Část první Základní ustanovení

Transkript

1 STUDIJNÍ A ZKUŠEBNÍ ŘÁD AKADEMIE MÚZICKÝCH UMĚNÍ V PRAZE ZE DNE.2006 Část první Základní ustanovení Čl. 1 Studijní řád AMU Studijní a zkušební řád Akademie múzických umění v Praze (dále jen AMU ) obsahuje pravidla pro studium v akreditovaných bakalářských studijních programech, magisterských studijních programech, které navazují na bakalářské studijní programy, v magisterských studijních programech, které nenavazují na bakalářské studijní programy a v doktorských studijních programech uskutečňovaných fakultami AMU. Čl. 2 Akademický rok a časové členění studia (1) Rektor každoročně nejpozději do 1. února vyhlásí začátek následujícího akademického roku AMU. (2) Akademický rok se člení na zimní a letní semestr. (3) Rektor vyhlásí jednotný harmonogram akademického roku pro celou AMU. Harmonogram akademického roku stanovuje zejména začátek a konec výuky, začátek a konec zkouškového období, termíny zápisů, období prázdnin v jednotlivých semestrech a období, v němž se konají státní zkoušky a jiné důležité akce pořádané AMU. Děkani mohou vyhlásit harmonogramy svých fakult, které nesmějí být v rozporu s harmonogramem AMU. (4) V každém semestru je zpravidla 14 týdnů výuky a 5 týdnů zkouškového období. (5) Výuka je organizována zpravidla v prezenční formě studia podle týdenních rozvrhů, pokud v rozhodnutí o akreditaci studijního programu není stanoveno jinak. (6) Děkan může svými výnosy upravovat jednotlivé dílčí záležitosti organizace studia své fakulty, které nejsou obsaženy v tomto Studijním a zkušebním řádu AMU a nejsou s ním v rozporu. Strana 1 (celkem 18)

2 Čl. 3 Informační systém AMU (1) Studijní agenda AMU je vedena prostřednictvím on-line složky Informačního systému AMU (dále jen informační systém ) zvané Komponenta studium (dále jen KoS ). Údaje obsažené v KoS jsou závazné. (2) Každý student AMU získává okamžikem zápisu odpovídající přístup do informačního systému včetně KoS a dalších užitkových aplikací, jako je zejména intranet a elektronická pošta. (3) AMU komunikuje se svými studenty zejména prostřednictvím svého informačního systému, tedy elektronickou poštou, sděleními na veřejném portále nebo intranetu. Stejně tak student komunikuje s AMU především prostřednictvím informačního systému. (4) Správu svých studijních povinností provádí student zejména pomocí informačního systému a jeho složky KoS. (1) Studijní program může být: a) bakalářský, Čl. 4 Studijní programy b) magisterský, který nenavazuje na bakalářský studijní program, c) magisterský, který navazuje na bakalářský studijní program, d) doktorský. (2) Bakalářský studijní program je zaměřen zejména na přípravu k výkonu povolání a ke studiu v magisterském studijním programu. V bakalářském studijním programu se bezprostředně využívají soudobé poznatky a metody; obsahuje též v potřebném rozsahu teoretické poznatky. Standardní doba studia včetně praxe je nejméně tři a nejvýše čtyři roky. Studium se řádně ukončuje státní závěrečnou zkouškou, jejíž součástí je zpravidla obhajoba bakalářské práce. (3) Magisterský studijní program je zaměřen na náročnou uměleckou přípravu a rozvíjení talentu. Magisterský studijní program navazuje na bakalářský studijní program (dále jen navazující magisterský studijní program ; standardní doba tohoto studia je nejméně jeden a nejvýše tři roky. V případě, kdy magisterský studijní program nenavazuje na bakalářský studijní program (dále jen magisterský studijní program ), je standardní doba studia nejméně čtyři a nejvýše šest roků. Studium v magisterském a navazujícím magisterském studijním programu se řádně ukončuje státní závěrečnou zkouškou, jejíž součástí je prezentace a obhájení vlastní tvůrčí umělecké tvorby, případně vědecké nebo odborné způsobilosti a také obhajoba diplomové práce. (4) Doktorský studijní program je zaměřen na vědecké bádání a samostatnou tvůrčí práci v oblasti výzkumu nebo vývoje nebo na samostatnou teoretickou a tvůrčí činnost v oblasti umění. Standardní doba studia je tři roky až čtyři roky. Strana 2 (celkem 18)

3 Studium se řádně ukončuje státní doktorskou zkouškou a obhajobou disertační práce. Disertační prací se prokazuje schopnost a připravenost k samostatné činnosti v oblasti výzkumu nebo vývoje nebo k samostatné teoretické a tvůrčí umělecké činnosti. Disertační práce musí obsahovat původní a uveřejněné výsledky nebo výsledky přijaté k uveřejnění. (5) Jádrem uměleckého či umělecko-teoretického studia na AMU je výuka v předmětech vyžadujících talentové předpoklady studenta. Tyto předměty jsou v tomto studijním a zkušebním řádu označovány jako předměty hlavní. Fakulty AMU však mohou používat pro tyto předměty vlastní označení (nejčastěji předměty oborové výuky či předměty určující obor). Část druhá Studium v bakalářských studijních programech Čl. 5 Organizace studia (1) Studium všech studijních oborů se uskutečňuje podle akreditovaných bakalářských studijních programů. (2) Studium v bakalářských studijních programech (podle 45 zákona č. 111/1998 Sb., o vysokých školách a o změně a doplnění dalších zákonů (zákon o vysokých školách), ve znění pozdějších předpisů, (dále jen zákon ) se uskutečňuje nejčastěji ve formě prezenční, případně kombinované. Čl. 6 Přijímací řízení (1) Přijímací řízení obsahuje sérii procedur vedoucích k přijetí nebo nepřijetí uchazeče ke studiu. Zahajuje se přijetím přihlášky v náležitém termínu vyhlášeném v harmonogramu fakulty a ukončuje rozhodnutím o výsledku řízení (včetně přezkoumání rozhodnutí). (2) Podmínky pro přijetí ke studiu v bakalářském studijním programu i způsob podávání přihlášek jsou stanoveny v 48 až 50 zákona. Konkrétní požadavky pro přijetí ke studiu si stanovují fakulty AMU ve svém statutu podle 17 odst. 2 písm. c) zákona.) a informují o tom své uchazeče obvyklým způsobem (zejména informační systém, úřední vývěska, informační brožura). (3) Fakulty AMU požadují přijímací zkoušku u všech studijních programů a studijních oborů. Přijímací řízení ke studiu v bakalářském studijním programu nemůže být uchazeči prominuto na základě předchozích výsledků studia nebo dosažených uměleckých výsledků. Obvyklou součástí přijímací zkoušky je talentová zkouška. Pokud ji uchazeč úspěšně neabsolvuje, může být přijímací řízení s ním ukončeno předčasně. (4) Poslední instancí je v přijímacím řízení rektor. Jeho rozhodnutí je konečné. Strana 3 (celkem 18)

