Plán péče o Chráněnou krajinnou oblast Beskydy

Transkript

1 Agentura ochrany přírody a krajiny České Republiky Správa Chráněné krajinné oblasti Beskydy Nádražní 36, Rožnov pod Radhoštěm Plán péče o Chráněnou krajinnou oblast Beskydy na období

2 2

3 Obsah 1. Úvod Základní údaje Strategie ochrany přírody a krajiny v CHKO Cíle ochrany přírody a krajiny Ochrana přírody CHKO Návrhy na úpravu hranic Návrhy na změnu bližších ochranných podmínek Návrhy na změnu zonace CHKO Maloplošná zvláště chráněná území Návrhy vyhlášení nových zvláště chráněných území Přehlášení či úpravy stávajících zvláště chráněných území Potřeba zajištění vybraných zvláště chráněných území Lokality soustavy Natura Památné stromy Druhy rostlin a živočichů významné pro OPK Záchrana genofondu chráněných nebo významných druhů Rostliny Živočichové Invazivní druhy Neživá příroda Územní systém ekologické stability Cíle OPK v ochraně krajinného rázu Monitoring, výzkum Cíle OPK v oblasti terénní služby Lidské činnosti ovlivňující stav přírody a krajiny Lesy a lesní hospodářství Cílový stav lesa (dlouhodobý cíl) Střednědobé cíle a způsoby péče o lesy Podporované aktivity lesního hospodářství Limity pro lesní hospodářství Ponechávání částí lesa samovolnému vývoji Hospodaření na zemědělské půdě šetrné k životnímu prostředí ový stav na ZPF Cíle OPK na významných nelesních biotopech Další obecná doporučení k aktivitám na zemědělské půdě Myslivost a rybářství Cíle OPK v péči o zvěř Cíle OPK v péči o rybářské revíry Cíle OPK v rybářském hospodaření na vodních nádržích Cíle OPK ve vodním hospodářství Péče o vodní plochy a toky Požadavky OPK na regulaci vodárenského využívání povrchových i podzemních vod Hospodářské aktivity a rozvojové záměry Rozvojové záměry slučitelné s posláním CHKO ( inverzní zonace ) Cíle OPK v oblasti výstavby Cíle OPK v oblasti dopravy Průmysl, drobná výroba, obchod, sklady, zacházení s odpady Zásady umisťování technické infrastruktury a inženýrských sítí Cíle OPK v oblasti těžby nerostných surovin Rekreace, sport, turistika Cíle OPK v oblasti práce s veřejností Závěrečný přehled prioritních úkolů za celou CHKO pro dobu platnosti plánu péče Seznam použitých zkratek Seznam literatury

4 4

5 1. Úvod 1.1. Základní údaje Plán péče o CHKO je odborný a koncepční dokument ochrany přírody, který na základě údajů o dosavadním vývoji a současném stavu zvláště chráněného území navrhuje opatření na zachování nebo zlepšení stavu předmětu ochrany ve zvláště chráněném území ( 38, odst. 1 zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny - dále jen zákon). Zpracování plánů péče o CHKO zajišťuje Ministerstvo životního prostředí České republiky (MŽP) prostřednictvím Agentury ochrany přírody a krajiny ČR (AOPK ČR), zejména příslušné správy CHKO. Podrobnosti ke způsobu zpracování a obsahu plánů péče jsou stanoveny prováděcím předpisem a pro CHKO dále rozpracovány v metodickém pokynu MŽP, zveřejněném ve Věstníku MŽP č. 6/2004. Plán péče slouží jako podklad pro jiné druhy plánovacích dokumentů a pro rozhodování orgánů ochrany přírody. Pro fyzické ani právnické osoby není závazný. Plán péče neobsahuje opatření, která jsou povinností správy CHKO vyplývající přímo ze zákona o ochraně přírody a krajiny. Plán péče o CHKO Beskydy je zpracován na období let 2009 až 2018 a je druhým dokumentem tohoto druhu předkládaným ke schválení. Vychází z platného plánu péče CHKO Beskydy zpracovaného kolektivem autorů složeným z pracovníků správy CHKO Beskydy a schváleného MŽP ČR na období Strategie ochrany přírody a krajiny v CHKO CHKO Beskydy je typem harmonické krajiny s převahou lesa spoluutvářené dlouhodobou lidskou, především pastevní činností. Pro krajinu se silně členitým reliéfem typickým pro toto pohoří je chrakteristické střídání rozsáhlých komplexů lesa s pastvinami, loukami, remízy a zástavbou. ochrany přírody a krajiny v CHKO je definován Výnosem o zřízení CHKO Beskydy: Posláním oblasti je ochrana všech hodnot krajiny, jejího vzhledu a jejích typických znaků i přírodních zdrojů a vytváření vyváženého životního prostředí; k typickým znakům krajiny náleží zejména její povrchové utváření včetně vodních toků a ploch, její vegetační kryt a volně žijící živočišstvo, rozvržení a využití lesního a zemědělského půdního fondu a ve vztahu k ní také rozmístění a urbanistická skladba sídlišť, architektonické stavby a místní zástavba lidového rázu. V ochraně přírody bude pozornost zaměřena na zachování a ochranu všech vyskytujících se přirozených lesních společenstev, zvyšování ekologické stability lesů cestou změny druhové skladby a prostorové výstavby lesních porostů, zachování typických nelesních ekosystémů a udržování jejich druhové pestrosti (např. orchidejové louky), ochranu a obnovu vodních ekosystémů s důrazem na průchodnost vodních toků pro migrující organismy a udržování, příp. vytváření vhodných životních podmínek pro vzácné, ohrožené a chráněné druhy rostlin a živočichů (včetně velkých šelem). V ochraně krajiny bude pozornost soustředěna na zachování a ochranu typického krajinného rázu a udržení pestrosti a relativní nezastavěnosti krajiny, včetně zachování (případně obnovy) vybraných kulturních a historických charakteristik. 5

6 2. Cíle ochrany přírody a krajiny 2.1. Ochrana přírody CHKO Návrhy na úpravu hranic Návrhy na změnu bližších ochranných podmínek CHKO Beskydy byla zřízena Výnosem Ministerstva kultury ČSR č. j. 5373/73 ze dne 5. března Popis hranice CHKO je uveden v příloze Výnosu. Většina hranic CHKO je vedena po jasně definovaných liniích železnicích, silnicích a místních komunikacích, značná část hranice CHKO je současně státní hranicí ČR se Slovenskou republikou. Výjimkou je několik úseků, kde hranice není přesně definována, případně v terénu zanikly dříve zřetelné hranice (místní komunikace, lesní průseky). V několika případech (Zubří, Kunčice p. O.) je nutno ujednotit výklad vedení hranice vzhledem k existenci paralelních místních komunikací, v původním popisu nespecifikovaných. V k.ú. Střítež nad Bečvou a Mosty u Jablunkova hranice CHKO v některých místech rozděluje parcely v katastrálních mapách. V praktické činnosti se Správa CHKO setkala s problémy zařazení či nezařazení pozemků tvořících pozemkovou parcelu hraničního média železnice, silnice do území CHKO. Výnos je sice už zastaralý a výhledově by bylo žádoucí ho přizpůsobit současně platným legislativním podmínkám i situaci v ochraně přírody, zastaralost výnosu však nebrání účinné ochraně přírody a krajiny v CHKO. - zabezpečení odpovídající ochrany území CHKO Navrhovaná opatření - změna výnosu se nenavrhuje - v případě problémů s nejasně definovanými úseky hranic předložení návrhu na úpravu hranic včetně návrhu nových bližších ochranných podmínek Návrhy na změnu zonace CHKO Zonace CHKO Beskydy byla vymezena a schválena Ministerstvem životního prostředí protokolem o vymezení zón pod č. j. OOP/2518/99 dne 7. července Platná zonace, která v CHKO vymezuje 4 zóny odstupňované ochrany přírody, je zakreslena v mapových podkladech a zpřesněna na parcelní hranice (v případě lesa zpravidla na hranice rozdělení lesa). Současná zonace odpovídá stavu území a potřebám ochrany přírody a krajiny. - zabezpečení odpovídající diferencované ochrany území CHKO. Navrhovaná opatření - změny schválené zonace CHKO se nenavrhují Maloplošná zvláště chráněná území Území chráněné v MZCHÚ podchycuje významné typy stanovišť a důležité lokality výskytu chráněných rostlinných a živočišných druhů a ojediněle i cenná území z hlediska geologie. V MZCHÚ co do počtu i plochy výrazně převažují území chránící lesní ekosystémy. Významná jsou i MZCHÚ chránící luční nebo jiné nelesní ekosystémy (prakticky vždy s výskytem zvláště chráněných druhů 6

