MONITORING CHŘÁSTALA POLNÍHO (CREX CREX) ZÁPADNÍ ČÁST ŠUMAVY 2016

Transkript

1 MONITORING CHŘÁSTALA POLNÍHO (CREX CREX) ZÁPADNÍ ČÁST ŠUMAVY 2016 Úvod: Monitoring početnosti volajících samců chřástala polního čeleď (Rallidae). je pokračováním dlouholetého sledování populační dynamiky a vývoje početnosti v závislosti na vývoji biotopů na západní části Šumavy. V minulých letech byl monitoring doplněn satelitní telemetrií, jejíž výsledky byly předány také Správě NP a CHKO Šumava. Metodika: Monitoring v západní části Šumavy probíhá kontinuálně od roku 2006, na správním území NP a CHKO jsou mapovány oblasti bezlesí, kde se chřástal polní aktuálně vyskytuje, nebo vyskytoval v nedaleké minulosti. Monitorováno je území od Sv. Kateřiny, kolem Nýrské přehrady, kolem Hartmanic, Strážova až po Srní - Hrádky. Celková délka sčítací linie byla cca140 km při 37 sčítacích bodech. Od roku 2014 bylo sledované území rozšířeno o čtverec zeměpisné sítě 6847 cca v oblasti Velký, Malý Radkov, Annín, Radešov, Kašperské Hory, Tuškov, Bohdašice. Metoda sčítání volajících samců: Použita byla standardní metodika, tzn. sčítání je prováděno v nočních hodinách liniovou metodou. V návaznosti na již prováděný výzkum byly využity sčítací body na trase na vhodných lokalitách ve vzdálenosti cca 500m. Trasa je projížděna automobilem, na každém bodě je sčítáno cca 5min. za použití nahrávky hlasu volajícího samce z reproduktoru a MP3, používáno je více variant hlasů samce. Poloha samců je následně s největší možnou přesností zakreslena do ortofotomapy v měřítku 1: Na mapování se podílel tým odborných spolupracovníků v počtu cca 6 lidí, kteří zaznamenávali do map nejen volající samce chřástala polního ale i další významné druhy ptáků se soumračnou, či noční aktivitou. Termíny sčítání : I II Denní doba sčítání: začátek při soumraku cca od 22. hod. 02 hod. Při silném dešti, nebo větru je aktivita a slyšitelnost minimální, proto není vhodné sčítat. Odchyty a kroužkování volajících samců: Odchyty byly prováděny v nočních hodinách v době cca 22 hod 02 hod. Pouštěna byla nahrávka volajícího samce z magnetofonu, nebo MP3. Při pokusu o atakování nahrávky byli samci chytáni do podběráku. Po označení kroužky a zjištění základních biometrických údajů (věk, hmotnost, zobák, křídlo, ocas a tarsus) byli ptáci v místě odchytu vypuštěni.

2 Výsledky: V letošním roce bylo opět mapováno stabilní území rozšířené o tokaniště kolem Radkova, Annína a Kašperských Hor. Výsledky uvedené v závěrečné zprávě obsahují počty samců chřástala polního také z území mimo NP a CHKO Šumava. Bez těchto údajů se lze těžko podívat na reálné početnosti, sezónní dynamiku a disperzi ptáků v NP a CHKO. Klimatické podmínky časného jara 2016 byli oproti r teplotně podprůměrné, proto bylo mapování posunuto o několik dní později. Důvodem je výška a zapojení bylinné vegetace, pro stabilní výskyt chřástalů polních je to výška minim. 20 cm v souvislé vrstvě. Nejvýznamnější lokalitou pro chřástala polního v NP na mapovaném území, bylo opět Srní a především louky u Starého Srní, kde po mnohaleté spolupráci se zemědělcem je část sekána v souladu s agroenvi programem pro chřástala. Na těchto loukách byl proveden zkušební odchyt mláďat a bylo odchyceno jedno nevzletné mládě, kterému byla upevněna VHF vysílačka (viz. příloha 5. Díky také velmi dobré spolupráci se Správou NP Šumava (Ing. T. Lorenc) byl pták systematicky od sledován až do předpokládaného odletu do zimovišť , kdy se mu podařilo vysílačku sundat. Sledování nevzletného mláděte na hnízdišti je ojedinělým výzkumem a data budou po analýze publikována. K letošním významným tokaništím (hnízdištím) v NP opět patřilo území kolem Srní, Kepelské Zhůří, v CHKO Javorná, Hartmanice, Nýrská přehrada, Chudenín a především Štěpanice, Velký, Malý Radkov. I. termín volajících samců II. termín volajících samců Diskuse: Rok 2016 byl opět v předjaří klimaticky odlišný, z důvodu sucha a chladna v předjaří, nízké vegetaci byl první termín odložen o několik dní, v druhém termínu naopak vlivem tepla a vydatných srážek byla tráva vzrostlá dříve a sekání zasáhlo již do termínu sčítání, zejména v nižších polohách CHKO. Ve druhém termínu bylo především z tohoto důvodu mapováno nepatrně méně volajících samců než v prvém. Obecně lze konstatovat, že početnost volajících samců v této sezoně byla nižší, což koresponduje i s výsledky s dalších území ČR. Statisticky nelze situaci hodnotit jako pokles populace, ale vzhledem na celkový pokles vhodných biotopů zejména v CHKO (nejvíce časné seče, pastva) je nutné pokračovat v trendu vhodných managmentů a diverzifikace stanovišť. Jako limitující se ukazuje také posunutí sečí a pastvy do dřívějších termínů v červenci, kdy dochází ke zničení hnízd a zřejmě i samic na hnízdech. Výsledky výzkumu na Šumavě byly prezentovány v roce 2016 v Info centru NP a CHKO na Kvildě, na Saské a bavorské ornitologické konferenci v Bad Elster a dalších odborných akcích. Výsledky monitoringu jsou zapsány v NDOP AOPK ČR. Zpracoval: Ing. Jiří Vlček PŘÍLOHY: Pozitivní nálezy volajících samců chřástala polního

3 3.6. Bod Posekáno paseno porost Crex ostatní dr. 2a KL,M 2 11 KL cvrčilka říční 24 L 1 26 KL,M 1 cvrčilka zelená 27 L,M 1 30 KL 6 cvrčilka zelená 31 KL 4 32 KL 1 33 část KL 1 36 KL, R 3 38 část KL 1 39 KL 1 41 KL,M 3 Puštík obecný 44 L 1 49 KL 2 nad Srním KL 1 50 L 1 celkem křepelka 2a ano Puštík obecný 9a,b část část křepelka 27 cvrčilka zelená 32 1 křepelka 34 cvrčilka zelená Celkem 28 1.Monitorovaná oblast Šumavy s mapovacími body : 3

4 mapováno od 2006 mapováno od Početnost volajících samců na celém sledovaném území I a II. termín

5 Zelené body monitoring Červené body: monitoring

6 3.Nejvyšší denzita volajících samců v CHKO Šumava 6

7 4.Nejvyšší denzita samců chřástala polního v NP 7

8 5. Pohyb juvenilního chřástala polního s VHF vysílačem od Staré Srní 8