PŘÍRODNÍ ZDROJE. (zákon 17/1991 Sb.)

Transkript

1 PŘÍRODNÍ ZDROJE (zákon 17/1991 Sb.) Nerostné suroviny Voda v povrchových recipientech Podzemní voda Úrodné půdy Kvalitní základové půdy = GEOPOTENCIÁLY

2 GEOFAKTORY složky a procesy geologického prostředí,ovlivňující: příznivě využití území GEOPOTENCIÁLY nepříznivě využití území GEOBARIÉRY

3 CÍL ÚZEMNÍHO PLÁNOVÁNÍ RACIONÁLNÍ VYUŽITÍ KRAJINY výstavba (urbanizace) doprava zemědělské a lesnické hospodaření rozvoj a ochrana těžby nerostných surovin, vodních a energetických zdrojů vodní hospodářství rekreační hodnota přírody ochrana přírody a krajiny

4 Územně plánovací záměr musí vycházet z předpokládaného odhadu vlivu na jednotlivé složky životního prostředí / obyvatelstvo, živočichy, rostliny, ekosystémy, půdu, horninové prostředí, vodu, ovzduší,klima, krajinu, přírodní zdroje, hmotný majetek a kulturní památky/ - viz zákon 100/2001 Sb. o posuzování vlivů na životní prostředí.

5 Rudy-nerudy-kaustobiolity-radioaktivní sur. PŘÍRODNÍ ZDROJE - Nerostné suroviny

6 Za nerosty podle horního zákona č.44/1988 Sb. se nepovažují: Vody (s výjimkou mineralizovaných vod, z nichž se mohou průmyslově získávat vyhrazené nerosty) Přírodní léčivé vody a přírodní stolní vody a léčivá bahna Rašelina Bahno, písek, štěrk v korytech vodních toků Kulturní vrstva půdy, která je vegetačním prostředím rostlinstva

7 Nerostné suroviny VYHRAZENÉ NEROSTY (horní zákon) Výhradní ložisko :ložisko vyhrazeného nerostu = nerostné bohatství státu Ložiska NEVYHRAZENÝCH NEROSTŮ jsou součástí pozemku Sůl nad zlato

8 Průmyslové země Země poskytuje dost k uspokojení potřeb každého, nikoli však jeho nenasytnost USA

9 ZÁSOBY VÝHRADNÍCH LOŽISEK Podle využitelnosti BILANČNÍ NEBILANČNÍ Podle dobývání VOLNÉ VÁZANÉ Ochranné pilíře Podle prozkoumanosti Kategorie A, B, C 1, C 2, D - prognózní PRŮMYSLOVÉ ODPISY ZÁSOB

10 Zařazení ložiska Výhradní ložiska vedená v Bilanci zásob Ložiska nevyhrazených nerostů vedená v Evidenci zásob Evidence prognózních zdrojů

11 ZABEZPEČENÍ OCHRANY NEROSTNÉHO BOHATSTVÍ PŘI ÚZEMNĚ PLÁNOVACÍ ČINNOSTI CHRÁNĚNÉ LOŽISKOVÉ ÚZEMÍ CHLÚ Zákaz zřizování staveb, které nesouvisí s dobýváním výhradního ložiska DOBÝVACÍ PROSTOR - - posouzení EIA

12 ČGS - GEOFOND Podklady pro územní plány Mapové a datové podklady (Výstupy z databází): Vrstvy využívané pro tvorbu územního plánu jsou tyto: Dobývací prostory (těžené, netěžené) Ložiska výhradní Chráněná ložisková území Prognózní zdroje (schválené, revidované) Poddolovaná území Hlavní důlní díla Sesuvy (aktivní, ostatní)

13 Surovinová politika územní plánování Vymezení území s ohledem na zákonem chráněné zájmy Stanovení časové posloupnosti využívání NS v území Řešení střetů zájmů, posuzování dopadů na ŽP (dostřelová zóna lomů, doprava, prašnost hluk) Stanovení podmínek pro revitalizaci území těžby

