o nehodovosti na pozemních komunikacích České republiky za rok 2010

Transkript

1 o ovosti na pozemních komunikacích České republiky za rok 2010 Policie ČR v roce 2010 šetřila y, při kterých bylo 753 osob usmrceno, osob těžce zraněno a osob lehce zraněno. Odhadnutá hmotná škoda dopravní policií na místě y je 4 924,987 mil. Kč. V porovnání s rokem 2009 zaznamenáváme pokles u všech základních ukazatelů, s výjimkou absolutního počtu, a sice: Nárůst zaznamenáváme v kategorii: počet o 707, tj. o 0,9% Pokles zaznamenáváme v kategorii: počet o 79 osob, tj. o 9,5% počet těžce zraněných o 713 osob, tj. o 20,2% počet lehce zraněných o osob, tj. o 9,1% odhad hmotné škody o 56,1 mil. Kč, tj. o 1,1%. Vývoj následků byl v roce 2010 příznivý, neboť zaznamenáváme další pokles počtu a zraněných osob. zůstal prakticky na stejné úrovni jako v roce 2009 a jeho pokles oproti období před rokem 2009 lze především přisoudit legislativní změně, která od 1. ledna 2009 změnila hranici povinnou pro hlášení y Policii z původních Kč na Kč. je v roce 2010, v porovnání od roku 1961, uprostřed padesátiletého období. Nejméně bylo šetřeno právě v roce ; v roce 1991 byla poprvé překročena hranice ( ), hranice padla v roce 1996 ( ) a nejvíce bylo Policií ČR šetřeno v roce Při porovnávání počtu v tomto období je nutné ale brát v úvahu legislativní změny upravující povinnost oznamování y Policii. osob v roce 2010 je od roku 1961 nejnižší. Druhý nejnižší počet byl v roce a na třetí příčce je rok 1986 se 768 usmrcenými. Nejvíce v tomto období bylo v roce osob, tzn. o osob více (o 57%), než v roce těžce zraněných osob je v roce 2010 nejnižší od roku 1961 a poprvé v tomto období klesl pod hranici Nejvíce těžce zraněných osob zaznamenáváme v roce osob, v porovnání s rokem 2010 představuje rozdíl téměř 70%. lehce zraněných osob je v porovnání od roku nejnižší; nejvíce lehce zraněných osob bylo v roce Nejméně lehce zraněných bylo v letech , , atd. Z porovnání jednotlivých období roku 2010 vyplývá, že počet osob, v porovnání s rokem 2009, byl nižší ve třech čtvrtletích (nejvyšší pokles zaznamenáváme

2 v prvním čtvrtletí o 59 osob, tj. o více jak 33 %). Pouze ve třetím čtvrtletí zaznamenáváme nepříznivý vývoj zvýšení o 23 osob, tj. o více jak 10%. rok 2010 rok 2009 rozdíl rozdíl v % I. čtvrtletí ,5% II. čtvrtletí ,8% III. čtvrtletí ,4% IV. čtvrtletí ,3% celkem ,5% Údaje v předcházející tabulce jsou zvýrazněny na následujícím grafu porovnání čtvrtletí roku 2009 a počet osob ROK 2010 ROK 2009 rozdíl I. čtvrtletí II. čtvrtletí III. čtvrtletí IV. čtvrtletí -19 Za posledních 50 let šetřila Policie ČR (tj. v průměru více jak 106,5 tisíce za rok) na pozemních komunikacích, při nichž bylo osob usmrceno (průměr osob ročně), osob bylo těžce zraněno (průměr osob ročně) a dalších osob bylo zraněno lehce (průměr osob za rok). V následující tabulce je uvedeno porovnání počtu a jejich následků za posledních 10 let. NEHODY A JEJICH NÁSLEDKY za posledních 10 let 2

3 ROK POČET NEHOD USMRCENO TĚŽCE ZRANĚNO LEHCE ZRANĚNO V roce 2010 šetřila Policie ČR v průměru každých 7 minut u, každých 24 minut a 16 vteřin byl při ě lehce zraněn člověk a každé 3 hodiny a 6 minut těžce. V průměru každých 11 hodin a 36 minut zemřel při ě člověk. 1. Viníci V následující tabulce je přehled o počtech a počtech osob podle sledovaných viníků, včetně podílu na celkovém počtu, resp. počtu osob, v roce PŘEHLED VINÍKŮ A ZAVINĚNÍ NEHOD Viník, zavinění y období rok 2010 v % v % Řidičem motorového vozidla ,3% ,6% Řidičem nemotorového vozidla ,9% ,6% z toho dětmi ,6% 0 0 Chodcem ,7% ,6% z toho dětmi ,0% 3 3 Jiným účastníkem ,2% 0 0 Závadou komunikace ,9% 0 0 Technickou závadou vozidla ,7% ,0% Lesní, domácí zvěří ,5% 1 1 Jiné zavinění ,4% ,0% Ze zavinili více jak 89,3% řidiči motorových vozidel a při těchto ách zemřelo 675 osob, což je 89,6% z celkového počtu. V porovnání s rokem 2009 je sice počet vyšší o 0,3%, ale počet je o 80 osob nižší. K největšímu relativnímu nárůstu počtu došlo u zaviněných závadou komunikace o téměř 46%. Méně zaviněných registrujeme u řidičů nemotorových vozidel, chodců a jiných účastníků. Pokles počtu nastal především u zaviněných řidiči motorových vozidel (o 80 osob), dále u zaviněných chodci (o 5 osob) a technickou závadou vozidla (o 1 osobu). Nárůst počtu zaznamenáváme u jiného zavi- 3