4 (5) Ke studiu v českém jazyce mohou být přijati pouze uchazeči, kteří odpovídajícím způsobem osvědčili znalost českého jazyka. O konkrétním rozsahu potřebné znalosti českého jazyka rozhodují děkani v rámci přijímacího řízení. V případě, že uchazeč neprokáže dostatečně schopnosti studovat v českém jazyce, může studovat v jiném jazyce v bakalářských studijních programech a studijních oborech, které jsou akreditovány v příslušném jazyce. Čl. 7 Průběh studia (1) Uchazeč se po přijetí ke studiu stává studentem AMU dnem zápisu do studia. O termínech zápisu rozhodují fakulty a informují o tom své studenty i přijaté uchazeče obvyklým způsobem. Do vyššího ročníku se může zapsat student, který splnil všechny podmínky, stanovené studijním plánem příslušného studijního oboru pro ročník předcházející. Při zápisu do prvního ročníku vyšší (magisterské) studijní etapy (cyklu) je nutno prokázat získání plného počtu kreditů za etapu (cyklus) první. Ve výjimečných případech může být studentovi povolen odklad termínu zápisu. (2) Dnem imatrikulace a složením akademického slibu, je student slavnostně přijat za člena akademické obce. (3) Student má povinnosti sledovat si samostatně plnění svých studijních povinností a případné nejasnosti konzultovat se studijním oddělením své fakulty. AMU a její fakulty mají povinnost informovat studenty a přijaté uchazeče o jejich povinnostech a závazných termínech spojených s výkonem studia zejména prostřednictvím informačního systému a jiným obvyklým způsobem. (4) Studium v bakalářských studijních programech uskutečňovaných AMU je kvantifikováno kreditním systémem založeného na zásadách Evropského systému převodu kreditů (dále jen ECTS ). Smluvené jednotky, kredity, přidělené jednotlivým studijním předmětům (dále jen předmět ), vyjadřují jejich náročnost a tím i množství práce a míru zátěže, kterou musí student zvládnout, aby daný předmět úspěšně absolvoval. (5) V bakalářském studijním programu je zapotřebí získat 180 kreditů. Kredity za studium hlavních předmětů nelze nahrazovat nebo doplňovat kredity získanými z jiného předmětu. Povinné předměty musejí být splněny v plném rozsahu předepsaném studijním plánem bez ohledu na jejich kreditní hodnotu nebo počet kreditů, které student již získal. (6) Pokud student nemá plný počet kreditů, nutný k uznání studia za předměty stanovené mu studijním plánem, může mu být ve výjimečném a závažnými důvody podepřeném případě povoleno děkanem doplnění chybějících předmětů a kreditů v průběhu dalšího akademického roku. V takovém případě však už nemůže nárokovat výuku individuálního předmětu studijního oboru ani předmětů, jež v daném akademickém roce nebudou vyučovány. (7) Kredity jsou nástrojem sloužícím k usnadnění mobility studentů. Kredity, které student získá během svého působení na jiné škole, mohou děkani uznat, nebo je mohou uznat jen částečně. Toto rozhodnutí je v pravomoci děkana té fakulty AMU, která uskutečňuje daný studijní program, v jehož rámci je student Strana 4 (celkem 18)

5 zapsán. Pokud je student vyslán ke studiu na zahraniční vysokou školu a kreditní hodnota za absolvování studia v zahraniční je sjednána předem, musí být, v případě, že student studium úspěšně absolvuje, uznána. (8) Studium lze z vážných důvodů přerušit, a to i opakovaně. V celkovém součtu je možné studium přerušit nejdéle na dva roky. Za závažné důvody pro přerušení studia jsou považovány zejména dlouhodobá nemoc, interpretační soutěž, nebo umělecké angažmá, soukromý studijní pobyt v zahraniční. (9) Pro přerušení studia platí zásady určené jednotlivými fakultami; po dobu přerušení studia není osoba, které bylo studium přerušeno, studentem. Pokud se osoba po uplynutí doby přerušení studia opětovně nezapíše, je to posuzováno jako zanechání studia. Přerušení studia se nezapočítává do standardní doby studia. Studium nelze přerušit studentovi v první studijní etapě ani studentovi po dobu jeho studia v zahraničí v rámci programu Socrates/Erasmus. Studium nelze přerušit na kratší dobu než je jeden semestr. (10) Student může z vážných důvodů požádat o rozložení studijního plánu či ročníku do dvou akademických roků, nebo o prodloužení studia. Rozložit ročník lze pouze jednou během studia v jednom bakalářském studijního programu. Při rozložení předmětu do dvou akademických roků zůstává v součtu celková hodinová dotace a kreditní ohodnocení předmětu zachováno v rozsahu, který stanovuje daný studijní plán. (12) Student může požádat i o prodloužení studia odložením státní závěrečné zkoušky. Toto odložení lze povolit nejdéle na dva roky. (13) Student může ve výjimečných případech požádat děkana o spojení ročníků. V takovém případě je nezbytné dosažení plného počtu kreditů stanoveného pro daný cyklus studia, v tomto případě bakalářský. (14) Student může požádat o povolení studia na zahraniční vysoké škole, se kterou má AMU uzavřenu smlouvu (pravidla pro Socrates/Erasmus). Po tuto dobu je studentem AMU. Čl. 8 Klasifikace a kontrola studia (1) Obvyklými formami kontroly průběhu studia jsou zápočet, zkouška a státní závěrečná zkouška. Jednotlivé formy kontroly studia jsou součástí ročních učebních plánů a student je o nich informován zejména prostřednictvím informačního systému, případně je obdrží při zápisu. S požadavky pro splnění jednotlivých forem kontroly seznámí studenty učitelé předmětů do 14-ti dnů od zahájení semestru. Kromě těchto forem kontroly studia mohou fakulty hodnotit své studenty dalšími způsoby. (2) Zápočet je neklasifikovaná forma kontroly studia, která se uděluje za splnění komplexu povinností, které stanovil pro daný předmět příslušný učitel na začátku semestru. Zapisuje se do informačního systému a případně výkazu o studiu slovem ZAPOČTENO (Z). Podmínkou může být zejména účast na výuce, testy, referáty. Strana 5 (celkem 18)

