Revitalizace zámeckého návrší v Litomyšli Kronika projektu

Transkript

1 Revitalizace zámeckého návrší v Litomyšli Kronika projektu V Litomyšli, červen 2015 Registrační číslo projektu: CZ.1.06/5.1.00/

2 OBSAH strana Úvod 3 1. Charakteristika památky Hlavní adresáti kroniky projektu Vznik projektového záměru Popis výchozího stavu před zahájením realizace projektu Charakteristika projektu Příjemce, organizační struktura, uplatnění principu partnerství Popis průběhu prací v přípravné a realizační fázi Harmonogram, rozpočet Rizika a jejich eliminace Identifikace vzorových prvků obnovy Popis provozní fáze Shrnutí, zhodnocení a doporučení. 39 2

3 Úvod Kdy končí historie? Velký příběh Zámeckého návrší... Ale v okamžiku, kdy se zámek litomyšlský přizpůsobil obydlím měšťanským, nad něž se dosud vypínal jako odlišný, sociálním původem i rázem specifikovaný typ lidského obydlí, kdy se stal pouze snad číslem jedna v pořadí městských domů litomyšlských, končí i jeho vlastní historie jako taková. To další už je jen historie jeho kamene, nikoli zvláštního, svérázného života, jakým žil kdysi. Cit. Zdeněk Kalista, Cesta po českých hradech a zámcích; Na Litomyšli s mnichy, biskupy, bratřími a pány; Paseka Velký příběh Zámeckého návrší v Litomyšli začíná někdy v polovině jedenáctého století možná založením hradu při důležité cestě spojující Čechy a Moravu. Za tisíc let, které historie podrobně zaznamenala, snad neuplynulo jedno století, které by v Litomyšli nebylo svědkem velkých společenských změn a které by nemělo zásadní dopad i na architekturu a urbanismus Zámeckého návrší. Jistě nelze pochybovat o tom, že z dnešního pohledu byly unikátními stavbami litomyšlský hrad, kostelík sv. Klimenta, premonstrátský klášter s bazilikou, Kostkovský palác, Nové město i původní piaristické budovy. Ostatně svědčí o tom i jedinečné archeologické nálezy Nového města v těsné blízkosti piaristického gymnázia. Jejich zviditelněním se na Zámecké návrší navrátil kus středověké historie a také mohly být zhotoveny věrohodné modely vývojových fází Zámeckého návrší, které uvádějí expozici Regionálního muzea. Přesto všechny tyto stavby vzaly zasvé, protože společenské okolnosti to vyžadovaly. Kdybychom z tohoto dramatického vývoje udělali minutový zrychlený film, byla by teprve vidět dynamika proměny s veškerou vehemencí a daleko více by vyvstala otázka, proč současný vývojový stav máme tendenci považovat za finální. Pohledem minulých generací je to asi dost nepochopitelné. Známe však hlasy odborníků některých památkářů, kteří mají tendenci hodnotit naše města z hlediska jejich obrazu za ukončená. Takto je nazírána i Litomyšl a zejména její slavné Zámecké návrší. Co se to stalo, že jsme si tak zbožštili slovy Zdeňka Kalisty historii kamene? Jako bychom ztratili vnitřní kontinuitu s naší historií, jako kdyby jedny dějiny měly být ukončeny a měly se psát dějiny nové někde jinde vedle, bez vztahu k těm uplynulým. Tak to ale nejde. My přece neopouštíme svá kultovní místa, nezbavujeme se národní historie, musíme s tím vším udržovat kontinuitu bez distance. Bez distance znamená živě co nejživěji, ne s muzeálním odstupem. Je to těžké, ale musíme se o ten životadárný kontinuální proces těsných souvislostí neustále pokoušet a budovat si vztah k historii opravdový, hluboký, neformální, neromantický a neidealizovaný. K tomu je zapotřebí dost vědět, hodně cítit a co nejdokonaleji rozumět všem souvislostem formálním i obsahovým. Je k tomu ale také zapotřebí věřit si a vážit si sebe jako společnosti, jejíž povinností je dobře spravovat a správně rozvíjet vše, co jsme zdědili. Rozvíjet, nalézat nové souvislosti, nejenom udržovat. Přestože novodobé dějiny Zámeckého návrší v Litomyšli by mohly být již jen dějinami kamene, nepodlehli jsme. Na Zámeckém návrší se evidentně zformovala energie, která jej chce rozvíjet, kulturně využívat a živě interpretovat. K tomu je zapotřebí změn. Změn zejména formálních, provozních - architektonických, které při zachování všech uměleckohistorických hodnot vytvoří ze souboru budov a prostorů nový soudobý nástroj, jenž bude soudobě živě užíván. Opravdu se chce věřit, že na Zámecké návrší zase po nějakých sto letech dopadla nutnost jeho proměny, aby dále mohlo žít z energie současnosti a ne jenom ze stále slábnoucí energie minulosti. Bez nadsázky lze říci, že opět po více než jednom století úpadku se Zámecké návrší probouzí k novému dějinnému období, které má možná před sebou dalších sto let smysluplného využívání. Proměnou a modernizací prošly nejenom budovy, ale i veřejná prostranství a veřejná zeleň, a upraveny byly i provozní vztahy. Do nových akčních souvislostí byly uvedeny i jednotlivé budovy. Jakoby vztahové principy 3

4 baroka byly teprve nyní dokonány. K tomu posloužil rozbor prostorových souvislostí celého města, který jsme provedli v roce Citlivé oči obyvatel a návštěvníků nejvíce upoutává nová podoba veřejného prostoru v předzámčí. Z prostranství členěného neurčitými travnatými plochami se stalo hladké zadlážděné náměstí s jemně strukturovanými plochami pro pohyb chodců a automobilů. Prostranství tak bylo s odkazem na jeho význam povýšeno na náměstí, neboť nové společenské poslání okolních budov si to vyžaduje. Litomyšlské návrší je veřejným prostorem nadregionálního charakteru, a proto si může dovolit vážnější formu své vizáže. Městský prostor je živým organismem, ve kterém je nutné změny čas od času provádět. Naše doba byla pro ně tou nazrálou. Kdyby nebyly udělány, hrozilo nebezpečí z prodlení a zanedbání. Nechybělo již mnoho, aby zanedbanost prostoru i budov byla zjevná všem. Změna, která nastala, bude mít výdrž zcela určitě jednoho století. Za tu dobu s tímto prostorem a spolu s nově vysazenými mladými stromy vyrostou generace, které k němu bytostně přilnou, ale jednou i ony budou muset opět provést jeho úpravu, aby zase nové generace mohly sát jeho novou energii. Co je příjemnější? Žít v době, kdy změny nejsou potřebné, anebo v době, kdy je zapotřebí změny dělat? My jsme se ocitli v době, která měla povinnost úpravy provést. Udělali jsme to. Zdá se, že historie v naší době nekončí. Josef Pleskot 4

