Historický vývoj mincí v českých zemích:... 2 Korunová měna K a 2K K K, 20K a 100K... 3 Koruna československá h

Transkript

1 Historický vývoj mincí v českých zemích:... 2 Korunová měna K a 2K K K, 20K a 100K... 3 Koruna československá h h Kč... 4 Doba protektorátu... 5 Poválečné období h h h Kč Kč Kč Kč Kč Kč EURO Historický úvod , , , , , , Pamětní a investiční mince Proof kvalita mincí Proof ražba Mince z niobu

2 Investiční zlaté mince Zdroje: Historický vývoj mincí v českých zemích: Za první razitele mincí na našem území můžeme považovat Keltské kmeny, kteří již ve 2. stol. př. n. l. Jedná se především o mince vyrobené ze zlata ražené zvláštní technikou, kdy na litý střížek se razil ornament. Z germánského období nemáme žádné nálezy ani jiné prameny o ražených platidlech. První písemně doložené důkazy o probíhajících platbách na českém území se datují do 10. století, kdy se ovšem ještě k placení nepoužívaly ražené mince, nýbrž látkové šátečky, popřípadě mince železných hřiven. Později se již začínají razit denáry. Za prvního panovníka, který je vydával se udává kníže Boleslav( ). Po vyvraždění Slavníkovců (995) mají právo razit mince již výhradně Přemyslovci, kteří toto právo přenechávají pouze svým příbuzným. Denáry se razily původně z ryzího stříbra, ovšem časem došlo k tzv. povinným výměnám, kdy se veškeré mince stáhly z oběhu a byly nahrazeny nově vyraženými, ovšem již s nižším obsahem stříbra, takto byla postupně měna devalvována až postupně obyvatelstvo raději používalo k placení opět jen stříbra neraženého, než mincemi, které obsahovaly čím dál více mědi (někdy klesl obsah stříbra i pod 10%). Proto se od vlády Přemysla Otakara I. začínají razit mince z tenkého avšak kvalitního Denár Boleslava I zdroj: stříbrného plechu zvané brakteáty. Většinou byly knoflíkovitého tvaru a ražbu měly jen z jedné strany svým používáním se začaly brzy olamovat, či jinak znehodnocovat a později je obchodníci raději vážili, nežli počítali na kusy. Důležitý milník pro mincovnictví je rok 1300, kdy se začínají razit Pražské groše. Později byla výroba těchto mincí přesunuta do Kutné hory, kde se stříbro také těžilo. Postupem času ovšem klesala i u těchto mincí ryzost (až na 56,2% Ag) a rozměry a tedy i hmotnost (až na 2,4g). Její ražba byla zastavena v roce 1547 rakouským čísařem Ferdinandem I., kdy byla nahrazena stříbrným tolarem. Ovšem mince stále zůstávaly v oběhu a platily až do roku Groš zdroj: , kdy byla jejich platnost ukončena patentem Ferdinanda III. Tolary se začaly razit již v místě nového naleziště stříbra v Jáchymovském údolí a tamější tolary měly vysokou kvalitu (obsah stříbra 93,1% a hmotnost 29,2g). V různých obměnách přežily tolary několik měnových reforem a vydržely až do roku Mezi léty 1857 a 1892 je jako hlavní platidlo 1 zlatník (jinak též gulden, zlatý), který se dělil na 100 krejcarů. Souběžně s Brakteát Přemysla Otakara I. zdroj: 2 Tolar

