bischofwäther Teich, Horní; Prostřední - Nový (byl založen ze skupiny lednických rybníků nejpozději, odtud název), Střední; Mlýnský - Dolní, Lesní. Rybník Nejhornější, dnes zaniklý, ležel mezi Nesytem a rybníkem Hlohoveckým. Rybníky byly využívány jako kaprové. Vzhledem k tomu, že takřka celá produkce směřovala na vídeňské trhy, zaměřilo se rybniční hospodaření ve velké míře rovněž na žádané candáty (zejména v XIX. stol.). V roce 1869 byly rybníky v lednickém parku, podrobované výlovu vždy v údobí 5 až 6 let, pojaty do řádného rybničního hospodářství a přiděleny rybniční správě ve Valticích (Hurt, R., 1960). Podle Hurta (1960) výnosnost rybníků stoupla zejména po r. 1896, kdy byl zaveden místo tříletého cyklu cyklus dvojletý - podle něho se lovíval 1. rokem vždy r. Nesyt (Sedlecký) a druhým zase další tři rybníky, které bývaly stejně jako Sedlecký po svém nasazení během 1. roku jen částečně napuštěny; v roce, kdy se lovívaly, byly všechny naplněny úplně vodou; mimo to býval střídavě vždy jeden z dalších rybníků letněn, a to jednou za 7 let. Podle správního rozdělení náležel Hlohovecký rybník před r k okres. hejtmanství v Mistelbachu, s. část byla v obvodu okres. hejtmanství v Mikulově; podle Macháčka (1997) procházela soustavou hranice mezi Moravou a Rakouskem do r

9 Liechtensteinové opustili panství v r. 1945, kdy proběhla konfiskace jejich majetku. Následně přešlo hospodaření na rybnících do správy Státního rybářství Pohořelice, které zde hospodařilo až do začátku devadesátých let XX. stol. V průběhu 80. let došlo k vystupňování velikosti rybích obsádek i intenzity krmení, což se projevilo zřetelným zhoršením kvality ekosystémů, kterému neprospíval ani systém kapro-kachního hospodářství provozovaný na Nesytu, ukončený až v roce Zámecký rybník je z hlediska rybářského hospodaření zařazen do I. kategorie - extenzivní, neprovádí se zde hnojení ani krmení ryb. V minulosti byl však využíván jako polointenzifikační rybník včetně aplikace krmiv. Na soustavě se hospodaří polointenzivně a je pronajímána společnostem Rybníkářství Pohořelice, a.s. (Nesyt) a APH rybníky, s.r.o. (Hlohovecký r., Prostřední r. a Mlýnský r.). Od počátku 90. let na rybníkách probíhá vždy částečné letnění (snížení hladiny) některého z rybníků (kromě Zámeckého). Pozitivní vliv na ekosystémy rybníků má jejich postupné částečné odbahňování a druhotně také úpravy technických zařízení rybníků zejména výpustných objektů, které jsou podstatné zejména pro zajištění manipulace s vodou a dobrou slovitelnost rybníků. V posledních letech byly realizovány následující úpravy: 1998: částečné odbahnění Zámeckého rybníka v jeho východní části 1999: při vypouštění Mlýnského rybníka došlo k poškození vtokové části hrázové výpusti, rekonstrukce proběhla v r : na rybníku Nesyt odbahnění loviště a stoky; část těženého sedimentu byla deponována mimo rybník, část přímo v rybníku - v té jeho části, kde se nacházela rozsáhlá proláklina (jezero), ve které vždy zůstávala při výlovech část rybí obsádky včetně nepůvodního karase stříbřítého (Carassius auratus) 2004: odbahněno sacím bagrem loviště a část stoky v úseku 200 m na Hlohoveckém rybníku 2005: rekonstrukce výpustného objektu Prostředního rybníka (dotace v rámci Programového financování - správa nezcizitelného státního majetku ve ZCHÚ) a odbahnění jeho loviště a části stoky 2006: odbahnění části stoky a loviště Mlýnského rybníka d) Myslivost Území nebylo nikdy myslivecky příliš využíváno a už za vlastnictví Liechtensteinů zde platila výrazná omezení lovu. Po vyhlášení přírodní rezervace v roce 1953 zůstala tato omezení víceméně v platnosti. e) Rekreace a sport Od druhé poloviny XX. století narůstá tlak na rekreační využívání území. V šedesátých letech minulého století byla jv. část Mlýnského rybníka v prostoru pod Apollónovým chrámem vyčleněna k rekreačním účelům (nikoliv právně). V devadesátých letech byla po obvodu rybníků instalována naučná stezka a následně si vzrůstající tlak na provoz cykloturistiky vynutil také vedení několika cyklostezek v těsné blízkosti NPR. f) Jiné způsoby využívání Celá oblast byla již od XV. stol. postupně krajinářsky formována, což vyvrcholilo v letech zásluhou majitelů území, knížecího rodu Liechtensteinů. Samostatně ležící Zámecký rybník vznikl podle návrhu arch. Fantiho mezi léty 1805 až 1811 na místě někdejšího barokního parku (založeného v prostoru meandrů Dyje), a to ve dvou etapách (nejprve vznikla jižní část). Jeho břehům se dostalo velmi členité podoby, původně byly opevněny kamennou rovnaninou a štětem z lomového kamene (vápenec, pískovec) a pomocí 9

