Projekt SGS Využití nástrojů GIS k vyhodnocení agrárních valů v Českém středohoří

Rozměr: px

Začít zobrazení ze stránky:

Download "Projekt SGS Využití nástrojů GIS k vyhodnocení agrárních valů v Českém středohoří"

Miroslava Jandová
před 5 lety
Počet zobrazení:

1 Projekt SGS Využití nástrojů GIS k vyhodnocení agrárních valů v Českém středohoří RNDr. Iva Machová, Ph.D., Mgr. Ing. Petr Novák, Bc. Markéta Kučerová Druhová skladba dřevin ve stromovém patře agrárních valů a teras podle polohy ve fytogeografických okresech Českého středohoří N map Specializovaná mapa s odborným obsahem

2 Metodika Výskyt dřevin je prezentován v podobě koláčových grafů na pozadí fytogeografického celku, pro který byl výskyt zjištěn. Velikost koláčových grafů odráží četnost hodnocených valů a teras. Výpočty byly provedeny v programu Microsoft Excel. Celkem bylo do hodnocení zahrnuto 1265 agrárních valů a teras. Valy můžeme charakterizovat jako vypuklé, víceméně souměrné a kamenité linie. Za terasy označujeme svahy teras tvořené především hlinitým materiálem. Počty valů a teras, jejichž porosty byly hodnoceny, jsou uvedeny podle fytogeografických celků v tabulce. Kromě četnosti zastoupení jsou u druhů dřevin uvedeny vybrané charakteristiky, které průkazně ovlivňují jejich výskyt. K výpočtu byla použita statistická metoda logistické regrese přes všechny proměnné. Výsledky Javor babyka () má značné zastoupení (s klesající pravděpodobností ve fytogeografických okresech) v 44. Milešovském středohoří, 4b. Labském středohoří a v 45a. Lovečkovickém středohoří. Pravděpodobnost výskytu na valech a terasách roste s vyšší pokryvností stromového patra porostu a také roste s poklesem průměrných ročních srážek v oblasti. Javor klen () nemá velké zastoupení v porostech valů a teras. Vyšší zastoupení má jen ve východní části v 45a. Lovečkovickém středohoří, 50. Lužických horách a v 44. Milešovském středohoří. Pravděpodobnost výskytu se zvyšuje s nadmořskou výškou. Větší zastoupení má v porostech s větší pokryvností stromového patra a s menší pokryvností keřového patra. Habr obecný () nemá velké zastoupení v porostech valů a teras. Větší zastoupení má ve východní části území v 50. Lužických horách, 45b. Českokamenické kotlině a 45a. Lovečkovickém středohoří. Pravděpodobnost výskytu se zvyšuje s kamenitých charakterem valů a s nárůstem průměrné roční teploty. Bylo prokázáno, že habr můžeme očekávat v porostech s vyšší pokryvnost stromového patra a naopak nižší pokryvností keřového patra. Hloh () hodnotíme jen vyšší jedince ve stromovém patře, a proto jejich podíl není velký. Vyšší výskyt je v 25b. Libouchecké plošině, 4a. Lounském středohoří a 4b. Labském středohoří. Pravděpodobnost výskytu se zvyšuje s poklesem výšky tělesa (terasy) a nárůstem pokryvnosti stromového patra. Jasan ztepilý () je nejčastějším druhem téměř ve všech fytogeografických okresech. Velký podíl v porostech valů a teras má v 4a. Lounském středohoří, 44. Milešovském středohoří a 45b. Českokamenické kotlině. Pravděpodobnost výskytu se zvyšuje s rostoucí nadmořskou výškou a nárůstem kamenitosti stanoviště (valu). Výskyt je pozitivně ovlivněn i rostoucí pokryvností stromového a keřového patra.

