Ochranné prvky a padělání peněz

Transkript

1 Bankovní institut vysoká škola Praha Katedra Bankovnictví a pojišťovnictví Ochranné prvky a padělání peněz Bakalářská práce Autor: Nováková Kateřina Bankovní management, Bankovní manažer Vedoucí práce: Ing. Vanda Hadrabová Praha Duben, 2011

2 Prohlášení: Prohlašuji, že jsem bakalářskou práci zpracovala samostatně a v seznamu uvedla veškerou použitou literaturu. Svým podpisem stvrzuji, že odevzdaná elektronická podoba práce je identická s její tištěnou verzí, a jsem seznámena se skutečností, že se práce bude archivovat v knihovně BIVŠ a dále bude zpřístupněna třetím osobám prostřednictvím interní databáze elektronických vysokoškolských prací. V Teplicích, 21. března 2011 Kateřina Nováková

3 Poděkování: Tímto bych chtěla poděkovat vedoucí mé bakalářské práce paní Ing. Vandě Hadrabové za trpělivost a ochotu, také za cenné rady a připomínky, které mi věnovala při zpracování této práce. Dále bych chtěla poděkovat panu Ing. Vilému Vlčkovi, MBA za poskytnuté materiály.

4 Anotace Část této bakalářské práce je zaměřena především na popis jednotlivých ochranných prvků českých bankovek a eurobankovek, na jejich vývoj a také na jednotlivé techniky tisku používané při výrobě bankovek. Druhá část se týká padělání mincí a bankovek. Popisuje techniky padělání, povahy padělatelů, jejich pomůcky a také konkrétní případy. Součástí práce je také historie peněz a penězokazectví ve světě i v České republice a statistika výskytu padělků na našem území. Závěrečná část práce obsahuje rady, co bychom měli dělat s podezřelou bankovkou. Annotation Part of this work is mainly focused on describing the various protective elements Czech banknotes and Euro banknotes, their development and also on the techniques used in printing banknotes. The second part concerns the counterfeiting of coins and banknotes. It describes techniques forgery, counterfeiting nature, their equipment and specific cases. The work is also the history of money laundering and counterfeiting around the world in the Czech Republic and Statistics incidences in our country. The final part contains advice on what we should do with the suspect bill.

5 Obsah Úvod Ochranné prvky českých bankovek Ochranné prvky 1.skupiny Vodoznak Ochranný okénkový proužek Ochranná vlákna Soutisková značka Skrytý obrazec Opticky proměnlivá barva Iridiscentní pruh Mikrotext Ochranné prvky 2.skupiny Vývoj ochranných prvků českých bankovek Ochranné prvky Eurobankovek Vodoznak Hlubotisk Ochranný proužek Soutisková značka Folie s hologramem Iridiscentní pruh Opticky proměnlivá barva Tiskové techniky Ofset Hlubotisk Knihtisk Padělání peněz České zákony Historie peněz a penězokazectví Barter a všeobecný ekvivalent Vývoj mincí a bankovek ve světě Vývoj mincí a bankovek v českých zemích Padělatelské dílny v Čechách

6 4.3. Stupně padělků Skupina 1. - velmi nebezpečný falzifikát Skupina 2. - nebezpečný falzifikát Skupina 3. - zdařilý falzifikát Skupina 4. méně zdařilý falzifikát Skupina 5. neumělý falzifikát Statistiky Techniky padělání bankovek Pomůcky při odhalování padělků Zvětšovací lupa Ultrafialové a infračervené záření Chemické pero Padělatelé Povahy padělatelů Padělání bez podvodného jednání (napodobeniny) Pozměněné peníze Konkrétní případy Co dělat s podezřelou bankovkou Závěr Seznam použité literatury Seznam obrázků Seznam tabulek Seznam příloh

7 Úvod V dnešní době je snad každý člověk vtažen do světa platebních prostředků. K tomu abychom mohli uspokojit své potřeby, jsme nuceni používat bezhotovostní nebo hotovostní platbu. I když se v posledních letech bezhotovostní platební styk velmi rozšířil, bankovky a mince nezůstávají pozadu. Platba hotovostními penězi s sebou však nese několik rizik. Nejvýznamnějším z nich je, že se nám do rukou může dostat falešná bankovka nebo mince. Riziko spočívá v tom, že padělek nepoznáme a budeme s ním chtít zaplatit. To už bohužel znamená trestný čin. Zde platí neznalost neomlouvá. Z tohoto důvodu by měl každý z nás vědět základní informace o ochranných prvcích bankovek. Cílem této bakalářské práce je přiblížit právě tyto ochranné prvky. Popis a ukázky jsou zaměřeny na ty, se kterými přicházíme do styku nejvíce tzn. naše české bankovky a eurobankovky. Popis ochranných prvků tvoří celé dvě kapitoly této práce. V první kapitole je také zmíněn vývoj ochranných prvků našich papírových peněz. Třetí méně obsáhlá kapitola je věnována technikám tisku, které se používají při výrobě bankovek a při jejichž procesu vznikají již zmíněné ochranné prvky. Závěrečná kapitola je zaměřena na padělání peněz. V úvodní části této kapitoly je přiblížena historie peněz a samotného penězokazectví jak na území českých zemí, tak i ve světě. V neposlední řadě kapitola odkrývá popis jednotlivých stupňů padělků a statistiky jejich výskytu na území České republiky, padělatelské techniky a také samotné povahy padělatelů a jejich příběhy. Práce končí radami, co dělat, když se nám do rukou dostane padělaná bankovka nebo mince. 7

8 1. Ochranné prvky českých bankovek Od doby, kdy byly vytvořeny peníze, se začali objevovat padělatelé. Proto se stále musí hledat nové ochranné prvky, aby se padělání zabránilo. Program zvyšování ochrany bankovek musí sledovat vývoj reprografických technik a vývoj ochranných prvků a na ně reagovat. Například ČNB 2. července 2007 vydala novou dvoutisícovou bankovku, která má více ochranných prvků. Je to například nový ochranný proužek, který je širší a jehož číslo s nominální hodnotou bankovky je doplněno zkratkou ČNB. Také mění svou kovovou barvu. Další nový ochranný prvek se nachází vedle vodoznaku. Je to označení nominální hodnoty bankovky, které je vidět proti světlu. Některé nové ochranné prvky jsou vidět pouze ultrafialovým světlem. Člen bankovní rady a vrchní ředitel ČNB Ing. Pavel Řežábek uvedl v dokumentu Úloha ČNB při péči o peněžní oběh Nové ochranné prvky bankovek 2000,- a 1000,- patří ke světové špičce. V současnosti jsme zaznamenali minimum padělků nové 2000,- (4 kusy, všechny stupeň nebezpečnosti 4 méně zdařilé, ochranné prvky nebyly napodobovány) 1 Ochranné prvky českých bankovek si rozdělíme do několika skupin. V první skupině jsou ochranné prvky viditelné pouhým okem. Ve druhé skupině jsou prvky, které můžeme zjistit jednoduššími pomůckami jako je např. ultrafialová lampa. V dalších skupinách jsou ochranné prvky, které lze zjistit pouze profesionálními přístroji a senzory. Údaje o ochranných prvcích z této skupiny ČNB nezveřejňuje.dále si budeme charakterizovat ochranné prvky první a druhé skupiny Ochranné prvky 1.skupiny Do první skupiny patří osm ochranných prvků viditelných pouhým okem. Jsou to vodoznak, ochranný okénkový proužek, ochranná vlákna, soutisková značka, skrytý obrazec, opticky proměnlivá barva, iridiscentní pruh a mikrotext. Všech osm ochranných prvků z této skupiny obsahují bankovky pouze s nominální hodnotou tisíc korun a více. 1 ni_projevy/download/rezabek_ _bankovka_1000kc.pdf 8