7 rostlin, obvykle z čeledi Orchidaceae). Počet MZCHÚ je relativně vysoký (50), ale jejich podíl na celkové ploše je pouze 1,9 %. Současná síť MZCHÚ plně neodpovídá dochovaným přírodním hodnotám CHKO Beskydy ani aktuálnímu ohrožení některých vzácných společenstev, neboť existuje ještě celá řada ohrožených území svou biologickou hodnotou srovnatelných se stávajícími MZCHÚ. Během uplynulého desetiletí se situace částečně zlepšila v oblasti tzv. Předních hor v Moravskoslezských Beskydách, kde bylo vyhlášeno nebo rozšířeno 13 MZCHÚ o celkové rozloze přes 1000 ha. Přesto se i zde ještě nacházejí hodnotné lesní porosty zasluhující účinnou ochranu formou MZCHÚ. V oblasti Vsetínských vrchů chybí rozsáhlejší MZCHÚ, které by zabezpečilo ochranu většího komplexu přírodě blízkých lesů. Stávající několikahektarové přírodní památky jsou nedostatečné. Podobná situace v Javorníkách se výrazně zlepšila vyhlášením PR Makyta. V jižní části CHKO existuje také větší počet lučních společenstev s koncentrovaným výskytem zvláště chráněných druhů, která by se měla podchytit v síti MZCHÚ. - reprezentativní síť MZCHÚ v CHKO se zabezpečenou odpovídající péčí Návrhy vyhlášení nových zvláště chráněných území - zpracovat podklady pro vyhlášení PR Vysutý staré, převážně bukové porosty ve 4. LVS s výskytem chráněných ptáků - pro ochranu nelesních společenstev vyhlásit: - PR Losový ochrana druhů vázaných na teplomilné pastviny, nyní ve stavu podaného a projednaného záměru - PP Hlubočské kopečky ochrana rostlinných druhů pasených vřesovišť, lokalita hořečku žlutavého karpatského, nyní ve stavu předjednání záměru s vlastníky - zpracovat podklady k vyhlášení lokality Uzgruň v kategorii NPP významný profil mezozoikum/terciér - připravit návrh na vyhlášení pseudokrasové jeskyně Cyrilka jako PP - na základě inventarizačních průzkumů zvážit vyhlášení dalších MZCHÚ v lokalitách: - Ropice Lipový Smrčina (přírodě blízké lesní porosty s výskytem tetřeva) - Malchor (rozsáhlý komplex starých bukových lesů) - Lysá hora (zbytky původních horských smrčin) - Kobylík Grapy (rozsáhlý komplex smíšených bučin a jedlobučin) - Stolová Megura (rozsáhlý komplex přirozených lesů) - Tylovické pastviny (geologická lokalita, pastviny) Přehlášení či úpravy stávajících zvláště chráněných území - přehlášením odstranit významné formální nedostatky ve zřizovacích výnosech v PR Klíny, PR V Podolánkách (tzv. silvestrovský výnos) a v PR Poledňana (parcelní vymezení) - přehlásit dle současného výskytu předmětu ochrany s novým parcelním vymezením PP Podgrúň, PP Poskla, PP Poledňana a PP Rákosina ve Stříteži - zpracovat návrh na vytvoření PR Skálí propojením současné PP Skálí s PP Smradlavá a PP Vachalka (přes lesní porosty s přírodě blízkou druhovou skladbou) Potřeba zajištění vybraných zvláště chráněných území - provést nové zaměření u stávajících MZCHÚ PR Zimný potok, PR Draplavý, PR Malý Smrk, PR Studenčany, PR Smrk, PR Malenovický kotel, PR Bučací potok, PR Kutaný, PR Galovské lúky, PP Kyčmol, PP Motyčanka, PP Byčinec, PP Ondrášovy díry, PP Kněhynská jeskyně, PP Zubří, PP Lišková 7

8 Lokality soustavy Natura 2000 Celé území CHKO Beskydy je vymezeno jako Evropsky významná lokalita (EVL) Beskydy. Na území CHKO Beskydy jsou dále vymezeny dvě ptačí oblasti (PO) Horní Vsacko a Beskydy. Předmětem ochrany v EVL Beskydy je 17 typů přírodních stanovišť, 11 druhů živočichů a 2 druhy rostlin. Plán ochrany a managementu předmětů ochrany je součástí ochrany druhů a biotopů zajišťované v rámci celé CHKO. Značná část jádrových přírodních stanovišť/biotopů a lokalit výskytu druhů je situována do MZCHÚ a péče o ně musí být zajištěna prostřednictvím realizace opatření navržených v plánech péče. Ptačí oblast Horní Vsacko se nachází téměř celá (přes 95 %) uvnitř CHKO Beskydy a zabírá cca 22 % procent rozlohy CHKO, ptačí oblast Beskydy leží uvnitř CHKO celá a tvoří cca 36 % rozlohy CHKO. V ptačí oblasti Beskydy je předmětem ochrany 10 druhů ptáků, v ptačí oblasti Horní Vsacko 7 druhů ptáků, celkem jde o 12 ptačích druhů. Dále se ve jmenovaných ptačích oblastech vyskytuje ještě 6 dalších druhů ptáků z přílohy I Směrnice EU o ptácích. Ochrana a management jednotlivých druhů ptáků jsou z velké části pokryty plány péče o CHKO a MZCHÚ. Vhodná opatření jsou i součástí rámcových směrnic péče o lesy. K ptačí oblasti Horní Vsacko je navíc zpracován Souhrn doporučených opatření (viz příloha č. 1). Součástí tohoto plánu péče je i Návrh přírodě blízkého hospodaření v lesích Ptačí oblasti Beskydy (viz příloha č. 2). Záměry které by mohly mít významný vliv na předmět ochrany EVL nebo PO lze povolit pouze při respektování požadavků daných 45i odst ZOPK. - příznivý stav přírodních stanovišť a druhů, které jsou předmětem ochrany v EVL a PO Dílčí cíle - zachovalý současný stav biotopů druhů, které jsou předmětem ochrany EVL a PO, vhodnými opatřeními postupné zlepšování kvality biotopů Navrhovaná opatření pro EVL - nelesní biotopy: udržovat dobrý stav biotopů a druhů na ně vázaných (viz kap ); pravidelně monitorovat vliv zásahů na vegetaci a vybrané druhy (viz též kap ) - lesní biotopy: v rámci přípravy LHP navyšovat zastoupení stanovištně původních dřevin s maximálním využitím přirozené obnovy (viz kap ); v olšinách a jaseninách zachovat vodní režim; jednáním docílit takové úpravy parametrů silnice I/57 aby nedošlo k poškození společenstev dubohabřin u Valašské Polanky (viz kap ) - štěrkové náplavy a vrbové porosty na štěrkových náplavech: zachovávat vodní režim, vč. přirozeného přemísťování štěrků při respektování dostatečné (přiměřené) protipovodňové ochrany a zachování dostatečného průtočného profilu; podporovat přirozenou druhovou skladbu dřevin na březích (viz též kap ) - vlhkomilná vysokobylinná společenstva a pěnovcová prameniště: zachovat vodní režim (zabránit svedení vody na lesní cestu apod.), zabránit eutrofizaci, sukcesi a zalesnění na lučních prameništích (viz též kap ) - vegetace skal a jeskyně nepřístupné veřejnosti: zachovat omezený vstup veřejnosti do jeskyní a na vybrané skalní útvary (se zastoupením významných druhů rostlin), udržovat vstupní otvory jeskyní (viz kap ) - Rhysodes sulcatus a lesák rumělkový (Cucujus cinnaberius): zachovat biotop druhů, monitorovat jejich stav, perspektivu a možnosti ochrany (viz též kap ) - střevlík hrbolatý: zajistit ochranu lesních pramenišť před přímou či nepřímou likvidací (viz též kap ) - velevrub tupý: zachovat biotop druhu, monitorovat stav populací, jejich perspektivu a možnosti ochrany (viz kap ) - čolek karpatský, kuňka žlutobřichá: provádět mapování biotopů, chránit stávající lokality rozmnožování, vytvářet nové odpovídající biotopy (tůně) viz též kap a kap netopýr velký: chránit prostředí letních kolonií, chránit všechna významná zimoviště (viz kap ) - vydra říční: zachovat a zlepšit migrační cesty podél toků včetně průchodů pod mosty, spolupracovat se správci vodních toků a rybáři na zlepšování stavu biotopů (viz kap ) 8