4 nění (o 5 osob) a u způsobených lesní a domácí zvěří a řidičem nemotorového vozidla shodně o 1 osobu. Z uváděných počtů zavinily děti cyklisté 204 (o 40 méně), při těchto ách nedošlo k usmrcení, ale 183 osob bylo zraněno (o 52 osob méně). Děti chodci zavinily 486 (o 32 více) a bilanci těchto představují 3 usmrcené děti (o 3 děti více) a 504 zraněných osob (o 54 osob více). V roce 2010 jsme zaznamenali případů (tj. necelých 17% z celkového počtu zaviněných řidič vozidel), kdy viník y z místa ujel. Přitom bylo 8 osob usmrceno a dalších 862 zraněno. těchto je vyšší o 893, počet je o 6 osob nižší a o 9 osob je nižší i počet zraněných. V následující tabulce je uvedena závažnost u vybraných druhů vozidel. Nejhorší ukazatel je u motocyklů, kde na připadá 47,5 osob. Průměrná hodnota tohoto ukazatele v České republice v roce 2010 představuje 9,97 osob připadajících na 1000 (v roce 2009 byla hodnota tohoto ukazatele 11,12). Pro porovnání uvádím, že u zaviněných chodci má tento ukazatel hodnotu 21,7. Druh vozidla závažnost moped 20,2 malý motocykl 26,3 motocykl 47,5 osobní automobil 11,6 nákladní automobil 8,8 autobus 5,2 traktor 17,7 tramvaj 18,6 jízdní kolo 22,4 V následující tabulce je uvedeno členění a počtu osob v závislosti na objemu válců osobních automobilů v roce Osobní automobily; objemová třída rok 2010 tj. % tj. % do 1 l 994 2,3 7 1,4-13 1,1 až 1, , ,2 12 1,5 až 1, , , až , ,1-42 nad 3 litry 684 1,6 6 1,2-1 byl nižší u tří nejnižších uvedených objemových kategorií. Ke zvýšení počtu došlo u kategorií 2 až 3 litry (o 970 ) a nad 3 litry (o 90 ). Méně osob zaznamenáváme u všech objemových kategoriích, pouze v kategorii 1,1 až 1,4 litru je zvýšení o 12 osob. Největší absolutní pokles je u zaviněných řidiči osobních automobilů objemové třídy 2 až 3 litry (o 42 osob, tj. o 34,4%). Ukazatel závaž- 4

5 nosti je nejvyšší u kategorie 1,1 až 1,4 litru (13,4 na ) a nejnižší u kategorie do 1 litru (7,0 ). V následující tabulce je uvedeno porovnání počtu a jejich následků podle roku výroby osobních automobilů. Z tabulky je patrný poměrně nízký počet zaviněných řidiči vozidel vyrobených před rokem 1990 a tento počet se v porovnání s rokem 2009 dále snížil o 47%. Rok výroby; za rok 2010, rozdíl před r nezjištěno Nejvyšší podíl na počtu osob (37%) mají řidiči osobních automobilů vyrobených v rozmezí let 1995 až Druhou nejčetnější skupinu pak tvoří y vozidel vyrobených v letech 2005 až 2009, jejichž řidiči se na počtu podílejí bezmála 21%. Závažnost (= počet připadajících na ) je nejvyšší u vozidel vyrobených v rozmezí let 1980 až 1984, kde dosahuje hodnoty 29,4 a u vozidel vyrobených v rozmezí let 1990 až 1994, kde dosahuje hodnoty 20,6 na 1000 (hodnota ukazatele je ovlivněna mj. i relativně nízkým počtem zaviněných ) a pak směrem k mladším vozidlům postupně klesá. Nejnižší hodnota je u vozidel vyrobených v roce 2005 až 2009 a v roce 2010 shodně 7,4 (tj. cca 64% průměrné hodnoty platné pro osobní auta u v roce 2010 (11,6). V další tabulce je uvedeno porovnání počtu a jejich následků, zaviněných řidiči osobních automobilů v závislosti na jejich věku. rok 2010 počet rozdíl do 18 let > nezjištěno Řidiči věkového rozmezí 25 až 34 let se podílejí necelými 29% na zavinění a více jak 24% na počtu při těchto ách. Další více jak 1/5 připadá na věkovou skupinu 35 až 44 let. V porovnání s rokem 2009 registrujeme více u zaviněných řidiči do 20 let věku a pak u věkové kategorie 35 až 44 let. Nejvyšší zá- 5

6 važnost byla u zaviněných řidiči věkové skupiny do 18 let ( 25,2 osob připadajících na ) a dále u věkové skupiny nad 64 let, kde hodnota tohoto ukazatele představuje 18,6. V následující tabulce je uvedeno členění a jejich následků u zaviněných řidiči nákladních automobilů podle hmotnostních kategorií. Nákladní automobily hmotnostní třída; rok 2010 počtu v % Usmrceno do 3,5 t ,7% 3,6 až 7,5 tun ,0% 7,6 až 11, ,4% nad 12 tun ,3% nezjištěno ,0% celkem ,9% z toho NA nad 3,5 t ,7% Nejvíce zavinili řidiči nákladních automobilů kategorie do 3,5 t (přes 43% z celkového počtu) a na jimi zaviněné y připadá 33 osob (tj. 35,5% z celkového počtu). Nejvíce pak připadá na kategorii nákladních automobilů nad 12 t 34 (tj. 36,6%). Řidiči nákladních automobilů kategorie nad 3,5 t zavinili celkem (téměř 55% z celkového počtu) a na jimi zaviněné y připadá 59 osob (tj. přes 63% z celkového počtu). byl vyšší v kategorii 3,6 t až 7,5 t (o 7 osob) a v kategorii nad 12 t (o 4 osoby). V následující tabulce je uvedeno členění a počtu osob v závislosti na objemu válců motocyklů v roce byl nižší u všech uvedených objemových kategorií, s výjimkou nejvyšší kubatury nad ccm (zvýšení o 13 ). Největší absolutní snížení počtu je u střední objemové třídy ( ccm), ale u této třídy evidujeme nejvyšší počet (25 osob, tj. o 4 osoby více, než v roce 2009). Více osob zaznamenáváme také u nejnižší objemové kategorie do 100 ccm (o 2 osoby). Motocykly; objemová třída; r Závažnost ; usmrceno na 1000 do 100 ccm , ccm , ccm ,7 0,86-1,25 l ,7 nad 1,26 litru ,6 Celkem ,1 Řidiči s cizí státní příslušností zavinili na území ČR (tj. 7,3% z počtu zaviněných řidiči). Při těchto ách přišlo o život 41 osob a dalších bylo zraněno. V porovnání s rokem 2009 zavinili cizinci o 243 více (tj. o 5,2%), počet byl o 23 osob nižší (o 35,9%) a počet zraněných byl nižší o 162 osob. Nejvíce těchto zavinili slovenští řidiči a při nich bylo usmrceno 11 lidí (o 4 méně, než v roce 2009), polští řidiči zavinili 667 a byly usmrceny 4 osoby 6

