TRÁVNÍKY 2012 TRÁVNÍKY z akládání a ošetřování low- input trávníků choroby a škúdci trav - 1 -

Transkript

1 TRÁVNÍKY 2012 z akládání a ošetřování low- input trávníků choroby a škúdci trav - 1 -

2 EKOLOGICKÝ TRÁVNÍK ZBOŽNÉ PŘÁNÍ NEBO REALITA? ECOLOGICAL LAWN OUR DEVOUT WISH OR REALITY? Bohumír Cagaš Abstract Maintaining an ecological lawn with good resistance to biotic and abiotic stress is not easy and requires adopting a number of direct and indirect measures. Besides choosing appropriate varieties and their mixture it is important to ensure a good locality, acceptable ph and a good supply of nutrients. An important role in stress protection can also be played by common measures such as e.g. regular cutting or mulching. Indirect measures include using good compost, strengthening soil antagonists and application of suitable bio-agents. Direct measures may include application of bacteria and nematodebased bio-insecticides against insect pests. In the future protection against some weedy grasses may be facilitated by the use of mycoherbicides. Mechanical measures in ecological lawns are still important. Key words: ecological lawn; biopesticides; direct and indirect measures Úvod V souvislosti s omezováním přípravků na ochranu rostlin chemické povahy a snahou o zvýšení kvality životního prostředí, padají často úvahy o možnosti existence a zejména udržby ekologického, či spíše ekologicky udržitelného trávníku. Za velmi podobný termín lze považovat i low-maintenance, tj. nízkoúdržbový trávník. Co lze současným intenzivně ošetřovaným trávníkům (zejména trávníky parterové a sportovní) vytknout ve vztahu k životnímu prostředí? Oprávněně lze poukázat na malou biodiverzitu, zejména u intenzivně ošetřovaných trávníků (monokulturní jamkoviště, druhově chudé dráhy a rafy atd.) a potencionálně negativní vliv na okolí při aplikaci vysokých dávek minerálních hnojiv a chemických, často experimentálně používaných pesticidů. Na druhé straně lze trávníky všech kategorií považovat za skupinu, která ve srovnání s intenzivně ošetřovanými zemědělskými kulturami působí jen nepatrně negativně na životní prostředí. V České republice není v současné době registrován žádný fungicidní přípravek a pouze několik herbicidů, které jsou používány pouze na části trávníkového spektra. Zda je to dobré je diskutabilní - povolení několika fungicidů, tedy preparátů z mnoha hledisek důkladně prověřených - vč. dopadu na životní prostředí, by zabránilo zkoušení různých kombinací přípravků současnými správci veřejné zeleně. V širším pojetí lze ekologicky udržitelný trávník chápat jako trávník bez chemie, tj. s vyloučením pesticidů na chemické bázi a minerálních hnojiv, v přísnějším pojetí pak jako travní porost, kde budou použity pouze odrůdy získané konvenčními metodami (nikoliv vytvořené za pomocí transgeneze, mutačního šlechtění, odrůdy polyploidní atd.).hledání nových, dosud neužívaných druhů pro trávníkářské účely, či genotypů tolerantních k biotickému nebo abiotickému stresu (např. zastínění) je stále, díky obrovské diverzitě trav, reálné ( Watkins a Meyer 2005,Pronczuk a Pronczuk 2008 a ost.). Příslibem do budoucna může být i inkorporace vhodných genotypů endofytních hub rodu Neotyphodium (Cagaš a Macháč 2005 a ost.). Tvorba odrůd s vyšší odolností vůči biotickému stresu není jednoduchou záležitostí. Předpokládá, že šlechtitel má k dispozici širokou škálu výchozího šlechtitelského materiálu i možnost založit několikaleté polní i skleníkové pokusy (umělá infekce) na místech s rozdílnými půdními a klimatickými poměry. I po vytvoření tolerantního, resp. odolného rostlinného materiálu, je třeba počítat s postupnou erozí odolnosti v důsledku proměnlivosti patogena. Trávník představuje víceletý složitý systém vystavený mnoha negativním vlivům. K podstatným faktorům patří původci onemocnění, převážně houbového původu (ale i háďátka a bakterie) a plevele. Lze je eliminovat nechemickou cestou a udržet trávník v ekologicky přijatelném a udržitelném stavu při současné úrovni poznatků? Zkušenosti ukazují, že řadou nepřímých ochranných opatření lze předejít mnoha následným problémům. Při zakládání trávníku jsou významnými faktory volba vhodné a stanovišti přizpůsobené směsi a volba stanoviště samého. Nezbytnou součástí této fáze je i dostatečné zásobení živinami a přijatelné půdní ph, které by se mělo pohybovat v rozmezí 5,5 7,0. Základní druhy ošetřování trávníku sečení, mulčování a hnojení mohou sehrát i ochrannou funkci. U mulčovaných ploch jsme např. zjistili nižší výskyt a tedy i nižší napadení sněžnými plísňovitostmi (Monographella nivalis, Typhula incarnata) a zejména červenou nitkovitostí trav (Laetisaria fuciformis) oproti trávníkům sečeným (Cagaš et al. 2011). Seč je však ale, zejména v počátečních fázích vývoje trávníku, výrazným odplevelujícím, tedy důležitým ochranným - 2 -

3 zásahem.specifickým ochranným krokem je odstraňování rosy na jamkovištích, které v kombinaci s intenzivním sečením snižovalo výskyt drobné kulaté skvrnitosti (Delvalle et al 2011). Otázka hnojení ekologického trávníku je samostatnou kapitolou. Nedostatek základních živin však podporuje výskyt nežádoucích dvouděložných plevelů, je příčinou mnoha karenčních chorob trávníků, příčinou nedostatečné tvorby nadzemní hmoty a rovněž většího výskytu chorob houbového původu. Estetická hodnota porostu je zpravidla nízká. I ostatní zásahy obvyklé u intenzivně ošetřovaných trávníků (vertikutace, aerifikace, topdressing atd.)mohou mít ochranný charakter (odstranění plsti, omezení výskytu řas a mechů) a mohou výskytu mnoha problémů předejít. Zajímavé výsledky (ochrana proti drobné kulaté skvrnitosti) přinesly pokusy s aplikací přípravků na bázi křemíku (Nanayakkara et al 2009). K významným nepřímým ochranným opatřením nechemické povahy lze počítat i povrchovou aplikaci kvalitního, dobře uleželého kompostu. Ten dodá trávníku živiny, zvýší množství organické hmoty ve svrchní vrstvě půdy, zlepší půdní strukturu, sníží potřebu závlahy, redukuje tvorbu plsti, vyrovná povrchové nerovnosti trávníku, dodá příznivě působící půdní mikroorganizmy a redukuje zimní poškození trávníku. Může také omezit výskyt plevelů a je schopen snížit ztráty živin způsobené povrchovou vodou. Zajímavou myšlenkou je inokulace kompostu ochrannými agens biologické povahy za účelem zvýšení jeho účinnosti (Noble 2011). V ekologicky udržovaném trávníku budou mít své místo i přípravky na bázi arbuskulární mykorrhizy (Glomus spp.) Jejich působení na půdách lépe zásobených živinami může být ale někdy méně výrazné. Významnou roli v ochraně ekologicky vedeného trávníku mohou sehrávat půdní antagonisté. Podstatou je jejich fungistatické, případně fungicidní působení. Na tomto předpokladu