9 - vlk, rys ostrovid, medvěd hnědý: navrhnout rozsáhlé klidové oblasti s upraveným využitím území, ochrana migračních koridorů, zlepšování obrazu velkých šelem v očích veřejnosti, trvalé informování veřejnosti, omezení pytláctví (spolupráce s mysliveckými a nevládními organizacemi viz kap ), prosazování celoroční ochrany v pohraničních oblastech (více viz kap ) - oměj tuhý moravský: ochranu druhu uplatňovat zejména při schvalování LHP (viz kap ), eliminovat negativní zásahy do biotopů (při lesním hospodaření, budování lesních cest, příkopů, skládek, studánek a jejich údržbě) - šikoušek zelený: inventarizace výskytu druhu v EVL Beskydy; zachování světelných a hydrologických podmínek na stávajících lokalitách; prosazovat ponechávání mrtvého dřeva v lesích (viz též kap ) - vyhodnotit střety mezi ochranou EVL a PO a hospodářským a rekreačním využíváním území pro ptačí oblasti - postupovat podle podrobných pravidel zpracovaných v dokumentech Soubor doporučených opatření pro PO Horní Vsacko (příloha č. 1) a Návrh přírodě blízkého hospodaření v lesích PO Beskydy (příloha č. 2) - podporovat přírodě blízké formy a metody lesnického hospodaření s cílem vytvoření prostorově a věkově rozrůzněných porostů (viz kap ) - minimalizovat rušivé vlivy v lokalitách s podrobně plánovaným managementem (prioritní oblasti výskytu druhů, které jsou předmětem ochrany PO přehled lokalit viz příloha č. 1 a č. 2 a mapová příloha č. 1a a 1b) a v jejich navazujícím okolí (za rušivé vlivy lze považovat zejména nově budovaná sportoviště, velká rekreační centra, dopravní zařízení a další aktivity spojené s nárustem počtu návštěvníků a nárustem hlučnosti) Památné stromy Ochrana významných stromů je v CHKO uplatňována dlouhodobě, i když v posledních letech nebylo vyhlášeno mnoho nových památných stromů (za období jen 5 stromů). Aktuálně je na území CHKO vyhlášeno 20 památných stromů. Správa CHKO u nich zajišťuje pravidelné sledování zdravotního stavu, vhodné ošetřování a údržbu. Většina památných stromů je značného stáří, čemuž odpovídá i jejich horší zdravotní stav. V posledních letech došlo navíc k značnému poškození některých stromů sněhem a větrem a následně muselo být přistoupeno k razantním redukcím korun. V krajině je zachováno velké množství významných stromů, Správa CHKO jich vede v evidenci cca 40 a nejvýznamnější z nich navrhuje k vyhlášení za památné. Z alejí si pozornost zaslouží lipová alej na Dolní Bečvě vedoucí kolem kostela. zachování významných stromů v krajině Dílčí cíle zabezpečená ochrana vybraných významných stromů (vyhlášením za památné) dobrý zdravotní stav a estetická hodnota významných stromů aktuální evidence památných stromů v ÚSOP Navrhovaná opatření - vyhlásit tyto památné stromy a zajistit péči o ně: Lípy na Machůzkách lípy srdčité, k.ú. Velké Karlovice Lípa u Muzea - lípa srdčitá, k.ú. Velké Karlovice Lípa u Adamů - lípa srdčitá, k.ú. Velké Karlovice Lípa na Sihle - Lípa srdčitá, k.ú. Velké Karlovice Lípa na Pulčíně - lípa srdčitá, k.ú. Pulčín Lípa pod Javorníkem lípa velkolistá, k.ú. Trojanovice Tis ve Stanovnici tis červený, k.ú. Karolinka Tis v Podťatém tis červený, k.ú. Velké Karlovice Tis v Jezerném tis červený, k.ú. Velké Karlovice Tis v Komorní Lhotce tis červený, k.ú. Komorní Lhotka 9

10 Tisy na Hartisově tis červený, k.ú. Staré Hamry 2 Tis u Švarné Hanky tis červený, k.ú. Straré Hamry 2 Javor na Lhotě javor klen, k.ú. Velká Lhota Modlitební dub dub letní, k.ú. Lužná Jilm v Novém Hrozenkově jilm horský, k.ú. Nový Hrozenkov stav památných stromů průběžně monitorovat, v případě potřeby provést nutná opatření k jeho zlepšení (zdravotní řez, ošetření dutin, bezpečnostní vazby, odstranění výmladků apod.) průběžně aktualizovat databázi významných stromů a stromořadí a zajistit sledování jejich stavu u evidovaných významných stromů v lese dohodnout jejich ponechání na dožití bez nutnosti vyhlašovat je za stromy památné, spolupracovat s vlastníky lesa při případných návrzích vhodného způsobu jejich ošetření u evidovaných významných stromů mimo les zpracovat návrh nutného ošetření a dohodnout jeho provedení vlastníkem nebo obcí (případně zajistit jeho provedení) při ošetřování prosazovat aplikaci nových poznatků v oblasti biotechnických zásahů Druhy rostlin a živočichů významné pro OPK Záchrana genofondu chráněných nebo významných druhů Rostliny Stěžejní význam pro ochranu přírody a krajiny na území CHKO Beskydy mají ty druhy rostlin (živočichů), které tvoří základ přírodě blízkých lesních společenstev a zachovalých společenstev nelesních. Tedy druhy, které jsou doposud vesměs ještě hojné a běžné. Právě tyto druhy ve své vzájemné, často typické skladbě (společenstva) vytvářejí jedinečné prostředí pro život celé řady dalších organismů, včetně vzácných a zvláště chráněných druhů rostlin. Z uvedeného plyne, že základem ochrany vzácných a zvláště chráněných rostlin je ochrana (obnova) přírodě blízkých lesních společenstev a zachovalých, hnojením a doséváním pícninářsky významných druhů neovlivněných luk a pastvin. Lesy zaujímají značnou část, okolo 70 % rozlohy CHKO Beskydy. Jejich charakter a stav se proto zásadně promítá do druhového složení flóry a fauny. Je zřejmé, že koncepce ochrany přírody musí vycházet z prosazování a podpory přírodě blízkého hospodaření v lesích. Bezlesé enklávy vznikly dlouhodobou hospodářskou činností člověka. Po zániku původního salašnictví nastalo období postupného zalesňování rozsáhlých bezlesí. Výsledkem je dochování poměrně malé části původních luk a pastvin, jednotlivé enklávy jsou často zcela izolovány uprostřed vysazených lesních porostů. Z hlediska krajinářského, ale i ekologických charakteristik představují reliktní část krajiny CHKO Beskydy v pravém smyslu tohoto slova. Jako takové by měly být přísně chráněny zejména před všudypřítomnou zástavbou a zalesňováním. přírodě blízká lesní společenstva s bohatým bylinným podrostem a zvýšeným zastoupením dřevin přirozené druhové skladby v lesích (viz kap ) pastevní, luční a mokřadní společenstva ve stavu příznivém z hlediska ochrany přírody na dostatečných plochách a s komunikací populací, tj. s propojením populací genetickým tokem uchování rozmanitosti rostlinných druhů Dílčí cíle pastevní, luční a mokřadní společenstva s výskytem vzácných, vyhynutím na území CHKO ohrožených a zvláště chráněných druhů v udržovaném stavu vodní toky s prostorovou dynamikou, procesem tvorby, pohybu a ukládání splavenin nezbytných k tvorbě cenných poříčních ekosystémů (viz kap ) populace vybraných ohrožených druhů v dlouhodobě perspektivním stavu vytvořené náhradní populace u mizejících druhů s omezeným výskytem zachované druhové bohatství rostlin na území MZCHÚ a I. zón 10