6 (3) Zkouška je klasifikovaná forma kontroly studia, jíž se prověřují vědomosti i míra tvořivosti v příslušném předmětu. Může být praktická, písemná, ústní, nebo kombinovaná. V případě hlavních předmětů probíhají zkoušky vždy před komisí. Zkoušky jsou klasifikovány podle stupnice A, B, C, D, E + F pro nevyhověl. A (výborný výkon převyšující daná kritéria), B (nadprůměrný standard s minimem chyb), C (průměrný výkon s přijatelným počtem chyb), D (přijatelný výkon s větším počtem chyb), E (výkon vykazuje minimální naplnění kritérií), F (nepřijatelný výkon). Hodnocení F se při zkoušce zapisuje při prvním termínu pouze u hlavních předmětů; tato zkouška nemá opravný termín a v případě, že student zkoušku nevykoná, je mu ukončeno studium podle 56 odst. 1 písm. b) zákona. Na rozhodnutí se vztahuje 68 zákona. (4) Pro skládání zkoušek je určeno zejména zkušební období. Před koncem výuky v semestru vypíše každý zkoušející dostatečný počet řádných termínů, který je zveřejněn v KoS nebo na jiných místech informačního systému. Student se přihlašuje ke zkoušce v informačním systému, nestanoví-li učitel daného předmětu jinak. Pokud student u řádného termínu zkoušky nevyhoví, má právo na dva opravné termíny. Nevyhoví-li ani v těchto případech, může mu výjimečně děkan povolit třetí opravný, tzv. děkanský termín. U hlavních předmětů, je povolen pouze jeden řádný termín. (5) Pokud se student ze závažných důvodů nemůže ke zkoušce dostavit, je povinen se omluvit, jinak je hodnocen stejně, jako kdyby u zkoušky neuspěl. Po dohodě s učitelem může student složit zkoušku i před stanoveným termínem. (6) Klasifikaci zapisuje zkoušející učitel do informačního systému a do studentova výkazu o studiu. V případě nesrovnalostí je závazná hodnota uvedená v informačním systému. Klasifikace musí být zanesena do informačního systému nejpozději 24 hodin po vykonání zkoušky. Čl. 9 Ukončení studia a státní závěrečné zkoušky (1) Studium v bakalářském studijním programu uskutečňovaném některou z fakult AMU lze ukončit takto: a) zanecháním studia, b) vyloučením ze studia, c) ukončením studia pro nesplnění požadavků vyplývajících ze studijního programu, d) vykonáním státní závěrečné zkoušky po absolvování studia ve studijním Strana 6 (celkem 18)

7 programu. (2) Za zanechání studia se považuje: a) den, kdy bylo děkanovi fakulty, kde je student zapsán, doručeno jeho písemné prohlášení o zanechání studia, b) den, který děkan stanovil osobě, které bylo přerušeno studium, za den opětovného zápisu do studia a osoba se k zápisu nedostavila. (3) Možnost vyloučení ze studia a jeho podmínky stanoví 65 odst.1 písm. c) zákona a 67 zákona jako poslední stupeň sankcí za disciplinární přestupek. Student může být vyloučen pouze podle příslušných ustanovení předpisů AMU nebo jejích fakult. (4) Studentovi může být ukončeno studium pro neplnění požadavků vyplývajících z bakalářského studijního programu, jestliže: a) neuspěje v některém z hlavních předmětů, (a to k poslednímu dni probíhajícího semestru), b) nesplní podmínky zápisu do dalšího ročníku. (5) Student, který zanechal studia, byl vyloučen nebo jinak předčasně ukončil studia, má nárok na doklad o dosud úspěšně vykonaných zkouškách. Na tomto dokladu musí být zároveň uvedeno, že student studium řádně neukončil. (6) Studium v bakalářském studijním programu se řádně ukončuje státní závěrečnou zkouškou. Tato zkouška se koná před zkušební komisí složenou z profesorů, docentů a odborných asistentů fakulty, případně i z přizvaných odborníků schválených uměleckou radou. Průběh státní závěrečné zkoušky a vyhlášení výsledků jsou veřejné. (7) K státní závěrečné zkoušce se může přihlásit pouze student, který úspěšně vykonal učebním plánem předepsané zápočty a zkoušky a získal potřebný počet kreditů. Obsah státní závěrečné zkoušky je stanoven akreditovaným studijním programem. Součástí státní zkoušky je obhajoba bakalářské práce, která předchází ostatním částem zkoušky a je podmínkou pro jejich skládání. U uměleckých oborů je nedílnou součástí bakalářské práce přihlášený umělecký výkon a jeho reflexe. (8) Téma bakalářské práce a jejího vedoucího (konzultanta) navrhuje vedoucí učitel a schvaluje vedoucí příslušné katedry. Ten určí studentovi oponenta z řad profesorů, docentů nebo odborníků v daném oboru. (9) V písemných posudcích vedoucího bakalářské práce i oponenta musí být výslovně uvedeno, zda doporučují nebo nedoporučují práci k obhajobě. Pokud vedoucí ani oponent nedoporučí práci k obhajobě, nemůže být student připuštěn k obhajobě bakalářské práce. Student, který nebyl připuštěn k obhajobě bakalářské práce nebo práci neobhájil, je zkušební komisí klasifikován stupněm F (nevyhověl). Strana 7 (celkem 18)