14 PŘÍRODNÍ ZDROJE (zákon 17/1991 Sb.) Nerostné suroviny Voda v povrchových recipientech Podzemní voda Úrodné půdy Kvalitní základové půdy = GEOPOTENCIÁLY

15 PŘÍRODNÍ ZDROJE - Voda v povrchových recipientech Je významným krajinotvorným, estetickým a kulturním činitelem s historickým významem, zejména pro tvorbu center civilizací Dlouhodobý Ø roční úhrn srážek 693 mm = 54,7 mld.m 3 z toho 15 mld. m 3 povrch.odtok, 1,44 mld. m 3 dotace podz.v.

16 PŘÍRODNÍ ZDROJE - Voda v povrchových recipientech Výpar a půdní vláha 68,5 % Povrchový odtok 28,8 % Tvorba podzemní vody 2,7 % ČHMÚ, VÚV Od r trend zvyšování kvality povrch. vod (tř.v. velmi znečištěná voda již není) Vodní stavby jezy, přehrady, vodárenské nádrže DUSÍK+ FOSFOR = EUTROFIZACE Správcem vodních toků: Povodí Labe,Vltavy, Ohře, Moravy, Odry

17

18 VODA OBNOVITELNÝ PŘÍRODNÍ ZDROJ

19 PŘÍRODNÍ ZDROJE (zákon 17/1991 Sb.) Nerostné suroviny Voda v povrchových recipientech Podzemní voda Úrodné půdy Kvalitní základové půdy = GEOPOTENCIÁLY

20 PŘÍRODNÍ ZDROJE - podzemní voda VODA PRO PITNÉ ÚČELY 87,2 % (r. 2000) populace napojena na veřejný vodovod 74,8 % populace napojeno na veřejnou kanalizaci 94,8 % odpadních vod bylo vyčištěno

21 PŘÍRODNÍ ZDROJE - podzemní voda Denní potřeba vody na osobu litrů Zabezpečení zásobování pitnou vodou OCHRANNÁ PÁSMA VODNÍCH ZDROJŮ KVALITATIVNÍ OCHRANA KVANTITATIVNÍ OCHRANA OP 1. STUPNĚ OP 2. STUPNĚ

22

23 PODZEMNÍ VODA Voda Voda v v pórech pórech a a puklinách puklinách hornin hornin schopná schopná pohybu pohybu vlivem vlivem hydraulického hydraulic kého gradientu gradientu Proudící voda Fosilní voda

24 evapotranspirace Celkový odtok Přímý odtok infitrace Základní odtok

25 HYDROSFÉRA 0,6% 2,14% 97,2%

26

27 Hydrologický cyklus Zdrojem energie pro neustálý oběh vody je SLUNEČNÍ ENERGIE A GRAVITACE H s = H et + H oc OBĚH PODZEMNÍ VODY Infitrace-pohyb-akumulace-odvodnění H a = H p (H et ±H oz )

28 OBĚH PODZEMNÍ VODY

29 INFILTRACE VZNIK PODZEMNÍ VODY

30 PROPUSTNOST HORNINOVÉHO PROSTŘEDÍ Jestliže je hornina schopná předat vsáklou vodu dál účinkem hydraulického gradientu, je schopná vodu akumulovat a umožnit její pohyb = hydrogeologický kolektor opakem je hydrogeologický izolátor