staví biologická ochrana, které bude patřit v systému integrované ochrany trávníku stále významnější místo. K významným bakteriálním půdním antagonistům patří především druhy rodu Pseudomonas. Mikrobiální pesticid využívající kmen TX-1druhu Pseudomonas aureofaciens omezuje např. výskyt drobné kulaté skvrnitosti (Sclerotinia homeocarpa), listové skvrnitosti vyvolané houbou Bipolaris sorokiniana a dalších chorob. Podobné účinky mají i druhy Pseudomonas aeruginosa a Pseudomonas fluorescens. Komerčně je v USA využíván i Bacillus subtilis, antagonistické působení je známo též u druhu Enterobacter clocae. Dobré výsledky byly zaznamenány v pokusech s biologickým přípravkem EcoGuard (Bacillus licheniformis SB3086) vůči drobné kulaté skvrnitosti. Z houbových antagonistů je zatím rozhodně jedničkou Trichoderma harzianum. U této půdní mikroskopické houby (součásti přípravků Supresivit, Bio-Trek 22G) byla zaznamenána výborná účinnost vůči řadě fytopatogenních hub ohrožujících trávník. Podobně nadějné výsledky byly získány v pokusech s druhy Trichoderma hamatum a Typhul a pacorrhiza. Své pevné místo v biologické ochraně trávníku nachází i přípravek využívající Pythium oligandrum. Výrazné fungicidní účinky prokázal i nově vyvíjený přípravek na bázi mykoparazitických hub Clonostachys rosea a Trichoderma asperellum testovaný na různých typech trávníků. Na třech rozdílných stanovištích redukoval počet druhů parazitické a saprofytické mykoflóry o % a snížil intenzitu jejich sporulace o 42,9 76,6 % ve srovnání s neošetřenou kontrolou (Ondřej et al 2012). V komplexu ochrany trávníku mají své nezastupitelné místo i zásahy přímé, které dosud plně převládají. Do skupiny zásahů biologické povahy patří především preparáty využívané v boji proti hmyzím škůdcům. Larvy osenic, tiplic, listokazů, chroustků a chroustů mohou v některých letech trávníky velmi vážně poškodit. Dílo zkázy pak druhotně dokončí ptačí predátoři, kteří larvy vyhledávají. Tyto preparáty, v zahraničí registrované, využívají jak půdní bakterie Bacillus thurigiensis israelensis, tak také houbu Beauveria brongniartii nebo háďátka Steinernema carpocapsae, Heterorhabditis bacteriophora a Heterorhabditis megidis. Za biopesticidy s přímým účinkem, potlačující výskyt některých původců mykóz (Fusarium culmorum, Fusarium solani) lze pokládat i rostlinné výtažky z řebříčku, přesličky, heřmánku jitrocele a pýru (Bogliova a Znoj 2003). K nechemickým perspektivním zásahům, směřujícím k potlačení rychle rostoucích C4 trav (ježatka kuří noha aj.), patří využití preparátů na bázi kukuřičné mouky, resp. lepku (užívané v zahraničí pod různým komerčním označením, např. Bio-weed aj. Jako perspektivní mykoherbicidy potlačující ježatku kuří nohu (Echinochloa crus-galli) se ukazují houby Curvularia lunata a Fusarium oxysporum (Jyothi et al 2010) a dále Exserohilum monoceras (Kadir et al. 2008). Mykoherbicidní účinky vykázal v trávníkářských pokusech také druh Xanthomonas campestris vůči lipnici roční. Nechemická ochrana proti nežádoucím dvouděložným rostlinám v již založeném trávníku bude rozhodně značným problémem. Jednou z možností je tolerovat některé druhy, které výrazně nenaruší užitnou i estetickou hodnotu trávníku, další variantou je jejich mechanické odstranění. Na skandinávských golfových trávnících probíhají pokusy s odstraňováním nežádoucích plevelů

4 tepelnou cestou. Ukazuje se, že trávy jsou mnohem odolnější vůči tomuto vypalování než dvouděložné druhy Pokračuje též výzkum regulace dvouděložných plevelů pomocí hnojiv s různým stupněm acidity. Udržet trávník s vysokou užitnou a estetickou hodnotou bez chemických zásahů je v současné době zatím velmi obtížné. S rozšiřováním poznatků v biologické ochraně rostlin a a respektováním zásad integrované ochrany bude však existence trávníku pěstovaného v ekologickém režimu v blízkém budoucnu reálná. Souhrn Udržet ekologický trávník s dobrou odolností vůči biotickému a abiotickému stresu není jednoduchou záležitostí a předpokládá respektování řady přímých a nepřímých opatření. Mimo výběru vhodných odrůd a jejich směsi je třeba zajistit vhodnou lokalitu, přijatelné ph i zásobení živinami Důležitou úlohu v ochraně před stresem mohou sehrát i běžná opatření, jako např. pravidelné sečení či mulčování. K nepřímým opatřením patří také zapravení dobrého kompostu,posílení půdních antagonistů i aplikace vhodných bioagens. K přímým zásahům lze počítat aplikaci bioinsektidů na bázi bakterií a háďátek vůči hmyzím škůdcům. Vůči některým plevelným travám je perspektivou do budoucna ochrana pomocí mykoherbicidů. Mechanické zásahy jsou u trávníků v ekologickém režimu stále aktuální. Klíčová slova: ekologický trávník; biopesticidy; přímá a nepřímá ochranná opatření Literatura BOGLIOWA E., ZNOJ K., 2003: The effects of plant preparations on the growth of selected phytopathogenic fungi. Journal of Research and Applications in Agricultural Engineering, 43, 3: CAGAŠ B., MACHÁČ R., 2005: Tolerance of perennial ryegrass (Lolium perenne L.) with and without infection with Neotyphodium spp. to abiotic stress. International Turfgrass Society Journal, 10: CAGAŠ B., ŠEVČÍKOVÁ M., HRABĚ F., STRAKOVÁ M., HEJDUK S., JANKŮ L., KNOT P., LOŠÁK M., STRAKA J., 2011: Zakládání a ošetřování krajinných trávníků a travnatých ploch veřejné zeleně. Certifikovaná metodika. Svaz zakládání a údržby zeleně, Křídlovická 68, Brno. DELVALLE T. C., LANDSCHOOT P. J., KAMINSKI J. E., 2011: Effects of dew removal and mowing frequency on fungicide performance for dollar spot kontrol. Plant Disease, 95, 11: JYOTHI G., VIJAYAVANI S., REDDY K. R. K., SREENIVAS V., 2010: Pathogenicity of Fusarium oxysporum and Curvularia lunata as a mycoherbicide for the control of Echinochloa crusgalli (Barnyard grass). Journal of Biopesticides,3,3: KADIR J., SAJLI M. H., JURAIMI A. S., NAPIS S., 2008: Effect of Exserohilum monoceras Leonard & Suggs on the competiveness of Echinochloa cruss/galli (L.) P. Beauv. Pertanika Journal of Tropical Agricultural Science,31, 1: NANAYAKKARA U. N., UDDIN W., DATNOFF I. E., 2009: Soil silicon amendment for mantaining gray leaf spot of perennial ryegrass turf on golf courses in Pennsylvania. Canadian Journal of Plant Pathology, 31, 4: NOBLE R., 2011: Risks and benefits of soil amendment with composts in relation to plant pathogens. Australasian Plant Pathology, 40, 2: ONDŘEJ M., CAGAŠ B., ONDRÁČKOVÁ E., NESRSTA M., 2012: Vliv biologického a fungicidně-biologického ošetření trávníků na redukci patogenní a saprofytické mykoflóry (v tisku). PRONCZUK M., PRONCZUK S., 2008: Search of Kentucky bluegrass (Poa pratensis) cultivars and ecotypes for low maintenance turf. Biuletyn Instytutu Hodowli i Aklimatyzacji Roslin, 248: WATKINS E., MEYER W. A., 2005: Evaluation of tufted hairgrass germplasm as low-maintenance turf.international Turfgrass Society Research Journal, 10: Adresa autora doc. Ing. Bohumír Cagaš, CSc. Sdružení pěstitelů travních a jetelových semen Hamerská Zubří - 4 -

