Informace o vývoji nemocenského pojištění v období 2007 až 2011

Transkript

1 Informace o vývoji nemocenského pojištění v období 2007 až 2011 I. Stručná charakteristika Systém nemocenského pojištění je určen pro výdělečně činné osoby, které při ztrátě příjmu v případech krátkodobých sociálních událostí (dočasné pracovní neschopnosti z důvodu nemoci nebo úrazu či karantény, ošetřování člena rodiny, těhotenství a mateřství) zabezpečuje peněžitými dávkami nemocenského pojištění. Nemocenské pojištění je garantováno státem jak po stránce finanční, tak právní. Základním zákonem upravujícím okruh pojištěných a náy pojištěnců byl do zákon o nemocenském pojištění zaměstnanců č. 54/1956 Sb., který byl za dobu své platnosti mnohokrát novelizován. Od 1. ledna 2009 je nemocenské pojištění upraveno zákonem č. 187/2006 Sb., o nemocenském pojištění, ve znění pozdějších předpisů. Jde o komplexní úpravu nemocenského pojištění, která upravuje jak okruh osob účastných nemocenského pojištění (tj. zaměstnanců, příslušníků ozbrojených sil a bezpečnostních sborů i osob samostatně výdělečně činných), jejich náy z tohoto pojištění a stanovení výše poskytovaných dávek a posuzování zdravotního stavu pro účely nemocenského pojištění, tak organizační uspořádání nemocenského pojištění, jakož i řízení v tomto pojištění. Na rozdíl od právní úpravy účinné do již nemocenské pojištění svých zaměstnanců neprovádějí bývalé tzv. velké organizace, ale příslušná okresní správa sociálního zabezpečení (a příslušné služební útvary). Okresní správa sociálního zabezpečení ná na dávku posoudí a v případě splnění všech podmínek dávku přizná a následně vyplatí; v opačném případě vydá rozhodnutí o zamítnutí dávky z důvodu nesplnění podmínek. Od došlo v souvislosti s nabytím účinnosti zákona č. 347/2010 Sb., kterým se mění některé zákony v souvislosti s úspornými opatřeními v působnosti Ministerstva práce a sociálních věcí, k zásadním změnám v právní úpravě dotýkající se náhrady mzdy v prvním období dočasné pracovní neschopnosti nebo karantény, nemocenského a byla také zrušena výhodná úprava pro OSVČ. Od dochází k významnému rozšíření okruhu pojištěných osob, a to jak samotnou technickou novelou zákona o nemocenském pojištění, tak i novelou zákoníku práce. Přehled zásadních legislativních změn v oblasti nemocenského pojištění od u 2007 je uveden v příloze. Pojistné na nemocenské pojištění je upraveno zákonem č. 589/1992 Sb., o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů. Základní principy nového systému nemocenského pojištění zabezpečení ekonomicky aktivních občanů krátkodobými peněžitými dávkami ve vybraných krátkodobých sociálních situacích, jednotnost systému s tím, že účast v něm je povinná pro zaměstnance a dobrovolná pro OSVČ, omezení solidarity mezi osobami s vyššími a nižšími příjmy, 1

2 omezení solidarity mezi zaměstnavateli, posílení ochranných prvků systému před jeho zneužíváním, příjmy z pojistného a výdaje na dávky jsou v zásadě vyrovnané, na finančním zabezpečení zaměstnance v době trvání pracovní neschopnosti se podílejí i zaměstnavatelé, dynamičnost systému je dána aktualizací redukčních hranic, systém respektuje mezinárodní závazky. Nemocenského pojištění jsou účastni zaměstnanci (kam řadíme i příslušníky ozbrojených sil a bezpečnostních sborů) a osoby samostatně výdělečně činné. Zaměstnanci jsou povinně účastni nemocenského pojištění, na rozdíl od OSVČ, jejichž nemocenské pojištění je od u 1994 dobrovolné. Povinná účast na nemocenském pojištění vzniká u zaměstnance (s výjimkou zaměstnance činného na základě dohody o provedení práce), pokud splňuje podmínky stanovené zákonem o nemocenském pojištění. Jedná se o tři základní podmínky, a to o: výkon práce na území České republiky v zaměstnání vykonávaném v pracovněprávním či pracovním vztahu, který může účast na nemocenském pojištění založit, rozsah zaměstnání, který je určen minimálním počtem dnů (zaměstnání trvalo nebo mělo trvat aspoň 15 kalendářních dnů), minimální výši sjednaného příjmu (jedná se o tzv. rozhodný příjem, jehož hranice je v roce 2012 stanovena na Kč). Zvláštní podmínky účasti zaměstnanců na nemocenském pojištění jsou stanoveny při výkonu zaměstnání malého rozsahu. Zaměstnanec vykonávající zaměstnání malého rozsahu je pojištěn jen v těch kalendářních měsících za trvání tohoto zaměstnání, v nichž dosáhl aspoň příjmu v příslušné rozhodné výši, která je v roce 2012 stanovena na Kč. U zaměstnance činného na základě dohody o provedení práce vzniká (nejdříve od ) povinná účast na nemocenském pojištění, pokud splňuje dvě podmínky, a to jednak výkon práce na území ČR a jednak, že v kalendářním měsíci, v němž dohoda o provedení práce trvá, dosáhl započitatelného příjmu v částce vyšší než Kč. Účast OSVČ na nemocenském pojištění je dobrovolná a vzniká na základě přihlášky k nemocenskému pojištění a zaplacením pojistného na nemocenské pojištění. Od činí pro OSVČ minimální měsíční vyměřovací základ, který si může OSVČ určit pro placení pojistného na nemocenské pojištění Kč a při sazbě pojistného 2,3 % činí minimální pojistné za kalendářní měsíc 115 Kč. Dobrovolně účastni nemocenského pojištění mohou být i tzv. zahraniční zaměstnanci, tj. zaměstnanci zaměstnavatele, jehož sídlo je ve státě nesmluvní cizině, jsou-li pracovně činní v ČR přímo ve prospěch tohoto zahraničního zaměstnavatele. 2

3 Dávky nemocenského pojištění Z nemocenského pojištění se poskytují 4 druhy peněžitých dávek, a to: nemocenské, peněžitá pomoc v mateřství, ošetřovné, vyrovnávací příspěvek v těhotenství a v mateřství. Osoby samostatně výdělečně činné a zahraniční zaměstnanci, pokud si platí nemocenské pojištění, mají ná jen na nemocenské a peněžitou pomoc v mateřství. Všechny dávky nemocenského pojištění vyplácejí okresní správy sociálního zabezpečení a hradí se ze státního rozpočtu (z příjmů z pojistného). Výpočet dávek nemocenského pojištění Dávky se počítají z denního vyměřovacího základu, který se zjistí tak, že započitatelný příjem zúčtovaný zaměstnanci v rozhodném období (zpravidla období 12 kalendářních měsíců před kalendářním měsícem, ve kterém vznikla sociální událost) se dělí počtem kalendářních dnů připadajících na toto rozhodné období (po odečtu příp. vyloučených dnů). Takto stanovený průměrný denní příjem se upravuje (redukuje) pomocí tří redukčních hranic. V roce 2012 činí 1. redukční hranice 838 Kč, 2. redukční hranice činí Kč, 3. redukční hranice činí Kč. Redukce se provede tak, že se započte do první redukční hranice o u nemocenského a ošetřovného 90 % denního vyměřovacího základu, o u peněžité pomoci v mateřství a vyrovnávacího příspěvku v těhotenství a mateřství 100 % denního vyměřovacího základu, z části denního vyměřovacího základu mezi první a druhou redukční hranicí se započte 60 %, z části mezi druhou a třetí redukční hranicí se započte 30 %, k části nad třetí redukční hranici se nepřihlédne. Výše dávek nemocenského pojištění výše nemocenského činí 60 % denního vyměřovacího základu od 22. kalendářního dne trvání dočasné pracovní neschopnosti, výše peněžité pomoci v mateřství činí 70 % denního vyměřovacího základu, výše ošetřovného činí 60 % denního vyměřovacího základu. 3