9 Je třeba se zmínit, že základním ochranným prvkem je samotný papír, který se používá při výrobě bankovky. Ceninový papír má řadu jedinečných vlastností, je to především pevnost, pružnost a odolnost. Tento papír pohlcuje UV světlo, tzn., že je tmavý, na rozdíl od běžného papíru, který ve tmě září. Výroba ceninového papíru je samozřejmě přísně tajná Vodoznak Je to nejdéle používaný ochranný prvek bankovek. Jedná se o znak umístěný na nepotištěném okraji bankovky, vždy ve střední části. Je tvořen při výrobě papíru bankovky a můžeme ho vidět při pohledu proti světlu.vodoznak je tvořen kombinací světlého a tmavého odstínu. Známe tři druhy vodoznaku, tj. negativní, pozitivní a stupňovitý. Vždy ho tvoří portrét osobnosti: Již neplatná dvacetikorunová bankovka zobrazovala Přemysla Otakara I. Padesátikorunová bankovka zobrazuje Anežku Českou Stokorunová bankovka zobrazuje Karla IV Dvěstěkorunová bankovka zobrazuje Jana Amose Komenského Pětisetkorunová bankovka zobrazuje Boženu Němcovou, číslo nominální hodnoty této bankovky a květ petrklíče Tisícikorunová bankovka zobrazuje Františka Palackého,na bankovkách z roku 2008 i číslo nominální hodnoty této bankovky a lipový list Dvoutisícová bankovka zobrazuje Emu Destinovou, číslo nominální hodnoty této bankovky a drobný ornament Pětitisícová bankovka zobrazuje Tomáše Garika Masaryka, číslo nominální hodnoty této bankovky a sedící orlici. Obrázek 1 - Vodoznak na bankovce 1000 Kč vzor

10 Ochranný okénkový proužek Je proužek zapuštěný do papíru, který na lícní straně bankovky vystupuje v pravidelných intervalech na povrch papíru. Proti světlu je vidět celý proužek s mikrotextem z obou stran bankovky. Proužek je vyrobený z umělé metalizované hmoty. Bankovky s nominální hodnotou 1000, 2000 a 5000 korun mají proužek, který podle světla mění svou barvu z hnědofialové na zelenou. Na vystupujících částích se nachází mikrotext s označením nominální hodnoty a u bankovek s vyšší nominální hodnotou např Kč se na proužku objevuje i logo ČNB. Obrázek 2 - Okénkový proužek na bankovce 1000 Kč vzor Ochranná vlákna Jsou oranžová vlákna nepravidelně zapuštěná do papíru bankovky. Délka vláken je 6 mm. Nejlépe jsou vidět na bílém okraji bankovky. V minulých dobách představovaly tyto vlákna zvířecí chlupy nebo hedvábí. Dnes jsou některá vidět jen pod UV světlem. Již neplatná dvacetikorunová bankovka tento ochranný prvek neobsahovala. Obrázek 3 - Ochranné vlákno na bankovce 1000 Kč vzor

11 Soutisková značka Také nazývaná jako průhledka. Tvoří ji písmena ČR v kruhu. Na každé straně bankovky je vidět pouze část značky. Celá značka je viditelná při pohledu proti světlu. Je tvořená technologií plošného tisku. Na dřívějších bankovkách je tato soutisková značka tvořena písmenem C do něhož je vloženo písmeno S. Obrázek 4 - Soutisková značka na bankovce 1000 Kč vzor Skrytý obrazec Nachází se na lícní straně bankovky na rameni portrétů. Je tvořen číslem označujícím nominální hodnotu bankovky. Obrazec je viditelný, jestliže bankovku ve vodorovné poloze sklopíme proti světlu ve výši očí. Pokud se podíváme z delší strany bankovky, uvidíme obrazec tmavý (pozitivní) a naopak, pokud se podíváme z kratší strany, bude světlý (negativní). Obrázek 5 - Skrytý obrazec na bankovce 1000 Kč vzor Opticky proměnlivá barva Je to prvek založený na optickém efektu. Značka je umístěna vždy na lícní straně bankovky a je vytištěná speciální tiskovou barvou, která mění svou barvu podle úhlu dopadu světla. Opticky proměnlivá barva je používána pouze u bankovek s nominální hodnotou 1000, 2000 a 5000 Kč a mění se ze zlaté na zelenou

12 Na tisícikorunové bankovce se nachází tento prvek v podobě lipového květu. Na bankovce s hodnotou 2000 Kč je opticky proměnlivá barva znázorněna na strunách lyry a pětitisícovou bankovku zdobí šestiúhelníkový obrazec s hlavou lva. Obrázek 6 - Opticky proměnlivá barva na bankovce 1000 Kč vzor Iridiscentní pruh Tento duhově proměnlivý pruh se nachází na pravé lícní straně bankovky. Je založen na optickém efektu, viditelnost závisí na úhlu dopadu světla na speciální barvu. Tato barva je použita již při výrobě papíru. Při běžném pohledu vypadá jako průhledný se slabě zbarvenými okraji, při naklonění bankovky proti světlu získá pruh jemně zlatou a fialovou barvu s kovovým odleskem. Na dvoutisícové bankovce se tento pruh mění na jemně zlatou a modrou barvu. Iridiscentní pruh nalezneme pouze na bankovkách s nominální hodnotou 1000, 2000 a 5000 Kč. Je široký cca 20 mm a nachází se na něm čísla s nominální hodnotou bankovky. Obrázek 7 - Iridiscentní proužek na bankovce 1000 Kč vzor

13 Mikrotext Pouhým okem je viditelný jen částečně. Jeho umístění je na každé bankovce jiné. Na českých bankovkách ho nalezneme na lícní straně skrytý v hodnotovém čísle nebo okolo portrétu osobnosti. Na všech bankovkách je vždy na lícní straně v pruhu základní barvy vybíhajícím do pravého bílého okraje skryt mikrotext číselně označující hodnotu bankovky (s výjimkou 50 Kč vzoru 1993, kde se mikrotext skládá z písmen A ), na rubové straně rovněž v pruhu základní barvy u pravého okraje je skryt mikrotext slovně nebo číselně označující hodnotu bankovky. 9 Obrázek 8 Mikrotext na bankovce 1000 Kč vzor Ochranné prvky 2.skupiny Do druhé skupiny patří ochranné prvky identifikovatelné jednoduchými pomůckami nebo hmatem. Tyto ochranné prvky můžeme vidět například pod ultrafialovým světlem nebo POLE testerem, je to pomůcka, která slouží k ověření optického efektu POLE prvku. Ing. Pavel Řežábek, člen bankovní rady a vrchní ředitel ČNB uvedl v dokumentu Úloha ČNB při péči o peněžní oběh Po přiložení POLE testeru se na ochranném proužku projeví efekt POLE prvku v podobě šrafování světlejšími a tmavšími částmi ve tvaru kosodélníků 11 Na obrázku 9 si můžeme ukázat ochranné prvky viditelné pod ultrafialovou lampou na tisícikorunové bankovce z roku Především to je číslo s nominální hodnotou bankovky v levém horním rohu, které pod lampou září zelenou a modrou barvou. Další zářící prvky, které můžeme na bankovce 1000 Kč vidět: eni_projevy/download/rezabek_ _bankovka_1000kc.pdf 13

14 Značka pro nevidomé a slabozraké v pravém horním rohu lícní strany bankovky Levá a dolní část portrétu Františka Palackého, část oblečení, plocha, ve které se nachází skrytý obrazec, nápis FRANIŠEK PALACKÝ a jméno rytce V.FAJT SC. Označení série a čísla bankovky, které září zelenou barvou Ochranná vlákna, která září modrou a žlutou barvou Ornamenty, které připomínají lipový lístek září zelenou barvou a nacházejí se v pravém horním a v levém dolním rohu bankovky. Obrázek 9 Prvky viditelné pod ultrafialovou lampou na bankovce 1000 Kč vzor Viditelnost, barevnost a intenzita prvků, které září pod ultrafialovou lampou se mohou odlišovat podle stáří, druhu a typu zdroje ultrafialových paprsků. Bankovky, které jsou opotřebovány se viditelnost prvků snižuje a naopak vyprané bankovky nebo bankovky poškozené některými chemikáliemi dokonce mohou zářit celé Vývoj ochranných prvků českých bankovek Ochranné prvky se neustále vyvíjí. Jsou stále dokonalejší a také přibývají nové. Pro padělatele je stále více obtížnější jejich napodobování. ČNB musí neustále reagovat na vývoj v reprografických technik a na vývoj ochranných prvků. Vývoj ochranných prvků je názorně ukázáno na obrázcích v příloze č. 1. Některé prvky jsou na pohled viditelné, některé pouze za použití UV světla a jiných pomůcek, jako je například již zmíněný POLE tester. Vydávání nových vzorů bankovek je součástí programu zvyšování ochrany proti padělání. Jednou z hlavních předností ČNB je péče o plynulý peněžní oběh a zaručení jeho bezpečnosti. Ta vydává stále nové vzory bankovek s novými a lepšími ochrannými prvky. Poslední inovací byla bankovka s nominální hodnotu 5000 Kč vydaná 1. prosince 2009 do oběhu. Člen bankovní rady a vrchní ředitel ČNB Pavel Řežábek uvedl, že ochranné prvky 12 eni_projevy/download/rezabek_ _bankovka_1000kc.pdf 14