7 (o 4 osoby méně), následují y ukrajinských řidičů 599 a 9 osob (o 2 osoby méně), němečtí řidiči zavinili 594 a 6 osob bylo při nich usmrceno, vietnamští řidiči zavinili 391 (3 osoby usmrceny), rumunští řidiči zavinili 159 atd. Z důvodu technické závady vozidla bylo v roce 2010 zaviněno 480 (tj. 0,6% z celkového počtu ). Při těchto ách došlo k usmrcení 4 osob a dalších 117 osob bylo zraněno. Nejčastější příčinou bylo nesprávné uložení nákladu - celkem 100, na druhém místě v pořadí četnosti následuje jiná technická závada (např.: otevření přední kapoty, upadnutí výfuku, rozbití čelního skla apod.) 94, následuje defekt pneumatiky způsobený průrazem nebo náhlým únikem vzduchu - 79 (a 1 usmrcená osoba), z důvodu upadnutím kola evidujeme dalších 78 apod. K usmrcení došlo ještě u způsobených závadou provozní brzdy (37 a 2 usmrcené osoby) a u způsobených prasknutím závěsu kola (12 a 1 usmrcená osoba). Chodci zavinili celkem 1 243, z toho nejvíce zavinili muži 466 (tj. 37,5% z celkového počtu), děti zavinily 461 (tj. 37,1%) a ženy 257 (tj. 20,7%) a zbytek připadá na skupiny chodců. Při těchto ách zahynulo 27 osob, tj. o 5 osob méně, než v roce Pokles počtu chodců byl ovlivněn především snížením zaviněných muži (pokles o 41 ) a ženami (o 39 ). Naopak více zavinily děti (o 10 ). Nejtragičtější příčinou chodců v roce 2010 bylo neopatrné nebo náhlé vstoupení do vozovky z chodníku nebo krajnice 561 a zahynulo při nich 15 chodců, dalších 6 chodců zahynulo v důsledku nesprávného zhodnocení dopravní situace, 4 chodci zahynuli v důsledku špatného odhadu vzdálenosti (rychlosti) vozidla a blíže nespecifikovaného nesprávného chování chodce apod. Dalším specifikem chodců je vysoký počet zaviněných pod vlivem alkoholu, vždyť 201 chodců (viníků) bylo v době y pod vlivem alkoholu (tj. 16,2% - téměř každý 6. chodec - viník y). Při ách zaviněných řidiči motorových vozidel z důvodu neumožnění nerušeného a bezpečného přejití vozovky chodci ( nedání přednosti chodci ), přecházejícímu po vyznačeném přechodu, zahynulo v roce 2010 celkem 23 chodců (o 7 osob více, než v roce 2009). Nejhorší situace byla v roce 2002 a 2001, kdy zemřelo 32, respektive 30 chodců. Podrobnější porovnání je uvedeno v následující tabulce. rok počet usmrceno těžce zraněno lehce zraněno nezraněno V další tabulce je uveden počet s účastí chodce, které se staly na vyznačeném přechodu pro chodce, bez ohledu na to, kdo u zavinil a jaká byla její příčina. 7

8 rok počet usmrceno chodců Hlavní příčiny Počty a počty osob podle sledovaných hlavních příčin řidičů motorových vozidel jsou v níže uvedené tabulce. Hlavní příčina y období rok 2010 HLAVNÍ PŘÍČINY NEHOD ŘIDIČŮ MOTOROVÝCH VOZIDEL tj. % tj. % NEPŘIMĚŘENÁ RYCHLOST , ,3-89 NESPRÁVNÉ PŘEDJÍŽDĚNÍ ,3 37 5,5 6 NEDÁNÍ PŘEDNOSTI , ,9 10 NESPRÁVNÝ ZPŮSOB JÍZDY , ,3-7 Nejčastější hlavní příčinou zůstává stále nesprávný způsob jízdy, následuje nepřiměřená rychlost jízdy, které ale patří prvenství v počtu osob. Méně bylo zaviněno z důvodu nepřiměřené rychlosti a nesprávného předjíždění (o 4,7%, resp. o 6,7%) a naopak počet zaviněných z důvodu nesprávného způsobu jízdy vzrostl o 3,2%. Více registrujeme u hlavní příčiny nesprávné předjíždění (o 19,4%) a nedání přednosti (o 9,6%). V následujících tabulkách jsou uvedeny nejčetnější a nejtragičtější příčiny řidičů motorových vozidel. Pořadí DESET nejčetnějších příčin řidičů motorových vozidel; období leden až prosinec 2010 počet 1. řidič se plně nevěnoval řízení vozidla nepřizpůsobení rychlosti stavu vozovky nedodržení bezpečné vzdálenosti za vozidlem nesprávné otáčení nebo couvání jiný druh nesprávné jízdy nedání přednosti proti příkazu dopravní značky DEJ PŘEDNOST nepřizpůsobení rychlosti dopravně technickému stavu vozovky nezvládnutí řízení vozidla jízda po nesprávné straně vozovky, vjetí do protisměru vyhýbání bez dostatečné boční vůle Nejčetnější příčinou řidičů motorových vozidel v roce 2010 bylo opět nevěnování potřebné pozornosti řízení vozidla (18,3% z řidičů bezmála jedna pětina), nepřizpůsobení rychlosti stavu vozovky (12,5%), nedodržení bezpečné vzdálenosti za vozidlem (9,0%). Tyto tři příčiny tak představují bezmála 40% celkového počtu řidičů motorových vozidel. zaviněných byl vyšší v kategorii: 8