31 Hladina podzemní vody VOLNÁ NAPJATÁ PIEZOMETRICKÁ

32 PROUDĚNÍ PODZEMNÍ VODY V = k. I

33 HPV dynamická statická neustálená - ustálená

34 OBLAST AKUMULACE A PROUDĚNÍ PV Porozita HORNINOVÉHO PROSTŘEDÍ PRŮLINOVÁ

35 PROPUSTNOST PRŮLINOVÁ NEZPEVNĚNÉ KLASTICKÉ SEDIMENTY VĚTŠINA ZPEVNĚNÝCH KLASTICKÝCH SEDIMENTŮ

36 PROPUSTNOST PUKLINOVÁ VYVŘELINY METAMORFITY ZPEVNĚNÉ SEDIMENTY

37 PROPUSTNOST KRASOVÁ

38 A podzemní voda se opět stává vodou povrchovou

39 ODVODNĚNÍ PODZEMNÍ VODY SKRYTÉ PRAMENNÍ VÝVĚRY

40

41 Jak zjistit hloubku HPV

42 ODVODNĚNÍ PODZEMNÍ VODY PRAMENY NAD EROZNÍ (drenážní) BÁZÍ TEPLOTA VYDATNOST CHEMISMUS

43 UMĚLÉ ODVODNĚNÍ PODZEMNÍ VODY Odběry vody, důlní činnost, dědičná štola

44 Tvorba chemismu podzemní vody Morfologie a klima Chemismus infiltrovaných vod : srážková povrchová Horninové prostředí-propustnost, hloubka HPV = doba interakce Biochemické faktory Antropogenní faktory

45 chemismus podzemní vody Prostá podzemní voda Σ mineralizace< 1 g/l Minerální voda Σ CO 2 rozpuštěný > 1 g/l = kyselky Teplota > 25 o C (termy) S II > 1 mg/l, I - > 5 mg/l, Fe > 10 mg/l, As > 0,7 mg/l, Rn Bq/l

46

47 Chemismus podzemní vody Hlavní kationty:vápník-hořčík-sodík-draslík Hlavní anionty: hydrogenuhličitany HCO - 3 sírany SO 4 2+ chloridy Cl - Běžně se vyskytující se ionty v nízkých koncentracích: mangan, železo,amoniak dusičnany, obsah CO 2 Teplota vody C, ph

48 doporučené optimální hodnoty minerál. látek v pitné vodě RL mg/l Ca mg/l min.30 mg/l Mg mg/l min.10 mg/l Na 5 25 mg/l K 1 5 mg/l Cl < 50 mg/l SO4 < 50 mg/l HCO mg/l F 0,1 03 mg/l NO3 < 10 mg/l

49 chemismus podzemní vody Prostá podzemní voda Minerální voda Σ mineralizace< 1 g/l vyhláška MZ 275/2004 Sb. přírodní minerální voda - má původní čistotu, je stabilní a zdroj je dobře chráněn + vyhláška MZ 423/2001 Sb. velmi slabě mineralizované RL do 50 mg/l slabě mineralizované RL mg/l středně mineralizované RL mg/l silně mineralizované RL g/l velmi silně mineralizované RL nad 5 g/l

50 vyhláška MZ 275/2004 Sb.stanoví požadavky na balená kojenecká voda balená pramenitá voda balená přírodní minerální voda balená pitná voda.. /balená léčivá voda/ vyhláška č.252/2004 Sb. MZdr. stanoví hygienické limity jakosti pitné vody mikrobiol.,biolog.,fyzikál.,chemických a organoleptických ukazatelů

51 Látky ovlivňující změnu jakosti podzemní vody přirozené x antropogenní Mikrobiologické a biologické ukazatele : Fekální koliformní bakterie > enterokoky >koliformní >mezofillní >psychrofilní bakterie Živé a mrtvé organismy

52 Látky ovlivňující změnu jakosti podzemní vody zdravotně významné Fyzikální a chemické ukazatele : Anorganické Hg,Cd,Pb,As,Se,Be,V,Ni,Ba,Ag,Zn Karcinogenní: As,Cd,Cr vi,ni,be Chronická toxicita:hg,cd,pb,as Organoleptické vlastnosti ovlivňují: Mn,Fe,Cu,Zn

53 Látky ovlivňující změnu jakosti podzemní vody zdravotně významné Organické Těkavé (TOL)- BTEX, Cl-U Obtížně těkavé PAU,PCB,ostatní RL Pesticidy