15 této nové bankovky patří ke světové špičce. Úpravě bankovky předcházely inovace v letech 2007 až 2009 u bankovek s nominální hodnotou 500 Kč, 1000 Kč a 2000 Kč. Nová bankovka má stejné parametry a rozměry jako bankovka z roku 1999 a 1993, její ochranné prvky byly upraveny a přidány nové. Některé ochranné prvky slouží, zejména široké veřejnosti, ke snadnějšímu rozpoznání od padělků. Například nový ochranný proužek je širší, lépe čitelný a doplněný o zkratku ČNB. Také vedle vodoznaku je označení nominální hodnoty bankovky a sedící orlice. Upravený je také iridiscentní pruh, který je dvoubarevný a jehož pravá strana je vlnkovaná. Na dřívějších bankovkách vzoru 1999 je pouze jednobarevný a rovný. Další ochranné prvky jsou zjistitelné pouze s UV lampami. Nové bankovky mají mnohem více prvků zářící pod tímto světlem. Pomocí třídících strojů, které používá ČNB při zpracování hotovosti, je možné zjisti další speciální prvky, jejichž popis a charakteristika nejsou Českou národní bankou zveřejněny. Jak jsme již řekli, i 1000 Kč bankovka prošla úpravou. Dne 1. dubna 2008 byl vydán do oběhu její nový vzor. Ochranné prvky byly zkvalitněny a použity nové. Stejně jako u bankovky 5000 Kč je zařazen nový typ ochranného proužku, který je širší a doplněn o logo České národní banky. Také vedle vodoznaku je označení nominální hodnoty a světlý obrázek lipového listu. Kromě označení nominální hodnoty bankovky je nový iridiscentní pruh totožný s pruhem na nové 5000 Kč bankovce. Také tato bankovka má více ochranných znaků, které září pod UV světlem. Také bankovka nominální hodnoty 2000 Kč byla zmodernizována a dne 2. července 2007 byla vydána do oběhu. Všechny nové a upravené ochranné prvky jsou stejné jako u nových bankovek 1000 Kč a 5000 Kč, tedy samozřejmě kromě označení nominálních hodnot, které některé prvky obsahují. Například vedle vodoznaku s portrétem Emy Destinové se objevuje označení nominální hodnoty s drobným ornamentem. Zajímavostí je, že Česká národní banka dostala od světové asociace odborníků zabývajících se hotovostí ocenění Bankovka roku Ocenění nové bankovky s nominální hodnotou 1000 Kč je důkazem, že české bankovky jsou velice kvalitní po výtvarné tak i po technické stránce. Ochranné prvky jsou na světové úrovni a jsou velmi kvalitní. Jednou za 18 měsíců se koná setkání zástupců centrálních bank, výrobců bankovek a dodavatelů materiálů. V roce 2008 se toto setkání konalo v Praze, kde právě 15

16 ČNB toto ocenění obdržela. V minulosti se tato konference konala například v San Franciscu, Monte Carlu, Hongkongu nebo také v Sydney. Je to již třetí ocenění, kterého se českým penězům po vzniku samostatné české měny dostalo. Magazín World Coin News udělil cenu Best Trade Coin za rok 1993 tehdy nové padesátikorunové minci a jako Best Gold Coin roku 1999 byla oceněna zlatá mince v nominální hodnotě Kč s motivem výročí založení Nového Města Pražského Karlem IV.světa

17 2. Ochranné prvky Eurobankovek Pro srovnání si ukážeme ochranné prvky eura jakožto měnu Evropské unie, do které Česká republika také patří. Euro je po americkém dolaru druhým nejvýznamnější zástupcem ve světovém měnovém systému. Státy, ve kterých se platí eurem, je nyní 17 z 27 členských zemí a také šest zemí mimo EU. Tato skupina zemí tvoří tzv. Eurozónu. 14 Většina z nás se již s eurem setkala a jistě se s touto měnou budeme setkávat nadále. Je možné, že se naše republika také stane členem eurozóny, jak tomu mělo být již v roce 2010, kdy jsme měli přijmout společnou měnu euro. Proto je důležité, abychom věděli jak vypadá pravá bankovka a jaké má ochranné prvky. Podoba všech sedmi nominálních hodnot eurobankovek vychází ze stejného tématu epochy a slohy v dějinách evropské kultury. Bankovky i mince jsou zákonným platidlem v celé eurozóně. Okna a portály vyobrazené na lícní straně bankovek symbolizují evropského ducha otevřenosti a spolupráce. Dvanáct hvězd Evropské unie představuje dynamiku a harmonii současné Evropy. Na rubové straně každé bankovky nalezneme obrázek mostu představujícího jeden architektonický sloh ze sedmi epoch dějin evropské kultury. Mosty jsou metaforou úzké spolupráce a komunikace mezi evropskými národy a mezi Evropou a zbytkem světa. 15 Bankovky se vyrábí jen z čisté bavlny, který je nezaměnitelný. Při výrobě eurobankovek se využívá zvláštní technologie, která se nazývá plastický tisk. Ten zaručí, že nápisy, hlavní motivy a čísla vyjadřující nominální hodnotu bankovky jsou mírně vystouplá. Bankovky s nominální hodnotou 200 a 500 eur vybaveny hmatovou značkou pro zrakově postižené. Obrázek 10 značka pro nevidomé na bankovkách v hodnotě 500 Eur b83be b83be 17

18 Před tím než si podrobně popíšeme ochranné prvky, které můžeme vidět pouhým okem, se zmíním o ochranných prvcích, které odhalíme pouze pod ultrafialovou lampou nebo pomocí lupy. Papír bankovky pod UV lampou neemituje žádné záření, tzn., že pod ultrafialovou lampou je tmavý. Ochranná vlákna, která jsou zapuštěná v papíře, září zeleně, modře a červeně. Vlajka EU na lícní straně papíru září zeleně a hvězdy oranžově. Zeleně je také zvýrazněný podpis prezidenta ECB. Na rubové straně bankovky se pod UV lampou v žluté nebo zelené barvě objeví hodnotové číslo, mapa a most. Obrázek 11 líc a rub bankovky 20 Euro pod ultrafialovou lampou 17 Pomocí lupy můžeme zkontrolovat ochranný prvek, který se nazývá mikrotisk. Je to drobné písmo, které má různou velikost. Některé můžeme přečíst i bez lupy, tj. text s výškou znaků 0,8 mm. I nejdrobnější text s výškou znaků 0,2 mm by měl být jasně ostrý. Obrázek 12 Mikrotisk 18 Nyní si tedy ukážeme ochranné prvky na jejichž zjištění nepotřebujeme žádné pomůcky a přístroje. Postačí nám náš zrak, popř. hmat. Těchto prvků se na erobankovkách nachází sedm. Jsou to: - Vodoznak - Hlubotisk - Ochranný proužek - Soutisková značka (neúplné číslo) - Folie s hologramem b83be b83be 18

19 - Iridiscentní pruh - Opticky proměnlivá barva 2.1. Vodoznak Vodoznak můžeme vidět při nastavení bankovky proti světlu. Je vytvořený používáním různé tloušťky papíru.nachází se na světlém kraji bankovky a vyobrazuje architektonický motiv a číslo nominální hodnoty bankovky. Na obrázku vidíme vodoznak pravý a padělek. pravá bankovka padělek Obrázek 13 Ukázka vodoznaku na bankovce 50 Euro Hlubotisk Také nazývaný jak plastický tisk. Jak bylo již zmíněno v kapitole 2.1, jedná se o techniku, která zaručí, že některé prvky na bankovce jsou vystouplé. Můžeme je nahmatat prstem nebo nehtem. Obrázek 14 Hlubotisk Ochranný proužek Ochranný proužek se při výrobě zapouští do bankovky. Při pohledu proti světlu se objeví jako tmavý proužek, na kterým je vyznačeno číslo nominální hodnoty bankovky a slovo EURO. Proužek se nachází uprostřed bankovky