9 nepřizpůsobení rychlosti stavu vozovky o 747, vyhýbání bez dostatečné boční vůle o 616, řidič se plně nevěnoval řízení vozidla o 444 atd. zaviněných byl nižší v kategorii: nepřizpůsobení rychlosti dopravně technickému stavu vozovky o 897, nezvládnutí řízení vozidla o 384, nepřizpůsobení rychlosti vlastnostem vozidla a nákladu o 339, nedání přednosti proti příkazu dopravní značky DEJ PŘEDNOST o 233, nedání přednosti při odbočování vlevo o 153 atd. Jak vyplývá z další tabulky, nejtragičtější příčinou řidičů motorových vozidel v roce 2010 bylo nepřizpůsobení rychlosti dopravně technickému stavu vozovky (14,3% z celkového počtu při ách zaviněných řidiči), následují y zaviněné nevěnováním potřebné pozornosti řízení vozidla (13,0%) a jízda po nesprávné straně vozovky - vjetí do protisměru (12,9%) atd. Celkem pak na tyto tři nejtragičtější příčiny připadá přes 40% z celkového počtu osob. pořadí DESET nejtragičtějších příčin řidičů motorových vozidel; období leden až prosinec 2010 počet osob 1. nepřizpůsobení rychlosti dopravně technickému stavu vozovky řidič se plně nevěnoval řízení vozidla jízda po nesprávné straně vozovky, vjetí do protisměru nepřizpůsobení rychlosti stavu vozovky nepřizpůsobení rychlosti vlastnostem vozidla a nákladu nedání přednosti proti příkazu dopravní značky DEJ PŘEDNOST jiný druh nepřiměřené rychlosti nedání přednosti chodci na vyznačeném přechodu nezvládnutí řízení vozidla nepřizpůsobení rychlosti viditelnosti 21 osob byl vyšší u zaviněných z důvodu: nepřizpůsobení rychlosti viditelnosti o 6 osob, nedání přednosti chodci na vyznačeném přechodu o 6 osob, vjetí na nezpevněnou krajnici o 4 osoby atd. osob byl nižší u zaviněných z důvodu: nepřizpůsobení rychlosti dopravně technickému rychlosti stavu vozovky o 47 osob, nepřizpůsobení rychlosti vlastnostem vozidla a nákladu o 21 osob, nezvládnutí řízení vozidla o 11 osob, nepřizpůsobení rychlosti stavu vozovky o 9 osob, překročení předepsané rychlosti stanovené pravidly o 8 osob atd. 3. Nehody zaviněné pod vlivem alkoholu Policie ČR v roce 2010 eviduje zaviněných pod vlivem alkoholu (tj. 7,1% z celkového počtu), při kterých eviduje 102 osob (tj. 13,6% z celkového počtu) a dalších osob bylo zraněno. V porovnání s rokem 2009 je počet těchto nižší o 710 (tj. o 12,4%), počet je nižší o 21 osob (tj. o 17,1%) a počet 9

10 zraněných je nižší o 367 osob (tj. o 13,8%). Nejvyšší podíl těchto byl na území Zlínského a Plzeňského kraje (15,38%, resp. 10,81%). Nejvíce při těchto ách bylo na území krajů Středočeského, Moravskoslezského a Pardubického (shodně po 12 osobách). Nejvyšší podíl osob při těchto ách je v Plzeňském kraji 22,45%. Žádnou usmrcenou osobu při ách zaviněných pod vlivem alkoholu nevykazuje Karlovarský kraj. V následující tabulce je členění těchto podle výše zjištěné hodnoty. tj. % Alkohol - členění; rok 2010 Alkohol u viníka do , ,3 Alkohol u viníka 1 a více , ,7 Alkohol a drogy 14 0,3 1 1,0 Ve statistikách dopravních je dále vedeno 14, při kterých byla 1 osoba usmrcena a dalších 13 osob zraněno a kdy viník y byl současně pod vlivem alkoholu a drog. U dalších 151 zjistila Policie ČR u viníka y, že byl pod vlivem drog. Při těchto ách přišlo o život 14 osob a dalších 100 osob bylo zraněno. tj. % Nehody pod vlivem alkoholu, kraje; rok 2010 tj. % tj. % Praha 510 2,8 2 6,9 Středočeský 651 7, ,3 Jihočeský 282 9,9 5 6,9 Plzeňský , ,4 Ústecký 423 6, ,6 Královéhradecký 269 7, ,3 Jihomoravský 443 8,3 4 5,8 Moravskoslezský 625 8, ,1 Olomoucký 324 8,6 8 18,1 Zlínský ,3 4 10,5 Vysočina ,5 8 15,3 Pardubický 272 8, Liberecký 259 7,3 3 16,6 Karlovarský ,6 0 0 Česká republika , ,6 Z celkového počtu těchto připadá na řidiče osobních automobilů (- 699 ), na řidiče nákladních automobilů 312 (- 36 ), na cyklisty 532 (+ 10 ), na chodce 201 (- 2 y), na řidiče motocyklů 99 (- 16 ), na řidiče traktorů 35 (+ 23 ), na řidiče mopedů 15 (+ 1 a) atd. Nejvyšší podíl těchto je v kategorii řidičů jiných nemotorových vozidel tři z devíti (33%); u cyklistů, kteří pod vlivem alkoholu zavinili 29,9% z celkového počtu jimi zaviněných, následují chodci, kde tento podíl činí 16,2%, u řidičů mopedů má tento podíl hodnotu 15,2% apod. 4. Druhy 10

11 Nejčastějším druhem y byla srážka jedoucích vozidel (40,5% z celkového počtu ) a srážka s pevnou překážkou (22,4%). Poměrně vysoký je i počet končících srážkou s vozidlem zaparkovaným nebo odstaveným (17,7%) apod. V přiložené tabulce je uveden přehled o druzích a jejich smrtelných následcích. Druh y rok 2010 srážka s jedoucím vozidlem srážka s vozidlem zaparkovaným srážka s pevnou překážkou srážka s chodcem srážka s lesní zvěří srážka s domácím zvířetem srážka s vlakem srážka s tramvají havárie jiný druh y Nejvíce osob bylo při ách končících vzájemnou srážkou jedoucích vozidel (42,6% z celkového počtu osob). U tohoto druhu y je pak nejtragičtější čelní srážka jedoucích vozidel 166. Přes 24,8% z celkového počtu si vyžádaly y končící srážkou s pevnou překážkou a nejtragičtější bilanci mají kolize se stromem (115 ) a zdí nebo pevnou částí mostů, podjezdů (24 osob). Je nutné ještě připomenout y končící srážkou s chodcem (19% z počtu ), byť se na celkovém počtu podílejí jen 4,6%. Větší nárůst byl především u končících srážkou s vlakem nárůst o 13 osob a zvýšení je i u končících srážkou s vozidlem zaparkovaným (o 4 osoby) a s lesním zvířetem (o 1 osobu). 5. Časové rozložení V následující tabulce je uveden přehled o počtu a jejich následcích v jednotlivých dnech týdne v roce Den v týdnu období rok 2010 PONDĚLÍ ÚTERÝ STŘEDA ČTVRTEK PÁTEK SOBOTA NEDĚLE I v roce 2010 šetřila Policie ČR nejvíce v silničním provozu v pátek a druhým nejhorším dnem jsou pondělky. Ve třech dnech týdne (úterý, čtvrtek a neděle) zaznamenáváme méně, než v roce 2009 a největší absolutní snížení bylo u počtu nedělních (o 409). Naopak k největšímu nárůstu došlo u pátečních (o 869) a pondělních (o 221). 11

