VÝVOJ PRACOVNÍ NESCHOPNOSTI A STRUKTURY PRÁCE NESCHOPNÝCH

Transkript

1 VÝVOJ PRACOVNÍ NESCHOPNOSTI A STRUKTURY PRÁCE NESCHOPNÝCH Statistické podklady pro sledování pracovní neschopnosti Statistika pracovní neschopnosti využívá 3 základní zdroje: Český statistický úřad (ČSÚ), Českou správu sociálního zabezpečení (ČSSZ) a Ústav zdravotnických informací a statistiky (ÚZIS). ČSÚ sestavuje publikaci Pracovní neschopnost pro nemoc a úraz v ČR na základě Pololetních (do roku 2001 Ročních) výkazů o pracovní neschopnosti pro nemoc a úraz (Nem Úr). Statistiky ČSSZ jsou měsíční a vycházejí z evidence práce neschopných na OSSZ, do které se zaznamenávají údaje tiskopisu Potvrzení pracovní neschopnosti. ČSSZ poskytuje informace nejen o pracovní neschopnosti, ale i příjmech a výdajích nemocenského pojištění, dále např. údaje o nemocnosti podle výše vyměřovacích základů (ze Šetření o nemocnosti v malých organizacích, tj. do 25 zaměstnanců týká se cca 1/4 zaměstnanců). ÚZIS zpracovává ročně publikaci Ukončené případy pracovní neschopnosti pro nemoc a úraz. Od roku 1993 k tomu využívá dat ČSSZ, respektive Potvrzení pracovní neschopnosti (dříve šlo jen o 20 % výběr zpracovávaný ÚZIS). Publikace obsahuje rozložení případů podle diagnóz, délky trvání atd. Změny v nemocenském pojištění od Zákon č. 421/2003 Sb. prodloužil rozhodné období pro zjišťování vyměřovacího základu pro výpočet dávek nemocenského pojištění z kalendářního čtvrtletí na 12 kalendářních měsíců; snížil denní vyměřovací základ pro výpočet nemocenského a podpory při ošetřování člena rodiny během prvních 14 dnů pracovní neschopnosti u částky do 480 Kč ze 100 % na 90 %; pozastavil zvyšování redukčních hranic denního vyměřovacího základu a stanovil platnost první redukční hranice ve výši 480 Kč a druhé redukční hranice ve výši 690 Kč až do konce roku 2005; snížil procentní sazbu nemocenského za první tři dny pracovní neschopnosti z 50 % na 25 %, v případě karantény ze 69 % na 25 %. Vývoj pracovní neschopnosti Výše pracovní neschopnosti (PN) závisí na počtu osob uznaných práce neschopnými a na době trvání jejich pracovní neschopnosti. Souhrnným ukazatelem úrovně pracovní neschopnosti je průměrné procento pracovní neschopnosti. Vyjadřuje, kolik osob ze sta je v průměru v daném období uznáno práce neschopnými. Tak např. průměrné procento pracovní neschopnosti 6,13 v roce 2005 znamená, že ze sta osob nemocensky pojištěných byly po celý rok 2005 práce neschopny v průměru 6,13 osoby. Základní ukazatele pracovní neschopnosti průměrné procento PN 5,30 5,77 6,15 6,05 6,25 5,82 5,95 6,46 6,75 6,77 6,81 5,86 6,13 průměrná délka trvání 1 případu PN 23,2 24,8 24,4 25,8 26,3 26,8 26,1 28,0 28,6 30,8 30,5 34,8 32,8 počet případů PN na 100 pojištěnců 83,3 85,1 91,9 85,8 86,7 79,2 83,3 84,4 86,2 80,4 81,7 61,6 68,2 Pramen: ČSÚ, Pracovní neschopnost pro nemoc a úraz v ČR 1