20 Obrázek 15 Ochranný proužek Soutisková značka Soutiskovou značku tvoří číslo nominální hodnoty bankovky. Z každé strany bankovky jde vidět pouze její část. Při pohledu proti světlu je značka vidět celá. Obrázek 16 Soutisková značka Folie s hologramem Existují dvě podoby tohoto ochranného prvku: Holografický proužek můžeme ho najít na lícní straně bankovek s nominální hodnotou 5, 10 a 20 Euro. z hodnotového čísla na symbol Eur. Při naklánění bankovky se motiv na hologramu mění Obrázek 17 Holografický proužek 23 Medailon s hologramem nachází se v pravé části lícní strany bankovek 50, 100, 200 a 500 euro. Při otáčení bankovky se motiv hologramu mění z hodnotového čísla na okno nebo portál. Od okraje ke středu hologramu se postupně objevují kruhy, které jsou tvořeny mikropísmem b83be b83be b83be 20

21 Obrázek 18 Medailon s hologramem Iridiscentní pruh Nalezneme ho na rubové straně bankovek s nominální hodnotou 5, 10 a 20 euro. Je umístěn vedle ochranného proužku. Při naklánění bankovky se tento osmimilimetrový proužek mění z téměř průhledné barvy na zlatou a objevuje se číslo s hodnotou bankovky a znak eura. Obrázek 19 Iridiscentní pruh Opticky proměnlivá barva Tímto ochranným prvkem jsou opatřeny bankovky v hodnotě 50, 100, 200 a 500 Euro. Při naklánění bankovky se podle dopadu světla mění nominální hodnota, která se nachází v pravém dolním rohu na rubové straně bankovky, z fialové přes olivově zelenou po hnědou. Obrázek 20 Opticky proměnlivá barva b83be b83be

22 3. Tiskové techniky Samotné přípravě tisku předchází veřejná soutěž vyhlášená ČNB. Ta zveřejní své požadavky. Výtvarníci a grafici pak musí odevzdat své návrhy do určitého termínu a komise z nich vybere vítěze. Autorem českých peněz je Oldřich Kulhánek a eurobankovky jsou dílem Roberta Kaliny. Bankovky se tisknou na strojích, které se velice podobají běžným strojům např. k tisku novin. Návrh výtvarníka na desku přenese rytec. Tento proces rytí může trvat týdny až měsíce. Tato deska se k samotnému tisku nepoužívá, protože by se velice brzy opotřebovala. Vyrábí se, proto jiná tisková deska, která je vytvořena mnoha kopiemi. K vlastnímu tisku bankovek se používají tři tiskové techniky, většinou se kombinují z důvodů zamezení padělání peněz Ofset V prví fázi tisku se používá tzv. ofset, dříve nazývaný jako kamenotisk nebo litografie. Je to nejvíce používaná metoda, kterou se tiskne i většina novin a časopisů. Tento kamenotisk vynalezl Alois Senefelder. Nejprve se tiskne na válec a poté z válce na papír, je to nepřímý tisk. Na rozdíl od knihtisku umožňuje tisknout jemné detaily. Rozlišujeme dva druhy ofsetu tzv. suchý ofset a mokrý ofset. Suchý ofset umožňuje potisk obou stran najednou. Na rubové straně českých bankovek jsou všechny obrazce tisknuty touto technikou. Kromě označení série a pořadového čísla, které jsou vytvořeny knihtiskem. 27 Obrázek 21 obrázek vytvořený ofsetem Hlubotisk Druhá technika tisku je tzv. hlubotisk. Používá se na ty části bankovek, které jsou cítit hmatem např. slepecká značka. K hlubotisku je potřeba již zmíněná tisková deska, která se ponoří do barvy. Přebytky se musí důkladně utřít, aby barva zůstala jen ve vyrytých místech. Následně je barva pod vysokým tlakem přenesena na papír. Tento tisk se 27 Pekárek, Jiří. Poznáte padělek bankovky? Praha, Pragoeduca cit. 26,27 s. ISBN

23 objevil v 15. století jako mědiryt. Základem byla měděná deska, do které se ručně vyrýval obraz pomocí rydla. Později se vyvinuly další techniky, jako je například leptání. Povrch desky byl pokryt materiálem odolným proti kyselině a do tohoto povrchu se vyrýval motiv. Poté se celá deska namočila do kyseliny, což způsobí vyleptání kovového základu. Významnou techniku heliogravuru vynalezl Karel Klíč. Ten použil asfaltový prach na pokrytí desky, který pak zahříval a tím vytvořil jemnou zrnitou vrstvu. Obrazec v želatině přesunul na tuto vrstvu a celé to zaleptal do mědi. Techniky se postupem času stále zdokonalovaly. Při padělání peněz je hlubotisk málokdy používán kvůli své složitosti.padělatelé se této technice tisku raději vyhýbají a spíše se obracejí na ofset nebo spoléhají na své laserové či inkoustové tiskárny. 29 Obrázek 22 tisková deska potřebná k hlubotisku Knihtisk Následuje třetí tisková technika, tzv. knihtisk, také nazývaný jako tisk z výšky. Tato technika je jednou z nejstarších, která vznikla již v 6. století našeho letopočtu v Číně. Prvním vynálezce knihtisku v Evropě byl Jan Gutenberg. V roce 1440 upravil starý přístroj na lisování vína tak, aby ho mohl použít pro tisk. Do rámu vkládal slova a věty, které byly tvořeny písmeny odlévaných ze slitiny cínu, amoniaku a olova. První ceniny se tiskly touto technikou v 17. století. Tato technika se používá na údaje, které se liší na každé bankovce, např. sériové číslo. Znaky, které mají být natištěné jsou na tiskové desce vyvýšené a na ně se nanáší barva. Princip je velice podobný jako u obyčejných gumových razítek. 31 Obrázek 23 sériové číslo vytvořené knihtiskem Pekárek, Jiří. Poznáte padělek bankovky? Praha, Pragoeduca cit. 24,25 s. ISBN

24 4. Padělání peněz Padělání peněz znamená jejich nezákonné napodobování a vydávání za pravé. Téměř ve všech zemích je považováno za trestný čin, v některých státech jsou padělatelé odsouzeni k trestu smrti. V knize Jiřího Pekárka Poznáte padělek bankovky se uvádí: Padělání se trestá podle zákona. S větou přibližně tohoto znění se shledáme v mnoha jazycích na všech bankovkách. Mívala i drastičtější znění, např. na francouzských papírových penězích z doby francouzské revoluce bylo vytištěno Padělání se trestá smrtí, národ udavače odměňuje 33 Je všeobecné známo, že padělání bankovek je velmi rozšířené a u padělatelů oblíbené. Nabízí se otázka, proč tomu tak není i u mincí. Padělání mincí se nejspíš příliš nevyplatí, výroba kvalitnějšího padělku by mohl být dražší nežli samotná nominální hodnota mince. Když se padělatelé rozhodnou vyrábět falešné mince, pouští se spíše do výroby takových padělků, které je možné použít do různých automatů, pro tento případ se spokojí s mnohem menší kvalitou České zákony O tom co je nezákonné se můžeme dozvědět v zákoně 40/2009 Sb. Trestního zákoníku v paragrafech 233 až 239. Jednotlivé paragrafy hovoří o: - Paragraf 233 Padělání a pozměňování peněz - Paragraf 234 Neoprávněné opatření, padělání a pozměnění platebního prostředku - Paragraf 235 Udávání padělaných a pozměněných peněz - Paragraf 236 Výroba a držení padělatelského náčiní - Paragraf 237 Neoprávněná výroba peněz - Paragraf 238 Společné ustanovení - Paragraf 239 Ohrožování oběhu tuzemských peněz 34 Nejpřísněji je trestáno padělání a pozměňování peněz, proto jistě nebude překvapením, že za spáchání tohoto činu se trestá pěti až deseti lety odnětím svobody, deseti až patnácti lety v případě spáchání těchto trestných činů ve velkém rozsahu nebo v organizované skupině. Trestné samozřejmě není jen padělání peněz, ale také jejich držení nebo používání a to i v případě, že jsme tyto peníze přijali jako pravé. 33 Pekárek, Jiří. Poznáte padělek bankovky? Praha, Pragoeduca cit.56 s. ISBN