12 Nejvíce obětí na lidských životech si vyžádaly sobotní y, při kterých zahynulo 123 osob a velmi vysoký počet připadá i na páteční a nedělní y. Znamená to také, že na dobu víkendu (tj. pátek až neděle) připadá bezmála polovina (352 osob, tj. přes 46,7%) z celkového počtu osob v roce Ve všech dnech týdne (s výjimkou středy, kdy došlo k nárůstu o 1 osobu) bylo méně a největší absolutní snížení bylo u sobotních (o 35 osob) a čtvrtečních (o 20 osob). Nejtragičtějším měsícem roku 2010 byl červenec, kdy na komunikacích zahynulo 103 osob (tj. o 28 osob více, než v roce 2009, tj. o 37,3%). Oproti roku 2009 bylo více při ách v listopadu (o 21 osobu, tj. o 32,3%), v září (o 3 osoby) a v březnu a v červnu (shodně o 2 osoby). V dalších sedmi měsících došlo ke snížení počtu a největší snížení zaznamenáváme v lednu (o 39 osob, tj. o 50%), v prosinci (o 28 osob, tj. o 41,2%) a v únoru (o 22 osob, tj. o 42,3%). Porovnání měsíců je v následující tabulce. ROK 2010 ROK 2009 rozdíl tj. % LEDEN ,0% ÚNOR ,3% BŘEZEN ,3% DUBEN ,3% KVĚTEN ,3% ČERVEN ,5% ČERVENEC ,3% SRPEN ,7% ZÁŘÍ ,2% ŘÍJEN ,4% LISTOPAD ,3% PROSINEC ,2% Celkem ,5% Únorový počet 30 osob je nejnižší měsíční počet od roku 1990, když nejvíce za měsíc v tomto období bylo v prosinci osob. V roce 2010 v průměru denně zahynulo při ách 2,06 osob, tj. o 0,22 osoby méně, než v roce Nejpříznivější ukazatel byl v únoru, kdy na jeden den připadalo jen 1,07 usmrcené osoby a naopak nejhorší byl červenec na jeden den připadalo v průměru 3,32 usmrcené osoby) a listopad - na jeden den v průměru 2,87 usmrcené osoby. Na pak připadalo 9,97 osob, tj. o 1,15 osoby méně, než v roce Březnový a pak květnový až zářijový počet byl vyšší, než v roce 2009 a více bylo i v listopadu. Zatím nejvíce šetřila Policie ČR v červnu (6 788 ). POČET NEHOD ROK 2009 ROK 2010 rozdíl tj. % LEDEN ,2% ÚNOR ,4% BŘEZEN ,6% DUBEN ,1% KVĚTEN ,2% ČERVEN ,6% 12

13 ČERVENEC ,8% SRPEN ,4% ZÁŘÍ ,8% ŘÍJEN ,9% LISTOPAD ,2% PROSINEC ,9% CELKEM ,9% Nejhorším dnem roku 2010 bylo pondělí 29. listopadu, kdy Policie šetřila 453. Hodně ový byl i pátek 8. a čtvrtek 28. ledna, kdy Policie ČR šetřila 359, resp. 350 apod. Nejméně policie šetřila v neděli 7. února (77 ) a v neděli 14. února (82 ). V průměru šetřila policie denně 207 a nejvyšší denní průměr byl zatím v červnu a v listopadu (shodně 226 denně). Nejvíce policií evidovaných pod vlivem alkoholu připadá na sobotu 14. srpna (42 ); následuje sobota 17. července (40 ), sobota 1. května a sobota 9. října ( shodně 38 ) apod. Nejméně těchto připadá na 6 dní, kdy shodně evidujeme 3 y. Nejtragičtějším dnem roku 2010 byl pátek 9. července, kdy zemřelo 12 účastníků silničního provozu. Dalšími tragickými dny byl pátek 2. července a čtvrtek 4. listopadu, kdy zemřelo shodně 9 lidí. 8 lidí zemřelo v úterý 29. června a v neděli 10. října, 7 lidí pak v neděli 17. července, ve středu 15. září a v pondělí 22. listopadu. Dále zaznamenáváme celkem deset dní, kdy během jednoho dne zahynulo 6 osob, šestnáct dní s 5 usmrcenými a 25 dní se 4 usmrcenými. V tomto období zaznamenáváme 66 dní, kdy při ách nebylo zaznamenáno úmrtí zúčastněných osob (o 18 dnů více, než v roce 2009). Nejvíce takovýchto dnů bylo v lednu 11, v únoru, v květnu a v prosinci shodně po 9. Nejméně nulových dnů bylo v říjnu 1 a v září 2. Podle dnů v týdnu připadlo nejvíce těchto dnů na pátky 12, čtvrtky a neděle shodně po 11, pouze 7 těchto dnů je sobota. Nejvíce při ách zaviněných pod vlivem alkoholu bylo v neděli 22. srpna (4 osoby) a v sobotu 29. května (3 osoby). 6. Místa Z počtu šetřených policií bylo 28,5% mimo obce a na tyto y dále připadá: 65,5% z celkového počtu, 46,1% z celkového počtu těžce zraněných, 42,4% z celkového počtu lehce zraněných, 44,3% z celkového odhadu hmotných škod a 28,3% zaviněných pod vlivem alkoholu. V přiložené tabulce je uvedeno členění a jejich následků podle místa, tj. zda k ě došlo v obci, mimo obec nebo na dálnici. Index představuje porovnání s rokem 2009 (rok 2009= 100%). MÍSTA NEHOD Místo y období rok 2010 těžce zraněných lehce zraněných Hmotná škoda v mil. Kč V OBCI ,10 Index rok 2009=100% 103,1 88,1 82,0 92,6 99,0 13