3 Dukát Vladislava Jagellonského zdroj: Karla IV. tolary se však na našem území razí také mince zlaté Dukáty. První byly raženy za vlády Jana Lucemburského pod názvem Florény. Významné jsou poté ražby Karla IV a Jagellonských panovníků na českém trůně. Ražba dukátů pokračuje i za vlády Dukát ČSSR zdroj: Habsburků a neustává ani za časů první republiky. V roce 1978 vydává vláda ČSSR nové československé dukáty k výročí 600 let úmrtí Korunouá měna Od roku 1892 se poprvé začínají používat k placení koruny, které vydržely v platnosti až dodnes. V Rakousku-Uhersku se razily dva druhy korun. Rakouské a Uherské, já zde více zmíním jen Rakouské. 1K a 2K 1 Koruna zdroj: Jednokoruna byla vyráběna ze stříbra o ryzosti 835/1000 hmotnosti 5g a průměru 23mm. Na lícní straně jsou vavřínové ratolesti a číslice 1 na zadní straně pak profil císaře (do roku 1907 s vavřínem na hlavě, od roku 1912 bez). Podobně na tom byly i dvoukoruny, které měly ovšem vyšší hmotnost, a to 10g. Raženy byly pouze v letech 1912 a K Rakouská pětikoruna byla ražena z kvalitnějšího stříbra o ryzosti 900/1000. Měla také samozřejmě větší průměr 36mm a hmotnost 2,4g. Pětikoruny byly raženy ve třech letech 1900, 1907 a 1909, lišily se od sebe pouze v detailech. 10K, 20K a 100K Vzhledem k vysoké hodnotě koruny se mohly již desetikoruny vyrábět ze zlata. Desetikoruna byla vyráběna ze zlata o ryzosti 900/1000 hmotnosti 3,387g a průměru 19mm. Ražena byla v letech a Dvacetikoruna ze stejně 100 Korun zdroj: 3

4 kvalitního zlata, ovšem s větším průměrem 21mm a tedy i vyšší hmotností 6,775g. Stokorunová mince Rakouska byla ražena také ze zlata 900/1000 její průměr byl však 37mm a hmotnost celých 38,875g. Rakouská verze se od Uherské liší v rubové straně, kde Rakušané měli vyobrazen pouze profil hlavy císaře, zatímco na Uherské byla postava císaře celá. Kromě běžné ražby vznikly i pamětní stokoruny, v roce 1907 k 40. výročí vlády císaře Františka Josefa v Uhrách a v roce 1908 k 60. výročí vlády Františka Josefa I. Koruna českoslouenská Název koruna zůstal i po první světové válce, přestože nově vzniklé Československo nebylo monarchií, nýbrž republikou. Kromě názvu ovšem bylo také třeba zvolit velikosti mincí a materiál, návrhy byly různé (př. porcelán), zvažovalo se železo, bronz, hliník a další. Vítězným materiálem však byl mědinikl. 1Kč 1922 zdroj: 5h 1924 Do období první republiky také spadá rok, kdy byla vydána naše vůbec nejvzácnější a dnes na burze nejdražší novodobá mince. I když to může působit zvláštně, jedná se o malou měděnou minci o nominální hodnotě pouhých 5 haléřů. Přesto je její cena dnes v rozmezí Kč. Pravděpodobně je této mince dochováno tak málo kusů, protože bylo vyraženo mnoho těchto mincí předchozího ročníku 1923, a proto byl ročník 1924 ražen pouze omezeně. Bohužel se kvůli vysoké ceně můžeme také setkat s padělky této mince (např. přerytím ročníku), na druhou stranu, pro poctivé sběratele vydala Česká Mincovna Jablonec n. N. repliku z galvanicky poměděného tombaku (CuZn 80:20), podobnou repliku vydala o rok později mincovna Kremnica. 25h 1932 Velmi vzácný je také pětadvacetihaléř z roku 1932, a to proto, že v tom roce neměl být vůbec vyražen, vzniklo pouze 5ks zkušební ražby. V loňském roce byla jedna z těchto mincí vydražena za Kč. 5Kč 5h 1924 zdroj: K vysvětlení nadpisu: přestože se měna nazývala Koruna československá, tak oficiální zkratka byla Kč. Ta existovala v době první republiky ve třech podobách, v letech (vyráběna ) byla platná největší mince, s průměrem 29,5mm. Poté se začala razit pětikoruna stříbrná, která se razila až do roku 1937, kdy ji nahradila opět mědiniklová. 4