25 Také držení náčiní a materiálu, které můžou k padělání sloužit, je nezákonné. V dnešní době laserových tiskáren si kopii bankovky může vyrobit každý z nás. V tomto případě je třeba vědět, že reprodukce, i když se nedostane do oběhu, je trestná Historie peněz a penězokazectví Padělání peněz je staré stejně jako bankovky a mince samotné. Již v době kdy vznikly první peníze, objevily se první padělky. Počáteční padělatelé museli být velice šikovní malíři. Jejich padělky byli ručně nakreslené, jelikož v jejich době neměli možnost použití kopírovací nebo počítačové techniky. Naopak v dnešní době se musí padělatelé výborně vyznat ve světě počítačů a grafických programů. Nyní si přiblížíme samotnou historii peněz Barter a všeobecný ekvivalent Před samotným zavedením peněz (mincí a bankovek) předcházel barter, neboli směna zboží za zboží. Právě zde vznikl problém dvojité vazby, tzn. pokud někdo potřeboval látku na ušití šatů a chtěl za ní dát vajíčka, musel najít někoho kdo látku má a chce jí prodat a kdo za ní vajíčka přijme. Proto se začal jako platidlo používat nějaký pevný standard - všeobecný ekvivalent, jako například dobytek, obilí, šátky, kůže, víno nebo také mušle. Postupně se začalo platit drahými kovy, nejen proto, že jsou tolik vzácné a hodnotné, ale také, pro svou trvanlivost, odolnost a dobrou dělitelnost a zpracovatelnost. První území, na kterém se platilo drahými kovy, byla před lety př. n. l. Mezopotámie. Používalo se vážené stříbro, nejčastěji ve tvaru spirál a kroužků, jehož hmotnostní jednotka se nazývala šekel. V roce př. n. l. stříbro jako platidlo používal téměř celý Blízký východ. Také Egypt brzy používal nejen stříbro, ale také zlato Vývoj mincí a bankovek ve světě První mince byly pravděpodobně vyráběny v 7. století př. n. l. v Malé Asii v Lýdii. Mince byly z elektra, neboli ze slitiny zlata a stříbra. Odtud se výroba začala rozšiřovat do řeckých kolonií v Ióni a na řeckou pevninu. Jediná Sparta se s používáním a výrobou tohoto platidla opozdila, mince převzala až ve 4. století před n. l.. V Řecku se za Filipa II Makedonského razily zlaté statéry, které představovaly Filipův triumf na olympijských hrách r. 356 před n. l.. Ve starověkém Římě se nejprve používaly bronzové kostičky, poté od Řeků převzaly výrobu mincí. První mincovna vznikla kolem roku 290 před n. l.. Mezi nejběžnější římské mince patřily: 25

26 - aureus - mince ze zlata, která měla nevyšší hodnotu - denarius - mince ze stříbra, 25 denariů =1 aureus - sestercius - mince z bronzu, 4 sestercie = 1 denarius - dupondius - mince z bronzu, 2 dupondie =1 sesteritius - as - mince z mědi, 2 assy = 1 dupondius - semis - mince z bronzu, 2 semissy = 1 as - qaudrans - mince z mědi - 4 quadranty = 1as 35 Například v Indii se používaly plíšky ve tvaru obdélníku, v Číně zase plíšky, které byly tvarované do podob zvířat. Poté Číňané začaly vyrábět kulaté mince s dírkou ve tvaru čtverce uprostřed, těmito mincemi se platilo až do roku I v afrických zemích se tyto dírkované mince vyráběly, především proto, aby je lidé mohli nosit na krku. Výroba mincí se dále rozšířila do Japonska, Indie a Koreje. Brzy se začali objevovat padělatelé a tyto mince napodobovat. Poznat tyto napodobeniny nebylo těžké. Zlato vážilo ze všech kovů nejvíce, padělané mince byly mnohem lehčí. Pravé mince se vyráběly z roztaveného zlata mezi dvěma kotouči. Padělatelé samozřejmě neměli k takovému zařízení přístup, vyráběli si proto odlitky a v nich si tvarovali kov. Padělky proto nebyly tak zdařilé, neměli ostrý obraz a okraje nebyly dobře ohraničené. Zajímavostí je, že po mnoha staletí se padělání pokládalo za velezradu. Padělatelé byli většinou odsouzeni k trestu smrti. Nevelcí zločinci si vymýšleli různé metody, jak se v případě dopadení, trestu vyhnout. Například odřezávali části pravých mincí, které roztavili a opět odlili jako nové mince. Začalo se jim říkat řezáči. Pokud byli odhaleni, byli jim uříznuty uši nebo nos, aby je všichni poznali. Trestem byla také deportace, vhození padělatele do vařící vody nebo useknutí rukou. Například v Anglii byl trestem Boží soud. Obviněnému položili do rukou rozžhavený kov a z výrazu jeho tváře rozhodli zda je vinný či nevinný. Smrtí se také trestalo v Římě a ten, kdo padělatele odhalil a udal, již nemusel platit žádné poplatky ani daně Jane Binghamová, Fiona Chandlerová, Jane Chisholmová, Gill Harvey, Lisa Milesová, Struan Reid, Sam Taplin, Encyklopedie starověkého světa. Perfekt cit. 364 s. ISBN INNES, Brian. Falza a padělky - Skutečné příběhy o největších světových podvodech. Praha: Nakladatelství Universum ISBN

27 Zato první bankovky se objevili v Číně již v 9. století za vlády císaře Hien Tsunga ( ). Vyvinuly se ze směnek, které představovaly potvrzení o uložení mincí. V Evropě první bankovky vydala Stockholmská banka až v roce 1661, poté se trend rozšířil do dalších zemí. V tomto století se také v Anglii vyvíjela výroba mincí, byla rychlejší a mince byly dokonalejší. Například po obvodu mincí se objevily vroubky, čímž se také ztížilo padělání. V 19. stol. vzniklo ve Francii mnoho menších bank a v té době se zvýšil výskyt padělaných bankovek. Až do 20 století byly bankovky měnitelné za drahé kovy Vývoj mincí a bankovek v českých zemích Za první mince na našem území byly považovány zlaté mince, které razili Keltové. Ti byli první, kteří také zde uměli vyrábět keramiku na hrnčířském kruhu. Nejznámější mince, které razili, byly duhovky. Název vznikl z německého slova Regenbogenschüsselchen, což znamená duhové mističky. Toto pojmenování souvisí s pověstí o zlatém pokladu, který praví, že zlaté mince můžeme najít tam, kde se duha dotýká země. Známé jsou také mince s nápisy - biateky. Keltové se při výrobě mincí poučili od Makedonců, kteří byli ovlivněny Řeky. První stříbrné mince - denáry se začaly razit za vlády Boleslava I, tzn. asi po roce 970. Za vlády tohoto panovníka došlo k rozmachu mincovnictví. Nejstarší české denáry obsahují opis BOLEZLAVS DUX, což znamená, že se jednalo o mince Boleslava. Motivy na mincích byly různé - jednoduchý kříž, chrám nebo ruka Kristova. Nejen Přemyslovci, ale také Slavíkovci razili své mince. Jejich sídlo a také místo pro výrobu svých denárů byl Malín a Libice. Za nedlouho jejich ražba mincí končí. Obrázek 24 duhovka 37 Obrázek 25 denár Boleslava I

28 Český stát prošel kolem roku 1000 krizí, který měl dopad i na denáry. Hospodářství bylo oslabeno a denáry byly používány jen jako domácí platidlo. Situace byla stále horší a tak za vlády Břetislava I. Asi kolem roku 1050 vznikla první česká mincovní reforma. Dosud denáry vážily více jak 1g a jejich průměr byl asi 20 mm. Reformou se změnila jak jejich hmotnost, tak i průměr a počet ražených kusů. Kvalita mincí začala klesat. Situace se stále horšila a ve 12. století požadovali obchodníci platbu pouze v ryzím kovu. Až měnová reforma krále Přemysla Otakara I. pomohla k nápravě. V roce 1210 se začaly razit tzv. brakteáty, které byly z tenkého stříbrného plechu. Brakteáty měly průměr 4 cm a zobrazovaly sedícího panovníka. Tyto mince razilo mnoho českých králů - Přemysl I., Václav I., Přemysl II. a Václav II. Po roce 1260 změnil Přemysl II. velikost mince na 3 cm, to byl brakteát střední a na 2 cm, to byl brakteát malý. Také se změnila hmotnost a nové motivy. Brakteáty neměli šanci konkurovat zahraničním mincím, proto v té době do Čech pronikají především rakouské a německé mince. Z tohoto důvodu vzniká za vlády Václava II.( ) roku 1300 nová mince - pražský groš ražený v Kutné Hoře. V průběhu 250 let ražby této těžké stříbrné mince se měnily její parametry, tj. její hmotnost a ryzost. Jeho kvalita se většinou horšila. První mince Václava II vážila okolo 3,6g, průměr mince byl 28mm, průměrná jakost 0,932 a obsah stříbra je 3,35g. Vzhled groše se příliš neměnil. Líc obsahuje královskou korunu a rubu je vyobrazen dvouocasý lev. Václav II. také nechal razit mince zvané parvi, které byly dokonalou miniaturou těchto grošů (1 groš = 12 parvů). V ražbě pražských grošů pokračoval Jan Lucemburský( ), Karel IV( ), Václav IV. ( ), Ladislav Pohrobek( ), Jiří z Poděbrad ( ), Vladislav II. Jagelonský ( ), Ludvík Jagelonský ( ) a jako poslední Ferdinand I. ( ). Ražba groše byla skončena roku Obrázek 26 pražský groš Václava II