4 II. Základní statistické ukazatele nemocenského pojištění A Finanční bilance Ve statistických ukazatelích se projevila právní úprava nemocenského pojištění OSVČ, která platila v období 2009 až 2010 (v roce 2011 byla výhodná opatření zrušena). Proto jsou údaje vykazovány zvlášť za zaměstnance a zvlášť za OSVČ. A 1 a) Příjmy a výdaje nemocenského pojištění - zaměstnanci Systém nemocenského pojištění zaměstnanců hospodařil ve sledovaném období převážně s přebytkem. Za období 2007 až 2011 byl celkový rozdíl mezi příjmy z pojistného a výdaji na nemocenské dávky 28,9 mld. Kč. Pouze v roce 2009 byly výdaje vyšší než příjmy (o 2,5 mld. Kč), a to v důsledku výrazného snížení pojistné sazby, kdy se výběr pojistného meziročně snížil na polovinu a také zavedením slev na pojistném (cca 0,7 mld. Kč) příjmy a výdaje v mil. Kč Příjmy - Výdaje nemocenského pojištění ZAMĚSTNANCI (mil. Kč) příjmy výdaje rozdíl P - V A 1 b) Příjmy a výdaje nemocenského pojištění - OSVČ Až do u 2008 byly příjmy nemocenského pojištění OSVČ vyšší než výdaje. Tento trend, který trval bez přerušení od u 1993, byl ukončen v roce 2009 novou legislativou. Protože rozhodné období pro nemocenské dávky je zpravidla 12 kalendářních měsíců, efekt nových opatření přetrvává až do u V roce 2010 byly výdaje na nemocenské dávky třikrát vyšší než příjmy, v roce 2011 dokonce sedmkrát vyšší. Změna předpisů se začala projevovat až na konci u

5 příjmy a výdaje v mil. Kč Příjmy - Výdaje nemocenského pojištění OSVČ (mil. Kč) příjmy výdaje rozdíl P - V A 2 Výdaje na jednotlivé dávky A 2 a) Výdaje - absolutní částky V důsledku nových právních předpisů, které s sebou nesly i snížení nemocnosti, klesly výdaje na nemocenské o více než polovinu, výdaje na ošetřovné měly také klesající trend. Snížení výdajů v roce 2010, bylo převážně způsobeno tím, že v prvním pololetí u dávka náležela až od čtvrtého dne potřeby ošetřování, výdaje na peněžitou pomoc v mateřství se zvýšily o více než čtvrtinu, výdaje na vyrovnávací příspěvek v těhotenství a mateřství mají konstantní výši a pohybují se pouze okolo 5 mil. Kč. 40,0 35,0 30,0 výdaje v mld. Kč 5,89 0,89 Vývoj výdajů na jednotlivé dávky nemocenského pojištění v mld. Kč 6,30 vyrovnávací příspěvek peněžitá pomoc v mateřství ošetřovné nemocenské 25,0 0,81 7,08 20,0 0,73 7,41 7,51 15,0 10,0 5,0 27,9 24,8 18,2 0,43 14,9 0,64 13,4 0,0 5

6 A 2 b) Výdaje - v procentech z celkových výdajů Mění se i struktura výdajů na jednotlivé dávky. Výdaje na nemocenské představovaly v roce 2007 cca 80 % z celkových výdajů, v roce 2011 to bylo jen 62%. Naopak na peněžitou pomoc v mateřství bylo z celkových výdajů vyplaceno v roce 2007 cca 17 %, v roce 2011, to bylo již 35 %. 100% Vývoj výdajů na jednotlivé dávky nemocenského pojištění v procentech z celkových výdajů 90% 80% 17,0% 2,6% 19,8% 2,5% 27,2% 32,5% 34,9% 70% 60% 2,8% 1,9% 3,0% 50% 40% 30% 80,4% 77,7% 70,0% 65,6% 62,1% 20% 10% 0% nemocenské ošetřovné peněžitá pomoc v mateřství vyrovnávací příspěvek A 2 c) Výdaje - procento z objemu vyměřovacích základů V letech 2007 až 2011 se pojistná sazba na nemocenské pojištění vyvíjela následovně: Rok Pojistná sazba Zaměstnanci 4,4 % 4,4 % 2,3 % 2,3 % 2,3 % OSVČ 4,4 % 4,4 % 1,4 % 1,4 % 2,3 % Potřebná sazba *) Zaměstnanci 3,5 % 3,0 % 2,6 % 2,0 % 1,8 % OSVČ 2,6 % 2,7 % 2,0 % 7,5 % 16,5 % Celkem 3,4 % 3,0 % 2,5 % 2,2 % 2,0 *) podíl skutečných výdajů na objemu vyměřovacích základů Změna právních předpisů, které s sebou přinesly i snížení dočasné pracovní neschopnosti, znamenala u nemocenského pojištění snížení potřebné pojistné sazby (podíl skutečných výdajů na objemu vyměřovacích základů) o více než polovinu. (o 1,5 p.b.). Naopak u peněžité pomoci v mateřství představovala potřebná pojistná sazba v roce 2011 cca 0,7 %, což bylo o jednu pětinu více než v roce V dobrovolném nemocenském pojištění OSVČ byla do u 2008 pojistná sazba stanovená zákonem vždy vyšší než potřebná sazba. S novým zákonem o nemocenském pojištění a novelou zákona o pojistném na sociální zabezpečení 6