10 ponorných haťoštěrkových válců. Počet a velikost ostrovů se v průběhu let (zejména v XIX. stol.) několikrát měnily, jejich zpřístupnění ze břehů i navzájem zajistilo vybudování můstků. Rozsáhlé krajinářské úpravy s sebou přinesly uplatnění významných průhledů, střídání volných ploch, zapojených porostů, solitérních dřevin. Autorem zahradnických úprav je Van der Schott. Do okolí rybníků (a v celém LVA) byla umístěna řada romantizujících staveb. Pro výsadbu bylo využito pestrého druhového složení okrasných dřevin, často cizokrajných, což se projevilo rovněž při úpravě okružní cesty kolem komplexu rybníků. V roce 1969 byl areál zámeckého parku v Lednici, jehož je Zámecký rybník součástí, zapsán jako nemovitá kulturní památka v Ústředním seznamu kultur. památek pod č V roce 1995 byl zámek a park v Lednici prohlášen za národní kulturní památku (Sb. zákonů č. 262/1995) vedenou v současné době pod číslem 46546/ V roce 1996 byl celý LVA zapsán do Seznamu světového kulturního a přírodního dědictví UNESCO. Od roku 1999 je prováděno pravidelné vysekávání rákosového porostu v šíři 40 m před Hraničním zámečkem (z. břeh Hlohoveckého ryb.) z důvodu zachování původního kompozičního záměru (pohledové spojení s Apollónovým chrámem při Mlýnském ryb.). V roce 2002 byly provedeny vegetační úpravy (odstranění náletu, kácení, ošetření, výsadby) kolem rybníka Mlýnského, Prostředního a Hlohoveckého dle projektu Ing. J. Machovce s finančním zajištěním Okresního úřadu Břeclav Související plánovací dokumenty, správní rozhodnutí a právní předpisy Územní plán sídelního útvaru Sedlec u Mikulova, schválen , poslední změna schválena Územní plán sídelního útvaru Hlohovec, schválen listopad 1995, poslední změna Územní plán sídelního útvaru Břeclav Charvátská Nová Ves, schválen 1995, poslední změna schválena Územní plán obce Lednice na Moravě, schválen , poslední změny a doplňky schváleny Územně-plánovací podklad (krajinářská studie) podle 14 vyhl. 135/2001 Sb. s názvem Urbanistická studie LVA (zpracovatel ZF MZLU Brno). Studie obnovy zámeckého parku v Lednici (zpracovatel ZF MZLU Brno, 2002). Vyhodnocení dendrologického potenciálu zámeckého parku v Lednici na Moravě (zpracovatel ZF MZLU Brno, 1996). Památkový záměr obnovy zámeckého parku v Lednici (zpracovatel Památkový ústav v Brně, 1999). Usnesení vlády č. 411 ze dne 12. dubna 2006, kterým se uděluje výjimka z ustanovení 29 písm. a), b), d) a h) zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, za účelem revitalizace Zámeckého rybníka v Lednici. Platnost do 31. prosince Nájemní smlouva o pronájmu rybníka Nesyt za účelem provozování rybářského hospodaření uzavřená mezi AOPK ČR a Rybníkářstvím Pohořelice, a. s. platnost do Nájemní smlouva o pronájmu rybníků Hlohovecký, Prostřední a Mlýnský za účelem provozování rybářského hospodaření uzavřená mezi AOPK ČR a APH rybníky, s. r. o. platnost do Projekt revitalizace Zámeckého rybníka v současnosti ve fázi vydaného stavebního povolení. Investor Národní památkový ústav, územní odborné stanoviště v Brně. Projektant A.KTI, s.r.o., Brno 10

11 2.4. Škodlivé vlivy a ohrožení území v současnosti a) Zemědělské hospodaření Výrazným negativním vlivem je přísun nadměrného množství živin splavováním z okolních zemědělsky využívaných pozemků do vod rybníků. Tento vliv je těžko kvantifikovatelný, evidentní je ale snížení zátěže v posledních 15 letech v souvislosti s útlumem zemědělské produkce. Stále však přetrvává vliv eroze na rozsáhlých zemědělsky obhospodařovaných plochách v okolí rybníků, v jehož důsledku dochází k jejich nadměrnému zanášení sedimenty. b) Rybníkářství Nevhodná míra intenzity rybnikářského hospodaření má naprosto zásadní negativní dopad na populace vodních a mokřadních ptáků. Vysoká rybí obsádka znamená nízký až nulový rozvoj ponořené vegetace, velmi nízký rozvoj velkého zooplanktonu, naopak silný rozvoj drobného fytoplanktonu. Rycí činnost obsádky kapra