5 OCHRANA ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ A NÍZKÝ ROZPOČET NA OŠETŘOVÁNÍ DVA DŮVODY PRO LOW INPUT TRÁVNÍKY Vladimír Černoch Úvod Pod pojmem trávník rozumíme účelové rostlinné společenstvo složené převážně z travních druhů, případně s dílčím zastoupením bylin, výjimečně i vikvovitých druhů obvykle nízkého vzrůstu a vytvářející hustý, pružný a pevný drn, jehož zelená hmota většinou není využívána pro zemědělské účely (Hrabě a kol., 2009). Jako nový rozměr do této definice trávníků v posledních letech vstupují různé omezující podmínky z hlediska většího důrazu na snížení emisí (větší fixace CO 2 ), nižší energetickou náročnost (redukce hnojiv a závlahy) a omezení chemických prostředků (pesticidy). V některých zemích jsou tato limitující opatření dána přímo zákonem (Dánsko), v ostatních případech jsou k tomu uživatelé trávníku vedeni ekonomicky - potřebou snižování nákladů. Když se řekne trávník, většina z nás si vybaví hustý, zelený, vzorně udržovaný porost typu golfového nebo fotbalového hřiště (Obr.1) případně intenzivní nízko sečený trávník v blízkosti rodinného domu. K vytvoření a udržování takových trávníků je však zapotřebí speciálně vyšlechtěných intenzivních odrůd, které jsou pěstovány v ideálních růstových podmínkách, uměle přizpůsobovaným požadavkům trávníků (voda, hnojení, mechanické ošetřování, chemická clona proti plevelům a chorobám). Na základě toho si můžeme položit otázku: Jsme schopni docílit bezchybných trávníků i v podmínkách, kdy nemůžeme použít výše uvedených prostředků? Ještě před deseti léty bych jednoznačně odpověděl, že ne. Dnes již existuje pojem low input trávník, který dokážeme udržovat při minimálních vstupech. Tyto trávníky se sice stále ještě kvalitou klasickým vysoce intenzivním trávníkům nevyrovnají, ale již se k ní přibližují, a v podmínkách s menšími nároky na intenzitu plně uspokojí požadavky uživatele. Vzhledem k rychlému rozvoji šlechtění a vývoji nových technologických metod (pod tlakem snižování nákladů a energie), se pravděpodobně již v druhé polovině tohoto desetiletí takové trávníky budou pěstovat běžně. Cesty vedoucí k low input trávníkům: 1) Šlechtění druhů a odrůd rostoucích dobře i v méně příznivých podmínkách s větší efektivitou využití dostupných živin a vody 2) Využívání travních směsí se zastoupením takovýchto druhů a odrůd 3) Využívání nových technologií úpravy osiv, hnojiv a pesticidů, které zvyšují efektivitu jejich využití rostlinami i při nižších dávkách Šlechtění Až donedávna se šlechtění trávníkových odrůd specializovalo na šlechtění hlavních trávníkových druhů jílek vytrvalý, kostřava červená, lipnice luční se snahou o co největší hustotu drnu při nízkém sekání, které v ideálních podmínkách vytvářejí bezchybný vzhled trávníku. Tyto druhy budou důležité i v low input trávnících, ale budou se využívat odrůdy, které dokážou udržet dostatečnou kvalitu i v méně příznivých podmínkách při vyšší efektivnosti využití vody a živin a s větší konkurenční schopnosti k plevelům. Vedle toho se šlechtitelé orientují i na druhy, které jsou pro trávníky v naších podmínkách nové, jako je jetel plazivý, kostřava rákosovitá, smělek štíhlý. Jednou z možností snížení nákladů na ošetřování, je využití trávníkových odrůd jetele plazivého. V současné době jsou v Evropě povoleny tři trávníkové odrůdy Piccolino, Pipolina a Pirouette. Kromě těchto speciálních trávníkových odrůd lze ještě do levnějších a extenzivních trávníkových směsí použít i řadu dalších odrůd jetele plazivého typu silvestris. Při šlechtění trávníkových odrůd jetele plazivého byl kladen důraz na zmenšení velikosti listu (obr. 2), snížení jeho konkurenční schopnosti k travám a redukci tvorby květních hlávek. Snížení konkurenční schopnosti jetele plazivého umožní rovnoměrné zastoupení trávy a jetele v trávníku a zabezpečí jeho homogenní vzhled. Jakou roli jetel plazivý sehrává v trávníku? 1) Hlízkové bakterie na kořenech rostlin jetele jsou schopny poutat vzdušný dusík, který se později uvolňuje do půdy a zabezpečuje rovnoměrné zásobení trav dusíkem. Využití vzdušného dusíku umožňuje přibližně 50% úsporu dusíkatých hnojiv, ale neznamená to, že by se jetelotravní trávník neměl hnojit dusíkem vůbec. Dusík je důležitý zejména před zásevem a v prvním roce života trávníku, kdy se pozvolna rozvíjí činnost hlízkových bakterií a uvolňování dusíku do půdy není ještě dostatečné. V pozdějších letech je důležité menší přihnojování dusíkem zejména na jaře. To omezí intenzivní růst jetele a udrží jeho zastoupení v trávníku v přijatelné míře mezi 30 a 40%. Hnojení fosforem, draslíkem a dalšími prvky zůstává stejné jako u normálního trávníku 2) Jetel plazivý je velmi dobře odolný k suchu a svou přítomnosti v trávníku zvyšuje také suchovzdornost trav. Jetelotravní trávníky proto

6 zůstávají zelené i v době letních přísušků a to významně snižuje požadavek na závlahu (obr. 3). 3) Kombinace rovnoměrné výživy s vyšší suchovzdornosti trávníků s jetelem plazivým zlepšuje zároveň i u trav jejich odolnost k houbovým chorobám a znamená úsporu v používání fungicidů 4) V klimatických podmínkách s mírnými zimami bez sněhu je jetel plazivý schopen růst i v zimě, takže zabezpečuje celoroční zelený vzhled trávníku. 5) Vyšší odolnost jetelotravních směsí ke stresovým podmínkám zvyšuje jejich hustotu a zlepšuje konkurenci k plevelům. To znamená další úsporu v používání herbicidů (obr. 4). Na základě předcházejících výpočtu vlastností, lze tedy shrnout, že používání jetele plazivého ve směsích znamená nejen úsporu v nákladech, ale je také šetrnější k životnímu prostředí a přitom zabezpečuje rovnoměrný pěkný vzhled trávníku po celou dobu růstu. Širší využívání jetele plazivého v trávníkových směsích postupně odhaliloi další jeho přednosti. Zjistilo se, že díky tvorbě nadzemních výběžků je odolný i k zatěžování a je možné ho použít i pro tvorbu fotbalových trávníků. Další jeho předností je možnost nízkého sekání, takže se uplatní i v nízkých na výšku 1cm intenzivně sekaných trávnících. Docela dobře roste dokonce i v golfových greenech při sekání na výšku kolem 6 mm. Jeho morfologická struktura listů však může mít vliv na rotaci míčku, takže o využití v greenech se zatím příliš neuvažuje. Na základě zkušeností získaných po přibližně deseti letech využívání v jetelotravních trávníků je možné konstatovat, že jetel plazivý se dá využít téměř ve všech trávníkových kategoriích. Dalším významným low input druhem je kostřava rákosovitá. V