Řád: KRÁTKOKŘÍDLÍ (Gruiformes)

Transkript

1 Řád: KRÁTKOKŘÍDLÍ (Gruiformes)

2 Krátkokřídlí (Gruiformes = Ralliformes) různorodá skupina ptáků díky této různorodosti existuje několik různých klasifikačních systémů příslušníci tohoto řádu zpravidla velmi špatně létají zástupci v ČR: čeleď: jeřábovití Gruidae čeleď: chřástalovití Rallidae čeleď: dropovití Otididae

3 DROP VELKÝ (Otis tarda) čeleď: DROPOVITÍ (Otidae) kriticky ohrožený druh rozšířen v J a střední Evropě, v S Africe, v Malé Asii a v celé stepní oblasti dřívějšího SSSR obývá rovné, rozsáhlé, daleko přehledné oblasti bez stromové vegetace, a to jak v původní stepní formě, tak ve formě kulturních rovin

4 DROP VELKÝ (Otis tarda) hnízdění dropa velkého je v Česku známo od začátku 20. století jedinou oblastí, kde hnízdil, byl znojemský okres, výjimečně byl pozorován i v jiných částech země od roku 1996 byl drop na území Česka ještě několikrát spatřen, pravděpodobně šlo ale o jedince z hnízdišť v severním Rakousku, hnízdění nebylo prokázáno

5 Největší u nás žijící pták (dospělý kohout může vážit kg, slepice váží mezi 5-8 kg).

6 DROP VELKÝ (Otis tarda) dospělý kohout je až 1 m dlouhý, v rozpětí křídel měří cm, slepice měří v těle do 90 cm a v rozpětí křídel až 195 cm rozdíl mezi pohlavími také ve zbarvení - kohout na hřbetě okrově žlutý a konce per má černě páskované, hrdlo, břicho, spodní strana křídel a ocasu jsou jasně bílé, hlava šedá slepice je zbarvena spíše popelavě, nemá vous ani vzdušný vak neradi létají, když vzlétnou, je jejich let klidný a pravidelný; dokáží překonat i značné vzdálenosti pohybují se většinou po zemi (silné nohy se 3 prsty) stálí ptáci a pouze za tuhých zim odlétají ve velkých hejnech do příznivějších oblastí, a to obě pohlaví společně

7 Na každé straně hlavy u kořene zobáku vyrůstají kohoutovi ke konci zimy tuhá, řídce ostnitá pera (dropí vous).

8 Znakem kohouta je rovněž krční vak (při toku silně nafukován).

9 DROP VELKÝ (Otis tarda) tok dropů začíná přibližně v polovině dubna žijí polygamně, nevytvářejí páry slepice snáší na začátku května do mělkého, málo vystlaného důlku zpravidla 1-3 hnědavá skvrnitá vejce po dnech se líhnou kuřata, v 6. nebo v 7. týdnu začínají létat matka je vodí až do podzimu mladí dropi se živí zpočátku převážně hmyzem, později rostlinnou potravou, ta zůstává u dospělých ptáků převažující potravou

10 Jeřáb popelavý (Grus grus) čeleď: JEŘÁBOVITÍ (Gruidae) kriticky ohrožený druh v ČR se vyskytuje na několika málo místech (např. Rožďalovické rybníky, Českolipsko) na jižním okraji svého hnízdního areálu tažní ptáci, zimují ve Středomoří a v Malé Asii, kam odlétají v průběhu července a srpna, na hnízdiště se vrací během března a dubna při tahu se často zdržují na polích

11 Rozšíření jeřába popelavého (žlutě hnízdiště, modře zimoviště)

12 Šedavě zbarvený, o něco větší než čáp bílý. Od brodivých se liší volně visícím peřím na ocase.

13 Při toku předvádějí charakteristický tanec, při kterém se uklánějí a vyskakují do výšky.

14 Jeřábi vyhledávají rybníky s rozsáhlými rákosinami, případně bažinatými územími, ve kterých si z rostlinného materiálu staví kupovitá hnízda.