přispívá podstatnou měrou k dalšímu snížení průhlednosti vodního sloupce. Toto vše vede ke snížení potravní nabídky pro různé druhy vodních a mokřadních ptáků. Neuvážená, případně nahodilá manipulace s vodou se negativně projevuje zejména v období hnízdění ptáků, ale má vliv také na litorální porosty. Nežádoucí je také nedostatečná plocha letnění, kdy vlivem vysoké hladiny letnění dochází k obnažení nedostatečné plochy rybničního dna a tím k nedostatečnému rozvoji vegetace vázáné na tento biotop. Nedostatečná koordinace a spolupráce zejména při manipulaci s vodou v případě hospodaření více subjektů na soustavě, a to i s ohledem na hospodaření na rybnících nad NPR Lednické rybníky (Šibeník, Nový rybník), představuje výrazné riziko hospodaření.. Plašení kormoránů v hnízdním i mimohnízdním období, ke kterému v nedávné minulosti docházelo, bylo rušivým vlivem i pro další druhy živočichů. c) Myslivost Rušení lovem pernaté zvěře je nevhodné; i když je tento lov v NPR zakázán, nedodržuje se, zejména u rybníku Nesyt. Tento škodlivý vliv není v současnosti významným problémem. d) Rybářství Rybníky nejsou součástí rybářských revírů, výjimečně dochází k nepovolenému rybaření zejména na Zámeckém rybníku. Tato činnost však nemá v současnosti významný škodlivý vliv na předměty ochrany. e) Rekreace a sport Nadměrná zátěž v souvislosti s vysokou návštěvností je problémem v některých částech NPR. Omezená kapacita stávajících cyklostezek se negativně projevuje poničením okolních porostů s nárůstem cykloturistiky. Patrný je každoroční nárůst počtu sezónních cykloturistů a stávající cyklostezky přestávají kapacitně stačit. Vstupování na obnažené břehy rybníků v době jejich letnění se týká návštěvníků i místních obyvatel. V hnízdním období tak dochází k rušení hnízdících jedinců, méně závažný je sešlap vegetace. Někdy dochází také k nedovolenému koupání a používání plavidel. V současnosti není škodlivý vliv této činnosti významný zejména z důvodu špatné kvality vody v letním období. 11

12 Postupně začíná být výrazněji patrný také vliv jízdy na koních, který by mohl mít v budoucnu výrazně negativní dopad. f) Jiné škodlivé vlivy a ohrožení Výrazným problémem je nadměrné množství uložených sedimentů v prostoru Zámeckého rybníka. Tento problém není dlouhodobě uspokojivě řešen, dílčí odbahnění v minulosti neměla výrazný efekt. Pokročilá eroze břehů Zámeckého rybníka a břehů ostrovů v Zámeckém rybníku vznikla především nevhodným způsobem rybářského hospodaření v minulosti. V současné době je již tento škodlivý vliv velmi výrazný a dochází k častému vyvracení stromů na březích a k celkové degradaci břehových partií s podstatným vlivem zejména na hnízdící ptactvo a celkovou krajinářskou hodnotu území. S ohledem na zvláštní postavení Zámeckého rybníka jako stěžejního prvku z historického hlediska velmi ceněného zámeckého parku jsou nežádoucí stále vzrůstající nadměrné aktivity bobrů a divokých prasat. Tento problém se týká břehových partií a ochranného pásma NPR a zejména ostrovů v Zámeckém rybníku. Činnost bobrů má výrazně negativní vliv také na hnízdní kolonie na ostrovech v Zámeckém rybníku, kde činností bobra dochází k přímému ohrožení hnízdních stromů v koloniích volavek a kvakošů. V současné době je již bobry navíc téměř kompletně zničen podrost v těchto koloniích a není tak možná ani postupná přirozená náhrada odumřelých a poškozených hnízdních stromů. Vzhledem k zvláštnímu postavení území, které si má zachovat rovněž hodnotu území památkově cenného, lze tolerovat uplatnění cizokrajných dřevinných druhů, zařazených do výsadeb s odvoláním na taxonomické složení užité v době vzniku původních parkových úprav. Nezbytné je ovšem vyloučit ty exoty, které mohou ohrozit domácí druhy genetickou erozí či svým invazním charakterem. Dlouhodobě nežádoucí je také převažující zastoupení nepůvodního hybridu Populus x canadensis v břehových porostech Nesytu Současný stav zvláště chráněného území a přehled dílčích ploch Základní údaje o rybnících, vodních nádržích a tocích Rybníky v soustavě (Nesyt, Hlohovecký r., Prostřední r. a Mlýnský r.) se nacházejí na vodním toku Včelínek. Mezi rybníky Nesyt a Hlohovecký se nachází osm výtažníků (Jan, Jaroslav, Antonín, Bohumír, Matouš, Petr, Franta a Eda), které nejsou součástí NPR a jsou v majetku Rybníkářství Pohořelice, a. s. Zámecký rybník se nachází na toku tzv. Zámecké Dyje. Název rybníka (nádrže) Nesyt Katastrální plocha 290 ha Využitelná vodní plocha 250 ha Plocha litorálu 40 ha Průměrná hloubka 1,5 m Maximální hloubka 8,14 Postavení v soustavě první rybník v soustavě Lednických rybníků Manipulační řád není Hospodářsko provozní řád Způsob hospodaření jednohorkový Intenzita hospodaření polointenzifikační Výjimka k aplikaci látek znečišťujících není 12

