MONITORING ŘÁDU LEPIDOPTERA V NÁRODNÍM PARKU VELKÁ FATRA Jaroslav Němý

Transkript

1 MONITORING ŘÁDU LEPIDOPTERA V NÁRODNÍM PARKU VELKÁ FATRA Jaroslav Němý Kamínky 7, Brno, Czech Republic [j.nemy@seznam.cz] Abstract: Monitoring of the Lepidoptera order in the territory of the Veľká Fatra National Park was carried out in selected localities of altitudes ranging from 500 to 1350 meters above sea level. The research was focused on the mountainous unforested areas adjoining the upper forest boundary, spruce growths, beech growths, mountain valleys, sun-heated rocks, shady rocks in the forested complex and rocky slopes covered with rich meadow growth. During the period from 2009 to 2013 there were 890 species of butterflies registered in the area. Key words: Monitoring, Lepidoptera, National Park, Veľká Fatra. ÚVOD Pohoří Velká Fatra se nachází ve středním Slovensku. Se sousedním pohořím Nízké Tatry na východě a Malou Fatrou na severozápadě tvoří střed seskupení Západních Karpat. Celková rozloha Velké Fatry je 784 km 2, samotný NP představuje rozlohu 404 km 2. Jádrem hor je travnatý, bezlesý hřeben s nadmořskou výškou nad metrů, táhnoucí se z jihu na sever (obr. 1). Přibližně od hory Krížná (1574,3 m n. m.) k oblasti kóty Ploská (1532,1 m n. m.). Zde se hřeben štěpí k severozápadu na horu Borišov (1509,5 m n. m.) a k severovýchodu k hoře Rakytov (1567 m n. m.). Nejvyšším vrcholem je Ostredok (1592 m n. m.). Hřeben je s vrcholy oblých tvarů. Na jeho východních a západních bocích jsou vrcholy poznamenány erozí s obnaženým skalním vápencovým profilem (obr. 2). Například Kráľova skala (1377,2 m n. m.), Majerova skala (1283,2 m n. m.). V těchto polohách je pohoří často značně příkré a jsou zde modelovány počátky místních dolin. Nejdelší dolinou je Ľubochnianská dolina. Oblast s největší erozí a dolinami kaňonového charakteru se nachází v jihozápadní části Velké Fatry. Jedná se o povodí Teplice, Gaderského a Blatnického potoka s hlavními dolinami Dedošová, Gaderská, Blatnická a Žarnovická. Lze zde nalézt velmi mnoho skalních stěn, věží a jiných zajímavých skalních útvarů. V krajině, ať podléhá lidské ochraně či nikoliv, dochází k neustálým změnám. Změny to mohou být zcela přirozené, nejčastěji však pochází z vlivu lidské činnosti. Jedná se především o změny vyvolané požáry, záplavami, sesuvy hornin, kalamitou kůrovce a jiné. Tyto změny mají většinou dopad na složení biocenóz. U hmyzu se tyto změny projevují nejčastěji, nejdříve a v největším rozsahu. Pro správné vyhodnocení momentálního stavu v oblasti a zvolení případného správného opatření je důležité výskyt hmyzu monitorovat. Není v silách jednoho entomologa provést důkladný monitoring řádu Lepidoptera na tak rozsáhlém území, jakým je NP Velká Fatra. Cílem zde je předložit přehled o výskytu motýlů na vybraných lokalitách NP Velká Fatra v letech 2009 až Snahou bylo zaregistrovat maximum druhů vyskytujících se v oblasti a práci vykonat co nejcitlivěji vzhledem ke sledovanému území a jeho ochraně. Pro značnou hmotnost a objem pomůcek potřebných k monitoringu, tyto bylo nutné přepravovat. Monitorovací oblasti byly tedy voleny v dosahu veřejných komunikací tak, aby byla maximálně podchycena biodiverzita sledovaného území. Němý J, 2014: Monitoring of the order Lepidoptera in the Velká Fatra National Park. Folia faunistica Slovaca, 19 (2): [in Czech, with English abstract] Received 2 October 2014 ~ Accepted 3 November 2014 ~ Published 19 December 2014 Faunima, Bratislava, 2014 e ISSN ISSN

2 178 Němý J: Monitoring of the order Lepidoptera in the Velká Fatra MATERIÁL A METODY Monitorované lokality Zde jsou uvedeny všechny zkoumané lokality a jejich krátká charakteristika. Oblasti rozhraní vrcholového bezlesí s horní hranicí lesa Skalná Alpa číslo mapovacího čtverce (dále jen MČ) 7080 Půdorysně velmi členitá hora s nejvyšším bodem 1468 m n. m. Oblast rozhraní horského bezlesí, horských smrčin a v malé míře i bučiny. Bezlesí zde tvoří mezofilní i sušší louky s vápencovým podkladem. Monitoring probíhal ve východní části ve výšce 1300 až 1350 m n. m. Oblast je částečně přepásána ovcemi (obr. 3). V době monitoringu byly blízké oblasti smrčin zasaženy kůrovcem a postupně těženy. Výzkum byl vykonáván v dnech 22. a , , , , , , , a Kráľova studňa MČ 7180 Monitorovanou oblastí bylo okolí příjezdové cesty ke stejnojmennému horskému hotelu. Oblíbená rekreační oblast. Oblast rozhraní horského bezlesí, horských bučin a smrčin. Protéká zde prameniště Kráľova studňa. Stejně jako v oblasti Skalná Alpa i zde mezofilní louky z oblasti prameniště jsou střídány suššími kamenitými stráněmi s vápencovým Obrázek 3. Pohled na horu Skalná Alpa (1468 m n. m.). Obrázek 1. Jádrem hor je travnatý, bezlesý hřeben oblých tvarů. Obrázek 4. Pohled na prameniště Kráľova studňa. Obrázek 2. Vrcholy po bocích hřebene jsou poznamenány erozí. Obrázek 5. Pohled do míst monitoringu v oblasti Kráľova studňa.