5 Protože zde nemohu popisovat všechny odlišnosti rozvitě uvedu přehled mincí první republiky v tabulce: nominální hodnota Materiál První rok ražby 2h zinek h bronz h bronz h mědinikl h mědinikl h mědinikl Kč mědinikl Kč mědinikl/stříbro Kč stříbro Kč stříbro 1933 Doba protektorátu Za doby protektorátu měl své peníze, jak Protektorát Čechy a Morava, tak Slovenský Štát. V Čechách se vyráběly mince ze zinku kvůli potřebě kovů pro válečné účely a také se ve větší míře tiskly bankovky. Pouálečné období Po válce se začaly opět používat československé koruny, které platily do , kdy přišla měnová reforma V prvních chvílích po reformě existovaly mince pouze v nominálech 1,3,5,10 a 25 h. Koruny byly pouze papírové. Zajímavostí je také to, že mince ročníku 1953 byly vyraženy v Leningradské mincovně. Materiálem pro výrobu 1,3,5,10 a 25h mince byla slitina 96,65% Al, 3% Mg, 0,35% Mn. Jedinými mosaznými mincemi byl 20h, který měl složení 79% Cu, 20% Zn, 1% Ni a do roku 1979 také 50h, který měl, ale jiné složení 90% Cu, 10 Zn. Jednokoruna byla vyráběna z hliníkové bronzi o složení 91% Cu, 8% Al, 1% Mn. Mince 50h(od roku 1979), 2Kčs, 3Kčs a 5Kčs byly vyráběny z mědiniklu (80% Cu, 20% Ni). Vzhledem ke změně názvu státu a také podoby státních znaků v roce 1961 se mění také mince. Konrétně se změna týká znaku a nápisu, který se zaměnil z REPUBLIKA ČESKOSLOVENSKÁ na ČESKOSLOVENSKÁ SOCIALISTICKÁ REPUBLIKA. Přehled uvádím v následující tabulce, mince, které se liší pouze v podobě státního znaku a nápisu nerozlišuji (zůstaly v platnosti i se star ými popi sky). 50h 1964 (90%Cu, 10% Zn) zdroj: 3Kčs 1965 zdroj: 5

6 Hodnota Průměr Hmotnost Složení Hrana Raženo od Staženo 1h 16mm 0,5g 96,65% Al, 3% Mg, 0,35% Mn hladká h 18mm 0,66g 96,65% Al, 3% Mg, 0,35% Mn hladká h 20mm 0,8g 96,65% Al, 3% Mg, 0,35% Mn hladká h 16,2mm 0,75g 98% Al, 2% Mg hladká h 22mm 1,18g 96,65% Al, 3% Mg, 0,35% Mn vroubkovaná h 18,2mm 0,9g 98% Al, 2% Mg hladká h 19,5mm 2,6g 79% Cu, 20% Zn, 1% Ni vroubkovaná h 24mm 1,43g 96,65% Al, 3% Mg, 0,35% Mn vroubkovaná h 21,5mm 3,0g 90% Cu, 10% Zn vroubkovaná h 20,8mm 3,2g 80% Cu, 20% Ni vroubkovaná Kčs 23mm 4g 91% Cu, 8% Al, 1% Mn vroubkovaná Kčs 24mm 6g 80% Cu, 20% Ni ornament Kčs 23,5mm 5,5g 80% Cu, 20% Ni ornament Kčs 26mm 7g 80% Cu, 20% Ni ornament Kčs 24,5mm 8g 92% Cu, 6% Al, 2% Ni vroubkovaná Kčs 1990 zdroj: 1h 1986 zdroj: Současná měna Od kdy jsme se stali samostatnou českou republikou se změnila také naše měna. Federální mince platily pouze do Změnil se také název a to na Koruna česká (na Slovensku na koruna slovenská). 10h Nejmenší mince české republiky již dnes není v platnosti. Byla stažena z oběhu Vyměnit ji lze již pouze v ČNB a to do Vzhledem k použitému materiálu je nemagnetická. 6

7 Hodnota Průměr Síla Hmotnost Složení Hrana Raženo od Staženo 10h 15,5mm 1,7mm 0,6g 99% Al, 1% Mg hladká ČNB zveřejnila i hodnoty tolerancí: Ve složení kovu 0,5%V hmotnosti 0,1g V průměru 0,1mm V síle 0,05mm 20h 20 h varianta 1993 zdroj: 20 h varianta 1998 zdroj: Dvacetihaléřová mince stejně jako všechny ostatní mince s 2 ve své hodnotě, má v sobě hrany Dvacetník nemá hrany na obvodu, nýbrž pouze jako součást ražby kdy je po obvodu vyveden sedmihran. Stejně jako desetník již je stažena z oběhu a nyní ji přijímá výhradně ČNB, a to do Mince je nemagnetická a vroubkovaná 90 vroubky. Jak je vidět na obrázcích výše, existovaly dvě varianty, které se lišily vyvedením číslice 2. Hodnota Průměr Síla Hmotnost Složení Hrana Raženo od Staženo 20h 17mm 1,7mm 0,74g 99% Al, 1% Mg vroubkovaná Tolerance: Ve složení kovu 0,5% V hmotnosti 0,1g V průměru 0,1mm V síle 0,05mm 50h 7