5 1. Charakteristika památky Zámecké návrší v Litomyšli tvoří jedinečný komplex historických budov, nádvoří, zahrad a parků. Řešené území v rámci projektu IOP je na mapce níže ohraničeno žlutě a zahrnuje 11 stavebních objektů: pivovar, jízdárnu, konírnu, kočárovnu, stáj, piaristickou kolej, piaristický kostel, I. nádvoří, horní nádvoří, park a předzámčí. 8 z uvedených 11 objektů je součástí NKP a památky UNESCO. Tři zbývající objekty s areálem NKP/UNESCO těsně souvisejí, jsou v jeho chráněném území a dva z nich (kostel a kolej) jsou zapsanými kulturními památkami. Všechny objekty jsou součástí městské památkové rezervace. 5

6 Objekty zámek a zahrada, které se rovněž nacházejí v areálu NKP zámek Litomyšl, nebyly na základě rozhodnutí jejich vlastníka státu/npú součástí projektu a budou řešeny v následujícím připravovaném projektu. Zhruba polovina z nemovitostí projektu patří státu a je spravována Národním památkovým ústavem (kočárovna, piaristický kostel, zámecký park), druhá část je v majetku města Litomyšle (pivovar, jízdárna, konírna, stáj, horní a I. nádvoří a předzámčí), piaristická kolej je v majetku Českomoravské provincie Řádu zbožných škol piaristů (dále jen Řádu piaristů). 2. Hlavní adresáti kroniky Zkušenosti zachycené v této kronice budou užitečné celému spektru uživatelů: - vlastníci a provozovatelé kulturních památek, národních kulturních památek a památek UNESCO, včetně NPÚ, měst a jimi zřízených organizací určených k provozu památek - odborné instituce (Archeologický ústav Akademie věd apod.) - asociace (České dědictví UNESCO, Česká inspirace, Sdružení historických sídel Moravy a Slezska) - orgány státní správy, činné v procesu poskytování dotací (MMR, CRR, MK, krajské úřady) - firmy, působící v oblasti projekce a realizace obnovy památek (architekti, archeologové, restaurátoři, stavební firmy, manažerské firmy). 6

7 3. Vznik projektového záměru Projekt Revitalizace zámeckého návrší nebyl žádnou izolovanou aktivitou. Přirozeně navazoval na vše, co se v Litomyšli po Sametové revoluci událo. Když jsem v roce 1990 nastoupil jako starosta města Litomyšl, bylo mým cílem probudit Litomyšl do nové renesance, říká emeritní starosta Miroslav Brýdl a pokračuje: To se snad podařilo. V té době byl celý zámecký areál v majetku státu, bylo zde muzeum hudby a polorozpadlý pivovar a také dílny stavební firmy. Na první nádvoří byla hromada suti. Dá se říci, že v celém areálu bylo mrtvo, uzavírá Brýdl. V září 1993 přijel do Litomyšle inkognito, v manšestrových kalhotách a svetru prezident Václav Havel. Přijel navštívit nedávno otevřené Portmoneum Museum Josefa Váchala. Odpoledne navštívil litomyšlský zámek. Na arkádách Václav Havel prohlásil: Dlouho jsem přemýšlel, kam pozvat svých šest kolegů středoevropských prezidentů. Teď už je mi to jasné. Sem do Litomyšle! Setkání se uskutečnilo 15. a 16. dubna Tím dostal zámecký areál, ale i celá Litomyšl nový impuls a také sebedůvěru. Litomyšl se opravdu probudila do dlouhého procesu nastolení nové renesance tento proces trvá dodnes. O rok později navštívil Litomyšl španělský královský pár a již v roce 1996 se ukázalo jako nutnost řešit život na zámeckém návrší. Na zámeckém návrší byla řada subjektů, které spolupracovaly velmi špatně každý sám za sebe, vzpomíná starosta Brýdl. Již tehdy bylo jasné, že je nutné vše propojit, obnovit budovy a vrátit život na celé zámecké návrší. Nechtěl jsem, aby dle slov Kalisty bylo naše návrší jen dějinami kamene, uzavírá Brýdl. Významným impulsem pro obnovu zámeckého areálu byla také žádost města Litomyšl o zvážení kandidatury na zapsání zámeckého areálu na Seznam světového kulturního a přírodního dědictví z první poloviny roku Již v květnu téhož roku bylo dohodnuto, že oficiální žádost bude podána v červnu roku Město Litomyšl získalo v restitucích některé budovy zámeckého areálu. Ještě před podáním přihlášky opravilo město střechu a staticky zabezpečilo zámecký pivovar, kompletně zrekonstruovalo obytný dům čp. 134 a opravilo jízdárnu. Další finanční prostředky investovalo město do vybavení a stavebních úprav kongresového centra na zámku a poskytlo bezúročnou půjčku ve výši 1 milionu Kč na rekonstrukci saletu, který byl v havarijním stavu několik let obehnán lešením a narušoval kvalitu celého areálu. V roce 1999 byl zámecký areál Litomyšl slavnostně zapsán na Seznam UNESCO jako šestá památka z České republiky. Město Litomyšl deklarovalo, že zápisem investice města do zámeckého areálu nekončí. Naopak, zápis na Seznam UNESCO byl výzvou. Již tehdy bylo cílem města zámecký areál oživit a zabránit tomu, aby se stal pouhou kulisou. V roce 1998 se v Litomyšli konal Evropský TenSingový festival, kterého se zúčastnilo téměř mladých lidí z celé Evropy. Stalo se tak díky vstřícnosti vedení města a elánu Jany Vohralíkové, tehdejší generální sekretářky YMCA Česká republika. Právě zde padla otázka, proč nezřídit školicí středisko křesťanského sdružení mladých lidí YMCA v našem městě. Členové městského zastupitelstva se seznámili s ideou tréninkového centra a nabídli Evropské alianci YMCA k dlouhodobému pronájmu bývalý zámecký pivovar. V dohodě mezi hnutím YMCA reprezentovaným rodačkou z Budislavi Janou Vohralíkovou a městem Litomyšl se píše: YMCA bude v určených prostorách prioritně vykonávat vzdělávací, výchovnou a duchovní činnost, která vyplývá z jejího poslání křesťanského sdružení mladých lidí a největší mládežnické organizace na světě. Již tehdy bylo hlavním mottem dohody prolnutí všech prostorů a možnost jejich variabilního využívání všemi stranami. Na zámeckém návrší se koná velmi významná akce s šedesátiletou tradicí Mezinárodní operní festival Smetanova Litomyšl. Nároky na prostory pro účinkující i návštěvníky se v čase zvyšují přímou úměrou s růstem kvality festivalu. Kromě prostorů pro festival Smetanova Litomyšl a školicího centra zůstává v zámeckém pivovaru centrum obecně prospěšné 7