3 179 podkladem. Monitoring probíhal v cca 1280 až 1340 m n. m. Přestože zde byl zjištěn obaleč modřínový Zeiraphera griseana (Hübner, 1799) i bekyně mniška Lymantria monacha (Linnaeus, 1758), výrazné škody na porostech zde zatím nejsou znát. Oblast je však nutné sledovat, neboť výskyt L. monacha zde měl gradující tendenci. Obr. 4 a 5. Výzkum byl vykonáván v dnech , , , , , , , a Skalní stráně Na území Velké Fatry se nachází velké množství sluncem prohřívaných skalních strání. Naprostá většina z nich je pro monitoring nedostupná, nachází se v nepřístupných partiích silně erodovaných vrcholů. Pro monitoring byly vybrány dvě snadno přístupné lokality: Belá Dulice MČ 7079 Na samém okraji obce Belá v ústí Belianské doliny (obr. 6). Cílovým biotopem zde bylo úpatí Babí hory, obnažený xerotermní masiv se skalní flórou. Diverzita oblasti je obohacena prolínáním ekotonu s biocenózou Belianského potoka a obce. Nejníže monitorovaná lokalita ve výšce 503 m n. m. Výsledky byly negativně ovlivněny nočním pouličním osvětlením zavedeným až k samotné lokalitě. Výzkum byl vykonáván v dnech , , , , a Liptovské Revúce MČ 7180 Rozlehlá obec cca 700 m n. m., zasazená v malebné krajině, obklopená loukami (obr. 7). Ve dne aktivní motýli byli monitorováni na loukách v okolí obce. Monitoring v noci aktivních motýlů byl prováděn za obcí v ústí Velké Turecké doliny u opuštěného kamenolomu vytvořeného v úpatí hory Magury. Biocenóza lučního společenstva kamenité stráně je zde doplněna biocenózou okolních pastvin a říčky Revúca s jejím přítokem vedeným Velkou Tureckou. Monitoring v noci aktivních motýlů byl započat až Obrázek 7. Malebná krajina v okolí obce Liptovské Revúce. Obrázek 8. Malebná krajina v okolí obce Liptovské Revúce. Obrázek 6. Úpatí Babí hory u obce Belá Dulice. Obrázek 9. Vrcholové partie v okolí Gaderského a Blatnického potoka. V popředí Ostrá (1247 m n. m.), v pozadí Tlstá (1373,3 m n. m.) a Ľubená (1413,8 m n. m.).

4 180 Němý J: Monitoring of the order Lepidoptera in the Velká Fatra na konci monitorovacího období v roce 2013, výsledky z této oblasti jsou tedy velmi neúplné. Výzkum byl vykonáván v dnech *, *, *, a (* sledovány pouze ve dne aktivní druhy bez nočního monitoringu). Horské doliny MČ 7079 a 7179 Bezprostředně na sebe navazující doliny tvořící v podstatě jeden kompaktní celek Blatnického potoka. Monitoring byl prováděn na dvou místech. Prvním je s místním označením U okna, cesta pod skalisky v Blatnické dolině s odhadnutou nadmořskou výškou 650 m n. m. Druhým je rozcestí Rakytovské doliny s dolinou Pražená a k Sedlu pod Drieňkom v nadmořské výšce 733 m n. m. Místa s převažující bučinou, někdy s kamennou sutí, případně kamennými suky. Vrcholové partie a skalní bradla s porosty smrku a bory. Výzkum byl vykonáván v dnech **, **, **, **, **, , , ; a (** monitoring v Rakytovské dolině, data bez označení ** jsou z Blatnické doliny). Dedošová dolina MČ 7180 Velmi chladná oblast Gaderského potoka, bohatá na skalní stěny, věže, bradla a skalní stráně v nepřístupných vrcholových partiích. Jako v Blatnické a Rakytovské dolině jsou zde bučiny střídány s oblastmi smrčin a borů. Náročné klimatické podmínky znemožňují dokonalé provedení monitorovacích prací. Ty byly prováděny ve třech monitorovacích bodech. Hlavní oblastí monitoringu zde bylo rozcestí Dedošové a Vrátne doliny v nadmořské výšce cca 780 m n. m. Po jednom monitorovacím dnu byl výzkum proveden u hájenky Drobkovo cca 820 m n. m. a na rozcestí Dedošová a Vlkanová dolina v nadmořské výšce 628 m n. m. Z výše uvedených lokalit byly veškeré výsledky monitoringu zaneseny do tabulky 1. Zde vypsané názvy lokalit se shodují s názvy v tabulce 1. Do tabulky byl dále zařazen sloupec s označením Ostatní. Jsou sem přiřazeny náhodné nálezy v ostatních místech oblasti NAPAVF, většinou provedené při přesunu z jedné lokality na druhou. Figuruje zde též jeden noční monitoring v záznamech označený Motyčky (MČ 7180). Lokalitou bylo ústí lesní cesty spojující obce Motyčky a Liptovské Revúce, jen nedaleko od hotelu Šturec. Nachází se zde bučina se skalními stěnami. Výzkum byl vykonáván v dnech 26. a , , , a Motyčky (v tabulce 1 zařazené do sloupce Ostatní ) Předmět monitoringu Faunistická studie byla zaměřena na řád Lepidoptera aktivní ve dne i v noci. Sepsané výsledky představují souhrn všech nálezů autora v letech 2009 až 2013, kdy jeho monitorovací činnost na území NA- PAVF probíhala. V období průzkumu zde bylo zjištěno 890 druhů, řazených do 47 čeledí. Všechny druhy určil autor. Většina odchycených druhů byla po jejich určení vypuštěna na lokalitu. Těžce rozpoznatelné druhy vlivem svého opotřebení a vzorky druhově nesnadno rozlišitelných druhů byly z biotopu odebrány za účelem laboratorní determinace pomocí mikroskopu. Podmínky ovlivňující monitoring lokalit Oblast Velké Fatry se řadí mezi oblasti s chladným klimatem. Průměrná roční teplota dosahuje 4 C, na hřebenech pouze 2 C. V zimě se sněhová pokrývka drží 70 až 90 dní, na hřebenech více jak 100 dní. Úhrn vodních srážek se v závislosti na nadmořské výšce pohybuje od 760 mm do mm. Déšť a náhlé změny teplot měly na výsledky největší dopad. V roce 2009 byl monitoring započat na základě vystaveného povolení KÚŽP v Žilině, číslo 2009/ /Kr. Povolení bylo vystaveno za účelem pořádání Entomologických dnů SES při SAV, konaných ve dnech 24. až a mělo platnost do konce roku. U nového, hromadně vydaného povolení MŽP č. 8179/ /jam. s platností na léta 2010 až 2013 byla platnost pro mimořádnou událost již koncem července 2010 všem vlastníkům dočasně pozastavena. Monitoring mohl být naplno prováděn jen v letech 2011 až 2013 se souhlasem ŠOPSR a SNPVF č. NPVF/67/2011. Výsledky faunistické studie byly do jisté míry ovlivněny zamítavým postojem ze strany členů mysliveckých sdružení. Problémy v terénu vyvstaly vždy od počátku lovecké sezony na vysokou zvěř a pokračovaly v době jelení říje. Překážky tohoto charakteru by se daly definovat jako podivně nastavená pravidla a pravomoce v NP, spíše se však jednalo o mocenské a nekompromisní jednání jedinců zapojených v myslivosti. Metody sběru Většina u nás žijících motýlů je aktivních v noci, monitoring byl zaměřen převážně na tuto dobu. Na lokalitách bylo provedeno celkem 43 celonočních pozorování. Motýli s denní aktivitou byli sledováni 26 monitorovacích dnů. Pro noční monitoring byly použity světelné zářiče s odlišnou intenzitou a vlnovou délkou světla (ultrafialová světla 8, 15 a 125 W). Světloplaché druhy byly z počátku zjišťovány pomocí ovocných vnadidel, od této metody však bylo brzy upuštěno, hrozilo zde nebezpečí střetu s medvědy. Činnost ve dne byla založena na sledování pohybu v terénu při výšlapu trav a poklepu porostu.