13 vodu (krmiva, hnojiva) Parametry zvláštních povodní (u rybníků III. kategorie) Uživatel Rybníkářství Pohořelice, a. s. Rybářský revír není Zarybňovací plán Průtočnost doba zdržení Název rybníka (nádrže) Hlohovecký rybník Katastrální plocha 104 ha Využitelná vodní plocha 94 ha Plocha litorálu 10 ha Průměrná hloubka 1,15 m Maximální hloubka 5,85 m Postavení v soustavě uvnitř soustavy (druhý rybník) Manipulační řád není Hospodářsko provozní řád Způsob hospodaření jednohorkový Intenzita hospodaření polointenzifikační Výjimka k aplikaci látek znečišťujících není vodu (krmiva, hnojiva) Parametry zvláštních povodní (u rybníků III. kategorie) Uživatel APH rybníky, s. r. o. Rybářský revír není Zarybňovací plán Průtočnost doba zdržení Název rybníka (nádrže) Prostřední rybník Katastrální plocha 52 ha Využitelná vodní plocha 45 ha Plocha litorálu 2 ha Průměrná hloubka 1m Maximální hloubka 1,73 m Postavení v soustavě uvnitř soustavy (třetí rybník) Manipulační řád není Hospodářsko provozní řád Způsob hospodaření jednohorkový Intenzita hospodaření polointenzifikační Výjimka k aplikaci látek znečišťujících není vodu (krmiva, hnojiva) Parametry zvláštních povodní (u rybníků III. kategorie) Uživatel APH rybníky, s. r. o. Rybářský revír není Zarybňovací plán Průtočnost doba zdržení Název rybníka (nádrže) Katastrální plocha Využitelná vodní plocha Plocha litorálu Průměrná hloubka Maximální hloubka Postavení v soustavě Manipulační řád Mlýnský rybník 108 ha 100 ha 6 ha 1,02 m 4,78 m poslední rybník soustavy není 13

14 Hospodářsko provozní řád Způsob hospodaření jednohorkový Intenzita hospodaření polointenzifikační Výjimka k aplikaci látek znečišťujících není vodu (krmiva, hnojiva) Parametry zvláštních povodní (u rybníků III. kategorie) Uživatel APH rybníky, s. r. o. Rybářský revír není Zarybňovací plán Průtočnost doba zdržení Název rybníka (nádrže) Katastrální plocha Využitelná vodní plocha Plocha litorálu Průměrná hloubka Maximální hloubka Postavení v soustavě Manipulační řád Hospodářsko provozní řád Způsob hospodaření Intenzita hospodaření Výjimka k aplikaci látek znečišťujících vodu (krmiva, hnojiva) Parametry zvláštních povodní (u rybníků III. kategorie) Uživatel Rybářský revír Zarybňovací plán Průtočnost doba zdržení Zámecký rybník 29 ha 1,15 m 2,5 m není součástí soustavy rybníků není rybářsky obhospodařován extenzivní není Národní památkový ústav není Popis hlavních dílčích ploch (příloha 6a) Managementová plocha 1N 1H 1P 1M 2Z Stručný popis rybník Nesyt včetně ostrovů s výjimkou plochy 1N3 rybník Hlohovecký včetně ostrovů rybník Prostřední včetně ostrovů rybník Mlýnský včetně ostrovů rybník s litorálem a rákosinami Pozn.: Jako plocha 1 je označena soustava průtočných rybníků na Včelínku, která je z hlediska populací vodních a mokřadních ptáků především jejich hnízdištěm, pelichaništěm, letním shromaždištěm a tahovou zastávkou. Jako plocha 2 je označen samostatný Zámecký rybník, který je především hnízdištěm vodních a mokřadních ptáků. 14

15 Základní údaje o nelesních pozemcích Popis odvozených dílčích ploch (příloha 6b, 6c) Managementová plocha 1N1 1N2 1N3 1N4 1N5 1H1 1H2 1P1 1M1 Stručný popis souvislé porosty rákosin v jz. části rybníka Nesyt, bez soustavy kanálů; v jižní části se vyskytují porosty halofytní vegetace, které přímo navazují na NPR Slanisko u Nesytu soustava kanálů v rákosinách v jz. části Nesytu štěrkový ostrov v z. části Nesytu vytvořený z deponií materiálu vyhrnutého při budování kanálů, v současnosti porostlý převážně ruderální vegetací linie břehových porostů Nesytu včetně hráze; převážně se jedná o stejnověké porosty nepůvodního hybridu Populus x canadensis, místy jsou přimíšeny i jiné druhy měkkého a tvrdého luhu (vrby, lípy, topol bílý, topol