Plán péče o Národní přírodní rezervaci Lednické rybníky na období

Transkript

1

2 Agentura ochrany přírody a krajiny České republiky SPRÁVA CHRÁNĚNÉ KRAJINNÉ OBLASTI PÁLAVA Plán péče o Národní přírodní rezervaci na období

3 1. Základní údaje o zvláště chráněné úzeí 1.1 Základní identifikační údaje evidenční číslo 208 kategorie ochrany národní přírodní rezervace název úzeí druh právního předpisu, který bylo úzeí vyhlášeno výnos orgán, který předpis vydal MŠVU ČSR číslo předpisu /52/VII 3 datu platnosti předpisu datu účinnosti předpisu Údaje o lokalizaci úzeí kraj: Jihooravský okres: Břeclav obec s rozšířenou působností: Břeclav, Mikulov obec s pověřený obecní úřade Břeclav, Mikulov obec: Břeclav, Hlohovec, Lednice, Sedlec katastrální úzeí: Charvátská Nová Ves, Hlohovec, Lednice na Moravě, Sedlec u Mikulova Zákres NPR je uveden v příloze M1a (Orientační apa s vyznačení úzeí NPR ) a příloze M1b (Ortofotoapa s vyznačení úzeí NPR ). 1.3 Vyezení úzeí podle současného stavu katastru neovitostí : Katastrální úzeí: Hlohovec Číslo parcely (KN) Druh pozeku dle KN Způsob využití pozeku dle KN Číslo LV Výěra parcely celková (²) Výěra parcely v ZCHÚ (²) 1717/14 ostatní plocha zeleň /18 vodní plocha rybník /19 vodní plocha rybník /20 vodní plocha rybník /21 vodní plocha rybník /22 vodní plocha rybník /23 vodní plocha rybník /24 vodní plocha rybník /25 vodní plocha rybník /3 vodní plocha koryto vodního toku uělé /5 ostatní plocha zeleň /11 ostatní plocha jiná plocha /12 ostatní plocha jiná plocha /3 vodní plocha rybník /4 vodní plocha rybník /7 vodní plocha rybník /8 vodní plocha rybník /9 vodní plocha rybník /10 vodní plocha rybník

4 Plán péče o Národní přírodní rezervaci Katastrální úzeí: Charvátská Nová Ves Číslo parcely (KN) Druh pozeku dle KN Způsob využití pozeku dle KN Číslo LV Výěra parcely celková (²) Výěra parcely v ZCHÚ (²) 1950 vodní plocha rybník ostatní plocha jiná plocha ostatní plocha jiná plocha vodní plocha vodní nádrž uělá Katastrální úzeí: Lednice na Moravě Číslo parcely (KN) Druh pozeku dle KN Způsob využití pozeku dle KN Číslo LV Výěra parcely celková (²) Výěra parcely v ZCHÚ (²) 1892 vodní plocha vodní nádrž uělá vodní plocha vodní nádrž uělá /18 vodní plocha rybník /4 ostatní plocha zeleň /8 vodní plocha rybník /21 vodní plocha rybník /3 ostatní plocha zeleň Katastrální úzeí: Sedlec u Mikulova Číslo parcely (KN) Druh pozeku dle KN Způsob využití pozeku dle KN Číslo LV Výěra parcely celková (²) Výěra parcely v ZCHÚ (²) 914/1 vodní plocha rybník /2 vodní plocha rybník /4 vodní plocha rybník /8 vodní plocha rybník /9 vodní plocha rybník Grafické vyezení katastrálních parcel NPR je uvedeno v příloze M2 (Katastrální apa s vyznačení úzeí NPR ). 1.4 Výěra úzeí a jeho ochranného pása Druh pozeku V ZCHÚ plocha v ha ostatní plocha 20,1225 vodní plocha 579,8054 OP plocha v ha Způsob využití ZCHÚ pozeku plocha v ha zeleň 0,6537 jiná plocha 19,4688 rybník 531,1335 koryto vodního toku uělé 0,0104 vodní nádrž uělá 48,6615 plocha celke 599, ,9279 Rozdíl ve výěře v porovnání s vyhlašovací předpise je způsoben zěnai v katastru neovitostí od doby vyhlášení NPR a k jeho odstranění je nutné nové vyhlášení rezervace. Ochranné páso NPR nelze doložit, je tedy dáno ustanovení 37 zákona č. 114/1992 Sb. a je vyznačeno v příloze M1a (Orientační apa s vyznačení úzeí NPR Lednické rybníky) a příloze M1b (Ortofotoapa s vyznačení úzeí NPR )

5 Plán péče o Národní přírodní rezervaci Překryv úzeí s jinýi chráněnýi úzeíi Natura 2000 evropsky význaná lokalita (EVL) ptačí oblast Mokřad ezinárodního význau Rasar site RS4 Biosférické rezervace UNESCO Biosférická rezervace CZ , CZ Bezručova alej, CZ Niva Dyje, CZ Slanisko u Nesytu CZ Dolní Morava EVL a PO jsou zakresleny v příloze M1 (Orientační apa s vyznačení úzeí NPR ). 1.6 Kategorie IUCN kategorie IUCN IV. řízená rezervace 1.7 Předět ochrany Předět ochrany podle zřizovacího předpisu Předěte ochrany je ptactvo a jiná zvířena, květena a krajinný ráz Hlavní předět ochrany současný stav A. Ekosystéy název ekosystéu M2.3 Vegetace obnažených den teplých oblastí podíl plochy v ZCHÚ 4 % (výěra závisí na kótě letnění) popis ekosystéu Na dně letněných rybníků s písčitý a bahnitý substráte. V1 Makrofytní vegetace přirozeně eutrofních a ezotrofních stojatých vod 5 10% Přirozeně eutrofní a ezotrofní stojaté vody, substrát je často pokryt silnou vrstvou organického bahna a nerozloženého opadu T7 Slaniska < 1% Louky na slaných střídavě vlhkých půdách B. Druhy rostlin název druhu blešník úplavičný (Pulicaria dysenterica) erlík slanoilný (Chenopodiu chenopodioides) solenka Valerandova (Saolus Valerandi) šťovík bahenní (Ruex palustris) šťovík úzkolistý (Ruex stenophyllus) aktuální početnost nebo vitalita populace v ZCHÚ, zhodnocení stavu stovky jedinců, stovky jedinců, do roku 2007 považován v ČR za vyizelý, při letnění Nesytu se objevily na obnažené dně bohaté porosty na několika hektarech plochy stovky jedinců, výrazně spjata s realizací letnění od r desítky jedinců, výrazně spjat s realizací letnění od r desítky až stovky jedinců, stupeň ohrožení CR EX KO, CR CR CR - 4 -

6 Plán péče o Národní přírodní rezervaci C. Druhy živočichů bahnivka lužní (Bithynia troschelii) bahnivka nadutá (Bithynia leachii) břehouš černoocasý (Liosa liosa) název druhu bukač velký (Botaurus stellaris) bukáček alý (Ixobrychus inutus) husa běločelá (Anser albifrons) husa polní (Anser fabalis) husa velká (Anser anser) husice liščí (Tadorna tadorna) chřástal alý (Porzana parva) křepčík obroubený (Cybister lateraliarginalis) kuňka obecná (Bobina bobina) kvakoš noční (Nycticorax nycticorax) lžičák pestrý (Anas clypeata) aktuální početnost nebo vitalita populace v ZCHÚ, zhodnocení dlouhodobého trendu stupeň ohrožení vzácně RE, - vzácně CR, - veli vzácně; dříve pravidelné hnízdění a jarní průtah, patrný je dlouhodobý pokles početnosti (v devadesátých letech se prakticky neobjevovali), hnízdění nebylo v posledních třiceti letech prokázáno, v posledních několika letech zastiženi na tahu na letněných rybnících veli vzácně, ojedinělá doložená hnízdění nehojně hnízdí, vázán na dobrý stav litorálů tisíce jedinců (jarní i podziní tah), od roku 2000 patrný nárůst početnosti tisíce jedinců (jarní tah desítky až stovky ex., podziní tah stovky až tisíce jedinců, početnost závislá na více aspektech) až 30 párů (hnízdění), tisíce jedinců na tahu a na letní shroaždišti, nárůst početnosti v posledních letech vzácně; poprvé pozorována v roce 1972, poprvé zahnízdila v roce 2008 (3 páry) na letněné Hlohovecké rybníku, od té doby stoupající trend vzácně hnízdí CR, KO CR, KO CR, KO -,- -,- EN, - VU, - CR, KO vzácně CR, - relativně hojně ax. 250 párů, počet hnízd v kolonii se dlouhodobě pohybuje kole 200, kolísání zejéna kvůli zániků/vzniků jiných kolonií v okolí stovky jedinců; dříve běžně hnízdil, v posledních třiceti letech pouze ojedinělá zahnízdění; pravidelně na jarní tahu (vyrovnané počty kole 200 ex.) a silné podziní tahu (časté výkyvy cca ex.), hnízdění v OP v r EN, SO EN, SO CR, SO - 5 -

7 Plán péče o Národní přírodní rezervaci název druhu páchník hnědý (Osodera ereita s.l.) pijavka lékařská (Hirudo edicinalis) pisila čáponohá (Hiantopus hiantopus) polák velký (Aythya ferina) potápka černokrká (Podiceps nigricollis) potápka alá (Tachybaptus ruficollis) rákosník velký (Acrocephalus arundinaceus) rybák obecný (Sterna hirundo) slavík odráček (Luscinia svecica) sýkořice vousatá (Panurus biaricus) tenkozobec opačný (Recurvirostra avosetta) aktuální početnost nebo vitalita populace v ZCHÚ, zhodnocení dlouhodobého trendu veli vzácně stupeň ohrožení CR, SO veli vzácně CR, - vzácně, ojedinělá pozorování jednotlivých ex. zejéna na jaře a v létě v posledních letech, v r doloženo z Nesytu výjiečné zahnízdění stovky jedinců; dříve letní pelichaniště tisíců jedinců, po roce 1990 se stavy udržují na nižší, ale v podstatě vyrovnané úrovni, pravidelně poěrně hojně hnízdí vzácně, jednotlivé páry; prudký pokles početnosti v devadesátých letech, dnes již jen nepravidelná hnízdění jednotlivých párů s írně vzestupný trende výskytu v posledních letech jednotlivé páry; dlouhodobě poěrně nízká, ale vyrovnaná početnost, výjiečný byl rok 2008 kdy po letnění na Nesytu zaznaenány desítky ex., druh je schopen rychle reagovat zvýšení početnosti na zvýšenou potravní nabídku pravidelně hnízdí desítky párů jednotlivé páry desítky párů, početnost kolísá v závislosti na vhodných stanovištích na letněných rybnících případně technických úpravách hnízdního ostrova páry; zřejě pravidelně hnízdí několik párů od roku 1988, na letněné Nesytu v roce 2007 v rákosinách odchycena láďata (17 ex.) prokazující úspěšnost hnízdění jednotlivé páry desítky párů; typické je výrazné eziroční kolísání početnosti vzácně, po cca 50 letech bylo v roce 2007 na letněné Nesytu opět prokázáno hnízdění 2 párů, ačkoli předtí byla evidována jen ojedinělá pozorování protahujících exeplářů VU, - -,- EN, O VU, O VU, SO EN, SO EN, SO EN, SO VU, KO tesařík obrovský vzácně, vázán spíše na staré EN, SO - 6 -

8 Plán péče o Národní přírodní rezervaci (Cerabyx cerdo) název druhu aktuální početnost nebo vitalita populace v ZCHÚ, zhodnocení dlouhodobého trendu duby v OP zejéna Záeckého rybníka stupeň ohrožení vodouš rudonohý (Tringa totanus) volavka červená (Ardea purpurea) volavka popelavá (Ardea cinerea) vznášivka slanoilná (Arctodiaptous bacillifer) zrzohlávka rudozobá (Netta rufina) vzácně; pravidelně se objevuje v alých počtech na jarní tahu, dochází k eziroční výkyvů početnosti, s axie v roce 2007, kdy na letněné Nesytu také zahnízdily 2-3 páry vzácně, jednotlivé páry; skrytě žijící druh, který zde zřejě nepravidelně v několika párech hnízdí desítky až stovky párů; kolonie na Záecké rybníku od r. 1932, v posledních třiceti letech je patrný írný nárůst počtu hnízd, který se dlouhodobě pohybuje kole 200 vzácně, v 90. letech vyizela, v posledních letech opět vzácně ale pravidelně zjišťována desítky párů; tradiční hnízdiště (do r jediné v ČR), s eziročníi výkyvy stabilně hnízdí cca párů, v některých letech jsou rybníky vyhledávány jako pelichaniště, pak zastiženy stovky jedinců CR, KO CR,KO NT, - EN, - EN, SO V tabulkách hlavního předětu ochrany jsou uvedeny druhy zařazené do soustavy Natura 2000 jako evropsky význané druhy, nejvýznačnější druhy patřící do vyhlášky č. 395/1992 Sb. a druhy, jejichž výskyt je v ráci této lokality nadregionálního či národního význau. Aktuální početnosti druhů byly stanoveny z botanických a zoologických šetření prováděných pracovníky AOPK ČR, střediska Brno a Správy CHKO Pálava, u některých druhů též z apování druhů pro soustavu Natura 2000 a z údajů získaných od externích pracovníků. Stupeň ohrožení byl stanoven dle vyhlášky č. 395/1992 Sb. a dle kategorie Červeného a černého seznau cévnatých rostlin, Červeného seznau ohrožených druhů obratlovců ČR a Červeného seznau ohrožených druhů bezobratlých ČR. 1.8 Předět ochrany EVL, se kterou je ZCHÚ v překryvu A. Typy přírodních stanovišť kód a název typu přírodního stanoviště 3130 Oligotrofní až ezotrofní stojaté vody nížinného až subalpínského stupně kontinentální a alpínské oblasti a horských poloh a jiných oblastí, s vegetací tříd Littorelletea uniflorae nebo Isoëto-Nanojuncetea podíl plochy v ZCHÚ 4 % (výěra závisí na kótě letnění) popis biotopu typu přírodního stanoviště Na dně letněných rybníků s písčitý a bahnitý substráte Vnitrozeské slané louky < 1% Louky na slaných střídavě vlhkých půdách

9 Plán péče o Národní přírodní rezervaci B. Evropsky význané druhy název druhu bobr evropský (Castor fiber) husa velká (Anser anser) kuňka obecná (Bobina bobina) kvakoš noční (Nycticorax nycticorax) lesák ruělkový (Cucujus cinnaberinus) lžičák pestrý (Anas clypeata) ohniváček černočárný (Lycaena dispar) páchník hnědý (Osodera ereita s.l.) roháč obecný (Lucanus cervus) tesařík obrovský (Cerabyx cerdo) zrzohlávka rudozobá (Netta rufina) vrkoč útlý (Vertigo angustior) aktuální početnost nebo vitalita populace v ZCHÚ stupeň ohrožení popis biotopu druhu jednotlivé rodiny VU, SO rybník a jeho okolí až 30 párů (hnízdění), tisíce jedinců na tahu EN, - rybníky a jejich okolí nehojně EN, SO rybník a jeho okolí ax. 250 párů EN, SO rybníky a navazující příbřežní vegetace nehojně EN, SO porosty v okolí rybníka stovky jedinců CR, SO jarní a předevší podziní tah, veli vzácně i hnízdí, rybníky nehojně -, SO ruderální porosty v okolí rybníků veli vzácně CR, SO staré stroy v okolí rybníka běžně EN, O staré stroy v okolí rybníka relativně hojně EN, SO duby v okolí rybníka desítky párů EN, SO hnízdění i tah (stovky jedinců), rybníky vzácně VU vlhké louky, příbřežní vegetace 1.9 Cíl ochrany Hlavní cíle ochrany a péče je zabezpečení odpovídajících stanovištních a potravních podínek pro vodní a okřadní ptáky a zvýšení početnosti předevší zvláště chráněných druhů, včetně zvýšení úspěšnosti jejich hnízdění. Nedílnou součástí tohoto cíle je udržení a zlepšení stavu okřadních ekosystéů ělkých rybníků, na ně vázané flóry a fauny i celkového stavu krajinného rázu