54 UKAZATELÉ, jejichž zvýšené hodnoty mohou negativně ovlivnit jakost pitné vody Rozpuštěné látky >1g/l Na BARVA Al Cl SO 4 ph CHUŤ PACH CHSK Mn Fe NEL NH 4 ZÁKAL

55 TVRDOST VODY zelenina při vaření ve vodě s velkým obsahem Ca, Mg zůstává dlouho tvrdá HCO Přechodná tvrdost sírany, chloridy a jiné silné kyseliny - Trvalá Celková 1 mmol/l = 5,6 o N

56 POŽADAVKY NA VODU -PITNÁ BALENÁ KOJENECKÁ- BALENÁ STOLNÍ BALENÁ PITNÁ VODA PRO CHOV DOBYTKA A DRŮBEŽE PRO CHOV RYB PRO ZÁVLAHU

57 VODA VE STAVEBNICTVÍ KOROZE POŽADAVKY NA JAKOST VODY : DOPRAVOVANÉ POTRUBÍM BETONÁŘSKÉ VODY NÁPOROVÉ VODY (PROPUSTNOST HORNINOVÉHO PROSTŘEDÍ X ODOLNOST BETONU)

58 AGRESIVNÍ NÁPOROVÉ VODY 30 H 2 O CEMENTOVÝ BACIL 3CaO.Al 2 O 3.3CaSO 4. 30H 2 O Ettringit= Candlotova sůl VODY MÁLO MINERALIZOVANÉ (HLADOVÉ) VODY KYSELÉ VODY S AGRESIVNÍM CO 2 VODY SÍRANOVÉ VODY S VYŠŠÍM OBSAHEM Mg VODY S VYŠŠÍM OBSAHEM NH 4 OSTATNÍ VODY

59 PŘÍRODNÍ ZDROJE (zákon 17/1991 Sb.) Nerostné suroviny Voda v povrchových recipientech Podzemní voda Úrodné půdy Kvalitní základové půdy = GEOPOTENCIÁLY

60 PŘÍRODNÍ ZDROJE - úrodné půdy ha ( r.2000) Celková výměra půdního fondu ČR 54,3 % tvoří zemědělská půda 0,42 ha, (0,32 ha orné půdy) připadá na 1 obyvatele Struktura využití ZP se změnila (snížení orné půdy ve prospěch travního porostu = snížení plošné eroze a splavenin a kontaminace) OCHRANA PŮDNÍHO FONDU

61 VZNIK PŮD V KONEČNÉM STÁDIU ZVĚTRÁVACÍHO PROCESU DOCHÁZÍ PŮSOBENÍM PŮDOTVORNÝCH ČINITELŮ K půdotvornému procesu Od zvětraliny se půda odlišuje oživením

62 PŮDOTVORNÍ ČINITELÉ MATEČNÁ HORNINA (SUBSTRÁT) Zrnitost, propustnost, chemické složení KLIMATICKÉ PODMÍNKY Srážky, teplota, výpar PŮDNÍ EDAFON Vegetace, fauna MORFOLOGIE TERÉNU Nadmořská výška, svažitost Č A S

63 AKLIMATOGENNÍ PŮDNÍ TYPY Při krátké době působení půdotvorných činitelů substrát určuje půdní typ KLIMATOGENNÍ PŮDNÍ TYPY Dlouhá doba působení půdotvorných činitelů klima určuje půdní typ

64 PROCES VZNIKU PŮD ROZKLAD HORNIN A ORGANICKÝCH ZBYTKŮ TVORBA HUMUSU POSTUPNÉ PŘEMISŤOVÁNÍ LÁTEK = VZNIK PŮDNÍHO PROFILU Horizont A Horizont B Horizont C

65 PŮDNÍ PROFIL Horizont A Koncentrace humusu Horizont B Obohacen výluhy z A Horizont C matečná hornina

66 Půda Kultivace zkvalitnění degradace dezertifikace pouště chemická degradace vodní a větrná eroze