5 181 VÝSLEDKY Výsledky byly zpracovány do tabulky. Zde jsou data sestavena chronologicky jakoby do jednoho roku. Tímto způsobem byl podchycen výskyt imág v průběhu sezóny, případně i jejich generací (u bivoltinních a polyvoltinních druhů). V některých případech lze vysledovat časový posun výskytu druhu podle nadmořské výšky. Je též snadné zjistit počet termínů, kdy byl druh registrován a z toho odvodit abundanci druhu. Chronologicky sepsané údaje jsou zapsány v tabulce 1. Taxonomické uspořádání je provedeno podle zažitého systému (Laštůvka 1998), který byl aktualizován a upraven. V záznamové tabulce lze nalézt znaky s následujícím významem: EL nález housenky. EP nález kukly. VAK nález opuštěné, specifické tělesné schránky jako důkaz výskytu (Psychidae). Vyhodnocení CHRÁNĚNÉ DRUHY S VÝSKYTEM NA SLEDOVA- NÝCH LOKALITÁCH Dle vyhlášky Ministerstva životného prostredia Slovenskej republiky č. 24/2003 Z. z., kterou se řídí zákon č. 543/2002 Z. z. o ochraně přírody a krajiny ve znění pozdějších předpisů. Parnassius apollo (Linnaeus, 1758) Druh evropského významu. Ve sledované oblasti byl zjištěn na samém okraji obce Belá. Refugiem motýla je kamenitá stráň Babí hory. Jeho výskyt je s uspokojivou abundancí. Při vhodném počasí ho lze zastihnout i mezi okrajovou zástavbou obce. Pro udržení životaschopných populací je do budoucna nutné nastavit správný management biotopu, tedy včas a průběžně odstraňovat náletové dřeviny z kamenité stráně. Parnassius mnemosyne (Linnaeus, 1758) Druh evropského významu. Výskyt druhu byl zaznamenán v Suché dolině a také v Hornojelenské dolině u obce Horný Jelenec. Phengaris alcon (Denis et Schiffermüller, Druh národního významu. Hojný výskyt druhu byl zaznamenán v lučních oblastech Suché doliny. Euplagia quadripunctaria (Poda, 1761) Druh národního významu. Motýl s denní i noční aktivitou. Charakteristický element teplých oblastí Slovenska (louky, okraje lesů, lesostepi a světlinové lesy). Zařazení mezi chráněné druhy nemá opodstatnění. Výskyt ve sledované oblasti byl zaznamenán v Blatnické a Rakytovské dolině, dále pak nedaleko železniční zastávky Horný Harmanec. VÝZNAMNÉ DRUHY HORSKÝCH LUK Scythris fallacella (Schläger, 1847) imága lze zastihnout na květenstvích bylin. Bionomie probíhá na devaternících (Helianthemum sp.). Mompha conturbatella (Hübner, 1819) a M. lacteella (Stephens, 1834) vázané na prameniště a mokřiny. Calyciphora nephelodactyla (Eversmann, 1844) lokálně hojná pernaťuška (Pterophoridae) vyšších poloh. Catastia marginea (Denis et Schiffermüller, vzácný zavíječ (Pyralidae) s denní aktivitou. Catoptria pauperellus (Treitschke, 1832) vzácný travařík (Crambidae) aktivní ve dne i v noci. Argynnis niobe (Linnaeus, 1758) azonální druh, který však z mnoha oblastí svého rozšíření vymizel. Perleťovec (Nymphalidae) zasluhující pozornost. Erebia manto (Denis et Schiffermüller, a E. pronoe (Esper, 1780) populace horských okáčů (Nymphalidae) jsou ve Velké Fatře s kvalitní abundancí. Perizoma minorata (Treitschke, 1828) poměrně vzácně se vyskytující píďalička (Geometridae). Psodos quadrifaria (Sulzer, 1776) píďalka s denní aktivitou. Dasypolia templi (Thunberg, 1792) aktivní na podzim a po přezimování při velmi nízkých teplotách. Photedes captiuncula (Treistschke, 1825) malá a nenápadná můra (Noctuidae) též s denní aktivitou. Standfussiana lucernea (Linnaeus, 1758) a Euxoa recussa (Hübner, 1817) vzácné osenice (Noctuidae). Horské louky zaujímají ve Velké Fatře poměrně velkou rozlohu. V některých místech jsou využívány k organizované kočovné pastvě dobytka. V menším rozsahu a nízké koncentraci je toto zde spíše přínosem. Problémy mohou nastat v místech napáječek, kde hrozí eutrofizace půdy s následkem pronikání ruderální vegetace a ochuzení původní pestrosti bylinného patra. Z tohoto důvodu je důležité místa napáječek a letního ustájení každoročně měnit. Vysazování kosodřeviny na holinách by nemělo být prováděno a dotačně podporováno. VÝZNAMNÉ DRUHY ROZHRANÍ VRCHOLOVÉHO BEZLESÍ S HORNÍ HRANICÍ LESA Patří sem především: Incurvaria praelatella (Denis et Schiffermüller,, Elachista adscitella (Stainton, 1851), Epinotia nemorivaga (Tengström, 1848), Eudonia murana (Curtis, 1827), Eudonia sudetica (Zeller, 1839), Entephria cyanata (Hübner, 1809), Nebula nebulata (Treistschke, 1828), Perizoma obsoletata