8 (10) Státní závěrečná zkouška se klasifikuje stupnicí A, B, C, D, E + F pro nevyhověl. Celkovou známku státní závěrečné zkoušky určí zkušební komise neveřejným hlasováním. Tato známka nemusí být průměrem z dílčích předmětů. Pro celkové hodnocení A však musí být umělecký výkon a obhajoba bakalářské práce hodnoceny známkou A a žádný z dílčích předmětů nesmí být hodnocen horší známkou než B. Je-li student v kterékoli části státní závěrečné zkoušky hodnocen známkou F (nevyhověl), je i celkový výsledek státní závěrečné zkoušky hodnocen stupněm F (nevyhověl). (11) Státní závěrečnou zkoušku kromě umělecké části lze opakovat pouze dvakrát, a to vždy v celém rozsahu. Pouze v případě, kdy byla obhájena bakalářská práce, se obhajoba této práce již neopakuje. Uměleckou část státní závěrečné zkoušky nelze opakovat. Státní závěrečnou zkoušku lze opakovat nejdříve za tři měsíce od předešlého konání a nejpozději do jednoho roku ode dne ukončení posledního ročníku studia v bakalářském studijním programu, maximálně do podzimního termínu konání státních zkoušek v příslušném akademickém roce. (12) Absolvent studia v bakalářském studijním programu je zván děkanem k slavnostnímu předání vysokoškolského diplomu s oprávněním užívat akademický titul bakalář umění (ve zkratce BcA. ). Přílohou vysokoškolského diplomu je dodatek k diplomu, obsahující seznam absolvovaných předmětů za celou dobu studia včetně údajů kreditního ohodnocení a klasifikace. Absolvent může požádat o vydání Europassu, obsahujícího další dodatkové informace o studiu absolventa, včetně záznamu nebo příkladu jeho uměleckého výkonu. (13) Státní závěrečnou zkoušku lze na základě písemné žádosti studenta odložit. Studentovi není v odložené době přerušeno studium; zůstává v této době studentem. (14) Absolventům studia v bakalářském studijním programu, kteří studovali na základě výjimečného prominutí kvalifikačních předpokladů ( 48 odst. 2 zákona), nemůže být udělen akademický titul bakalář umění (ve zkratce BcA. ) ( 45 odst. 4 zákona). Strana 8 (celkem 18)

9 Část třetí Studium v magisterských a v navazujících magisterských programech Čl. 10 Organizace studia (1) Studium všech studijních oborů se uskutečňuje podle akreditovaných magisterských a navazujících magisterských studijních programů. (2) Studium v magisterském a magisterském navazujícím studijním programu ( 45 zákona) se uskutečňuje nejčastěji ve formě prezenční. Čl. 11 Přijímací řízení (1) Přijímací řízení obsahuje sérii procedur vedoucích k přijetí nebo nepřijetí uchazeče ke studiu. Zahajuje se přijetím přihlášky v náležitém termínu vyhlášeném v harmonogramu fakulty a ukončuje rozhodnutím o výsledku řízení (včetně přezkoumání rozhodnutí). (2) Podmínky pro přijetí ke studiu v magisterském a magisterském navazujícím studijním programu i způsob podávání přihlášek jsou stanoveny v 48 až 50 zákona. Konkrétní požadavky pro přijetí ke studiu si stanovují fakulty AMU ve svém statutu ( 17 odst. 2 písm. c) zákona) a informují o tom své uchazeče obvyklým způsobem (zejména internetový portál, úřední vývěska, informační brožura). (3) Fakulty AMU požadují přijímací zkoušku u všech magisterských studijních programů. Přijímací řízení ke studiu v magisterském a magisterském navazujícím studijním programu nemůže být uchazeči prominuto na základě předchozích výsledků studia nebo dosažených uměleckých výsledků. Obvyklou součástí přijímací zkoušky je talentová zkouška. Pokud ji uchazeč úspěšně neabsolvuje, může být přijímací řízení s ním ukončeno předčasně. (4) Poslední instancí je v přijímacím řízení rektor. Jeho rozhodnutí je konečné. (5) Přijetí do studia v navazujícím magisterském studijním programu probíhá formou přijímacího řízení. (6) Ke studiu v českém jazyce mohou být přijati pouze uchazeči, kteří odpovídajícím způsobem osvědčili znalost českého jazyka. O konkrétním rozsahu potřebné znalosti českého jazyka rozhodují děkani v rámci přijímacího řízení. V případě, že uchazeč neprokáže dostatečně schopnosti studovat v českém jazyce, může studovat v jiném jazyce, v magisterských a navazujících magisterských studijních programech a studijních oborech, které jsou akreditovány v příslušném jazyce. Čl. 12 Průběh studia Strana 9 (celkem 18)