šedý, osika a další), na východní straně také dřeviny exotické (dřezovec), topoly jsou již za optimem svého vývoje, postupně dochází k rozpadu korun, místy se nacházejí i nežádoucí druhy, (trnovník akát) slaništní louka tvořená z části halofilním lučním společenstvem slanců asociace Puccinellietum limosae a subhalofilními nitrofilními trávníky asociací Loto Potentilletum anserinae a Melito-Caricetum otrubae v z. části Nesytu rákosiny v z. části Hlohoveckého rybníka linie břehových porostů Hlohoveckého rybníka včetně hráze; jedná se o dřeviny měkkého a tvrdého luhu s příměsí exotických dřevin neinvazního charakteru a invazních druhů (trnovník akát a pajasan žláznatý), keřové patro je relativně chudé linie břehových porostů Prostředního rybníka včetně hráze; jedná se o dřeviny měkkého a tvrdého luhu s příměsí exotických dřevin neinvazního charakteru a invazních druhů (trnovník akát a pajasan žláznatý), keřové patro je relativně chudé linie břehových porostů Mlýnského rybníka včetně hráze; jedná se o dřeviny měkkého a tvrdého luhu s příměsí exotických dřevin neinvazního charakteru a invazních druhů (trnovník akát a pajasan žláznatý), keřové patro je relativně chudé, místy přechází do rákosových a litorálních porostů rybníka 2.6. Zhodnocení výsledků předchozí péče a dosavadních zásahů do ZCHÚ a závěry pro další postup Nesyt: V letech 1986 až 1990 byla v sz. části Nesytu radikálním způsobem vyhrnuta část rákosových porostů se zeminou na ploše 15,89 ha. Z vyhrnutého materiálu vzniklo pět protáhlých valů, následně zarostlých ruderálními porosty. Jednalo se o nevhodný zásah z hlediska ochrany přírody. Silně eutrofní bahno zůstalo v rybníku a bez další péče, stabilizace a kosení zde byl prostor pro invazní druhy, vodní ptáci zde nemohli úspěšně hnízdit, postupně docházelo k uvolňování bahna do rybníka a jeho opětovnému zanášení. V roce 2003 proběhlo odbahnění loviště a stoky tohoto rybníka; část těženého sedimentu byla deponována mimo rybník, část přímo v rybníku - v té jeho části, kde se nacházela rozsáhlá proláklina (jezero), ve které vždy zůstávala při výlovech část rybí obsádky včetně nepůvodního karase stříbřitého (Carassius auratus). Tento zásah měl pozitivní vliv, přispívající k řešení problému s tímto druhem. Na konci roku 2004 proběhlo také rozčlenění rákosin v západní části Nesytu vytvořením sítě kanálů o šířce 10 m (hlavní kanály, celková délka 600 m) a 5 m (spojovací kanály, celková délka 750 m), hloubce 1 m. Předpokládaným efektem zásahu je výrazné zvýšení atraktivity pro ptáky. Sklon břehů kanálu je 1:3. Vytěžená zemina byla deponována v blízkosti kanálů ve vrstvě o mocnosti 50 cm. Kanály vyúsťující na volnou hladinu rybníka byly prodlouženy směrem ke stoce tak, aby nemohly při výlovu působit jako neslovitelná 15

16 refugia nežádoucích druhů ryb. Vzhledem k tomu, že břehy starých deponií (ostrovů) v západní části Nesytu byly příliš strmé a silně zarostlé ruderálními porosty, byla v zimě 2004/2005 provedena úprava jejich sklonu. Výsledný sklon břehů se pohybuje mezi 1:3 až 1:10. Na severní deponii bylo navezeno kamenivo (oblázky) ve vrstvě průměrně 20 cm na ploše ca 700 m 2. Účelem je vytvoření optimálních hnízdních podmínek pro ptáky, zejm. rybáky. Obě deponie byly navíc rozděleny na celkem čtyři izolované ostrovy. Hlohovecký rybník: Od r je prováděno pravidelné vysekávání rákosového porostu v šíři 40 m před Hraničním zámečkem (západní břeh Hlohoveckého ryb.) z důvodu zachování původního kompozičního záměru (pohledové spojení s Apollónovým chrámem při Mlýnském ryb.) bez negativního efektu pro biotu. V r bylo odbahněno sacím bagrem loviště a část stoky v úseku 200 m na Hlohoveckém rybníku, odčerpaný materiál byl deponován na pozemek sz. od Prostředního rybníka (za hranici ochranného pásma). V ochranném pásmu byly provedeny krajinářské úpravy. Závěr: Odbahňování loviště a stoky a potlačení nepůvodních druhů má pozitivní vliv na stav NPR. Vysekávání průhledu v rákosinách nemá negativní vliv. Prostřední rybník: V roce 2005 bylo provedeno rozsáhlejší odbahnění loviště, čímž je rybník plně slovitelný a funkční. Zároveň byla v tomto roce provedena oprava výpustného objektu. V roce 2005 byl ponechán uživatelem až do července zcela bez násady, což způsobilo