10 Plán péče o Národní přírodní rezervaci Rozbor stavu zvláště chráněného úzeí s ohlede na předět ochrany 2.1 Stručný popis úzeí a charakteristika jeho přírodních poěrů Základe národní přírodní rezervace je soustava čtyř průtočných rybníků na toku Včelínek, kterýi jsou Nesyt (do r až 5 ostrovů, v současnosti 5 až 7 ostrovů dle výšky hladiny), rybník Hlohovecký (dříve se 2 ostrovy, nyní 1 ostrov, 1 poloostrov), Prostřední (2 ostrovy) a Mlýnský (též Lednický nebo Apollo; 1 ostrov, 1 poloostrov), a dále rybník Záecký (16 ostrovů s parkovou úpravou, které nejsou součástí ZCHÚ; pouze 5 ostrovů je v současnosti přístupných v západní části). Záecký rybník se od ostatních liší zdroje vody (raeno Dyje), výrazně členitý břehe i tí, že je i v porovnání se soustavou na Včelínku veli ělký. Geologické podloží úzeí tvoří fluviální písčito-hlinité sedienty, ísty s roztroušenýi valouny (povodňové hlíny) a sedienty uělých vodních nádrží. Z terciérních ořských usazenin se vyplavují rozpustné soli, které zasolují jak povrchové vrstvy půdy, tak i vodu ve vlastních rybnících. Lednické rybníky tak ají specifický cheisus, spočívající ve vysoké koncentraci rozpuštěných látek a projevující se i jejich vysokou původní přirozenou produkcí. Přítoností zasolené půdy je podíněn výskyt cenných halofytních společenstev při západních březích Nesytu. Z geoorfologického hlediska je úzeí Lednických rybníků součástí celku Dolnooravský úval. Záecký rybník náleží do jeho nejnižší části podcelku Dyjsko-oravská niva, který zde představuje akuulační rovinu podél Dyje, tvořenou čtvrtohorníi usazeninai. Zbylé čtyři rybníky jsou součástí západní části Dolnooravského úvalu, který je podcelek Valtická pahorkatina, a v jeho ráci patří do okrsku Nesytská sníženina, jíž charakterizují protáhlé sníženiny v neogenních usazeninách. Zájové úzeí náleží do povodí Dyje. Soustava rybníků leží na pravostranné přítoku Dyje potoku Včelínek (Mikulovský potok). Rybník Záecký je napájen vodai řeky Dyje. Část úzeí je součástí chráněné oblasti přirozené akuulace vod Kvartér řeky Moravy. Kliaticky se toto úzeí řadí do oblasti teplé, s léte veli dlouhý, veli teplý a veli suchý, s přechodný období veli krátký, zia je krátká, írně teplá a suchá až veli suchá, s veli krátký trvání sněhové pokrývky (Quitt, 1971). Vegetační období 175 dní, dlouhodobý úhrn srážek za veg. období je 342,2, průěrný roční úhrn srážek je 516,6, sua aktivních teplot 2800 C. náleží do 1. vegetačního stupně (dubový). Z hlediska fytogeografického členění se jedná o terofytiku, fytogeografický obvod Panonské terofytiku (Pannonicu), fytochorion 18. Jihooravský úval. Širší okolí soustavy 4 rybníků tvoří rozlehlé plochy agrocenóz s alý podíle trvalých vegetačních forací. Jižní sěre se rozprostírá rozsáhlejší lesní koplex na píscích. Rybníky ají většinou víceéně souvislý le vrb, ale i jiných dřevin, které někdy sestupují do ělkých, zejéna přítokových částí rybníků. Porosty okolí Záeckého rybníka ají výraznější parkový charakter. V parkových úpravách okolí rybníků se uplatňuje solitérně či ve skupinách řada dekorativních dřevinných taxonů včetně exotů. Dřevinné porosty jsou v záěrné kopozici střídány s volnýi plochai travino-bylinných porostů. Oblast Lednických rybníků je pestrou ozaikou fytocenóz, řazených do svazů Salicion albae, Phragition counis, dále zde roste pobřežní vegetace svazu Huulo-Polygonion duetoru, společenstva vysokých ostřic (předevší svaz Caricion gracilis), společenstva plovoucích rostlin (svaz Lenion inoris), ponořených rostlin (Potaion), vegetace obnažených den (svaz Nanocyperion), vyskytují se zde rovněž druhy jednoletých plevelných společenstev (svaz Bidention tripartiti a Agropyro-Ruicion), společenstva v prostoru od snížené pobřežní čáry sěre do vody (svaz Scirpion aritini, v hlubší vodě Oenanthion aquaticae). Z význaných zástupců vodních akrofyt u Nesytu lze uvést lakušník trojdílný (Batrachiu baudotii; KO) a lakušník Rionův (B. rionii; KO), z druhů obnažených den např. solenku Valerandovu (Saolus valerandii), erlík slanoilný (Chenopodiu chenopodioides). Na plochách slaniska v západní části Nesytu (jeho podstatná část je vyhlášena jako NPR Slanisko u Nesytu) byla potvrzena sítina slanisková (Juncus gerardii; SO), hadí ord aloúborný (Scorzonera parviflora; KO), papeliška besarabská (Taraxacu bessarabicu; KO). Úzeí je jedinečnou ornitologickou lokalitou ezinárodního význau, pro nohé druhy ornitofauny je význaný hnízdiště, pelichaniště, tahovou zastávkou, nocoviště (rákosiny)

11 Plán péče o Národní přírodní rezervaci A. Přehled zvláště chráněných druhů rostlin název druhu Kriticky ohrožený druh (KO) bahenka šášinovitá (Heleochloa schoenoides) hvězdnice slanistá panonská (Aster tripoliu subsp. pannonicus) jitrocel příořský brvitý (Plantago aritia subsp. ciliata) kuřinka solná (Spergularia salina) lakušník Baudotův (Batrachiu baudotii) lakušník Rionův (Batrachiu rionii) erlík slanoilný (Chenopodiu chenopodioides) papeliška besarabská (Taraxacu bessarabicu) prorostlík nejtenčí (Bupleuru tenuissiu) solenka Valerandova (Saolus valerandii) vstavač bahenní (Orchis palustris) Silně ohrožený druh (SO) ostřice žitná (Carex secalina) růžkatec bradavčitý (Ceratophyllu subersu) sítina Gerardova (Juncus gerardii) aktuální početnost nebo vitalita populace v ZCHÚ stovky jedinců ísty roztroušeně desítky až stovky jedinců výjiečně desítky jedinců desítky jedinců vzácně ísty stovky jedinců kole 10 ks stovky jedinců ísty roztroušeně popis biotopu druhu na dně letněných rybníků západní část Nesytu, slanisté louky slanisté louky, západní část Nesytu na dně letněných rybníků Valtická zátoka Nesytu vodní akrofyt na dně letněných rybníků slanisté louky, západní část Nesytu západní část Nesytu, slanisté louky na dně letněných rybníků jižní břeh Nesytu na dně letněných rybníků Prostřední rybník, u východního břehu západní část Nesytu, slanisté louky B. Přehled zvláště chráněných druhů živočichů název druhu Kriticky ohrožený druh (KO) břehouš černoocasý (Liosa liosa) bukač velký (Botaurus stellaris) bukáček alý (Ixobrychus inutus) chřástal alý (Porzana parva) jeřáb popelavý (Grus grus) koliha velká (Nuenius arquata) kolpík bílý (Platalea leucorodia) orčák velký (Mergus erganser) aktuální početnost nebo vitalita populace v ZCHÚ veli vzácně veli vzácně nehojně vzácně veli vzácně veli vzácně veli vzácně jedinci desítky jedinců popis biotopu druhu, další poznáky na tahu, předevší letněné rybníky hnízdění, rákosiny v litorálu rybníků hnízdění, rákosiny v litorálu rybníků hnízdění, rákosiny v litorálu rybníků na tahu, rybníky a jejich okolí na tahu, předevší letněné rybníky rybníky a jejich okolí na tahu, rybníky

12 Plán péče o Národní přírodní rezervaci název druhu netopýr brvitý (Myotis earginatus) orel ořský (Haliaeetus albicilla) orlovec říční (Pandion haliaetus) ostralka štíhlá (Anas acuta) polák alý (Aythya nyroca) rybák černý (Chlidonias niger) skokan skřehotavý (Rana ridibunda) tenkozobec opačný (Recurvirostra avosetta) vodouš rudonohý (Tringa totanus) volavka červená (Ardea purpurea) Silně ohrožený druh (SO) bekasina otavní (Gallinago gallinago) bobr evropský (Castor fiber) čírka odrá (Anas querquedula) hohol severní (Bucephala clangula) chřástal kropenatý (Porzana porzana) chřástal vodní (Rallus aquaticus) kuňka obecná (Bobina bobina) kvakoš noční (Nycticorax nycticorax) ledňáček říční (Alcedo atthis) lesák ruělkový (Cucujus cinnaberinus) lžičák pestrý (Anas clypeata) netopýr rezavý (Nyctalus noctula) netopýr vodní (Myotis daubentonii) ohniváček černočárný (Lycaena dispar) páchník hnědý (Osodera ereita s.l.) pěnice vlašská (Sylvia nisoria) aktuální početnost nebo vitalita populace v ZCHÚ kolonie cca 600 jedinců jedinci jedinci jedinci či alé skupiny jedinci jedinci desítky jedinců hojně vzácně vzácně veli vzácně jedinci jednotlivé rodiny desítky jedinců desítky jedinců vzácně vzácně nehojně ax. 250 párů jedinci nehojně stovky jedinců běžně běžně nehojně veli vzácně ax. 10 párů popis biotopu druhu, další poznáky loví v okolí rybníků, kolonie sídlí v půdních prostorách Rybničního záečku ziování, rybníky a jejich okolí na tahu, rybníky a jejich okolí předevší při jarní tahu, rybníky rybníky předevší jarní tah, rybníky a jejich okolí litorální část rybníků hnízdění, na obnažených dnech letněných rybníků pravidelně při jarní tahu, vzácně i hnízdí vzácně hnízdí v souvislejších rákosinách předevší podziní tah, rybníky a jejich okolí litorální části rybníků a jejich okolí předevší jarní tah, rybníky ziování, rybníky ožné hnízdění, rákosiny v litorálu rybníků hnízdění jednotlivých párů, rákosiny v litorálu rybníků litorální část rybníků rybníky a navazující příbřežní vegetace (zejéna Záecký rybník největší kolonie v ČR) rybníky staré stroy na hrázích a v okolí rybníků jarní a předevší podziní tah, veli vzácně i hnízdí, rybníky rybníky (loviště) a příbřežní porosty rybníky (loviště) ruderální porosty v okolí rybníků staré stroy na hrázích a v okolí rybníků keřové porosty v okolí rybníků

13 Plán péče o Národní přírodní rezervaci název druhu pisík obecný (Actitis hypoleucos) potápka rudokrká (Podiceps grisegena) rákosník velký (Acrocephalus arundinaceus) ropucha zelená (Bufo viridis) rosnička zelená (Hyla arborea) rybák obecný (Sterna hirundo) skokan štíhlý (Rana dalatina) skokan zelený (Rana esculenta kl.) strakapoud jižní (Dendrocopos syriacus) sýkořice vousatá (Panurus biaricus) škeble rybničná (Anodonta cygnea) tesařík obrovský (Cerabyx cerdo) vodouš kropenatý (Tringa ochropus) volavka bílá (Ergetta alba) volavka stříbřitá (Ergetta garzetta) vydra říční (Lutra lutra) zdobenec ěnlivý (Gnorius variabilis) zrzohlávka rudozobá (Netta rufina) Ohrožený druh (O) cvrčilka slavíková (Locustella luscinioides) čírka obecná (Anas crecca) kopřivka obecná (Anas strepera) kororán velký (Phalacrocorax carbo) oták pochop (Circus aeruginosus) potápka černokrká (Podiceps nigricollis) potápka alá (Tachybatus ruficollis) potápka roháč (Podiceps cristatus) roháč obecný (Lucanus cervus) aktuální početnost nebo vitalita populace v ZCHÚ jedinci jedinci desítky párů hojně hojně jednotlivé páry desítky párů běžně hojně ax. 5 párů až 100 párů nehojně relativně hojně jednotlivě popis biotopu druhu, další poznáky na tahu, ožné hnízdění (Nesyt 2007), litorální část rybníků vzácně na jarní i podziní tahu pravidelné hnízdění, rákosiny roznožování v litorální části rybníků litorální část rybníků, vegetace v okolí rybníků hnízdění, rybník a příbřežní vegetace okraje rybníků a tůně v době roznožování litorální část rybníků porosty v okolí rybníků hnízdění, rybník a příbřežní vegetace rybníky staré duby na hrázích a v okolí rybníků na tahu, předevší letněné rybníky jedinci až desítky jedinců rybníky a jejich okolí jedinci jedinci vzácně desítky párů desítky párů až tisíce jedinců až stovky jedinců desítky až stovky jedinců jedinci desítky až stovky jedinců desítky jedinců desítky jedinců běžně rybníky a jejich okolí rybníky a jejich okolí staré stroy na hrázích a v okolí rybníků hnízdění i tah (stovky jedinců), rybníky pravidelné hnízdění, rybník a okolní vegetace na tahu (předevší podziní), ožné hnízdění na tahu, nepravidelné hnízdění na Záecké rybníku rybníky a jejich okolí, hnízdění jednotlivých párů pravidelné hnízdění, rákosiny na tahu, nepravidelné hnízdění jednotlivých párů rybníky a rákosiny pravidelné hnízdění až desítek párů, rybníky a rákosiny staré stroy na hrázích a v okolí rybníků

14 Plán péče o Národní přírodní rezervaci název druhu ropucha obecná (Bufo bufo) strakapoud prostřední (Dendrocopos edius) užovka obojková (Natrix natrix) veverka obecná (Sciurus vulgaris) vlaštovka obecná (Hirundo rustica) aktuální početnost nebo vitalita populace v ZCHÚ běžně ax. 10 párů běžně běžně až desetitisíce jedinců popis biotopu druhu, další poznáky rybníky (v době roznožování) porosty v okolí rybníků rybníky a jejich okolí porosty okolo rybníků nocoviště, porosty okolo rybníků 2.2 Historie využívání úzeí a zásadní pozitivní i negativní vlivy lidské činnosti v inulosti a) Ochrana přírody Částečně chráněny byly rybníky již v době, kdy patřily Liechtensteinů. Ptactvo se zde vždy lovilo jen zřídka, lokalitu ajitelé chránili forou jakési lovecké rezervace snad již od 17. stol. Ve dvacátých letech inulého století byla v Rybniční záečku zřízena biologická stanice s cíle studovat rybniční biotu. Od roku 1932 se datuje zákaz vstupu na ostrůvky Záeckého rybníka, následně zde vznikla početná kolonie kvakoše nočního (Nycticorax nycticorax) a volavky popelavé (Ardea cinerea) (ochranné páso). V roce 1953 bylo úzeí vyhlášeno státní přírodní rezervací (SPR). Od roku 1990 je úzeí Lednických rybníků zařazeno ezi okřady ezinárodního význau Rasar site RS4. V roce 1992 došlo k zařazení SPR ezi národní přírodní rezervace. V roce 1996 byl Lednicko-valtický areál, jehož je NPR součástí, zapsán do Seznau světového kulturního a přírodního dědictví UNESCO a od roku 2003 je NPR součástí Biosférické rezervace Dolní Morava. V roce 2004 byla nařízení vlády ČR č. 601/2004 Sb. ze dne vyhlášena Ptačí oblast (CZ ). Nařízení vlády č. 132/2005 Sb. byla vyhlášena Evropsky význaná lokalita Niva Dyje (CZ ) a Evropsky význaná lokalita Bezručova alej (CZ ), které z části zasahují do úzeí NPR. Nařízení vlády č. 301/2007 Sb., byla na úzeí rybníků Nesyt, Hlohovecký rybník, Prostřední rybník a Mlýnský rybník vyhlášena Evropsky význaná lokalita (CZ ). V devadesátých letech 20. stol. bylo v úzeí řešeno několik studií zaěřených zejéna na optializaci rybářského hospodaření. V roce 1994 byl částečně letněn Mlýnský rybník s jednoznačně pozitivní dopade (zvýšená íra průtahu bahňáků, zahnízdění druhů v posledních letech výjiečné částečné letnění se na rybnících realizuje od počátku 90. let nepřetržitě. Od roku 2002 je v záecké parku v Lednici zaznaenávána výrazná činnost bobra evropského (Castor fiber; SO) s negativní dopade na stabilitu břehů Záeckého rybníka a jeho ostrovů a na dendrologicky a krajinářsky cenné dřeviny v parku. Vlive stupňujícího se tlaku populace bobrů na dřeviny v této lokalitě došlo k výraznéu zhoršení stavu dřevin na ostrovech s hnízdníi koloniei volavek popelavých (Ardea cinerea) a kvakošů nočních (Nycticorax nycticorax). U části hnízdních stroů došlo vlive okusu bobre k předčasnéu oduření a téěř úplně bylo potlačeno zlazení a odrůstání náhradních dřevin v podrostu stávajících hnízdních stroů. V kobinaci s dalšíi faktory je tak veli pravděpodobné, že kolonie na tzv. volavkových ostrovech postupně zaniknou pro nedostatek vhodných hnízdních příležitostí. Náhradou je přesun části hnízdících ptáků na tzv. Ovčí ostrov. Od roku 2004 je Záecký rybník ponechán bez obsádky. V prvních letech se ukázal pozitivní vliv takového přístupu na rybniční ekosysté, avšak v současnosti se projevují negativní vlivy spojené s postupný zahušťování obsádky. V prvních letech došlo k výraznéu zvýšení počtu zde hnízdících ptáků i k rozvoji vodní a okřadní vegetace, v následujících letech však tento pozitivní trend nepokračoval. V ziě 2004/2005 byla provedena úprava sklonu břehů dvou starých deponií (ostrovů) v západní části Nesytu a jejich rozdělení na čtyři izolované ostrovy, přičež na jižní straně severní deponie byla