současné době je hlavním trávníkovým druhem pro severní (chladnější) polovinu USA a na rychle se rozvíjejícím trhu Číny. Ve středozemní oblasti Evropy začíná z travních směsí vytlačovat jílky a jemnolisté kostřavy. Její velkou předností je zimní růst v podmínkách mírné zimy s omezenou sněhovou pokrývkou. Nově vyšlechtěné odrůdy s jemnějším listem se již svou strukturou travního drnu blíží vzhledu jílku vytrvalého. Původně se v našich podmínkách využívala v extenzivních krajinných směsích, ale s postupnou změnou klimatu se nové odrůdy začínají stále více používat i do směsí pro rekreační, okrasné a dokonce i profesionální sportovní trávníky. Kostřava rákosovitá se svým hlubokým kořenovým systémem dokáže růst v sušších podmínkách a snáší dobře i vyšší teploty. To umožňuje úsporu nákladů na zavlažování v letním období. Nižší konkurenční schopnost neumožňuje libovolně kombinovat kostřavu rákosovitou s ostatními trávníkovými druhy ve směsích. Vhodným komponentem je pro ní zejména lipnice luční a v nižším procentickém zastoupení (do 20%), jílek vytrvalý nebo výběžkatá forma kostřavy červené. V blízké budoucnosti se může stát dalším nízko nákladovým trávníkovým druhem smělek štíhlý. Velmi dobře se mu daří v sušších podmínkách, při nízké úrovní hnojení. Je to jeden z mála druhů, který snáší zasolené půdy s vysokým ph. Z důvodu stoupající teploty a nižších srážek se v Evropě rozloha zasolených půd zvyšuje. Zejména v jižních oblastech jejich zatravnění začíná působit stále větší problémy. Využití trávníkových směsí s tímto druhem přinese značnou úsporu v hnojení a zavlažování. Překážkou v jeho větším rozšíření je zatím vysoká cena osiva způsobená nízkým výnosem semene. Je však jen otázkou času, kdy si uživatelé trávníků uvědomí, že vyšší cena založení trávníku se může rychle vrátit snížením nákladu při jeho udržování. V současné době jsou povolené pouze dvě odrůdy - Barkoel a Barleria. Pro větší rozšíření smělku v trávníkových směsích bude také zapotřebí získat více praktických poznatků z jeho chování se v různých klimatických podmínkách a v kombinacích s dalšími trávníkovými druhy. Vzhledem k jeho slabší konkurenční schopnosti bude pravděpodobně dobře prosperovat s podobnými druhy jako kostřava rákosovitá, s níž se zatím využívá ve směsích do sucha. Trávníkové směsi se zastoupením nových druhů Zatímco složení trávníkových směsí pro jednotlivé typy trávníku je odzkoušené, uplatnění nových druhů v trávníkových směsích se zkouší a stále ještě nejsou známy veškeré vlivy a vztahy mezi starými a novými trávníkovými druhy v různých typech a intenzitách ošetřování trávníku. Ví se už, že například zastoupení jetele plazivého ve směsi by nemělo přesáhnout 3-5%, protože při větším zastoupení jetel plazivý ve směsi převládne. Ve střední Evropě se již používá například směs Ecomaster ve složení: jílek vytrvalý 20% kostřava červená 40% lipnice luční 35% jetel plazivý 5% Microclover Přitom pro zajištění různorodosti a lepší adaptability pro různé růstové podmínky se používá dvou až třech odrůd od každého druhu. U kostřavy rákosovité je známo, že se ve směsích dost nesnáší s agresivními typy kostřavy červené, zejména trsnaté a krátce výběžkaté. Tyto typy ji mohou ve směsích potlačit, takže zůstanou jednotlivé trsy kostřavy rákosovité, které zmohutní a trávník se stane nehomogenním. Zásadou je, že z hlediska zastoupení by kostřavu rákosovitá měla

7 v trávníku převažovat. Lze ji například uplatnit v rekreační směsi do sucha: jílek vytrvalý 10% kostřava červená výběžkatá 10% lipnice luční 20% kostřava rákosovitá 60% Pro větší rozšíření těchto nových druhů však bude zapotřebí získat více znalostí o jejich chování v různých typech ošetřování trávníku a vztazích k ostatním druhům zastoupených ve směsích. Nové technologie Nové technologie při úpravě osiv a hnojiv jsou zaměřené na rychlejší založení travního porostu, jeho rychlejšího zapojení a vyšší využitelnost živin při nižších dávkách aplikovaných hnojiv. Rychlejší zapojení porostu znamená menší zaplevelení a tím i omezení použití pesticidů. Lepší a rovnoměrnější využitelnost živin společně s dalším mechanickým ošetřováním (provzdušňování porostu, vyčesávání stařina ) vede k rovnoměrnému vývoji kořenů i nadzemní části rostlin a tím k prodloužení růstu trávníku v době vegetace a k prodloužení věku trávníku bez nutnosti pravidelného dosévání. Je zjištěno, že kořeny poutají větší množství CO 2 než nadzemní část rostlin a sekání na vyšší výšku zvyšuje spotřebu CO 2 v nadzemní i podzemní části rostliny. U porostu trvá let, než se kapacita poutání CO 2 dostane na maximum. Všeobecně je možné konstatovat, uvolňování CO 2 do ovzduší je nad přirozenými travními porosity mnohem nižší, než nad umělým trávníkem (Stahl et al, 2009). K moderním technologiím v oblastí hnojiv patří například používání tzv. dlouhopůsobících hnojiv. Dusík je zde vázán v různých mechanických a chemických vazbách, které zajišťují jeho pravidelné a postupné uvolňování do půdy a tím je zajištěna jeho vyšší využitelnost pro rostliny. V průběhu postupného uvolňování totiž nedochází k dočasnému nadbytku dusíku v půdě a jeho vyplavování do spodních vod. Další novou technologií jsou například obalovaná osiva. Do obalů osiv mohou být přimíchána hnojiva, regulátory růstu i fungicidy. Využití hnojiv v obalovaném osivu je mnohem účinnější, protože může být bezprostředně využíváno mladou rostoucí rostlinkou. Zároveň je hůře dosažitelné pro klíčící rostliny plevelů. Výzkum (Gibcus, 2009, Nijenstein J.H., 2010) prokázal, že hnojivo aplikované v obalovaném osivu iseed přispívá ke vzcházení většího počtu rostlin, vytvoření hlubšího kořenového systému a menšímu zaplevelení (Obr. 5). Na rozdíl od šlechtění, které je dlouhodobou postupnou změnou genetiky u nových odrůd, technologie hnojení a úpravy osiv jsou využitelné v krátké době po jejich objevení. V podmínkách vyvolaných nutností šetření energii, vodou a náklady se low input trávníky jeví řešením, které by mohlo pokrýt požadavek společnosti na ekologické zelené plochy. V krátké době by tento typ nízkonákladových trávníku mohl nahradit klasický intenzivní trávník samozřejmě s výjimkou vrcholných sportovních akcí. Literatura: - Gibcus B. (2009). Coating adds value to sports nutrition. Field Manager (1), Nijenstein J.H. (2010). Improved wear tolerance through breeding, higher seeding rates and ISED fertilization. ETSC 2010, Angers, France. - Stahl, H. Schüler & D. (2009). Ökobilanzieller Vergleidh Umweltauswirkungen von der Kunst-und Naturrasenspielfeldern. Vladimír Černoch: DLF TRIFOLIUM Hladké Životice, s.r.o. NA TENISOVÝCH KURTECH WIMBLEDONU ANEB ALL ENGLAND LAWN TENNIS CLUB OČIMA ČESKÝCH TRÁVNÍKÁŘŮ Jaroslav Martinek, Tereza. Králíčková Není to tak dávno, co jsme nad sklenkou vína v jedné pražské vinárně přemýšleli o místě, které bychom mohli navštívit a rozšířit tak obzory profesní i osobní. Neb naše finanční možnosti byly a stále jsou omezené, naše uvažování nepřekročilo hranice Evropy. Snad dobrým vínem nebo snad touhou po něčem výjimečném, začaly se naše myšlenky ubírat směrem k All England Lawn Tennis Clubu v Londýnském Wimbledonu. Hned druhý den, přes střízlivější náhled na věc a dávkou skepse, jsme zformulovali s anglickou nonšalancí a odeslali na kontaktní adresu kamsi do Wimbledonského klubu. Ještě ten den se nám ozval Eddie Seaward, hlavní greenkeeper klubu zodpovědný za hladký průběh a bezchybný stav kurtů během sportovních událostí s velmi vstřícnou odpovědí a pozváním. Plánování v ten moment dostalo zcela jinou úroveň. Z centra do čtvrti Wimbledon v jihozápadní části Londýna se lze snadno dostat metrem, od stanice si pak stačí k samotnému klubu udělat krátkou procházku skrz rezidenční čtvrť ve

