2. čeleď: vlaštovkovití Hirundinidae

Transkript

1 2. čeleď: vlaštovkovití Hirundinidae břehule říční Riparia riparia V ČR hnízdí v nižších polohách v širším okolí řek a rybníků. V poslední době došlo u nás, stejně jako v celé Evropě, k poklesu početnosti hnízdících ptáků. Hlavní důvody poklesu početnosti jsou klimatické změny, letní sucha, chladné a deštivé počasí, záplavy, sesuvy půdy i s hnízdy, u nás i likvidace malých pískoven a hliníků v rámci rekultivace krajiny, zarůstání volného prostoru před hnízdními koloniemi. Břehule proto hnízdí na nejrůznějších náhradních místech, v půdních sondách, hromadách půdy, pískovnách, ve výkopech u staveb, v děrách ve zdech regulovaných řek aj. Hnízdo je umístěno v komůrce na konci vyhrabané chodbičky, která je podle tvrdosti zeminy dlouhá cm. Hnízdo si staví z rostlinných částí: stonků rostlin a kořínků, výstelku tvoří peří a srst zvěře. Snáší 4 6 čistě bílých vajíček od poloviny května do června. Přes den sedí oba rodiče, v noci však především samice. Mláďata krmí oba rodiče. > Pár břehulí říčních, Riparia riparia, u hnízdní nory (foto: Tomáš Bělka) 18

2

3 vlaštovka obecná Hirundo rustica Hnízdí na většině území ČR, nejvýše ojediněle na horských boudách. Údaje o početnosti v minulosti nejsou konkrétní, do 50. let minulého století lze jen odhadem stanovit počet hnízdících vlaštovek u nás na dva až tři miliony párů. Teprve až na základě údajů z druhého mapování hnízdního výskytu ptáků u nás v letech byl odhad stanoven na 400 až 800 tisíc párů. V následujících letech početnost vlaštovek dále klesala v celé Evropě (u nás v období na tisíc párů), a je proto označována jako druh silně ubývající (BirdLife 2004). Snižování početnosti je důsledkem modernizace vesnic. Hnízdí v lidských sídlech uvnitř budov, v průjezdech, mimo zástavbu hnízdí jen ojediněle pod mosty. Hromadněji hnízdí jen v objektech s chovem hospodářských zvířat. Miskovité hnízdo je přilepeno ke zdi u stropu nebo je umístěno na lampě, traverze apod. Hlavním stavebním materiálem je mokrá hlína promísená slinami a suchými stébly trávy. Výstelku tvoří hlavně peří a jemný rostlinný materiál. Hnízdí zpravidla dvakrát v roce v období od začátku května do července. Snáší obvykle 4 6 vajec, která mají bělavý podklad a jsou stejnoměrně pokryta malými hnědými skvrnkami. Sedí pouze samice, mláďata krmí oba rodiče. > Hnízdo vlaštovky obecné, Hirundo rustica (foto: Jiří Formánek) 20

4

5 jiřička obecná Delichon urbicum Hnízdí na celém území ČR, na rozdíl od vlaštovky obecné vystupuje v horách zpravidla do vyšších poloh. Na horských boudách vytváří často kolonie čítající i více než 50 hnízd. Nezřídka hnízdí i mimo lidská obydlí pod mosty. Ve městech buduje hnízda na venkovní straně budov pod střechou. Hnízdo je uzavřená stavba s malým vletovým otvorem ze strany a je přilepeno na zdi těsně u stropu. Stavební materiál tvoří mokrá hlína stmelená slinami, pro kterou zalétá v suchém období až několik set metrů daleko. Stavbu zpevňuje suchými rostlinnými částmi. V roce 2015 bylo v Praze zjištěno hnízdění v truhlících s otvory, umístěných na panelových domech pro hnízdění rorýsů. Výstelka hnízd je z jemných částí trav a peří. Hnízdí dvakrát ročně v období od poloviny května do konce července. Snáší 4 5 vajec, která jsou čistě bílá, bez skvrn. Sedí oba rodiče, stejně tak oba i krmí mláďata. > Jiřička obecná, Delichon urbicum, hnízda v podloubí v historickém centru Telče (foto: Jaroslav Škopek) 22

6