15 Plán péče o Národní přírodní rezervaci navezena vrstva štěrku oblázků jako vhodný povrch pro hnízda rybáků. Ve stejné období došlo také k rozčlenění rákosin v jihozápadní části Nesytu soustavou vybagrovaných kanálů. V roce 2007 byl částečně letněn rybník Nesyt, a to na počáteční kótě letnění 173,00 n.. s postupný zaklesnutí hladiny až na zbytkovou plochu cca 30 ha. V roce 2008 byl částečně letněn Hlohovecký rybník. U obou se prokázal jednoznačně pozitivní efekt na biotu rybníků (podrobně viz např. Sychra a kol. 2008). b) Zeědělské hospodaření Do druhé poloviny 20. století nebyl pravděpodobně vliv zeědělské činnosti na úzeí stávající NPR podstatný. Následně však jeho vliv na ekosystéy rybníků stoupal. V padesátých letech v důsledku scelování pozeků došlo ke zvýšení eroze okolní půdy a k následnéu splavování půdy do rybníků a jejich zanášení. Vlive zavádění intenzivních technologií, používání prostředků cheické ochrany rostlin a průyslových hnojiv došlo ke zhoršení kvality vody a výrazné eutrofizaci rybníků, jejíž důsledky se projevují dosud. Na obnažených dnech letněných rybníků se v inulosti také zeědělsky hospodařilo, pěstovala se zde kukuřice, příp. jiné zeědělské plodiny, příp. byl na rybnících pasen dobytek, což bránilo rozvoji společenstev obnažených den. Oproti tradovaný předpokladů je z dostupných zdrojů zřejé, že při letnění rybníků v inulosti zdaleka nedocházelo k obhospodařování obnažených den vždy a téěř nikdy nebyla využívána celá plocha dna (Zapletálek, 1933, Hurt, 1960). Je to patrné také z přehledu rozvoje litorálních porostů na Lednických rybnících (Macháček, 2009), z grafického znázornění rozsahu rákosin na Lednických rybnících v letech 1933, 1987 a 2006 je zřejé, že ve třicátých letech, kdy se ještě běžně praktikovalo soukroé zeědělské hospodaření, zcela chyběly litorální porosty v ístech, kde rybníky nejblíže přiléhaly k obcí a naopak byly rozvinuté na opačných stranách rybníka. Např. u Nesytu tak zjevně docházelo k hospodaření jen v oblasti tzv. Valtické zátoky a v severozápadní okraji u obce Sedlec. Naopak na jihozápadní a severozápadní břehu rybníka jsou rozsáhlé rákosiny, které fakticky potvrzují předpoklad, že v těchto ístech se při letnění nehospodařilo, resp. zde ohla probíhat jen oezená pastva. c) Rybníkářství Rybníky byly postupně zakládány v 15. století, v době vzestupu rybničního hospodářství. První zínka o Nesytu (Hurt, 1960) je z r (vznikl někdy ezi lety 1414 až 1417). Názvy rybníků prošly postupný vývoje: Nesyt (název vychází z náročnosti rybníku na nožství násady a vody) dříve Fojtlsbrunský, Sedlecký, Kaenohrázský; Hlohovecký Bischofwäther Teich, Horní; Prostřední Nový (byl založen ze skupiny lednických rybníků nejpozději, odtud název), Střední; Mlýnský Dolní, Lesní, Apollo. Rybník Nejhornější, dnes zaniklý, ležel ezi Nesyte a rybníke Hlohovecký. Na jeho ístě se dnes nacházejí výtažníky. Rybníky byly využívány ke kobinovanéu chovu kapra a štiky. Vzhlede k tou, že takřka celá produkce sěřovala na vídeňské trhy, zaěřilo se rybniční hospodaření ve velké íře rovněž na žádané candáty (zejéna v 19. stol.). V roce 1869 byly rybníky v lednické parku, podrobované výlovu vždy v údobí 5 až 6 let, pojaty do řádného rybničního hospodářství a přiděleny rybniční správě ve Valticích. Výnosnost rybníků stoupla zejéna po r. 1896, kdy byl zaveden ísto tříletého cyklu cyklus dvouletý podle něho se lovíval 1. roke vždy r. Nesyt (Sedlecký) a druhý zase další tři rybníky, které bývaly stejně jako Sedlecký po své nasazení běhe 1. roku jen částečně napuštěny; v roce, kdy se lovívaly, byly všechny naplněny úplně vodou; io to býval střídavě vždy jeden z dalších rybníků letněn, a to jednou za 7 let (Hurt, 1960). O výhodnosti takového odelu hospodaření svědčí fakt, že se jednalo o nejvýnosnější statek Lichtensteinského panství a jedná se v podstatě o jedinou obdobně velkou rybniční soustavu na jižní Moravě, která nezanikla při asivní rušení rybníků v první polovině 19. stol. Svou roli v to hraje zřejě také právě důsledné pravidelné letnění rybníků, které bylo jední z význaných faktorů bránících zanášení, a tak na rozdíl od noha jiných nebylo nutné odbahňovat resp. nebyly zrušeny pro finanční náročnost takového opatření. Podle správního rozdělení náležel Hlohovecký rybník před r k okresníu hejtanství v

16 Plán péče o Národní přírodní rezervaci Mistelbachu, severní část byla v obvodu okres. hejtanství v Mikulově; podle Macháčka (1997) procházela soustavou hranice ezi Moravou a Rakouske do r Liechtensteinové opustili panství v r. 1945, kdy proběhla konfiskace jejich ajetku. Následně přešlo hospodaření na rybnících do správy Státního rybářství, s. p., které zde hospodařilo až do začátku devadesátých let 20. stol. V průběhu 80. let došlo k vystupňování velikosti rybích obsádek i intenzity krení, což se projevilo zřetelný zhoršení kvality ekosystéů, kteréu neprospíval ani systé kapro-kachního hospodářství provozovaný na Nesytu, ukončený až v roce Záecký rybník je z hlediska rybářského hospodaření zařazen do I. kategorie extenzivní, neprovádí se zde hnojení ani krení ryb. V inulosti byl však využíván jako polointenzifikační rybník, včetně aplikace kriv. Na soustavě se hospodaří extenzivně s dokrování v případě potřeby a byla pronajíána společnoste Rybníkářství Pohořelice, a. s. (Nesyt) a APH rybníky, s. r. o. (Hlohovecký r., Prostřední r. a Mlýnský r.). Od počátku 90. let na rybnících probíhá vždy částečné letnění (snížení hladiny) některého z rybníků (kroě Záeckého). Pozitivní vliv na ekosystéy rybníků á jejich postupné částečné odbahňování a druhotně také úpravy technických zařízení rybníků, zejéna výpustných objektů, které jsou podstatné zejéna pro zajištění anipulace s vodou a dobrou slovitelnost rybníků. Celkovou údržbu rybníků lze považovat za dlouhodobě zanedbanou, což se projevuje na stavu bezpečnostních přepadů, které vyžadují nutnou rekonstrukci. Na hrázích je patrné porušení v důsledku zanedbání údržby, zejéna neodstraňování náletových dřevin a nerealizací drobné opravy opevnění, což bude v budoucnu vyžadovat nealé náklady. Silné zabahnění, zejéna lovišť a stok, lze dát do souvislosti se špatný přístupe k eliorační a udržovací prací v rybničních kotlinách zejéna v době hospodaření Státního rybářství. Následná opatření nebyla nikdy dostatečná a probléy spíše jen odsouvala. V posledních letech byly realizovány následující úpravy: 1998: částečné odbahnění Záeckého rybníka v jeho východní části 1999: při vypouštění Mlýnského rybníka došlo k poškození vtokové části hrázové výpusti, rekonstrukce proběhla v r : na rybníku Nesyt odbahnění loviště a stoky; část těženého sedientu byla deponována io rybník, část přío v rybníku v té jeho části, kde se nacházela rozsáhlá proláklina (jezero), ve které vždy zůstávala při výlovech část rybí obsádky včetně nepůvodního karase stříbřitého (Carassius gibelio). 2004: odbahněno sací bagre loviště a část stoky v úseku 200 na Hlohovecké rybníku 2005: rekonstrukce výpustného objektu Prostředního rybníka (dotace v ráci Prograového financování správa nezcizitelného státního ajetku ve ZCHÚ) a odbahnění jeho loviště a části stoky 2006: odbahnění části stoky a loviště Mlýnského rybníka 2009: odbahnění loviště a stoky Nesytu : odstranění náletových dřevin z návodních stran hrází rybníků Hlohoveckého, Prostředního a Mlýnského 2010: při výlovu instalace slupu do vývařiště rybníka Nesyt (instaluje se pouze po dobu výlovu) Všechny akce od roku 2003 byly hrazeny prostřednictví AOPK ČR z dotačních a dalších finančních zdrojů. d) Myslivost Úzeí nebylo nikdy yslivecky příliš využíváno a už za vlastnictví Liechtensteinů zde platila výrazná oezení lovu. Po vyhlášení přírodní rezervace v roce 1953 zůstala tato oezení víceéně v platnosti. Lov husí je povolen až za hranicí padesátietrového ochranného pása. Problée bývá nerespektování tohoto oezení. Kontroly ze strany orgánu státní správy yslivosti pravděpodobně neprobíhají. e) Rekreace a sport Od druhé poloviny 20. století narůstá tlak na rekreační využívání úzeí. V šedesátých letech inulého

17 Plán péče o Národní přírodní rezervaci století byla jihovýchodní část Mlýnského rybníka v prostoru pod Apollónový chráe vyčleněna k rekreační účelů (nikoliv právně). Po roce 2000 byla po obvodu rybníků obnovena naučná stezka a následně si vzrůstající tlak na provoz cykloturistiky vynutil také vedení několika cyklostezek v těsné blízkosti NPR. f) Jiné způsoby využívání Celá oblast byla již od 15. stol. postupně krajinářsky forována, což vyvrcholilo v letech zásluhou ajitelů úzeí, knížecího rodu Liechtensteinů. Saostatně ležící Záecký rybník vznikl podle návrhu arch. Fantiho ezi léty 1805 až 1811 na ístě někdejšího barokního parku (založeného v prostoru eandrů Dyje), a to ve dvou etapách (nejprve vznikla jižní část). Jeho břehů se dostalo veli členité podoby, původně byly opevněny kaennou rovnaninou a štěte z loového kaene (vápenec, pískovec) a poocí ponorných haťoštěrkových válců. Počet a velikost ostrovů se v průběhu let (zejéna v 19. stol.) několikrát ěnily, jejich zpřístupnění ze břehů i navzáje zajistilo vybudování ůstků. Rozsáhlé krajinářské úpravy s sebou přinesly uplatnění význaných průhledů, střídání volných ploch, zapojených porostů, solitérních dřevin. Autore zahradnických úprav je Van der Schott. Do okolí rybníků (a v celé LVA) byla uístěna řada roantizujících staveb. Pro výsadbu bylo využito pestrého druhového složení okrasných dřevin, často cizokrajných, což se projevilo rovněž při úpravě okružní cesty kole koplexu rybníků. V roce 1969 byl areál záeckého parku v Lednici, jehož je Záecký rybník součástí, zapsán jako neovitá kulturní paátka v Ústřední seznau kultur. paátek pod č Vyhláškou č. 484/1992 Sb. o prohlášení Lednicko-valtického areálu na jižní Moravě za paátkovou zónu, bylo celé úzeí Lednicko-valtického areálu Ministerstve kultury prohlášeno za paátkovou zónu a byly stanoveny podínky pro zabezpečení ochrany a péče o paátkovou hodnotu zóny. V roce 1995 byl záek a park v Lednici prohlášen za národní kulturní paátku (Sb. zákonů č. 262/1995) vedenou v současné době pod čísle 46546/ V roce 1996 byl celý LVA zapsán do Seznau světového kulturního a přírodního dědictví UNESCO. Od roku 1999 je prováděno pravidelné vysekávání rákosového porostu v šíři 40 před Hraniční záečke (z. břeh Hlohoveckého ryb.) z důvodu zachování původního kopozičního záěru (pohledové spojení s Apollónový chráe při Mlýnské ryb.). V roce 2002 byly provedeny vegetační úpravy (odstranění náletu, kácení, ošetření, výsadby) kole rybníka Mlýnského, Prostředního a Hlohoveckého dle projektu Ing. J. Machovce s finanční zajištění Okresního úřadu Břeclav. V letech realizovala AOPK ČR na svých pozecích v ochranné pásu NPR (částečně podél Hlohoveckého, Prostředního a Mlýnského rybníka) odstraňování náletových dřevin, sečení travnatých ploch a dosadby původních dřevin tak, aby byl pokud ožno co nejdéle zachován krajinářských charakter příbřežních partií. S ohlede na to, že ostatní pozeky nejsou součástí NPR ani nejsou v ajetku AOPK ČR nelze do způsobu jejich údržby z pohledu OOP cíleně zasahovat. V roce 2011 zahájil Národní paátkový ústav realizaci projektu obnovy záeckého parku v Lednici. V ráci budování závlah na dolní toku Dyje od šedesátých let 20. stol. byla soustava rybníků na Včelínku zahrnuta do systéu závlahové soustavy Brod nad Dyjí Bulhary Valtice (B-B-V). Rybníky v toto systéu sloužily k převádění závlahové vody z horní nádrže Vodního díla Nové Mlýny (VDNM) a prostřednictví čerpacích stanic závlahových (ČSZ) byla voda čerpána pro závlahy konkrétních pozeků. Závlahová voda nesěla být z rybníků čerpána na úkor vodní bilance Včelínku resp. rybníků saotných. Veškerá závlahová voda ěla být načerpána z VDNM a to včetně krytí ztrát odpare a převádění vody závlahovou soustavou. Z toho důvodu bylo v podínkách vydaného rozhodnutí io jiné uvedeno, že veškeré odběry pro závlahy je nutné přede hlásit a koordinovat s provozovatele rybníků. Celý systé se po roce 1989 rozpadl, závlahová soustava byla po částech privatizována a jako celek je v současnosti víceéně nefunkční. Na soustavu rybníků na Včelínku byly napojeny tři ČSZ. ČSZ 6 na levé břehu rybníka Nesyt, je pravděpodobně funkční. Miniálně posledních sed let nebyl hlášen žádný odběr pro závlahy touto ČSZ. ČZS 7 na levé břehu Hlohoveckého rybníka je v současnosti pravděpodobně funkční, k čerpání vody z rybníka se však dle našich inforací nevyužívá. ČSZ 8 na levé břehu Mlýnského rybníka je v současné době bez technického vybavení a zcela nefunkční

18 Plán péče o Národní přírodní rezervaci Všechny tyto ČSZ byly projektovány tak, aby uožňovaly čerpání vody i v případě letnění rybníků. Údržba přívodních kanálů je věcí uživatelů ČSZ. Další odběry vázané na soustavu rybníků na Včelínku jsou: Odběr z vývařiště rybníka Nesyt pro soustavu výtažníků ezi Nesyte a Hlohovecký rybníke. Tento odběr je dle stanoviska vodoprávního úřadu, uvedeného v rozhodnutí o povolení k nakládání s vodai, odběre z rybníka Nesyt a na rozdíl od závlah je tento odběr na úkor celkové bilance ve Včelínku a rybníce Nesyt. Odběr z Hlohoveckého rybníka pro provoz sádek v Hlohovci. I zde se jedná o odběr na úkor bilance vody v rybníce, ale vzhlede k technickéu řešení sádek, se většina odebrané vody vrací zpět do Hlohoveckého rybníka a je tak nutné brát víceéně pouze odpar. Odběr z Mlýnského rybníka pro závlahy lesní školky LZ Židlochovice v k.ú. Lednice na Moravě. 2.3 Související plánovací dokuenty, správní rozhodnutí a právní předpisy Úzení plán sídelního útvaru Sedlec Úzení plán sídelního útvaru Hlohovec Úzení plán sídelního útvaru Břeclav Úzení plán obce Lednice Úzeně-plánovací podklad (krajinářská studie) podle 14 vyhl. 135/2001 Sb. s názve Urbanistická studie LVA (zpracovatel ZF MZLU Brno). Studie obnovy záeckého parku v Lednici (zpracovatel ZF MZLU Brno, 2002). Vyhodnocení dendrologického potenciálu záeckého parku v Lednici na Moravě (zpracovatel ZF MZLU Brno, 1996). Usnesení vlády č. 411 ze dne 12. dubna 2006, který se uděluje výjika z ustanovení 29 pís. a), b), d) a h) zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, za účele revitalizace Záeckého rybníka v Lednici. Platnost do 31. prosince 2015 (Projekt revitalizace Záeckého rybníka v současnosti ve fázi vydaného stavebního povolení. Investor Národní paátkový ústav, úzení odborné stanoviště v Brně. Projektant A.KTI, s. r. o., Brno) 2.4 Současný stav zvláště chráněného úzeí a přehled dílčích ploch Základní údaje o rybnících Rybníky v soustavě (Nesyt, Hlohovecký r., Prostřední r. a Mlýnský r.) se nacházejí na vodní toku Včelínek. Mezi rybníky Nesyte a Hlohovecký se nachází os výtažníků (Jan, Jaroslav, Antonín, Bohuír, Matouš, Petr, Franta a Eda), které nejsou součástí NPR a jsou v ajetku Rybníkářství Pohořelice, a. s. Záecký rybník se nachází na toku tzv. Záecké Dyje. Název rybníka (nádrže) Nesyt Katastrální plocha 289 ha Využitelná vodní plocha 250 ha Plocha litorálu 39 ha Průěrná hloubka 1,5 Maxiální hloubka 5,2 Norální hladina 174,36 n.. Postavení v soustavě první rybník v soustavě Lednických rybníků Manipulační řád není Hospodářsko provozní řád není Způsob hospodaření Jednohorkový Intenzita hospodaření extenzivní až polointenzifikační Výjika k aplikaci látek znečišťujících vodu (kriva, hnojiva) není Paraetry zvláštních povodní (u rybníků III. kategorie) netýká se Vlastník rybníka ČR AOPK ČR

19 Plán péče o Národní přírodní rezervaci Uživatel Rybářský revír není Zarybňovací plán je věcí nájece Průtočnost doba zdržení - Název rybníka (nádrže) Hlohovecký rybník Katastrální plocha 104 ha Využitelná vodní plocha 94 ha Plocha litorálu 10 ha Průěrná hloubka 1,7 Maxiální hloubka 4,5 Norální hladina 167,80 n.. Postavení v soustavě uvnitř soustavy (druhý rybník) Manipulační řád není Hospodářsko provozní řád není Způsob hospodaření jednohorkový Intenzita hospodaření polointenzifikační Výjika k aplikaci látek znečišťujících vodu (kriva, hnojiva) není Paraetry zvláštních povodní (u rybníků III. kategorie) netýká se Vlastník rybníka ČR AOPK ČR Uživatel Rybářský revír není Zarybňovací plán je věcí nájece Průtočnost doba zdržení - Název rybníka (nádrže) Prostřední rybník Katastrální plocha 52 ha Využitelná vodní plocha 45 ha Plocha litorálu 2 ha Průěrná hloubka 1,63 Maxiální hloubka 4,1 Norální hladina 165,73 n.. Postavení v soustavě uvnitř soustavy (třetí rybník) Manipulační řád není Hospodářsko provozní řád není Způsob hospodaření jednohorkový Intenzita hospodaření polointenzifikační Výjika k aplikaci látek znečišťujících vodu (kriva, hnojiva) není Paraetry zvláštních povodní (u rybníků III. kategorie) netýká se Vlastník rybníka ČR AOPK ČR Uživatel Rybářský revír není Zarybňovací plán je věcí nájece Průtočnost doba zdržení - Název rybníka (nádrže) Katastrální plocha Využitelná vodní plocha Plocha litorálu Průěrná hloubka Maxiální hloubka Norální hladina Postavení v soustavě Manipulační řád Hospodářsko provozní řád Mlýnský rybník 107 ha 100 ha 7 ha 1,88 3,8 163,98 n.. poslední rybník soustavy není není