8 Ještě donedávna jste se mohli v oběhu setkat s poslední haléřovou mincí, ovšem k i ta byla stažena a dnes už je přijímána pouze v bankách (do ). Jako ostatní haléřové mince je i 50h nemagnetických. Mince je na hraně střídavě vroubkovaná, šest plošek hladkých střídá šest vroubkovaných po sedmi vroubcích. Hodnota Průměr Síla Hmotnost Složení Hrana Raženo od Staženo 50h 19mm 1,7mm 0,9g 99% Al, 1% Mg hladká/vroubkovaná Tolerance: Ve složení kovu 0,5% V hmotnosti 0,1g V průměru 0,1mm V síle 0,05mm 1Kč V současnosti nejmenší platná mince v oběhu. Narozdíl od haléřových mincí se již nevyrábí ze slitiny hliníku, nýbrž z ocele, která se galvanicky pokovuje niklem. Mince je tedy magnetická. 1 Kč 20mm 1,85mm 3,6g poniklovaná ocel vroubkovaná 1993 Tolerance: Obsah niklu: 0,5% Hmotnost: 0,15g Průměr: 0,1mm Síla: 0,13mm 8

9 2Kč Dvoukorunová mince je jedinečná, jelikož má tvar jedenáctihranu se zaoblenými hranami. Podobně jako koruna i vyšší pětikoruna se vyrábí s galvanicky poniklované ocele a je tedy magnetická. 2 Kč 21,5mm 1,85mm 3,7g poniklovaná ocel hladká 1993 Tolerance: Obsah niklu: 0,5% Hmotnost: 0,15g Průměr: 0,1mm Síla: 0,13mm 5Kč Současná pětikorunová mince navazuje svým pojetím na mince z dob prvé republiky, kdy byl také na mincích 5Kč vyobrazen Karlův most přes řeku Vltavu. Jako jediná současná mince také nemá nápis Česká Republika vyveden do kruhu kolem lva na lícní straně mince, nýbrž pod lvem. 5 Kč 23mm 1,85mm 4,8g poniklovaná ocel hladká 1993 Tolerance: Obsah niklu: 0,5% Hmotnost: 0,15g 9

10 Průměr: 0,1mm Síla: 0,13mm 10Kč 10 Kč varianta Kč varianta 2000 Mince je vyráběná z plátované oceli a galvanicky pokovená mědí. Je kulatá a vroubkovaná po obvodu 144 vroubky. V oběhu jsou celkem tři varianty mince.zatímco varianty 1993 a 1995 se liší pouze v drobných detailech, tak varianta roku 2000 je velmi odlišná. Na rozdíl od ostatních na ní není vyobrazen Petrov, nýbrž fragment kotvového strojku a po obvodu napsáno v českém a latinském jazyce a ještě v Braillově písmu ROK Kč 24,5mm 2,55mm 7,62g poměděná plátovaná ocel vroubkovaná 1993 Tolerance: Obsah mědi: 1% Hmotnost: 0,25g Průměr: 0,1mm Síla: 0,05mm 20Kč 20 Kč varianta Kč varianta korunová mince je tvaru třináctihranu. Je vyrobena z plátované slitiny mědi(75%) a zinku(25%) a galvanicky pokovená slitinou mědi(72%) a zinku(28%). Podobně jako u desetikoruny má i dvacetikoruna dvě varianty. Běžnější varianta 1993 má na rubové straně vyobrazenou jezdeckou sochu Sv. Václava a po jejích stranách nápis SVATÝ VÁCLAVE 10