7 došlo v roce 2009 k výrazné změně - a potřebná sazba byla několikrát vyšší než sazba, stanovená zákonem. Vývoj potřebné pojistné sazby podle jednotlivých druhů dávek nemocenského pojištění je uveden v následujícím grafu. 4,00% 3,50% 3,00% 2,50% 2,00% 1,50% 1,00% 0,50% 0,09% 2,77% Vývoj výdajů na jednotlivé dávky nemocenského pojištění v procentech objemu vyměřovacích základů potřebná procentní sazba 0,58% 0,59% 0,08% 2,33% 0,69% 0,07% 1,77% vyrovnávací příspěvek peněžitá pomoc v mateřství ošetřovné nemocenské 0,70% 0,04% 1,41% 0,70% 0,06% 1,25% 0,00% Od u 2009 hradí zaměstnavatelé zaměstnancům náhradu mzdy v prvních týdnech dočasné pracovní neschopnosti. V roce 2009 a 2010 si mohli všichni zaměstnavatelé od pojistného odečíst polovinu náhrady mzdy, kterou vyplatili svým zaměstnancům. V roce 2009 to byla částka 1,414 mld. Kč a v roce 2010 částka 1,515 mld. Kč. Od u 2011 (v rámci dalších úsporných opatření) byla tato výhoda plošně zrušena. Pouze zaměstnavatelům zaměstnávajícím méně než 26 zaměstnanců, kteří se připojistí (mají sazbu o 1 p. b. vyšší) je dále kompenzována polovina náhrady mzdy. V roce 2011 se jednalo pouze o malé částky - např. v prosinci tito zaměstnavatelé v úhrnu zaplatili na pojistném o 2,71 mil. Kč více, přičemž na náhrady mezd jim bylo uhrazeno 1,65 mil. Kč. A 3 Počet proplacených dnů dočasné pracovní neschopnosti V letech 2007 a 2008 (kromě až , kdy bylo až od čtvrtého dne) náleželo nemocenské již od prvého dne dočasné pracovní neschopnosti (DPN). V roce 2009 až 2010 náleželo až od 15. dne DPN a v roce 2011 náleželo až od 22. dne DPN. Uvedené právní normy byly hlavním důvodem poklesu počtu proplacených dnů, kdy se ve sledovaném období zaměstnancům snížil počet proplacených dnů téměř na jednu třetinu. 7

8 Počet proplacených dnů DPN 100,0 90,0 80,0 94,1 počet dnů v mil. 82,8 zaměstnanci 70,0 60,0 50,0 40,0 48,3 40,7 34,7 30,0 20,0 10,0 0,0 Naopak u OSVČ došlo s novou legislativou v období 2009 až 2011 k nárůstu počtu proplacených dnů o více než polovinu. Nemocenské sice náleželo od stejného dne jako u zaměstnanců, ale OSVČ si mohly v období 2009 až 2010 zvolit výši vyměřovacích základů, ze kterých platily pojistné na nemocenské, nezávisle na vyměřovacích základech pro pojistné na důchodové pojištění. Protože rozhodné období pro nemocenské dávky je zpravidla 12 kalendářních měsíců, efekt nových opatření přetrvával až do u ,5 4,0 počet dnů v mil. 3,9 Počet proplacených dnů DPN OSVČ 3,5 3,2 3,0 2,7 2,7 2,5 2,1 2,0 1,5 1,0 0,5 0,0 Průměrný počet proplacených dnů DPN na jednoho zaměstnance se v období 2007 až 2011 snížil z 22 kalendářních dnů na 8 kalendářních dnů. U OSVČ se za období 2008 až 2011 počet proplacených dnů DPN téměř zdvojnásobil, přestože nemocenské náleželo (stejně jako u zaměstnanců) v roce 2011 až od 22. dne trvání DPN počet kalendářních dnů za 22 Průměrný počet proplacených dnů nemocenské na jednoho pojištěnce zaměstnanci OSVČ

9 B Počet nemocensky pojištěných B 1 a) Počet pojištěnců - zaměstnanci V průběhu sledovaného období se měnila metodika vykazování počtu pojištěnců, proto nelze údaje kvalitně porovnávat. Od února 2009 rozlišuje statistika počet zaměstnanců a počet pojistných vztahů, do té doby byl pouze jeden ukazatel 1. Lze však konstatovat, že průměrný počet pojištěnců byl v roce 2011 (4,26 mil.) o cca 3 % vyšší než v roce 2009 (4,13 mil.). Počet pojistných vztahů se zvýšil v období 2009 až 2011 z 4,44 mil. na 4,51 mil. Vývoj počtu nemocensky pojištěných zaměstnanců průměrný počet v daném roce v tisících B 1 b) Počet pojištěnců - OSVČ Počet dobrovolně nemocensky pojištěných se každoročně postupně snižuje. V prosinci u 2011 byl průměrný počet dobrovolně nemocensky pojištěných osob (115 tis.) nejnižší od u Jejich podíl na celkovém počtu osob platících na důchodové pojištění se od u 2007 snížil téměř na polovinu. Vývoj počtu nemocensky pojištěných OSVČ a jejich podíl na celkovém počtu DP průměrný počet v daném roce v tis. 30,2% 28,0% OSVČ nem. Poj. podíl z celkového počtu OSVČ 20,1% 19,6% podíl z celkového počtu v% 16,5% 35% 30% 25% 20% 15% % 5% 0 0% 1 Pojištěnec, který měl více pracovních poměrů u jednoho zaměstnavatele byl vykazován jen jednou, měl-li více zaměstnavatelů, byl vykazován vícekrát. 9

10 C Úroveň výše vyměřovacích základů a výše nemocenského C 1 a) Výše vyměřovacích základů a nemocenského - zaměstnanců Měsíční výše vyměřovacích základů (roční průměr), ze kterých platili zaměstnanci pojistné na nemocenské pojištění se pohybovala od 18,6 tis. Kč do 20,0 tis. Kč. Do vyměřovacích základů se promítla ekonomická situace tak, že nejvyšší hodnota byla v roce 2008, nejnižší v roce Průměrné nemocenské závisí na výši vyměřovacích základů zpravidla za posledních 12 kalendářních měsíců a na parametrech pro stanovení výše dávky. Od u 2009, kdy platí nový zákon o nemocenském pojištění, se průměrné nemocenské za 30 dnů pohybovalo kolem 11 tis. Kč v Kč měsíčně Průměrný měsíční vyměřovací základ pro pojistné a průměrná měsíční výše nemocenského - ZAMĚSTNANCI vyměřovací základy nemocenské C 1 b) Výše vyměřovacích základů a nemocenského - OSVČ Ve statistických údajích se odráží právní úprava, která platila v období 2009 až Měsíční výše vyměřovacích základů (roční průměr), ze kterých platily OSVČ pojistné na nemocenské pojištění se pohybovala v období 2007 až 2011 od 7,9 tis. Kč do 23,2 tis. Kč, přičemž nejvyšší hodnota byla právě v posledním roce výhodné právní úpravy. Průměrné nemocenské závisí na výši vyměřovacích základů zpravidla za posledních 12 kalendářních měsíců a na parametrech pro stanovení výše dávky. Od u 2009, kdy platí nový zákon o nemocenském pojištění, se průměrné nemocenské za 30 dnů zvýšilo z 8,5 tis. Kč na 16,8 tis. Kč. Obdobná situace jako v nemocenském, byla i u druhé nemocenské dávky - peněžité pomoci v mateřství. 10