20 Plán péče o Národní přírodní rezervaci Způsob hospodaření jednohorkový Intenzita hospodaření polointenzifikační Výjika k aplikaci látek znečišťujících vodu (kriva, hnojiva) není Paraetry zvláštních povodní (u rybníků III. kategorie) netýká se Vlastník rybníka ČR AOPK ČR Uživatel Rybářský revír není Zarybňovací plán je věcí nájece Průtočnost doba zdržení - Název rybníka (nádrže) Záecký rybník Katastrální plocha 27 ha Využitelná vodní plocha 27 ha Plocha litorálu 0 ha Průěrná hloubka 1,15 Maxiální hloubka 2,5 Postavení v soustavě není součástí soustavy rybníků Manipulační řád není Hospodářsko provozní řád není Způsob hospodaření není rybářsky obhospodařován Intenzita hospodaření není rybářsky obhospodařován Výjika k aplikaci látek znečišťujících vodu (kriva, hnojiva) není Paraetry zvláštních povodní (u rybníků III. kategorie) netýká se Vlastník rybníka ČR - NPÚ Uživatel Národní paátkový ústav Rybářský revír není Zarybňovací plán není Průtočnost doba zdržení - Vyezení dílčích ploch - rybník Manageentová plocha Stručný popis RN rybník Nesyt, vyezený volnou vodní hladinou RH rybník Hlohovecký, vyezený volnou vodní hladinou RP rybník Prostřední, vyezený volnou vodní hladinou RM rybník Mlýnský, vyezený volnou vodní hladinou RZ rybník Záecký, vyezený volnou vodní hladinou Dílčí plochy jsou zakresleny v příloze apa M3 (Dílčí plochy NPR )

21 Plán péče o Národní přírodní rezervaci Základní údaje o nelesních pozecích Vyezení nelesních dílčích ploch Dílčí plocha N1 - břehové porosty N2 - litorální porosty N3 ostrovy N4 - soustava kanálů N5 - slaništní louka H1 břehové porosty H2 litorální porosty H3 ostrov P1 břehové porosty P2 litorální porosty P3 ostrovy M1 břehové porosty M2 litorální porosty Stručný popis Linie břehových porostů Nesytu včetně hráze; převážně se jedná o stejnověké porosty nepůvodního hybridu Populus canadensis, ísty jsou přiíšeny i jiné druhy ěkkého a tvrdého luhu (vrby, lípy, topol bílý, topol šedý, osika a další), na východní straně také dřeviny exotické (dřezovec), topoly jsou již za optie svého vývoje, postupně dochází k rozpadu korun, ísty se nacházejí i nežádoucí druhy (trnovník akát) Litorální porosty rybníka Nesyt, bez soustavy kanálů a halofytní vegetace v jihozápadní části rybníka; Zásadní je štěrkový ostrov v západní části Nesytu vytvořený z deponií ateriálu vyhrnutého při budování kanálů a dále 4 6 (dle stavu hladiny) obdobných ostrovů porostlých vegetací Soustava kanálů v rákosinách v jihozápadní části Nesytu Slaništní louka tvořená z části halofilní luční společenstve slanců asociace Puccinellietu liosae a subhalofilníi nitrofilníi trávníky asociací Loto Potentilletu anserinae a Meliloto-Caricetu otrubae v z. části Nesytu Linie břehových porostů Hlohoveckého rybníka včetně hráze; jedná se o dřeviny ěkkého a tvrdého luhu s příěsí exotických dřevin neinvazního charakteru a invazních druhů (trnovník akát a pajasan žláznatý), keřové patro je relativně chudé Litorální porosty v západní části Hlohoveckého rybníka Ostrov porostlý stroy v východní části rybníka Linie břehových porostů Prostředního rybníka včetně hráze; jedná se o dřeviny ěkkého a tvrdého luhu s příěsí exotických dřevin neinvazního charakteru a invazních druhů (trnovník akát a pajasan žláznatý), keřové patro je relativně chudé Litorální porosty Prostředního rybníka; Dva ostrovy v jihozápadní části rybníka Linie břehových porostů Mlýnského rybníka včetně hráze; jedná se o dřeviny ěkkého a tvrdého luhu s příěsí exotických dřevin neinvazního charakteru a invazních druhů (trnovník akát a pajasan žláznatý), keřové patro je relativně chudé, ísty přechází do rákosových a litorálních porostů rybníka Litorální porosty Mlýnského rybníka; M3 ostrov a poloostrov Ostrov přibližně ve středu rybníka a bývalý ostrov při severní břehu rybníka, součástí kterého je alý objekt pohraničního opevnění Dílčí plochy jsou zakresleny v příloze apa M3 (Dílčí plochy NPR ). 2.5 Zhodnocení výsledků předchozí péče a dosavadních zásahů do ZCHÚ a závěry pro další postup Hlavní předět ochrany, společenstvo vodních a okřadních ptáků, v posledních několika letech nachází v NPR příznivější podínky, než tou bylo zejéna v devadesátých letech inulého století, a to předevší díky realizaci některých anageentových opatření, jako je letnění a nižší obsádky. Zejéna se projevil pozitivní dopad letnění a to jak na početnosti protahujících druhů (populační hustoty protahujících bahňáků a dalších ptáků dosahovaly při letnění Nesytu v roce 2007 nezvykle vysokých hodnot včetně některých historických axi pro ČR), ale došlo také k zahnízdění nebývalých počtů druhů vázaných na obnažená dna (kulík říční, čejka chocholatá, ale i např. tenkozobec opačný). Koplexní zhodnocení vývoje početnosti jednotlivých druhů ptáků na Lednických rybnících je ožné najít v knize Ptáci Lednických rybníků (Macháček, 2009) a ve zprávách z onitoringu Lednických rybníků za roky 2008 až 2010 (Sychra, Danihelka, Kopp a spol., ). Konkrétní zkušenosti z jednotlivých rybníků jsou rozvedeny dále v textu

22 Plán péče o Národní přírodní rezervaci Nesyt: V letech 1986 až 1990 byla v severozápadní části Nesytu radikální způsobe vyhrnuta část rákosových porostů se zeinou na ploše 15,89 ha. Z vyhrnutého ateriálu vzniklo pět protáhlých valů, následně zarostlých ruderálníi porosty. Jednalo se o nevhodný zásah z hlediska ochrany přírody. Silně eutrofní bahno zůstalo v rybníku a bez další péče, stabilizace a kosení zde byl prostor pro invazní druhy, vodní ptáci zde neohli úspěšně hnízdit, postupně docházelo k uvolňování bahna do rybníka a jeho opětovnéu zanášení. V roce 2003 proběhlo odbahnění loviště a stoky tohoto rybníka; část těženého sedientu byla deponována io rybník, část přío v rybníku v té jeho části, kde se nacházela rozsáhlá proláklina (jezero), ve které vždy zůstávala při výlovech část rybí obsádky včetně nepůvodního karase stříbřitého (Carassius gibelio). Tento zásah ěl pozitivní vliv, přispívající k řešení probléu s títo druhe. Na konci roku 2004 proběhlo také rozčlenění rákosin v západní části Nesytu vytvoření sítě kanálů o šířce 10 (hlavní kanály, celková délka 600 ) a 5 (spojovací kanály, celková délka 750 ), hloubce 1. Efekte zásahu bylo zvýšení atraktivity pro ptáky. Sklon břehů kanálu je 1:3. Vytěžená zeina byla deponována v blízkosti kanálů ve vrstvě o ocnosti 50 c. Kanály vyúsťující na volnou hladinu rybníka byly prodlouženy sěre ke stoce tak, aby neohly při výlovu působit jako neslovitelná refugia nežádoucích druhů ryb. Vzhlede k tou, že břehy starých deponií (ostrovů) v západní části Nesytu byly příliš stré a silně zarostlé ruderálníi porosty, byla v ziě 2004/2005 provedena úprava jejich sklonu. Výsledný sklon břehů se pohybuje ezi 1:3 až 1:10. Na severní deponii bylo navezeno kaenivo ve vrstvě průěrně 20 c na ploše ca Účele bylo vytvoření optiálních hnízdních podínek pro ptáky, zejéna pro rybáky. Obě deponie byly navíc rozděleny na celke čtyři izolované ostrovy. I přes provedené zásahy ostrovy silně zarůstají ruderální vegetací. V roce 2007 byl částečně letněn rybník Nesyt, a to na počáteční kótě 173,00 n.. Vlive výrazných srážkových deficitů zejéna v dubnu a zřejě také pro nevyjasněnou anipulaci s vodou pro níže položené výtažníky došlo následně k zaklesnutí hladiny na kótu 172,20 n.. a v červnu k jejíu opětovnéu navýšení na n.. Vlive tohoto kolísání uselo být přikročeno k odlovu obsádky. Při odlovu bylo zjištěno, že v rybníce zůstalo nezanedbatelné nožství (cca 4500 kg) tržních kaprů o kusové hotnosti 4 6 kg. Slovena byla asi polovina nasazené obsádky. Z pohledu zájů ochrany přírody se jednoznačně projevila všechna znáá pozitiva letnění. Masivní byl rozvoj vegetace obnažených den včetně přítonosti dlouhodobě nezvěstných druhů a druhů kriticky ohrožených. Populační hustoty protahujících bahňáků a dalších ptáků dosahovaly nezvykle vysokých hodnot včetně některých historických axi pro ČR (vodouš bahenní Tringa glareola, vodouš šedý T. nebularia, racek alý Larus inutus). Zastiženy zde byly pisily čáponohé (Hiantopus hiantopus), jespáci rezaví (Calidris canutus), jespáci píseční (C. alba), kolihy alé (Nuenius phaeopus), kaeňáček pestrý (Arenaria interpres), kulíci bledí (Pluvialis squatarola), břehouš rudý (Liosa lapponica) a další. Z hnízdních druhů stojí za zínku hnízdění dvou až tří párů tenkozobců opačných (Recurvirostra avosetta) po více než 40 letech, vodoušů rudonohých (T. totanus), kulíků říčních (Charadrius dubius), pisíků obecných (Actitis hypoleucos), čejek chocholatých (Vanellus vanellus). Přes nízký stav vody vyhnízdilo také šest párů husy velké (Anser anser). Nebyl zaznaenán pokles početnosti hnízdících rákosinových ptáků, došlo pouze ke zěná ve druhové složení, které se však v následující roce vrátily k původníu stavu. Z 19 odchycených slavíků odráčků středoevropských (Luscinia svecica cyanecula) bylo 17 láďat. Zajíavostí je u nás první prokázané hnízdění cvrčilky slavíkové (Locustella luscinioides) v suchých rákosinách. Tradiční letní pelichaniště husí velkých zůstalo zachováno, o čež svědčí přítonost více než 6000 jedinců. Z delšího sledování poěrně jednoznačně vyplývá zanedbatelný dlouhodobý vliv na faunu vodních bezobratlých, jejich schopnost adaptace na podínky spojené s letnění je dostatečná pro přežití ve vlhkých ístech a znovuosídlení, případně došlo k dočasnéu přesunu jina (podrobně viz např. Sychra a kol. 2008; Sychra a kol. 2011). Přestože z celkové plochy dna zarostlé vegetací byla posečena a odklizena jen poěrně alá část a zárusty byly ísty opravdu asivní (vegetace dosahovala výšky více než 2 a byla téěř neprostupná) nedošlo v ziní období ani v další sezóně k žádný význaný negativní projevů pro rybniční ekosysté. Naopak asivní rozvoj zoobentosu (předevší peranentní složka) v následující sezóně potvrdil dostupné literární údaje a projevil se jak zvýšenou

23 Plán péče o Národní přírodní rezervaci produkcí ryb, tak význaný nárůste abundancí ptáků, zejéna potápivých kachen v sezóně V dalších letech již nebyl vliv letnění na ptačí populace zásadní způsobe patrný a rybník fungoval obdobně jako před letnění. Asi 30 ha vrbových a topolových porostů, které přežívaly ještě v sezóně 2008, po třech letech od letnění zcela oduřelo bez negativního dopadu na ekosysté rybníka nebo hospodářská opatření. I po třech letech od částečného letnění je ve dně Nesytu patrný vliv stabilizace sedientu na plochách, které byly při částečné letnění vysušené. Tento sedient je výrazně stabilnější než části, které zůstaly při částečné letnění pod vodou a zřejě nedochází k jeho výraznějšíu posouvání v rybniční kotlině. Ani při největší poklesu hladiny nebyly zatopené plochy dna enší než 30 ha. Závěry: - Letnění se ukázalo jako jednoznačně pozitivní opatření, a to nejen z pohledu ochrany přírody, ale také z pohledu produkce rybníků a jejich dobrého stavu. - Pozitivní efekt letnění pro ochranu přírody se výrazně projevuje v následující sezóně, v dalších letech již není příliš význaný, avšak ůže být zajíavý např. z pohledu produkce dravých ryb. - Realizace částečného letnění v roce 2007 nepřinesla žádná dlouhodobá negativa, jež by byla jeho příý důsledke, a to ani z pohledu ochrany přírody ani z pohledu rybářského hospodaření. - V sezóně po letnění je třeba zohlednit zvýšenou produkci rybníka. - Z důvodu potlačování invazních druhů ryb a zároveň vytvoření podínek pro bahňáky je vhodné letnit tak, aby na začátku letnění byla vodní plocha rybníka na cca 1/3 s ožný postupný zaklesnutí běhe vegetační sezóny až na úroveň úplného letnění, aby nedocházelo k nožení těchto ryb v částečně letněné rybníce. - V sezóně po letnění je ožné při dostatečné nožství vody rybník nasadit obsádkou, a to z části na podzi po letnění a z části na jaře následujícího roku. V případě nedostatku vody event. při příznivé situaci s invazníi druhy je ožné zařadit po letnění dvouhorkový cyklus hospodaření s postupný nahánění rybníka a nasazení upravené obsádky. Hlohovecký rybník: Od r je prováděno pravidelné vysekávání rákosového porostu v šíři 40 před Hraniční záečke (západní břeh Hlohoveckého ryb.) z důvodu zachování původního kopozičního záěru (pohledové spojení s Apollónový chráe při Mlýnské rybníku) bez negativního efektu pro biotu. V r bylo odbahněno sací bagre loviště a část stoky v úseku 200 na Hlohovecké rybníku, odčerpaný ateriál byl deponován na pozeek severozápadně od Prostředního rybníka (za hranici ochranného pása). V ochranné pásu byly provedeny krajinářské úpravy. Závěr: - Odbahňování loviště a stoky a potlačení nepůvodních druhů á pozitivní vliv na stav NPR. - Vysekávání průhledu v rákosinách neá negativní vliv. V roce 2008 byl částečně letněn Hlohovecký rybník, při částečné letnění byla zaznaenána obdobná pozitiva jako u Nesytu, avšak v enší rozsahu. Předevší v západní části byla díky letnění zaznaenána význaná regenerace litorálních eerzních porostů. Pozitivní vliv letnění v dalších sezónách byl potlačen přenožení invazního karase stříbřitého (Carassius gibelio). Ke kalaitníu přenožení tohoto druhu došlo v roce 2009 kobinací několika faktorů. V rybníce zůstala před částečný letnění poěrně velká iniciální obsádka karasů vzniklá jednak nedolovení, jednak ožný přepuštění z Nesytu (toto není zcela přesvědčivě doložitelné). Při č. letnění 2008 nebyl rybník nasazen hospodářskou obsádkou. Množství vody v rybníce bylo při kótě částečného letnění cca 166,70 n.. asi , již zde se tedy odolný druh jako je karas stříbřitý (Carassius gibelio) ohl rozvíjet. Rybník následně nebyl po částečné letnění sloven, ale jen dopuštěn na plný stav a dosazen obsádkou kapra cca 120 kg/ha a dravou rybou. Výsledke byl výlov cca 79 t karasa stříbřitého (Carassius gibelio) z Hlohoveckého rybníka v r

