Plán péče. o přírodní památku PASTVIŠTĚ U OKOUNOVA. na období návrh

Transkript

1 Plán péče o přírodní památku PASTVIŠTĚ U OKOUNOVA na období návrh

2 1. Základní údaje o zvláště chráněném území 1.1 Základní identifikační údaje evidenční číslo: kategorie ochrany: název území: údaje o vyhlášení: zatím nepřiděleno přírodní památka Pastviště u Okounova přírodní památka bude vyhlášena Nařízením Ústeckého kraje 1.2 Údaje o lokalizaci území kraj: okres: obec s rozšířenou působností: obec: katastrální území: Ústecký kraj Chomutov Kadaň Okounov Okounov 1.3 Překryv území s jinými chráněnými územími národní park:... chráněná krajinná oblast:... jiný typ chráněného území:... Natura 2000 ptačí oblast: evropsky významná lokalita: CZ Doupovské hory CZ Doupovské hory Příloha č. M1: Orientační mapa s vyznačením území 1.4 Vymezení území podle současného stavu katastru nemovitostí Zvláště chráněné území: Katastrální území: Okounov Číslo parcely podle KN Druh pozemku podle KN Způsob využití pozemku podle KN Číslo listu vlastnictví Výměra parcely celková dle KN (m 2 ) Výměra parcely v ZCHÚ (m 2 ) 193/4 trvalý travní porost ostatní plocha neplodná půda trvalý travní porost /1 ostatní plocha neplodná půda trvalý travní porost Celkem Ochranné pásmo: Ochranné pásmo je vyhlášeno podél severní hranice mezi územím přírodní památky a cestou. Katastrální území: Okounov

3 Číslo parcely podle KN Druh pozemku podle KN Způsob využití pozemku podle KN Číslo listu vlastnictví Výměra parcely celková dle KN (m 2 ) Výměra parcely v ZCHÚ (m 2 ) 459/2 ostatní plocha neplodná půda /3 ostatní plocha neplodná půda Celkem 596 Příloha č. M2: Katastrální mapa se zákresem ZCHÚ a jeho ochranného pásma 1.5 Kategorie IUCN III. - přírodní památka. 1.6 Předmět ochrany ZCHÚ Předmětem ochrany je skalnaté návrší bývalého obecního pastviště se stanovišti polopřirozených suchých trávníků a facií křovin na vápnitých podložích (Festuco-Brometalia) a extenzivních sečených luk nížin a podhůří, pro které byla vyhlášena evropsky významná lokalita Doupovské hory (CZ ), s výskytem vzácných druhů rostlin např. koniklec luční český (Pulsatilla pratensis subsp. bohemica), smil písečný (Helichrysum arenarium), třešeň křovištní (Prunus fruticosa) a živočichů např. pabourovec pampeliškový (Lemonia taraxaci). 1.7 Cíl ochrany Cílem ochrany je zachování a zlepšení přírodovědné hodnoty výslunných strání a skalní stepi na návrší u obce Okounov, udržení příznivých podmínek pro výskyt zvláště chráněných druhů rostlin koniklec luční český (Pulsatilla pratensis subsp. bohemica), smil písečný (Helichrysum arenarium) a podpora výskytu bezobratlých živočichů - např. pabourovce pampeliškového (Lemonia taraxaci), vázaných na tento biotop. Dále je cílem podpora populace třešně křovité (Prunus fruticosa). Pro naplnění cíle je potřeba obnovit tradiční péči o lokalitu (pastva, případně seč) a pozastavit vývojové procesy, které z důvodu upuštění od pastvy a zvýšení úživnosti lokality vlivem atmosférických depozic dusíku vedou k zarůstání bezlesých strání dřevinami a vymizení uvedených zvláště chráněných druhů rostlin.