11 relace nemocenské dávky/čistá mzda v Kč Průměrný měsíční vyměřovací základ pro pojistné a průměrná měsíční výše nemocenského - OSVČ vyměřovací základy nemocenské C 2 Plnění úmluv o požadované minimální úrovni dávek Česká republika ratifikovala mezinárodní úmluvy, které stanoví minimální úroveň nemocenských dávek. Výše nemocenského a peněžité pomoci v mateřství se týká úmluva MOP č. 102, MOP č.130 a Evropský zákoník sociálního zabezpečení (EZSZ). Úmluvy požadují pro typického příjemce náhradový poměr dávky k předchozímu příjmu ve výši alespoň 45 % (EZSZ a Úmluva MOP č. 102) alespoň 60 % (Úmluva MOP č. 130). Typickým příjemcem je kvalifikovaný dělník (soustružník) se závislou manželkou a dvěmi dětmi. Pro tohoto pojištěnce by neměl klesnout podíl nemocenského a přídavku na dvě děti (pokud náleží) k čisté mzdě a přídavku na dvě děti (pokud náleží) pod požadovanou (výše uvedenou) úroveň. V oblasti nemocenského byla, kromě u 2010 pro MOP č. 130, požadovaná úroveň splněna. V oblasti peněžité pomoci v mateřství je požadovaná úroveň, stanovená v úmluvách, vysoce překračována. Vývoj plnění úmluv o minimální úrovni dávek 100,0 90,0 91,5 88,8 89,2 80,0 81,5 80,0 peněžitá pomoc v mateřství nemocenské 70,0 60,0 69, ,8 60,0 Úmluva MOP č. 130 Úmluva MOP č , ,7 50, ,0 30,0 11

12 D Dočasná pracovní neschopnost Statisticky sleduje dočasnou pracovní neschopnost ČSSZ, ÚZIS a ČSÚ, přičemž vývoj všech ukazatelů z obou zdrojů má stejný trend. Tato informace hodnotí vývoj dočasné pracovní neschopnosti pouze podle údajů ČSSZ a ÚZIS. D 1 Vývoj základních ukazatelů Počet ukončených případů DPN vykazuje ze všech tří ukazatelů nejvyšší pokles. Zatímco v roce 2007 bylo vykázáno 2,86 mil. ukončených případů, v roce 2011 to byla méně než polovina - 1,34 mil. případů DPN. Počet prostonaných dnů klesl za sledované období o 40%. V roce 2007 bylo 100,59 mil. prostonaných dnů, v roce ,94 mil. prostonaných dnů tj. o 40,65 mil. prostonaných dnů méně. Průměrná doba trvání jednoho případu DPN se v období 2007 až 2009 zvýšila o cca 40 % (tj. o 13,3 dne), avšak s účinností nového zákona dochází k mírnému poklesu průměrné délky doby trvání DPN. V roce 2011 trval jeden případ DPN v průměru 44,8 dne - statistika ukazuje, že se výrazně snižují krátkodobé DPN, kdežto absolutní počet dlouhodobých DPN se příliš nemění. Srovnání základních ukazatelů DPN ( 2007 = 1) 1,60 1,40 1,38 1,32 1,28 1,20 1,13 1,00 1,00 0,87 0,80 0,73 0,60 0,78 0,62 0,60 0,40 Počet ukončených případů prac. neschop. 0,53 0,47 0,47 0,20 Počet prostonaných dnů Průměrná doba trvání jednoho případu DPN 0,

13 Průměrná délka 1 případu DPN (ve dnech) ,4 46,5 44, ,1 39, D 2 Ukončené případy DPN D 2 a) - absolutní počet Následující graf ukazuje vývoj počtu ukončených případů od 1. čtvrtletí 2009, tj. od účinnosti nového zákona o nemocenském pojištění. Jsou zde patrné jak sezónní výkyvy, tak i tendence klesajícího počtu případů. Vývoj počtu ukončených případů DPN Q Q Q Q Q Q Q Q Q Q Q Q 2011 D 2 b) - podle délky doby trvání Ze statistických údajů je zřejmé, že klesá podíl krátkodobých nemocí. Zatímco v roce 2007 byla polovina případů kratších než cca 15 dnů, v roce 2011 je polovina případů kratších než 19 dnů. Přestože od u 2009 platí zaměstnavatelé náhradu mzdy až od čtvrtého pracovního dne DPN, počet případů DPN kratších než 4 dny se relativně zvýšil. 13

14 Ukončené případy DPN podle délky trvání v podílech z celkového počtu (zdroj - y ÚZIS, 2011 ČSSZ) 100% 90% 80% 70% 60% 50% 40% 30% 20% 365 a více dní dní dní dní dní dní dní dní 4-14 dní 1-3 dní 10% 0% Prodlužující se délku doby trvání vyjadřuje skutečnost, že v roce 2007 bylo 23,1 % případů delších než 183 dnů, v roce 2010 bylo již 31,4 % případů delších než 183 dnů. Podíl DPN kratších než 36 dnů se snížil z 76,9 % na 68,6 % (tj. o 8,3 p.b.). Ukončené případy DPN podle délky trvání v podílech z celkového počtu (zdroj - y ÚZIS, 2011 ČSSZ) 100% 3,2 4,0 6,4 5,5 5,5 90% 80% 19,9 22,7 26,7 25,9 28,0 70% 60% 50% 40% 30% 76,9 73,3 66,9 68,6 66,5 20% a více dní dní 10% 1-35 dní 0% D 2 c) - podle věkových skupin Nejvíce případů DPN je ve věkové skupině 30 až 39 let, druhou nejčetnější skupinou je věková skupina 20 až 29 let. Osoby starší 50 let sice patří do skupiny s nízkým počtem případů DPN, avšak počet prostonaných dnů této věkové skupiny je výrazně nejvyšší, což zároveň znamená, že jejich pracovní neschopnost je mnohem delší než ve skupinách s nižším věkem. 14

15 Ukončené případy DPN podle věkových skupin (v tis.) do 20 let let let let let a více let Q Q Q Q Q 2011 Průměrná délka 1 případu DPN podle věkových skupin (ve dnech) do 20 let let let let let 60 a více let Q Q Q Q Q 2011 Prostonané dny podle věkových skupin (v tis.) do 20 let let let let let 60 a více let Q Q Q Q Q

16 D 2 d) - podle diagnóz DPN Poměr rozložení počtu případů v jednotlivých skupinách diagnóz bylo v letech 2007 až 2011 v podstatě stejné, také pořadí jednotlivých skupin diagnóz se nemění, na prvním místě s největším počtem případů jsou stále nemoci dýchací soustavy a na druhém místě jsou nemoci pohybové soustavy. Ukončené případy DPN podle skupin diagnóz (v podílech z celkového počtu) 100% 7,8 9,4 10,1 11,6 9,7 90% 80% 70% 60% 50% 3,1 14,9 5,3 3,6 3,5 16,6 18,5 5,8 5,2 4,1 19,4 6,5 3,4 15,9 4,8 40% 30% 54,2 47,3 43,5 37,9 48,3 20% 10% 0% Nemoci oběhové soustavy Nemoci dýchací soustavy Nemoci trávicí soustavy Nemoci pohybové soustavy Nemoci moč. a pohl. soustavy Úrazy, otravy 2,4 2,9 3,3 3,7 2,8 1.Q Q Q Q Q 2011 Ukončené případy DPN podle skupin diagnóz (v tis.) Nemoci oběhové soustavy z toho chřipka Nemoci pohybové soustavy Nemoci dýchací soustavy Nemoci trávicí soustavy Nemoci moč. a pohl. soustavy Úrazy, otravy Q Q Q Q Q 2011 D 3 Otevřené případy DPN D 3 a) - absolutní počet Nově za 2011 je k dispozici statistika tzv. otevřených případů DPN. K dispozici jsou počty otevřených DPN za každé pondělí v měsíci to znamená, že je znám počet práce neschopných za daný den. Z těchto údajů lze stanovit průměrné počty práce neschopných v jednotlivých měsících. 16