14 MIMO OBEC ,88 Index rok 2009=100% 96,0 91,8 77,4 88,7 98,7 z toho DÁLNICE ,1 Index rok 2009=100% 125,9 104,2 67,1 109,5 125,5 V obci je vyšší: počet o 1 603; je nižší: počet o 35 osob, počet těžce zraněných o 333 osob a počet lehce zraněných o osob odhad hmotných škod o 26,5 mil. Kč; Mimo obec - je nižší: počet o 896, počet o 44 osob, počet těžce zraněných o 380 osob, počet lehce zraněných o osob a odhad hmotných škod (o 29,6 mil. Kč); Na dálnici- je vyšší: počet o 520, počet o 1 osobu, počet lehce zraněných o 47 osob a odhad hmotných škod (o 87,2 mil. Kč); je nižší: počet těžce zraněných o 23 osob; V následující tabulce je uveden vývoj počtu osob při ách v obci a mimo obec za posledních 10 let. osob v obci a mimo obec, vývoj za posledních 10 let Rok počet osob v obci počet osob mimo obec osob v obci i mimo obec v roce 2010 je v období posledních 10 let nejnižší. Nejvíce (v tomto období) při ách v obci bylo v roce 2002 a pro y mimo obec byl nejtragičtější rok 2003, kdy zahynulo 833 osob. Podle druhu komunikace pak policie šetřila nejvíce na místních komunikacích (31% z celkového počtu ), v pořadí četnosti následují vybrané komunikace velkých měst (19%) a silnice I. třídy (přes 16%), apod. Pokles počtu zaznamenáváme jen na silnicích I. až III. třídy. Druh komunikace druh komunikace období rok 2010 Dálnice Silnice I.třídy Silnice II.třídy Silnice III.třídy Komunikace sledovaná Komunikace místní

15 Účelová komunikace Přesně 38% z celkového počtu osob připadá na y na silnicích I. třídy, téměř 24% na silnice II. třídy, necelých 18% na silnice III. třídy atd. Z celkového počtu připadá na dálnici 3,3% a stejným podílem se tyto y podílejí i na počtu osob. V porovnání s loňským obdobím bylo více jen na místních komunikacích (o 39%) a na dálnicích (o 4,2%). Při ách bylo v roce 2010 usmrceno celkem 151 chodců (o 6 méně, než v roce 2009), z toho 141 při srážce vozidla s chodcem. Z uvedeného počtu chodců (141 osob) připadá na noční y 74 - o 25 osob méně. Na noční y tak připadá 52,5% z počtu chodců a tento podíl je v porovnání s rokem 2009 nižší o 13 procentních bodů. Při denních ách zahynulo celkem 67 chodců, tj. o 15 chodců více. V tabulce je členění počtu chodců podle druhu komunikace a denní doby, včetně podílu počtu chodců připadajících na noční dobu. druh komunikace rok 2010 celkem v noci ve dne tj.% v noci Dálnice ,7% Silnice I.třídy ,0% Silnice II.třídy ,0% Silnice III.třídy ,0% Komunikace sledovaná ,5% Komunikace místní ,1% Účelová komunikace ,0 % Celkem ,5% Při ách mimo obec bylo v roce 2010 usmrceno 54 chodců (o 7 osob více), z toho 39 chodců při ách v noční době (tj. přes 72%!!!!) - převážně na silnicích I. a II. třídy (27, resp. 8 chodců), ale také na dálnicích (2 usmrcení především se jedná o řidiče při opravě vozidel apod.). Celkově připadá nejvíce obětí chodců na silnice I. třídy - 53 chodců, z toho 35 v noci; na silnicích II. třídy bylo usmrceno 25 chodců (z toho 16 v noční době), na sledovaných komunikacích ve velkých městech bylo usmrceno 26 chodců (z toho 10 v noční době), na místních komunikacích zahynulo 23 chodců, z toho 6 v noční době apod. 7. Územní členění Podíl jednotlivých krajů, na ovosti v ČR a porovnání s rokem 2009 je v následující tabulce. Nejvíce šetřila policie na území hl.m. Prahy a Středočeského kraje, nejméně pak na území Karlovarského a Zlínského kraje. NEHODY V KRAJÍCH 15

16 K r a j období rok 2010 v % v % Hl.m. Praha ,7% 29-27,5% -11 Středočeský ,7% ,5% -18 Jihočeský ,6% 72-2,7% -2 Plzeňský ,6% 49-19,7% -12 Ústecký ,2% 60-16,7% -12 Královéhradecký ,1% 57 7,5% 4 Jihomoravský ,1% 70-13,6% -11 Moravskoslezský ,8% 71-23,7% -22 Olomoucký ,7% 45-11,8% -6 Zlínský ,0% 40-7,0% -3 Vysočina ,7% 52 52,9% 18 Pardubický ,1% 60 27,7% 13 Liberecký ,5% 18-28,0% -7 Karlovarský ,0% 24-29,4% -10 byl vyšší na území hl.m. Prahy (o ) a dále v kraji Jihomoravském (o ), Královéhradeckém (o 5 ) a v kraji Vysočina (o 547 ). Největší relativní zvýšení pak zaznamenáváme na území Jihomoravského kraje o 55,1%. byl vyšší v kraji Vysočina (o 18 osob), v kraji Pardubickém (o 13 osob) a v kraji Královéhradeckém (o 4 osoby). 8. Nehody v jednotlivých okresech Nejvíce bylo na území okresu Ostrava (2 713 ), následuje okres Brno město (2 391 ), Olomouc (1 812 ), Liberec (1 632 ), Praha východ (1516 ) atd. Nejméně bylo na území okresu Rokycany (156 ), Prachatice (186 ), Znojmo (241 ), Strakonice (265 ), Písek (292 ), atd. Pro porovnání není zohledněn počet na území hl. m. Prahy vzhledem k atypickému (policejnímu) územnímu členění. K poklesu počtu došlo na území 52 okresů a největší absolutní snížení bylo na území okresů: Litoměřice o 343 Ostrava o 326 Česká Lípa o 305 Teplice o 259 Příbram o 212 Kladno o 205 Na území zbývajících okresů, s výjimkou Tachova kde se počet nezměnil, zaznamenáváme více a největší absolutní nárůst byl na území okresů: Brno město o Praha 2 o 592 Praha 1 o 567 Brno venkov o 499 Jihlava o