11 Navrhovaná opatření u mokřadních společenstev (včetně lesních) dbát o zachování vodního režimu, na poškozených lokalitách zajistit jeho obnovu (například PR V Podolánkách) udržovat rašelinná a mokřadní společenstva s výskytem vzácných druhů (seč, odstraňování náletových dřevin, mírná pastva) pečovat o luční porosty, aby byla zachována plná pestrost a bohatost jejich společenstev i druhů (pravidelná seč, načasovaná podle typu společenstva a období květu cílových druhů), nutno zohlednit výskyt vzácných druhů živočichů sledovat populaci hořečku žlutavého (Gentianella lutescens subsp. lutescens a Gentianella lutescens subsp. carpatica) /Kychová, Zbeličné kopečky/ a provádět řízená hospodářská opatření k udržení a rozšíření (obnově) lokalit (pastva, seč, narušování půdního povrchu) uskutečňovat program péče o tis červený (Taxus baccata) v CHKO, tj. zejména vytypovat vhodné lokality pro jeho vysazení do přírody, zajistit následnou péči o výsadby sledovat populace a udržovat lokality v CHKO vzácných druhů, především pravidelnou sečí nebo pastvou, případně kombinací obojího například vstavač kukačka (Orchis morio), vstavač osmahlý (Orchis ustulata), oměj tuhý moravský (Aconitum firmum subsp. moravicum), všivec bahenní (Pedicularis palustris), a úpravou vodního režimu lokalit například ďáblík bahenní (Calla palustris) zvyšovat přírodní hodnotu kulturních luk (degradované a zatravněním orné půdy vzniklé louky), například výsevem osiva z druhově bohatých lučních porostů a zavedením vhodných termínů seče; nutná je úzká spolupráce s vlastníky a hospodáři (viz kap ) v celé CHKO prosazovat seč s odstraňováním biomasy; mulčování akceptovat jen v odůvodněných výjimečných případech (např. odstraňování náletu, údržba podél silnic, hrází a vodních toků) zvýšenou pozornost věnovat lesním okrajům tj. přírodním stanovištím přechodného charakteru (ekotony lesní lemy a lesní pláště); opatření bude zahrnovat sledování těchto stanovišť a potřebné ochranářské zásahy (např. úpravy druhového složení plášťů, zajištění pozvolného přechodu mezi lesem a zemědělskými pozemky) na území lesních MZCHÚ a I. zón vysazování a ochrana málo zastoupených lesních dřevin (dle ekologických nároků a stanovištních podmínek) kromě stromů uvedených v kap i keřů Lonicera nigra, L. xylosteum, Rosa pendulina, Ribes alpinum, R. petraeum, R. uva-crispa, Rhamnus cathartica, Daphne mezereum v souladu s ochranou oměje tuhého moravského a dalších vzácných druhů vyšších poloh (například Cicerbita alpina): je třeba jednat s vlastníky o zachování rozvolněných míst (nedosazování nebo vhodný způsob výsadby) v blízkosti stávajících lokalit, a to i v případě, že se na stanovišti oměj dosud nevyskytuje smyslem je vytvořit předpoklad pro jeho šíření, vytvoření vhodných nik tam, kde se populace oměje vyskytují (zpravidla prosvětlená část lesa) umělými zásahy zabránit zarůstání těchto malých, ale významných ploch respektovat rozpadová stádia lesních porostů a jejich následný pozvolný vývoj ve vrcholových částech a na prameništích či strmých svazích; nedosazovat a nepodsazovat vzniklé porostní mezery (viz kap ) umožnit dynamiku malých horských toků; toky svou činností vytvářejí vhodné niky (drobné nezastíněné nivy) pro výskyt oměje a řady dalších významných druhů (viz kap ) sběr osiva oměje a jeho vysévání na vhodná stanoviště údržba lokalit v údolních polohách bránící jejich zarůstání (například údolí Čeladenky) sledování a vyhodnocování vlivu prováděných opatření na populaci oměje (viz kap ) z důvodu ochrany židoviníku německého (Myricaria germanica) upravit rozhodovací činnost v oblasti vodních toků tak, aby byly zajištěny (obnoveny) přírodní procesy nezbytné pro tvorbu jedinečných náplavových ekosystémů; záchranná opatření židoviníku mají smysl pouze v tom případě, že bude zachován/vytvořen (revitalizace, samovolná renaturalizace při vysokých průtocích) fungující ekosystém (ekosystémy) jehož je druh přirozenou součástí záchranná opatření hořečku žlutavého (Gentianella lutescens subsp. lutescens a Gentianella lutescens subsp. carpatica) zlepšovat podmínky pro vzácné druhy hub ponecháváním mrtvé dřevní hmoty především v lesních rezervacích a zachovalých lesních biotopech dle potřeby připravit a provést záchranná opatření pro další ohrožené druhy rostlin informovat vlastníky a nájemce o výskytu vybraných zvláště chráněných druhů a opatřeních na jejich ochranu 11

12 Živočichové CHKO Beskydy jsou součástí Karpat (nacházejí se na západním okraji Západních Karpat), a proto se zde kromě druhů běžných pro území ČR vyskytují druhy typické pro Karpaty. Především díky MZCHÚ a odlehlosti a nepřístupnosti mnoha lokalit se na území CHKO zachovaly cenné populace vzácných a různou měrou ohrožených druhů živočichů. Často se však jedná o populace, které jsou vázány na fragmenty zachovalých přirozených ekosystémů a jsou tak ve svém výskytu izolované a zranitelné (např. tetřev hlušec). Dosud zde přežívají populace druhů vázaných na lesní biotopy, především dutinové druhy ptáků a druhy starých listnatých lesů. Pro jejich udržení je nezbytné zachování porostů s přirozenou strukturou lesa. Na území CHKO se vyskytují také vzácné a ohrožené druhy otevřené krajiny (např. chřástal polní). Jejich ochrana naopak vyžaduje opakované zásahy zabraňující přirozené sukcesi nelesních biotopů. Zranitelná je rovněž vodní fauna, kde vhodné stanovení podmínek při povolování zásahů do vodních biotopů, především jejich správné načasování, hraje zásadní roli při zachování příznivého stavu populací těchto organismů. Řada známých údajů o jednotlivých druzích živočichů je neúplná a zastaralá, tudíž obtížně využitelná ke zhodnocení současného stavu populací a stanovení vhodných ochranných opatření. S ohledem na tyto skutečnosti si situace vyžaduje dlouhodobější intenzivní zoologický průzkum oblasti se zřetelem na výskyt zvláště chráněných druhů. přirozená rozmanitost biotopů a pestrost území a krajiny jako základní předpokladdruhové diverzity živočichů populace vzácných a ohrožených druhů živočichů v příznivém stavu Dílčí cíle ucelené znalosti o rozšíření zvláště chráněných druhů živočichů v CHKO zachované populace především kriticky ohrožených druhů a předmětů ochrany EVL Beskydy, PO Beskydy a PO Horní Vsacko (viz také kap ) zachované biotopy vzácných živočichů v lesních porostech (viz také kap ) udržení vybraných sekundárních biotopů (malé tůňky, hromadiska, pastviny) blokováním sukcese Navrhovaná opatření vypracovat návrh managementových opatření především pro kriticky ohrožené druhy živočichů a předměty ochrany EVL a PO, realizovat tato opatření (viz také kap ) provádět monitoring a inventarizační průzkumy živočichů, o kterých je dosud známo málo údajů (viz kap ) ve spolupráci se záchrannou stanicí v Bartošovicích zajišťovat záchranu nalezených a zraněných živočichů zásahy týkající se vodních toků a ploch, na kterých se vyskytují zvláště chráněné druhy živočichů (velevrub tupý, škeble rybničná, rak říční, mihule potoční, vranka obecná, vranka pruhoploutvá, střevle potoční, ledňáček říční) realizovat mimo období rozmnožování těchto druhů prosazovat a podporovat revitalizaci vodních toků, především toků a jejich úseků protékajících nezastavěným územím, včetně podpory zprůchodňování toků pro vodní faunu (viz kap ) podporovat odstraňování bariér na významných migračních trasách živočichů včetně např. budování přechodů a podchodů (viz kap ) informovat vlastníky a nájemce o výskytu vybraných zvláště chráněných druhů a opatřeních na jejich ochranu Bezobratlí udržovat vybrané luční porosty z důvodů ochrany a zachování populací vzácných druhů hmyzu (například motýlů, rovnokřídlých); při kosení luk ponechávat nepokosené plošky a pásy (meze, okraje) do druhého roku, (zároveň zohlednit požadavky cílových druhů rostlin a ptáků); nevhodné je další odvodňování vlhkých luk či zalesňování stávajících lokalit při sekání traktorem upřednostňovat lištové sekačky ponechávající výšku strniště min. 7 cm; na entomologicky cenných lokalitách neumožnit mulčování lučního porostu 12