17 Průměrný počet práce neschopných v měsíci v tis. (zdroj: ČSSZ - Otevřené případy DPN) , ,0 205, ,9 176,3 170,7 164,5 173,5 171,6 178, ,2 155,6 140 průměrný počet práce neschopných leden únor březen duben květen červen červenec srpen září říjen listopad prosinec Průměrný podíl práce neschopných vyjadřuje podíl osob dočasně práce neschopných z celkového počtu nemocensky pojištěných (počtu pojistných vztahů + nemocensky pojištěných OSVČ) v daném období. Tato statistika - oproti statistice ukončených případů DPN lépe zobrazuje faktický stav nemocnosti 6% Průměrný podíl práce neschopných v měsíci 2011 (zdroj: ČSSZ - Otevřené případy DPN) 5% 5,03% 5% 4,56% 4,50% 4% 3,96% 3,81% 3,67% 3,54% 3,71% 3,67% 3,82% 4% 3,34% 3,35% 3% podíl práce neschopných 3% 2% leden únor březen duben květen červen červenec srpen září říjen listopad prosinec Závěr: Od zavedení úsporných opatření v roce 2004 byly v systému nemocenského pojištění příjmy vyšší než výdaje (v roce 2008 o 14,8 mld. Kč). V důsledku snížení pojistné sazby (i vlivem ekonomické situace) se v roce 2009 oproti u 2008 snížily příjmy z pojistného na polovinu. Naopak výdaje se (s novými parametry pro výpočet výše dávek) snížily téměř o pětinu. I když došlo ke snížení dočasné pracovní neschopnosti, přechodně vznikl v roce 2009 deficit ve výši 2,7 mld. Kč. Tento deficit byl však dalším postupným snižováním všech tří základních ukazatelů dočasné pracovní neschopnosti (ukončených případů, prostonaných dnů i délky doby trvání) v následujícím období eliminován. V roce 2011 byly příjmy z pojistného již o 3,1 mld. Kč vyšší než výdaje, což bylo způsobeno převážně tím, že zaměstnavatelé hradí svým zaměstnancům náhradu mzdy o jeden týden déle. Postupné snižování DPN sice pokračovalo i nadále, avšak již jen velmi mírně. Dopad změny právních předpisů v nemocenském pojištění OSVČ z u 2011 by se měl plně projevit až v roce Ze statistických údajů vyplývá, že dočasná pracovní neschopnost sice ihned reaguje na snižování úrovně nemocenských dávek, avšak později se ustálí na stejné hodnotě, nebo se i mírně zvýší. Příloha č. 1 Zásadní legislativní změny v nemocenském pojištění od u 2007 Příloha č. 2 Statistika 17

18 Příloha č. 1 Zásadní legislativní změny v nemocenském pojištění od u 2007 Zákon č. 187/2006 Sb., o nemocenském pojištění spolu se zákonem, kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím zákona o nemocenském pojištění, byl schválen 25. dubna Jeho účinnost byla stanovena k 1. lednu Zákonem č. 585/2006 Sb. došlo k odložení účinnosti zákona č. 187/2006 Sb. o jeden, takže měl účinnosti nabýt dnem 1. ledna Zákonem č. 261/2007Sb., o stabilizaci veřejných rozpočtů, však byla jeho účinnost opět odložena, a to na 1. leden Zákonem č. 187/2006 Sb., o nemocenském pojištění, se zrušil zákon č. 54/1956Sb., o nemocenském pojištění zaměstnanců, a dalších 50 předpisů z oblasti nemocenského pojištění. Nařízení vlády č. 588/2006 Sb., kterým se pro účely nemocenského pojištění upravují částky pro stanovení výpočtových základů. Tímto nařízením byly upraveny částky pro stanovení denního vyměřovacího základu od takto: částka 510 Kč se zvýšila na částku 550 Kč, částka 730 Kč se zvýšila na 790 Kč. Zákon č. 261/2007 Sb., o stabilizaci veřejných rozpočtů účinnost od 1. ledna Změny v oblasti nemocenského pojištění spočívají zejména: za den vstupu zaměstnanců v pracovním poměru do zaměstnání se považuje též den před vstupem do zaměstnání, za který jim náleží náhrada mzdy (platu) nebo za který se jim mzda nebo plat nekrátí, zavedení karenční doby pro poskytování nemocenského, tzn. neposkytování nemocenského za období prvních tří kalendářních dnů trvání dočasné pracovní neschopnosti či nařízené karantény, nezvýšení redukčních hranic pro úpravu denního vyměřovacího základu pro 2008, ponechání redukce příjmu do výše první redukční hranice pro výpočet nemocenského a podpory při ošetřování člena rodiny i po 14. dnu trvání sociální události, pro které tyto dávky náleží, v úpravě procentních sazeb denní výše nemocenského a podpory při ošetřování člena rodiny, ve zkrácení podpůrčí doby, po kterou se poskytuje nemocenské poživatelům starobních a plných invalidních důchodů z důvodu pracovní neschopnosti pro nemoc a nepracovní úraz, z 84 na 81 kalendářních dnů, v omezení podpůrčí doby pro poskytování nemocenského a podpory při ošetřování člena rodiny u zaměstnanců, kteří jsou poživateli starobních nebo plných invalidních důchodů, na dobu trvání zaměstnání, ve zkrácení ochranné lhůty; obecná délka ochranné lhůty 42 kalendářních dnů byla zkrácena na 7 kalendářních dnů, ve zrušení náu na podporu při ošetřování člena rodiny z ochranné lhůty, ve zrušení náu na peněžitou pomoc v mateřství uchazeče o zaměstnání, ve zrušení osamělosti jako podmínky pro prodloužení poskytování peněžité pomoci v mateřství (peněžité pomoci) z 28 na 37 týdnů, 18