4 2. Charakteristika zvláště chráněného území, přírodní poměry 2.1 Stručný popis území a charakteristika jeho přírodních poměrů Vrch Pastviště (Holý kopec, 440 m.n.m, dříve též Himmel Berg, Kraví hora) je nevysoký, ale výrazný hřbítek na jihovýchodním okraji obce Okounov. Leží na severním okraji třetihorního neovulkanického komplexu Doupovských hor, v širokém údolí řeky Ohře. Jde o výrazné návrší s prudkými svahy. Hřeben probíhá ve směru SZ JV a místy na povrch vystupují drobné čedičové skalky. Některé ze skalek jeví známky sloupcovitého rozpadu čediče. Na severním úpatí je patrný opuštěný menší lom, nepatrné známky těžby kamene lze vidět také na různých místech hřebene. Lokalita představuje tradiční obecní pastviště, na kterém se vlivem dlouhodobého vypásání vyvinula stepní vegetace se zastoupením rostlin extrémně chudých stanovišť. V té době vrch býval úplně bez keřové a stromové vegetace. Ta se zde rozšířila až se zánikem tradičního hospodaření v 50. letech minulého století. Svahy Pastviště jsou v současné době kryty mladým řídkým listnatým lesem (nejedná se však o lesní pozemky) a vysokou keřovitou vegetací (SV svah). Geologie Území leží v regionu krušnohorského krystalinika, ze kterého vystupují rozptýlené alkalické vulkanity, jako je návrší Pastviště. Horninové podloží je tvořeno vulkanickou až subvulkanickou horninou analcimitem terciérního stáří. (zdroj: Česká geologická služba, Pedologie Půdní pokryv je tvořen kambizemí, která je dominantním půdním typem na bazických vulkanických horninách. Je zde zastoupena eutrofním, na živiny bohatším subtypem. Hnědnutí půdního profilu je výsledkem zvětrávání minerálů, spojeným se vznikem barvících látek, zejména oxidy Fe, Mn a Al. Půdy jsou na svazích mělké, v terénních prohlubních a plošinách hlubší. (zdroj: Česká geologická služba, Klimatické poměry Klimaticky (E. Quitt in Tolazs & al. 2007) je oblast řazena do mírně teplé oblasti MT7. Vybrané klimatické ukazatele zájmového území jsou uvedeny v tabulce: Klimatické charakteristiky Hodnota Počet letních dnů Počet dnů s průměrnou teplotou 10 C a více Počet mrazových dnů Počet ledových dnů Průměrná teplota v lednu -2-3 Průměrná teplota v červenci Průměrná teplota v dubnu 6 7

5 Průměrná teplota v říjnu 7 8 Průměrný počet dnů se srážkami 1 mm a více Srážkový úhrn ve vegetačním období Srážkový úhrn v zimním období Počet dnů se sněhovou pokrývkou Počet dnů zamračených Počet dnů jasných Fytogeografie Bioregion: 1.13 Doupovský Fytogeografické členění: 1. Doupovská pahorkatina Přírodní lesní oblast: 4. Doupovské hory Potenciální přirozená vegetace území Potenciální přirozená vegetace představuje rostlinný pokryv, který by se vytvořil v určitém území bez jakékoliv činnosti člověka. V dané oblasti by převládala černýšová dubohabřina (Melampyro nemorosi-carpinetum) (zdroj: NEUHÄUSLOVÁ, 1998) Přírodní biotopy název biotopu T3.4 D Širokolisté suché trávníky bez význačného výskytu vstavačovitých 6210 Polopřirozené suché trávníky a facie křovin na vápnitých podložích (Festuco-Brometalia) T1.1 Mezofilní ovsíkové louky T3.1 Skalní vegetace s kostřavou sivou (Festuca pallens) podíl plochy popis biotopu v ZCHÚ (%) 20 % Zapojené až mezernaté trávníky s dominancí válečky prapořité (Brachypodium pinnatum), případně sveřepu vzpřímeného (Bromus erectus) a s výrazným zastoupením kostřavy žlábkaté (Festuca rupicola). Druhově bohaté, s množstvím širokolistých vytrvalých bylin. 20 % Louky nížin a pahorkatin s dominantním ovsíkem vyvýšeným (Arrhenatherum elatius) nebo podhorské louky, s hojným výskytem širokolistých, na živiny náročnějších bylin. 10 % Otevřené trávníky skalnatých svahů s kostřavou sivou, česnekem chlumním horským a dalšími druhy suchých trávníků s širší ekologickou amplitudou, např. mařinka psí, hvozdík kartouzek pravý, pryšec chvojka a mochna písečná. Charakteristický je výskyt sukulentů, zejména rozchodníků a netřesku výběžkatého. Na strmějších svazích se častěji vyskytují i druhy skalních štěrbin, např. tařice skalní a drobné kapradiny rodu Asplenium. Pravidelně jsou zastoupeny lišejníky a polštářkovité mechy.