17 Vyškov o 202 Žďár n. Sázavou o 166 Největší relativní pokles počtu šetřených zaznamenáváme na území okresu Rokycany (o 37,8%), Strakonice (o 28,2%), Litoměřice (o 24,1%), Česká Lípa (o 23,9%), Příbram (o 21%) atd. Největší relativní nárůst počtu byl na území okresu Brno město (o 119,4%), Jihlava (o 77,3%), Vyškov (o 64,1%), Brno venkov (o 58,2%), Žďár nad Sázavou (o 35,5%), Pelhřimov (o 30,9%), Písek (o 23,7%) atd. Nejméně bylo při ách na území okresů: Jeseník 1 osoba Hodonín 3 osoby Kroměříž 3 osoby Sokolov 3 osoby atd. Nejvíce v roce 2010 bylo při ách na území okresů: Pardubice 24 osob Hradec Králové 20 osob Olomouc 20 osob Benešov 18 osob Písek 18 osob Karviná 18 osob Ostrava 18 osob atd. Největší absolutní nárůst počtu osob (zvýšení zaznamenáváme na území 32 okresů a ve čtyřech okresech zůstal počet na úrovni roku 2009), v porovnání s rokem 2009, zaznamenáváme na území okresů: Trutnov o 10 osob Karviná o 10 osob Zlín o 9 osob Pelhřimov o 7 osob Svitavy o 7 osob Kolín o 6 osob Písek o 6 osob Benešov o 5 osob Jindřichův Hradec o 5 osob Chomutov o 5 osob Brno město o 5 osob Pardubice o 5 osob atd. K největšímu absolutnímu poklesu počtu došlo na území okresů: Hodonín o 12 osob Kladno o 11 osob Frýdek-Místek o 11 osob Opava o 11 osob České Budějovice o 9 osob Kroměříž o 9 osob Brno venkov o 8 osob 17

18 Příbram o 7 osob Klatovy o 7 osob Děčín o 7 osob Litoměřice o 7 osob Nový Jičín o 7 osob Nejvíce zaviněných účastníky silničního provozu pod vlivem alkoholu bylo v roce 2010 na území okresů: Olomouc 149 Ostrava 144 Frýdek-Místek 140 Brno město 138 Karviná 118 Liberec 99 Ústí n.orlicí 97 Zlín 96 Nejméně těchto bylo na území okresů: Kutná Hora 16 Rokycany 24 Písek 25 Strakonice 25 Jeseník 25 Prachatice 29 Most 30 Nejvíce osob u zaviněných účastníky silničního provozu pod vlivem alkoholu bylo v roce 2010 na území okresů: Trutnov 7 osob Ústí n.orlicí 6 osob Benešov 4 osoby Ústí n.labem 4 osoby Olomouc 4 osoby Vsetín 4 osoby Pardubice 4 osoby Domažlice 3 osoby Plzeň jih 3 osoby Ostrava 3 osoby Přerov 3 osoby Havlíčkův Brod 3 osoby Ve 30 okresech nedošlo při těchto ách k usmrcení. Největší absolutní nárůst počtu osob u zaviněných pod vlivem alkoholu (v porovnání s rokem 2009) zaznamenáváme na území okresů (zvýšení registrujeme na území 29 okresů a na území 17 okresů byl počet na úrovni roku 2009): Trutnov o 6 osob Ústí n.orlicí o 6 osob Benešov o 4 osoby Ústí n.labem o 3 osoby Mělník o 2 osoby Domažlice o 2 osoby 18

19 Plzeň jih o 2 osoby Brno město o 2 osoby Olomouc o 2 osoby Vsetín o 2 osoby Jihlava o 2 osoby Svitavy o 2 osoby Největší absolutní pokles počtu osob u zaviněných pod vlivem alkoholu (v porovnání s rokem 2009) zaznamenáváme na území okresů: 9. Souhrnné následky Louny o 5 osob Brno venkov o 5 osob Česká Lípa o 5 osob Klatovy o 4 osoby Opava o 4 osoby Příbram o 3 osoby Rakovník o 3 osoby Hodonín o 3 osoby Frýdek-Místek o 3 osoby Kroměříž o 3 osoby Pardubice o 3 osoby Karlovy Vary o 3 osoby Policie ČR v roce 2010 šetřila celkem , při kterých bylo 753 lidí usmrceno, z toho bylo: 276 řidičů osobních automobilů 151 chodců 111 spolujezdců v osobních automobilech 80 řidičů motocyklů 70 cyklistů 33 řidičů nákladních automobilů 10 spolujezdců v nákladních automobilech 9 spolujezdců na motocyklech 4 řidiči mopedů 3 řidiči malých motocyklů 2 řidiči traktorů 2 spolujezdci na traktorech 1 řidič autobusu 1 řidič pojízdného pracovního stroje. V porovnání s rokem 2009 byl vyšší počet v kategorii: řidič nákladního automobilu o 5 osob, spolujezdec na motocyklu o 5 osob, řidič motocyklu o 4 osoby, spolujezdec na traktoru o 2 osoby, řidič mopedu o 1 osobu, řidič traktoru o 1 osobu. 19