10 (1) Uchazeč se po přijetí ke studiu stává studentem AMU dnem zápisu do studia. O termínech zápisu rozhodují fakulty a informují o tom své studenty i přijaté uchazeče obvyklým způsobem. Do vyššího ročníku se může zapsat student, který splnil všechny podmínky, stanovené studijním plánem příslušného studijního oboru pro ročník předcházející. Při zápisu do prvního ročníku vyšší studijní etapy (cyklu) je nutno prokázat získání plného počtu kreditů za etapu (cyklus) první. Ve výjimečných případech může být studentovi povolen odklad termínu zápisu. (2) Dnem imatrikulace a složením akademického slibu, je student magisterského studijního programu slavnostně přijat za člena akademické obce. (3) Student má povinnosti sledovat si samostatně plnění svých studijních povinností a případné nejasnosti konzultovat se studijním oddělením své fakulty. AMU a její fakulty mají povinnost informovat studenty a přijaté uchazeče o jejich povinnostech a závazných termínech spojených s výkonem studia zejména prostřednictvím informačního systému a jiným obvyklým způsobem. (4) Studium na AMU je kvantifikováno kreditním systémem ECTS. Smluvené jednotky, kredity, přidělené jednotlivým předmětům, vyjadřují jejich náročnost a tím i množství práce a míru zátěže, kterou musí student zvládnout, aby daný předmět úspěšně absolvoval. Tento ukazatel nemusí být v přímé úměrnosti k počtu výukových hodin. (5) V navazujícím magisterském studijním programu je zapotřebí získat 120 kreditů, případně 240 kreditů u čtyřletých magisterských programů. Kredity za studium hlavních předmětů nelze nahrazovat nebo doplňovat kredity získanými za jiný předmět. Povinné předměty musejí být splněny v plném rozsahu předepsaném studijním plánem bez ohledu na jejich kreditní hodnotu nebo počet kreditů, které student již získal. (6) Pokud student nemá plný počet kreditů, nutný k uznání studia za předměty stanovené mu studijním plánem, může mu být ve výjimečném a závažnými důvody podepřeném případě povoleno děkanem doplnění chybějících předmětů a kreditů v průběhu dalšího akademického roku. V takovém případě však už nemůže nárokovat výuku individuálního předmětu studijního oboru ani předmětů, jež v daném akademickém roce nebudou vyučovány. (7) Kredity jsou nástrojem sloužícím k usnadnění mobility studentů. Kredity, které student získá během svého působení na jiné škole, mohou děkani uznat, nebo je mohou uznat jen částečně. Toto rozhodnutí je v pravomoci děkana té fakulty AMU, která uskutečňuje daný studijní program, v jehož rámci je student zapsán. Pokud je student vyslán ke studiu na zahraniční vysokou školu, a kreditní hodnota za absolvování studia v zahraničí je sjednána předem, musí být, v případě, že student studium úspěšně absolvuje, uznána. (8) Studium lze z vážných důvodů přerušit, a to i opakovaně. V celkovém součtu je možné studium přerušit nejdéle na dva roky. Za závažné důvody pro přerušení studia jsou považovány zejména dlouhodobá nemoc, interpretační soutěž nebo umělecké angažmá, soukromý studijní pobyt v zahraniční. (9) Pro přerušení studia platí zásady určené jednotlivými fakultami; po dobu přerušení studia není osoba, které bylo studium přerušeno, studentem. Pokud se Strana 10 (celkem 18)

11 osoba po uplynutí doby přerušení studia opětovně nezapíše, je to posuzováno jako zanechání studia. Přerušení studia se nezapočítává do standardní doby studia. Studium nelze přerušit studentovi v první studijní etapě ani studentovi po dobu jeho studia v zahraničí v rámci programu Socrates/Erasmus. Studium nelze přerušit na kratší dobu než je jeden semestr. (10) Student může z vážných důvodů požádat o rozložení studijního plánu či ročníku do dvou akademických roků, nebo o prodloužení studia. Rozložit ročník lze pouze jednou během studia v jednom magisterském nebo navazujícím magisterském studijního programu. Při rozložení předmětu do dvou akademických roků zůstává v součtu celková hodinová dotace a kreditní ohodnocení předmětu zachováno v rozsahu, který stanovuje daný studijní plán. (12) Student může požádat i o prodloužení studia odložením státní závěrečné zkoušky. Toto odložení lze povolit nejdéle na dva roky. (13) Student může ve výjimečných případech požádat děkana o spojení nebo kontrakci ročníků. V případě kontrakce je nezbytné dosažení plného počtu kreditů stanoveného pro danou etapu. (14) Student může požádat o povolení studia na zahraniční vysoké škole, se kterou má AMU uzavřenu smlouvu (pravidla pro Socrates/Erasmus). Po tuto dobu je studentem AMU. Čl. 13 Klasifikace a kontrola studia (1) Obvyklými formami kontroly průběhu studia jsou zápočet, zkouška a státní závěrečná zkouška. Jednotlivé formy kontroly studia jsou součástí ročních učebních plánů a student je o nich informován zejména prostřednictvím informačního systému, případně je obdrží při zápisu. S požadavky pro splnění jednotlivých forem kontroly seznámí studenty učitelé předmětů do 14-ti dnů od zahájení semestru. Kromě těchto forem kontroly studia mohou fakulty hodnotit své studenty dalšími způsoby. (2) Zápočet je neklasifikovaná forma kontroly studia, která se uděluje za splnění komplexu povinností, které stanovil pro daný předmět příslušný učitel na začátku semestru. Zapisuje se do informačního systému a případně do výkazu o studiu slovem ZAPOČTENO (Z). Podmínkou může být zejména účast na výuce, testy, referáty. (3) Zkouška je klasifikovaná forma kontroly studia, jíž se prověřují vědomosti i míra tvořivosti v příslušném předmětu. Může být praktická, písemná, ústní, nebo kombinovaná. V případě hlavních předmětů probíhají zkoušky vždy před komisí. Zkoušky jsou klasifikovány podle stupnice A, B, C, D, E + F pro nevyhověl. A (výborný výkon převyšující daná kritéria), B (nadprůměrný standard s minimem chyb), C (průměrný výkon s přijatelným počtem chyb), D (přijatelný výkon s větším počtem chyb), Strana 11 (celkem 18)