15 Jeřáb popelavý (Grus grus) v dubnu-květnu snášejí obvykle 2 vejce, na kterých oba rodiče střídavě sedí asi 1 měsíc mláďata jsou nekrmivá a rodiče je vodí po dalších 8-10 týdnů, i poté se jeřábí rodina zdržuje pohromadě živí se hmyzem, rostlinami, zrním a hlízami nebo kořínky

16 Slípka zelenonohá (Gallinula chloropus) čeleď: CHŘÁSTALOVITÍ (Rallidae) vyskytuje se v pobřežních houštinách červený zobák zelené nohy velká jako koroptev g samec větší než samice

17 Šedočerná, po stranách břicha s podélným bílým pruhem a bílými spodními krovkami ocasními. Lysina je červená, stejně tak jako zobák, který má žlutou špičku. Nohy jsou zelené.

18 Končetiny opatřeny dlouhými prsty, které rozkládají váhu těla a umožňují snadno se pohybovat po bahnitém dně a plovoucí vegetaci.

19 Mladí ptáci jsou převážně hnědí a postrádají charakteristické červené zbarvení zobáku.

20 Slípka zelenonohá (Gallinula chloropus) zdržuje se jednotlivě požírá zejména bobule, různé druhy travin, popadané plody a vodní hmyz za potravou se často vydává nejen ve dne, ale i v noci v porovnání s jinými druhy slípek náleží také mezi schopné a vytrvalé letce při zásnubních tancích se samec hlasitě ozývá a samici nabízí kusy vodních rostlin pár během jednoho hnízdního období staví několik hnízd a pouze jedno využívá k hnízdění další slouží jako nocoviště hnízdo bývá na břehu, často si jej však staví i v mělké vodě

21 Hnízdo budují oba partneři z rákosu, orobince, zblochanu či ostřic. Na snůšce 5-10 vajec sedí rovněž oba dní. Páry hnízdí 2-3 ročně.

22 LYSKA ČERNÁ (Fulica atra) čeleď: CHŘÁSTALOVITÍ (Rallidae) obývá celou palearktickou oblast od Indie až daleko na sever, žije však i v australské oblasti u nás je nejhojnějším obyvatelem stojatých nebo velmi mírně proudících vod plovoucí lyska je jen málo ponořená a stále pokyvuje hlavou létá rychle, ale nerada; při nebezpečí volí raději útěk po vodní hladině a pomáhá si při tom křídly široké plovací blány, ale potápí se jenom mělce živí se vodním hmyzem a jeho larvami, semeny a zelenými částmi rostlin, ryby neloví

23 Barva peří má jednotný černošedý tón, zobák je bělavý, plováky jsou zelené. Nad kořenem zobáku je bílá kožní lysina. Dospělý samec váží až 1 kg, samice asi 60 dkg.

24 LYSKA ČERNÁ (Fulica atra)

25 Hnízdo si staví většinou na vodě z vodních rostlin. V dubnu snáší 5-9 žlutavých vajec s malými černými skvrnkami, inkubace dnů.

26 Řád: DLOUHOKŘÍDLÍ (Charadriiformes)

27 Řád: DLOUHOKŘÍDLÍ (Charadriiformes) řád různě velkých, k rozmanitým podmínkám přizpůsobených ptáků vyskytují se na celém světě včetně Arktidy a Antarktidy a osidlují rozmanitá prostředí některé druhy žijí na otevřeném moři, u moře, některé v pouštích a několik druhů obývá husté lesy většina dlouhokřídlých žije blízko vody a živí se bezobratlými nebo jinými drobnými živočichy hnízdí na zemi a o nekrmivá mláďata pečují oba partneři, ve většině případů jsou monogamní po pěvcích jsou nejrozmanitějším řádem ptáků řád čítá na 350 druhů po celém světě

28 Racek chechtavý (Larus ridibundus) čeleď: RACKOVITÍ (Laridae) výskyt: Evropa, Asie samci se od samic navenek ničím neliší

29 Racek chechtavý ve svatebním (letním) šatu.

30 Racek chechtavý v prostém (zimním) šatu.

31 Racek chechtavý (Larus ridibundus) hnízdí ve velkých koloniích na rybnících snůška: 3 modrozelená až hnědá vejce, inkubace 4 týdny mláďata se líhnou s prachovým peřím a jsou hned schopna pohybu; jejich prsty již jsou spojeny plovací blanou potrava: hmyz, larvy, drobní živočichové, malé ryby, vylupuje hnízda pernaté zvěře a sbírá její vejce i malá kuřátka