19 v použití denního vyměřovacího základu stanoveného pro výpočet předchozí peněžité pomoci v mateřství pro výpočet další peněžité pomoci v mateřství; podmínkou je, že zaměstnankyně nastupuje na další mateřskou dovolenou za trvání téhož zaměstnání v době, kdy její předchozí dítě není starší 4 let a předchozí denní vyměřovací základ před redukcí je vyšší než denní vyměřovací základ před redukcí stanovený pro další peněžitou pomoc v mateřství. Nálezem Ústavního soudu ze dne 23. dubna 2008 vyhlášeným pod č.166/2008 Sb. byla s účinností od zrušena úprava, kdy se neposkytovalo nemocenské v době prvních tří dnů dočasné pracovní neschopnosti. Zákon č. 305/2008 Sb., kterým se mění zákon č. 187/2006 Sb., o nemocenském pojištění, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony, s účinností od 1. září 2008 přináší zejména tyto změny: snížení sazby pro výpočet nemocenského za první 3 kalendářní dny pracovní neschopnosti z 60 % na 25 %, nemocenské náleží i při karanténě kratší než 4 dny, vojákům z povolání a příslušníkům bezpečnostních sborů náleží nemocenské za první 3 kalendářní dny neschopnosti k službě. Nařízení vlády č. 366/2008 Sb., kterým se pro účely nemocenského pojištění upravují částky pro stanovení výpočtových základů. Tímto nařízením byly upraveny částky pro stanovení denního vyměřovacího základu pro účely úpravy výše dávek nemocenského pojištění, na které vznikl ná před účinnost od , takto: částka 550 Kč se zvýšila na částku 610 Kč, částka 790 Kč se zvýšila na 870 Kč. S účinností od 1. ledna 2009 dochází: v zákoně o nemocenském pojištění především ke zjednodušení provádění tohoto pojištění a k odstranění legislativních nesrovnalostí, ve zvláštních předpisech pak především k přiznání náhrad mezd (platu), náhrad odměn, snížených platů a odměn za dobu prvních 3 pracovních (popř. kalendářních) dnů trvání nařízené karantény, v zákoně o pojistném na sociální zabezpečení byly upraveny sazby pojistného zaměstnanci neodvádí pojistné na nemocenské pojištění a zaměstnavatel za ně odvádí 2,3%, OSVČ mají sníženou sazbu pojistného na nemocenské pojištění z 4,4% na 1,4%, OSVČ platí pojistné na nemocenské pojištění z měsíčního vyměřovacího základu, který si sama určí, minimálně z částky Kč a maximální výše nebyla stanovena, výhodná úprava v nemocenském pojištění pro OSVČ trvala i v roce Sdělení MPSV č. 396/2008 Sb., kterým se vyhlašuje pro účely nemocenského pojištění výše redukčních hranic pro úpravu denního vyměřovacího základu platných v roce 2009: první redukční hranice činí 786 Kč, druhá redukční hranice činí Kč, třetí redukční hranice činí Kč. 19

20 Zákon č. 302/2009 Sb., kterým se mění zákon č. 187/2006 Sb., o nemocenském pojištění, ve znění pozdějších předpisů, účinnost dne 1. prosince Tímto zákonem se mění některé povinnosti ošetřujícího lékaře a zaměstnavatele a v návaznosti dochází ke změnám tiskopisů Rozhodnutí o dočasné pracovní neschopnosti a Rozhodnutí o potřebě ošetřování (péče). ošetřující lékař již nemá povinnost zakládat rozhodnutí o dočasné pracovní neschopnosti do zdravotnické dokumentace práce neschopného pojištěnce, prodlužuje se lhůta pro odeslání hlášení o vzniku dočasné pracovní neschopnosti a hlášení o ukončení dočasné pracovní neschopnosti, do zákona se doplňuje, že ošetřující lékař rozhodne o ukončení potřeby ošetřování dnem, kdy vyšetřením zjistil, že potřeba ošetřování pominula, nebo nejpozději třetím kalendářním dnem od tohoto vyšetření, ošetřující lékař již není povinen odesílat hlášení o vzniku a ukončení potřeby ošetřování. Sdělení MPSV č. 354/2009 Sb., kterým se vyhlašuje pro účely nemocenského pojištění výše redukčních hranic pro úpravu denního vyměřovacího základu platných v roce 2010: první redukční hranice činí 791 Kč, druhá redukční hranice činí Kč, třetí redukční hranice činí Kč. Zákon č. 362/2009 Sb., kterým se mění některé zákony v souvislosti s návrhem zákona o státním rozpočtu České republiky na 2010, dochází v oblasti nemocenského pojištění ke změnám ovlivňujícím výši dávek. Přijatá opatření mají platit pouze pro 2010 a jejich cílem je snížení deficitu státního rozpočtu. Přehled změn v oblasti nemocenského pojištění: zavedení jednotné procentní sazby pro výpočet denní výše nemocenského ve výši 60 %, snížení zápočtu příjmu pro stanovení denního vyměřovacího základu do první redukční hranice u peněžité pomoci v mateřství a vyrovnávacího příspěvku v těhotenství a mateřství ze 100 % na 90 %, snížení procentní sazby pro výpočet peněžité pomoci v mateřství ze 70 % na 60 %, zavedení třídenní karenční doby u ošetřovného. Zákon č. 166/2010 Sb., kterým se mění zákon č. 187/2006 Sb., o nemocenském pojištění, ve znění pozdějších předpisů účinnost dne Tímto zákonem se ruší změny zavedené zákonem č. 362/2009 Sb., které byly účinné od a týkaly se výše peněžité pomoci v mateřství a vyrovnávacího příspěvku v těhotenství a mateřství a ošetřovného: zrušeno ustanovení 21a - při úpravě denního vyměřovacího základu se pro výpočet peněžité pomoci v mateřství a vyrovnávacího příspěvku v těhotenství a mateřství opět počítá do částky první redukční hranice 100%, zrušeno ustanovení 37a -výše peněžité pomoci v mateřství za kalendářní den opět činí 70 % denního vyměřovacího základu, zrušeno ustanovení 40a - podpůrčí doba činí u ošetřovného nejdéle 9 kalendářních dnů (v případě osamělého zaměstnance pečujícího o dítě do 20

21 16 let věku, které neukončilo školní docházku nejdéle 16 kalendářních dnů) a podpůrčí doba počíná od prvého dne potřeby ošetřování nebo péče. Zákon č. 157/2010 Sb., kterým se mění zákon č. 187/2006 Sb., o nemocenském pojištění, ve znění pozdějších předpisů účinnost dne Tímto zákonem se stanoví povinnost České správy sociálního zabezpečení uhrazovat držiteli poštovní licence cenu dodání zásilek zasílaných ošetřujícími lékaři okresním správám sociálního zabezpečení a v návaznosti na to dochází k vydání obálek určených ošetřujícím lékařům k zasílání stanovených hlášení a oznámení okresním správám sociálního zabezpečení. Sdělení MPSV č. 293/2010 Sb., kterým se vyhlašuje pro účely nemocenského pojištění výše redukčních hranic pro úpravu denního vyměřovacího základu platných v roce 2011: první redukční hranice činí 825 Kč, druhá redukční hranice činí Kč, třetí redukční hranice činí Kč. Částka rozhodného příjmu pro účast na nemocenském pojištění zůstává beze změny, tj. ve výši Kč. Zákon č. 347/2010 Sb., kterým se mění některé zákony v souvislosti s úspornými opatřeními v působnosti Ministerstva práce a sociálních věcí účinnost od Tímto zákonem dochází k těmto změnám: podpůrčí doba u nemocenského začíná 22. kalendářním dnem trvání dočasné pracovní neschopnosti (nebo karantény), v období prvních 21 kalendářních dnů trvání dočasné pracovní neschopnosti či nařízené karantény poskytuje zaměstnavatel zaměstnanci náhradu mzdy podle zákoníku práce (toto opatření má platit do ), výše nemocenského za kalendářní den činí i nadále jako v roce % denního vyměřovacího základu (bez časového omezení), zaměstnanci poživateli starobního důchodu nebo invalidního důchodu pro invaliditu třetího stupně se nemocenské vyplácí po dobu nejvýše 63 kalendářních dnů (toto opatření má platit do ), zaměstnavatel je oprávněn provést kontrolu, zda se zaměstnanec zdržuje v době dočasné pracovní neschopnosti v místě pobytu a zda dodržuje povolené vycházky v období prvních 21 kalendářních dnů dočasné pracovní neschopnosti (toto opatření má platit do ), upřesňuje se v případě, kdy si pojištěnka v období od počátku osmého týdne do počátku šestého týdne před očekávaným dnem porodu nástup na peněžitou pomoc v mateřství neurčí, že nástup na peněžitou pomoc v mateřství nastává počátkem šestého týdne před očekávaným dnem porodu, všichni zaměstnavatelé si již nemohou odečíst od výše pojistného polovinu z částky, kterou zaplatili na náhradě mzdy za dočasnou pracovní neschopnost, nově mohou zaměstnavatelé zaměstnávající méně než 26 zaměstnanců využít možnosti přihlášení se k vyšší sazbě pojistného na nemocenské pojištění (z 2,3% na 3,3%) a je jim refundována polovina náhrady mzdy vyplacené zaměstnancům. 21