nebývalý nárůst početnosti vodních ptáků a submerzní vegetace. V červenci byla dosazena snížená obsádka kapra, bez prokázaného negativního nebo pozitivního efektu. V ochranném pásmu byly provedeny krajinářské úpravy. Mlýnský rybník: V roce 1994 byl částečně letněn s jednoznačně pozitivním dopadem - zvýšená míra průtahu bahňáků, zahnízdění druhů v posledních letech ve vyjímečném počtu. Při částečném letnění v r zahnízdilo min. 103 párů rybáků obecných. V roce 1999 došlo při vypouštění Mlýnského rybníka k poškození vtokové části hrázové výpusti, rekonstrukce proběhla v r zlepšení možnosti rybářského hospodaření. Zámecký rybník: V roce 1998 proběhlo částečné odbahnění Zámeckého rybníka v jeho východní části kvůli zlepšení možnosti rybářského hospodaření. Rybářský hospodář však nedodržoval extenzivní způsob hospodaření a rybník tak rychleji stárnul. Od roku 2002 je v zámeckém parku v Lednici zaznamenávána výrazná činnost bobra evropského (Castor fiber; SO) s negativním vlivem ničení hnízdních stromů, poškození estetického vzhledu parkové úpravy. Situace byla řešena odchytem a přemístěním jedinců na jiné lokality. V roce 2004 byl Zámecký rybník ponechán bez obsádky, voda celoročně průhledná, přes léto přechodný výskyt vláknitých řas, později okřehku, vysoká početnost vodních ptáků v pestré druhové skladbě. Stejná situace z pohledu absence rybí obsádky i v roce 2005 vedla k dalšímu nárůstu početnosti hnízdících vodních ptáků, především potápky malé a potápky roháče. 16

17 2.7. Stanovení prioritních zájmů ochrany přírody v případě možné kolize Prioritními zájmy v pořadí důležitosti jsou: 1. zachování možnosti hnízdění a tahové zastávky prioritních druhů ptáků a dalších vodních a mokřadních druhů ptáků včetně biotopů na něž jsou vázáni 2. zachování společenstev obnažovaných den rybníků včetně halofytních druhů 3. zachování krajinářsko-estetické hodnoty území Prioritní druhy a společenstva: 1. Vodní ptáci především kvakoš noční (Nycticorax nycticorax), husa velká (Anser anser), lžičák pestrý (Anas clypeata), zrzohlávka rudozobá (Netta rufina), 2. Druhy z přílohy č. 1 Směrnice o ptácích: bukač velký (Botaurus stellaris), bukáček malý (Ixobrychus minutus), volavka bílá (Egretta alba), orel mořský (Haliaeetus albicilla), moták pochop (Circus aeruginosus), orlovec říční (Pandion haliaetus), chřástal kropenatý (Porzana porzana), chřástal malý (Porzana parva), jespák bojovný (Philomachus pugnax), vodouš bahenní (Tringa glareola), rybák obecný (Sterna hirundo), ledňáček říční (Alcedo atthis), rákosník tamaryškový (Acrocephalus melanopogon); 3. Rostlinné druhy: bahenka šášinovitá (Heleochloa schoenoides), lakušník trojdílný (Batrachium baudotii), lakušník Rionův (Batrachium rionii), solenka valerandova (Samolus valerandii). 4. Rostlinná společenstva - pestrá mozaika fytocenóz řazených do svazů Salicion albae, Phragmition communis, Humulo-Polygonion dumetorum, Caricion gracilis, Lemnion minoris, Potamion, Nanocyperion. Současný stav rybníků vyžaduje speciální podmínky pro nastartování změn vedoucích k dosažení optimálnějších trofických poměrů pro vodní ekosystémy. Tyto podmínky jsou podrobně popsány v kap pro jednotlivé rybníky. Vzhledem k takto nastavenému systému a k mnoha neznámým je i plán péče navrhován na 5 let místo obvyklých 10 let. Po této době se vyhodnotí, zda se takto navržený systém hospodaření na rybnících osvědčil, zda je možno v něm pokračovat či ho modifikovat. Hodnocení je naprosto nezbytné provádět průběžně v průběhu celého období, a v případě nepředvídaných kolizí použít i prostředků a přístupů v tomto plánu péče neuvedených. Zásahy a opatření na ostrovech Zámeckého rybníka je nutné provádět jak s ohledem na potřebu zachování hnízdních příležitostí, tak na záměry památkové péče (k výrazným střetům dosud nedošlo), proto je nutné stanovit pro jednotlivé ostrovy priority a limity, podle kterých budou opatření prováděna. Na této lokalitě je třeba uplatňovat také zájmy ochrany přírody z hlediska druhů vázaných na staré stromy, a to i stromy doupné, příp. zcela suché. I na tyto je vázána řada živočichů, často zvláště chráněných či ohrožených (např. netopýři, xylofágní hmyz). Ač silně ohrožený druh, není bobr evropský (Castor fiber) v tomto území prioritním druhem. Bobr se vyskytuje v širokém okolí Lednických rybníků téměř ve všech vodních plochách, výrazné škody však zatím působí pouze v Zámeckém rybníku, kde vážně ohrožuje na ostrovech stromy hnízdních kolonií. V roce 2004 bylo započato s jeho odchytem a přemisťováním na jinou lokalitu. V budoucnu již ale není tato metoda využitelná, z důvodu nedostatku vhodných míst k vypuštění odchycených jedinců. Prioritní je v tomto případě maximální snaha zabránit bobrům v přístupu do parku, a to zejména instalací technických opatření (viz. kap. 3). 17