24 Plán péče o Národní přírodní rezervaci Závěry: - Letnění ať už částečné či úplné není sao o sobě příčinou přenožení karase stříbřitého (Carassius gibelio). - Letnění ělo pozitivní vliv na obnovu litorálních porostů - Pro potlačení invazních druhů ryb je vhodnější úplné letnění než částečné. - Za všech okolností platí, že je potřeba snažit se o důsledné dolovování rybníků včetně použití dalších technicko-hospodářských opatření a postupů k potlačení invazních druhů. - V případě částečného letnění je žádoucí, při výskytu invazních druhů, rybník před další nasazení slovit. - Obsádka v roce po letnění by ěla vycházet z aktuálního stavu nikoliv určena šablonovitě. - Nevhodné je snižování obsádky, byl-li rybník částečně letněn a neloven. Je-li následně na plné stavu, je třeba obsádku naopak zvýšit. Prostřední rybník: V roce 2005 bylo provedeno rozsáhlejší odbahnění loviště. Zároveň byla v toto roce provedena oprava výpustného objektu. V roce 2005 byl ponechán uživatele až do července zcela bez násady, což způsobilo nebývalý nárůst početnosti vodních ptáků a suberzní vegetace. V červenci byla dosazena snížená obsádka kapra, bez prokázaného negativního nebo pozitivního efektu. V ochranné pásu byly provedeny krajinářské úpravy. V roce 2008 nebyl rybník nasazen kapre a byla zde také nízká obsádka dravých ryb. V průběhu roku nedošlo k dosazování, navíc pravděpodobně byla část karase stříbřitého (Carassius gibelio) z Hlohoveckého rybníka přepuštěna do Prostředního při anipulaci. Výsledke byl výlov 19 tun plevelné ryby převážně karasů. V roce 2009 ěl být rybník částečně letněn, avšak snížená hladina byla pouze od března do dubna. V červnu 2009 byl již na norální hladině. Nicéně byl téěř bez hospodářské obsádky, což se projevilo výrazně pozitivně jak na průhlednosti (více než 1 až do srpna), tak na asivní rozvoji suberzní vegetace (z pohledu dobrého fungování rybníka anipulace s vodou, lovení atd. bylo nožství sub. vegetace příliš velké a vedlo k probléů) a nožství ptáků včetně potápivých kachen a potápek. Došlo zde sice k rozvoji populace karase stříbřitého (Carassius gibelio), avšak vzhlede k velkéu počtu rybožravých ptáků (zejéna potápka roháč) zůstávala tato obsádka soustředěna v hlubší vodě a okraje rybníka tak byly pod iniální vyžírací tlake ryb. Vlive toho zde zůstával výrazně zastoupen hrubý zooplankton ještě v polovině července. Navíc kobinací více faktorů jako dosazení dravých ryb a kapra v polovině sezóny, přítonost rybožravých predátorů a hlavně optiální nasazení na sezónu 2010 vedlo k tou, že zde nedošlo, přes iniální obsádku kapra v roce 2009, ke kalaitníu přenožení karase stříbřitého (Carassius gibelio) a hospodářský výsledek za rok 2010 byl tak veli slušný včetně nezvykle velkého nožství tržních dravých ryb zejéna štiky. Závěry: - Ponechání rybníka jednu sezónu bez obsádky kapra je ožné i za přítonosti invazního karase stříbřitého (Carassius gibelio), avšak za předpokladu, že nebyl rybník v předcházející sezóně letněn a byl řádně sloven. Zároveň je třeba nasadit rybník v roce bez obsádky kapra dostatečný nožství vhodné dravé ryby (optiálně štika). Možné a vhodné je dosazení v polovině vegetační sezóny kapre z odlovů případně posílení populací dravé ryby. V následující roce je nutné rybník dosadit kapre na běžnou obsádku a dosadit také axiální nožství dravé ryby. Tento postup byl v případě NPR dosud aplikován jen na Prostřední rybníce. - I přes výskyt karasa stříbřitého lze konstatovat, že obecně platí, že snížení rybích obsádek v posledních letech á na Lednických rybnících pozitivní efekty na rybniční ekosystéy (viz např. Sychra a kol. 2011). V určitých sezónách na jednotlivých rybnících jde předevší o větší průhlednost vody, rozvoj suberzní vegetace, více hrubého zooplanktonu, výskyt citlivějších taxonů bezobratlých i zvýšená početnost vodních ptáků (např. ve srovnání s jinýi jihooravskýi rybníky)

25 Plán péče o Národní přírodní rezervaci Mlýnský rybník: V roce 1994 byl částečně letněn s jednoznačně pozitivní dopade zvýšená íra průtahu bahňáků, zahnízdění druhů v posledních letech ve výjiečné počtu. Při částečné letnění v r zahnízdilo in. 103 párů rybáků obecných. V roce 1999 došlo při vypouštění Mlýnského rybníka k poškození vtokové části hrázové výpusti, rekonstrukce proběhla v r zlepšení ožnosti rybářského hospodaření. V roce 2006 bylo odbahněno loviště a stoka. V roce 2008 a 2009 došlo k přenožení karase stříbřitého (Carassius gibelio). U tohoto rybníka hraje zřejě podstatnou roli přepouštění ryb z výše postavených rybníků. Zároveň se snížené obsádky nepodařilo nastavit tak, aby byly dostatečný regulátore karase. Využití suce k potlačení velkého nožství alých karasů se zdá jako álo efektivní. V roce 2010 ěl být rybník částečně letněn, avšak rozhodnutí nájece o převažující nutnosti zachycovat zvýšené průtoky k částečnéu letnění nedošlo. Rybník však byl nasazen jen iniální obsádkou a nebyl sloven. Při odpouštění vody ze soustavy uniklo do vývařiště rybníka blíže nezjištěné nožství ročních ryb. Na sezónu 2011 byl částečně dosazen jak dravou rybou, tak kapre. Závěry: - U Mlýnského rybníka se dosud nepodařilo nastavit podínky tak, aby zde ohl být alespoň příležitostně aplikován přístup vyzkoušený na Prostřední rybníce s ponechání v první polovině vegetační sezóny na iniální obsádce. - Pro běžné hospodaření je obsádka do 150 kg/ha nedostatečná pro regulaci karase stříbřitého (Carassius gibelio) s ohlede na stávající stav a populační potenciál tohoto druhu v NPR. - Pro potlačování plevelných ryb typu karase stříbřitého (Carassius gibelio) nasazování dravé ryby se jeví vhodnější štika než suec. Realizace letnění je v současnosti koplikována spore o schválení anipulačních řádů, kde AOPK ČR jako zástupce vlastníka napadla žalobou u Správního soudu rozhodnutí Ministerstva zeědělství potvrzující rozhodnutí vodoprávního úřadu, které považuje realizaci letnění za nevhodný zásah z pohledu některých ustanovení vodního zákona a souvisejících vodoprávních předpisů. Pro realizaci letnění v dalších letech je nutné toto do vyřešení sporu zohlednit. Záecký rybník: Ostrovy v Záecké rybníce jsou součástí ochranného pása, avšak jsou na nich situovány význané hnízdní kolonie, a proto jsou detailně popsány v této i dalších kapitolách. V roce 1998 proběhlo částečné odbahnění Záeckého rybníka v jeho východní části kvůli zlepšení ožnosti rybářského hospodaření. Rybářský hospodář však nedodržoval extenzivní způsob hospodaření a docházelo k poškozování bioty a rybník rychleji stárnul. Od roku 2002 je v záecké parku v Lednici zaznaenávána výrazná činnost bobra evropského (Castor fiber; SO) s negativní vlive ničení hnízdních stroů, poškození estetického vzhledu parkové úpravy. Situace byla řešena odchyte a přeístění jedinců na jiné lokality. V roce 2004 byl Záecký rybník ponechán bez obsádky, voda celoročně průhledná, přes léto přechodný výskyt vláknitých řas, později okřehku, vysoká početnost vodních ptáků v pestré druhové skladbě. Stejná situace z pohledu absence rybí obsádky i v roce 2005 vedla k dalšíu nárůstu početnosti hnízdících vodních ptáků, předevší potápky alé a potápky roháče. V prosinci 2006 proběhla oprava ostu na Ovčí ostrov. Při této příležitosti došlo k vypuštění rybníka včetně obsádky do Dyje a následně k jeho opětovnéu napuštění. V následující sezóně se opět projevil pozitivní efekt postupného přirozeného obsazování rybníka obsádkou z přítoku. Od roku 2007 nebyl Záecký rybník loven ani vypuštěn což á již negativní dopad na stav jeho bioty. Přehuštěná obsádka velkých ryb působí silný vyžírací tlake, brání rozvoji suberzní vegetace a zooplanktonu, nadále se zvyšuje zabahnění atd. V posledních letech se v koloniích volavek začínají objevovat hnízda kororánů velkých a v sezóně 2010 došlo také k význanéu nárůstu počtu hnízdících čápů bílých, u nichž se pravděpodobně jedná o přesun části ptáků z kolonie v Přírodní paátce Květné jezero. V ziních ěsících nocují kororáni ve velkých počtech také na stroech na Ovčí ostrově a dochází k jejich význanéu poškozování truse

26 Plán péče o Národní přírodní rezervaci Závěry: - Záecký rybník lze provozovat bez cíleného rybářského hospodaření avšak je nutné jeho pravidelné slovování v nejdéle tříleté intervalu. - Nocoviště kororánů velkých v ziní období není zcela žádoucí jak z pohledu OP, tak z pohledu ochrany parku jako kulturní paátky. - Ziování rybníka se jeví jako vhodné, je však třeba zvážit riziko vyrzání kořenového systéu dřevin. 2.6 Stanovení prioritních zájů ochrany úzeí v případě jejich ožné kolize Prioritníi zájy v pořadí důležitosti jsou: 1. zachování ožnosti hnízdění a tahové zastávky prioritních druhů ptáků (zejéna druhy uvedené v předětu ochrany, prioritní druhy PO a ZCHD) a dalších vodních a okřadních druhů ptáků, včetně biotopů, na něž jsou vázáni 2. zachování společenstev obnažovaných den rybníků, včetně halofilních druhů 3. zachování krajinářsko-estetické hodnoty úzeí Reži hospodaření na rybnících v soustavě by ěl být uzpůsoben tak, aby prioritně vytvářel vhodné podínky pro hnízdění a vyvádění láďat ptáků, eventuálně v případě letnění poskytoval vhodnou tahovou zastávku s dostatečnou potravní nabídkou a zřejě také írou bezpečí (patrně ovlivněna velikostí obnažených ploch, čí větší, tí lépe). Chov ryb a rybí společenstva jsou nedílnou součástí péče o rybníky, avšak je třeba je v toto případě chápat výhradně jako prostředek k dosažení optiálního stavu rybničního ekosystéu, nikoliv jako cíl lidského konání v toto úzeí. V případě letnění převažuje krátkodobě záje na podpoře populací bahňáků a rostlin obnažených den nad zájy na ochraně všech dalších vodních a okřadních druhů. Nelze tedy arguentovat proti letnění např. neožností hnízdění vodních ptáků, neboť pro ně by ěly být vhodný hospodaření vytvořeny odpovídající podínky na ostatních rybnících NPR. Zásahy a opatření na ostrovech Záeckého rybníka je nutné provádět jak s ohlede na potřebu zachování hnízdních příležitostí, tak na záěry paátkové péče (k výrazný střetů dosud nedošlo), proto je nutné stanovit pro jednotlivé ostrovy priority a liity, podle kterých budou opatření prováděna. Na této lokalitě je třeba uplatňovat také zájy ochrany přírody z hlediska druhů vázaných na staré stroy, a to i stroy doupné, příp. zcela suché. I na tyto je vázána řada živočichů, často zvláště chráněných či ohrožených (např. netopýři, xylofágní hyz). Ač silně ohrožený druh, není bobr evropský (Castor fiber) v toto úzeí prioritní druhe. Bobr se vyskytuje v široké okolí Lednických rybníků téěř ve všech vodních plochách, výrazné škody však zatí působí pouze v Záecké rybníku, kde vážně ohrožuje na ostrovech stroy hnízdních kolonií. V roce 2004 bylo započato s jeho odchyte a přeisťování na jinou lokalitu, avšak tento postup se ukázal jako neúčinný. Možný řešení je zabránit bobrů v přístupu do parku, a to zejéna instalací technických opatření. Hnízdění kororánů velkých na ostrovech záeckého parku je třeba věnovat stálou pozornost s ohlede na jejich ožný vliv na hnízdní kolonie kvakošů nočních a zejéna volavek popelavých. Ziní nocoviště kororánů velkých není v prostoru Záeckého rybníka obecně příliš žádoucí ani z pohledu ochrany přírody. Je vhodné pokusit se u v prvé řadě zaezit cílenou anipulací s vodou v Záecké rybníce její vypuštění v období příletu tažných ptáků, což lze realizovat v letech, kdy je rybník loven

27 Plán péče o Národní přírodní rezervaci Plán zásahů a opatření 3.1 Výčet, popis a lokalizace navrhovaných zásahů a opatření v ZCHÚ Rácové zásady péče o úzeí nebo zásady jeho jiného využívání Rybniční ekosystéy jsou z části uěle vytvořená stanoviště, kde je jistá fora anageentu (hospodaření) nutná pro jejich dlouhodobé fungování. Jedná se o veli dynaické přírodní systéy ovlivněné velký nožství faktorů. Zejéna při požadavku na naplňování více rozanitých funkcí, jako je tou právě u rybníků v chráněných úzeích, je nutné systé hospodaření stále pružně upravovat dle aktuálního vývoje, zkušeností a výsledků výzkuu. Níže uvedené zásady je nutno chápat títo způsobe. a) Zásady péče o rybníky Název rybníka Způsob hospodaření Intenzita hospodaření Manipulace s vodní hladinou Způsob letnění nebo ziování Způsob odbahňování Způsoby hnojení a desinfekce Způsoby regulačního přikrování Způsoby použití cheických látek Rybí obsádky Název rybníka Způsob hospodaření Intenzita hospodaření Manipulace s vodní hladinou Způsob letnění nebo ziování Způsob odbahňování Způsoby hnojení a desinfekce Způsoby regulačního přikrování Způsoby použití cheických látek Rybí obsádky Nesyt jednohorkový nebo dvouhorkový rybník extenzivní až polointenzifikační neanipulovat v období od do daného kalendářního roku s výjikou iořádně zvýšených nebo snížených průtoků viz dále ziování úplné nebo částečné letnění úplné nebo částečné viz dále doporučená kóta č. letnění 173,40.n. ožné je odbahňování sací bagre na plné vodě podínky ev. plošného odbahňování viz níže v odůvodněných případech je ožný postřik hladiny rozpuštěný superfosfáte v ax. dávce 2 kg/ha (k prevenci kyslíkového deficitu); aplikace chlorového vápna 3x10 kg/ha na doporučení veterináře nebo při desinfekci loviště vápnění (pálené vápno, chlorové vápno nebo chlorain) na okré bahno regulační přikrování obilí je ožné pouze v odůvodněných případech na základě udělení výjiky orgánu ochrany přírody do RKK2 použití cheických látek je ožné pouze na základě výjiky dle 43 zák. č. 114/1992 Sb. a v souladu s ustanoveníi zákona o vodách nebo na základě udělené výjiky z nich viz dále Hlohovecký jednohorkový nebo dvouhorkový rybník extenzivní až polointenzifikační neanipulovat v období od do daného kalendářního roku s výjikou iořádně zvýšených nebo snížených průtoků viz dále ziování úplné nebo částečné letnění úplné nebo částečné viz dále doporučená kóta č. letnění 166,96.n. ožné je odbahňování sací bagre na plné vodě podínky ev. plošného odbahňování viz níže v odůvodněných případech je ožný postřik hladiny rozpuštěný superfosfáte v ax. dávce 2 kg/ha (k prevenci kyslíkového deficitu); aplikace chlorového vápna 3x10 kg/ha na doporučení veterináře nebo při desinfekci loviště vápnění (pálené vápno, chlorové vápno nebo chlorain) na okré bahno regulační přikrování obilí je ožné pouze v odůvodněných případech na základě udělení výjiky orgánu ochrany přírody do RKK2 použití cheických látek je ožné pouze na základě výjiky dle 43 zák. č. 114/1992 Sb. a v souladu s ustanoveníi zákona o vodách nebo na základě udělené výjiky z nich viz dále

28 Plán péče o Národní přírodní rezervaci Název rybníka Způsob hospodaření Intenzita hospodaření Manipulace s vodní hladinou Způsob letnění nebo ziování Způsob odbahňování Způsoby hnojení a desinfekce Způsoby regulačního přikrování Způsoby použití cheických látek Rybí obsádky Prostřední jednohorkový nebo dvouhorkový rybník extenzivní až polointenzifikační neanipulovat v období od do daného kalendářního roku s výjikou iořádně zvýšených nebo snížených průtoků viz dále ziování úplné nebo částečné letnění úplné nebo částečné viz dále doporučená kóta č. letnění 164,80.n. ožné je odbahňování sací bagre na plné vodě podínky ev. plošného odbahňování viz níže v odůvodněných případech je ožný postřik hladiny rozpuštěný superfosfáte v ax. dávce 2 kg/ha (k prevenci kyslíkového deficitu); aplikace chlorového vápna 3x10 kg/ha na doporučení veterináře nebo při desinfekci loviště vápnění (pálené vápno, chlorové vápno nebo chlorain) na okré bahno regulační přikrování obilí je ožné pouze v odůvodněných případech na základě udělení výjiky do RKK2 použití cheických látek je ožné pouze na základě výjiky dle 43 zák. č. 114/1992 Sb. a v souladu s ustanoveníi zákona o vodách nebo na základě udělené výjiky z nich viz dále Název rybníka Mlýnský Způsob hospodaření jednohorkový nebo dvouhorkový rybník Intenzita hospodaření extenzivní až polointenzifikační Manipulace s vodní hladinou neanipulovat v období od do daného kalendářního roku s výjikou iořádně zvýšených nebo snížených průtoků viz dále Způsob letnění nebo ziování ziování úplné nebo částečné letnění úplné nebo částečné viz dále doporučená kóta č. letnění 162,90.n. Způsob odbahňování ožné je odbahňování sací bagre na plné vodě podínky ev. plošného odbahňování viz níže Způsoby hnojení a desinfekce v odůvodněných případech je ožný postřik hladiny rozpuštěný superfosfáte v ax. dávce 2 kg/ha (k prevenci kyslíkového deficitu); aplikace chlorového vápna 3x10 kg/ha na doporučení veterináře nebo při desinfekci loviště vápnění (pálené vápno, chlorové vápno nebo chlorain) na okré bahno Způsoby regulačního přikrování regulační přikrování obilí je ožné pouze v odůvodněných případech na základě udělení výjiky do RKK2 Způsoby použití cheických látek použití cheických látek je ožné pouze na základě výjiky dle 43 zák. č. 114/1992 Sb. a v souladu s ustanoveníi zákona o vodách nebo na základě udělené výjiky z nich Rybí obsádky viz dále