22 Od byla zrušena výhodná opatření v nemocenském pojištění pro osoby samostatně výdělečně činné: z důvodu dobrovolné účasti OSVČ na nemocenském pojištění se výkon vedlejší samostatné výdělečné činnosti u nemocensky pojištěné OSVČ automaticky stává výkonem hlavní samostatné výdělečné činnosti a je zrušena možnost vzniku nemocenského pojištění před datem podání přihlášky v případě, že ta byla podána do osmi dnů od zahájení SVČ, sazba pojistného na nemocenské pojištění OSVČ se zvyšuje z 1,4% na 2,3%, OSVČ si již nemohou dobrovolně stanovit vyšší měsíční vyměřovací základ pro placení pojistného na nemocenské pojištění, jejich vyměřovací základ pro pojistné na nemocenské pojištění nesmí být vyšší než vyměřovací základ pro pojistné na důchodové pojištění. Nález Ústavního soudu ze dne vyhlášený pod č. 80/2011 Sb. zrušil zákon č. 347/2010 Sb., kterým se mění některé zákony v souvislosti s úspornými opatřeními v působnosti MPSV, uplynutím dne 31. prosince Podle zákona č. 364/2011 Sb., kterým se mění některé zákony v souvislosti s úspornými opatřeními v působnosti Ministerstva práce a sociálních věcí, změny přijaté zákonem č. 347/2010 Sb., platí i nadále od Zákonem č. 365/2011 Sb., kterým se mění zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony, je od novelizován také zákon č. 187/2006 Sb., o nemocenském pojištění. Touto novelou se rozšiřuje okruh nemocensky pojištěných osob o zaměstnance činné na základě dohody o provedení práce. U zaměstnance činného na základě dohody o provedení práce vzniká povinná účast na nemocenském pojištění, pokud splňuje dvě podmínky, a to jednak výkon práce na území ČR a jednak, že v kalendářním měsíci, v němž dohoda o provedení práce trvá, dosáhl započitatelného příjmu v částce vyšší než Kč. Zákon č. 470/2011 Sb., kterým se mění zákon č. 187/2006 Sb., o nemocenském pojištění, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony účinnost od Tato technická novela zákona přináší řadu změn, zejména rozšiřuje okruh nemocensky pojištěných osob o: společníky a jednatele společnosti s ručením omezeným a komanditisty komanditní společnosti, jestliže mimo pracovněprávní vztah vykonávají pro ni práci, za kterou jsou touto společností odměňováni, a ředitele obecně prospěšné společnosti, jestliže mimo pracovněprávní vztah vykonávají pro ni práci, za kterou jsou touto společností odměňováni, puristy, pokud se jejich příjem z činnosti puristy považuje za příjem ze závislé činnosti podle zákona o daních z příjmů, členy kolektivních orgánů právnické osoby, kteří jsou za činnost v těchto orgánech odměňováni, pokud se jejich příjem za činnost v těchto orgánech považuje za příjem ze závislé činnosti nebo funkční požitky podle zákona o daních z příjmů, likvidátory, pokud se jejich příjem z činnosti likvidátora považuje za příjem ze závislé činnosti podle zákona o daních z příjmů, vedoucí organizačních složek právnické osoby uvedených, jejichž místo výkonu práce je trvale v České republice. 22

23 Další změny v oblasti nemocenského pojištění: ruší se úprava pro výkon práce v případech, kdy zaměstnanec v době trvání zaměstnání zakládajícího účast na nemocenském pojištění, které nevykonává, nastoupil do dalšího zaměstnání na dobu pracovního volna v prvním zaměstnání, a ke vzniku sociální události došlo za trvání tohoto dalšího zaměstnání; uplatní se obecná úprava pro souběžná zaměstnání, do vyloučených dnů se nově zahrnují dny neplaceného pracovního volna, změny v úpravě při stanovování rozhodného období a pravděpodobného příjmu, doba studia se započítává jako doba účasti na nemocenském pojištění při zjišťování podmínky 270 dnů účasti na nemocenském pojištění v posledních dvou letech před nástupem na PPM doba úspěšně ukončeného studia, ošetřující lékař může povolit vycházky pouze v rozsahu maximálně 6 hodin denně, a to v době od 7 hodin do 19 hodin; ve výjimečných případech u některých onemocnění nemusí lékař dobu vycházek přesně stanovit, dočasná pracovní neschopnost končí 30. dnem ode dne následujícího po dni, v němž byl pojištěnec uznán invalidním, a to i v případě, že by lékař dočasnou pracovní neschopnost neukončil, ošetřující lékař je povinen potvrdit pojištěnci nejméně jednou měsíčně v době dočasné pracovní neschopnosti trvání dočasné pracovní neschopnosti, pojištěnec je povinen umožnit orgánu nemocenského pojištění provést kontrolu dodržování režimu dočasně práce neschopného pojištěnce a poskytnout nezbytnou součinnost k provedení této kontroly, zejména označit potřebnými údaji místo svého pobytu v době trvání pracovní neschopnosti, nově se stanoví způsob předkládání údajů na předepsaných tiskopisech. Sdělení MPSV č. 310/2011 Sb., kterým se vyhlašuje pro účely nemocenského pojištění výše redukčních hranic pro úpravu denního vyměřovacího základu platných v roce 2012: první redukční hranice činí 838 Kč, druhá redukční hranice činí Kč, třetí redukční hranice činí 2514 Kč. Nařízení vlády č. 410/2011 Sb., o zvýšení částky rozhodné pro účast zaměstnanců na nemocenském pojištění. Částka rozhodného příjmu pro účast na nemocenském pojištění se zvyšuje od o 500 Kč na částku Kč. 23