2 Průměrné procento pracovní neschopnosti od roku 1993 do roku 2003 převážně rostlo (s výjimkou let 1996 a 1998). V roce 2004 došlo k poklesu průměrného procenta pracovní nemocnosti meziročně téměř o 1 procentní bod. V roce 2005 dosáhl tento ukazatel hodnoty 6,13 osoby na sto pojištěnců a byl o 0,27 procentního bodu vyšší než v roce 2004 a o 0,83 procentního bodu vyšší než v roce Průměrná délka trvání jednoho případu pracovní neschopnosti se ve sledovaném období prodlužovala. K odchylkám od tohoto trendu došlo v letech 1995 (zkrácení o 0,4 dne), 1999 (zkrácení o 0,7 dne), 2003 (zkrácení o 0,3 dne) a V roce 2005 trval jeden případ pracovní neschopnosti průměrně 32,8 dnů, tj. o 2 dny méně než v roce 2004 a o 9,6 dne více než v roce Počet nově hlášených případů pracovní neschopnosti na sto pojištěnců dosáhl svého maxima v roce 1995 (91,9 případů) a poté se do roku 2003 pohyboval na úrovni případů. V roce 2004 se významně snížil počet nově hlášených případů na 61,4, tj. oproti předchozímu roku došlo k poklesu o 20,1 případů na sto pojištěnců. V roce 2005 se počet případů pracovní neschopnosti zvýšil na 68,2 případů. Ve srovnání s rokem 1993 byl tento ukazatel o 15,1 případu nižší. Popsaný vývoj základních ukazatelů pracovní neschopnosti v posledních dvou letech ovlivnilo přijetí výše uvedených opatření reformy veřejných rozpočtů a z nich vyplývající snížení dávek od roku Dalším významným faktorem, který měl vliv na vývoj ukazatelů pracovní neschopnosti, byla epidemiologická situace. Zatímco v roce 2004 nebyl překročen epidemický práh výskytu akutních respiračních onemocnění (tj případů na obyvatel), v roce 2005 trvala chřipková epidemie 6 týdnů (od do ) a byla střední intenzity. Vzhledem k obvyklé délce chřipkových onemocnění se jedná o významný vliv posílení krátkodobé nemocnosti, který v roce 2005 přispěl ke zkrácení délky trvání jednoho případu pracovní neschopnosti. Počet případů pracovní neschopnosti ovlivňují především osoby nemocensky pojištěné, dobu trvání pracovní neschopnosti ovlivňují především ošetřující lékaři. Na výši pracovní neschopnosti působí mnoho faktorů, jako např. výše nemocenského ve vztahu k příjmu z výdělečné činnosti (čím je nemocenské v relaci k příjmu nižší, tím je i nižší pracovní neschopnost), posuzování pracovní neschopnosti, vývoj nezaměstnanosti. Struktura práce neschopných 1. Struktura práce neschopných podle výše příjmů Úroveň dávek významně ovlivňuje i strukturu práce neschopných podle výše jejich příjmů. Obecně platí, že s rostoucím příjmem: procento pracovní neschopnosti klesá, délka pracovní neschopnosti se spíše zkracuje, počet případů pracovní neschopnosti klesá. Tyto trendy lze interpretovat tak, že pracovníci s vyššími příjmy nezneužívají institut pracovní neschopnosti; naopak jej nevyužívají, neboť lehčí a krátkodobější nemoci buď neléčí nebo k jejich léčení využívají dovolenou. Tuto situaci ilustruje následující graf, který zachycuje výsledky šetření o nemocnosti v malých organizacích (MO). 2