6 K3 Vysoké mezofilní a xerofilní křoviny 50 % Husté, často vysoké trnité křoviny, vysoké kolem 2 5 m, druhově bohaté, s více dominantních druhů, především jsou zastoupeny svída krvavá (Cornus sanguinea), v menší míře hlohy (Crataegus sp.), lísky (Corylus avellana), ptačí zob (Ligustrum vulgare), trnky (Prunus spinosa) a růže (Rosa sp.). Přehled zvláště chráněných a významných druhů rostlin a živočichů Název druhu Kategorie Popis biotopu druhu, další poznámky ochrany bělozářka liliovitá (Anthericum liliago) Na exponovaných místech JZ stráně, cca 30 trsů, z toho 3 asi polovina kvetoucích černohlávek velkokvětý (Prunella Roztroušeně v porostu válečky prápořivé v SV stráni, C3 grandiflora) v současnosti výskyt nepotvrzen. černýš rolní (Melampyrum arvense) C3 Suché výslunné stráně, meze, okraje cest. hrušeň polnička (Pyrus pyraster) C4 jestřábník chocholičnatý (Hieracium cymosum) C4 koniklec luční český (Pulsatilla Stepní, stráně, skalkové stepi. 2 pratensis subsp. bohemica) mák časný (Papaver confine) C3 mateřídouška časná pravá (Thymus praecox subsp. praecox) C4 pcháč bezlodyžný (Cirsium acaulon) C4 prvosenka jarní (Primula veris) C4 rozrazil Dilleniův (Veronica dillenii) C4 rozrazil ožankový (Veronica teucrium) C4 silenka ušnice (Silene otites) C3 skalník celokrajný (Cotoneaster integerrimus) C4 smil písečný (Helichrysum arenarium) Suché písčité trávníky, váté písky, skalnaté meze, suché 2 stráně a pastviny, světlé bory, okraje lesů a cest. Vzácně na západním svahu těsně pod vrcholem, v současnosti výskyt nepotvrzen. trýzel škardolistý (Erysimum crepidifolium) C4 třešeň křovitá (Prunus fruticosa) Výslunné kamenité stráně, skály, lesní lemy, okraje cest. C2 Porost cca 25 m 2 v neprostupném porostu keřů u plotu obory vstavač mužský (Orchis mascula) Vzácně na křovité SV stráni, v současnosti výskyt 2 nepotvrzen. otakárek fenyklový (Papilio machaon Linnaeus) 3 Velmi nápadný druh, rozšířen na celém území ČR, v zemědělských oblastech místy velmi hojný. Živnou pabourovec pampeliškový (Lemonia taraxaci) přástevník kostivalový (Euplagia quadripunctaria) rostlinou housenek jsou miříkovité rostliny. Vzácný druh, vázaný na osluněné travnaté úhory s pestrou bylinnou vegetací. V ČR na V Moravě, ojediněle v Jeseníkách, na Domažlicku, na Šumavě a na Litoměřicku. Velmi významný nález a potvrzení výskytu v Z Čechách. Zařazen mezi evropské druhy, není ale předmětem ochrany evropsky významné lokality Doupovské hory. Obývá listnaté a smíšené lesy a jejich okraje. * Kategorie ochrany podle vyhlášky č. 395/1992 Sb.: 3: ohrožené, 2: silně ohrožené, 1: kriticky ohrožené podle červeného seznamu: C2: silně ohrožený, C3: ohrožený, C4: druh vyžadující pozornost