29 Plán péče o Národní přírodní rezervaci Název rybníka Způsob hospodaření Intenzita hospodaření Manipulace s vodní hladinou Způsob letnění nebo ziování Způsob odbahňování Způsoby hnojení a desinfekce Způsoby regulačního přikrování Způsoby použití cheických látek Rybí obsádky Záecký bez pravidelného hospodaření extenzivní viz dále bez pravidelného letnění, ziování úplné nebo částečné sací bagre na plné vodě, vyhrnutí a odvoze sedientu aplikace chlorového vápna (pálené vápno nebo chlorain) 3x10 kg/ha na doporučení veterináře nebo při desinfekci loviště vápnění na okré bahno bez přikrování použití cheických látek je ožné pouze na základě výjiky dle 43 zák. č. 114/1992 Sb. a v souladu s ustanoveníi zákona o vodách nebo na základě udělené výjiky z nich viz dále Vodní reži a letnění Vodní reži Lednických rybníků vychází předevší z optializace podínek pro populace vodních a okřadních ptáků a udržení kvality porostů obnažených den, suberzní vegetace a litorálů. Optializace podínek pro hnízdění, průtah a letní shroažďování ptáků spočívá v každoroční celosezónní zajišťování axiální stanovištní pestrosti a s tí související dostatečné potravní nabídce. Vodní reži soustavy na Včelínku (Plochy RN, RH, RP, RM) předpokládá kobinaci hospodářského roku s provozování rybníků na norální hladině nebo snížené hladině v první roce v případě dvouhorkového systéu hospodaření a letnění v sedileté intervalu (v textu není rozlišováno letnění úplné a částečné, podrobnější popis viz dále). Letnění by z důvodu bránění expanzí nepůvodních druhů ryb ělo být realizováno jako úplné, optiálnější z pohledu zájů ochrany přírody je varianta částečného letnění. Letnění je běžný, historicky doložený způsobe obhospodařování a á zásadní vliv jak na prioritní druhy a společenstva, tak na funkčnost a produkci rybníků. V ezidobí je ožné hospodařit jednohorkově nebo s ohlede na stav invazních druhů ryb resp. celkovou udržitelnost hospodaření dvouhorkově viz dále. Vodní reži předpokládá pravidelné ziování rybníků optiálně vždy před letnění. Vodní reži Záeckého rybníka (RZ) předpokládá trvalé udržování hladiny stálého nadržení s periodický lovení iniálně jednou za tři roky. Po slovení rybníka je ožné jej ziovat. Zásady hospodaření na soustavě Lednických rybníků (RN, RH, RP, RM): - Rybníky budou obhospodařovány jako jednohorkové nebo dvouhorkové. - Jako optiální z pohledu zájů ochrany přírody se jeví dvouhorkový systé hospodaření. Jedná se však o na této soustavě dlouhodobě nepraktikovaný přístup a je třeba realizovat jej postupně, nejlépe nejprve na některé z enších rybníků, s průběžný sledování a vyhodnocování jak z pohledu OP tak z pohledu rybářského hospodaření. Jedná se však o způsob v inulosti na Lednických rybnících osvědčený a dlouhodobě využívaný. - Výrazný liite pro dvouhorkový systé hospodaření je stav populací invazních druhů zejéna karase stříbřitého a zvládnutí jejich regulace. V případě probléů s invazníi druhy ryb není dvouhorkový systé vhodný. - Nebude-li ožné realizovat dvouhorkový cyklus hospodaření budou rybníky provozovány jednohorkově. V případě jednohorkového hospodaření by ěla po letnění následovat eliorační obsádka. - Každý rybník bude jednou za sed let letněn. Je ožné stanovit na začátku letnění (z praktických důvodů se za počátek letnění považuje 15. březen daného roku) nutnost nadržení určitého objeu vody (z důvodu vytvoření optiálních podínek pro bahňáky, kteří vyžadují alespoň částečně zavodnělou plochu) a následně ponechání rybníka k postupnéu zaklesávání. Do 15. července daného roku nebude na letněné rybníce anipulováno (zejéna nebude akuulována voda) s výjikou dodržování iniálního zůstatkového průtoku a případných iořádných průtoků, o kterých však usí být OOP příslušný k péči neprodleně inforován

30 Plán péče o Národní přírodní rezervaci S ohlede na stávající platná povolení k odběru vody z rybníků je nutné realizaci letnění upravit tak, aby tyto závazky ohly být naplněny, avšak je nutné vést jednání s odběrateli vody o úpravách odběrných objektů případně o oezení odběru v době letnění. Nové odběry lze povolovat jen s podínkou respektování nutnosti úplného či částečného letnění případně ziování rybníků. - Před letnění by ěl být rybník ziován na kótě výlovu. - Ziování lze dle potřeby zařadit i io cyklus letnění. - Na neletněných rybnících bude v době hnízdění vodních a okřadních ptáků v období od do udržována hladina stálého nadržení s případný kolísání pouze v důsledku povětrnostních vlivů (vysokých srážek průtoků, deficitů). Hladina rybníků bude v toto sěru pod trvalý dohlede, aby bylo ožné včas reagovat zvýšení nebo snížení výtoků. - Hladina stálého nadržení bude pro daný rok zastavena na kótě dle stavu k daného roku, toto datu ůže být případně upraveno v návaznosti na začátek hnízdní sezóny na základě vyhodnocení aktuální situace v dané sezóně orgáne ochrany přírody. - Podziní vypouštění a výlovy rybích obsádek budou prováděny dle vhodných kliatických podínek v období srpen listopad. V nutných případech lze realizovat vypouštění a výlovy i v jiných terínech avšak se zřetele k dobréu hospodaření s vodou. - Je žádoucí udržovat průhlednost vodního sloupce v hodnotě alespoň 75 c (u Nesytu alespoň 60 c) u výpustného objektu nejéně do 15. července. - Podle potřeby budou prováděny sanace neslovitelných proláklin ve dnech rybníků. - Nutné je průběžné odbahňování lovišť a stok všech rybníků v soustavě (N, H, P, M) v intervalu alespoň tří let, toto opatření lze z pohledu ochrany přírody považovat za běžnou údržbu rybníků, sedient lze využít k sanaci proláklin. Nenastane-li taková potřeba, je nutné jeho uložení io plochu rybníka. Pro uložení sedientu z plochy N je vhodné využít prostor tzv. Koňského pastviska při jihovýchodní okraji Nesytu. - V žádné případě nelze sedient vyhrnovat, deponovat v litorální pásu rybníků, vytvářet valy a jiné deponie podobného typu při březích rybníků, zasahovat do litorálních porostů! - Sedient je ožné využít k opravě stávajících nebo vybudování nových ostrovů, konkrétní uístění a řešení není předěte tohoto plánu péče. - Prevencí rozsáhlejšího odbahňování, které je technicky i finančně náročné a představuje výrazný zásah do biotopu rybníka, by ělo být pravidelné letnění. S ohlede na dlouhodobou absenci tohoto opatření by bylo vhodné podle ožností přistupit k rozsáhlejší odbahňovací zásahů nejvíce zabahněných ploch jednotlivých rybníků za účele odstranění sedientů nejvíce zasažených znečištění. Plošné odbahnění nelze realizovat na více než 1/3 plochy daného rybníka v horizontu platnosti tohoto plánu péče. - Průběžně bude prováděna údržba, opravy, případně rekonstrukce výpustných objektů a bezpečnostních přepadů (přelivů). - Podle potřeby bude průběžně prováděna údržba a opravy hrází. - Rybníky na Včelínku budou udržovány v plné funkčnosti, aby bylo ožné realizovat řízený vodní reži a efektivně je slovovat. Schéa doporučeného režiu letnění rybniční soustavy na Včelínku Nesyt L L Hlohovecký L L Prostřední L Mlýnský L letnění; Zěna pořadí letnění je ožná v případě havarijní situace nebo z jiných objektivních důvodů L

31 Plán péče o Národní přírodní rezervaci Zásady hospodaření na Záecké rybníku: Vodní reži Záeckého rybníka předpokládá trvalé udržování hladiny stálého nadržení s periodický lovení iniálně jednou za tři roky. - Výlovy s úplný vypuštění budou realizovány podle potřeby v případě nutnosti efektivní regulace rybí obsádky. - Výlovy jsou předběžně uvažovány běhe druhé poloviny října až začátku listopadu, s ohlede na eteorologické podínky. - Dle potřeby lze provádět ziování rybníka (frekvenci zvolit s přihlédnutí k nutnosti dodržet podínky pro zachování fauny dna). b) Zásady péče o nelesní pozeky Ostrovy (dílčí plochy N3, H3, P3 a M3) Údržba deponií na Nesytu za účele podpory hnízdění ptáků bude prováděna io dobu hnízdění. Výjiečně je v případě nutnosti ožná likvidace vegetace již v hnízdní období, vždy však po konzultaci s příslušný orgáne ochrany přírody. Stávající situace na ostrovech na Hlohovecké, Prostřední a Mlýnské rybníku je stabilizovaná avšak je třeba jejich stav sledovat. Ostrovy (bývalé deponie) v severozápadní částí Nesytu je ožné ponechat saovolnéu vývoji, s výjikou tzv. štěrkového ostrova sloužícího ke hnízdění rybáků. Na toto je nutné eliinovat nárůst veškeré vegetace zejéna echanickýi prostředky a technickýi opatřeníi (nutné podložit odpovídajícíi správníi úkony výjiky apod.). Vhodné by bylo přikročit k realizaci náročnějšího opatření, které by výrazněji oezilo zarůstání štěrkového ostrova, např. instalací nepropustné folie pod štěrkové lože, betonovýi panely apod. Poloostrov v Mlýnské rybníce je žádoucí opět oddělit pročištění litorálního pása a terénní deprese tak, aby vznikl opět ostrov. Pročištěnou terénní depresi je však žádoucí technicky oddělit od vodní plochy rybníka propustnou hrázkou tak, aby se ryby z rybníka nedostávaly do této části. Kanály (dílčí plocha N4) V případě zarůstání vyhloubených kanálů v severozápadní části rákosin na Nesytu bude nutné jejich echanické kosení otorovou žací lodí, případně ručně či lehkou echanizací io vegetační sezónu za snížené hladiny. c) Zásady péče o rostliny Slaništní vegetace (zejéna dílčí plocha N5) Plochy s výskyte halofytní vegetace je nutné udržovat pravidelný kosení, případně pastvou, tak, aby docházelo k pravidelný disturbancí a bylo potlačeno nežádoucí šíření zejéna rákosu do těchto ploch. Tato probleatika je podrobně řešena v plánu péče pro NPR Slanisko u Nesytu, která s NPR bezprostředně sousedí. Invazní a nepůvodní druhy rostlin (zejéna plochy N1, H1, P1 a M1) V celé ZCHÚ je vhodné likvidovat nepůvodní a invazní druhy rostlin, zejéna dřevin, odstranění seenných jedinců a následný průběžný odstraňování náletu a seenáčků. S ohlede na kulturně-krajinářské hodnoty úzeí je nutné potlačovat pouze druhy invazní a z ostatních je pak vhodná postupná (v řádu cca 20 let) přeěna stejnověkých porostů nepůvodního hybridu Populus canadensis v břehových porostech Nesytu. Přednostně je potřeba uvolnit ty části břehových porostů, které navazují na stávající luční nebo keřové porosty, v těchto ístech je vhodné odstranit větší část břehových stroových porostů bez náhrady. Rákosiny (dílčí plochy N2, H2, P2 a M2 na ploše RZ oezeně) Je žádoucí podporovat rozšíření stávajících litorálních porostů, a to předevší na Mlýnské rybníku, ale také v dílčích partiích Prostředního a Hlohoveckého rybníka. V případě Nesytu je nutné stabilizovat stávající litorální porosty a udržovat je na rozloze ha. Celková plocha rákosin by se na všech rybnících soustavy ěla pohybovat v rozezí % katastrální plochy rybníka. Vhodný nástroje pro podporu a regeneraci těchto litorálních porostů je úplné či částečné letnění případně

32 Plán péče o Národní přírodní rezervaci vícehorkové hospodaření se snížení hladiny v první horku. Vysoké rybí obsádky a předevší vysoká vodní hladina jejich obnově brání. Při péči o regenerované rákosiny po letnění by tedy byl vyhovující dvouhorkový cyklus hospodaření s postupný nahánění rybníka v průběhu následující sezóny. Naopak příliš vysoká vodní hladina po celou sezónu není pro tento účel vhodná. V případě ploch N2 a H2 je ožné realizovat kosení rákosin v ziní období pruhovou sečí tak, aby ponechané pruhy byly alespoň tak široké jako pruhy pokosené. Každoročně lze títo způsobe pokosit cca 1/3 celkové plochy stabilních rákosin. Neěly by být koseny nově se obnovující rákosiny nebude-li jejich plocha stabilní alespoň po dobu 4 let. Na ploše RZ není z hlediska krajinářského význau rybníka ožný rozsáhlejší rozvoj litorálních porostů. Přesto je žádoucí alespoň v některých segentech břehů rybničních ostrůvků nebo rybníka udržovat a případně podporovat rozvoj drobných rákosin (např. segent rákosiny u SZ břehu rybníka, naproti tzv. Volavkový ostrovů). Kosení rákosin z důvodů pohledových na stavby v LVA je ožné, podléhá však posouzení OOP a případnéu udělení příslušných výjiek. Ponořená (suberzní) vegetace Ve srovnání s některýi dřívějšíi názory považujee větší rozvoj ponořené vegetace za žádoucí, předevší v souvislosti s potravní nabídkou pro vodní ptactvo. Pouze v případě naděrného rozvoje, který není zcela vyloučen, kdy souvislý zárůst přesáhne 25 % vodní plochy, bude pravděpodobně nutný radikálnější zásah spočívající v její částečné echanické odstranění, případně eliinaci rybí obsádkou (viz bod III). V případě, že bude hrozit v další roce kyslíkový deficit, bude lepší způsobe nechat rybník přes ziu vyziovat. Vegetace obnažených den Vegetace rozvinutá po letnění ůže být ponechána na dně letněného rybníka a při napouštění zaplavena, aniž by bylo nutné ji jakkoli před napouštění odstraňovat, kosit a pod. Kosení a odvoz části takové vegetace je však ožný, a to ve druhé polovině vegetační sezóny. d) Zásady péče o živočichy Péče o vodní a okřadní ptactvo, které je v NPR prioritní, je zajištěna také realizací zásad uvedených v jiných bodech této kapitoly. Zejéna pak části týkající se letnění a anipulace v období od do Pro podporu hnízdění rybáků a dalších druhů vázaných na obnažené štěrkové plochy je nutná pravidelná údržba štěrkového ostrova v západní části Nesytu. Vhodná je také instalace plovoucích ostrovů pro rybáky zejéna na ploše RN, RH a RM, a to alespoň do doby, než bude uspokojivě vyřešena probleatika zarůstání Štěrkového ostrova eventuálně vybudování dalších obdobných ostrovů. Pro podporu výskytu obojživelníků a dalších organisů vázaných na vodní prostředí je vhodné realizovat vybudování tůní a průseků v rákosinách při jihozápadní okraji Nesytu. V prostoru Záeckého rybníka není bobr evropský prioritní druhe a ožné kolize se zájy ochrany přírody budou řešeny realizací technických opatření (výstavba plotu kole záeckého parku, elektrický ohradník, česla, echanická ochrana dřevin apod.). Z důvodu nedostatku vhodných lokalit je odchyt a přeístění io prostor záeckého parku ožný pouze výjiečně v případě, kdy se přes realizovaná technická opatření jedinci bobra do prostoru záeckého parku dostanou. Nebude-li z různých důvodů ožný odchyt, je nutné nalézt řešení konkrétního případu širší dohodou příslušných odborníků. Tato řešení nelze v plánu péče konkretizovat. V celé úzeí NPR je nežádoucí jakékoliv jeho yslivecké využívání. Rybářské využívání Zásadní předpoklade pro dobré rybářské hospodaření v NPR je přijetí faktu, že rybářské hospodaření je nedílnou součástí péče o rybniční rezervace, avšak je zde v prvé řadě prostředke k dosažení ioprodukčních cílů souvisejících s ochranou cenných přírodních společenstev a druhů rostlin a živočichů. Ekonoický přínos rybí produkce zde neůže být prvořadý cíle

33 Plán péče o Národní přírodní rezervaci Rybářské hospodaření na rybniční soustavě na Včelínku usí vycházet předevší z přirozené produkce, s průběžnou regulací nepůvodních ryb s důraze na invazní druhy a s případnou redukcí rozvoje ponořené vegetace. S ohlede na značnou složitost vzájených vazeb a ovlivňování biotických i abiotických faktorů v rybničních ekosystéech nelze stanovit jednoznačný a neěnný reži rybářského využívání úzeí. Je proto vždy nutné reagovat na aktuální vývoj v dané roce a z něj vycházet také pro nadcházející sezónu. I. Hospodářské obsádky obecné zásady 1. Jako hospodářských obsádek využívat zejéna kapří násady. V jednohorkové systéu o kusové hotnosti in. 0,50 kg/ks. Je ožný i odchov lína případně dalších u nás původních druhů ryb. 2. Nasazováno bude na podzi 60 % základní obsádky (viz dále) a dosazeno na jaře podle aktuální úrovně hladiny k ve vztahu k norální hladině rybníka: -20 c = -15 % základní obsádky, -40 c = -30 %, -60 c = -40 %. (příklad: Nesyt, norální hladina 174,36.n.., stav k 15.3.: 174,16.n.. = -15% tzn. celkové nasazení ax. 85% základní obsádky tj. 238kg K2/ha tj kg K2, tj ks K2 o prů kusové h. 0,5kg) 3. Odchov kapří násady K2 provádět výhradně jednohorkový systée. Po jarní dosazení vždy konce vegetační sezóny zcela slovit. 4. V případě dvouhorkového hospodaření lze využívat jiné věkové kategorie ryb avšak ekvivalentně k jednohorkové základní obsádce uvedené níže, tak aby tlak hospodářské obsádky nebyl zejéna ve druhé roce větší než v případě jednohorkového hospodaření. 5. Z důvodů výzkuných lze ponechat dočasně některý z rybníků nebo jeho oddělenou část zcela bez obsádky nebo s kontrolovanou obsádkou v různé velikosti a druhové složení, a to včetně např. obsádky nepůvodního druhu. V takové případě však usí být hospodaření na dané rybníce pod trvalý dohlede a zajištěno tak, aby neohlo dojít k šíření nepůvodních druhů a zásadníu negativníu ovlivnění ostatních rybníků v soustavě či úzeí io NPR. II. Doplňkové druhy ryb 1. Je žádoucí, aby v rybnících bylo zastoupeno co nejrozanitější společenstvo původních bílých ryb. 2. Vhodné je ponechávání přiěřeného nožství generačních bílých ryb v obsádkách rybníků trvale. 3. V případě výrazného úbytku původní bílé ryby je vhodné vysazování. 4. Nepůvodní ryba usí být důsledně regulována průběžně a cíleně dostatečně velikýi obsádkai dravých ryb zejéna štiky a výběrový odstraňování dospělých ryb při výlovech rybníků s axiální ožný odstraňování nežádoucích druhů ryb. K regulaci početnosti bílé ryby slouží i obsádky kapra (ezidruhová konkurence). Jako hlavní dravá ryba bude využívána štika obecná (Šr, Š1, Š2), candát obecný (Ca1, Ca2) zejéna v případě naděrného výskytu střevličky východní, oba druhy včetně generačních jedinců. Násady suce (Su1, Su2) budou podle situace pro jeho vysokou dravost využívány zejéna v případech asových invazí nežádoucích druhů ryb. 5. Na všech rybnících budou při výlovech činěna efektivní opatření všei dostupnýi prostředky v neprospěch spontánního pronikání bílé ryby (zejéna nežádoucích druhů) do níže položených rybníků, případně io soustavu Lednických rybníků. III. Regulace případného rozvoje ponořené vegetace býložravýi druhy ryb 1. Regulace ponořené vegetace je ožná cílenýi obsádkai býložravého aura bílého (Ab2 a Ab3), k regulaci ponořené vegetace by neělo být využíváno obsádek tzv. těžkého kapra; 2. Obsádky aura budou nasazovány na podzi dle posouzení rozvoje ponořené vegetace v uplynulé vegetační sezóně. 3. Násady aura usí být vždy kopletně sloveny. 4. Velikost obsádek aura bude v každé z případů stanovována na základě rozsahu rozvoje