3 Počet případů na 100 pojištěnců ,0 31,0 3,8 Základní ukazatele pracovní neschopnosti podle výše mzdy v roce 2005 (ze šetření nemocnosti v MO) 75,7 77,0 34,5 34,2 85,8 32,8 82,5 7,2 7,2 7,7 7,2 65,1 61,1 31,7 32,0 31,4 30,2 31,5 5,7 5,2 43,8 36,1 29,7 26,7 3,6 3,1 2, Průměrné procento PN, průměrná délka PN 0 do nad 31 0 Pásma měsíční hrubé mzdy v tis. Kč počet případů na 100 pojištěnců průměrná délka trvání 1 případu PN průměrné procento PN Pramen: ČSSZ-Šetření nemocnosti v malých organizacích Konstrukce výpočtu nemocenského znevýhodňuje zaměstnance s vyššími příjmy. Nemocenské se poskytuje ve výši 69 % denního vyměřovacího základu s výjimkou prvních tří dnů pracovní neschopnosti, kdy jeho výše činí 25 % denního vyměřovacího základu. Denní vyměřovací základ se stanoví tak, že se z denního hrubého příjmu do výše první redukční hranice započte 100 %, do výše druhé redukční hranice 60 % a k částce nad tuto hranici se již nepřihlédne. Za dobu prvních 14 kalendářních dnů pracovní neschopnosti se z částky do první redukční hranice započítává pouze 90 % denního hrubého příjmu. V roce 2005 byla výše druhé redukční hranice stanovena na 690 Kč, tzn. že zaměstnanci s denním příjmem 690 Kč a vyšším pobírali nemocenské v jednotné výši (140 Kč v dnu nemoci, 386 Kč v dnu nemoci, 419 Kč od 15. dne nemoci). Jakou výši nemocenského (v %) z výdělku obdrží zaměstnanec za dobu pracovní neschopnosti trvající 7, 15 nebo 30 kalendářních dnů ukazuje následující tabulka: Výdělek Počet dní pracovní neschopnosti (vůči průměrné hrubé mzdě v NH) % 45 % 55 % 58 % 100 % 42 % 51 % 55 % 150 % 32 % 38 % 41 % 200 % 24 % 29 % 31 % 250 % 19 % 23 % 24 % Pozn. Průměrná mzda v roce 2004, redukční hranice v roce 2005 Pramen: Modelový výpočet MPSV 3

4 2. Struktura práce neschopných podle diagnóz Vývoj pracovní neschopnosti v závislosti na skupině diagnóz analyzuje Ústav zdravotnických informací a statistiky (ÚZIS). Nejvyšší počet ukončených případů pracovní neschopnosti na 100 tisíc pojištěnců v roce 2005 připadal na nemoci dýchací soustavy ( případů, tj. 47,2 %), nemoci svalové a kosterní soustavy ( případů, tj. 16,6 %), poranění, otravy a jiné následky vnějších příčin (7 541 případů, tj. 10,3 %) a nemoci trávicí soustavy (4 392 případů, tj. 6,0 %). Z porovnání počtu ukončených případů pracovní neschopnosti a jejich průměrné délky u vybraných skupin diagnóz v roce 2004 a 2005 vyplývá, že se: zvýšil počet krátkodobých případů pracovní neschopnosti zkrátila délka trvání krátkodobých i některých dlouhodobých onemocnění (TBC a zhoubný novotvar prsu). Celkový počet ukončených případů pracovní neschopnosti se v roce 2005 oproti roku 2004 zvýšil a průměrná délka trvání jednoho případu pracovní neschopnosti se zkrátila. Tento trend je zcela shodný s pozorováním ČSÚ. Diagnóza Počet případů rok 2004 rok 2005 Průměrná Počet délka případů Průměrná délka Krátkodobá onemocnění: Akutní zánět mandlí , ,5 Jiné akutní infekce horních cest dýchacích , ,9 Chřipka , ,1 Nemoci dýchací soustavy celkem , ,6 Dlouhodobá onemocnění: TBC dýchacího ústrojí , ,9 Zhoubný novotvar prsu , ,8 Zlomeniny postihující více částí těla , ,2 Akutní a pokračující infarkt myokardu , ,5 Všechny případy pracovní neschopnosti , ,6 Pramen: ÚZIS, Ukončené případy pracovní neschopnosti pro nemoc a úraz 2004 a 2005 Příjmy, výdaje a počet nemocensky pojištěných osob v roce 2005 Příjmy z pojistného na nemocenské pojištění vybrané od zaměstnavatelů, zaměstnanců a OSVČ (bez penále, pokut, přirážky k pojistnému i ostatních závazků a pohledávek) tvořily v roce 2005 částku 36,77 mld. Kč, což je o 1,39 mld. Kč (tj. o 5,5 %) více než v roce Celkové výdaje na dávky nemocenského pojištění za rok 2005 činily 31,16 mld. Kč a oproti roku 2004 vzrostly o 2,06 mld. Kč (tj. o 7,1 %). Výdaje byly tedy ve sledovaném roce o 5,6 mld. Kč nižší než příjmy z pojistného. Průměrný počet pojištěnců vzrostl oproti roku 2004 o 17,6 tis. a činil 4,337 mil. osob. 4