18 3. Plán zásahů a opatření 3.1. Výčet, popis a lokalizace plánovaných zásahů Rámcové zásady péče o území nebo zásady jeho využívání a) Zásady péče o rybníky Název rybníka Nesyt Způsob hospodaření jednohorkový rybník Intenzita hospodaření polointenzifikační Manipulace s vodní hladinou viz dále Způsob letnění nebo zimování částečné letnění Kóta letnění 173,00 m n. m. Způsob odbahňování možné je odbahňování sacím bagrem na plné vodě, v odůvodněných případech lze použít zemní mechanizaci Způsoby hnojení v odůvodněných případech je možný postřik hladiny rozpuštěným superfosfátem v max. dávce 2 kg/ha (k prevenci kyslíkového deficitu); aplikace chlorového vápna 3x10 kg/ha na doporučení veterináře nebo při desinfekci loviště vápněním (pálené vápno, chlorové vápno nebo chloramin) na mokré bahno Způsoby regulačního přikrmování regulační přikrmování obilím případně medikovanou krmnou směsí je možné pouze v odůvodněných případech se souhlasem orgánu ochrany přírody do RKK2 Způsoby použití chemických látek použití chemických látek je možné pouze na základě výjimky dle 43 zák. č. 114/1992 Sb. a v souladu s ustanoveními zákona o vodách nebo na základě udělené výjimky z nich Rybí obsádky viz dále Název rybníka Způsob hospodaření Intenzita hospodaření Manipulace s vodní hladinou Způsob letnění nebo zimování Kóta letnění Způsob odbahňování Způsoby hnojení Hlohovecký jednohorkový rybník polointenzifikační viz dále částečné letnění viz dále možné je pouze odbahňování sacím bagrem na plné vodě v odůvodněných případech je možný postřik hladiny rozpuštěným superfosfátem v max. dávce 2 kg/ha (k prevenci kyslíkového deficitu); aplikace chlorového vápna 3x10 kg/ha na doporučení veterináře nebo při desinfekci loviště vápněním (pálené vápno, chlorové vápno nebo chloramin) na mokré bahno Způsoby regulačního přikrmování regulační přikrmování obilím případně medikovanou krmnou směsí je možné pouze v odůvodněných případech se souhlasem orgánu ochrany přírody do RKK2 Způsoby použití chemických látek použití chemických látek je možné pouze na základě výjimky dle 43 zák. č. 114/1992 Sb. a v souladu s ustanoveními zákona o vodách nebo na základě udělené výjimky z nich Rybí obsádky viz dále Název rybníka Způsob hospodaření Intenzita hospodaření Manipulace s vodní hladinou Způsob letnění nebo zimování Kóta letnění Způsob odbahňování Prostřední jednohorkový rybník polointenzifikační viz dále částečné letnění viz dále možné je pouze odbahňování sacím bagrem na plné vodě 18

19 Způsoby hnojení v odůvodněných případech je možný postřik hladiny rozpuštěným superfosfátem v max. dávce 2 kg/ha (k prevenci kyslíkového deficitu); aplikace chlorového vápna 3x10 kg/ha na doporučení veterináře nebo při desinfekci loviště vápněním (pálené vápno, chlorové vápno nebo chloramin) na mokré bahno Způsoby regulačního přikrmování regulační přikrmování obilím případně medikovanou krmnou směsí je možné pouze v odůvodněných případech se souhlasem orgánu ochrany přírody do RKK2 Způsoby použití chemických látek použití chemických látek je možné pouze na základě výjimky dle 43 zák. č. 114/1992 Sb. a v souladu s ustanoveními zákona o vodách nebo na základě udělené výjimky z nich Rybí obsádky viz dále Název rybníka Způsob hospodaření Intenzita hospodaření Manipulace s vodní hladinou Způsob letnění nebo zimování Kóta letnění Způsob odbahňování Způsoby hnojení Mlýnský jednohorkový rybník polointenzifikační viz dále částečné letnění viz dále možné je pouze odbahňování sacím bagrem na plné vodě v odůvodněných případech je možný postřik hladiny rozpuštěným superfosfátem v max. dávce 2 kg/ha (k prevenci kyslíkového deficitu); aplikace chlorového vápna 3x10 kg/ha na doporučení veterináře nebo při desinfekci