7 Základní údaje o lesích Přírodní památka neleží na lesních pozemcích. 2.2 Historie využívání území a zásadní pozitivní i negativní vlivy lidské činnosti v minulosti, současnosti a blízké budoucnosti a) ochrana přírody Území nebylo do současné doby chráněno. Od roku 2010 se zde každoročně kosí plocha do 1 ha na jižní stráni a na vybraných místech byl odstraněn keřový a stromový porost. Díky tomu poměrně rychle posílila populace bělozářky liliovité. Plocha je součástí lokálního biocentra LBC 5 Javor a Holý vrch b) hospodářské vlivy Vzhledem k velmi mělkým a chudým půdám nebylo území přírodní památky obděláváno a tradičně sloužilo jako obecní pastvina. Ještě v polovině 20. stolení bylo návrší pastviště zcela holé, bez dřevin. Intenzivní spásání vedlo k dalšímu ochuzování stanoviště a rozvoji vegetace, typické pro písčité a skalnaté výslunné stráně a meze. Vlivem upuštění od pastvy v druhé polovině 20. století došlo k postupnému zarůstání lokality dřevinami. Zároveň jsou však z lokality vytlačovány vzácné a chráněné druhy rostlin, které ve stínu zapojeného porostu dřevin nemohou růst. 2.3 Současný stav zvláště chráněného území a přehled dílčích ploch Plocha A Centrální část přírodní památky s výskytem zvláště chráněných rostlin koniklec luční český a smil písečný. Je tvořena vrcholovými partiemi návrší. Svahy, zejména ze severní strany, zarůstají dřevinami a vysokými mezofilními a xerofilními křovinami (biotop K3). Svahy orientované jižním směrem doposud zůstávají holé. Travní porosty jsou tvořeny z větší části biotopem T3.4 širokolisté suché trávníky, v místech mělčích půd a na skalních výchozech biotop T3.1 skalní vegetace s kostřavou sivou. Orientační výměra dílčí plochy: 1,1 ha. Plocha B Dílčí plocha v jihovýchodní části přírodní památky, zarostlá křovinami (biotop K4 nízké xerofilní křoviny). Významný je výskyt třešně křovité, která tvoří neprostupný porost spolu s trnkou obecnou a jejich kříženci. Orientační výměra dílčí plochy: 0,1 ha.

8 Plocha C Dílčí plocha v jižní části přírodní památky. Suché trávníky zde přecházejí do živinami bohatších mezofilních ovsíkových luk (biotop T1.1). Orientační výměra dílčí plochy: 0,3 ha. Plocha D Dílčí plocha po obvodu přírodní památky, porostlá vyššími křovinami (biotop K3) a náletem pionýrských dřevin, mezi nimi expanzního jasanu ztepilého a trnovníku akátu. Orientační výměra dílčí plochy: 1,3 ha. 2.5 Zhodnocení výsledků předchozí péče a dosavadních ochranářských zásahů do území a závěry pro další postup - dřívější prořezání plochy na jižní stráni a její kosení vedlo k posílení populace bělozářky liliovité a zastavení negativních sukcesních procesů. Je vhodné v péči pokračovat a postupně ji rozšířit na další plochy. Cílovým stavem je otevřená skalní step s roztroušeným porostem dřevin - po ukončení pastvy se rozrostla populace třešně křovité, která roste na jihovýchodním okraji území spolu s dalšími druhy rodu Prunus sp. trnkou obecnou a višní a tvoří křížence. Zde bude vhodné opatrné prořezání keřového patra a uvolnění třešně křovité. 2.6 Stanovení prioritních zájmů ochrany území v případě jejich možné kolize Prioritním zájmem je ochrana biotopu širokolistých suchých trávníků, které jsou předmětem ochrany přírodní památky i evropsky významné lokality Doupovské hory. Z hlediska zachování diverzity území je vhodné, aby byla na lokalitě zachována mozaika dalších biotopů, odpovídajících stanovištním podmínkám: skalní vegetace s kostřavou sivou, roztroušené porosty dřevin.