6 182 Němý J: Monitoring of the order Lepidoptera in the Velká Fatra (Herrich-Schäffer, 1838), Mesotype verberata (Scopoli, 1763), Eupithecia silenata (Assmann, 1848), Hypena obesalis (Treistschke, 1829), Mniotype adusta (Esper, 1790) a Lasionycta proxima (Hübner, 1809). VÝZNAMNÉ DRUHY KAMENITÝCH VÝSLUNNÝCH STRÁNÍ Alucita desmodactyla (Zeller, 1847) bionomie probíhá na čistci (Stachys sp.). Fulvoclysia nerminae (Koçak, 1982) druh je ze Slovenska uváděn až v roce 2003 nálezem v Slovenském krasu (Richter et al. 2003). Vyskytuje se na horských loukách s porosty hlaváče (Scabiosa sp.). Lasiommata petropolitana (Fabricius, 1787) jen lokální a poměrně vzácný druh. Malacosoma castrense (Linnaeus, 1758) poslední dobou rychle mizející druh zasluhující pozornost. Charissa intermedia (Wehrli, 1917) lokálně ji lze zastihnout i v nižších polohách teplejších oblastí. Eupithecia gueneata (Millière, 1862) velmi vzácně se vyskytující píďalička (Geometridae) spíše teplejších oblastí s vápencovým podkladem. Epipsilia grisescens (Fabricius, 1794) ve Velké Fatře poměrně s početnou abundancí. Setina irrorella (Linnaeus, 1758) lokálně a vzácněji se vyskytující druh zasluhující pozornost. Kvalitní biotopy tohoto typu na Slovensku rychle mizí, jsou zde především zalesňovány. Dalším faktorem je rychlý samovolný postup sukcese. Bez údržby postupně zarostou stromy a keři, čímž značně utrpí diverzita biotopu. Na zkoumaných lokalitách v oblasti lomu u obce Liptovské Revúce a Belá Dulice bude plánovaná údržba nutností. VÝZNAMNÉ DRUHY SKALNÍCH SPOLEČENSTEV Ve Velké Fatře sem především patří: Evergestis sophialis (Fabricius, 1787), Colostygia aptata (Hübner, 1813), Colostygia aqueata (Hübner, 1813), Charissa glaucinaria (Hübner, 1799), Eupithecia dissertata (Püngeler, 1905), Eupithecia semigraphata (Bruand, 1851), Eupithecia impurata (Hübner, 1813), Polymixis xanthomista (Hübner, 1819) a Xestia ashwortii (Doubleday, 1855). Skalní útvary zastíněné lesním porostem i ty zcela nezastíněné v otevřené krajině jsou vyhledávaným útočištěm mnoha vzácných druhů. Dojde - li z jakéhokoliv důvodu k těžbě nerostu, vytěžená místa by neměla být rekultivována, měla by být ponechána samovolné sukcesi. VÝZNAMNÉ DRUHY HORSKÝCH SMRČIN Chionodes holosericella (Herrich-Schäffer, 1854) výskyt na Slovensku hlášen v roce 1999 (Tokár et al. 1999). Xanthorhoe incursata (Hübner, 1813), Chloroclysta miata (Linnaeus, 1758), Thera vetustata (Denis et Schiffermüller, a Perizoma affinitata (Stephens, 1831) píďalky (Geometridae) vyšších poloh. Xestia rhaetica (Staudinger, 1871) lokálně a vzácně se vyskytující ve vyšších polohách. Obrázek 10. Ukázka rozhraní vrcholového bezlesí s horní hranicí lesa. Foceno od Kráľové skaly. Pohled na horu Frčkov (1585 m n. m.). Obrázek 11. Kráľova skala (1377,2 m n. m.). Obrázek 12. Horská smrčina u Skalné Alpy..

7 183 Z hlediska zásahů lidské činnosti jsou horské smrčiny nejohroženějším biotopem. Vrcholové partie Velké Fatry jsou zasaženy exhalacemi z okolních průmyslových měst. Takto oslabené smrkové porosty jsou napadány dřevokazným hmyzem. Poškozené porosty jsou posléze celoplošně těženy. Na vytěžených plochách dochází k dočasným změnám klimatických poměrů, prostřednictvím nich pak ke změnám v biocenóze. V době monitoringu bylo takto nejvíce zasaženo okolí u pohoří Skalná Alpa. V Rakytovské, Blatnické a Dedošové dolině byl u indikačních druhů motýlů zaznamenán obrovský výskyt těžkých forem industriálních melanismů. V okolních vrcholových partiích zmiňovaných dolin začínalo docházet k přesychání nevysokých smrkových porostů. V oblasti Kráľova studňa byly zaznamenány gradující populace Lymantria monacha (Linnaeus, 1758) a výskyt Zeiraphera griseana (Hübner, 1799). V boji proti kůrovci byly na Slovensku donedávna používaný insekticidní prostředky s velkoplošným leteckým rozptylem. Je nutné upozornit, že z hlediska zoologa není nic natolik zničující jako takto provedené ošetření. Genofondový komplex ekologické vyváženosti prostředí a zachování druhové diverzity jednotlivých ekosystémů by měl být prioritou při jakékoliv lidské činnosti v krajině. VÝZNAMNÉ DRUHY BUČIN Pseudatemelia synchrozella (Jäckh, 1959) výskyt na Slovensku hlášen právě z oblasti Velké Fatry (Tokár et al. 2002). Dále pak: Epinotia nemorivaga (Tengström, 1848), Eupithecia immundata (Lienig et Zeller, 1846), Eupithecia actaeata (Walderdorff, 1869) a Phlogophora scita (Hübner, 1790). Obrázek 13. Biston betularia (Linnaeus 1758) z Velké Fatry. Obrázek 15. Calliteara pudibunda (Linnaeus 1758) z Velké Fatry. Obrázek 14. Biston betularia (Linnaeus 1758) z oblasti Bežnisko v Záhorské nížině. Obrázek 16. Calliteara pudibunda (Linnaeus 1758) z oblasti Bežnisko v Záhorské nížině. Poznámka k obrázkům 13 až 16: Industriální melanismus u motýlů není jev nijak neobvyklý. Projevuje se tmavší kresbou křídel. Vyskytuje se obvykle u motýlů z oblastí velkých měst nebo z oblastí často zasažených inverzním počasím. U motýlů z dolin Velké Fatry byly melanismem postiženy takřka celé populace indikačních druhů a intenzivněji než populace například z Bratislavy (okolí Slovnaftu) nebo Brna. Byly srovnatelné s jedinci odchycenými v Praze na Zlíchově, nebo z Prokopského a Dalejského údolí (centrum Prahy).