loviště vápněním (pálené vápno, chlorové vápno nebo chloramin) na mokré bahno Způsoby regulačního přikrmování regulační přikrmování obilím případně medikovanou krmnou směsí je možné pouze v odůvodněných případech se souhlasem orgánu ochrany přírody do RKK2 Způsoby použití chemických látek použití chemických látek je možné pouze na základě výjimky dle 43 zák. č. 114/1992 Sb. a v souladu s ustanoveními zákona o vodách nebo na základě udělené výjimky z nich Rybí obsádky Název rybníka Způsob hospodaření Intenzita hospodaření Manipulace s vodní hladinou Způsob letnění nebo zimování Způsob odbahňování Způsoby hnojení viz dále Zámecký bez pravidelného hospodaření extenzivní viz dále bez pravidelného letnění sacím bagrem na plné vodě, vyhrnutím a odvozem sedimentu v odůvodněných případech je možný postřik hladiny rozpuštěným superfosfátem v max. dávce 2 kg/ha (k prevenci kyslíkového deficitu); aplikace chlorového vápna 3x10 kg/ha na doporučení veterináře nebo při desinfekci loviště vápněním (pálené vápno, chlorové vápno nebo chloramin) na mokré bahno Způsoby regulačního přikrmování bez přikrmování Způsoby použití chemických látek použití chemických látek je možné pouze na základě výjimky dle 43 zák. č. 114/1992 Sb. a v souladu s ustanoveními zákona o vodách nebo na základě udělené výjimky z nich Rybí obsádky viz dále Vodní režim, letnění Vodní režim Lednických rybníků vychází především z optimalizace podmínek pro populace vodních a mokřadních ptáků a udržení kvality porostů obnažených den. Optimalizace podmínek pro hnízdění, průtah a letní shromažďování ptáků spočívá v každoročním celosezónním zajišťování maximální stanovištní pestrosti. Vodní režim soustavy na Včelínku (Plochy 1N, 1H, 1P, 1M) předpokládá každoroční 19

20 částečné letnění jednoho z rybníků a vypouštění (slovování) dvou rybníků. Vodní režim zohledňuje špatnou vodní bilanci celé soustavy. 1. Rybníky budou obhospodařovány jako jednohorkové s možností podmínečně, se souhlasem orgánu ochrany přírody příslušného k péči o NPR, převést dočasně některý rybník na dvouhorkový cyklus. 2. Hladina stálého nadržení bude pro daný rok stanovena dle stavu k daného roku, případně stanoviskem příslušného orgánu ochrany přírody dle v návaznosti na začátek hnízdní sezóny. 3. Každým rokem bude jeden z rybníků celosezónně částečně letněn. S postupným střídáním všech 4 rybníků. 4. Částečně letněný rybník bude na hladinu částečného letnění napuštěn po podzimním výlovu v předchozím roce. 5. Každým rokem budou zbývající tři rybníky po celou dobu hnízdění udržovány na hladině stálého nadržení s případným snižováním hladiny od (v souvislosti se zvýšeným letním výparem, podporou rozvoje litorálních porostů rákosin nebo stanovištní rozmanitosti během letního shromažďování a podzimního průtahu ptactva) zhruba o 30 cm. 6. Na neletněných rybnících bude v době hnízdění vodních a mokřadních ptáků v období od do udržována hladina stálého nadržení s případným kolísáním pouze v důsledku povětrnostních vlivů (vysokých srážek průtoků). Hladina rybníků bude v tomto směru pod trvalým dohledem, aby bylo možné včas reagovat zvýšením nebo snížením výtoků. 7. Každým rokem budou minimálně dva rybníky na podzim zcela vypuštěny a sloveny (Nesyt s výjimkou roku letnění každoročně). 8. Podzimní vypouštění a výlovy rybích obsádek budou prováděny dle vhodných klimatických podmínek v období říjen-listopad. 9. V době částečného letnění je nutno zamezit návštěvníkům vcházet na obnažené plochy instalací informačních tabulek a častější kontrolou pracovníky ochrany přírody v době hnízdění. Schéma vodního režimu rybniční soustavy na Včelínku 1 rok 2 rok 3 rok 4 rok 1N letnění obsádka obsádka obsádka 1H obsádka letnění obsádka bez obsádky 1P bez obsádky obsádka letnění obsádka 1M obsádka bez obsádky obsádka letnění Je třeba počítat s určitou improvizací uvažovaného vodního režimu v některých situacích s ohledem na nemožnost dostatečně předvídat chování ekosystému dotčených rybníků a na ně vázaných druhů: a) v případě vzácného a opožděného hnízdění b) v případě potřeby efektivní regulace rybí obsádky c) v případě extrémních výkyvů počasí d) v případě potřeby zimování rybníka e) v případě nepředvídaného negativního hydrologického a hydrobiologického vývoje 20