9 3. Plán zásahů a opatření 3.1 Péče o lesní porosty Na území přírodní památky se nevyskytují. 3.2 Péče o plochy bezlesí Navržená péče je zaměřena na potlačení expanze křovin a náletu stromů na lokality výslunných strání a obnovení jejich stepního charakteru pouze s roztroušenými dřevinami. Vyřezání geograficky nepůvodních dřevin (zejména trnovník akát) dílčí plocha D. Je možné provádět jednorázově nebo po etapách. Termín: srpen až březen. Nástroje: lehká mechanizace (křovinořez, motorová pila). Poznámka: dřevní biomasa bude odvezena z lokality. K zamezení výmladnosti je možné na řezné plochy použít systémový herbicid. Redukce dřevin a křovin Dílčí plocha A: vyřezat všechny dřeviny, ponechat pouze roztroušeně stanovištně vhodné soliterní dřeviny nebo jejich malé skupinky (vhodné jsou jeřáb ptačí, hloh, ponechat jedince hrušně polničky). Dílčí plocha B: pečlivé a opatrné uvolnění populace třešně křovité redukce trnky obecné a višně o cca 50%. Dílčí plocha D: postupná redukce dřevin o 50% - 70%, postupovat směrem od vrcholových partií, které by měly být proředěny více. Vyřezat všechny stanovištně nevhodné, nepůvodní a expanzivní druhy (akát, jasan, srstka angrešt, růže šípková), ve spodní části po obvodu přírodní památky je možné ponechat proředěný porost lípy, dubu a javoru. Ponechat roztroušeně stanovištně vhodné soliterní dřeviny nebo jejich malé skupinky (vhodné jsou jeřáb ptačí, hloh, ponechat jedince hrušně polničky). Termín: srpen až březen. Nástroje: lehká mechanizace (křovinořez, motorová pila). Poznámka: dřevní biomasa bude odvezena z lokality, vhodné je odstranit i listový opad. K zamezení výmladnosti je možné na řezné plochy použít systémový herbicid. Jednorázově za dobu platnosti tohoto plánu péče může být omezené množství dřevní biomasy ponecháno v menší hromadě spolu s malou částí travní biomasy po seči jako vhodný úkryt pro plazy na předem projednaném místě, zejména na spodní straně svahů při okraji přírodní památky. Kontrola výmladnosti na místech vyřezaných dřevin a případná likvidace výmladků jejich opakovaným vyžínáním nebo aplikací herbicidu na list, v tom případě musí být zajištěna ochrana okolních cílových porostů pomocí tunelu nebo herbicid aplikován nanášením na listovou plochu např. houbičkou. Termín: celoročně. Nástroje: lehká mechanizace (křovinořez, motorová pila). Poznámka: dřevní biomasa bude odvezena z lokality.

10 Kosení ploch po odkřovení každoročně až do potlačení výmladnosti a nástupu stepní vegetace na tyto plochy. Termín: 1. červen až 31. srpen Nástroje: lehká mechanizace Poznámka: biomasa bude odvezena z lokality. Kosení stepních ploch Dílčí plocha A: kosení mozaikovitě 1x / 2 roky, posekána bude cca polovina travních ploch, přičemž v následujícím roce budou dosekána neposečená místa. Dílčí plocha C: kosení 1x 2x ročně Termín: 1. červenec až 31. srpen (plocha A) / 15. červen 15. srpen a říjen (plocha C) Nástroje: lehká mechanizace Poznámka: biomasa bude odvezena z lokality, v krajním případě je možné ji spálit na předem projednaném místě. Extenzivní toulavá pastva smíšeným stádem ovcí a koz o malé intenzitě, bez trvalé přítomnosti zvířat na lokalitě. Termín: 15. duben 30. září Poznámka: s ohledem na tradiční způsob využití území jde o preferovaný způsob managementu. Zvířata však nesmí nocovat na cílových plochách z důvodů nadměrné intenzity pastvy a eutrofizace. 3.3 Péče o rostliny Není stanovena specifická péče o jednotlivé rostlinné druhy, navrženou péčí o plochy bezlesí budou podporována cílová stanoviště bezlesí na skalních výchozech, stepní a lesostepní společenstva a druhy rostlin, přirozeně se zde vyskytující. 3.4 Péče o živočichy Péče o jednotlivé živočichy není stanovena, navrženou péčí o plochy bezlesí budou podpořeny populace živočichů, kteří se zde přirozeně vyskytují. 3.5 Zásady využívání ochranného pásma Ochranné pásmo se nachází v úzkém pásu mezi hranicemi přírodní památky a cestou, na pozemcích ostatní plochy neplodné půdy. Pro omezení negativních vlivů na území přírodní památky, zejména zamezení šíření expanzivních dřevin, jsou pro jeho využívání stanoveny obecné zásady: - nešířit geograficky a stanovištně nepůvodní druhy dřevin. Ze stávajících porostů přednostně odstraňovat invazivní a nepůvodní dřeviny (zejména trnovník akát).