12 E (výkon vykazuje minimální naplnění kritérií), F (nepřijatelný výkon). Hodnocení F se při zkoušce zapisuje při prvním termínu pouze u hlavních předmětů; tato zkouška nemá opravný termín a v případě, že student zkoušku nevykoná, je mu ukončeno studium podle 58 odst. 1 písm. b) zákona. Na rozhodnutí se vztahuje 68 zákona. (4) Pro skládání zkoušek je určeno zejména zkušební období. Před koncem výuky v semestru vypíše každý zkoušející dostatečný počet řádných termínů, který je zveřejněn v KoS nebo na jiných místech informačního systému. Student se přihlašuje ke zkoušce v informačním systému, nestanoví-li učitel daného předmětu jinak. Pokud student u řádného termínu zkoušky nevyhoví, má právo na dva opravné termíny. Nevyhoví-li ani v těchto případech, může mu výjimečně děkan povolit třetí opravný, tzv. děkanský termín. U hlavních předmětů, je povolen pouze jeden řádný opravný termín. (5) Pokud se student ze závažných důvodů nemůže ke zkoušce dostavit, je povinen se omluvit, jinak je hodnocen stejně, jako kdyby u zkoušky neuspěl. Po dohodě s učitelem může student složit zkoušku i před stanoveným termínem. (6) Klasifikaci zapisuje zkoušející učitel do informačního systému a do studentova výkazu o studiu. V případě nesrovnalostí je závazná hodnota uvedená v informačním systému. Klasifikace musí být zanesena do informačního systému nejpozději 24 hodin po vykonání zkoušky. Čl. 14 Ukončení studia a státní závěrečné zkoušky (1) Studium v magisterském a navazujícím magisterském studijním programu uskutečňovaném některou z fakult AMU lze ukončit takto: a) zanecháním studia, b) vyloučením ze studia, c) ukončením studia pro nesplnění požadavků vyplývajících ze studijního programu, d) vykonáním státní závěrečné zkoušky po absolvování studia ve studijním programu. (2) Za zanechání studia se považuje: a) den, kdy bylo děkanovi fakulty, kde je student zapsán, doručeno jeho písemné prohlášení o zanechání studia, b) den, který děkan stanovil osobě, které bylo přerušeno studium, za den opětovného zápisu do studia a osoba se k zápisu nedostavila. (3) Možnost vyloučení ze studia a jeho podmínky stanoví 65 odst.1 písm. c) zákona a 67 zákona jako poslední stupeň sankcí za disciplinární přestupek. Strana 12 (celkem 18)

13 Student může být vyloučen pouze podle příslušných ustanovení předpisů AMU nebo jejích fakult. (4) Studentovi může být ukončeno studium pro neplnění požadavků vyplývajících z magisterského a navazujícího magisterského studijního programu, jestliže: a) neuspěje v některém z hlavních předmětů, (a to k poslednímu dni probíhajícího semestru), b) nesplní podmínky zápisu do dalšího ročníku. (5) Student, který zanechal studia, byl vyloučen nebo jinak předčasně ukončil studia, má nárok na doklad o dosud úspěšně vykonaných zkouškách. Na tomto dokladu musí být zároveň uvedeno, že student studium řádně neukončil. (6) Studium v magisterském a navazujícím magisterském studijním programu se řádně ukončuje státní závěrečnou zkouškou. Tato zkouška se koná před zkušební komisí složenou z profesorů, docentů a odborných asistentů fakulty, případně i z přizvaných odborníků schválených uměleckou radou. Průběh státní závěrečné zkoušky a vyhlášení výsledků jsou veřejné. (7) Ke státní závěrečné zkoušce se může přihlásit pouze student, který úspěšně vykonal učebním plánem předepsané zápočty a zkoušky a získal potřebný počet kreditů. Obsah státní závěrečné zkoušky je stanoven akreditovaným studijním programem. Součástí státní závěrečné zkoušky je obhajoba diplomové práce, která předchází ostatním částem zkoušky a je podmínkou pro jejich skládání. U uměleckých oborů je nedílnou součástí diplomové práce přihlášený umělecký nebo tvůrčí výkon a jeho reflexe. (8) Téma diplomové práce a jejího vedoucího (konzultanta) navrhuje vedoucí učitel a schvaluje vedoucí příslušné katedry. Vedoucí katedry určí studentovi oponenta z řad profesorů, docentů nebo odborníků v daném oboru. (9) V písemných posudcích vedoucího diplomové práce i oponenta musí být výslovně uvedeno, zda doporučují nebo nedoporučují práci k obhajobě. Pokud vedoucí ani oponent nedoporučí práci k obhajobě, nemůže být student připuštěn k obhajobě diplomové práce. Student, který nebyl připuštěn k obhajobě diplomové práce nebo práci neobhájil, je zkušební komisí klasifikován stupněm F (nevyhověl). (10) Státní závěrečná zkouška se klasifikuje stupnicí A, B, C, D, E + F pro nevyhověl. Celkovou známku státní závěrečné zkoušky určí zkušební komise neveřejným hlasováním. Tato známka nemusí být průměrem z dílčích předmětů. Pro celkové hodnocení A však musí být umělecký výkon a obhajoba diplomové práce hodnoceny známkou A a žádný z dílčích předmětů nesmí být hodnocen horší známkou než B. Je-li student v kterékoli části státní závěrečné zkoušky hodnocen známkou F (nevyhověl), je i celkový výsledek státní závěrečné zkoušky hodnocen stupněm F (nevyhověl). (11) Státní závěrečnou zkoušku kromě umělecké části lze opakovat pouze dvakrát, a to vždy v celém rozsahu. Pouze v případě, kdy byla obhájena diplomová práce, se obhajoba této práce již neopakuje. Uměleckou nebo tvůrčí část státní závěrečné zkoušky nelze opakovat. Státní závěrečnou zkoušku lze Strana 13 (celkem 18)

14 opakovat nejdříve za tři měsíce od předešlého konání a nejpozději do jednoho roku ode dne ukončení posledního ročníku studia v magisterském a navazujícím magisterském studijním programu, maximálně do podzimního termínu konání státních zkoušek v příslušném roce. (12) Státní závěrečnou zkoušku lze na základě písemné žádosti studenta odložit. Studentovi není v odložené době přerušeno studium; zůstává v této době studentem. (13) Absolvent studia v magisterském a navazujícím magisterském studijním programu je zván děkanem k slavnostnímu předání vysokoškolského diplomu s oprávněním užívat akademický titul magistr umění (ve zkratce MgA. ). Přílohou vysokoškolského diplomu je dodatek diplomu, obsahující seznam absolvovaných předmětů za celou dobu studia včetně údajů kreditního ohodnocení a klasifikace. Absolvent může požádat o vydání Europassu, obsahujícího další dodatkové informace o studiu absolventa, včetně záznamu nebo příkladu jeho uměleckého výkonu. (14) Absolventům studia v magisterském a navazujícím magisterském studijním programu, kteří studovali na základě výjimečného prominutí kvalifikačních předpokladů ( 48 odst. 2 zákona), nemůže být udělen akademický titul magistr umění (ve zkratce MgA. ) ( 46 odst. 4 písm. f) zákona). Část čtvrtá Studium v doktorských programech Čl. 15 Organizace studia (1) Studium v doktorském studijním programu na jednotlivých fakultách AMU probíhá v rámci příslušných akreditovaných studijních programů, které uskutečňují fakulty. (2) Doktorské studijní programy jsou zaměřeny na vědecké bádání a samostatnou tvůrčí činnost v oblasti výzkumu nebo vývoje nebo na samostatnou teoretickou a tvůrčí činnost v oblasti umění. Cílem doktorského studijního programu je vytvoření a obhájení disertační práce a složení státní doktorské zkoušky. (3) Studium v doktorském studijním programu se uskutečňuje v prezenční nebo kombinované formě. Standardní doktorské studium může být tříleté nebo čtyřleté. Ze závažných důvodů může děkan na žádost uchazeče nebo na doporučení oborové rady povolit přerušení studia na dobu jednoho roku, výjimečně i na dobu delší. (4) Zkouška je klasifikovaná forma kontroly studia, jíž se prověřují vědomosti i míra tvořivosti v příslušném předmětu. Může být písemná, ústní, nebo kombinovaná. V případě hlavních předmětů probíhají zkoušky vždy před komisí. Zkoušky jsou klasifikovány podle stupnice A, B, C, D, E + F pro nevyhověl. A (výborný výkon převyšující daná kritéria), Strana 14 (celkem 18)