8 společnosti Smetanova Litomyšl, jsou zde společenské sály využívané městem, Rodný byt B. Smetany, dva služební byty, apartmán a depozitáře. Náročné rekonstrukce zámeckého pivovaru se ujal architekt Josef Pleskot. Hlavním principem návrhu architekta Josefa Pleskota bylo zachovat částečně průmyslový charakter objektu. Vždyť se zde vařilo pivo, byla to v podstatě průmyslová budova, vysvětluje Pleskot. První část školicího centra (knihovna, počítačová učebna a kancelář se zázemím) byla slavnostně otevřena v květnu 2001, v rámci Valného shromáždění YMCA. Při předávání symbolického klíče tehdejší starosta Miroslav Brýdl prohlásil: Ve 14. století bylo v Litomyšli biskupství. Věřím, že se díky hnutí YMCA dostává Litomyšl v tomto ohledu opět na mapu Evropy. V dubnu roku 2004 byla zkolaudována další nově zrekonstruovaná část zámeckého pivovaru. Po kancelářích, které využívá Evropská aliance YMCA, šlo o prosklenou vstupní halu s průchodem na dvoreček, ekumenickou kapli, seminární sál a sociální zařízení. Tentýž rok podalo město Litomyšl žádost do Společného regionálního operačního programu na 3. etapu rekonstrukce zámeckého pivovaru. Během roku vyrostl ve druhém nadzemním podlaží víceúčelový sál, pobytová chodba, fitness se zázemím a saunou a první část ubytování. Z celkového počtu 55 lůžek je 40 hostelových (jednolůžkové až čtyřlůžkové pokoje se sociálním zařízením na chodbě), 15 lůžek je rozmístěno v celkem osmi penzionových pokojích s vlastním příslušenstvím. Ubytování je soustředěno ve nadzemním podlaží. Souběžně s tím vznikla díky rekonstrukci velké rohové místnosti v zámeckém pivovaru informační kancelář, ve které může návštěvník Litomyšle získat informace nejen o zámeckém areálu. Od roku 1992 do roku 2006 bylo do zámeckého pivovaru investováno více než 80 milionů korun. V roce 2004 zorganizovalo město Litomyšl několik jednání týkající se tzv. nového pivovaru. Impulsem se stala iniciativa firmy Kubík, která sídlí právě na Zámecké a v Jiráskově ulici. Také na těchto jednáních několikrát zazněl požadavek, aby se o zámeckém návrší hovořilo jako o celku, který má minimálně národní, pravděpodobně však mezinárodní význam. Architekt Josef Pleskot navrhl, aby Litomyšl vyhlásila tuto oblast za evropskou zónu. Již v této době se hovořilo o studii využití, na kterou by mělo být nazíráno z mnoha úhlů pohledu: politického, duchovního, kulturního, sociologického, urbanistického, dopravního, architektonického, krajinářsko-zahranicko-ekologického, ale i ekonomickostrategického. Právě v tuto dobu padaly návrhy na nové náměstíčko, novou obřadní síň, revitalizaci muzea apod. Situace kolem kostela Nalezení sv. Kříže byla vážnější. Mohutný barokní kostel byl zbudován v letech J. B. Alliprandim a dokončen Fr. M. Kaňkou. Po skončení druhé světové války byla provedena pouze základní údržba. V roce 1958 však byl konstatován havarijní stav kostela a přes všechny urgence tento objekt nadále chátral a byl poškozován vandalismem. V roce 1968 byl chrám uzavřen. Zásadní záchranné práce byly na poslední chvíli provedeny v 80. a 90. letech 20. století, kdy však již devastace kostela dosáhla závratných mezí. Objekt zůstal veřejnosti nepřístupný, práce na obnově interiéru prakticky zahájeny nebyly, chyběly peníze. Přestože šlo o majetek státu, vyzvalo město Litomyšl v roce 2005 jednání s cílem iniciovat zahájení alespoň koncepčních projektových prací. Celkové znovuzrození chrámu Nalezení sv. Kříže bylo však odstartováno až podpisem rozhodnutí o přidělení dotace z Integrovaného operačního programu v roce Pro přípravu samotného projektu Revitalizace zámeckého návrší v Litomyšli je velmi důležitá i kontinuita všech porevolučních starostů města Litomyšle. Miroslav Brýdl pomáhal Litomyšli i z pozice náměstka hejtmana Pardubického kraje a hrál nezanedbatelnou roli při stanovování podmínek Integrovaného operačního programu. Jeho dlouholetý místostarosta a nástupce Jan Janeček v započaté práci rozvoje zámeckého návrší pokračoval. Hlavní část příprav projektu zdědil další starosta v pořadí, Michal Kortyš. Především na něm ležela tíha zodpovědnosti také ve fázi realizační. 8

9 Přípravné práce k projektu Revitalizace zámeckého návrší v Litomyšli byly zahájeny v polovině roku 2006 z pozice radního Pardubického kraje je z počátku koordinoval Miroslav Brýdl, po podzimních komunálních volbách nový starosta Litomyšle Michal Kortyš. V tu dobu již bylo jasné, že v rámci Integrovaného operačního programu bude vyčleněn balík peněz na komplexní obnovu a využití kulturních památek ve vlastnictví státu nebo zapsaných na seznam národních kulturních památek či na Seznam UNESCO. Důležitá byla nejen samotná obnova památkových objektů, ale také to, čemu budou sloužit. V čele týmu, který hledal odpovídající náplň jednotlivých objektů v rámci zámeckého návrší, byl architekt Ivo Koukol, který velmi úzce spolupracoval se starostou Michalem Kortyšem. Důležitým partnerem na Ministerstvu kultury ČR byla opět Jana Vohralíková, tou dobou vrchní sekční ředitelka, která měla oblast IOP na starosti. Zámecké návrší je tradičně vizuální i významovou dominantou Litomyšle a renesanční zámek pak zároveň symbolem města, říká Koukol, ale zároveň dodává: Uvědomme si však, že město samo se díky výjimečné architektonické kultivaci a rozvoji v minulých patnácti letech stalo přinejmenším důstojným protipólem zámeckého okrsku, pokud jej dokonce v mnoha kvalitách nepředčilo. V rámci připravovaného projektu bylo zpočátku uvažováno o zřízení celorepublikového archivu hudby na zámku. Z tohoto záměru nakonec sešlo a pozornost byla věnována prohloubení různorodosti aktivit a kombinacím funkcí pro obyvatele a návštěvníky, doplnění aktivit a alternativních atrakcí pro dětské návštěvníky, doplnění nabídky stravování či občerstvení, vytvoření přístupových cest (včetně otázky parkování), doplnění produktů pro návštěvníky a propracování návštěvnických služeb. Soubor staveb na návrší je ve vlastnictví různých subjektů, a proto byla a je jedinou cestou k úspěchu spolupráce. Na jaře 2007 bylo vypsáno výběrové řízení na architekty rozsáhlého projektu pro architektonické zpracování jednotlivých sekcí (zón návrší). Vybrány byly čtyři architektonické týmy: Ing. arch. Josef Pleskot AP atelier, Ing. arch. Aleš Burian, Ing. arch. Marek Štěpán, HŠH architekti s.r.o. Pro koordinaci přípravy si město v roce 2008 najalo Ing. arch. Ivo Koukola. Pod jeho vedením byla na jaře 2008 předána Studie jednoduché finanční udržitelnosti k rukám vrchní ředitelky sekce D Ministerstva kultury, ing. Janě Vohralíkové, která stále rovněž od začátku při iniciaci a podpoře projektu. Po náročné přípravě rozrůstajícím se projektovým týmem, do kterého v roce 2009 vstoupila RNDr. Renata Šedová z OHGS s.r.o. a Lenka Moravcová byla podána žádost o dotaci do 1. výzvy IOP 5.1 b. Žádost byla složena do 4 velkých krabic. Dne město obdrželo oznámení o doporučení projektu k poskytnutí dotace od ing. Zdeňka Nováka, vrchního ředitele sekce B Ministerstva kultury ČR. Dne bylo podepsáno Rozhodnutí o poskytnutí dotace projektu ministrem kultury Václavem Riedelbauchem. V tehdy ještě zchátralém piaristickém kostele podepsal 10. února 2010 ministr kultury Václav Riedelbauch Rozhodnutí o přidělení dotace z Integrovaného operačního programu ve výši téměř 400 milionů Kč. 9