11 NEDEJ ZAHYNOUT NÁM I BUDOUCÍM. Méně častá varianta 2000 má na rubové straně fragment astrolábu a na mezikruží opakující se nápis ROK Kč 26mm 2,55mm 8,43g ocel hladká 1993 Tolerance: Složení slitiny: 1% Hmotnost: 0,25g Průměr: 0,1mm Síla: 0,05mm 50Kč Jediná bimetalická česká mince v oběhu a historii českého mincovnictví. Byla velmi kladně přijata kritiky, o to chladněji potom veřejnosti, která nebyla zvyklá na minci v nominálu 50Kč. Mince dokonce vyhrála prestižní cenu BEST TRADE ISSUE COIN v roce Mince je vyrobena z oceli, ve střední části plátovaná slitinou mědi a zinku (75%/25%), na mezikruží plátovaná a galvanicky pokovená mědí. Mince je magnetická, kulatá s hladkou hranou. Hodnota Průměr Vnitřní průměr Síla Hmotnost Materiál Hrana Raženo od 50 Kč 27,5mm 17mm 2,55mm 9,7g ocel hladká 1993 Tolerance: Obsah mědi: 1% Hmotnost: 0,25g Průměr: 0,1mm Síla: 0,05mm EURO Historický úvod V bankovní sféře platí Euro již od , fyzicky se používá od , kdy se eurem začalo platit v 12 členských zemích EU. Eurozóna (státy, kde se platí eurem) se postupně rozšiřovala. Od začalo euro platit ve Slovinsku, od potom dále 11

12 Kypr a Malta a nejnověji od Slovensko. Eurem se platí také mimo EU. Monako, San Marino a Vatikán, dokonce vydávají své vlastní euromince. Dále se euro užíva v Andoře (nevydává své mince), Černé hoře, a Kosovu a závislých území Francie. Euromince mají všechny shodnou lícovou stranu, zatímco rubu se říká národní strana, protože každý stát si razí své vlastní. 0,01 Nejmenší euromince se již dnes používá jen vyjímečně, dokonce některé země ji již ani nevydávají(nizozemí) v jiných se zase jen nepoužívá (Finsko).Mince je vyrobena z oceli plátované mědí v poměru (94,35% ocel, 5,65% měď). 0,01 16,25mm 1,67mm 2,3g ocel plátovaná mědí hladká ,02 Druhá nejmenší euromince má velmi podobný osud jako 1cent. I použitý materiál je stejný. 0,02 18,75mm 1,67mm 3,06g ocel plátovaná mědí rýha

13 0,05 I tato mince je vyrobena z mědí plátované oceli. Podrobnosti uvádím v tabulce. 0,05 21,25mm 1,67mm 3,92g ocel plátovaná mědí hladká ,1 Mince 10eurocentů je stejně jako 0,2 a 0,5 vyrobena z tzv. Severského zlata(nordic gold). Severské zlato bylo vytvořeno Švédskou mincovnou, která jej používala od roku 1991 na výrobu Švédské desetikoruny. Severské zlato je složeno z 89% Cu, 5% Al, 5% Zn, 1% Sn. Jak je vidět, na výrobu severského zlata se nepoužívá nikl, který je známý jako alergen. 0,1 19,75mm 1,93mm 4,1g severské zlato vroubkovaná

14 0,2 Mince 20urocentů je podobná 10eurocentům, má však na hraně tzv. Španělskou květinu, to znamená, že má obvodu 7 zářezů, podobné zdobení se používalo již dříve na 50 španělských Peseta. 0,2 22,25mm 2,14mm 5,74g severské zlato španělská květina ,5 Pro půleuro platí téměř to samé co pro 0,1, mince je akorát o něco větší. 0,5 24,25mm 2,38mm 7,8g severské zlato vroubkovaná

15 1 Jednoeurová mince je sama o sobě symbolem, a tak byl také její vzhled volen velmi reprezentativně. Mince je bimetalová. Vnitní část je vyrobena z mědiniklu, 75% Cu, 25% Ni. Vnější mezikruží je vyrobeno z mosazi 75% Cu, 20% Zn, 5% Ni. 1 23,25mm 2,33mm 7,5g bimetal střídavě vroubkovaná Společná rubová strana 2009 Největší oběžná mince eura je také bimetalická, avšak inverzně oproti 1. Na rozdíl od ostatních mincí si u 2 mohou národy zvolit kromě rubové strany i vzhled hrany mince. 2 25,75mm 2,2mm 8,5g bimetal různá 2002 V roce 2009 bude vydána speciální emise 2 mincí které budou mít společnou rubovou stranu, k 10. výročí měny euro. Vydavatelská země bude pouze napsaná na obvodu vnitrního kruhu (na obrázku je místo konkrétní země uvedeno ISSUING COUNTRY ). 15