3 Jabloň domácí () nemá velké zastoupení v porostech. Vyskytuje se především v 44. Milešovském středohoří, 4b. Labském středohoří a 45a. Lovečkovickém středohoří. Jedná o druh pěstovaný, jehož výskyt může být výrazně ovlivněn způsobem hospodaření především rozšířením sadovnictví v minulosti. Pravděpodobnost výskytu se zvyšuje s poklesem kamenitosti stanoviště (terasy) i s poklesem jejich šíře. Třešeň ptačí () je druhou nejčastěji se vyskytující dřevinou. Nejvyšší zastoupení má v 44. Milešovském středohoří, 45a. Lovečkovickém středohoří, 25b. Libouchecké plošině a v 50. Lužických horách. Pravděpodobnost výskytu se zvyšuje s nadmořskou výškou a s nárůstem pokryvnosti stromového patra. Naopak klesá s rostoucí šířkou valu či terasy. Hrušeň obecná () nemá velké zastoupení v porostech a její výskyt je důsledkem pěstování. Vyšší výskyt je v 25b. Libouchecké plošině, 4a. Lounském středohoří a 4b. Labském středohoří. Pravděpodobnost výskytu klesá s roustoucí nadmořskou výškou, ale roste s rostoucí pokryvností stromového a keřového patra. Duby () mají značné zastoupení především v 25b. Libouchecké plošině, 4b. Labském středohoří, 44. Milešovském středohoří. Pravděpodobnost výskytu roste s klesající nadmořskou výškou a s klesající šíří tělesa (valu či terasy). Dub zimní (Quercus petraea) je přítomen především na stanovišti charakteru úzký a vysoký val s vyšší pokryvností stromového patra. Dub letní (Quercus robur) je přítomen především v porostu s vyšší pokryvností keřového patra. Mapový výstup Mapa níže zobrazuje území CHKO České středohoří, které je dále rozděleno na fytogeografické celky. Především ve východní části je obvod Českomoravské mezofytikum (zeleně podbarvené) rozdělený na fytogeografické okresy: 50. Lužické hory, 45. Verneřické středohoří, členěné na podokresy 45a. Lovečkovické středohoří a 45b.Českokamenická kotlina a okres 25. Krušnohorské podhůří s částí podokresu 25b. Libouchecká plošina. V západní části se nachází fytogeografický okres 44. Milešovské středohoří. Většina plochy západní části náleží k obvodu České termofytikum (žlutě podbarveno) s fytogeografickým okresem 4. Lounsko-labské středohoří členěný na podokresy 4a. Lounské středohoří a 4b.Labské středohoří.

4 Fytogeografické obvody České termofytikum 25b. Libouchecká plošina 45b. Českokamenická kotlina Českomoravské mezofytikum 45a. Lovečkovické středohoří 50. Lzužické hory 44. Milešovské středohoří 4a. Lounské středohoří 4b. Labské středohoří

5 4a. Lounské středohoří 4b. Labské středohoří

6 25b. Libouchecká plošina 44. Milešovské středohoří

7 45a. Lovečkovické středohoří 45b. Českokamenická kotlina

8 50. Lužické hory

9 Četnost výskytu Sloupcový graf ukazuje nejčetnější druhy dřevin, které byly zjištěny ve stromovém patře porostů agrárních valů a teras v Českém středohoří. Druhy jsou uspořádány od nejčastěji se vyskytujícího jasanu ztepilého (), který byl přítomen na 283 valech či terasách a dalších 570 výskytů, kde byl druh jako dominantní. Posledním uvedeným druhem je hrušeň polnička (Pyrus pyraster) s výskytem na 48 valech či terasách a na dalších dvanácti byl druh dominantní Výskyt dřevin ve stromovém patře Druh dominantní v porostu Druh přítomen v porostu Druhy

Podobné dokumenty

Projekt SGS Využití nástrojů GIS k vyhodnocení agrárních valů v Českém středohoří

Projekt SGS Využití nástrojů GIS k vyhodnocení agrárních valů v Českém středohoří RNDr. Iva Machová, Ph.D., Mgr. Ing. Petr Novák, Bc. Markéta Kučerová Druhová skladba dřevin v keřovém patře agrárních valů