8 184 Němý J: Monitoring of the order Lepidoptera in the Velká Fatra VÝZNAMNÉ DRUHY HORSKÝCH DOLIN A POVODÍ POTOKŮ Dahlica lazuri (Clerck, 1759) od některých dalších druhů nesnadno rozpoznatelná. Výskyt na Slovensku hlášen docela nedávno (Němý 2012). Agonopterix angelicella (Hübner, 1813) z čeledi Depressariidae, Denisia stroemella (Fabricius, 1781) a Denisia simiella (Hübner, 1796) z čeledi Oecophoridae. Colostygia kollariaria (Herrich-Schäffer, 1848) vzácná horská píďalka (Geometridae) s výskytem ve vlhčích oblastech. Martania taeniata (Stephens, 1831) výskyt v členitém terénu, kde prohřáté plochy střídají stinná a chladná zákoutí. Clostera anachoreta (Denis et Schiffermüller, v současnosti již jen jednotlivě a velmi vzácně se vyskytující druh. Euchalcia variabilis (Piller, 1783), Polychrysia moneta (Fabricius, 1787), Lithophane consocia (Borkhausen, 1792), Apamea epomidion (Haworth, 1809), Hydraecia petasitis (Doubleday, 1847) a Xestia collina (Boisduval, 1840) z čeledi Noctuidae. NÁLEZY PRO ZDEJŠÍ OBLAST NETYPICKÉ Blastobasis glandulella (Riley, 1871) a Elegia similella (Zincken, 1818) Oba dva druhy jsou troficky vázané na duby (Quercus sp.). Zaregistrovaný výskyt může být vyvolaný vagilitou druhu. Druhy mohou pocházet z jiných oblastí. Je však zarážející, že oba dva druhy byly registrovány na téže lokalitě (Kráľova studňa ve výšce 1320 m n. m.), B. glandulella (Riley, 1871) dokonce opakovaně. Staurophora celsia (Linnaeus, 1758) Druh vyskytující se v panonské oblasti, především v Záhorské nížině a Dolnomoravském úvalu. Jeho výskyt u obce Belá Dulice potvrzuje pronikání teplomilných společenstev na území Velké Fatry. ZÁVĚR Předložený přehled druhů oblasti Velká Fatra rozhodně není konečný. Pro úplný seznam druhů by tak rozsáhlou oblast bylo zapotřebí sledovat delší čas, případně by do činnosti muselo být zapojeno více entomologů s vlastní specializací na vybrané čeledi a s použitím odlišných metod. Z hlediska klimatických podmínek a náročnosti terénu monitoring zde není jednoduchý, ale o to je zajímavější. V minulosti tuto oblast navštívilo mnoho entomologů a do budoucna tomu nebude jinak. Tato práce může posloužit jako základ k sestavení úplného přehledu druhů řádu Lepidoptera v oblasti Velká Fatra. LITERATURA Bělín V, 1999: Motýli České a Slovenské republiky aktivní ve dne. Nakladatelství Kabourek, Zlín, 95 pp. Bengtsson BÅ, 1997: Microlepidoptera of Europe, Volume 2, Scythrididae. In: Huemer P, Karsholt O & Lyneborg L (Eds); Apollo Books Stenstrup, 301 pp. Brandos O, 2007: Velká Fatra. Webové stránky magazínu Treking a Nakladatelství Sky s.r.o. Dostál J, 1989: Nová květena ČSSR 1,2. Academia Praha, 1548 pp. Elsner G, Huemer P & Tokár Z, 1999: Die Palpenmoten (Lepidoptera: Gelechiidae) Mitteleuropas. F. Slamka, Bratislava, 208 pp. Fajčík J, 1998: Motýle Strednej Európy, II zväzok, Noctuidae. Die Schmetterlinge Mitteleuropas, II. Band, Noctuidae. Polygrafia SAV Bratislava, 233 pp. Fajčík J, 2003: Motýle Strednej a Severnej Európy. Die Schmetterlinge Mittel und Nordeuropas. ER-PRINT, Bratislava, 271 pp. Gielis C, 1996: Microlepidoptera of Europe, Volume 1, Pterophoridae. In: Huemer P, Karsholt O & Lyneborg L (Eds), Apollo Books Stenstrup, 222 pp. Koster JC S & Sinev SY, 2003: Microlepidoptera of Europe, Volume 5, Momphidae, Batrachedridae, Stathmopodidae, Agonoxenidae, Cosmopterigidae, Chrysopeleiidae. In: Huemer P, Karsholt O & Lyneborg L (Eds), Apollo Books Stenstrup, 387 pp. Laštůvka Z (Ed.), 1998: Seznam motýlů České a Slovenské republiky. Checklist of Lepidoptera of the Czech and Slovak Republics (Insecta, Lepidoptera). Konvoj Verlag, Brno 115 pp. Lepiforum EV, 2014: Version 141, (Korrektur) von Jürgen Rodeland. Macek J, Dvořák J, Traxler L & Červenka V, 2007: Motýli a housenky střední Evropy. Noční motýli I. Academia Praha, 371 pp. Němý J, 2012: Dahlica lazuri a D. wockii nové druhy entomofauny v České republice a na Slovensku (Lepidoptera: Psychidae). Folia faunistica Slovaca, 17 (2): Pastorális G, Kalivoda H & Panigaj Ľ, 2013: Zoznam motýľov (Lepidoptera) zistených na Slovensku. Folia faunistica Slovaca, 18 (2): Razowski J, 2001: Die Tortriciden (Lepidoptera, Tortricidae) Mitteleuropas, Bestimmung Verbreitung Flugstandort Lebensweise der raupen. Edit. F. Slamka, Bratislava, 319 pp. Richter I [Ignác], Richter I [Ivan] & Tokár Z, 2003: Výsledky výskumu motýľov Slovenského krasu. Záverečná správa pre Správu CHKO Slovenský kras, 52 pp. Slamka F, 1995: Die Zünslerfalter (Pyraloidea) Mitteleuropas. TASR Bratislava, 112 pp. Tokár Z, Lvovsky A & Huemer P, 2005: Die Oecophoridae s. l. (Lepidoptera) Mitteleuropas, Bestimmung Verbreitung Habitat Bionomie. Edit. F. Slamka, Bratislava, 120 pp. Tokár Z, Richter I, Pastorális G & Slamka F, 2002: New and interesting records of Lepidoptera of Slovakia from the years Entomofauna carpathica, 14 (1): 1 11.

9 185 Tabulka 1. Monitoring řádu Lepidoptera v Národním parku Velká Fatra v letech 2009 až EL nález housenky; EP nález kukly; VAK nález opuštěné, specifické tělesné schránky jako důkaz výskytu (Psychidae). Hepialoidea Hepialidae Pharmacis fusconebulosus (De Geer, 1778) Motyčky Phymatopus hecta (Linnaeus, 1758) Hepialus humuli (Linnaeus, 1758) Incurvarioidea Adelidae Nemophora metallica (Poda, 1761) Cauchas fibulella (Denis et Schiffermüller, Nematopogon pilella (Denis et Schiffermüller, Nematopogon adansoniella (Villers, 1789) Nematopogon swammerdamella (Linnaeus, 1758) Nematopogon robertella (Clerck, 1759) , ; Incurvariidae Incurvaria praelatella (Denis et Schiffermüller, Tineoidea Tineidae Meessiinae Infurcitinea ignicomella (Heydenreich, 1851) Scardiinae Montescardia tessulatella (Lienig et Zeller, 1846) Morophaga choragella (Denis et Schiffermüller, Tineinae ; 18.6., EL ; Tinea semifulvella (Haworth, 1828)

10 186 Němý J: Monitoring of the order Lepidoptera in the Velká Fatra Niditinea fuscella (Linnaeus, 1758) Monopis laevigella (Denis et Schiffermüller, Psychidae Naryciinae Diplodoma laichartingella (Goeze, 1783) Dahlica triquetrella (Hübner, 1813) VAK Motyčky VAK Dahlica lazuri (Clerck, 1759) EL Taleporiinae Taleporia tubulosa (Retzius, 1783) VAK VAK Psychinae Psyche casta (Pallas, 1767) VAK VAK Epichnopteryginae Bijugis bombycella (Denis et Schiffermüller, Motyčky Gracillarioidea Gracillariidae Caloptilia rufipennella (Hübner, 1796) Caloptilia stigmatella (Fabricius, 1781) Parornix torquillella (Zeller, 1850) Yponomeutoidea Yponomeutidae Scythropiinae Scythropia crataegella (Linnaeus, 1767) Yponomeutinae Yponomeuta evonymella (Linnaeus, 1758) Yponomeuta malinellus (Zeller, 1838) Yponomeuta plumbella (Denis et Schiffermüller,