10 4. Popis výchozího stavu před zahájením realizace projektu Celkový pohled Zámecké návrší v Litomyšli zůstalo poněkud stranou při výjimečném duchovním a společenském rozvoji města v minulých patnácti letech. Paradoxně se tak stalo přesto, že areál je zároveň jeden ze symbolů města, vizuální i významovou dominantou Litomyšle, národní kulturní památkou a souborem vedeným na seznamu UNESCO. Zámecké návrší si tak vyžádalo nezbytné oživení a architektonickou kultivaci. Na zámeckém návrší působila již před zahájením projektu celá řada subjektů, z nichž některé se starají aktivně o využití návrší širokou veřejností (NPÚ a Regionální muzeum v Litomyšli provoz památek a expozic pro veřejnost, EŠC o.p.s. provoz Evropského školicího centra a Smetanova Litomyšl, o.p.s. pořadatel mezinárodního operního festivalu a dalších akcí) nebo zde vykonávají další pro veřejnost víceméně uzavřené aktivity (archivy, dílny, depozitáře - státní oblastní archiv, městská galerie apod.) nebo vzdělávací aktivity (Univerzita Pardubice fakulta restaurování). Vzájemný vztah mezi vlastníky a uživateli (nájemci, vypůjčiteli, provozovateli) ošetřují nájemní smlouvy nebo výpůjčky. Spolupráce subjektů však byla minimální a je nutno konstatovat, že jejich aktivity ani správní a provozní činnosti nebyly nijak provázány či koordinovány. Každý subjekt operoval individuálně, což se týkalo mj. také údržby, úklidu, zabezpečení, apod. Celkové shrnutí způsobu využití a provozu objektů před projektem špatný, místy až havarijní technický stav objektů, sezónnost provozu, nekoordinovanost působících subjektů, neúplné využití objektů, chybějící služby a zázemí, nehospodárnost. Funkce a využití objektů zámeckého návrší před zahájením projektu Na celém návrší probíhá každoročně v červnu a červenci mezinárodní festival Smetanova Litomyšl, který je pořádaný stejnojmennou organizací Smetanova Litomyšl, o.p.s. (založenou městem). Ta rovněž organizuje doprovodné akce a využívá téměř všech objektů. Část pivovaru, zahrnující hostelové a apartmánové ubytování (celkem 55 lůžek), fitness centrum, kapli, seminární sál a knihovnu, provozuje Evropské školicí centrum o.p.s. (organizace spoluzaložená městem a YMCA). EŠC rovněž pro své akce provizorně využívalo stavebně a hygienicky nevyhovující sály v pivovaru, jejichž obnova byla předmětem projektu. Má zde také kanceláře Smetanova Litomyšl o.p.s. a je zde Informační centrum. V pivovaře jsou dále umístěny provizorní depozitáře Městské galerie Litomyšl, depozitář Regionálního muzea v Litomyšli), depozitář NPÚ a atelier Fakulty restaurování Univerzity Pardubice. Byt Bedřicha Smetany je prezentován jakožto nevelká expozice. 10

11 Na pivovar navazuje budova jízdárny, v přízemí byl výstavní sál provozovaný Filozofickou fakultou Univerzity Karlovy a s depozitářem Státního oblastního archivu v patře. V čele horního nádvoří se nachází budova konírny, již z větší části využíval Státní oblastní archiv a byla zde dílna. Navazující objekt kočárovny byl v přízemí zabrán pro dvě trafostanice a v jeho patře umístěno pracoviště Státního oblastního archivu. Objekt stáje sloužil jako sezónní veřejné toalety a garáž. Piaristický kostel byl uzavřen a ke své funkci neužíván. Piaristickou kolej užívala Univerzita Pardubice pro výuku fakulty restaurování, včetně doprovodného ubytování studentů. Horní nádvoří a I. nádvoří (ve vlastnictví a údržbě města) jsou volně přístupné veřejnosti, stejně jako zámecký park (ve vlastnictví a údržbě NPÚ). Jen výjimečně se na letní scéně konaly organizované akce, většinou jako doplněk k festivalu Smetanova Litomyšl. Předzámčí je veřejně využívaným prostorem udržovaným městem. Technický stav objektů před zahájením projektu Kromě dříve rekonstruované části prostor v pivovaře (2004) trpěly prakticky všechny objekty a prostory zámeckého návrší nedostatečnou údržbou a jejich stav byl povětšinou mimořádně zanedbaný, případně havarijní. Na mnoha místech vyžadovala situace bezodkladné řešení, neboť hrozilo nevratné poškození jejich historicky cenných částí. Objekty nebyly dostatečně zabezpečeny proti haváriím ani proti vstupu nepovolaných osob. Většina těchto objektů byla díky špatnému technickému stavu využívána jen zčásti, provizorním způsobem a na hranici provozovatelnosti z technických i hygienických hledisek. Objekt pivovaru byl technicky a stavebně uzpůsoben k provizornímu využití, obdobně jako objekty jízdárny a konírny. Rekonstrukci vyžadovalo jak jejich vnitřní vybavení, tak plášť. Sítě byly za hranicí své životnosti a scházelo vhodné vybavení, přiměřené sociální zařízení atd. 11

12 Kočárovna byla znehodnocena dvěma zabudovanými trafostanicemi v přízemí a objekt stáje vyžadoval zevrubnou obnovu, přestože sezónní veřejné toalety pocházely z 90. let. Piaristický kostel byl v naprosto havarijním stavu. Jeho vnitřní povrchy byly zcela zničené. Zařízení a vybavení bylo rovněž poničené a převážně demontované a uložené na různých místech areálu. Vybavení kostela a varhany vyžadovaly kompletní zrestaurování a doplnění novými prvky s ohledem na nové funkční využití. 12

13 Piaristická kolej byla sice udržována v provozuschopném stavu, ale trpěla zatékáním, destrukcí některých prvků v krovu, statickými poruchami arkádového dvora a vzlínající zemní vlhkostí. Sítě objektu byly za hranicí životnosti a v provozu udržovány pouze provizorně. Zámecký park léta trpěl nedostatečnou údržbou. Zdi a část zeleně byly poničeny vichřicí. 13

14 Otevřené prostory - horní a I. nádvoří, předzámčí měly zčásti znehodnocené povrchy (zejména mlaty), nefunkční odvodňovací systém a postrádaly úpravy pro bezpečný a bezbariérový pohyb. Město Litomyšl bylo jako vlastník schopno v posledních letech hradit jen nezbytné opravy a údržbu, které zabránily přímým haváriím na objektech. Po předchozích desetiletích absence jakékoli péče si však objekty vyžádaly zásadní obnovu a dovybavení pro odpovídající využití a plnění potřebných i nových funkcí. NPÚ jako vlastník neinvestoval do svých objektů v posledních desetiletích vůbec. Piaristická kolej byla předána řádu v restituci ve zcela zanedbaném stavu, na němž se plně projevilo půlstoletí nedostatečné péče. 14