13 podporovat zachování biotopu rozvolněných lesních okrajů (prosvětlený nálet stromů, křovin) pro další skupiny bezobratlých (např. jasoně dymnivkového /Parnassius mnemosyne/) na známých lokalitách dohodou s vlastníkem nebo správcem lesa docílit ponechávání mrtvého dřeva listnatých dřevin a jedle v porostech zvýšeného významu z hlediska druhové ochrany živočichů z důvodu zajištění podmínek pro druhy vázané na daný typ substrátu (viz kap a kap ); dbát na zachování lesních pramenišť větších i drobných lokalit (při budování lesních cest, zalesňování apod.) tak, aby tato zamokřená místa nebyla odvodňována, tj. aby veškerá voda nebyla svedena do potoka, na cestu, či do příkopu (prameniště jako biotop střevlíka hrbolatého a dalších druhů, např. drobných lesních plžů) monitorovat výskyt a populaci velevruba tupého s cílem ochrany jeho biotopu (viz také kap ); spolupracovat s vlastníky náhonů (v k. ú. Halenkov, Huslenky, Hovězí, Janová) při jejich údržbě a obnově evidovat lokality s výskytem raka říčního (bioindikátor) a zajistit jejich ochranu ve spolupráci s odborníky, se státními i nevládními organizacemi ochrany přírody; zajistit ochranu bohatých populací raka říčního (např. vodní tok Hluboký v k. ú. Halenkov) evidovat a chránit mraveniště chráněných mravenců rodu Formica, zejména významných mravenčích kolonií (např. druhově unikátní mravenčí kolonie pod RS Marta a početná mravenčí kolonie v lokalitě Hluboký v k. ú. Horní Bečva); uplatňovat požadavky na ochranu mravenišť lesních mravenců v rámci LHP i dalších záměrů, při nichž by došlo k zásahům do přirozeného vývoje lesních mravenců, v nezbytných případech zajišťovat záchranné transfery ohrožených mravenišť zajistit ochranu starých a prosychajících stromů a alejí jako biotopu významných druhů hmyzu Ryby chránit populace místních druhů ryb a jejich biotop před ničením zejména před nevhodnými úpravami vodních toků i stojatých vod, znečišťováním vody, budováním MVE na tocích s nevhodnými parametry (viz kap ), před předimenzovanými odběry vody pro zasněžování sjezdovek, zalévání zahrádek aj. Obojživelníci aktualizovat evidenci lokalit s výskytem a rozmnožováním obojživelníků a evidenci rizikových úseků komunikací s úhynem žab v době jejich hromadného tahu, zajistit pravidelný monitoring těchto míst (viz kap ), zabezpečit ochranu migrujících žab chránit populace obojživelníků a jejich biotop před ničením nevhodnými úpravami vodních toků (zimoviště některých druhů) i stojatých vod, před znečišťováním vody, vysazováním ryb na nepůvodní stanoviště (do horských rybníčků a tůní aj.) prosazovat a podporovat údržbu a zkvalitňování stávajících vodních biotopů (obnova zanikajících tůní, péče o známé biotopy hromadného výskytu a rozmnožování obojživelníků) zřizovat a podporovat vytváření nových biotopů pro obojživelníky pří stavbě nových a údržbě stávajících nádrží zajistit dodržování sklonu určité části břehů do 30 stupňů a rozsahu litorální zóny alespoň v 1/3 vodní plochy prosazovat likvidaci nebo úpravy nevhodných lokalit s kolmými stěnami, které fungují jako pasti na obojživelníky a jiné volně žijící živočichy, nepovolovat budování nových pastí (zasněžovací nádrže aj.) Plazi chránit biotop plazů před ničením (silniční a železniční náspy, hromadiska, suchá jižní stanoviště s dostatkem úkrytů aj.) zlepšovat kvalitu biotopu plazů (údržba kamenných zídek, příp. budování nových) prosazovat likvidaci zařízení, které v krajině fungují pro plazy jako pasti (šachtice, kanály a nádrže s kolmými stěnami aj.), předcházet vytváření nových pastí spolupracovat s příslušnými orgány a organizacemi (obce, hasiči, myslivci) při prosazování dodržování zákazu vypalování staré trávy a křovin Ptáci monitorovat hnízda především hnízda velkých dravců, čápa černého a některých dalších ohrožených druhů (např. sovy); na monitoring bude navazovat cílené zajištění jejich ochrany v době hnízdění, především v případech konfliktu hnízdní lokality s lidskou činností (např. těžbou dřeva) pokračovat ve spolupráci při realizaci projektu Návrat orla skalního do Beskyd 13

14 zajistit kontinuální přetrvání starých, zejména listnatých stromů na vhodných lokalitách (nutno řešit dohodou s vlastníkem, náhradou újmy apod.); prosazovat zlepšování prostorové a věkové struktury lesních porostů (viz kap ) spolupracovat s LČR při ochraně lokálních populací tetřeva a jeřábka ponechávat v porostech vhodné staré a doupné stromy (viz kap ) a tím také zvyšovat nabídku hnízdních i potravních možností pro ptáky chránit, udržovat a zakládat rozptýlenou zeleň v krajině solitérní stromy, aleje, pásy křovin, remízky, břehové porosty apod. zabránit zástavbě a plošnému zarůstání (výřez dřevin, kosení) vybraných nelesních lokalit (např. s výskytem chřástala polního), omezit používání biocidů a hnojiv ve vybraných lokalitách na základě prováděného monitoringu zajistit na vhodných místech (úhory na vlhkých místech mokřiny, lemy vodotečí) odpovídající management lokalit pro chřástala polního (první seč provádět po , kosení od středu, nepoužívat skupinové nasazení sekaček, neprovádět mulčování a obnovu travních porostů bez písemného souhlasu příslušného orgánu ochrany přírody) chránit (dohodou se správci lesa) prameniště a mokřady s typickým porostem listnatých dřevin (olše, jívy, vrby aj.) upozornit vlastníky dotčených nemovitostí na výskyt některých chráněných druhů ptáků a jejich specifické nároky na biotop a hnízdiště (např. ledňáček říční, pěnice vlašská, ťuhýk obecný, oba druhy bramborníčků, rorýs obecný aj.) zachování sadů a mezí jako biotopu krutihlava obecného zachování starých sadů a jejich obnova, v sadech a na mezích podporovat třešeň (Prunus avium, Prunus s. l.), zachování stromů s dutinami, travní porosty v sadech kosit alespoň 1x ročně a vyhýbat se vyditelným mravenčím kupám podporovat zřizování nových hnízdních lokalit pro ledňáčka říčního, jehož biotop je v kritickém stavu (ochrana i vytváření kolmých hlinitých stěn v březích toků, slepých ramen, vhodných nádrží např. nádrž v Janové) zlepšovat hnízdní možnosti ohrožených druhů ptáků podporou vhodných biotopů, případně realizací technických opatření (hnízdní podložky, budky ) - viz také kap prosazovat omezení sběru lesních plodů v lokalitách s pravidelným výskytem lesních kurů (informační cedule, strážní služba, osvěta apod.) Netopýři vyhledávat a monitorovat letní úkryty i zimoviště netopýrů (viz kap ), zajistit odpovídající ochranu (např. uzávěry štol, zamezení likvidace netopýrů a jejich biotopu v budovách např. při zateplování a rekonstrukcích objektů apod., úzce spolupracovat s farnostmi při údržbě a úpravách půdních prostor kostelů, pozitivně motivovat vlastníky a správce nemovitostí) Vydra říční - monitorovat výskyt vydry říční (jednorázové sčítání i průběžné mapování výskytu) - viz kap chránit biotop včetně migračních cest (vodní toky s dobře zapojeným břehovým porostem) - prosazovat a podporovat zprůchodnění toků (viz kap a kap ) - spolupracovat se správci vodních toků a rybáři na zlepšování stavu biotopů (osvěta zejména mezi členy ČRS viz kap ) Velké šelmy (rys, medvěd, vlk) - provádět monitoring šelem jednorázové mapování výskytu, celoroční sledování (viz kap ) - chránit biotopy šelem včetně migračních cest (přispět k zabezpečení migračního koridoru v Jablunkovském průsmyku aj.); prosazovat ochranu migračních tras velkých býložravců jako potravní základny pro chráněné šelmy (jsou vesměs totožné s migračními trasami těchto šelem) - spolupracovat při řešení zjištěných případů pytláctví (viz kap ) - navrhnout "klidové zóny", dosáhnout usměrnění lesních těžeb a vyloučení dalších rušivých lidských činností - dohodou s vlastníky apod.) - z důvodu zachování přirozené potravní základny šelem nepovolovat zástavbu a další rušivé aktivity v klidných horských a podhorských lokalitách (lesní palouky, stávaniště, závěry údolí, nezastavěné území kolem úpatí hor apod.) využívaných vysokou zvěří jako potravní zdroj a stávaniště v zimním období 14