11 187 Swammerdamia pyrella (Villers, 1789) Swammerdamia compunctella (Herrich- Schäffer, 1855) Praydinae Prays fraxinella (Bjerkander, 1784) Argyresthiinae Argyresthia amiantella (Zeller, 1847) Argyresthia goedartella (Linnaeus, 1758) Argyresthia spinosella (Stainton, 1849) Argyresthia conjugella (Zeller, 1839) ; Argyresthia semitestacella (Curtis, 1833) Ypsolophidae Ypsolopha nemorella (Linnaeus, 1758) ; Ypsolopha parenthesella (Linnaeus, 1761) 28.7., ; Ypsolopha ustella (Clerck, 1759) Ypsolopha sequella (Clerck, 1759) ; Ypsolopha vittella (Linnaeus, 1758) 28.7., Plutellidae Plutella xylostella (Linnaeus, 1758) ; Plutella porrectella (Linnaeus, 1758) Eidophasia messingiella (Fischer von Röslerstamm, 1840) 22. a Acrolepiidae Digitivalva reticulella (Hübner, 1796) 22. a Glyphipterigidae Glyphipterix thrasonella (Scopoli, 1763)

12 188 Němý J: Monitoring of the order Lepidoptera in the Velká Fatra Gelechioidea Ethmiidae Ethmia dodecea (Haworth, 1828) Ethmia quadrillella (Goeze, 1783) ; Ethmia pusiella (Linnaeus, 1758) ; 27.7., ; Ethmia bipunctella (Fabricius, Depressariidae Semioscopis steinkellneriana (Denis et Schiffermüller, Luquetia lobella (Denis et Schiffermüller, Agonopterix ocellana (Fabricius, Agonopterix liturosa (Haworth, 1811) ; Agonopterix oinochroa (Turati, 1879) Agonopterix alstromeriana (Clerck, 1759) Agonopterix heracliana (Linnaeus, 1758) Agonopterix angelicella (Hübner, 1813) ; Agonopterix arenella (Denis et Schiffermüller, Agonopterix petasitis (Standfuss, 1851) ; Depressaria hofmanni (Stainton, 1861) ; Depressaria douglasella (Stainton, 1849) 27.7., Depressaria pimpinellae (Zeller, 1839) Depressaria chaerophylli (Zeller, 1839) Orophia ferrugella (Denis et Schiffermüller,

13 189 Oecophoridae Chimabachinae Diurnea fagella (Denis et Schiffermüller, Oecophorinae Bisigna procerella (Denis et Schiffermüller, Denisia stroemella (Fabricius, 1781) Denisia similella (Hübner, 1796) 22. a Denisia stipella (Linnaeus, 1758) Crassa tinctella (Hübner, 1796) ; Oecophora bractella (Linnaeus, 1758) 22. a ; Harpella forficella (Scopoli, 1763) ; Stathmopodinae Stathmopoda pedella (Linnaeus, 1761) Elachistidae Elachista albifrontella (Hübner, 1817) Elachista maculicerusella (Bruand, 1859) Elachista adscitella (Stainton, 1851) Scythrididae Scythris obscurella (Scopoli, 1763) ; 5.7., ; Scythris fallacella (Schläger, 1847) Coleophoridae Coleophora lixella (Zeller, 1849) ; Momphidae Mompha locupletella (Denis et Schiffermüller, Motyčky

14 190 Němý J: Monitoring of the order Lepidoptera in the Velká Fatra Mompha conturbatella (Hübner, 1819) 22. a Mompha lacteella (Stephens, 1834) Blastobasidae Blastobasis glandulella (Riley, 1871) 5.7., Hypatopa binotella (Thunberg, 1794) ; Autostichidae Oegoconia uralskella (Popescu-Gorj et Căpuşe, 1965) Amphisbatidae Pseudatemelia synchrozella (Jäckh, 1959) ; Hypercallia citrinalis (Scopoli, 1763) Anchinia daphnella (Denis et Schiffermüller, Gelechiidae ; ; Gelechiinae Metzneria lappella (Linnaeus, 1758) Eulamprotes unicolorella (Duponchel, 1843) Eulamprotes atrella (Denis et Schiffermüller, Bryotropha terrella (Denis et Schiffermüller, Exoteleia dodecella (Linnaeus, 1758) Teleiodes wagae (Nowicki, 1860) Teleiodes saltuum (Zeller, 1878) Neotelphusa sequax (Haworth, 1828) Carpatolechia alburnella (Zeller, 1839) Gelechia muscosella (Zeller, 1839) Mirificarma maculatella (Hübner, 1796)

15 191 Chionodes luctuella (Hübner, 1793) Chionodes holosericella (Herrich-Schäffer, 1854) Chionodes electella (Zeller, 1839) Chionodes fumatella (Douglas, 1850) Aroga velocella (Zeller, 1839) Scrobipalpa acuminatella (Sircom, 1850) Caryocolum cassella (Walker, 1864) 27.7., ; 28.7., Anacampsis blattariella (Hübner, 1796) Neofaculta infernella (Herrich-Schäffer, 1854) Dichomeridinae Dichomeris limosellus (Schläger, 1849) Helcystogramma rufescens (Haworth, 1828) ; Acompsia cinerella (Clerck, 1759) Acompsia tripunctella (Denis et Schiffermüller, Zygaenoidea ; Limacodidae Apoda limacodes (Hufnagel, 1766) Heterogenea asella (Denis et Schiffermüller, Zygaenidae ; Procridinae Adscita statices (Linnaeus, 1758) ; Zygaeninae Zygaena viciae (Denis et Schiffermüller, ; ;

16 192 Němý J: Monitoring of the order Lepidoptera in the Velká Fatra Zygaena angelicae (Ochsenheimer, 1808) Zygaena filipendulae (Linnaeus, 1758) ; Zygaena lonicerae (Scheven, 1777) Zygaena purpuralis (Brünnich, 1763) Sesioidea Sesiidae ; ; ; Pennisetia hylaeiformis (Laspeyres, 1801) Cossoidea Cossidae Zeuzerinae Zeuzera pyrina (Linnaeus, 1761) Cossinae Cossus cossus (Linnaeus, 1758) Tortricoidea Tortricidae Tortricinae Phalonidia gilvicomana (Zeller, 1847) Agapeta hamana (Linnaeus, 1758) Fulvoclysia nerminae (Koçak, 1982) Eupoecilia angustana (Hübner, 1799) ; ; 5.7., Aethes hartmanniana (Clerck, 1759) ; Aethes smeathmanniana (Fabricius, 1781) Aethes cnicana (Westwood, 1854) Aethes rubigana (Treitschke, 1830) ; Cochylidia rupicola (Curtis, 1834) Cochylis pallidana (Zeller, 1847) ; Aleimma loeflingiana (Linnaeus, 1758)