8 Viktoriánském stylu s precizně ošetřenými zahradami. Historie Wimbledonu je hluboká a pýcha zaměstnanců, členů klubu i běžných Londýňanů je všudypřítomná. Klub byl založen v roce 1868 původně jako kriketový pod názvem All England Criquet Club na Worple Road. V roce 1875 byl klubu představen tenis a byl postaven jeden kurt, přičemž už o tři roky později zde byl odehrán první šampionát. Zajímavostí je, že cílem této události bylo financovat nákup a provoz válce poháněného poníkem k využití na kriketových plochách. V témže roce bylo změněno i jméno na The All England Criquet and Lawn Tennis Club a v roce 1882 byl kriket z názvu úplně vynechán neboť se stal tenis hlavním sportem. První dámská dvouhra a mužská čtyřhra zde byla odehrána v roce 1884, mezinárodní charakter však turnaj dostává až na přelomu století, v roce 1908 hostí areál i Olympijské hry. V roce 1922 dochází k expanzi travnatého tenisu a přesunu do současné lokality na Church Road, kde je v tomto roce vybudován i centrální kurt pro diváků (s dnešní kapacitou míst). Během druhé světové války zůstal klub otevřený a sloužil pro záchranné složky a armádu, přičemž v roce 1940 byl centrální kurt zasažen 5 bombami a bylo zničeno okolo 1200 míst. Novou érou v prestiži, účastí hráčů a návštěvností diváků je rozmach komerční letecké dopravy a to zejména té zaoceánské v padesátých letech 20. století. V roce 1997 byl původní kurt č. 1 z roku 1928 přebudován, bylo zde vybudováno sezení pro diváků, zázemí pro sportovce, novináře a televizní vysílání či oficiální členy klubu. Další významnou investicí dokončenou v květnu 2007 byla zatahovací střecha na centrálním dvorci, prostupná pro sluneční paprsky s rozlohou m2. V roce 2009 byl stejně tak otevřen nový kurt č. 2 skýtající míst pro tenisové fanoušky, stará dvojka byla přejmenována na kurt č. 3 a byla také renovována. V současné době se klubu rozprostírá na zhruba 17 hektarech, a jak dodal náš průvodce Eddie Seaward, klub by se mohl dál rozvíjet, ale naráží na hustou zástavbu v okolí. Klub se skládá ze 41 travnatých tenisových kurtů (19 z nich je určeno pro šampionát, 22 pro trénink), 9 antukových a 5 krytých s umělým povrchem. Povrchy centrálního dvorce a kurtu číslo jedna mají rozlohu cca 900 m2 a teprve na ploše je možné si uvědomit, jak hluboko jsou umístěny pod tribunami. Stát na trávníku uprostřed dvorců, i když bez diváků v zádech, je dech beroucí pocit a je třeba říci, že běžní návštěvníci jsou odkázaní na prohlídku z tribun. K vylepšení světelného režimu se využívá zářivkového posuvného osvětlení. Podobně se zlepšuje cirkulace vzduchu otvory v čelech kurtů, které přivádějí a odvádějí vzduch z povrchu kurtu a tím regulují i teplotu. Na kurtech je taktéž možné instalovat konstrukci s připevnitelnou plachtovou střechou, pod kterou může personál nerušeně pracovat na přípravě kurtu i za nepříznivého počasí. Půdní profil je tvořen 25 cm hlinitopísčitou vegetační vrstvou - substrátem, více jak 5 cm propojovací filtrační vrstvou, drenážní vrstva o síle 15 cm (jemný štěrk) a vyspádovaným základem s vysoušecími rýhami (štěrk 12 mm). Substrát je přitom tvořen velkým množstvím jemných částic, které dávají povrchu typické herní vlastnosti malý a uniformní odskok balonu. Je složen z jílu, písku (velmi jemný, jemný, střední, hrubý, velmi hrubý), prachu, hrubého prachu a jemného štěrku. Substrát pro tenis je velmi podobný tomu kriketovému a obsahuje až 40% hlinitých částic. Jak říká Eddie, složení takového substrátu je pro Anglii přirozené a vyznačuje se nízkou úrovní vsakování a zároveň při vyschnutí, vysokou tvrdostí. Na travnatých kurtech je možné hrát od května do září, s tím že hlavní renovace povrchu se provádí právě v září. Zakládání trávníků je prováděno striktně výsevem, i když v minulosti se zkoušely dovážet dva roky staré předpěstované travnaté koberce o síle 12 cm ze severu země. Pro nákladnost se od toho řešení upustilo. Výsevní množství je 45g standardního osiva na m 2, při hloubce výsevu 6-7 mm. Vzhledem k méně než třítýdenní pauze mezi posledním odehraným zápasem Wimbledonského turnaje v červenci 2012 a letní Olympiádou v témže roce, kterou Londýn hostí, bylo nutné urychlení renovace kurtů, a proto bylo použito nestandardně i předklíčeného osiva. Výška seče je odvislá od doby během roku, seče se na 15 mm v zimních měsících, 12 mm v březnu, 9 mm v dubnu, 6 mm před turnajem a během šampionátu je obvyklé sekat na výšku 8 mm. Původně byla kurtech pěstovaná směs jílku vytrvalého a kostřavy červené (70:30%), v roce 2001 byla nahrazena monokulturou jílku vytrvalého o několika odrůdách - v současné době jsou to odrůdy Pontiac (33%), Melbourne (33%) a Venice (34%). Od roku 1990, kdy do klubu přišel Eddie Seaward, se značně podařilo eliminovat lipnici roční (dnes do 1%) a to zejména pravidelnou obnovou trávníků přesevy a výběrem vhodných odrůd jílků. Ty jsou tím nejlepším, co vzešlo z náročného testování v Sport Turf Research Institute (STRI) v Yorkshire se kterým Eddie úzce spolupracuje a kde bylo zkoušeno přes 100 odrůd jílků v zátěžových testech. Tyto odrůdy jsou schopné vydržet i několik týdnů extrémní zátěže a zároveň si většinou udržet původní vzhled a to zejména v částech základních čar kurtu. Za zajímavost stojí, že 25 kilový pytel takového osiva přijde na liber, což je při roční spotřebě kolem 1 tuny osiva celkem nezanedbatelná částka. Nicméně v porovnání s reputací a prestiží malá suma

