Školní KURÝR č. č fotoreportáž str. str. 2

Transkript

1 Školní KURÝR č. č fotoreportáž str. str. 2 Fotoreportáž ze zápisu Foto: JIŘÍ VACHTL, 8. B

2 Školní KURÝR č. č reportáž tradice str. str. 3 2 Setkání s pamětníkem Mezi žáky naší školy zavítal vzácný host, pamětník VÁCLAV ŠTĚPÁNEK z Horní Břízy. Nikdo by mu nehádal 86 let. Vitální chlapík, bývalý projektant, pamatuje skutečně hodně. Proto také dotazy žáků v příjemné besedě směřovaly do minulého století. Jaké jste měl mládí? Čím se živili lidé v Horní Bříze před válkou? Jaká byla v té době škola? A co učitelé? Zájem žáků o historii svého města, jeho život, kulturu a tradice byl skutečně velký. Pan Štěpánek vyprávěl o svém mládí, kdy si spolu s ostatními dětmi hrál v Horní Bříze u kapličky. Nejčastěji to byly hry na řemesla, sochy nebo na schovávanou. Také tloukli špačky (dřevěné) nebo vyráběli píšťaly. Kdo měl káču nebo jo-jo, byl tehdy v dětském kolektivu obdivován. Večer si hrály děti doma. Samozřejmě bez televize, která tehdy ještě neexistovala. V rodinném kruhu se doma často vyprávělo a povídalo. A také se zpívalo. A když se šlo za kulturou, tak hlavně do kina. Filmy s Charlie Chaplinem nebo Tarzan, to byly tehdejší hity. Lidé v Horní Bříze se před válkou živili hlavně řemeslem a zemědělstvím. Pan Štěpánek byl jedním ze dvou žáků, kteří po základní škole studovali střední školu a udělali si maturitu. Ve škole tehdy byly běžné fyzické tresty rákoskou. A tak ve třídě panovala skutečná kázeň a poslušnost. A když někdo ze spolužáků opravdu zlobil, dostal nejen rákoskou, ale navíc za trest napsat stokrát Komenského myšlenku: Škola bez kázně je jako mlýn bez vody Ve volném čase jako kluci chodili cvičit do Sokolovny. Soutěžilo se hlavně v atletice a gymnastice. Často také měřili síly s kamarády z Manětína, Plas nebo Kaznějova. To zapřáhli koně do žebřiňáku a jelo se. Aut tehdy bylo strašně málo a vůz měli maximálně pekař, řezník nebo se jím zaváželo pivo z pivovaru. Horní Břízou tak za celý den projely nejvýš tři čtyři auta. Život za druhé světové války nebyl lehký, potraviny byly na lístky a na příděl. Samotná válka pak přinášela lidem další útrapy a utrpení. S dnešní dobou se ta dávno minulá srovnávat nedá. Tehdy sice nebyly počítače, ani mobily, ani satelity a digitální vysílání, ale za to mezi lidmi bylo více pokory, úcty a slušnosti. A na morálních hodnotách by měla stát každá vyspělá společnost moderního státu (mt)

3 Školní KURÝR č. č reportáž str. 24 Výlet za GRAFFITI Každý se rád ulije ze školy. Obzvláště, když jsme mohli jet na zajímavý výlet do Prahy. Byla to výstava Graffiti umělců, kteří zde zanechali svá nejzajímavější díla. Většinou byly malby přes celý pokoj a graffiťáci je vytvořili za pouhé tři dny! Bylo tam mnoho maleb sprejem, štětcem, ale i opravdová zajímavost - úplně roztavená plastová popelnice. Nejprve jsme si prohlédli všechna díla, a pak jsme mohli i my něco vytvořit A nakonec společná fotka. HELENA KHOLLOVÁ, 8. A Foto autorka

4 Školní KURÝR č. č rozhovor reportáž str. str. 52 Rozhovor s učitelem Na otázky odpovídala paní učitelka Soňa Trnková: 1. Jak jste se dostala na naší školu? Na této škole jsem byla na praxi a poté jsem tady začala pracovat. 2. Co se vám tady líbí? Hlavně kolegové a příjemní žáci. 3. Jaký je váš oblíbený předmět? Nejraději učím výtvarnou výchovu. 4. Jaká je vaše oblíbená třída? Moje oblíbená třída je 6. A. 5. Jaký máte názor na školní jídelnu? Někdy mi tu chutná a někdy ne, protože je jídlo málo slané nebo naopak. 6. Máte nějakého oblíbeného herce/herečku? Libuše Šafránková a Antonín Procházka. 7. Máte oblíbený seriál? Můj oblíbený seriál jsou Případy detektiva Murdocha. 8. Jaká je vaše nejoblíbenější barva? Moje oblíbená barva je modrá. 9. Jaké je vaše oblíbené zvíře? Ano. Mé oblíbené zvíře je pes. Zpracovali: NIKOL KYDLÍČKOVÁ, 6.A KLÁRA LUDVÍKOVÁ, 6.A

5 Školní KURÝR č. č reportáž kultura str. str. 2 6 Nové divadlo otevřeno V únoru se v naší škole uskutečnilo slavnostní otevření divadla za účasti pana starosty Horní Břízy Ing. Vojtěcha Šedivce, ředitele naší školy Ladislava Čásy a dalších hostů. Divadlo bylo otevřeno odpoledním představením divadelního spolku Osadáček s pohádkou Kašpárek a Kopřivka. Děti si během pohádky mohly s Kašpárkem zazpívat i písničku: Kdo má strachy plné gatě, Kdo se bojí strašidel, Kdo se třese pod peřinou Ten je velký strašpytel. Bum bác cililink, ničeho se nebojíme Bum bác cililink my nemáme strach. Ten kdo kolem sebe vidí Strašidla a příšery, Kašpárek se jenom směje, ví, že jsou to pověry. Bum bác cililink, ničeho se nebojíme Bum bác cililink my nemáme strach.. Oficiální otevření divadla proběhlo večer představením Monsieur Amédée v podání divadelního spolku Osada Horní Bříza. JIŘÍ VACHTL, 8. B Foto autor

6 Školní KURÝR č. č kultura reportáž / sport str. str. 2 7 Převzato z tisku: Trénujeme dívčí fotbal Při Středisku volného času (SVČ) na naší škole probíhají různé zájmové kroužky. Mezi oblíbený sportovní kroužek patří také dívčí fotbal. Trénujeme každý pátek 2 hodiny pod vedením paní Leony Vozkové. A zajímá vás naše složení? Celkem nás trénuje třináct dívek N. Vozková, S. Vachovcová, A. Fišerová, R. Kubínová, K. Koudelová, M. Brandtlová, K. Škubalová, B. Zelenková, L. Trchová, M. Želinská, M. Šedivá, K. Rauchová a A. Srpová. I když se nám občas nedaří trefit správně míč, neztrácíme naději, protože víme, že je to jen o trpělivosti! A na závěr hádanka: Poznáte nás na fotce? KAROLÍNA ŠKUBALOVÁ. 9. B Foto: LENKA TRCHOVÁ, 9. B