15 B (nadprůměrný standard s minimem chyb), C (průměrný výkon s přijatelným počtem chyb), D (přijatelný výkon s větším počtem chyb), E (výkon vykazuje minimální naplnění kritérií), F (nepřijatelný výkon). (5) Maximální doba studia v doktorském studijním programu od zápisu do studia až do řádného ukončení studia je pět let. Do této doby se nezapočítává doba, na kterou bylo studentovi studium přerušeno z důvodů mateřské nebo rodičovské dovolené, nebo z vážných zdravotních důvodů; v ostatních případech se doba přerušení studia do této doby započítává. (6) Za organizaci, administrativu a kontrolu studia v doktorském studijním programu odpovídá na fakultě děkan nebo jím určený proděkan, na AMU rektor nebo jím určený prorektor. (7) Doktorské studium není kvantifikováno kredity ECTS. Čl. 16 Přijímací řízení (1) Přijímací řízení do studia v doktorském studijním programu veřejně vyhlašuje děkan na základě návrhu vedoucího katedry teorie a kritiky, která studium pedagogicky a organizačně zajišťuje. Uchazeč o studium koná přijímací zkoušku, která se skládá z ústní zkoušky a zkoušky ze znalosti světového jazyka. (2) Komisi pro přijímací zkoušku jmenuje děkan na návrh předsedy příslušné oborové rady. Komise má nejméně pět členů včetně případných reprezentantů příslušných specializací, jichž se zejména dotýkají projekty disertačních prací uchazečů. Předsedu komise jmenuje děkan. Komise může rozhodovat o výsledku přijímací zkoušky za přítomnosti nejméně tří členů. O výsledku zkoušky se komise usnáší většinou hlasů přítomných členů na neveřejném zasedání. Při rovnosti hlasů rozhoduje hlas předsedy. (3) U ústní přijímací zkoušky má uchazeč prokázat předpoklady k samostatné vědecké tvořivosti a schopnost teoretické reflexe umělecké práce v požadovaném rozsahu, odpovídajícím nejméně absolvování vysokoškolského studia. Součástí ústní přijímací zkoušky je rozprava o tématu zvoleném pro disertační práci. (4) Zkouška ze znalosti světového jazyka probíhá v rozsahu stanoveném katedrou cizích jazyků AMU a přihlíží též k terminologickým a dalším specifikům daného oboru a jeho studia. Zkoušející pro jazykovou část přijímací zkoušky stanoví vedoucí katedry cizích jazyků. Zkoušející z jazyků nejsou členy komise pro přijímací zkoušku. Ke studiu nemůže být přijat uchazeč, který při jazykové zkoušce nevyhověl. Komise může od jazykové zkoušky výjimečně upustit, jestliže uchazeč předloží doklady o vykonání státní zkoušky z jazyka, nebo absolvoval v tomto jazyce střední nebo vysokou školu. Zkoušející posoudí odbornou a jazykovou úroveň znalostí uchazečů a uvede, zda přijetí doporučuje. Strana 15 (celkem 18)

16 (5) Při přijímání cizince ke studiu je v rámci přijímací zkoušky ověřena i odpovídající znalost českého jazyka nebo slovenského jazyka. Čl. 17 Průběh studia (1) Uchazeč se po přijetí ke studiu stává studentem AMU dnem zápisu do studia. O termínech zápisu rozhodují fakulty a informují o tom přijaté uchazeče obvyklým způsobem. (2) Dnem imatrikulace a složením akademického slibu je student doktorského studijního programu je slavnostně přijat za člena akademické obce. (2) Studium v doktorském studijním programu řídí předseda oborové rady, který odpovídá za průběh studia děkanovi. Dále se na řízení studia podílejí členové oborové rady a školitelé. Oborová rada je orgánem, garantujícím požadovanou úroveň studia. Členy oborové rady jmenuje děkan především z řad garantů příslušných oborů studia. Členem oborové rady může být jmenována i význačná osobnost stojící mimo okruh garantů. Oborová rada je usnášení schopná, je-li přítomna nadpoloviční většina jejích členů, avšak nejméně pět členů. Ke schválení usnesení je potřebná nadpoloviční většina přítomných členů. V případě rovnosti hlasů rozhoduje hlas předsedajícího. (3) Na návrh oborové rady děkan písemně ustanovuje školitele každému studentovi doktorského studijního programu. Školiteli mohou být ustanoveni profesoři a docenti, nebo i učitelé působící mimo fakultu a AMU, nebo učitelé jiné fakulty, který má potřebné předpoklady k takové činnosti. Školitel sestavuje ve spolupráci se studentem jeho individuální studijní program a odpovídá oborové radě za jeho plnění, upřesňuje se studentem téma disertační práce a vede ho při jejím zpracovávání zejména v metodologických otázkách. Dále poskytuje studentovi konzultace, sleduje plnění studijního programu, účastní se dílčích zkoušek a předkládá návrhy sledující splnění úkolů z individuálního studijního plánu; hodnocení předkládá oborové radě a při nevyhovujícím hodnocení navrhne školitel společně s předsedou oborové rady děkanovi vyloučení ze studia. Čl. 18 Klasifikace, ukončení studia a státní doktorské zkoušky (1) Vědomosti a schopnosti získané studiem jsou ověřovány během studia školitelem, zkouškami a státní doktorskou zkouškou. Studující se přihlašuje ke zkoušce s vědomím školitele, k státní doktorské zkoušce podává písemnou přihlášku na děkanát fakulty. (2) Dílčí zkoušky za přítomnosti zkoušejícího a školitele jsou neveřejné a klasifikují se v alternativě prospěl neprospěl. Výsledek zapisuje zkoušející do informačního systému, výkazu o studiu a uvede jej v zápisu o zkoušce, který podepíše i školitel. Pokud se student nemůže dostavit ke zkoušce, je povinen se omluvit předem školiteli i zkoušejícímu a požádat o nový termín. (3) Státní doktorskou zkouškou se ověřuje, zda si student osvojil širší vědní základ oboru, zejména vědomosti z oblasti tematického zaměření disertační Strana 16 (celkem 18)