9 Hnojení trávníků bylo dříve prováděno granulovaným hnojivem, dnes jsou používána tekutá hnojiva s 5% N. Aplikaci hnojiva se provádí nejpozději 6 týdnů před samotným turnajem a to z důvodu, aby nedošlo k změnám charakteru listových čepelí a následně k hracím (odskokovým a kluzným) vlastnostem porostu. Pro zvýraznění barvy proto v období před turnajem používají doplňkovou aplikaci železem. K topdressingu se na kurtech používá kombinace jemných vysoce kvalitních, vyčištěných a sterilovaných jílů a zemin. Normálně je v klubu zaměstnáno 14 stálých pracovníků údržby trávníkových ploch, 2 mechanici strojového parku a obsluha závlahy. Během léta je tento počet navýšen na 28 sezónních pracovníků, brigádu zde nachází též až 180 studentů. Do teamu oddaně pracujících by se mohl počítat i sokol, který se v době turnajů pravidelně vypouští, aby zaháněl holuby. Mimo sezonu je okolo centrálního dvorce instalován elektrický ohradník, který naopak brání liškám, jejichž moč je trávě významně škodlivá. Rozpočet klubu je 300 tis liber, přičemž veškeré peníze jdou z klubu, který je získává převážnou částí z prodeje televizních práv, potažmo z reklam. Některé společnosti sponzorují provoz například dodávkou osiva, hnojiv, nebo jiných produktů. K ošetřování a renovaci kurtů slouží velmi dobře vybavený strojový park, zmiňme nejpodstatnější - vřetenové sekačky singlovky walk behind, triplexy, válce, čistící kartáče, závěsné zařízení Koro Field Top Maker, pro celkovou renovaci kurtů nebo pro mechanickou kontrolu lipnice roční či závěsná fréza BLEC Harley Power Rake k přípravě profilu, atd. Manuál údržby trávníkových ploch Wimbledonského klubu čítá 33 stránek a hned v úvodu říká, že hrací povrch ovlivňuje tenis podstatně více jako jakýkoli jiný sport, přičemž tráva musí tvrdě bojovat o místo na slunci s jinými umělými povrchy. Chyba v ošetřování trávníku by mohla znamenat zánik tohoto mezinárodně uznávaného povrchu. Každé ráno během turnaje vyběhne na každý z 19 kurtů mnoho greenkeeperů a odborných komisařů testujících měření míry poničení zátěží, odraz balonku, tvrdost povrchu, vlhkost substrátu, barvy trávníku. Jednou z metod měření odrazu balonku je jeho volný pád trubicí z výšky asi 2,5 m, přičemž tato procedura se opakuje 24 krát na každém kurtu každý den turnaje. Odraz na trávě je asi 80% odrazu na betonu. Pro našeho průvodce Eddie Seaworda bude Londýnská Olympiádu poslední velkou výzvou a událostí v jeho kariéře. Za službu pro All England Lawn Tennis Club mu byl udělen samotnou královnou Alžbětou II. titul Lord. Během své kariéry si vybudoval respekt a v trávníkářské rozsáhlé komunitě Velké Británie je velmi uznáván. Z jeho zápalu vyprávění o historii, současném stavu, slastech a strastech provázející každodenní management ošetřování trávníků se však nelze nevšimnout jeho elánu, pozitivní energie a víry ve svou práci. Odvážíme si z Wimbledonu jenom to nejlepší. Tímto bychom chtěli poděkovat Eddie Seawardovi za vlídné přijetí a nezapomenutelný zážitek. Kontaktní adresa Ing. Jaroslav Martinek Ph.D. Ing. Tereza Králíčková Česká zemědělská univerzita v Praze Fakulta agrobiologie, potravinových a přírodních zdrojů Katedra pícninářství a trávníkářství Kamýcká 129, , Praha 6 Suchdol martinekjaroslav@af.czu.cz, kralickova@af.czu.cz VLIV MULČOVÁNÍ NA VLASTNOSTI KOŘENOVÉ SOUSTAVY EXTENZIVNÍHO TRÁVNÍKU Josef Raus, Pavel Knot Poděkování Příspěvek vznikl za finanční podpory Interní grantové agentury Agronomické fakulty Mendelovy Univerzity v Brně, projekt č. IP 21/2012 Vliv mulčování na půdní vlastnosti a kvalitu travního porostu. Abstract Effect of mulching on root system properties of lowcost turf Mulching is an alternative way of grassland management. It allows minimizing costs on biomass transport and deposition as well as fertilization. This contribution deals with effect of mulching on root system properties of low-input turf. The trial was established in 2006 in Vatín, Vysočina Region, the Czech Republic. Roots from mulched and cut red fescue turfs were sampled in 2012 and analyzed with WinRHIZO software. Higher production of underground biomass was observed in cut sward g/m 2 compared to

10 g/m 2 in mulched one. Higher proportions of roots of cut turf were allocated in depths 0-2 cm and 2-10 cm; only 14 % of the total dried weight and 15 % of the total root length was found in depth cm. Mulched turfs rooted deeper: 18 % of weight and 25 % of length was detected in horizon cm. Keywords: mulching, red fescue, WinRHIZO, extenzivní trávník Úvod Za posledních deset let se výměra luk a pastvin v ČR zvýšila o 18,4 % na současných ha (ČÚZK, 2011). Současně poklesly stavy skotu z 3,36 na 1,35 mil. ks. Předpokládá se, že současné stavy skotu, ovcí, koz a koní jsou schopny využít % travních porostů, primární funkce těchto porostů produkce píce již tedy z velké části není využívána (Kvapilík, 2010). K těmto nevyužívaným loukám a pastvinám je třeba připočíst další společenstva, která mají charakter trvalých travních porostů, ale nespadají do kategorie zemědělské půdy. Jedná se o lesní pozemky (palouky, lesní cesty), vodní plochy (břehové porosty, hráze) zastavěné plochy a nádvoří a zejména ostatní plochy, kam spadají sportoviště, rekreační plochy, parky, zeleň podél komunikací atd. Plocha těchto neprodukčních trávníků činí asi 171 tis. ha (Hrabě, 2009). Všechny travní porosty plní celou řadu mimoprodukčních funkcí (tzv. ekologických služeb), které spočívají zejména v ochraně půdy před erozí a v ochraně hydrosféry před znečišťováním nežádoucími látkami, především nitráty. Neméně významná je i jejich krajinotvorná a sociální funkce. Aby TTP mohly plnit tyto funkce, musí být obhospodařovány. Nevyužívané porosty naopak představují určité environmentální riziko. Jednou z alternativ minimalizace ošetřování extenzívních porostů je mulčování. Posečená biomasa je zpracována na mulč (drť mm), který se ponechá na pokose, kde dojde k jeho rozkladu a mineralizaci. Vlivem mulčování, sečení, ponechání ladem a kombinacemi těchto opatření na pícninářské porosty se zabýval Fiala (2007). Sledoval zejména tato kritéria ekologické stability travních porostů: botanické složení, akumulace nadzemní rostlinné biomasy a kvalita podzemní vody. Z hlediska těchto kritérií doporučuje mulčování dvakrát nebo třikrát ročně, případně střídání mulčování a sklizně. Při dvousečném hospodářském využití (s exportem biomasy) docházelo k průměrné roční akumulaci nadzemní hmoty 0,15 t sušiny/ha/rok, u střídání sklizně a mulčování to bylo 0,46 t sušiny/ha/rok a u porostu ponechaného ladem 1,22 t sušiny/ha/rok. Nejmenší obsah minerálního dusíku byl zjištěn u třikrát ročně mulčovaného porostu (0,92 N/ha/rok) rostlinná hmota byla mineralizována průběžně. Hodnoty u ostatních variant se pohybovaly od 1,18 do 2,82 kg N/ha/rok u mulčování jednou za dva roky. Otázky vlivu mulčování a sečení v kombinaci s faktorem úrovně hnojení a druhem porostu (lipnice luční, jílek vytrvalý, kostřava červená, travní směska, jetelotravní směska) na charakteristiky extenzívních