29 Přehled dalších českých mincí: - Půlgroš - Nechal razit Jan Lucemburský, ale mince nedostály vysoké obliby. - Floren - Zlaté mince, které také byly raženy za vlády Jana Lucemburského. Ale jelikož žlutého kovu nebylo tolik, aby se vyrobilo dostatečné množství mincí, fungoval floren spíše jako mince reprezentační. Název floren je odvozen od města Florencie, v Čechách se mu také říkalo český zlatý. - Dutý haléř - Mince ražená v Kutné Hoře za vlády Karla IV. Starší haléře vyobrazovaly sv. Václava, mladší pak lva. - Flůtek - Mince ražené husity. - Říšský zlatý - Nová říšská měna, jejíž ražba začala roku 1561 za vlády Ferdinanda I. Je to větší stříbrná mince, jejíž nominální hodnota je 60 krejcarů. Obrázek 27 Říšský zlatý Ferdinanda I., 1564, mincovna Jáchymov 41 - Bílý groš - Po roce 1573 za vlády Maxmiliana II. Habsburského ( ) se v Čechách začaly opět razit groše a tolary, které se nazývaly bílý groš. Líc této mince obsahuje lva, jméno panovníka a titul a na rubu je vyobrazen znak Habsburků a letopočet. Obrázek 28 Bílý groš, 1580, mincovna Jáchymov 42 - Malý groš - Tato mince byla ražena od roku 1577 za vlády Rudolfa II. Habsburského ( ). Byla to mince doplňující, jejíž hodnota byla půl groše bílého. Mince byly platné ještě za Rudolfa II. ( ) a Matyáše V. (

30 1619). Na líci malých grošů je český lev s královskou korunou na hlavě a opis v latině sestavených z panovníkova jména a jeho titulů. Na rubu je ve většině případů nápis ve čtyřech řádcích, a to korunované písmeno R nebo M a vyjádření hodnoty v češtině v několika variantách. Maley Gross, Malei Gross a ve spodním řádku je uveden letopočet Bílý peníz - Česká drobná mince, která se razila od roku 1483 až do roku V těchto letech vládl Vladislav II., Ludvík Jagellonský a poté Ferdinand I. Sedm bílých peněz se rovnalo jednomu groši. Mince byly většinou jednostranné, tzn. jedna strana zůstala hladká. Byl na nich vyobrazený lev, letopočet, jméno panovníka, korunované W. nebo jen koruna. - Černý peníz - Také nazývaný jako malý peníz nebo haléř. Razil se od roku 1482 až do vlády Friedricha Falckého ( ). Čtrnáct těchto mincí se rovnalo jednomu groši nebo dvě mince jednomu bílému penízu. Ražba navazovala na haléře, které se vyráběly za vlády Václava IV. a byly jimi nahrazeny parvi. Tyto mince byly opět jednostranné a bylo na nich vyražené začáteční písmeno jména panovníka. - Dukáty - Také nazývaný český zlatý, který platil zároveň s groši a jehož ražba začala v roce 1325 za vlády Jana Lucemburského jako již zmíněný floren, poté za vlády Karla IV. jako český dukát. První české zlaté se razily na počest svatého Václava. Zlato, které bylo na mince použito, se těžilo v Roudném na Podblanicku a v Kremnické mincovně. Obrázek 29 Dukát Karla IV., mincovna Praha 44 - Tolary - Ražba této velké stříbrné mince byla zahájena v roce 1519 v soukromé mincovně v Jáchymově na podnět rodu Šliků. Oficiální ražbu jim povolil český zemský sněm. V té době vládl král Ludvík Jagellonský. Zprvu se název tolar

31 používal pouze pro mince, které byly vyráběny v Jáchymově, v průběhu 20.let 16 století se název začal používat jako pojmenování pro všechny velké stříbrné mince. Na příkaz císaře Ferdinanda I. byla ražba tolarů zastavena v roce Obrázek 30 Tolar - Štěpán Šlik a bratři, mincovna Jáchymov 45 - Rýnské a míšeňské groše - V roce 1547 zavedl Ferdinand I. tyto zlaté mince, které vytlačily české groše. Jeden groš se rovnal dvěma míšeňským grošům. Konec samostatné české měny nastal po bitvě na Bílé hoře roku Toho roku se k vládě dostal císař Ferdinand II. Habsburský ( ). Mince, které se razily v českých mincovnách nebyly samostatnou měnou, ale byly součástí celé habsburské monarchie. - Krejcary - Ražba této drobné mince byla zahájena roku 1561 za vlády Ferdinanda I. v Praze, Kutné Hoře, Jáchymově a Vratislavi. Rovněž se razily násobky této mince. 120 krejcarů mělo hodnotu jednoho tolaru. Nejdříve byly raženy ze stříbra, poté jen z mědi. Poslední krejcarovou mincí byly v Praze roku 1856 raženy 20- krejcary. - Grešle - Stříbrná mince, která byla původně ražena již od roku 1559 jako mince německá. U nás byla ražba zahájena v roce 1624 za vlády císaře Ferdinanda II. Habsburského. Mince vyobrazovaly říšské jablko. Jedna grešle měla hodnotu ¾ krejcaru. Byla také zavedena měděná grešle a to za vlády Marie Terezie. Velikost mince byla 17,5 mm, což bylo velice nepraktické. Proto byla později zvětšena na 23,2 mm. V roce 1768 byla ražba ukončena. Hodnotu mince vystihuje rčení nestojí ani za zlámanou grešli

32 Obrázek 31 Grešle Leopolda I., 1703, mincovna Vratislav 47 Padělatelé nezapomněli ani na české mince. Zejména ve 14. století se padělaly groše. Padělání drobných mincí s jednoduchými obrazy bylo velmi rozšířené. Obrazy se razily na měděné kotoučky, které se poté postříbřily směsí stříbra a rtuti. V módě bylo také ořezávání a opilování mincí. Pro úplnost si ukážeme mince, které používáme dnes a jejichž soustava je 1 Kč, 2 Kč, 5 Kč, 10 Kč, 20 Kč a 50 Kč. Tyto mince se objevily v roce 1993 a toho roku soustavu mincí doplňovaly desetihaléře, dvacetihaléře a padesátihaléře, ty byly později staženy z oběhu. Zajímavé je, že mince obsahující číslo 2 jsou hranaté. 1 koruna - vzor 1993 Materiál: ocel galvanicky pokovená niklem Parametry: magnetická, kulatá Hmotnost: 3,6g Průměr: 20 mm Síla: 1,85 mm Hrana: vroubkovaná, 80 vroubků Návrh: akademická sochařka Jarmila Truhlíková - Spěváková Líc: český lev Rub: velké hodnotové číslo, svatováclavská koruna Mincovna: Royal Canadian Mint Winnipeg a Bižuterie Česká mincovna, a.s

33 Obrázek 32 1 koruna vzor koruny - vzor 1993 Materiál: ocel galvanicky pokovená niklem Parametry: magnetická, jedenáctihran Hmotnost: 3,7g Průměr: Síla: Hrana: Návrh: Líc: Rub: 21,5 mm 1,85 mm hladká akademická sochařka Jarmila Truhlíková - Spěváková český lev velké hodnotové číslo, velkomoravský šperk (gombík) Mincovna: Royal Canadian Mint Winnipeg a Bižuterie Česká mincovna, a.s. 50 Obrázek 33 2 koruny vzor korun Materiál: ocel galvanicky pokovená niklem Parametry: magnetická, kulatá Hmotnost: 4,8g Průměr: 23 mm Síla: 1,85 mm Hrana: hladká Návrh: akademická sochař Jiří Harcuba Líc: český lev