17 193 Acleris laterana (Fabricius, 1794) Acleris sparsana (Denis et Schiffermüller, Tortricodes alternella (Denis et Schiffermüller, Eana argentana (Clerck, 1759) ; Eana osseana (Scopoli, 1763) 22. a Eana canescana (Guenée, 1845) Eana penziana (Thunberg, 1791) ; ; ; 28.7., Eana incanana (Stephens, 1852) 27.7.; ; Cnephasia communana (Herrich-Schäffer, 1851) Cnephasia alticolana (Herrich-Schäffer, 1851) Cnephasia asseclana (Denis et Schiffermüller, Cnephasia oxyacanthana (Herrich-Schäffer, 1851) 22. a ; 22. a ; ; ; ; ; Eulia ministrana (Linnaeus, 1758) Pseudargyrotoza conwagana (Fabricius, Epagoge grotiana (Fabricius, 1781) Paramesia gnomana (Clerck, 1759) ; ; ; Capua vulgana (Frölich, 1828) Archips oporana (Linnaeus, 1758) Archips podana (Scopoli, 1763) 27.7., ; Archips crataegana (Hübner, 1799) Archips xylosteana (Linnaeus, 1758)

18 194 Němý J: Monitoring of the order Lepidoptera in the Velká Fatra Pandemis corylana (Fabricius, 1794) ; ; Pandemis cerasana (Hübner, 1786) ; Pandemis cinnamomeana (Treitschke, 1830) Motyčky Syndemis musculana (Hübner, 1799) ; ; EL Lozotaenia forsterana (Fabricius, 1781) Aphelia viburnana (Denis et Schiffermüller, Aphelia paleana (Hübner, 1793) EL Aphelia unitana (Hübner,1799) ; Dichelia histrionana (Frölich, 1828) 3.7., a 23.7.; Clepsis senecionana (Hübner, 1819) ; , ; Clepsis rurinana (Linnnaeus, 1758) ; Chlidanotinae Isotrias hybridana (Hübner, 1817) Motyčky Olethreutinae Endothenia quadrimaculana (Haworth, 1811) Eudemis profundana (Denis et Schiffermüller, Aterpia corticana (Denis et Schiffermüller, 22. a Apotomis semifasciana (Haworth, 1811) Apotomis infida (Heinrich, 1926) Apotomis turbidana (Hübner, 1825) ; Apotomis betuletana (Haworth, 1811) Apotomis capreana (Hübner, 1817) Apotomis sororculana (Zetterstedt, 1839) Hedya salicella (Linnaeus, 1758)

19 195 Hedya nubiferana (Haworth, 1811) Hedya pruniana (Hübner, 1799) Celypha lacunana (Denis et Schiffermüller, Celypha rivulana (Scopoli, 1763) Argyroploce externana (Evermann, 1844) Phiaris bipunctana (Fabricius, 1794) Piniphila bifasciana (Haworth, 1811) Pseudohermenias abietana (Fabricius, 1787) 22. a ; Lobesia reliquana (Hübner, 1825) Eriopsela quadrana (Hübner, 1813) Rhopobota stagnana (Denis et Schiffermüller, Spilonota ocellana (Denis et Schiffermüller, Spilonota laricana (Heinemann, 1863) Epinotia subocellana (Donovan, 1806) Epinotia nisella (Clerck, 1759) Epinotia tenerana (Denis et Schiffermüller, Epinotia nigricana (Herrich-Schäffer, 1851) ; Epinotia tedella (Clerck, 1759) ; Epinotia fraternana (Haworth, 1811) Epinotia nemorivaga (Tengström, 1848) 5.8., ; Zeiraphera ratzeburgiana (Saxesen, 1840) Zeiraphera griseana (Hübner, 1799) 22. a 23.7., ; ; ; Eucosma parvulana (Wilkinson, 1859) 22. a

20 196 Němý J: Monitoring of the order Lepidoptera in the Velká Fatra Eucosma balatonana (Osthelder, 1937) Eucosma cana (Haworth, 1811) Eucosma campoliliana (Denis et Schiffermüller, ; , ; 5.7., Gypsonoma dealbana (Frölich, 1828) ; Epiblema grandaevana (Lienig et Zeller, 1846) Epiblema turbidana (Treitschke, 1835) ; ; 26. a ; ; Epiblema foenella (Linnaeus, 1758) Epiblema sticticana (Fabricius, 1794) ; Epiblema hepaticana (Treitschke, 1835) ; ; ; Notocelia uddmanniana (Linnaeus, 1758) Notocelia roborana (Denis et Schiffermüller, Notocelia trimaculana (Haworth, 1811) Rhyacionia pinicolana (Doubleday, 1849) ; Rhyacionia pinivorana (Lienig et Zeller, 1846) Ancylis upupana (Treitschke, 1835) Ancylis badiana (Denis et Schiffermüller, Cydia splendana (Hübner, 1799) Cydia fagiglandana (Zeller, 1841) 22. a ; ; 28.7., Cydia microgrammana (Guenée, 1845) ; Grapholita tenebrosana (Duponchel, 1843) Grapholita lobarzewskii (Nowicki, 1860) Lathronympha strigana (Fabricius, 22. a ; Pammene aurita (Razowski, 1991)

21 197 Dichrorampha sedatana (Busck, 1906) Epermenioidea Epermeniidae Epermenia illigerella (Hübner, 1813) Alucitoidea Alucitidae Alucita grammodactyla Zeller, Alucita desmodactyla (Zeller, 1847) Pterophoroidea Pterophoridae Platyptilia nemoralis (Zeller, 1841) Platyptilia gonodactyla (Denis et Schiffermüller, Platyptilia calodactyla (Denis et Schiffermüller, 16.8., 22. a ; ; Gillmeria pallidactyla (Haworth, 1811) 22. a ; Amblyptilia punctidactyla (Haworth, 1811) Stenoptilia pterodactyla (Linnaeus, 1761) 22. a ; Oxyptilus parvidactyla (Haworth, 1811) ; Crombrugghia distans (Zeller, 1847) Pterophorus pentadactyla (Linnaeus, 1758) Merrifieldia leucodactyla (Denis et Schiffermüller, ; 5.7., Merrifieldia baliodactylus (Zeller, 1841) Hellinsia osteodactylus (Zeller, 1841) 22. a ; Hellinsia distinctus (Herrich-Schäffer, 1855) 22. a ; ; Hellinsia tephradactyla (Hübner, 1813) Adaina microdactyla (Hübner, 1813) Calyciphora nephelodactyla (Eversmann, 1844) 22. a ; ; 5.7.,

22 198 Němý J: Monitoring of the order Lepidoptera in the Velká Fatra Emmelina monodactyla (Linnaeus, 1758) Pyraloidea ; Pyralidae Galleriinae Aphomia sociella (Linnaeus, 1758) Motyčky Galleria mellonella (Linnaeus, 1758) Pyralinae Synaphe punctalis (Fabricius, Pyralis farinalis (Linnaeus, 1758) Endotricha flammealis (Denis et Schiffermüller, Phycitinae Trachonitis cristella (Denis et Schiffermüller, Elegia similella (Zincken, 1818) Matilella fusca (Haworth, 1811) ; Delplanqueia dilutella (Denis et Schiffermüller, Pempeliella ornatella (Denis et Schiffermüller, Catastia marginea (Denis et Schiffermüller, Dioryctria abietella (Denis et Schiffermüller, ; 22. a 23.7., ; ; ; Dioryctria simplicella (Heinemann, 1863) Dioryctria sylvestrella (Ratzeburg, 1840) Phycita roborella (Denis et Schiffermüller, Hypochalcia ahenella (Denis et Schiffermüller, 22. a ; Motyčky