15 5. Charakteristika projektu a jeho cílů Hlavní cíl projektu Hlavním cílem projektu je realizace multifunkční struktury v historickém areálu, která přinese regeneraci života zámeckého návrší (NKP, UNESCO) a jeho plnohodnotné zapojení do organismu města a regionu. Cílem je smysluplné užívání památkově mimořádně cenného areálu, který býval těžištěm společenského a kulturního dění regionu a díky přispění piaristů také střediskem vzdělanosti, opět v roli, která je mu vlastní, tedy jako nadregionálního centra kultury, vzdělávání a společnosti. Cílem je zároveň obnovení podmínek, které jsou pro obrodu takového centra nezbytné, tedy vytvoření prostor a vybavení, již jsou pro účast veřejnosti na nejrůznějších, stále se proměňujících formách aktivit nutné, ale také vytvoření prostředí a zázemí pro tvůrčí, vědecké, vzdělávací působení osobností a týmů, jejichž výkony budou v jednotlivých oborech a disciplínách a ve vzájemné inspiraci směřovat k nejvyšší, národní i mezinárodní úrovni. V neposlední řadě je cílem projektu rovněž aktivní a bezprostřední kontakt dětí jak s jedinečným historickým prostředím, tak se špičkovými kulturními a badatelskými aktivitami, tedy vytvoření sdíleného prostoru a progresivních programů pro jejich vzdělávání tou nejpřirozenější cestou. To vše samozřejmě v takovém organizačním a ekonomickém rámci, jenž umožní dosažení dlouhodobé ekonomické udržitelnosti projektu a přinese nové příležitosti a příjmy jak spolupracujícím subjektům, tak poskytovatelům navazujících služeb ve městě a v regionu. Koncepce projektu Koncepce projektu je založena na multifunkční struktuře, jež pak tvoří základ pro programovou náplň jednotlivých objektů a prostor: PAMĚŤ A UMĚNÍ MUSEUM JÍZDÁRNA PIAR. KOSTEL expozice DĚTI PARK PIVOVAR MUSEUM dětský program Škola na zámku VZDĚLÁVÁNÍ, PIARIST. KOLEJ PIVOVAR universita, profesní vzdělávací programy SLUŽBY KOČÁROVNA PIVOVAR informace, občerstvení SPOLEČENSKÉ CENTRUM PIVOVAR JÍZDÁRNA společenský program POBYT PIVOVAR studijní a tvůrčí pobyty Škola na zámku DUCHOVNÍ CENTRUM PIARISTICKÝ KOSTEL místo kontemplace 15

16 Programy Mezi zcela nově zaváděné programy a funkce z výše uvedeného funkčního rámce patří: Škola na zámku (specifický pobytový vzdělávací program pro třídy ZŠ) Centrum pro restaurování (program profesního vzdělávání v oblasti památkové péče a výzkumu v oblasti restaurování) Dětský program (alternativní výchovný program pro dětské účastníky) Andělé na návrší (trvalá naučná expozice ze sbírek diecézního musea) Kontemplace a pobývání v obnoveném piaristickém kostele (obnova duchovního centra návrší) Náhledový depozitář a restaurátorské dílny Regionálního musea (podpora činnosti musea) Cafeterie (museum-café pro účastníky programů a návštěvníky) Mezi rozšířené a posílené již dříve existující programy a funkce patří: Hudební program Výstavní program Dramatický program Společenský program konference, representační, spolkové a komerční akce, svatby Studijní a vzdělávací pobyty Rozšířené univerzitní vzdělávání Rozšířené ubytování o ubytování ve 4 apartmánech a 3 bezbariérových pokojích 16

17 Stavební obnova a využití nemovitých památek Část 1 Stavební obnova pivovaru Charakteristika: Rekonstrukce, restaurování a kultivace architektury, úpravy technického vybavení Funkce: Kulturní, společenský a vzdělávací program v prostorách přízemí Vzdělávací program Centra pro restaurování v prostorách přízemí Program Školy na zámku v prostorách přízemí Návštěvnický program ve Smetanově bytě v přízemí Informační centrum a centrum služeb uživatelům, návštěvníkům a účastníkům programů v prostorách přízemí Pracoviště, restaurátorské dílny a depozitáře Regionálního musea v prostorách patra Pracoviště a depozitáře městské galerie v prostorách patra Ubytování v prostorách podkroví Část 2 Stavební obnova jízdárny, konírny, kočárovny a stáje Charakteristika: Úpravy a rekonstrukce, kultivace veřejného prostoru Funkce: Kulturní, společenský a vzdělávací program v prostorách přízemí jízdárny Pracoviště a depozitáře oblastního archivu v prostorách podkroví jízdárny a v konírně Dílna a technické zázemí v konírně a jejím sousedství Cafeterie v kočárovně Dětský program v kočárovně Správní a koordinační centrum v kočárovně Část 3 Revitalizace zámeckého parku Charakteristika: Obnova zámeckého parku anglického typu, kultivace a úpravy drobné architektury Funkce: Návštěvnický program a pobyt Dětský program Kulturní a společenský program v prostorách variabilní letní scény Část 4 Stavební obnova I. nádvoří, horního nádvoří, revitalizace předzámčí Charakteristika: Společná revitalizace veřejného a zámeckého prostoru, rekonstrukce zeleně, kultivace a úpravy drobné architektury. Funkce: Návštěvnický program a pobyt Dětský program Servisní prostory (přístupy k objektům, parkování) Část 5 Stavební obnova piaristické koleje Charakteristika: Rekonstrukce sítí a restaurování architektury, dostavba křídla Funkce: Centrum pro restaurování a Fakulta restaurování University Pardubice Program Školy na zámku s využitím prostor ateliérů Společenský program s využitím prostor auly Část 6 Stavební obnova piaristického kostela Charakteristika: Restaurování a opětné osazení mobiliáře, interiérové výzdoby a uměleckých děl, souběžné restaurování stavební části a doplnění vybavení sakrálního prostoru; rekonstrukce varhan; trvalá expozice diecézních sbírek na emporách a v sakristiích : Funkce: Sakrální a duchovní prostor Kulturní program Návštěvnický program expozice Andělé na návrší 17