17 práce, zda je způsobilý osvojovat si nové poznatky, hodnotit je, tvůrčím způsobem využívat a rozvíjet. Státní doktorská zkouška je veřejná. Podmínkou konání státní doktorské zkoušky je splnění povinností studijní části individuálního studijního plánu doktorského studijního programu, tj. složení všech dílčích odborných a jazykových zkoušek, a odevzdání disertační práce ve stanoveném termínu. (4) Komisi pro státní doktorskou zkoušku a jejího předsedu jmenuje děkan na návrh oborové rady. Komise je nejméně tříčlenná. Členy komise mohou být jmenováni profesoři, docenti, nebo jiní akademičtí pracovníci fakulty. Nejméně jeden člen musí být z pracoviště mimo AMU. Školitel se zkoušky účastní jako přísedící s hlasem poradním. Státní doktorská zkouška se koná po předložení disertační práce a před její obhajobou. Teze o disertační práci musejí být k dispozici členům komise pro státní doktorskou zkoušku alespoň 10 dnů před jejím konáním. (5) Výsledek státní doktorské zkoušky se hodnotí vyhověl nebo nevyhověl. O výsledku jedná komise pro státní doktorskou zkoušku na neveřejném zasedání a rozhoduje tajným hlasováním. V případě neúspěchu může kandidát nanejvýše jednou zkoušku opakovat. Předseda komise vyhlásí studentovi výsledek veřejně ihned po rozhodnutí. Státní doktorskou zkoušku musí student složit nejpozději do sedmi let od zápisu do studia, a to včetně případného přerušení. (6) Disertační práce je samostatnou vědeckou prací zaměřenou na závažné problémy teorie a praxe oboru. Disertační prací má student prokázat, že ovládá metody teoretické práce a má schopnost samostatně teoreticky pracovat. Disertační práce musí obsahovat nové a původní myšlenky ze studované oblasti. Formálně musí být práce předložena v českém jazyce, v elektronické i listinné (vázané) podobě a odevzdána děkanovi ve čtyřech stejnopisech. Cizinci mohou se souhlasem děkana předložit disertační práci v jazyce, ve kterém jim byla stanovena výuka - zpravidla v jazyce slovenském, anglickém nebo německém. Záznam uměleckého díla (jako součásti disertační práce) vytvořeného v rámci studia v doktorském studijním programu, se odevzdává v jednom výtisku. (7) Obhajoba disertační práce je veřejná. Výsledek obhajoby vyhlašuje předseda komise pro státní doktorskou zkoušku také veřejně. Pokud je výsledek obhajoby záporný, oznámí děkan studentovi rozhodnutí komise písemně. V souladu se závěry jednání komise uvede v rozhodnutí podmínky, za kterých může být obhajoba konána znovu. Student může požádat o obhajobu přepracované disertační práce ve lhůtě pěti měsíců až jednoho roku od konání neúspěšné obhajoby. Obhajobu lze opakovat pouze jednou. (8) Prezenční i kombinovaná forma studia v doktorském studijním programu je ukončena uplynutím doby nejvýše pěti let od zápisu do studia, a to včetně případného přerušení studia, nebo prodlouženého kombinovaného studia. Nebylo-li studium prodlouženo nebo přerušeno, může být děkanem ukončeno po uplynutí tří let od zápisu do studia. (9) Doktorský studijní program může být ukončen podle 56 zákona. Děje se tak na návrh školitele a vyjádření oborové rady, že student i po předchozím napomenutí neplní a zanedbává povinnosti, vyplývající ze studijního programu. Strana 17 (celkem 18)

18 Studentovi musí být dána možnost vyjádřit své stanovisko před rozhodnutím. V případě, že si student podá žádost o přezkoumání rozhodnutí děkana, rozhoduje rektor v případě, že žádosti studenta nevyhoví podle 68 odst. 4 zákona děkan. Student doktorského studijního programu může zanechat studia na vlastní žádost. Vykonáním státní doktorské zkoušky a obhájením disertační práce nebo vyloučením ze studia, přerušením studia, nebo zanecháním studia přestává být student studentem AMU. (10) Absolventům studia v doktorských studijních programech se uděluje akademický titul doktor (ve zkratce Ph.D. uváděné za jménem). Přílohou diplomu je dodatek k diplomu obsahující seznam absolvovaných předmětů za celou dobu studia. Absolvent může požádat o vydání Europassu, obsahujícího další dodatkové informace o jeho studiu absolventa, včetně záznamu nebo příkladu jeho uměleckého výkonu. Část pátá Závěrečná ustanovení Čl. 19 (1) Zrušuje se Studijní a zkušební řád registrovaný Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy ze dne 25. listopadu 2004 pod čj / (2) Tento studijní a zkušební řád byl schválen podle 9 odst. 1 písm. b) zákona Akademickým senátem AMU dne (3) Tento studijní a zkušební řád nabývá platnosti podle 36 odst. 4 zákona dnem registrace Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy. doc. Ivo Mathé, v. r. rektor Strana 18 (celkem 18)