34 Plán péče o Národní přírodní rezervaci ponořené vegetace. 5. Orientačně se předpokládá spotřeba 30 kg rostlinstva (ěkkých porostů) na 1 kg přírůstku. V případě odchovu Ab2 na Ab3 jde o přírůstek zhruba 0,50 kg/ks, v případě odchovu Ab3 na Ab4 jde o přírůstek zhruba 1,50 kg/ks. 6. Nasazování aura bílého je ožné jen po udělení příslušných souhlasů a výjiek dle ustanovení zákona o ochraně přírody a krajiny (č. 114/1992 Sb.). IV. Aplikace látek závadných vodá Aplikace je ožná pouze v plně odůvodněných případech a po vydání příslušných výjiek, a to následovně: 1. Regulační přikrování obilí axiálně do RKK Příležitostné hnojení postřike hladiny rozpuštěný superfosfáte v ax. dávce 2 kg/ha k prevenci kyslíkového deficitu (aktivizaci asiilační činnosti fytoplanktonu). 3. Aplikace chlorového vápna 3x10 kg/ha na doporučení veterináře nebo při desinfekci loviště vápnění (pálené vápno, chlorové vápno nebo chlorain) na okré bahno. V. Obsádky Každoročně (s výjikou prvního horka u dvouhorkových rybníků) bude konce vegetační sezóny upřesněna rybí obsádka pro následující sezónu: 1. Obsádka kapra na základě celkového vyhodnocení uplynulé vegetační sezóny. 2. Obsádka bílé ryby zejéna na základě vyhodnocení výlovu a také početnosti rybožravých druhů ptáků v uplynulé sezóně. 3. Obsádka dravé ryby na základě předchozího vyhodnocení situace s bílou rybou. 4. Obsádka aura na základě vyhodnocení rozvoje ponořené vegetace v uplynulé sezóně. Poznáka: Úpravy obsádek by však ěly být, bude-li to ožné, činěny také s ohlede na hospodářské ožnosti, aby nevznikaly hospodařící subjektů nepřiěřené škody. Např. vyloučení (nebo výrazná úprava) obsádky z důvodů vědeckého výzkuu (zpravidla v kobinaci s důvody OP), které bude plánované, by ělo být s hospodařící subjekte dohodnuto dostatečně přede (2 roky), aby ohl adekvátně upravit obsádkový plán. Dílčí plocha RN: Na Nesytu je uvažováno o rybářské hospodaření s pravidelný odchove kapří násady, účelovýi obsádkai dravců a příležitostnýi obsádkai aura bílého. Za jednohorkovou základní obsádku K2 se považuje nožství 280kg/ha využitelné vodní plochy (viz kap ). Maxiální obsádka K2 nesí v případě jednohorkového systéu hospodaření přesáhnout 300 kg/ha využitelné vodní plochy. Dílčí plochy RH, RP, RM: Na Hlohovecké, Prostřední a Mlýnské rybníku je uvažováno o rybářské hospodaření s nepravidelný odchove kapří násady. Do cyklu běžného hospodaření je vhodné zařazovat hospodaření se sníženou obsádkou či zcela bez hospodářské obsádky. Zejéna zde by bylo vhodné zaěřit se io běžné rybářské hospodaření také na výzkuné projekty vedoucí následně k případný úpravá hospodaření na celé soustavě ve prospěch priorit ochrany přírody. Za jednohorkovou základní obsádku K2 se považuje nožství 250kg/ha využitelné vodní plochy (viz kap ), to je zároveň axiální ožná obsádka. Dílčí plocha Plocha RZ: Na Záecké rybníku nebude provozováno klasické rybářské hospodaření. Nebude záěrně nasazován jakýkoliv kapr a na přítoku do rybníka bude prostřednictví říže bráněno přístupu velkých ryb ze Záecké Dyje. Podle potřeby je ožné dosazování dravé ryby (za účele průběžné regulace bílé ryby) nebo slovování rybníka (za účele radikální regulace obsádky),

35 Plán péče o Národní přírodní rezervaci takové zásahy by ěly být ze strany vlastníka konzultovány s OOP. V případě naděrného rozvoje ponořené vegetace je ožné dosazování eliorační obsádky aura bílého s její následný slovení konce vegetační sezóny, a za předchozího udělení příslušných souhlasů a výjiek dle ustanovení zákona o ochraně přírody a krajiny (č. 114/1992 Sb.).. e) Zásady jiných způsobů využívání úzeí Podstatný problée je navštěvování volných, odkrytých ploch v průběhu částečného letnění jednotlivých rybníků. V toto případě je žádoucí striktně trvat na zákazu vstupu využít předevší strážní služby a inforačních tabulí se zdůvodnění zákazu. Žádoucí je realizace projektu revitalizace Záeckého rybníka, která by ěla zahrnovat částečné odbahnění rybníka, rekonstrukci břehů rybníka i ostrovů a rekonstrukci technických zařízení. Alespoň 1/3 břehů by ěla být ponechána bez zásahu. Úprava břehů Záeckého rybníka, jako důležitý předpoklad pro jejich stabilizaci a zaezení další degradace břehových porostů, usí být prováděna pouze io hnízdní období Podrobný výčet navrhovaných zásahů a činností v úzeí a) Zásahy a činnosti na rybnících Dílčí plocha Zásahy (druhy prací a stručný popis) Stručné odůvodnění Rok provedení RN, RH, RP, RM RN, RH, RP, RM údržba a odbahňování loviště a odvodňovacích stok na všech rybnících, prováděno sací bagre na volné vodě, variantně ožno použít zeních strojů (realizace XI., XII., I.); vytěžený sedient lze po odsouhlasení OOP využit k vyrovnání proláklin dna rybníků, nenastane-li tato potřeba, je nutné veškerý vytěžený sedient deponovat io rybník (viz. Kap bod a) Údržba hrází, odstraňování náletových dřevin zejéna z návodní strany hrází, údržba kaenného opevnění. zajištění dobré slovitelnosti a funkčnosti rybníků pravidelně optiálně v intervalu 3 4 let Počet opakování za rok, přibližné teríny (ěsíce) 1x, VIII. X. Zajištění funkčnosti a bezpečnosti hrází každoročně VIII. III. Dílčí plochy jsou zakresleny v příloze apa M3 (Dílčí plochy NPR )

36 Plán péče o Národní přírodní rezervaci b) Zásahy a činnosti na nelesních pozecích Dílčí plocha N1 břehové porosty N1 břehové porosty N2 litorální porosty Výěra ošetřené plochy (ha) N3 ostrovy 0,5 N4 soustava kanálů N5 slaništní louka N1, H1, P1, M1 břehové porosty H2 litorální porosty M3 ostrov a poloostrov H1, P1, M1 břehové porosty 1 2 0,5 2,5 3 0,5 - Zásahy (druhy prací a stručný popis) Instalace 2 3 ornitologických pozorovatelen v příbřežní části rybníka přeěna břehových porostů Populus canadensis na porosty s původníi druhy dřevin Sečení rákosových porostů pruhově, io vegetační sezónu. potlačení zarůstání štěrkového ostrova vegetací, echanicky sečí křovinořeze příp. cheicky vysekávání kanálů lodí s žací lištou, příp. křovinořeze v době spuštění rybníka sečení travního porostu, šetrná pastva ovcí nebo skotu, poístně narušení půdního povrchu likvidace invazních druhů nepůvodních dřevin (trnovník akát, pajasan žláznatý, javor jasanolistý), echanická likvidace s cheický ošetření k potlačení zlazování Sečení rákosových porostů pruhově, io vegetační sezónu. Obnova ostrova ze stávajícího poloostrova pročištění terénní deprese a ech. oddělení od plochy rybníka Instalace ornitologických pozorovatelen Stručné odůvodnění opatření je navrženo pro zajištění lepšího onitoringu této části rezervace a zprostředkování přírodních hodnot úzeí veřejnosti podpora původní přirozené vegetace, zaezení nežádoucího křížení s původníi druhy Rozčleňování souvislých rákosin a jejich regenerace. opatření je navrženo pro zaezení zarůstání štěrkového ostrova vegetací a tí k podpoře hnízdění ptáků opatření je navrženo pro zaezení zarůstání rákose na podporu hnízdních a potravních příležitostí ptáků udržení současného stádia sukcese, vytvoření nových ploch bez souvislého veg. krytu podpora původní přirozené vegetace Rozčleňování souvislých rákosin a jejich regenerace. Vtvoření hnízdní příležitosti a vodní plochy bez ryb opatření je navrženo pro zajištění lepšího onitoringu této části rezervace a zprostředkování přírodních hodnot úzeí veřejnosti Terín provedení Počet opakování za rok, přibližné teríny (ěsíce) x Dle potřeby Naléhavost každoročně každoročně jednorázově za období platnosti Dílčí plochy jsou zakresleny v příloze apa M3 (Dílčí plochy NPR ). 1x-2x, VII-XI 1x, VIII-X 1x V-VI IX-X 1x, VII-XI IX II. 1 1x

37 Plán péče o Národní přírodní rezervaci Zásady hospodářského nebo jiného využívání ochranného pása, včetně návrhu zásahů a přehledu činností Pro ochranné páso soustavy rybníků na Včelínku platí následující zásady: a) V případě nutnosti se provede odstranění nepůvodních (neplatí pro krajinářsky upravené části břehových porostů) nebo invazních druhů rostlin. b) Vhodné je odstranění stroových a keřových porostů v OP v ístech, kde na rybník navazují plochy s travino-bylinnou vegetací (např tzv. Koňské pastvisko, Slanisko u nesytu apod.) případně ta kde je ožné takové plochy současně vytvořit. c) Oduřelé stroy a dřevní hota budou zejéna v krajinářsky upravených částech OP v axiální íře ponechány na ístě jako stanoviště entoofauny a druhotné stanoviště pro vodní ptáky. d) Pravidelné sečení lokalit s výskyte zvláště chráněných druhů rostlin. e) Na ístech výskytu okřadní a slanoilné vegetace provádět jednorázový i opakovaný anageent. f) Vhodné je provádět sečení přilehlých břehových porostů v OP 1x až 2x ročně, vždy s ohlede na oentální přírodní podínky. g) Na účelových kounikacích zejéna v okolí Prostředního a Mlýnského rybníka zvážit, po cílené zhodnocení stavu, instalaci zábran pro zaezení vjezdu dvoustopých vozidel. h) V ochranné pásu je nežádoucí provozování yslivosti. i) S ohlede na kulturně-estetickou hodnotu úzeí a jeho další funkce, zejéna z pohledu paátkové ochrany, je ožné vysazovat v krajinářsky upravených partiích OP Hlohoveckého, Prostředního a Mlýnského rybníka nepůvodní druhy rostlin jen, pokud tí nedojde k narušení přirozených biotopů OP rybníků. Některé návrhy uvedené v dalších kapitolách se týkají také ochranného pása, avšak z praktických důvodů se neuvádějí zde. Pro ochranné páso Záeckého rybníka platí následující zásady: a) S ohlede na kulturně-estetickou hodnotu úzeí a jeho další funkce, zejéna z pohledu paátkové ochrany, je ožné vysazovat v ochranné pásu Záeckého rybníka nepůvodní druhy rostlin jen, pokud tí nedojde k narušení přirozených biotopů ochranného pása rybníka. b) Na tzv. volavkových ostrovech Záeckého rybníka je vhodné na základě širšího zhodnocení včetně stanoviska paátkové péče zvážit ožnosti podpory obnovy stroové vegetace. c) Při zahradnicko-krajinářských obnovách porostů na ostrovech Záeckého rybníka postupovat tak, aby vybrané suché stroy vytipované jako stabilní zůstaly ponechány. Ostatní suché stroy ohou být skáceny, protože by případný páde ohly ohrozit stávající stabilní stroy i nové výsadby. Část z těchto suchých skácených stroů bude ponechána jako ležící rtvé dřevo. V každé jednotlivé případě je io jiné nutná konzultace s orgány ochrany přírody příslušnýi k péči o úzeí NPR. d) Nežádoucí je další zpřístupňování ostrovů zejéna Ovčího ostrova a jakýkoliv zásah do porostů v hnízdních koloniích kvakošů a volavek na ostrovech s výjikou dosazování vhodných druhů dřevin, které je ožné po předchozí konzultaci s OOP. 3.3 Zaěření a vyznačení úzeí v terénu a) Stávající označení NPR je vhodné pouze udržovat a doplňovat chybějící označníky, a to zejéna na exponovaných ístech (příjezdové cesty, okolí cyklostezek, turisticky značených tras apod.). b) Vzhlede k tou, že průběh hranice je v terénu většinou zřejý, není nutné celý obvod vytyčovat. c) S ohlede na připravovaný záěr přehlášení stávajícího ZCHÚ v nových, již zaěřených hranicích a v nové kategorii (NPP), nejeví se účelné provádět zěny a úpravy stávajícího zaěření a značení

38 Plán péče o Národní přírodní rezervaci Návrhy potřebných adinistrativně-správních opatření v úzeí a) Zcela zásadní je dopracování, projednání a schválení anipulačních řádů pro všechny rybníky v NPR. b) Pro uožnění regulačního přikrování je nutné udělení výjiky dle 39 odst. 7 zákona č. 254/2001 Sb., o vodách, v platné znění. c) Ve střednědobé horizontu realizovat nové vyhlášení úzeí, a to tak že dojde k rozdělení na NPP Záecký rybník zahrnující vodní plochu rybníka a ostrovy Volavkový I. a II. a Ovčí ostrov. A NPP zahrnující rybníky Nesyt, Hlohovecký, Prostřední a Mlýnský do jejichž ochranného pása budou včleněny přilehlé břehové porosty. d) Pro realizaci anageentových a hospodářských zásahů je v případech jejich rozporu s bližšíi nebo základníi ochrannýi podínkai NPR nutné udělení výjiky dle ustanovení 43 zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny 3.5 Návrhy na regulaci rekreačního a sportovního využívání úzeí veřejností Zvláštní opatření se nenavrhují. 3.6 Návrhy na vzdělávací využití úzeí Je vhodné instalovat na hranici úzeí inforační panely. 3.7 Návrhy na průzku či výzku úzeí a onitoring Pro celou NPR se navrhuje: a) Monitoring stavu rybničního ekosystéu: - výlovy se statistickýi záznay, - nasazování ryb se statistickýi záznay, - průhlednost vodního sloupce, - rozsah rozvoje ponořené vegetace početnost okřadních ptáků (vodních druhů potravně závislých na zooplanktonu, bentosu nebo ponořené vegetaci, rybožravých druhů potravně závislých na početnosti bílé ryby). - dalšíi důležitýi atributy jsou: = obsah kyslíku, = ph = další cheické paraetry (chlorofyl, dusičnany, obsah vápníku atd.) a = rozvoj fyto a zooplanktonu. b) Ostatní onitoring: - Nadále pokračovat v ornitologické onitoringu lokality v dosavadní rozsahu. - Průběžně onitorovat výskyt a hnízdění ptáků a druhové složení a vývoj akrofytní vegetace na upravených deponiích a kanálech vytvořených v letech 2004 a 2005 v západní části Nesytu. - Průběžně sledovat výskyt vodních akrofyt, příp. halofytů na kanálech a rozhrnutých deponiích. - Sledovat činnost bobra v ráci celé NPR. - Pro zajištění kvalitního onitoringu ornitofauny je nezbytná výstavba alespoň dvou jednoduchých pozorovatelen na severozápadní a jihovýchodní břehu Nesytu. - V případě zěny ve způsobu hospodaření zajistit odpovídající onitoring uožňující srovnat různé způsoby hospodaření. c) Výzku: - S ohlede na neexistenci srovnatelně hodnotné a rozsáhlé lokality v ajetku státu a s ohlede na devadesátiletou historii cíleného vědeckého výzkuu na Lednických rybnících je žádoucí podporovat v této lokalitě další výzku rybničního ekosystéu. Za títo účele je žádoucí a vhodné v odborně odůvodněných případech přistoupit také k cílenéu ovlivňování např. stanoveného hospodaření, avšak vždy za předpokladu vyloučení nevratného poškození dochovaného přírodního prostředí. - Přednostně podporovat výzku ající jednoznačně dopad a přínos přío pro úzeí NPR Lednické