18 Související cíle a efekty projektu Záchrana kulturního dědictví zámeckého návrší, památky světově uznávané hodnoty, stavební obnovou sedmi památkově chráněných budov a nezbytně souvisejících prostranství, včetně doplnění jejich vybavení a optimální dislokace funkcí. Vybudování těsnějšího vztahu obyvatel města, regionu i ČR k zámeckému návrší, jakožto místu s bohatou historií, a k národním kulturním hodnotám. Vytvoření prostoru pro hluboké kulturní a společenské prožitky i místa vnitřní kontemplace. Rozvoj vzdělávání dětí tvůrčí formou v inspirativním prostředí a s přirozenou iniciací hledání životních hodnot, vytvoření podmínek profesního růstu pro pedagogy a praktikanty. Rozvoj specifického profesního vzdělávání v oblasti památkové péče, vedoucí celkově k větší osvětě a ke zlepšení péče o památky v celé ČR. Rozvoj výzkumu, odborného vzdělávání a sdílení informací v oboru restaurování, přispívající k obohacení oboru. Vytvoření podmínek pro profesní růst studentů, vědců a badatelů a umělecký růst tvůrčích osobností, týmů a talentů s možností svobodného a kreativního projevu. Vytvoření podmínek pro seberealizaci handicapovaných, jak možnostmi bezbariérových prohlídkových okruhů a programů, tak prostřednictvím specifických modulů Dětského programu a Školy na zámku. Rozšíření spádového území zámeckého návrší na celou ČR zavedením nových programů s celorepublikovou působností (Škola na zámku a Centrum pro restaurování, nebývalý mix kulturních programů v jedinečném historickém a architektonickém komplexu) a zachováním mezinárodního rozměru pokračováním proslulého operního festivalu Smetanovy Litomyšle. Rozšíření cílových skupin o skupinu dětí (Škola na zámku a Dětský program), dále o skupinu vzdělávajících se pracovníků v oblasti památkové péče působením nového Centra pro restaurování, o cílovou skupinu osob s omezenou možností pohybu a orientace bezbariérovým provedením nádvoří a stavebních úprav pivovaru a dalších objektů, včetně zřízení tří pokojů bezbariérového ubytování; rozšíření cílové skupiny o sportovně založené návštěvníky (cyklisty, s bagáží apod.) zřízením úschovny přímo na návrší. Rozšíření aktivit na celý rok adaptací prostor pro celoroční provoz a zavedením celoroční programové náplně do obnovených prostor. Zvýšení návštěvnosti návrší (z cca 24 tis. možná až o 100 tis. všech návštěvníků celého návrší v důsledku projektu, minimálně zvýšení počtu platících návštěvníků v objektech projektu o 25 %) díky atraktivní a rozšířené nabídce cenově přístupných programů návrší po celý rok pro širokou veřejnost i specialisty a také díky kvalitnímu marketingu. Zvýšení počtu skupinových (organizovaných) návštěvníků oslovením organizací, zabývajících se incentivními a konferenčními aktivitami a vytvořením výhodných cenových a programových balíčků pro skupiny. Prodloužení pobytu krátkodobých návštěvníků z dnešních 1-2 hodin přinejmenším na 3 4 hodiny nabídkou občerstvení a možnosti odpočinku v areálu návrší. Prodloužení pobytu návštěvníků z krátkodobých (převažujících jednodenních) návštěv na vyšší četnost dvoudenních a vícedenních pobytů nabídkou večerních programů a propracované nabídky širokého spektra ubytování, stravování a programů v Litomyšli a okolním regionu, a to v marketingové spolupráci s organizacemi České dědictví UNESCO, Českomoravské pomezí, Destinační společností Východní Čechy aj.. Zvýšení spokojenosti účastníků a návštěvníků, motivace k opakovaným pobytům a k šíření doporučení mezi známými vytvořením atraktivních programů a kvalitních 18

19 navazujících služeb (hygienické zázemí, cafeterie, informační služby, ubytování, zprostředkování průvodce a tlumočníka apod.), vytvoření jednoduchého systému prodeje a motivačních pobídek. Zefektivnění provozu a zajištění jeho udržitelnosti (oproti stávající provozní ztrátě a chátrání majetku dosažení samofinancování provozu a údržby majetku), a to vytvořením partnerské spolupráce mezi subjekty působícími na zámeckém návrší i dalšími subjekty, pohybujícími se v příslušných oborech. Vytvoření nových pracovních příležitostí přímo u nově zřizovaného provozovatele Zámeckého návrší p.o., dále u provozovatele cafeterie a u poskytovatelů služeb ve městě, u kterých stoupne poptávka po jejich službách (až 13 nových pracovních míst). Zvýšení příjmů v podnikání v navazujících službách v Litomyšli a okolním regionu v ubytovacích a stravovacích zařízeních, u tlumočníků a cateringových firem, ale také celorepublikových firem, organizujících akce na návrší. Přispění k ochraně životního prostředí hospodárným využitím stávajících budov, zlepšením podoby a stavu zájmového území, využitím stávajících zdrojů vody a ekologickou výchovou v rámci programů Zlepšení vybavení, tváře a prestiže města Litomyšle jako vhodného a přívětivého místa pro bydlení a podnikání. Souvislosti projektu s rozvojem lokality a regionu Nejintenzivnější dopad projektu je v místě, okolním regionu a v kraji zejména co se týká vzdělávacího a kulturního programu regionální úrovně. Aktivity jako je návštěvní program celkově, studijní pobyty, restaurátorská škola, Centrum pro restaurování a některé akce národního významu jsou určeny beneficiantům z celé České republiky. Pro město Litomyšl, které se presentuje jako lázně ducha a žije řadou kulturních aktivit regionálního rozsahu a věhlasným mezinárodním festivalem Smetanova Litomyšl je projekt Revitalizace zámeckého návrší obrovskou příležitostí aktivity posílit a zejména je rozšířit o nové nabídky pro nové cílové skupiny a návštěvníky. Zámecké návrší, které je dominantou města, díky projektu skutečně ožije. Dětský program a zázemí služeb (cafeterie) sem přiláká mnohem více rodin s dětmi, škola na zámku školní mládež a nejen milovníky umění přivede nová expozice Andělé na návrší, která vtiskne život dříve uzavřenému kostelu. Fakulta restaurování a Centrum pro restaurování upevní pozici tohoto místa jako jedničky v republice určující směr v tomto oboru. Orgány státní památkové péče byly zapojeny jak do fáze přípravy, tak realizace projektu. Ke všem projektovým dokumentacím připravovaly závazná stanoviska a participací na kontrolních dnech projektu dohlížely nad jejich plněním a případně podle nově zjištěných skutečností vznášely nové podněty k zapracování tak, aby obnova památek byla provedena šetrně k památkovým hodnotám a profesionálně. Tento postup přinesl do projektu řadu komplikací s administrací změn projektu a zdržení, ale v případě obnovy kulturních památek je to dle zákona nezbytný postup. Národní památkový ústav uzavřel již v samotném počátku projektu dne s Městem Litomyšl dohodu o spolupráci na projektu a projevil projektu úplnou morální podporu i součinnost. 19

20 Navazující projekty Projekt Revitalizace se vyvíjel od roku Časem došlo ke zpřesňování majetkových, technických i finančních limitů a subjekty vlastnící a užívající objekty na zámeckém návrší spolu intenzivně jednaly o předmětu a rozsahu projektu do IOP. Závěrečná jednání v prvním čtvrtletí roku 2009 vedly k modelu, kdy město Litomyšl podalo žádost o dotaci do IOP 5.1 o celkovém finančním objemu 405 mil. Kč s názvem Revitalizace zámeckého návrší v Litomyšli. NPÚ se rozhodlo podat samostatnou žádost o dotaci na projekt, řešící obnovu zámku a mobilní zastřešení II. nádvoří o finančním objemu cca 140 mil. Kč. NPU však nestihlo projekt do IOP 5.1 podat, chystá jej k uplatnění v rámci aktuálně se rozbíhajícího Integrovaného regionálního operačního programu. V každém případě je zajištěna koordinace a vzájemná návaznost obou projektů tak, aby společně tvořili vzájemně se doplňující komplex. Obdobného efektu bylo dosaženo realizací projektu Obnova regionálního muzea v Litomyšli, kde investorem je Pardubický kraj a projekt byl dotačně podpořen z Regionálního operačního programu NUTS II Severovýchod. Stavební obnova muzea i zámeckého návrší byla koordinována, takže i venkovní předzámčí a okolí muzea na sebe bezvadně dle společného konceptu navazují. Oba objekty jsou i na základě partnerské smlouvy uzavřené mezi Městem Litomyšl a Regionálním muzeem v Litomyšli programově propojené, některé prvky dětského programu jsou logicky umístěny v muzeu. Dětský program zasahuje i do objektů zámku a programově tak propojuje všechny prostory zámeckého návrší vč. zámku a muzea. Město Litomyšl dále plánuje realizovat projekt parkoviště pro uživatele a návštěvníky zámeckého návrší v objemu cca 25 mil. Kč. Projekt může být přes partnerskou spolupráci součástí projektu obnovy zámku z dotačního zdroje IROP. 20