trávníků byly řešeny na Ústavu výživy zvířat a pícninářství MENDELU ve spolupráci s dalšími výzkumnými pracovišti (Agrostis Trávníky Rousínov a Osev Pro Zubří)v letech Komplexní výsledky jsou publikovány v metodice (Cagaš et al., 2011b). Bylo zjištěno, že mulčované trávníky po seči rychleji obrůstají než porosty s exportem biomasy. Toto se projevilo u všech variant hnojení a druhu porostu (Knot et al., 2011). Je též patrný kladný vliv mulčování na celkovou hmotnost kořenů. Mulčování může též zvyšovat odolnost trávníku vůči některým houbovým chorobám. Na lokalitách Vatín a Zubří byl u monokultury kostřavy červený zjištěn vysoce průkazný rozdíl v napadení červenou nitkovitostí trav mezi variantou sečenou a mulčovanou. U porostů lipnice luční, jílku vytrvalého, travní a jetelotravní směsky, nebyly rozdíly tak výrazné, přesto byla situace lepší u mulčovaných porostů (Cagaš et al., 2011a). Rovněž výskyt sněžné plísňovitosti byl nižší u varianty mulčované (Cagaš et al., 2011b). Materiál a metody Pokus byl založen v roce 2006 na Výzkumné pícninářské stanici ve Vatíně (535 m n. m., průměrná roční teplota 6,3 C, průměrný roční úhrn srážek 737 mm). Mulčované i sečené porosty jsou sklízeny pětkrát ročně. V tomto příspěvku jsou hodnoceny nehnojené varianty porostu kostřavy červené. Vzorky kořenů byly odebrány při první seči sondou o délce 20 cm a průměru 5 cm. Očištěné kořeny byly naskenovány a snímky analyzovány pomocí programu WinRHIZO (Regent Instruments Inc.). Hodnoceny byly délka, povrch a objem kořenů v horizontech 0-2, 2-10, cm. Následně byly kořeny vysušeny a zváženy. Výsledky byly zpracovány v programu Statistika. Vliv způsobu sklizně na vlastnosti kořenů byl hodnocen jednofaktorovou analýzou variance a Tukeyovým testem (P 0,05). Výsledky a diskuse Celková délka kořenů činila u sečené varianty 225,9 km/m 2, u mulčované 172,6 km/m 2. Zajímavé je rozložení kořenů v jednotlivých horizontech. V hloubce 0-2 cm se nachází až 47 % (105,3 km/m 2 ) z celkové délky kořenů sečeného porostu oproti 40 % (68,4 km/m 2 ) u varianty mulčované, což představuje statisticky

11 významný rozdíl. V hloubce 2-10 cm je rovněž průkazně větší délka kořenů u sečené varianty 85,6 km/m 2 oproti 61,7 km/m 2 což představuje 39 % resp. 35 % celkové délky kořenů. V horizontu cm se nachází již jen 15 % délky kořenů sečeného porostu oproti téměř 25 % mulčovaného. Tento trend lze vysledovat i u dalších charakteristik (Graf 1) a patrně souvisí s rozdílnou distribucí živin a půdní vody. U hmotnosti kořenů byly zjištěny pouze neprůkazné rozdíly jak v celkové produkci, tak v jednotlivých hloubkách. Celková hmotnost kořenů v suchém stavu byla vyšší u varianty s odstraněním biomasy 1551,6 g/ m 2 oproti 1283,4 g/ m 2 u mulčované varianty. Podle Vrzalové et al. (2010) je hmotnost kořenů mulčovaných trávníků nižší pouze u nehnojené varianty, zatímco u variant hnojených 50 a 100 kg N/ha/rok již mulčovaný porost vytváří více kořenové biomasy než sečený, zejména pak ve vrstvě 0-2 cm. Stejný jev zjistil i Knot et al. (2011) u porostu jílku vytrvalého, zatímco lipnice luční vykazovala nižší hmotnost kořenové biomasy mulčovaného porostu jak ve variantě, nehnojené, tak hnojené. I: Vlastnosti kořenové biomasy sečeného a mulčovaného porostu (Vatín, 2012) Hloubka (cm) Varianta Délka (km/m 2 ) Povrch (m 2 /m2) Objem (cm 3 /m 2 ) Hmotnost (g/m 2 ) 0-2 Seč 105,3 a 245,8 a 2897,8 a 787,7 a Mulč 68,4 b 207,8 a 1920,7 a 595,8 a 2-10 Seč 85,6 a 185,7 a 1792,3 a 551,7 a Mulč 61,7 b 150,1 a 1530,4 a 460,0 a Seč 34,9 a 125,5 a 687,3 a 212,2 a Mulč 42,4 a 167,5 a 963,5 b 227,4 a 0-20 Seč 225,9 a 557,1 a 5377,6 a 1551,6 a Mulč 172,6 a 525,5 a 4414,7 a 1283,4 a 1: Podíl z celkového množství kořenů v jednotlivých hloubkách (Vatín, 2012) Souhrn Mulčování představuje alternativu k tradičnímu managementu travních porostů. Pomocí mulčování lze dosáhnout minimalizace nákladů na transport a uložení biomasy a hnojení. Tento příspěvek se zabývá vlivem mulčování na vlastnosti kořenové

12 soustavy extenzivního trávníku. Pokus byl založen v roce 2006 na Výzkumné pícninářské stanici ve Vatíně. Vzorky kořenů z mulčovaných a sečených porostů kostřavy červené byly odebrány na jaře 2012 a analyzovány pomocí programu WinRHIZO. Vyšší produkce podzemní biomasy byla zjištěna u sečeného porostu 1551,6 g/m2 oproti 1283, 4 g/m2 u mulčovaného. Sečená varianta se v porovnání s mulčovanou vyznačuje alokací většího množství kořenů v hloubce 0-2 cm a 2-10 cm; pouze cca 14 % celkové hmotnosti kořenů a 15 % délky se nachází v hloubce cm. Mulčované porosty zakořeňují hlouběji asi 18 % hmotnosti a až 25 % délky kořenů se nachází v horizontu cm. V rámci projektu IP 21/2012 probíhají další analýzy, které by měly objasnit tuto stratifikaci (měření vlhkosti půdy, stanovení obsahu živin a fyzikálních vlastností půdy). Klíčová slova: mulčování, kostřava červená, WinRHIZO, low-input turf Literatura CAGAŠ, B., KNOT, P., JANKŮ, L. Impact of different management practices on the occurence of some biotic disorders in turf grasses, s In: POETSCH, E. M., KRAUTZER, B., HOPKINS, A. (Eds.): Grassland Farming and Land Management Systems in Montainous Regions. Groebming: Wallig Ennstaller Druckerei und Verlag Ges.m.b.H., 2011, 632 s. ISBN CAGAŠ, B. et al. Zakládání a ošetřování krajinných trávníků a travnatých ploch veřejné zeleně. Brno: Svaz zakládání a údržby zeleně, 2011, 65 s. ISBN TRÁVNÍKY Český úřad zeměměřičský a katastrální. Souhrnné přehledy o půdním fondu z údajů Katastru nemovitostí České republiky. Praha, ISBN FIALA, J. Modifikovaná pratotechnika trvalých travních porostů mulčování. Praha, VÚRV, v. v. i., 2007, 28 s. ISBN HRABĚ, F. et al. Trávníky pro zahradu, krajinu a sport. 1. vyd. Olomouc: Vydavatelství Ing. Petr Baštan, 2009, 335 s. ISBN KNOT, P., HRABĚ, F., VRZALOVÁ, J. Production of above ground phytomass of turf grass species during their extensive exploitation, s In: POETSCH, E. M., KRAUTZER, B., HOPKINS, A. (Eds.): Grassland Farming and Land Management Systems in Montainous Regions. Groebming: Wallig Ennstaller Druckerei und Verlag Ges.m.b.H., 2011, 632 s. ISBN KVAPILÍK, J. Využití trvalých travních porostů chovem krav bez tržní produkce mléka v měnících se ekonomických podmínkách, s In: KOHOUTEK, A. (Ed.): Kvalita píce z travních porostů a chov skotu v měnících se ekonomických podmínkách. ŠS Hladké Životice, s. r. o., 2010, 147 s. VRZALOVÁ, J., KNOT, P., HRABĚ, F. Rozdíly ve struktuře trávníkového drnu Festuca rubra sp. vlivem sečení, mulčování a úrovně trofismu, s Úroda, 2010:12 Vědecká příloha. ISSN VÝVOJ VÝUKY TRÁVNÍKÁŘSTVÍ NA ZF JU A K VÝVOJI TRÁVNÍKÁŘSTVÍ V OBLASTI JIŽNÍCH ČECH. Milan Kobes, R. Novotná Trávníky hrají významnou úlohu při každodenní relaxaci