5 Příloha A) zaměstnaní VÝDAJE (mil. Kč) ROZDÍL PODÍL PŘÍJMY 1) nemo- POČR 2) peněžitá vyrovná- příjmy příjmy ROK (mil. Kč) censké pomoc v vací CELKEM - : mateřství příspěvek výdaje výdaje % % % % % % % % % % % % % B) OSVČ VÝDAJE (mil. Kč) ROZDÍL PODÍL PŘÍJMY 1) nemo- POČR 2) peněžitá vyrovná- příjmy příjmy ROK (mil. Kč) censké pomoc v vací CELKEM - : mateřství příspěvek výdaje výdaje % % % % % % % % % % % % % C) celkem Příjmy a výdaje na nemocenské pojištění VÝDAJE (mil. Kč) ROZDÍL PODÍL PŘÍJMY 1) nemo- POČR 2) peněžitá vyrovná- příjmy příjmy ROK (mil. Kč) censké pomoc v vací CELKEM - : mateřství příspěvek výdaje výdaje % % % % % % % % % % % % % Pramen: Účetní zprávy ČSSZ 1) jen pojistné vybrané od zaměstnavatelů, zaměstnanců a OSVČ (bez penále, pokut a přirážek k pojistnému) 5 2) podpora při ošetřování člena rodiny

6 Příloha Příjmy v mil. Kč Výdaje v mil. Kč Příjmy - Výdaje Průměrný počet nemocensky pojištěných Ukončené případy pracovní neschopnosti (PN) Počet dnů PN (prostonané dny) Průměrná délka 1 případu PN (dny) Proplacené dny Průměrné procento pracovní neschopnosti Základní ukazatele nemocenského pojištění (ČSSZ) rozdíl ,0% 7,9% -1,6% 5,5% 6,9% 5,9% 4,7% 6,4% 8,1% 7,0% 6,9% 2,5% 5,4% rozdíl ,7% -1,4% 15,1% 33,6% 11,7% 5,4% 1,8% 4,3% 4,0% 7,5% 8,6% 4,1% 7,1% rozdíl ,0% -0,1% 1,5% 0,9% 1,8% 0,8% 0,6% 1,0% -0,2% 1,1% 1,0% -1,4% 0,4% rozdíl ,7% 19,8% 53,2% 22,6% 4,9% -9,9% -4,2% 1,2% 5,9% 8,6% -7,7% -10,8% 8,8% rozdíl ,8% -0,2% 16,6% 12,7% 1,4% -9,4% -2,5% -1,6% -0,8% 2,2% -5,7% -6,8% 0,5% ,69 33,67 33,88 38,77 37,11 37,27 42,35 41,15 39,33 34,28 34,87 32,28 36, ,63 28,06 25,79 35,65 35,90 37,48 43,08 39,99 36,83 32,24 35,63 33,72 33,69 rozdíl -2,06-5,61-8,09-3,12-1,22 0,20 0,72-1,17-2,50-2,04 0,76 1,43-2,77-5,5% -16,7% -23,9% -8,1% -3,3% 0,5% 1,7% -2,8% -6,4% -6,0% 2,2% 4,4% -7,6% rozdíl ,1% -5,6% 13,6% 32,4% 13,5% 3,2% -3,5% -9,5% -0,4% 3,4% 4,3% -1,1% 3,7% ,38 7,55 8,57 6,99 6,37 7,56 5,29 4,95 7,33 5,62 6,12 6,81 6, ,24 7,81 9,84 7,81 6,34 6,80 5,13 4,82 7,29 5,68 5,71 6,44 6,73 rozdíl -0,14 0,27 1,28 0,82-0,02-0,76-0,16-0,13-0,04 0,06-0,41-0,37 0,03 Zdroj: Bilance, Účetní zprávy a PN - měsíční hlášení ČSSZ 6