21 Lokalizace jednotlivých vzájemně provázaných projektů je patrna z následujícího obrázku. Žlutou plochou je znázorněno území projektu IOP 5.1 Revitalizace zámeckého návrší v Litomyšli, ostatními barvami pak navazující další projekty. 21

22 6. Příjemce, organizační struktura, uplatnění principu partnerství Průběh prací v přípravné a realizační fázi řídil projektový tým. Ten se ze strany příjemce i poskytovatele dotace vzhledem k 9 letům přípravy a realizace projektu měnil a bylo potřeba vynaložit hodně úsilí při předávání informací mezi jednotlivými manažery. Za dobu přípravy a realizace projektu se rovněž vystřídali 3 statutární zástupci města. Příjemce Město Litomyšl Bří Šťastných 1000, Litomyšl IČ Zastoupené starostou města v období přípravy a realizace projektu postupně: Miroslavem Brýdlem, Michalem Kortyšem a Radomilem Kašparem Partneři dohody o spolupráci Město Litomyšl uzavřelo již v rámci přípravy projektu dohody o spolupráci a partnerství se všemi rozhodujícími subjekty pro projekt. Jedná se o subjekty, které jsou v pozici vlastníka objektů zahrnutých do projektu nebo se jedná o subjekty, rozhodující pro užívání nemovitostí a naplnění programového využití výsledků projektů. Dohody byly uzavřeny s těmito subjekty: Národní památkový ústav Českomoravská provinice Řádu zbožných piaristů Biskupství královéhradecké Universita Pardubice Regionální Muzeum v Litomyšli Projektový tým příjemce Najatý odborný projektový tým - od zahájení projektu 2010: Ing. arch. Ivo Koukol koordinátor a manažer, RNDr. Renata Šedová (OHGS s.r.o.) finanční manažer, Lenka Moravcová administrátor, Mgr. Aleš Velc právník - od roku 2013: RNDr. Renata Šedová (OHGS s.r.o.) - manažer a finanční manažer, Ing. Miroslava Zemanová (DABONA s.r.o.) organizace změnových řízení, Lenka Moravcová - administrace projektu, JUDr. Jana Čepelková - právník Projektový tým za město - starosta Michal Kortyš, po volbách 2014 jako místostarosta, Radomil Kašpar - starosta - vedoucí odboru rozvoje a investic František Zachař a jeho tým (Ing. Antonín Dokoupil, Lenka Černá, Lada Zajíčková) - vedoucí odboru majetkoprávního Ing. Pavel Chadima - vedoucí účtárny Marie Pulkrábková a účetní - vedoucí odboru kultury a cestovního ruchu Ing. Michaela Severová 22

23 Projektový tým ze strany poskytovatele dotace Ministerstvo kultury: - úvodní tým: Mgr. Josef Beránek, Ing. Vlastimil Komárek, Mgr. Kristýna Tlustošová, Mgr. Michal Novotný, Ing. Jana Dvořáčková - změna týmu: Ing. Ivana Hlavínová-Kuchaříková, Ing. Karla Penková, Mgr. Ivo Lukš, Mgr. Lenka Dudová Ministerstvo pro místní rozvoj - Centrum pro regionální rozvoj: - Ing. Leoš Macura, Bc. Klára Slapničková, Ing. Miroslav Semerák 7. Popis průběhu prací v přípravné a realizační fázi Celkový pohled a důležité mezníky V průběhu realizace složitého projektu Revitalizace zámeckého návrší považujeme za nejdůležitější tyto mezníky: - první monitorovací zpráva za první 3 sloučené etapy a žádost o platbu za veškeré přípravné práce od do , inkaso prvních 16 mil. Kč - dokončení výběrového řízení na zhotovitele staveb a uzavření smlouvy o dílo s firmou Hochtief CZ a.s. dne uzavření řešení záchranného archeologického výzkumu vypsáním samostatného výběrového řízení a uzavření Dohody s firmou Labrys o.p.s. dne Přípravná fáze Začátky přípravy projektu spadají do roku 2006, vlastní přípravné práce uplatněné v projektu IOP 5.1. pak začínají , kdy bylo zahájeno otevřené nadlimitní výběrové řízení na architekty. Do doby podání žádosti o dotaci v září 2009 bylo zaúčtováno již 45 účetních dokladů o celkové hodnotě způsobilých výdajů ve výši 13,8 mil. Kč. Jednalo se zejména o práce čtyř architektonických týmů na úvodní architektonické studii a kalkulaci nákladů, práce koordinátora Ing. arch. Ivo Koukola a doplňující servis (organizace zadávacího řízení, předběžný geologický průzkum apod.). Architektonické týmy: - Ing. arch. Josef Pleskot AP atelier (koordinátor architektů, pivovar, I. nádvoří, předzámčí) - Ing. arch. Aleš Burian (piaristická kolej a její přístavba) - Ing. arch. Marek Štěpán (kostel) - HŠH architekti s.r.o. (kočárovna, stáj, jízdárna, horní nádvoří) Součástí přípravné fáze bylo také zpracování žádosti o dotaci, jejíž výsledná podoba i s dokladovou částí architektonických studií zahrnovala 4 krabice. 23

24 Realizační fáze V realizační fázi, která byla rozdělena do 24 finančních čtvrtletních etap, probíhaly tyto okruhy činností: - projekční, manažerská a expertní činnost - záchranný archeologický výzkum - stavební práce - restaurátorské práce - realizace programů. Realizaci prací předcházelo jejich vyprojektování do fáze zadávací dokumentace pro realizaci, organizace zadávacího řízení, vlastní realizace a průběžný dozor dodávky expertem (technický dozor investora, manažer programu), vždy za dohledu zástupce zadavatele. Všechny hlavní realizační práce stavební práce, ZAV, restaurování i programy, byly vzhledem k předpokládané hodnotě zakázek vždy soutěženy nejvyšší úrovní výběrového řízení, tedy otevřeným nadlimitním řízením (stejně jako rozsáhlé projekční práce). Formou zjednodušených podlimitních řízení a veřejných zakázek malého rozsahu byly zadány servisní služby managementu a expertního týmu. PROJEKČNÍ, MANAŽERSKÁ A EXPERTNÍ ČINNOST - zpracování projektových dokumentací 4 architektonické týmy (projektové dokumentace zón pro územní a stavební řízení a pro zadání stavby se specifikací podrobného rozpočtu a výkazu výměr pro zadání stavby) - restaurátorské průzkumy jakožto podklad pro zadávací řízení na restaurátorské práce (restaurátoři: Dušan Rohlík Mgr. art.; Jiří Látal, akad. malíř, odb. restaurátor; Vladimír Šlajch) - organizace zadávacích řízení (Techprojekt s.r.o., Centrum evropského projektování a.s.) - experti (na stavební dodávky a management Centra pro restaurování) - management projektu o management a koordinace Ing. arch. Ivo Koukol, DABONA s.r.o., OHGS s.r.o. o finanční management OHGS s.r.o. RNDr. Renata Šedová o administrativa a kancelář projektu Lenka Moravcová o právní služby Mgr. Aleš Velc, JUDr. Jana Čepelková ZÁCHRANNÝ ARCHEOLOGICKÝ VÝZKUM Záchranný archeologický výzkum byl proveden v prostorách, kdy stavební obnova zasahovala do podloží, buď plošně, nebo podél zdí obvodově. Z tohoto důvodu byl ZAV proveden téměř na všech objektech. ZAV na objektech pivovar a horní nádvoří byl součástí dodávky stavebních prací. Předmětem samostatného otevřeného nadlimitního řízení (po složitém rok trvajícím právním rozboru situace) bylo provedení ZAV na 24