15 - zabezpečit informovanost lidí - osvěta (spolužití se šelmami, tradiční ochrana hospodářských zvířat pomocí velkých pasteveckých psů atd.), spolupráce s odborníky, odbornými pracovišti, se státní a dobrovolnou ochranou přírody v ČR i zahraničí (viz kap a kap ) - připravit ve spolupráci s neziskovými organizacemi, NP Šumava, AVČR, odborníky ze SR a PL projekt telemetrie rysa a medvěda - vyloučení společných lovů z MZCHÚ a jádrových oblastí výskytu rysa a medvěda - podporovat a prosazovat opatření ke zlepšení biotopu medvěda hnědého - náhrada smrkových monokultur smíšenými porosty, ochrana starých ovocných sadů, pláněk, bobulovin, výsadba nových dřevin významných pro medvěda z potravního hlediska - zabezpečit ochranu lokalit s brložením medvědů, prosadit opatření k zachování klidového režimu (usměrnění vstupu veřejnosti, lesních těžeb, vyloučení společných lovů apod.) - omezení sběru lesních plodů v lokalitách s pravidelným výskytem medvěda (např. pomocí informačních cedulí v terénu) Invazivní druhy Většina nepůvodních invazivních druhů rostlin, které se na území CHKO Beskydy v současnosti vyskytují, nepředstavuje bezprostřední problém. Zpravidla rostou na silně pozměněných až zcela umělých stanovištích a do přírodě blízkých ekosystémů nepronikají. Osídlují krajnice vozovek, nádražní a kolejové náspy, parkoviště, dočasné skládky zeminy, výkopy aj. V rámci CHKO Beskydy je možné za problematické považovat především křídlatky (Reynoutria sp. div.), netýkavku žláznatou (Impatiens glandulifera) a celík kanadský (Solidago canadensis). Mnohem větší nebezpečí pro přírodní prostředí Chráněné krajinné oblasti Beskydy představují původní domácí (expanzivní) druhy, které zejména po rozpadu zemědělství využívají měnících se stanovištních podmínek. Takto se vlastně chovají všechny druhy druhotné sukcese. Ani většina nepůvodních invazivních druhů živočichů v CHKO Beskydy v současné době neznamená bezprostřední hrozbu. V rámci CHKO Beskydy se však mohou stát problematickými oba nepůvodní druhy raků rak signální (Pacifastacus leniusculus) a rak pruhovaný (Orconectes limosus). Problémy může působit případný i masový výskyt střevličky východní (Pseudorasbora parva) v lokalitách s výskytem obojživelníků, kde tyto rybky nemají predátory. hodnotné lokality bez invazních druhů a jejich ohnisek v blízkém okolí Dílčí cíle lokality vzácných a ohrožených společenstev a druhů bez invazních i expanzivních druhů rostlin a živočichů území CHKO bez vybraných invazních druhů rostlin a živočichů znalosti o vlivu nepůvodních druhů na přírodu CHKO Navrhovaná opatření cíleně a systematicky hubit bolševník velkolepý na celém území CHKO odstraňovat křídlatku na lokalitách vzácných a ohrožených společenstev a druhů sledování výskytu (šíření) invazivních a nepůvodních druhů rostlin v rámci vytváření databáze rostlinných druhů rostoucích v CHKO Beskydy a nejbližším okolí (viz kap ) sledovat výskyt dalších invazních a expanzivních druhů rostlin na celém území CHKO, především na lokalitách vzácných a ohrožených společenstev a druhů omezit výskyt i šíření třtiny křovištní na lokalitách vzácných a ohrožených společenstev a druhů; doporučuje se častá seč (3 5 krát za rok) a chemická likvidace sledovat výskyt invazních a expanzivních druhů živočichů na celém území CHKO, především na lokalitách vzácných a ohrožených společenstev a druhů (viz kap ) cílená a systematická osvěta mezi majiteli a provozovateli vodních nádrží v CHKOB, ohledně vyloučení chovu nebo vysazování nepůvodních druhů ryb, raků aj. (viz kap ) realizovat praktická opatření k omezení šíření nepůvodních druhů raků a střevličky východní 15

16 Neživá příroda Celé území CHKO je součástí flyšového pásma Západních Karpat, které patří do soustavy geologicky mladých evropských pásemných pohoří. Z hlediska složení a tektonické stavby se jedná o pásmo, které se vyznačuje mnohonásobným rytmickým střídáním jílovců, prachovců, pískovců a slepenců. Dlouhodobým průzkumem a spoluprací s odborníky se podařilo objevit mnoho geologicky a paleontologicky významných lokalit, které jsou významu regionálního, nadregionálního a lokalita Uzgruň významu mezinárodního. Beskydský pseudokras patří v kategorii pískovců k největším na světě. Na území CHKO Beskydy je v dnešní době registrováno 31 významnějších pseudokrasových jeskyní. zachování všech významných lokalit neživé přírody včetně beskydského pseudokrasu Dílčí cíle vyhlášení vybraných významných lokalit jako MZCHÚ průběžně doplňovaná databáze jevů neživé přírody v CHKO zpopularizování ochrany jevů neživé přírody v CHKO vybrané lokality neživé přírody se zajištěnou péčí Navrhovaná opatření zpracovat podklady a iniciovat vyhlášení lokality Uzgruň jako NPP zpracovat podrobnou dokumentaci pro lokality Pindula, Rysová, Kněhyňský lom a Na Vápenkách zpracovat podklady pseudokrasu v oblasti Pustevny-Radhošť a připravit návrh k vyhlášení lokality jeskyně Cyrilka jako přírodní památky zpracovat návrh na management ochrany beskydského pseudokrasu (podzemí i povrch nad jeskyněmi) spolupracovat s vysokými školami, vědeckými pracovišti a odborníky na dokumentaci neživé přírody v CHKO (viz také kap ) popisovat a třídit paleontologické nálezy, zpracovat jejich databázi zpracovat databázi sesuvů pro území CHKO Beskydy vyrobit informační letáčky Geologie Beskyd, Geomorfologie Beskyd a Paleontologie Beskyd (viz také kap ) zpracovat nové informační panely o geologii, geomorfologii a paleontologii území CHKO Beskydy (viz také kap ) ve spolupráci se ZO ČSOP Radhošť vytvořit v areálu SZŠ v Rožnově pod Radhoštěm Geopark Beskyd exponáty a informační tabule připravit novou výstavu Beskydský pseudokras a netopýří fauna sestavit podklady pro přednášky a exkurze zaměřené na neživou přírodu CHKO zajistit omezení vstupu do významnějších jeskyní z důvodu ochrany pseudokrasu a netopýrů (budování uzávěr) Územní systém ekologické stability Prakticky celé území CHKO Beskydy má schválené územní plány, včetně územních systémů ekologické stability. Vzhledem k velkému počtu obcí jsou jednotlivé ÚSES zpracovány s rozdílnou kvalitou výstupních podkladů. Základním nedostatkem skladebných prvků, zejména na lesních pozemcích, je jejich nesoulad s trvalým rozdělením lesa,což činí problémy s jejich jednoznačnou identifikací. V některých případech nejsou dobře provázány liniové prvky (biokoridory) na hranicích sousedních katastrů. Mapové podklady jsou nejednotné, v různých dokumentech je podchycena různá lokalizace a velikost biocenter (ÚP, OPRL, VÚC Beskydy). Rovněž textové části neobsahují konkrétní požadavky na způsoby hospodaření. 16