20 Méně bylo v kategorii: řidič osobního automobilu o 44 osob, spolujezdec v osobním automobilu o 37 osob, spolujezdec v nákladním automobilu o 4 osoby, cyklista o 2 osoby, řidič malého motocyklu o 2 osoby, chodec o 6 osob, řidič autobusu o 1 osobu, cestující v autobuse o 1 osobu. Nejvíce osob bylo ve věkové kategorii nad 64 let (zahynulo 144 osob), následuje kategorie 25 až 34 let (138 osob), dále kategorie 35 až 44 let (zahynulo 125 osob), dále kategorie 45 až 54 let zahynulo 100 osob, v kategorii 55 až 64 zahynulo 86 osob, v kategorii 21 až 24 let zahynulo 70 osob, v kategorii 18 až 20 let zahynulo 50 osob atd. V porovnání s rokem 2009 byl vyšší počet v kategorii 18 až 20 let (o 10 osob), v kategorii nezjištěný věk (o 7 osob), v kategorii 15 až 17 let (o 6 osob), v kategorii nad 64 let (o 3 osoby) apod. Naproti tomu pokles počtu osob je především u věkové kategorie: 35 až 44 let 25 až 34 let 45 až 54 let 21 až 24 let 55 až 64 let o 30 osob o 28 osob o 19 osob o 18 osob o 11 osob apod. Souhrnně lze konstatovat, že osoby mladší 35 let představují více jak 38% z celkového počtu při ách v roce Z celkového počtu 753 osob při ách v silničním provozu v roce 2010 bylo 17 dětí (o 3 děti více, než v roce 2009). Z toho bylo: 6 dětí chodců (o 1 dítě více než v roce 2009); 1 dítě spolujezdec v traktoru (o jedno dítě více) 10 dětí v osobních automobilech (o 2 děti více, než v roce 2009), z toho 1 nepřipoutaný řidič 1 nepřipoutaný spolujezdec na předním sedadle 2 připoutaní spolujezdci na zadním sedadle 5 sedících vzadu v dětské sedačce 1 sedící vzadu a vozidlo nevybaveno dětskou sedačkou. V roce 2010 nezaznamenáváme usmrcení v kategorii dítě cyklista (na rozdíl od roku 2009, kdy zahynulo 1 dítě cyklista). V porovnání s rokem 2009 zaznamenáváme nárůst počtu u následujících kategorií viníků : jiné zavinění o 5 osob řidič motocyklu o 5 osob řidič nákladního automobilu s přívěsem o 4 osoby řidič osobního automobilu s přívěsem o 3 osoby 20

21 řidič tramvaje o 3 osoby cyklista o 2 osoby řidič nákladního automobilu s návěsem o 1 osobu způsobeno lesní zvěří o 1 osobu řidič traktoru o 1 osobu řidič malého motocyklu o 1 osobu. Méně bylo v kategorii: řidič osobního automobilu sólo o 46 osob spolujezdec v osobním automobilu o 38 osob chodec o 6 osob spolujezdec v nákladním automobilu o 5 osob řidič malého motocyklu o 2 osoby cyklista o 2 osoby řidič nákladního automobilu sólo o 1 osobu řidič autobusu o 1 osobu cestující v autobusu o 1 osobu. Negativní trendy v porovnání s rokem 2009 zaznamenáváme nárůst počtu u následujících položek statistiky : u, které se staly na náledí, ujetém sněhu u, které se staly na místních komunikacích u zaviněných pod vlivem drog u, které se staly v denní dob, zhoršená viditelnost u, které skončily srážkou s vlakem u zaviněných nedáním přednosti u zaviněných nesprávným předjížděním u, které skončily srážkou se zaparkovaným vozidlem u, které skončily požárem vozidla (o 28 osob) (o 23 osob) (o 14 osob) (o 14 osob) (o 13 osob) (o 10 osob) (o 6 osob) (o 4 osoby) (o 3 osoby) apod. Pozitivní trendy významnější snížení počtu osob nastalo u následujících položek statistiky : u zaviněných nepřiměřenou rychlostí jízdy u, které se staly v noční době u, které se staly na mokrém povrchu vozovky u zaviněných řidiči osobních automobilů sólo u, které se staly mimo obec u, které se staly na silnicích I. třídy u, které skončily srážkou s pevnou překážkou u, které se staly v sobotu u, které se staly v obci u zaviněných řidiči vozidel registrovaných mimo ČR u, které skončily srážkou s jedoucím vozidlem u, které se staly na silnicích II. třídy u zaviněných (evidovaných) pod vlivem alkoholu u, které skončily havárií u zaviněných řidiči nákladních automobilů sólo (o 89 osob) (o 79 osob) (o 73 osob) (o 65 osob) (o 44 osob) (o 39 osob) (o 39 osob) (o 35 osob) (o 35 osob) (o 27 osob) (o 26 osob) (o 22 osob) (o 21 osob) (o 21 osob) (o 20 osob) 21

22 u, které se staly ve čtvrtek u, které se staly na silnicích III. třídy u, které skončily srážkou s chodcem (o 20 osob) (o 18 osob) (o 8 osob) apod. 10. Závěr V období od roku 1990 zaznamenáváme 11 let, kdy počet byl vyšší, než v roce předchozím a největší rozdíl byl v roce 1990, kdy počet byl vyšší o 259 osob (v porovnání s rokem 1989). Nejnižší zvýšení registrujeme v roce 1996 (o 2 osoby více, než v roce 1995) a v roce 2003 (zvýšení o 5 osob v porovnání s rokem 2002). Na druhé straně v tomto 21 letém období zaznamenáváme 10 let, kdy počet byl, v porovnání s rokem předchozím, nižší. Zatím největší pokles zaznamenáváme v roce 1998 (o 207 osob méně, než v roce 1997). Snížení počtu v roce 2010 představuje 79 osob a tj. druhé nejmenší snížení (po roce 1993 (pokles o 40 osob). Přesto lze rok 2010 hodnotit jako velmi příznivý, neboť počet osob je za posledních 50 let nejnižší, když o 13 osob překonal dosud nejlepší rok 1987 (766 ). Nejvíce za toto období bylo v roce osob. Pokles počtu osob zaznamenáváme prakticky u všech kategorií viníků, s výjimkou zaviněných dětmi chodci (zvýšení o 3 usmrcené osoby), jiným zaviněním (o 5 osob) a cyklisty (o 1 osobu). Velmi nepříznivý vývoj byl u zaviněných pod vlivem drog, kde počet osob (14 osob) je v dosavadní historii statistiky nejvyšší. Nepříznivý byl i vývoj následků u kategorie nad 64 let, kdy se tato kategorie stává nejtragičtější (zahynulo 144 osob starších 64 let, tj. bezmála 1/5 z celkového počtu). Z celkového počtu obětí (753 osob) představují řidiči osobních automobilů více jak 36%, chodci více jak 1/5, spolujezdci v osobních automobilech necelých 15%, řidiči (včetně spolujezdců) jednostopých motorových vozidel necelých 13%, cyklisté více jak 9% apod. Největší absolutní pokles počtu byl v kategorii řidič osobního automobilu sólo (o 46 osob) a spolujezdec v osobním automobilu (o 38 osob). Poznámka: Počty a zraněných osob odpovídají stavu zjištěném do 24 hodin po ě. V Praze dne 7. února 2011 Zpracoval : pplk. Petr Sobotka a ing.josef Tesařík, telefon: Ředitelství služby dopravní policie Policejního prezidia ČR 22