obyvatel. Téměř každý člověk, ať již uvědoměle či nikoli, pozoruje při cestě z práce i za jiným účelem trávník nebo travní porosty v okolí domů a komunikací. Vnímá jejich stav, výšku, barevné změny během roku, pohyb ve větru, druhovou skladbu. Pohled na zelené plochy šetří zrak a působí uklidňujícím dojmem. Plochy trávníků se tak těší v současné době rostoucí oblibě, což souvisí s jejich funkcí estetickou, rekreační a obytnou a biologicko-hygienickou (HRABĚ a kol., 2003). Výuka trávníkářství Trávníkářství jako obor lidské činnosti i jako vědní obor má v oblasti jižních Čech dlouhou tradici a stále širší uplatnění. Rozvoj trávníkářství jako vědního oboru je zde soustředěn především na šlechtitelských stanicích a specializované vysokoškolské vzdělávání v tomto oboru je v oblasti jižních Čech soustředěno na Zemědělské fakultě Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích ( Zemědělská fakulta byla v Českých Budějovicích založena v roce 1960, původně jako Provozně ekonomická fakulta Vysoké školy Zemědělské v Praze. Později bylo zaměření fakulty orientováno více na zemědělské a technologické disciplíny a fakulta byla změněna na Agronomickou fakultu, později Zemědělskou fakultu v Českých Budějovicích. V roce 1991 byla jednou ze dvou zakládajících fakult Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích. Ve druhé polovině 90. let se vytváří koncepce vzdělávací činnosti fakulty se zaměřením na komplexní management pro podnikatelské

13 prostředí ve venkovském prostoru. Jedná se zejména o přípravu absolventů pro manažerské funkce výrobní i obchodní sféry, kde vzdělávání je zaměřeno vedle řady fytotechnických a zootechnických disciplín na zakládání, údržbu a využívání nezemědělských, účelových, rekreačních a sportovních trávníků. Po založení fakulty v roce 1960 probíhala výuka fytotechnických předmětů na katedře biologie. 1. září 1963 byla založena katedra rostlinné výroby s výukou pícninářství v dvou-semestrovém rozsahu, zahrnujícím i problematiku travního semenářství a pěstování trav v trávníkových porostech. V roce 1966 vzniká na katedře samostatné oddělení pícninářství. Na doporučení vedení VŠZ v Praze a Akademika Antonína Klečky se prověřovaly možnosti vybudování experimentální báze pro studium biologických a ekologických problémů lučních a pastevních porostů v podhorské a horské oblasti Šumavy. V roce 1969 byl založen za účasti pícninářských kateder v Praze, v Brně a v Nitře pícninářský ústav při Agronomické fakultě v Českých Budějovicích se sídlem v Kaplici, kde probíhal výzkum v 70. až 80. letech. Akademik A. Klečka považoval zřízení této výzkumné báze za šťastnou myšlenku, která navazovala na uplatňování pícninářských snah v jižních a jihozápadních Čechách, rodících se již v začátku 20. století. V roce 1974 se stává vedoucím pícninářského ústavu a později i pedagogickým pracovníkem katedry Ing. František Klimeš. V roce 1971 byla na Agronomické fakultě založena samostatná katedra pícninářství pod vedením prof. Ing. Antonína Klesnila, CSc., která byla v roce 1975 opět spojena s katedrou rostlinné výroby, pod vedením prof. Ing. Františka Turka, CSc. V roce 1981 se katedra pícninářství stává opět samostatnou katedrou. Výzkum na katedře byl zpočátku orientován na pěstování intenzivních krmných plodin a jejich konzervaci. Nicméně již v 70. a 80. letech se katedra pícninářství podílela na vzdělávání, výzkumu a poradenství i v oblasti trávníkářství. Za zmínku stojí poradenství při zakládání a realizaci sportovních trávníků v oblasti jižních Čech (např. v 80. letech při zatravňování fotbalových hřišť v Kaplici, Č. Budějovicích aj.). Na ekologizaci a útlum intenzivní rostlinné výroby v 90. letech reagovala katedra pícninářství orientací na využití trvalých travních porostů, zakládání a údržbu účelových travních porostů v krajině a výzkumem mimoprodukčních funkcí TTP. Rozvíjela se výuka předmětů pícninářství, šlechtění rostlin, polní pokusnictví ve kterých je předmětná problematika spjata též s postupy v trávníkářství. V 90. letech se na katedře dále rozvíjí pícninářství (s orientací na hodnocení kvality pícnin) a šlechtění pícnin a polních plodin pod vedením doc. Ing. Ludvíka Kuncla, CSc. a prof. Ing. Josefa Gramana, CSc. V roce 1994 se stal vedoucím katedry doc. Ing. František Klimeš, CSc., který se zasloužil o prohloubení pedagogické a vědecko-výzkumné činnosti především v oblasti lukařství a pastvinářství a pod jehož vedením se katedra rozvíjela do roku V roce 2010 byla katedra pícninářství v rámci restrukturalizace Zemědělské fakulty začleněna pod katedru rostlinné výroby a agroekologie do sekce pěstování rostlin. Rostoucí orientace společnosti na mimoprodukční ekologické funkce trvalých travních porostů, na využití travních porostů v rekreaci, sportu a agroturistice a rostoucí výměra nezemědělských travních porostů vedla k potřebě rozšířit vzdělání absolventů zemědělských fakult o znalosti v oboru trávníkářství a využití účelových travních porostů. Vzhledem k dlouholeté tradici ve výzkumu a výuce trávníkářství na zemědělských fakultách (Agronomická fakulta Mendelovy univerzity v Brně, Fakulta agrobiologie, přírodních a potravinových zdrojů ČZU v Praze) jsou a budou i nadále tyto fakulty předními a nosnými pracovišti v rozvíjení výzkumu a výuky trávníkářství v ČR. S ohledem na orientaci Zemědělské fakulty JU na hospodaření v podhorských a horských oblastech (marginálních oblastech) jižních Čech a na rozvoj venkova bylo zaměření ve výuce trávníkářkých disciplín přeorientováno na zakládání a údržbu ekologických travních porostů se zemědělským i nezemědělským využitím, travních porostů v podmínkách zvýšených ekologických požadavků (CHKO, NP, PR, PP, NPP, NPR), protierozních travních porostů, travních porostů v intravilánech obcí a v okolí komunikací. Již v 90. letech byla vedle výuky pícninářství zahájena výuka předmětu lukařství a pastvinářství. Na pícninářské předměty navázala výuka trávníkářsky orientovaných předmětů Účelové travní porosty (od roku 2008, 2 hod. přednáška + 2 hod. cvičený týdně, 56 hod./semestr) a Trávníkářství a okrasné zahradnictví (od roku 2010, 2 hod. přednáška + 2 hod. cvičený týdně, 56 hod./semestr). Nově je akreditován předmět Zakládání a údržba travních porostů (2 hod. přednáška + 2 hod. cvičený týdně, 56 hod./semestr). Náplň předmětu se opírá nejen o poznatky z trávníkářství, ale též o poznatky z vlastního výzkumu fytocenologie horských luk a pastvin a travních společenstev chráněných území. Při výuce trávníkářsky orientovaných předmětů spolupracuje Zemědělská fakulta JU s vědeckovýzkumnou základnou na šlechtitelských stanicích (ŠS Větrov Ing. Ivo Našinec, CSc., Hladké Životice Ing. Ivan Houdek a Tagro Červený Dvůr Ing. Jan Smrž).