Projektování přechodného období

Transkript

1 Projektování přechodného období

2 Definice a účel přechodného období Přechodným obdobím se podle zákona o ekologickém zemědělství rozumí období, v průběhu kterého se uskutečňuje přeměna zemědělského hospodaření na ekologické zemědělství. Účelem přechodného období je odstranit vliv negativních dopadů předchozí zemědělské činnosti na zemědělskou půdu, krajinu a životní prostředí a zavést metody hospodaření respektující tento zákon.

3 Předpoklady přechodu na ekologický způsob hospodaření Stanovištní podmínky Struktura podniku Lidský faktor

4 Stanovištní podmínky Úroveň přirozeného produkčního potenciálu půd Orniční horizont PH Obsah humusu Poškození emisemi

5 Stanovištní podmínky ekologické systémy hospodaření jsou vhodné na územích se zvláštním ekologickým režimem do horských a podhorských oblastí

6 Struktura podniku Jednostranné zaměření podniku komplikuje konverzi Podniky bez živočišné výroby s vysokým zorněním a zastoupením tržních plodin a podniky úzce specializované pouze na ŽV jsou z hlediska konverze problematické

7 Struktura podniku Optimální jsou smíšené farmy: s vyváženou rostlinnou a živočišnou produkcí s pestřejším sortimentem produkce využívající převážně statková krmiva a hnojiva málo závislé na vnějších vstupech

8 Lidský faktor Důvody vedoucí ke změně systému hospodaření: šetření životního prostředí podpora ohleduplného chovu zvířat získání dotací či představa vyšších příjmů možnost odbytu bioproduktů produkce hodnotnějších potravin pro vlastní potřebu výskyt pozemků v oblastech s limitovanými vstupy

9 Délka přechodného období Délka přechodného období činí podle zákona o ekologickém zemědělství 2 roky u orné půdy, luk a pastvin 1 rok u pastvin a výběhů pro nepřežvýkavce 3 roky u stávajících trvalých kultur (vinic, chmelnic, sadů). Vlastní přechod až k dosažení rovnováhy biologických procesů v půdě a zvýšení přirozené stability v osevních sledech i chovu zvířat, trvá déle, minimálně jednu rotaci osevního postupu, tj. 6 let i více.

10 Analýza stávající situace Rozbor produkce Analýza výživného stavu pozemků Hodnocení úrovně ochrany rostlin Hodnocení technických zásahů

11 Dílčí etapy projektování konverze Struktura plodin a osevní postup Bilance živin a plán hnojení Návrh vhodných druhů a odrůd Systém zpracování půdy včetně protierozních a zúrodňovacích opatření Návrh opatření pro regulaci plevelů, chorob a škůdců

12 Struktura plodin Osevní postup je preventivním racionálním opatřením. Pro EZ je vhodný Pestrý osevní postup s dostatečným počtem plodin Vhodné střídání plodin

13 Hospodářské aspekty sestavování osevních postupů Potřeba objemných i jadrných krmiv z vlastní produkce vyplývající z krmné bilance podniku. Potřeba vlastních osiv a sadby resp. zajištění jejich smluvní produkce. Ekonomické, politické a produkční aspekty omezující pěstování plodin (kontingenty, ceny, dotace, limity ve vztahu k ochraně přírodních zdrojů ap.).

14 Hospodářské aspekty sestavování osevních postupů Uzavřené či předpokládané hospodářské smlouvy o prodeji tržních plodin. Stavební, technické a technologické vybavení podniku či smluvní zajištění pěstování, posklizňové úpravy eventuálně skladování produkce. Pracovní a odborná kapacita podniku ve vztahu k zamyšlené změně struktury pěstovaných plodin.