34 Rub: velké hodnotové číslo, v pozadí Karlův most s hladinou Vltavy, lipový lístek na mostě symbolizující jednu z mostních věží Mincovna: Royal Canadian Mint Winnipeg a Bižuterie Česká mincovna, a.s. 52 Obrázek 34 5 korun vzor korun - vzor 1993, vzor 2000 Materiál: ocel plátovaná a galvanicky pokovená mědí Parametry: magnetická, kulatá Hmotnost: 7,62 g Průměr: 24,5 mm Síla: 2,55 mm Hrana: vroubkovaná, 144 vroubků Návrh: akademická sochař Ladislav Kozák Líc: český lev Rub: vzor 1993: hodnotové číslo, v pozadí národní kulturní památky Petrov v Brně vzor 2000: hodnotové číslo, fragment kovového strojku, mezikruží obsahuje text ROK 2000 v češtině a latině a v Braillově slepeckém písmu, Mincovna: Hamburgische Münze Hamburg a Česká mincovna v Jablonci nad Nisou Obrázek korun vzor korun - vzor 1993, vzor 2000 Materiál: ocel plátovaná a galvanicky pokovená slitinou mědi a zinku Parametry: magnetická, třináctihran Hmotnost: 8,43 g

35 Průměr: 26 mm Síla: 2,55 mm Hrana: hladká Návrh: akademická sochař Vladimír Oppl Líc: český lev Rub: vzor 1993: hodnotové číslo, postava sv. Václava (podle pomníku na Václavském náměstí v Praze), v pozadí nápis z památníku vzor 2000: hodnotové číslo, fragment astrolábu, v mezikruží ROK 2000 Mincovna: Hamburgische Münze Hamburg a Česká mincovna v Jablonci nad Nisou 55 Obrázek korun vzor korun - vzor 1993 Materiál: ocel, ve středu plátovaná slitinou mědi a zinku, na mezikruží plátovaná a galvanicky pokovená mědí Parametry: bimetalická mince, magnetická, kulatá Hmotnost: 9,7 g Průměr: 27,5 mm, z toho střed 17 mm Síla: 2,55 mm Hrana: hladká Návrh: akademická sochař Vladimír Kozák Líc: český lev na středu, na mezikruží hodnotové číslo Rub: na středu seskupení budov, které charakterizují Prahu (Karlův most, Hradčany, Chrám sv. Mikuláše, Katedrála sv. Víta, Národní divadlo), na mezikruží latinský nápis Mincovna: Hamburgische Münze Hamburg a Česká mincovna v Jablonci nad Nisou

36 Obrázek korun vzor V roce 1762 se začaly vydávat první papírové peníze, které se nazývaly bankocetle. Tisk prvních papírových peněz byl pouze jednostranný a většinou jednobarevný. Bankocetle obsahovaly suché pečetě a podpisy, ty byly zprvu ručně psané, později tištěné strojově. Bankovkami se Marie Terezie snažila zmenšit státní dluh. Za padělání byl udělován trest smrti. Další vydávané bankovky byly šajny, které se tiskly po vyhlášení státního bankrotu v roce Tohoto roku přestaly bankocetle a měděné mince platit. Po otevření velkých zlatých dolů v USA zavedlo Rakousko Uhersko novou měnu, kterou byla koruna a haléř. Tato korunová měna přetrvávala v oběhu až do rozpadu Rakouska Uherska v roce Tento rok znamenal také vznik Československa. Okolkováním rakousko-uherských bankovek vznikla první československá měna, která byla od roku 1919 oficiálně nazývána jako Koruna československá. Tato měna platí prakticky dodnes, jen její podoba se mnohokrát pozměnila. První státovka byla vydána do oběhu 7. července 1919 a jednalo se o stokorunu. V roce 1926 zahájila svou činnost Národní banka Československa, která ještě v tomto roce začala vydávat novou sérii bankovek, kterou připravili přední výtvarníci jako Alfons Mucha (podílel se i na přípravě prvních bankovek) či Max Švabinský. 59 První novou bankovkou vydanou byla dvacetikoruna, kterou navrhl A. Medruňka. Na líci byl vyobrazený M.R.Štefánik a na rubu A. Rašín. Obrázek 38 Československá tisícikoruna /bank.asp?c=a081027_093344_bank_hru 36

37 V této době se začaly rozvíjet padělatelské dílny. Kvalita prvních bankovek nebyla příliš vysoká, což mělo za důsledek jejich téměř okamžité padělání. Padělaly se zejména stokoruny, pětisetkoruny a pětitisícovky. Falešné bankovky nevyráběli jen jednotlivci, kteří si chtěli vylepšit svou finanční situaci. Za vše mluví padělatelská akce Mézsáross. Případ Mézsáross, jak se nejslavnější akci té doby říká, měl totiž i své politické pozadí. Tehdy uzavřená trianonská smlouva, která byla součástí versaillského systému, se totiž mnohým nelíbila. Zejména ne maďarským reakcionářům, kteří se bouřili proti vymezení hranic samostatné Československé republiky. 61 Tito reakcionáři si k padělání vybrali české pětistovky. Později je i s 60 tisíci padělky zadržela rakouská policie, bohužel byla tato padělatelská parta bez trestu vydána do Maďarska. Po pěti letech o sobě dala opět znát. Začala vyrábět falešné tisícifrankovky. Měli dokonalý plán, který spočíval v uložení těchto padělků na depozitum, získání stvrzenek a poté nákup diamantů. Naneštěstí pro ně, se jeden z party pokusil bankovkou platit a to se jim stalo osudné. 62 Po rozpadu Československa v březnu 1939 byly bankovky nahrazeny. Na Slovensku je rychle nahradily slovenské koruny, v Čechách a na Moravě byly nahrazovány postupně, a to bankovkami Protektorátu Čechy a Moravy. Slovensko si během války udrželo podobu svých mincí a bankovek, zato protektorátní peníze byly odrazem tvrdé okupace. V roce 1945 nastal v republice chaos měn. V oběhu byly protektorátní koruny a německé marky, na Slovensku slovenské koruny a maďarská peng, vojáci platili poukázkami a také byla obnovena platnost mince a bankovky první republiky. Tuto situaci měla vyřešit měnová reforma 1.listopadu Peníze byly vyměňovány, v oběhu ještě nějaký čas zůstaly slovenské mince, mince Protektorátu a první republiky. V roce 1972 se objevuje mosazný dvacetihaléř a mědiniklová dvoukoruna. Také roku 1978 byla zahájena ražba nového mědinikového padesátihaléře. Tisícikoruna z roku 1985 je poslední emisí pestrobarevných bankovek. Bankovky mají poprvé jednotnou-dolarovou šířku, slepecké značky, ale chybějí ji moderní ochranné prvky. 100 Kčs 1989 s K. Gottwaldem byla pro odpor veřejnosti stahována již po třech měsících. Rok 1989 přináší politickou změnu a rok 1990 vznik České a Slovenské federativní republiky. Na líci mincí se objevuje označení ČSFR a čtyřdílný znak. Novinkou byly desetikoruny s portréty Masaryka, Štefánika a 61 /ekonomika.aspx?c=a020125_221045_ekonomika_pol 62 /ekonomika.aspx?c=a020125_221045_ekonomika_pol 37

38 Rašína.1.ledna 1993 vznikla Česká republika. K 2.únoru došlo k oddělení české a slovenské měny. Peníze byly měněny v poměru 1: Padělatelské dílny v Čechách Nejvýznamnější padělatelskou dílnou na našem území byla dílna v jeskyních na Zlatém Koni u Koněprus. Tato padělatelská dílna pochází z 15. století za doby Jiřího z Poděbrad. Byla objevena v roce 1950 při odstřelu ve vedlejším lomu. Našlo se zde mnoho předmětů, které dokazovaly padělání husitských haléřů, příklad mincířský štok, měděné plíšky a dokonce i samotné falešné mince. Paradoxem také určitě je, že padělatel vyráběl mince dokonalejším způsobem, jak mincovna. Peníze totiž přímo razil a nevystřihoval je, pravda ale je, že padělky nebyly moc kvalitní a autora pravděpodobně výrazně neobohatily. 64 Autor padělků je neznámý, nikdy nebyl odhalen. Pro numismatiky je objev této dílny velice důležitý a výjimečný. Padělatel zde ponechal stopy přesného postupu výroby mincí. 65 Padělatelská dílna v jeskyni Babí Pec na Kozákově byla objevena v roce Zde se také našly měděné odpady, dále také postříbřené střížky, zbytky ohnišť, keramické střepy a mnoho dalšího. I v této dílně se padělaly mince z doby Jiřího z Poděbrad a opět je padělatel neznámý. Nedokončené padělky opět z 15. století byly nalezeny na začátku 20. století v Praze. Když se budovalo nové nábřeží u Žofína, byly nalezeny měděné střížky, ze kterých se měly vyrábět peníze a groše. Netradiční padělatelskou dílnou byla mincovna v Opavě. Za doby dánské okupace v roce 1627, kdy Dánové potřebovali peníze a ty získané z daní jim nestačili, začali nelegálně razit vlastní. Toho se ujal bývalý mincmistr Baltazar Zwirner. Na výrobu použili staré mince a kradené měděné pivovarské pánve. Byly to napodobeniny císařských mincí. Obyvatelé byli nuceni tyto mince přijímat. Pokud neuposlechli byli tělesně trestáni nebo odsouzeni k smrti. Po dobytí Opavy Zwirner uprchl