11 3.6 Zaměření a vyznačení území v terénu Území bude geodeticky zaměřeno a v terénu označeno předepsaným pruhovým značením, na přístupových cestách pak také cedulemi se státním znakem. 3.7 Návrhy potřebných administrativně-správních opatření v území Vyhlášení přírodní památky. 3.8 Návrhy na regulaci rekreačního a sportovního využívání území veřejností Přístup na území přírodní památky je možný po stávající cestě ze severní strany. Vstup do přírodní památky nebude po jejím vyhlášení nijak omezen. 3.9 Návrhy na vzdělávací využití území Na vhodném místě při vstupu na území přírodní památky umístit informační tabuli o chráněném území, význačných druzích, které se zde vyskytují a s vysvětlením prováděného managementu Návrhy na průzkum či výzkum a monitoring předmětu ochrany území Průběžně monitorovat vliv managementových zásahů na vývoj vegetace a přítomnost ohrožených druhů. Podle možností opakovaně provádět inventarizační botanické a zoologické průzkumy. Navržený monitoring: A. cévnaté rostliny, houby (Fungi), lišejníky (Lichenes); B. měkkýši (Mollusca), korýši (Crustacea), mnohonožky (Diplopoda), pavouci (Araneida), sekáči (Opilionida), kobylky (Ensifera), sarančata (Caelifera), ploštice (Heteroptera), síťokřídlí (Neuroptera), motýli (Lepidoptera), dvoukřídlí (Diptera), blanokřídlí (Hymenoptera), brouci (Coleoptera: Carabidae, Gyrinidae, Dytiscidae, Histeridae, Hydrophilidae, Silphidae, Staphylinidae, Lucanidae, Scarabaeidae, Buprestidae, Elateridae, Cantharidae, Dermestidae, Nitidulidae, Coccinelidae, Mordellidae, Tenebrionidae, Cerambycidae, Chrysomelidae, Curculionidae); C. obojživelníci (Amphibia), plazi (Reptilia), ptáci (Aves), savci (Mammalia)

12 4. Závěrečné údaje 4.1 Předpokládané orientační náklady hrazené orgánem ochrany přírody podle jednotlivých zásahů (druhů prací) Druh zásahu (práce) a odhad množství (např. plochy) Orientační náklady za rok (Kč) Orientační náklady za období platnosti plánu péče (Kč) Jednorázové a časově omezené zásahy pruhové značení hranic přírodní památky 5.000, ,- cedule se státním znakem 5.000, ,- informační panel , ,- Jednorázové a časově omezené zásahy celkem (Kč) , ,- Opakované zásahy vyřezávání křovin, vzrostlých dřevin (zejména , ,- geogr. nepůvodních), kontrola výmladnosti kosení stepních ploch, alternativně pastva , ,- Opakované zásahy celkem (Kč) , ,- N á k l a d y c e l k e m (Kč) ,- Náklady jsou vyčísleny pouze orientačně, závisí na mnoha faktorech, jako je nabídková cena firem, rychlost narůstání křovin/dřevin v letech po vyřezání apod. 4.2 Použité podklady a zdroje informací HÁKOVÁ A., KLAUDISOVÁ A. & SÁDLO J. [eds.] (2004): Zásady péče o nelesní biotopy v rámci soustavy Natura PLANETA XII, 3/2004 druhá část. Ministerstvo životního prostředí, Praha. CHYTRÝ M., KUČERA T. & KOČÍ M. (2001): Katalog biotopů ČR. ed. AOPK ČR, Praha, 304 p. MARHOUL P., ČÍŽEK O. [eds.] (2013): Lepidopterologický průzkum vybraných lokalit v rámci evropsky významné lokality Doupovské hory. Krajský úřad Ústeckého kraje, odbor životního prostředí a zemědělství. NEUHÄUSLOVÁ, Z. & al. (1998): Mapa potenciální přirozené vegetace České republiky. Academia, Praha. ONDRÁČEK Č., FIŠER R. (2013): Botanický průzkum lokalit v rámci evropsky významné lokality Doupovské hory. Krajský úřad Ústeckého kraje, odbor životního prostředí a zemědělství, TOLAZS R. & al. (2007): Atlas podnebí Česka. Český hydrometeorologický ústav, Univerzita Palackého v Olomouci, Praha. Rámcové zásady lesního hospodaření pro typy přírodních stanovišť v územích soustavy Natura 2000 v České republice, Planeta 3/2004, Ministerstvo životního prostředí.