15 Funkce organické hmoty v půdě zdroj živin pro pěstované rostliny zdroj energie pro půdní mikroorganismy zlepšování fyzikálně chemických vlastností půdy zlepšování vodního režimu

16 Funkce organické hmoty v půdě zvyšování asanační a pufrovací schopnosti půdy snižování ztrát živin vyplavením z půdy zvyšování antifytopatogenního potenciálu půdy posilování imunitního systému rostlin

17 Rychlost rozkladu hlavních organických zdrojů v půdě (Poločas rozkladu mineralizace) Minimum Maximum Průměr Kořenové exudáty 2 dny 5 dní 3 dny Odumírající kořínky 4 dny 18 dní 7 dní Odpad 6 dní 50 dní 15 dní Posklizňové zbytky 1 měsíc 40 měsíců 16 měsíců Kejda 2 měsíce 20 měsíců 7 měsíců Močůvka 5 dní 60 dní 20 dní Zelené hnojení 2 měsíc 4 měsíce 2 měsíce Průmyslný kompost 20 měsíců 50 měsíců 35 měsíců

18 Bilance živin Poskytuje základní informaci o tom: kolik živin se získá v rostlinné výrobě kolik se ztrácí prodejem kolik představují ztráty živin a organické hmoty v podniku kolik zůstává na hnojení

19 Výběr druhů a odrůd plodin vhodných pro ekologické systémy hospodaření Lze pěstovat všechny druhy rostlin Efektivnost pěstování je omezena limity zákona o ekologickém zemědělství a prováděcí vyhláškou Cílem není maximalizace výnosu, ale optimální využití stanovištních podmínek pro produkci

20 Plodiny pro EZ Nestabilní nejméně vhodné pro konverzi Cukrovka Řepka Pšenice Stabilní - nejvhodnější pro konverzi Jeteloviny Jetelotrávy TTP

21 Další nutné předpoklady ukončení přechodného období velikost podniku odborná způsobilost a zkušenost s produkcí osiva a sadby znalost příslušných zákonů zvláště Zákona č. 92/1996 Sb. ze dne 15. března 1996 o odrůdách, osivu a sadbě pěstovaných rostlin zaplacení licenčních poplatků majiteli odrůdy a procesu certifikace osiva ÚKZUZ (pokud nemnožíte dohodou pro semenářskou firmu, která tyto úkony hradí za Vás) technické zázemí

22 Ochrana rostlin v ekologickém hospodaření Mimořádný důraz na prevenci Odstranění příčin výskytu škodlivých činitelů a až poté léčení Využití přirozené regulace škodlivých činitelů

23 Hlavní zásady regulace škodlivých organizmů Péče o úrodnost půdy a její vysokou biologickou aktivitu Udržení vyváženého poměru škodlivých organismů a jejich antagonistů Upřednostnění preventivních metod v ochraně rostlin Využití fyzikálních, biotechnických a biologických způsobů regulace při přímém zásahu proti škodlivým činitelům

24 Regulace plevelů v ekologickém systému hospodaření Jeden z hlavních problémů při přechodu z konvenčního na ekologický způsob hospodaření Převládají plevelné druhy, které jsou dobře přizpůsobené stanovištním podmínkám navíc s velkou stanovištní amplitudou a konkurenční schopností v rostlinných společenstvech

25 Regulace plevelů v ekologickém systému hospodaření Čím pestřejší je zaplevelení, tím více si plevele vzájemně konkurují, méně škodí kulturnímu druhu a tím lepší je možnost jejich regulace. V ekologických systémech hospodaření není cílem úplné zničení plevelů, ale udržení jejich výskytu pod prahem škodlivosti.

26 Ekonomika podniku v přechodném období analýza hospodaření jednotlivých odvětví podniku ve stávající situaci při konvenčním hospodaření podchycení veškerých nákladů zohlednění rozdílných relací mezi výnosy a náklady

27 Změny nákladových relací při přechodu na ekologický způsob hospodaření Snížení nákladů Pěstování rostlin vyřazení herbicidů a dalších prostředků ochrany rostlin vyřazení minerálních lehce rozpustných hnojiv ukončení moření osiva Chov zvířat vyřazení části léčiv, specifických látek (synchronizace říje) vyřazení krmných přísad, přípravků omezení nebo vyřazení krmných směsí

28 Změny nákladových relací při přechodu na ekologický způsob hospodaření Zvýšení nákladů Pěstování rostlin použití prutových bran, pleček, aj. mechanických prostředků či plamenových přístrojů proti plevelům podsevy, meziplodiny (osivo, práce) vyšší péče o statková hnojiva vyšší podíl ruční práce při pěstování brambor, zeleniny, ovoce sklizeň, posklizňová úprava, zpracování, balení, prodej

29