39 4.3. Stupně padělků V posledních letech vzrostla kvalita padělaných peněz díky vysoké kvalitě počítačové techniky a jejich dobré dostupnosti. ČNB musí sledovat výskyt padělků a dělí je do pěti skupin podle jejich nebezpečnosti. Podle stupňů padělků posuzují banky odpovědnost pracovníků, kteří přijali padělek. Banka poté rozhodne způsob vypořádání. V příloze č.2 si poté na dolarových bankovkách ukážeme rozdíl mezi jednotlivými stupni padělků Skupina 1. - velmi nebezpečný falzifikát Na výrobu falešných bankovek, které patří do této skupiny velmi nebezpečných falzifikátů, se používají stejné nebo jen těžko odlišné techniky tisku jako při výrobě pravých bankovek. Padělatelé velice kvalitně napodobují materiál i ochranné prvky. Pokud nejsme odborníky, nemáme téměř žádnou šanci tento padělek odhalit. Velmi nebezpečný padělek rozpozná jen expert, ani pokladník v bance by tento padělek s největší pravděpodobností neodhalil. Pouze pomocí odborné a podrobné studie můžeme zjisti zda se jedná o pravou bankovku nebo o padělek. Je nutné podotknout, že tyto velmi nebezpečné falzifikáty se v České republice ještě neobjevili. Takto kvalitní padělek se objevil v 80.letech v podobě stodolarových bankovek, kterým se říkalo superdolary. Díky těmto padělkům museli Američané v roce 1996 vydat do oběhu novou a lépe chráněnou bankovku. Bohužel ani to nezabránilo další výrobě superdolarů. Kde se tyto padělky berou nikdo neví. Říká se, že jsou lepší než originální bankovky. Je také pravda, že dolary patří k nejjednodušeji padělanými penězi Skupina 2. - nebezpečný falzifikát Stejné tiskové techniky jako při výrobě pravých peněz se používají jen částečně. Napodobované ochranné prvky mají velice dobrou kvalitu. Tyto padělky neodborník také s největší pravděpodobností nepoznal, ale pokladník peněžního ústavu s patřičnými zkušenostmi ano. Musí však mít dostatek času a technické vybavení Skupina 3. - zdařilý falzifikát Na těchto falzifikátech jsou aplikované jiné techniky tisku než se používají při výrobě pravých bankovek. Jsou výrazně odlišné. Tyto padělky se velice snadno odhalují, většinou neobsahují všechny ochranné prvky a nebo jsou velice nekvalitní. Mohou to být 39

40 padělky vyrobeny na inkoustových nebo laserových tiskárnách. Tyto falzifikáty by měl odhalit i laik, který zná používané ochranné prvky bankovek Skupina 4. méně zdařilý falzifikát Stejně jako u 3. skupiny se při výrobě též aplikují jiné tiskové techniky než u pravých bankovek a ve většině případů padělání je použita jen jedna technika tisku. Padělatelé nenapodobují ochranné prvky. Také méně zdařilý padělek za přijatelných podmínek pozná i laik. Do této skupiny např. patří dobarvované černobílé padělky Skupina 5. neumělý falzifikát Tyto padělky jsou velice nezdařilé. Použité reprodukční techniky jsou velice nekvalitní. Padělatel nenapodobuje ochranné prvky a barvy kopie jsou také odlišné. Nejen odborník, ale i laik na první pohled pozná, že se jedná o padělek. Je to například jednostranná kopie vyrobená na černobílé tiskárně Statistiky V této tabulce si můžeme porovnat výskyt padělků v jednotlivých letech v České republice. Jak si můžete všimnout v tabulce v roce 2003 byl výskyt padělků, pokud nepočítáme pozměněné a napodobené peníze, nejvyšší za posledních 10 let. Nejvíce používaná bankovka je tisícikoruna, proto je také nejvíce padělanou bankovkou. Hned za ní se drží pětisetkoruna. Rok Tabulka 1 - Statistika výskytu padělků v letech na území ČR Bankovky CZK EUR ostatní Padělané a pozměněné peníze Mince Celkem Pozměněné peníze Napodobeni ny Zdroj: Česká národní banka 40

41 4.5. Techniky padělání bankovek Elektrografie černobílé kopírky začala poprvé v Evropě vyrábět firma Rank Xerox. Název této firmy se stal souhrnným názvem pro všechny elektrografické kopírky, kterým se říká Xerox. Později zde byla možnost vyměnit černý prášek za zelený, modrý nebo červený. Obsluha této kopírky byla velice jednoduchá. Obrázek je rychle vytištěný. To byla příležitost pro slabé charaktery některých lidí, proto se začaly hromadit černobílé xeroxové padělky bankovek, které byly ručně dobarvované. Padělatelé byli kupodivu často úspěšní, protože v té době, konkrétně v šedesátých letech, nebyla veřejnost na tyto kopie připravená. Samozřejmě si padělatelé nenechali ujít možnost výměny černobílého toneru, pomocí zeleného se snažili se imitovat tehdejší zelené stokoruny. Nebo pomocí červeného toneru napodobovali červené padesátikoruny vzoru Tyto jednobarevné dobarvované padělky nevzbuzují nijak výrazné znepokojení, nepředstavují vážnější nebezpečí. Laserové kopírky export těchto barevných laserových kopírek byl do konce roku 1989 omezen, kvůli obavám z rostoucího počtu padělaných peněz. Toto omezení bylo v 90. letech zrušeno a kopírky se začaly dovážet. Samozřejmě začaly kopie bankovek narůstat. Kopie z laserových kopírek jsou velmi podobné originálu, ovšem i při barevné přesnosti se kopie od pravé bankovky liší. Na padělku nenajdeme některé ochranné prvky, např. hlubotisk, také přechod barev bude tvrdší než na originální bankovce a papír bude na dotek jiný. 66 Obrázek 39 Kopie z laserové tiskárny 67 Inkoustové tiskárny Tiskárny jsou dnes běžnou součástí většiny domácností. Inkoustová tiskárna je mnohem levnější než laserová kopírka. Zde nejsou práškové tonery ale speciální inkousty. Na méně dražších inkoustových tiskárnách je nutné si obrázek nejprve sejmout skenerem, naopak laserová kopírka si obraz sama rozloží a digitalizuje. 66 Pekárek, Jiří. Poznáte padělek bankovky? Praha, Pragoeduca cit 35,36 s ISBN Pekárek, Jiří. Poznáte padělek bankovky? Praha, Pragoeduca cit. 72 s. ISBN

42 Kvalita kopií na těchto tiskárnách je o něco horší. Pomocí lupy bychom viděli rozpité mikropísmo nebo náhodně rozptýlené kapičky barev i na místech, kde by měl být papír zcela čistý. Je zajímavé, že i přes špatnou tiskovou kvalitu, je právě 95% zadržených padělků v České republice vyrobeno na inkoustových tiskárnách. Obrázek 40 Kopie z inkoustové tiskárny68 Pro porovnání si ukážeme originální obrázek. Obrázek 41 Originál skryté iniciály v reprezentačním tisku G a D Pomůcky při odhalování padělků Dnešní bankovky jsou vyrobené tak, abychom si mohli zkontrolovat pravost bankovky pouze pomocí hmatem a zrakem. Samozřejmě, že profesionální pokladník či pracovník v bance musí mít jistotu, že pracuje s pravými bankovkami. Měl by umět případný padělek nejen odhalit, ale také podat důkazy. Ke zdůvodnění, že se jedná o padělek je potřeba různých pomůcek Pekárek, Jiří. Poznáte padělek bankovky? Praha, Pragoeduca cit. 72 s. ISBN Pekárek, Jiří. Poznáte padělek bankovky? Praha, Pragoeduca cit. 72 s. ISBN