17 Při schvalování nových územních plánů bude nutné vycházet z jednoznačných podkladů s jasně vymezenými hranicemi biocenter všech úrovní. - plná funkčnost vymezených biocenter a biokoridorů - souvislá a dostatečně zachovalá kostra ekologické stability Navrhovaná opatření - při schvalování ÚPD revidovat vymezené prvky ÚSES s cílem zajistit jednotné pojetí v celé CHKO, u nedostatečně funkčních skladebných prvků zvolit jiné prostorové řešení - definitivně vymezit NRBC Kněhyně Čertův mlýn na základě existujících odborných podkladů (Lesnická fakulta MZLU Brno, Správa CHKO Beskydy) - zmapovat aktuální migrační trasy živočichů, zejména velkých obratlovců (popis, zdůvodnění, vymezení v mapách) - viz také kap a kap zajistit ochranu migračních tras nepovolovat v těchto trasách zástavbu a trasy zapracovat do ÚP jako nezastavitelná území - prvním krokem je seznámit s podklady správní orgány a požadovat spolupráci a respektování ochrany migračních tras - vyhodnotit stav migračních tras (navrhnout případná zlepšení doplnění zeleně ke zlepšení funkce koridorů, odstranění nevhodné zástavby, kupř. oplocení, u významných tras zvážit výstavbu ekoduktů, nepřipustit zástavbu propojující jednotlivé obce zachovat mezi obcemi nezastavěný prostor) - pokud je to možné, uvést migrační trasy do souladu s koridory ÚSES - v biocentrech nadregionálního a regionálního významu vymezit území, která budou ponechána samovolnému vývoji (využívat porostů v maloplošných ZCHÚ a v prvních zónách); vytvoření území ponechaných samovolnému vývoji bude projednáno s vlastníky a správci pozemků, toků a obcemi - v ostatních přírodě blízkých porostech biocenter všech úrovní (3.-5. stupeň ekologické stabilty) uplatňovat jemné způsoby hospodaření (maloplošné podrostní - výběrný) a ponechávat část odumřelé hmoty v porostech (viz také kap ) - porosty v lesních biocentrech navrhovat na zařazení do kategorie lesa zvláštního určení (jako lesy potřebné pro zachování biologické různorodosti nebo lesy, v nichž jiný důležitý veřejný zájem vyžaduje odlišný způsob hospodaření) Cíle OPK v ochraně krajinného rázu Krajinný ráz je tvořen souborem přírodních i člověkem vytvářených podmínek daného prostoru, které v komplexu tvoří ráz dané krajiny. Jeho ochrana se týká nejen přírody samotné, ale zejména charakteru využívání zemského povrchu člověkem. CHKO Beskydy je mladou sídelní oblastí, jedná se o území velmi rozsáhlé a výškově členité, které lze v podstatě rozdělit na dvě hlavní části: slezskou (těšínskou) na severu a moravskou (se silným slovenským vlivem) na jihu. Na severu území převažuje krajina přírodní charakteristická intenzivním lesním hospodařením s preferencí smrkových kultur, výrazně nižší intenzitou zástavby (zejména v oblasti Zadních hor) a dominancí rekreačního využití území (hlavně v návaznosti na les). Výrazněji se odlišuje pouze oblast třinecko-jablunkovské brázdy, která byla od přelomu 19. a 20. století výrazně ovlivňována rozvojem průmyslu a růstem městských aglomerací (Ostrava, Třinec). V jižní (moravské) části naopak převažuje typ harmonické kulturní krajiny, s do jisté míry ještě zachovalou rovnováhou mezi přírodními prvky a zásahy člověka. Pro toto území je charakteristická tzv. valašská kultura, kterou se vždy odlišovalo od okolních moravských regionů. Významným rizikem poškození krajinného rázu CHKO je rostoucí industrializace území a zvyšující se intenzita dopravy a cestovního ruchu a s tím související výstavba nových objektů, zejména rekreačních a sportovních areálů (často na pohledově citlivých svazích) a průmyslových staveb. Značné ohrožení rázu krajiny znamenají změny architektonických a urbanistických znaků území projevující se zejména v kubatuře staveb a jejich barevném materiálovém provedení, rozšiřováním sídel vedoucímu až ke spojování obcí a zahušťováním tradiční rozvolněné zástavby na stráních a horských hřbetech. Ohrožena je také existence typických bezlesých enkláv na horských stráních a 17

18 hřbetech, a to jak výstavbou, tak především jejich záměrným zalesňováním nebo samovolným zarůstáním. Vzhledem k vysoké lesnatosti má výrazný vliv na ráz zdejší krajiny i způsob lesního hospodaření. Podle zákona ( 12) je na území CHKO k činnostem, které by mohly snížit nebo změnit estetickou nebo přírodní hodnotu krajinného rázu, nezbytný souhlas orgánu ochrany přírody. Dále uvedená opatření platí obecně pro celé území CHKO, přičemž zvláštní důraz je kladen na pohledově exponované plochy, pohledové horizonty a jejich ochranná pásma. Údaje použité v této kapitole vychází ze studie Preventivní hodnocení krajinného rázu CHKO Beskydy (autor Arvita P spol. s r.o.), která byla pro území CHKO zpracována v roce uchovaný současný stav krajiny tam, kde se zachovaly přírodní, kulturní a historické znaky krajinného rázu - náprava nevhodných zásahů (stavební činnosti apod.) z minulosti (např. dle možností korigovat vzhled stávající architektury zejména v podoblastech Bečvy, Rožnovsko, Velké Karlovice) Navrhovaná opatření Výstavba (viz také kap ) - v územně plánovací dokumentaci uplatnit požadavek, aby navrhovaná koncepce uspořádání krajiny zohlednila nejvýznamnější kulturní a přírodní hodnoty a aby byly v dokumentaci zohledněny plochy s vysokou hodnotou krajinného rázu (např. vesnická památková zóna v Komorní Lhotce, lokalita Kýchový v Huslenkách, lokalita Podťaté ve Velkých Karlovicích) - uplatňovat požadavky na usměrňování rozvoje sídel tak, aby byly dodrženy principy zachování propustnosti území, především zabránit propojování zastavěného území dvou nebo více obcí podél údolí např. v oblasti mezi Janovou a Hovězím, mezi Huslenkami a Halenkovem, mezi Zubřím a částí zvanou Staré Zubří - minimalizovat rozvoj technické a dopravní infrastruktury na nezbytně nutnou míru; technická zařízení umisťovat přednostně do pohledově méně exponovaných prostorů (viz kap ) - omezovat výstavbu dalších bodových a liniových prvků technického charakteru (nadzemní vedení vysokého napětí, vysílače apod.), případně k jejich umísťování využívat stávající výškové objekty (např. Třeštík pro oblast Velké Karlovice a Horní Bečva, Františkův vrch pro oblast Francovy Lhoty, Poskla pro oblast Hutisko Solanec a Dolní Bečva, Vidče Hlaváčky pro oblast Val. Bystřice apod.) viz kap vytvořit systém poradenství pro výstavbu v CHKO (viz kap ) - zabezpečit proškolení pracovníků Stavebních úřadů v problematice posuzování a ochraně krajinného rázu - věnovat vyšší pozornost vegetačním úpravám veřejných prostranství s vyloučením geograficky nebo historicky nepůvodních druhů (zejména dřevin) a cizorodých doplňkových materiálů (barvená kůra) např. Velké Karlovice, informovat veřejnost o vhodných druzích k výsadbě v obcích - udržovat a doplňovat nelesní zeleň v sídlech, příp. podél komunikací např. podél komunikace Francova Lhota Pulčín - nepovolovat umisťování výrazných reklamních zařízení (neplatí pro informační a navigační systém) - viz kap změny území ověřovat z referenčních stanovišť (např. formou simulací do panoramat nebo 3D modelů území) - důsledně chránit nezastavěnost pohledových horizontů (viz Preventivní hodnocení krajinného rázu CHKO Beskydy grafická část) Využití území (viz také kap , ) - při pozemkové úpravě, scelování nebo dělení pozemků respektovat charakter a dochovalost historické plužiny - nepovolovat změnu využití TTP na PUPFL (např. Údolí Vsetínské Bečvy, Hornolidečsko, Bystřicko) - důsledně postihovat nepovolené výsadby lesních dřevin (kromě soliter) v prostoru historických pasek zejména v podoblastech Zadní hory, Těšínské Beskydy - zabezpečit údržbu stávajících luk a pastvin - chránit před případným zánikem historické krajinné struktury zemědělské krajiny (kamenice - hromadiska, staré solitérní stromy u stodol, chalup a na pasekách, staré extenzivní sady, 18