32 Rybák obecný (Sterna hirundo) čeleď: RACKOVITÍ (Laridae) silně ohrožený druh největší výskyt: SV Evropa - hnízdí početně nejen při mořském pobřeží, ale i ve vnitrozemí, Nizozemí a Velká Británie, hnízdí i v Rumunsku a Španělsku u nás se vyskytuje v rybničnatých pánvích v J Čechách, na J Moravě (Nové Mlýny) a na vodních nádržích na Ostravsku

33 Menší než racek chechtavý, štíhlý, úzká křídla, hluboce vidličnatý ocas, obratně létá.

34 Ve svatebním šatě má černou skvrnu na hlavě zasahující až na temeno a červený zobák s černou špičkou.

35 V prostém šatě má bílé čelo, záda a křídla jsou šedá, zobák je hnědý až černý.

36 Rybák obecný (Sterna hirundo) hnízdí v květnu až červenci jednou ročně samice snáší 2-3 světle zelená až olivově hnědá, hustě tmavě skvrnitá vejce, na kterých sedí oba rodiče asi dní a mláďata poté krmí oba rodiče asi 4 týdny potrava: hmyz, rybí potěr a drobné rybky tažný pták, na hnízdiště se vrací v květnu a odlétá v září

37 ČEJKA CHOCHOLATÁ (Vanellus vanellus) čeleď: KULÍKOVITÍ (Charadriidae) je naším běžným druhem černobílé zbarvení, podobné u obou pohlaví (samice má na hrudi bílou pásku) nápadná týlní chocholka g

38 Typickým prostředím jsou mokřadní louky a pole, preferuje otevřená prostranství a nepříliš hustou vegetaci.

39 Sluka lesní (Scolopax rusticola) čeleď: SLUKOVITÍ (Scolopacidae) ohrožený druh u nás nejhojněji žijící sluka výskyt v celé Eurasii většina evropských sluk odtahuje na začátku října na jih a přezimuje ve Středomoří

40 Sluka lesní je veliká asi jako koroptev (váha g, slepičky jsou větší), rezavohnědé zbarvení.

41 Sluka lesní (Scolopax rusticola) hlavním hnízdištěm sluk u nás jsou pahorkatiny a výše položené oblasti o hnízdo a výchovu mláďat pečuje pouze matka hnízdo vždy na zemi v mělkém, slabě vystlaném dolíku snůška 3-5 světlých vajíček s červenými a hnědými skvrnami (inkubace dní)

42 Sluka lesní (Scolopax rusticola) potrava: kroužkovci, larvy hmyzu (červíkování) preferuje listnaté a smíšené lesy s kyprou a vlhčí půdou

43 Bekasina otavní (Gallinago gallinago) čeleď: SLUKOVITÍ rašeliniště, slatiniště, vlhké louky živí se červy, hmyzem, měkkýši, korýši, pavouky, semeny po potravě pátrá v mělké vodě i bahně

44 Svrchu převládá hnědé zbarvení s podélnými okrovými pruhy na zádech, středem temene světle hnědý pruh, po jeho stranách pruhy černohnědé.

45 Slukovití ptáci jsou schopni malou kořist chytit a polknout ji bez toho, aniž by zobák vytáhli ze země.

46 Dytík úhorní (Burhinus oedicnemus) čeleď: DYTÍKOVITÍ (Burhinidae) kriticky ohrožený druh rozšířen v západní Euroasii včetně severní Afriky a Přední Asie, ve východní Euroasii včetně Japonska a severní Číny), etiopské oblasti (Afrika od Sahary k jihu) a v orientální oblasti (J Asie) žije skrytě a létá za soumraku

47 Velký asi jako holub hřivnáč s krátkým silným zobákem a silnýma žlutýma nohama. Nápadně velké žluté oči, světle hnědý s tmavými podélnými skvrnami.

48 Dytík úhorní (Burhinus oedicnemus) řídce hnízdí v pustých, málo zarostlých krajinách a stepích v České republice existují jen ojedinělá pozorování, přesto není občasné zahnízdění zcela vyloučeno hnízdí v dubnu až červenci jednou až dvakrát ročně potrava: hmyz, plži a malí obratlovci

49 Hnízdo je vystlaný důlek v zemi. Samice snáší 2 světlešedá skvrnitá vejce na kterých sedí oba rodiče asi dnů.