13 Další zdroje informací: mapový server České geologické služby (geologické a pedologické mapy) mapový server Ústavu pro hospodářskou úpravu lesa (lesní typologická mapa) mapový server Laboratoře geoinformatiky (prezentace starých mapových děl z území Čech, Moravy a Slezska) mapový server Cenia národní inventarizace kontaminovaných míst (historické letecké snímky z poloviny minulého století) Portál veřejné správy České republiky (letecké snímky, geomorfologie, fytogeografie) Oficiální webové stránky Agentury ochrany přírody a krajiny ČR věnované monitoringu v České republice Oficiální webové stránky soustavy Natura 2000 v České republice spravované Agenturou ochrany přírody a krajiny ČR Plán péče zpracoval Pracovníci odboru životního prostředí a zemědělství Krajského úřadu Ústeckého kraje. Zpracováno podle vyhlášky č. 64/2011 Sb. Přílohy: Mapy: Příloha M1 - Orientační mapa s vyznačením území Příloha M2 - Katastrální mapa se zákresem přírodní památky a ochranného pásma Příloha M3 - Ortofotomapa s označením dílčích ploch Tabulky: Příloha T1 - Popis dílčích ploch a výčet plánovaných zásahů v nich

14 Příloha M1 Orientační mapa s vyznačením území

15 Příloha M2 Katastrální mapa se zákresem přírodní památky a ochranného pásma

16 Příloha M3 Ortofotomapa s označením dílčích ploch

17 Popis dílčích ploch a objektů na nelesních pozemcích a výčet plánovaných zásahů v nich označení plochy výměra (ha) A 1,1 B 0,1 stručný popis charakteru plochy a dlouhodobý cíl péče doporučený zásah naléhavost termín provedení interval provádění Centrální část přírodní památky. Skalní vegetace, širokolisté suché trávníky, zarůstající křovinami. Cíl péče: uchovat charakter vegetace stepi až skalní stepi. Odstranění většiny dřevin a křovin, omezení zástinu, údržba stepních stanovišť sečí nebo pastvou. Plocha v jihovýchodní části přírodní památky. Křoviny se zastoupením třešně křovité. Cíl péče: posílit populaci třešně křovité, omezit vznik kříženců s dalšími druhy rodu Prunus sp. Redukce dřevin ponechat pouze 1 VIII III jednorázově, poté podle roztroušeně soliterní stromy nebo keře. potřeby Kontrola výmladnosti 1 celoročně každý rok Kosení ploch, alternativně extenzivní toulavá pastva Opatrné vyřezání trnky a višně, ponechání třešně křovité každý rok 2 VIII - III jednorázově, poté podle potřeby C 0,3 D 1,3 Plocha v jižní části přírodní památky. Travní porosty živinově bohatší. Cíl péče: zachovat nebo snížit současnou úroveň trofie, udržet vegetaci typu mezofilních ovsíkových luk. Území po obvodu přírodní památky, porostlé vyššími křovinami a náletovými dřevinami. Cíl péče: rozvolněný porost charakteru lesostepi. Odstranění geograficky nepůvodních druhů dřevin. Kosení travních ploch 2x ročně nebo 1x ročně s podzimním přepasení a X každý rok Vyřezání geograficky nepůvodních dřevin 1 VIII - III jednorázově nebo po etapách Prosvětlení lokality vyřezání cca 50 70% 2 VIII III jednorázově nebo po etapách dřevin (stromů i keřů) Kontrola výmladnosti 1 celoročně každý rok Kosení ploch po odkřovení, alternativně pastva každý rok Upřesňující podmínky pro doporučené zásahy jsou uvedeny v kapitole 3.2 Péče o plochy bezlesí.