19 historicky cenné hospodářské objekty, porosty mezí) zejména v podoblastech Hornolidečsko, Údolí Vsetínské Bečvy, Bystřicko - zachovat diverzitu využití území s podporou trvalých zemědělských kultur - prosazovat důsledněji přirozenou skladbu lesa - nepovolit rozsáhlou a intenzivní těžbu nerostných surovin poškozující vzhled krajiny viz kap Rozvoj rekreace a cestovního ruchu (viz také kap ) - neumožňovat výstavbu nových center turistického ruchu (především v podoblasti Javorníky) - výstavbu nových lyžařských tratí a doprovodných technických zařízení neumisťovat do pohledově (vizuálně) exponovaných a citlivých lokalit Monitoring, výzkum Ucelená studie o území CHKO není známa pro žádnou skupinu objektů živé nebo neživé přírody. Komplexněji jsou zpracovány, vzhledem k nedávnému mapování pro soustavu Natura 2000, pouze biotopy. Většina průzkumů je obecně soustředěna do maloplošných chráněných území. Přesto existují rezervace, kde kromě průzkumu předcházejících vyhlášení nebyl dosud žádný další průzkum proveden. Pro některé rezervace je zpracován pouze základní zoologický a botanický inventarizační průzkum starší 10 nebo i 20 let. Nedostatečně zpracované jsou průzkumy zoologické zaměřené na konkrétní skupinu živočichů, důležité zejména z hlediska ochrany zvláště chráněných druhů. Dlouhodobě je věnována pozornost monitoringu velkých šelem (rys, medvěd, vlk). V posledních letech je prováděn intenzivnější monitoring vzácných a chráněných druhů ptáků (tetřev hlušec, čáp černý, strakapoud bělohřbetý, puštík bělavý, lejsek malý, chřástal polní aj.) a bezobratlých (modrásek černoskvrnný, střevlík hrbolatý, saranče vrzavá aj.). V rámci projektu Karpatské louky jsou plošně mapovány cévnaté rostliny a Lepidoptera. Při praktickém zabezpečení výzkumných prací v lesích probíhá spolupráce s Lesy ČR, s.p. Kromě řešení otázek ubytování výzkumníků a vjezdu jejich vozidel do lesa je mnohdy nutná i koordinace výzkumu s ohledem na lesnické hospodaření a myslivost. Monitoring předmětů ochrany v EVL Beskydy a PO Beskydy a Horní Vsacko zajišťuje koordinovaně AOPK ČR. Tímto monitoringem je postižena zároveň značná část nejcennějších přírodních stanovišť i druhů na území CHKO Beskydy. Na území CHKO dosud nebyly systematicky sledovány a hodnoceny prováděné managementové zásahy. Chybí rovněž systematické i dílčí sledování dalších činitelů, které na přírodu a krajinu působí (např. hospodaření, sukcese, zalesňování zemědělské půdy, tlak zvěře, rekreační a turistický ruch, zástavba, doprava). - ucelený přehled znalostí o aktuálním stavu rostlinných a živočišných druhů i jejich společenstev, o jejich vývoji a dlouhodobějších změnách, včetně znalostí jejich životních nároků - znalosti o významných ohrožujících faktorech jako podklad pro stanovení vhodných managementových opatření pro jednotlivé druhy i celá společenstva Dílčí cíle - monitoring výskytu naturových biotopů a druhů i společenstev a chráněných a ohrožených druhů v CHKO, které nejsou zahrnuty do předmětů ochrany EVL nebo PO, ale mají značný národní či regionální význam - komplexní inventarizace území připravovaných k vyhlášení - inventarizační průzkumy pro MZCHÚ a taxonomické skupiny, které nebyly dosavadními výzkumy pokryty nebo pro něž jsou údaje již zastaralé - systematický monitoring managementových zásahů, nejlépe prostřednictvím periodického sledování trvalých ploch nebo deštníkových druhů - prostorově omezený monitoring dalších jevů (zejm. zástavby, rekreačního a turistického ruchu, zalesňování zemědělské půdy apod.) 19

20 Navrhovaná opatření - podílet se na monitorování evropsky významných lokalit soustavy Natura 2000 a druhů sledovaných na základě směrnice o ptácích a o stanovištích (viz kap ) - na území CHKO zjistit a kontinuálně monitorovat populace kriticky a silně ohrožených druhů rostlin a živočichů (dle vyhlášky 395/1992 Sb. a Regionálního červeného seznamu ohrožených druhů CHKO Beskydy) - viz kap monitorovat všechny druhy z ohrožených a indikačně významných čeledí rostlin (Orchideaceae, Gentianaceae, Pyrolaceae aj.) - zjistit a monitorovat výskyt invazních druhů rostlin i živočichů (viz kap ) - minitorovat škody zvěří v MZCHÚ ve vztahu k ochraně vybraných druhů - vytvořit a doplňovat botanickou a zoologickou databázi CHKO zaměřenou především na chráněné a ohrožené druhy - monitorovat také biotopy, které nejsou předmětem ochrany v EVL Beskydy: mokřadní společenstva (sv. Calthion, Caricion fuscae), poháňkové pastviny (Cynosurion), mezofilní lemy (Trifolion medii) a křoviny (Berberidion), vřesoviště (Genistion) a vrbové křoviny (Salicion triandrae, Salicion albae) - kompletně inventarizovat lokality připravované nebo zvažované k vyhlášení MZCHÚ a stávající MZCHÚ (viz kap a kap ) - zpracovat faunu bezobratlých se zaměřením na indikační skupiny - měkkýši, pavouci, brouci, motýli - v nedostatečně prozkoumaných MZCHÚ (viz kap ) - zjistit současný stav ichtyofauny hlavních toků a jejich zachovalých přítoků, zhodnotit hydrobiologický význam voních toků - zmapovat a monitorovat místa hromadného rozmnožování obojživelníků (viz kap ) - pravidelně monitorovat výskyt velkých šelem a dalších vzácných savců (vydra říční, netopýři aj) - usilovat o realizaci telemetrického sledování velkých šelem - podílet se na sledování a vyhodnocování projektu repatriace orla skalního do Beskyd - průběžně monitorovat opatření hrazená z prostředků resortu životního prostředí (zejména se zaměřit na vliv pastvy a sečení, ochranu před zvěří, úspěšnost přestěhovaných mravenišť aj.) - monitorovat účinnost vybraných agroenvironmentálních opatření, navrhovat zlepšení - zpracovat studii ekologické optimalizace zemědělského hospodaření a vytypovat opatření vhodná pro území CHKO (viz kap ) - aplikovat výsledky výzkumu i monitoringu při odborné péči o CHKO - podporovat výzkumy ve všech přírodovědných oblastech na území CHKO, vyžadovat odevzdávání výsledků a přebírat získané údaje - spolupracovat na vybraných výzkumných programech univerzit (zejména Univerzita v Ostravě, Palackého univerzita Olomouc, Jihočeská Univerzita České Budějovice, Masarykova univerzita Brno) a ústavů AV - navrhovat témata diplomových prací vztažená k řešení dílčích problematik či získávání chybějících údajů - spolupracovat s rozhodujícími vlastníky (např. zemědělská družstva či farmy) nebo správci pozemků (Lesy ČR, s.p.) na monitoringu chráněných druhů, zejména ve vztahu k hospodaření v krajině - spolupracovat s nevládními organizacemi na monitoringu některých druhů či biotopů a sdílet získané výsledky (viz také kap ) - dle možností publikovat výsledky výzkumů a monitoringu vybraných druhů a biotopů - zpracovat studii dopadu provozu sjezdovek na chráněné fenomény Cíle OPK v oblasti terénní služby Většina cenných lokalit CHKO Beskydy včetně NPR je částečně zpřístupněna značenými turistickými stezkami. Největší návštěvnost je tradičně v prostoru Pustevny Radhošť (NPR Radhošť), na Lysé hoře (NPR Mazák, PR Malenovický kotel, PR Mazácký grůnik, PP Vodopády Satiny) a v Pulčínských skalách (NPR Pulčín-Hradisko). Zvýšený zájem návštěvníků vzbudilo otevření NS Mionší v těsném sousedství stejnojmenné NPR (od roku 2004). Cílem terénní služby je především prevence poškození přírody v místech s vysokou návštěvností. V optimálním případě je umožněn přístup návštěvníků k turisticky atraktivním cílům 20