24 Příloha č. 2 Statistika Statistiku dočasné pracovní neschopnosti sleduje Český statistický úřad (ČSÚ), Česká správa sociálního zabezpečení (ČSSZ) a Ústav zdravotnických informací. Historicky první údaje o pracovní neschopnosti byly k dispozici z ČSÚ. Statistika nově hlášených případů pracovní neschopnosti byla zpracovávána ze dvou zdrojů - z výkazů Nem - Úr, které vyplňovali zaměstnavatelé s více než 25 zaměstnanci (prováděli nemocenské pojištění sami) a z dat ČSSZ, kde zaměstnancům malých organizací do 25 zaměstnanců prováděly nemocenské pojištění okresní správy sociálního zabezpečení. Souhrnné údaje jsou však k dispozici se značnou časovou prodlevou. Sledování údajů pomocí výkazů Nem- Úr bude od u 2012 zrušeno a ČSÚ bude zpracovávat jen data z databáze ČSSZ. 1. Vývoj základních statistických ukazatelů o pracovní neschopnosti v období 1993 až 2010, které vykazuje ČSÚ jsou uvedeny v následujících grafech. Základní charakteristikou vývoje DPN je průměrné procento pracovní neschopnosti, které mělo nejvyšší hodnotu (6,81%) v roce 2003, od té doby se snížilo o více než 3 procentní body. Uvedené údaje znamenají, že v roce 2003 denně chybělo na pracovišti z důvodu DPN z 1000 pracovníků 68, v roce 2010 to bylo jen 38. 7,50 7,00 procento Vývoj průměrného procenta pracovní neschopnosti 6,81 6,50 6,00 5,50 5,00 5,30 5,82 5,86 6,13 5,81 5,62 5,18 4,50 4,00 3,50 4,18 3,76 3, Výrazně se snižuje počet nově hlášených případů. Nejvíce hlášených případů bylo období 1994 až Nejméně případů (1,3 mil.) bylo v roce 2010, což bylo méně než jedna třetina počtu z počtu u 1995 (4,3 mil). 24

25 Vývoj počtu nově hlášených případů dočasné pracovní neschopnosti 5,00 4,50 4,00 3,50 v mil. 3,93 4,32 3,86 3,62 3,00 3,03 2,50 2,00 2,71 2,71 2,73 2,22 1,50 1,00 1,44 1,32 0,50 0, Naopak roste délka doby trvání jednoho případu. Nejnižší hodnota byla v roce 1993, nejvyšší v roce Ze statistiky ČSSZ o ukončených případech podle délky doby trvání jednoho případu vyplývá, že ubývají případy právě krátkodobých nemocí a v souboru se počet dlouhodobých nemocí příliš nemění. Je třeba též připomenout, v době vyššího výskytu zánětu dýchacích cest (např. v roce 2007) se průměrná délka doby trvání zkracuje, neboť při chřipce bývá dočasná pracovní neschopnost kratší, čímž se průměrná doba snižuje. Vývoj průměrné doby trvání jednoho případu dočasné pracovní neschopnosti 50,0 45,0 počet dnů 45,1 44,7 40,0 35,0 34,8 35,3 34,6 39,1 30,0 25,0 24,8 26,1 30,5 32,8 20,0 23,2 15,0 10, S novým zákonem o nemocenském pojištění, kdy přešlo vyplácení dávek nemocenského pojištění pro všechny pojištěnce na OSSZ (tj. i pro zaměstnance z organizací s více než 25 zaměstnanci), se otevřely další nové možnosti centrálního zpracování údajů na ČSSZ. Došlo ke změně sledování počtu pojištěnců - od února 2009 je znám počet pojištěnců a počet pojistných vztahů. Před tímto datem byl k dispozici jen jediný údaj - pojištěnec, který měl více zaměstnání u jednoho zaměstnavatele byl evidován jednou, pojištěnec se zaměstnáním u více zaměstnavatelů, byl evidován vícekrát. ČSSZ sleduje vedle počtu skutečně proplacených dnů i počet prostonaných dnů, které jsou však zaznamenány až případ DPN skončí. Do září 2011 nebyly tedy aktuální informace o skutečném denním stavu dočasně práce neschopných. Tuto informaci se podařilo zajistit a údaje o otevřených případech dočasné pracovní neschopnosti byly zpětně zpracovány od ledna Údaje, o denním stavu dočasně práce neschopných (průměrné procento PN) vykazované ČSÚ se od údajů vypočtených z dat ČSSZ mírně liší, trend je však stejný. Průměrný denní stav práce neschopných, vypočtený z dat ČSSZ (otevřených případů) je uveden v bodě D 3a této zprávy jako podíl práce neschopných. 25

26 Vypočteme-li denní stav práce neschopných z počtu ukončených a otevřených případů v roce 2011, získáme následující porovnání : 60,0 počet DPN a 1000 pojištěnců Porovnání denního stavu DPN na 1000 pojištěnců spočtené z ukončených případů a z otevřených případů DPN 50,0 40,0 30,0 38,5 45,6 50,3 45,0 45,0 44,0 39,1 39,6 38,6 38,1 ukončené případy otevřené případy 36,7 33,9 33,3 33,5 35,4 30,6 30,9 31,4 37,1 36,7 38,2 32,7 30,6 31,0 20,0 10,0 0,0 leden únor březen duben květen červen červenec měsíc srpen září říjen listopad prosinec 2. Vývoj finanční bilance nemocenského pojištění Příjmy a výdaje podrobně publikuje ČSSZ v Účetních zprávách a v Bilancích. Kromě období 2000 až 2003 a u 2009 hospodařil systém nemocenského pojištění s přebytkem. Celkový rozdíl mezi příjmy a výdaji za období 1993 až 2011 představuje 64 mld. Kč. Vývoj finanční bilance nejvíce ovlivňuje změna právních předpisů v roce koncem u 1999 byla zrušena jedna redukční hranice 270 Kč s tím, že byly zavedeny dvě redukční hranice ve výši 360 a 540 Kč. v roce první úsporná opatření snížila výdaje snížením zápočtu vyměřovacího základu do 1. redukční hranice o 10 %, snížením denní sazby první tři dny pracovní neschopnosti a nezvýšením redukčních hranic. v 2009 nabyl účinnosti nový zákon o nemocenském pojištění - celkový dopad nového zákona je obsahem této informace ,2 příjmy a výdaje v mld. Kč , Příjmy - Výdaje nemocenského pojištění zaměstnaců a OSVČ (mld. Kč) příjmy výdaje rozdíl P - V 0,9 0,6 20 3, ,1 6, , ,3-1, ,7-1,3 6,1 5,9 7,8 9,7 14,8 1, ,1 26

27 A) zaměstnanci Příjmy a výdaje na nemocenské pojištění VÝDAJE (mil. Kč) ROZDÍL PODÍL ROK PŘÍJMY 1) nemo- POČR 2) peněžitá vyrovná- příjmy příjmy (mil. Kč) censké pomoc v vací CELKEM - : mateřství příspěvek výdaje výdaje % % % % % % % % % % % % % % % % % % % B) OSVČ VÝDAJE (mil. Kč) ROZDÍL PODÍL ROK PŘÍJMY 1) nemo- POČR 2) peněžitá vyrovná- příjmy příjmy (mil. Kč) censké pomoc v vací CELKEM - : mateřství příspěvek výdaje výdaje % % % % % % % % % % % % % % % % % % % C) celkem VÝDAJE (mil. Kč) ROZDÍL PODÍL ROK PŘÍJMY 1) nemo- POČR 2) peněžitá vyrovná- příjmy příjmy (mil. Kč) censké pomoc v vací CELKEM - : mateřství příspěvek výdaje výdaje % % % % % % % % % % % % % % % % % % % Pramen: Účetní zprávy ČSSZ 27