23 199 Acrobasis tumidana (Denis et Schiffermüller, ; 28.7., Acrobasis marmorea (Haworth, 1811) Acrobasis advenella (Zincken, 1818) Episcythrastis tetricella (Denis et Schiffermüller, Myelois circumvoluta (Fourcroy, 1785) Assara terebrella (Zincken, 1818) 22. a 23.7., ; ; ; 30.6., ; ; Phycitodes binaevella (Hübner, 1813) Phycitodes albatella (Ragonot, 1887) Crambidae Scopariinae Scoparia subfusca (Haworth, 1811) Scoparia ambigualis (Treitschke, 1829) Scoparia ancipitella (La Harpe, 1855) Scoparia pyralella (Denis et Schiffermüller, Gesneria centuriella (Denis et Schiffermüller, Eudonia lacustrata (Panzer, 1804) 28.7., ; ; ; Eudonia murana (Curtis, 1827) ; Eudonia truncicolella (Stainton, 1849) 22. a Eudonia sudetica (Zeller, 1839) Crambinae ; Chrysoteuchia culmella (Linnaeus, 1758) 22. a Crambus pascuella (Linnaeus, 1758) Crambus ericella (Hübner, 1813) Crambus lathoniellus (Zincken, 1817) ; Motyčky

24 200 Němý J: Monitoring of the order Lepidoptera in the Velká Fatra Nekompletné dátumy, ktoré nie s p Liptovské Revúce p Dedošova dolina p Dedošová dolina p Liptovské Revúce p Skalná Alpa , p Belá - Dulice , Crambus perlella (Scopoli, 1763) Agriphila tristella (Denis et Schiffermüller, ; 28.7., Agriphila straminella (Denis et Schiffermüller, ; ; ; , ; Catoptria permutatellus (Herrich-Schäffer, 1848) Catoptria pauperellus (Treitschke, 1832) ; Catoptria mytilella (Hübner, 1805) Catoptria falsella (Denis et Schiffermüller, Catoptria petrificella (Hübner, 1796) 3.7., 22. a Pediasia luteella (Denis et Schiffermüller, Odontiinae Eurrhypis pollinalis (Denis et Schiffermüller, Evergestinae Evergestis sophialis (Fabricius, 1787) Evergestis forficalis (Linnaeus, 1758) 26. a Evergestis pallidata (Hufnagel, 1767) Pyraustinae Udea lutealis (Hübner, 1809) 28.7., Udea elutalis (Denis et Schiffermüller, ; ; Udea alpinalis (Denis et Schiffermüller, ; ; , , Udea nebulalis (Hübner, 1796) ; 26. a ; Udea decrepitalis (Herrich-Schäffer, 1848)

25 ú v zozname lokalít: Motyčky ; ; Udea olivalis (Denis et Schiffermüller, 22. a Loxostege sticticalis (Linnaeus, 1761) Pyrausta despicata (Scopoli, 1763) Pyrausta aurata (Scopoli, 1763) Pyrausta purpuralis (Linnaeus, 1758) Pyrausta nigrata (Scopoli, 1763) Ostrinia nubilalis (Hübner, 1796) ; ; 18.6., Anania crocealis (Hübner, 1796) 22. a Anania lancealis (Denis et Schiffermüller, ; 18.6., Anania terrealis (Treitschke, 1829) ; Anania verbascalis (Denis et Schiffermüller, Anania hortulata (Linnaeus, 1758) Paratalanta pandalis (Hübner, 1825) ; Pleuroptya ruralis (Scopoli, 1763) Diasemia reticularis (Linnaeus, 1761) Dolicharthria punctalis (Denis et Schiffermüller, Metasia ophialis (Treitschke, 1829) Lasiocampoidea Lasiocampidae Malacosoma neustria (Linnaeus, 1758) Malacosoma castrense (Linnaeus, 1758) Macrothylacia rubi (Linnaeus, 1758) a ; ; 18.6., ; ; , Dendrolimus pini (Linnaeus, 1758) Motyčky ; ; 28.6., ; ; , a ; ; Cosmotriche lobulina (Denis et Schiffermüller,

26 202 Němý J: Monitoring of the order Lepidoptera in the Velká Fatra Bombycoidea Saturniidae Aglia tau (Linnaeus, 1758) , Saturnia pavoniella (Scopoli, 1763) Sphingidae Sphinginae Agrius convolvuli (Linnaeus, 1758) Sphinx ligustri (Linnaeus, 1758) Sphinx pinastri (Linnaeus, 1758) Smerinthinae ; 22 a , ; ; ; ; ; ; 26. a ; Motyčky Mimas tiliae (Linnaeus, 1758) Smerinthus ocellata (Linnaeus, 1758) Laothoe populi (Linnaeus, 1758) Macroglossinae Macroglossum stellatarum (Linnaeus, 1758) Hyles gallii (Rottemburg, Deilephila elpenor (Linnaeus, 1758) ; ; Horný Harmanec Deilephila porcellus (Linnaeus, 1758) Motyčky Hesperioidea Hesperiidae Erynnis tages (Linnaeus, 1758) ; 14.6., ; ; ; Spialia sertorius (Hoffmannsegg, 1804) Pyrgus malvae (Linnaeus, 1758) Pyrgus serratulae (Rambur, 1839) ; Carterocephalus palaemon (Pallas, 1771) 14.6., ; Thymelicus sylvestris (Poda, 1761) ; ;

27 203 Thymelicus lineola (Ochsenheimer, 1808) Hesperia comma (Linnaeus, 1758) Ochlodes sylvanus (Esper, 1777) 14.6., Papilionoidea Papilionidae Parnassius apollo (Linnaeus, 1758) Parnassius mnemosyne (Linnaeus, 1758) Papilio machaon (Linnaeus, 1758) Horný Jelenec Pieridae Pieris brassicae (Linnaeus, 1758) Pieris rapae (Linnaeus, 1758) Pieris napi (Linnaeus, 1758) Pieris bryoniae (Hübner, 1806) 14.6., ; Horný Harmanec Horný Harmanec Anthocharis cardamines (Linnaeus, 1758) ; ; Colias hyale (Linnaeus, 1758) Colias erate (Esper, 1805) Gonepteryx rhamni (Linnaeus, 1758) Lycaenidae Horný Harmanec Horný Harmanec Riodininae Hamearis lucina (Linnaeus, 1758) Lycaeninae Lycaena virgaureae (Linnaeus, 1758) Lycaena hippothoe (Linnaeus, 1761) 5.7., Theclinae ; 14.6., Cupido minimus (Fuessly, ;