25 objektech kočárovna, stáj, park, předzámčí, I. nádvoří, přístavba koleje a kostel. Realizace: Labrys o.p.s. Termín: Cena: 24,9 mil. Kč STAVEBNÍ PRÁCE Realizace 11 hlavních staveb revitalizace zámeckého návrší v Litomyšli Zakázka byla zadána v otevřeném nadlimitním řízení, které bylo uzavřeno podpisem smlouvy ke dni Vlastní průběh a řada změn, jak z důvodu jednání kolem ZAV, tak z důvodu řady změn projektu, si vyžádal celkem 27 dodatků ke smlouvě o dílo. Projektanti: 4 architektonické týmy (Ing. arch. Josef Pleskot, Ing. arch. Aleš Burian, Ing. arch. Marek Štěpán, skupina architektů HŠH architekti s.r.o.) Technický dozor: FORT spol. s r.o. Hradec Králové Realizace: HOCHTIEF CZ a.s. Termín: Cena: 193 mil. Kč (bez DPH) 25

26 26

27 27

28 Změny stavby I a Změny stavby II Jednalo se o změny realizace hlavních staveb, které nesplňovaly požadavek 23 odstavec 7 a) Zákona o veřejných zakázkách, tedy nepředvídatelnost, nezbytnost a limit 20 % z původní ceny zakázky. Obě zakázky byly soutěženy v původním režimu, tedy otevřeným nadlimitním řízením. Změny stavby I se skládaly čistě z nezpůsobilých změn, změny stavby II byly většinou způsobilým výdajem. Projektanti: 4 architektonické týmy Technický dozor: FORT spol. s r.o. Hradec Králové Realizace: HOCHTIEF CZ a.s. Termín: a Cena: 0,7 mil. Kč a 5,9 mil. Kč (bez DPH) Přístavba piaristické koleje Z důvodů archeologických nálezů v podloží plánované přístavby bylo třeba změnit projekt založení koleje. Tuto část bylo třeba z časových a dalších důvodů z komplexní zakázky realizaci staveb návrší vytrhnout. Přístavba koleje byla tedy nakonec soutěžena jako samostatná zakázka rovněž v otevřeném nadlimitním řízení a završovala v obrovském časovém tlaku celý projekt. Projektant: Ing. arch. Aleš Burian, Technický dozor: FORT spol. s r.o. Hradec Králové Realizace: PKS stavby a.s. Termín: Cena: 19 mil. (bez DPH) 28

29 RESTAURÁTORSKÉ PRÁCE Restaurátorské práce byly zadány v otevřeném nadlimitním řízení na služby v roce 2011, na základě kterého byly uzavřeny smlouvy o dílo se třemi restaurátorskými firmami, z nichž každá se specializuje a nabídla nejlepší cenu na konkrétní okruh restaurátorských prací. Restaurátorské práce byly ztíženy podmínkami dlouhotrvající stavební obnovy kostela, která zdržovala zpětnou instalaci prvků, včetně doprovodné prašnosti prostředí, zejména restaurování a instalace varhan byla složitá. Realizace: Termín: Cena: RenoArt s.r.o. (obrazy, oltáře, sochy) S:Lukas s.r.o. (truhlářské prvky) ORGANA s.r.o. (varhany) (jednotlivých částí) 27 mil. (celkem za všechny 3 části) PROGRAMY V rámci projektu byly připraveny 3 nové programy, které budou provozovány organizací Zámecké návrší, p.o. Zatímco vybavení pro Školu na zámku bylo pořízeno již v roce 2012, bylo možné již spustit zkušební a následně ostrý provoz školy, na které jsou vynikající ohlasy. Bohužel díky složitosti zadání a nutnosti 2x zrušit výběrové řízení zůstala realizace Dětského programu a Andělů na návrší až na úplný závěr projektu a realizace probíhaly ve značném časovém tlaku. Všechny 3 programy představují zcela nový náboj pro zámecké návrší a přivedou sem novou a velmi širokou cílovou supinu, školy a rodiny a dětmi. Škola na zámku Management: EŠC o.p.s. Realizace (nákup vybavení): Jan Pikna - ELEKTROCOM Termín: Cena: 0,5 mil. Kč Program nabízený za provozní náklady zejména základním školám 1. stupně, ale také 2. stupně a mateřským školám (připravuje se mutace), kde mohou děti v inspirativním prostředí snadno vstřebat zážitky a vědomosti z divadelního, historického, hudebního a dalších modulů. Program bude vyvíjen podle zájmu a potřeb škol a školských organizací ze spádového území minimálně krajského rozměru i dále. K programu byly v rámci projektu pořízeny pomůcky a vybavení, bylo vytvořeno libreto a pracovní listy. 29

30 Dětský program Projektant: Ing. arch. Jan Malec Management: Mgr. Martina Svobodová Realizace: LN-design s.r.o. Dokončení: (komplet ) Cena: 7 mil. Kč Autorkou námětu, obsahu a duchem programu je Mgr. Martina Svobodová. Dětský program je soubor prvků, kde mohou děti hravým způsobem získat dovednosti a vědomosti na stanovištích, které jsou logicky rozmístěny po celém návrší, dokonce i na základě výpůjčky a partnerské smlouvy mimo území projektu IOP v prostorách zámku, v Regionálním muzeu a ve Smetanově bytě. Program je nabízen veřejnosti zdarma, základní propagační materiál s instrukcemi je k vyzvednutí v informačním centru a postupně bude na více místech návrší a ve městě. Postupujete z centrálního rozchodníku na jednotlivá stanoviště. Andělé na návrší Projektant: Ing. arch. Marek Štěpán Management: PhDr. Dagmar Koudelková Realizace: Design By Hy, s r.o. Dokončení: (komplet ) Andělé na návrší je expozice sakrálního umění. Kurátorkou expozice a duší programu je PhDr. Dagmar Koudelková. Exponáty sochy a obrazy jsou zapůjčené několika farními diecézemi a umístěny na emporách obnoveného kostela na důstojných a nasvícených místech. Expozice je zpoplatněna. 30