39 Plán péče o Národní přírodní rezervaci rybníky, včetně např. dopadů na zěny hospodaření. - Aktualizovat a doplňovat inventarizační průzkuy. Monitoring a výzku by ěli zajišťovat jak pracovníci AOPK ČR (Správy CHKO Pálava), tak externí odborníci. Za účele ornitologického onitoringu je žádoucí instalace ornitologických pozorovatelen při březích rybníků Nesyt, Hlohovecký, Prostřední a Mlýnský

40 Plán péče o Národní přírodní rezervaci Závěrečné údaje 4.1 Předpokládané orientační náklady hrazené orgáne ochrany přírody podle jednotlivých zásahů (druhů prací) druh zásahu (práce) odhad nožství (např. plochy) orientační náklady za rok (Kč) orientační náklady za období platnosti plánu péče (Kč) Jednorázové a časově oezené zásahy instalace ornitol. pozorovatelen 6 ks ,- vybudování tůní ,- údržba značení 26 k ,- instalace plovoucích ostrovů 3 ks ,- úprava poloostrova ,- celke ,- Opakované zásahy údržba hrází , ,- sečení rákosu 20 ha , ,- pastva 5 ha , ,- vysekávání kanálů 1 ha , ,- údržba štěrkového ostrova 0,5 ha , ,- sečení travních porostů 10 ha , ,- odstranění invazních druhů 1,5 ha , ,- celke , ,- Náklady celke ,- 4.2 Použité podklady a zdroje inforací Faina, R. (2003): doplněk k hospodářskéu a provozníu řádu, depon in. SCHKO Pálava Faina, R. (2006): Znalecké posouzení stavu rybářského hospodaření a stanovení nájeného na rybnících Lednické soustavy, Vodňany Faina, R. (2006): Rozbor situace na rybníku Nesyt v roce 2006 a hydrobiologická prognóza na rok 2007, depon in. SCHKO Pálava Faina R., Přikryl I. (1994), Studie rybářského hospodaření část 1. a 2., VÚRH Vodňany, depon in. SCHKO Pálava Faina R., Přikryl I. (1997), Vliv některých činitelů prostředí na diverzitu rostlinných a živočišných společenstev vybrané rybniční soustavy NPR - studie, Vodňany, depon in. SCHKO Pálava Heralt P., Ket J. (2007): Plán péče pro národní přírodní rezervaci na období , Mikulov Hurt R. (1960): Dějiny rybnikářství na Moravě a ve Slezsku. 1 2 díl. Ostrava. Husák, Š., Šuberová, K. (1997): Botanický průzku NPR s návrhe na anageent chráněného úzeí. Botanický ústav AVČR, Hydrobotanické odd. Třeboň, Katedra botaniky Přírodovědecké fakulty Masarykovy univerzity, Brno. Lázničková, S. (1993): Plán péče na období , Brno. Macháček P. (2009): Ptáci Lednických rybníků. Regionální uzeu v Mikulově. Macháček, P. (1997): Ornitologický průzku NPR a NPP Pastvisko s návrhe anageentu chráněných úzeí. Macháček, P. (1986): Inventarizační průzku. SPR. Quitt, E. (1971): Kliatické oblasti Československa. Studia geographica 16. Geografický ústav ČSAV, Brno. Skácelová, O. (1996): Inventarizační algologický výzku NPR a NPP Pastvisko. Moravské zeské uzeu, Brno. Sychra J. et al. (2011): Monitoring Lednických rybníků , Depon in. SCHKO Pálava Sychra J., Danihelka J., Heralt P., Horal D., Horsák M., Chytil J., Kubíček F., Květ J., Macháček P.,

41 Plán péče o Národní přírodní rezervaci Přikryl I., Roleček J. (2008): Letnění rybníka Nesyt v roce Živa 4, str. 189 Zapletálek J. (1993): Květena Lednicka, dipl. práce. Brno, Depon in. SCHKO Pálava Ostatní podklady: - rezervační kniha NPR depon. in AOPK ČR, Správa CHKO Pálava - návrh plánu péče o NPP na období , zpracovatel AOPK ČR, středisko Brno - návrh plánu péče o NPR na období , zpracovatel Jihooravská pobočka ČSO - vlastní terénní průzku 4.3 Sezna používaných zkratek V textu plánu péče jsou použity následující zkratky: Ab zkratka AOPK ČR AV ČR BBV Ca CR ČSAV ČSO ČSZ EN EVL aur bílý Agentura ochrany přírody a krajiny ČR Akadeie věd České republiky Závlahy Brod nad Dyjí Bulhary - Valtice candát obecný obsah zkratky critically endangered (kriticky ohrožený druh) Československá akadeie věd Česká společnost ornitologická Čerpací stanice závlahová endangered (ohrožený druh) evropsky význaná lokalita EVL evropsky význaná lokalita Natura 2000 CHKO IUCN K KČT KN KO MŠVU ČSR MŽP NPP NPR NT O OOP OP chráněná krajinná oblast International Union for Conservation of Nature (Světový svaz ochrany přírody) kapr obecný Klub českých turistů katastr neovitostí kriticky ohrožený druh Ministerstvo školství, věd a uění České socialistické republiky Ministerstvo životního prostředí národní přírodní paátka národní přírodní paátka near threatened (téěř ohrožený druh) ohrožený druh orgán ochrany přírody ochranné páso PO ptačí oblast - Natura 2000 PP RKK plán péče relativní krný koeficient

42 Plán péče o Národní přírodní rezervaci zkratka SCHKO SO SPR Su Š TTP VDNM ZF MZLU ZCHD ZCHÚ obsah zkratky Správa chráněné krajinné oblasti silně ohrožený druh státní přírodní rezervace suec velký štika obecná trvalý travní porost Vodní dílo Nové Mlýny Zahradnická fakulta Mendelovy zeědělské a lesnické univerzity zvláště chráněný druh zvláště chráněné úzeí

43 Plán péče o Národní přírodní rezervaci Obsah 1. Základní údaje o zvláště chráněné úzeí Základní identifikační údaje Údaje o lokalizaci úzeí Vyezení úzeí podle současného stavu katastru neovitostí Výěra úzeí a jeho ochranného pása Překryv úzeí s jinýi chráněnýi úzeíi Kategorie IUCN Předět ochrany Předět ochrany podle zřizovacího předpisu Hlavní předět ochrany - současný stav Předět ochrany EVL anebo PO, s kterýi je ZCHÚ v překryvu Cíl ochrany 8 2. Rozbor stavu zvláště chráněného úzeí s ohlede na předět ochrany Stručný popis úzeí a charakteristika jeho přírodních poěrů Historie využívání úzeí a zásadní pozitivní i negativní vlivy lidské činnosti v inulosti Související plánovací dokuenty, správní rozhodnutí a právní předpisy Současný stav zvláště chráněného úzeí a přehled dílčích ploch Základní údaje o rybnících Základní údaje o nelesních pozecích Zhodnocení výsledků předchozí péče a dosavadních zásahů do ZCHÚ a závěry pro další postup Stanovení prioritních zájů ochrany úzeí v případě jejich ožné kolize Plán zásahů a opatření Výčet, popis a lokalizace navrhovaných zásahů a opatření v ZCHÚ Rácové zásady péče o úzeí nebo zásady jeho jiného využívání Podrobný výčet navrhovaných zásahů a činností v úzeí Zásady hospodářského nebo jiného využívání ochranného pása včetně návrhu zásahů a přehledu činností Zaěření a vyznačení úzeí v terénu Návrhy potřebných adinistrativně správních opatření v úzeí Návrhy na regulaci rekreačního a sportovního využívání úzeí veřejností Návrhy na vzdělávací využití úzeí Návrhy na průzku či výzku úzeí a onitoring Závěrečné údaje Předpokládané orientační náklady hrazené orgáne ochrany přírody podle jednotlivých zásahů (druhů prací) Použité podklady a zdroje inforací Sezna používaných zkratek Obsah

44 Součástí plánu péče jsou dále tyto přílohy: Plán péče o Národní přírodní rezervaci Mapy M1.a Orientační apa s vyznačení úzeí NPR M1.b Ortofotoapa s vyznačení úzeí NPR M2 Katastrální apa s vyznačení úzeí NPR M3a Dílčí plochy NPR (rybník Nesyt) M3b Dílčí plochy NPR (rybník Hlohovecký) M3c Dílčí plochy NPR (rybník Prostřední) M3d Dílčí plochy NPR (rybník Mlýnský) M3e Dílčí plochy NPR (rybník Záecký)

45 Plán péče NPR příloha M1a Orientační apa s vyznačení úzeí hranice NPR hranice ochranného pása NPR EVL Bezručova alej EVL EVL Niva Dyje EVL Slanisko u Nesytu Ptačí oblast 1: Mapový podklad: Zeěěřičský úřad, ZABAGED

46 Plán péče NPR příloha M1b Ortofotoapa s vyznačení úzeí hranice NPR hranice ochranného pása NPR 1: Mapový podklad: GEODIS Brno, s. r. o

47 Plán péče NPR příloha M2 Katastrální apa s vyznačení úzeí hranice NPR hranice ochranného pása NPR klad listů 1: , Mapový podklad: Katastrální apa ČÚZK Praha

48 Plán péče NPR příloha M3a Dílčí plochy (rybník Nesyt) RN hranice NPR hranice ochranného pása NPR N1, břehové porosty N2, litorální porosty N3, ostrovy N4, soustava, kanálů N5, slaništní louka 1: Mapový podklad: Státní apa odvozená ČÚZK Praha

49 Plán péče NPR příloha M3b Dílčí plochy (rybník Hlohovecký) RH RP hranice NPR hranice ochranného pása NPR H1, břehové porosty H2. litorální porosty H3, ostrov 1: Mapový podklad: Státní apa odvozená ČÚZK Praha

50 Plán péče NPR příloha M3c Dílčí plochy (rybník Prostřední) RH RP RM hranice NPR hranice ochranného pása NPR P1, břehové porosty P2, litorální porosty P3, ostrovy 1: Mapový podklad: Státní apa odvozená ČÚZK Praha

51 Plán péče NPR příloha M3d Dílčí plochy (rybník Mlýnský) RP RM hranice NPR hranice ochranného pása NPR M1, břehové porosty M2, litorální porosty M3, ostrov a poloostrov 1: Mapový podklad: Státní apa odvozená ČÚZK Praha

52 Plán péče NPR příloha M3e Dílčí plochy (rybník Záecký) RZ hranice NPR hranice ochranného pása NPR 1: Mapový podklad: Státní apa odvozená ČÚZK Praha

53 40 Plán péče NPR příloha M Katastrální apa s vyznačení úzeí hranice NPR hranice ochranného pása NPR klad listů 1: Mapový podklad: Katastrální apa ČÚZK Praha

54 41 Plán péče NPR příloha M Katastrální apa s vyznačení úzeí hranice NPR hranice ochranného pása NPR klad listů 1: Mapový podklad: Katastrální apa ČÚZK Praha

55 42 Plán péče NPR příloha M Katastrální apa s vyznačení úzeí hranice NPR hranice ochranného pása NPR klad listů 1: Mapový podklad: Katastrální apa ČÚZK Praha

56 48 Plán péče NPR příloha M Katastrální apa s vyznačení úzeí hranice NPR hranice ochranného pása NPR klad listů 1: Mapový podklad: Katastrální apa ČÚZK Praha

57 43 Plán péče NPR příloha M Katastrální apa s vyznačení úzeí hranice NPR hranice ochranného pása NPR klad listů 1: Mapový podklad: Katastrální apa ČÚZK Praha

58 64 Plán péče NPR příloha M Katastrální apa s vyznačení úzeí hranice NPR hranice ochranného pása NPR klad listů 1: Mapový podklad: Katastrální apa ČÚZK Praha

59 63 Plán péče NPR příloha M Katastrální apa s vyznačení úzeí hranice NPR hranice ochranného pása NPR klad listů 1: Mapový podklad: Katastrální apa ČÚZK Praha

60 70 Plán péče NPR příloha M Katastrální apa s vyznačení úzeí hranice NPR hranice ochranného pása NPR klad listů 1: Mapový podklad: Katastrální apa ČÚZK Praha

61 65 Plán péče NPR příloha M Katastrální apa s vyznačení úzeí hranice NPR hranice ochranného pása NPR klad listů 1: Mapový podklad: Katastrální apa ČÚZK Praha

62 76 Plán péče NPR příloha M Katastrální apa s vyznačení úzeí hranice NPR hranice ochranného pása NPR klad listů 1: Mapový podklad: Katastrální apa ČÚZK Praha

63 77 Plán péče NPR příloha M Katastrální apa s vyznačení úzeí hranice NPR hranice ochranného pása NPR klad listů 1: Mapový podklad: Katastrální apa ČÚZK Praha

64 80 Plán péče NPR příloha M Katastrální apa s vyznačení úzeí hranice NPR hranice ochranného pása NPR klad listů 1: Mapový podklad: Katastrální apa ČÚZK Praha

65 66 Plán péče NPR příloha M Katastrální apa s vyznačení úzeí hranice NPR hranice ochranného pása NPR klad listů 1: Mapový podklad: Katastrální apa ČÚZK Praha

66 67 Plán péče NPR příloha M Katastrální apa s vyznačení úzeí hranice NPR hranice ochranného pása NPR klad listů 1: Mapový podklad: Katastrální apa ČÚZK Praha

67 78 Plán péče NPR příloha M Katastrální apa s vyznačení úzeí hranice NPR hranice ochranného pása NPR klad listů 1: Mapový podklad: Katastrální apa ČÚZK Praha

68 92 Plán péče NPR příloha M Katastrální apa s vyznačení úzeí hranice NPR hranice ochranného pása NPR klad listů 1: Mapový podklad: Katastrální apa ČÚZK Praha

69 79 Plán péče NPR příloha M Katastrální apa s vyznačení úzeí hranice NPR hranice ochranného pása NPR klad listů 1: Mapový podklad: Katastrální apa ČÚZK Praha

70 82 Plán péče NPR příloha M Katastrální apa s vyznačení úzeí hranice NPR hranice ochranného pása NPR klad listů 1: Mapový podklad: Katastrální apa ČÚZK Praha

71 93 Plán péče NPR příloha M Katastrální apa s vyznačení úzeí hranice NPR hranice ochranného pása NPR klad listů 1: Mapový podklad: Katastrální apa ČÚZK Praha

72 96 Plán péče NPR příloha M Katastrální apa s vyznačení úzeí hranice NPR hranice ochranného pása NPR klad listů 1: Mapový podklad: Katastrální apa ČÚZK Praha

73 75 Plán péče NPR příloha M Katastrální apa s vyznačení úzeí hranice NPR hranice ochranného pása NPR klad listů 1: Mapový podklad: Katastrální apa ČÚZK Praha

74 110 Plán péče NPR příloha M Katastrální apa s vyznačení úzeí hranice NPR hranice ochranného pása NPR klad listů 1: Mapový podklad: Katastrální apa ČÚZK Praha

75 81 Plán péče NPR příloha M Katastrální apa s vyznačení úzeí hranice NPR hranice ochranného pása NPR klad listů 1: Mapový podklad: Katastrální apa ČÚZK Praha

76 116 Plán péče NPR příloha M Katastrální apa s vyznačení úzeí hranice NPR hranice ochranného pása NPR klad listů 1: Mapový podklad: Katastrální apa ČÚZK Praha

77 111 Plán péče NPR příloha M Katastrální apa s vyznačení úzeí hranice NPR hranice ochranného pása NPR klad listů 1: Mapový podklad: Katastrální apa ČÚZK Praha

78 114 Plán péče NPR příloha M Katastrální apa s vyznačení úzeí hranice NPR hranice ochranného pása NPR klad listů 1: Mapový podklad: Katastrální apa ČÚZK Praha

79 117 Plán péče NPR příloha M Katastrální apa s vyznačení úzeí hranice NPR hranice ochranného pása NPR klad listů 1: Mapový podklad: Katastrální apa ČÚZK Praha

80 120 Plán péče NPR příloha M Katastrální apa s vyznačení úzeí hranice NPR hranice ochranného pása NPR klad listů 1: Mapový podklad: Katastrální apa ČÚZK Praha

81 125 Plán péče NPR příloha M Katastrální apa s vyznačení úzeí hranice NPR hranice ochranného pása NPR klad listů 1: Mapový podklad: Katastrální apa ČÚZK Praha

82 128 Plán péče NPR příloha M Katastrální apa s vyznačení úzeí hranice NPR hranice ochranného pása NPR klad listů 1: Mapový podklad: Katastrální apa ČÚZK Praha

83 115 Plán péče NPR příloha M Katastrální apa s vyznačení úzeí hranice NPR hranice ochranného pása NPR klad listů 1: Mapový podklad: Katastrální apa ČÚZK Praha

84 126 Plán péče NPR příloha M Katastrální apa s vyznačení úzeí hranice NPR hranice ochranného pása NPR klad listů 1: Mapový podklad: Katastrální apa ČÚZK Praha

85 121 Plán péče NPR příloha M Katastrální apa s vyznačení úzeí hranice NPR hranice ochranného pása NPR klad listů 1: Mapový podklad: Katastrální apa ČÚZK Praha

86 132 Plán péče NPR příloha M Katastrální apa s vyznačení úzeí hranice NPR hranice ochranného pása NPR klad listů 1: Mapový podklad: Katastrální apa ČÚZK Praha

87 127 Plán péče NPR příloha M Katastrální apa s vyznačení úzeí hranice NPR hranice ochranného pása NPR klad listů 1: Mapový podklad: Katastrální apa ČÚZK Praha

88 130 Plán péče NPR příloha M Katastrální apa s vyznačení úzeí hranice NPR hranice ochranného pása NPR klad listů 1: Mapový podklad: Katastrální apa ČÚZK Praha

89 133 Plán péče NPR příloha M Katastrální apa s vyznačení úzeí hranice NPR hranice ochranného pása NPR klad listů 1: Mapový podklad: Katastrální apa ČÚZK Praha