16 Pamětní a inuestiční mince Pro pamětní události se emitují speciální mince v omezeném počtu a také mnohdy v lepší kvalitě. Proof kvalita mincí Definici proof ražby jsem nalezl na internetových stránkách věnovaným numismatice, a proto ji zde pouze ocituji: Proof ražba [1] (něm. polierte Platte, zkr. PP, ang. nejčastěji zjednodušeně frosted proof nebo jen proof, zkr. prf) Ražba na leštěné nebo vysoce leštěné střížky z razidel, jejichž pole je vysoce leštěno a reliéf matován. Mincím raženým tímto postupem se v samotné ražbě, ale i v přípravných a závěrečných etapách věnuje největší pozornost. Hotové mince jsou od razidla odebírány způsobem zamezujícím poškození, ručně nebo plně automaticky pomocí odbíracího zařízení. Stupeň lesku je závislý na způsobu leštění razidel, ale i střížků. Nižší lesk vykazují střížky leštěné třením mezi ocelovými nebo skleněnými kuličkami, keramickými nepravidelnými tělísky nebo jiným podobným materiálem (něm. kugelpoliert), vyšší lesk střížky leštěné textilními kotouči nebo kartáči (něm. bürstenpoliert). Matování může být provedeno na různých částech reliéfu odlišnými technologiemi, jinými zařízeními nebo tělesy rozdílné jemnosti, různé části reliéfu proto mohou být různě matné. konec citace. Mince z niobu Jako velmi zajímavý materiáíl pro mincovnictví se jeví niob, ačkoli jsem v ruce nikdy let výročí Semmeringbahn let výročí televizního vysílání žádnou niobovou minci Luftfahrt in Österreich vyobrazen kokpit moderního dopravního letadla nedržel, nalezl jsem určité informace. Mince z niobu emituje například Rakousko, které vydává pamětní mince v hodnotě 25, které jsou mají vnější mezikruží ze stříbra a vnitřní kruh právě z niobu. Niob je zajímavý tím, že mlže mít různé barvy a proto i tyto mince jsou různobarevné. Rakousko vydává tyto niobové mince každoročně (každý rok v jiné barvě). 16

17 Inuestiční zlaté mince Jak už název napovídá tyto mince jsou vytvářeny povětšinou z ryzího zlata Au 999/1000. Zlaté mince se vydávaly téměř vždy, i v této práci je uveden dukát z dob ČSSR. V české republice se však v současné době vdávají spíše mince pamětní než investiční, a proto jsem si našel příklad v sousedním Rakousku, kde vydávají minci nazvanou Wiener Philharmoniker (Vídeňský filharmonik), tato mince se vydává v jednotném designu v několika velikostech. Hodnoty hmotnosti uvádím v trojských uncích (1 oz = 31, g) Hodnota Průměr Síla hmotnost Složení 10 16mm 1,2mm 1/10oz Au 999,9/ mm 1,2mm 1/4oz Au 999,9/ mm 1,6mm 1/2 oz Au 999,9/ mm 2mm 1oz Au 999,9/ mm 20mm 1000 oz Au 999,9/1000 Asi nejzajímavější z tabulky výše je 1000 oz mince s nominální hodnotou , která byla vydána v roce 2004 a dostala přezdívku BIg Phil. Zdroje: 100 1oz Wiener Philharmoniker zdroj: 1) Velmi stručný přehled českého mincovnictví URL:< 2) encyklopedie P-NUMISMATIKA URL:< 3) [1]Numismatika, Mince, Zlato, Investiční Zlato, Bankovky, Medaile, Notafilie, Česká Koruna, Stříbro, Zlaté mince, Peníze, Sbírka, Investice URL:< 7) Czechoslovak koruna URL:< 8) České mince Ćeská národní banka URL:< 9) Euro coins URL:< 17

18 10) Wiener Philharmoniker - Numispedia URL:< 11) Euro gold and silver commemorative coins (Austria) URL:< 12) 18