ÚAP ORP Frýdlant - RURÚ IDENTIFIKAČNÍ ÚDAJE. Územně analytické podklady ORP Frýdlant

Transkript

1 Identifikační údaje IDENTIFIKAČNÍ ÚDAJE Název díla: Územně analytické podklady ORP Frýdlant Část díla: Rozbor udržitelného rozvoje území Pořizovatel: Město Frýdlant náměstí T.G. Masaryka 37, 464 Frýdlant Zhotovitel: SAUL s.r.o.,u Domoviny 49/, 46, Liberec 4 Číslo zakázky zhotovitele: 9/28 Číslo zakázky objednatele: 83/28 Datum zhotovení: AUTORSKÝ KOLEKTIV Vedoucí projektant Zodpovědný projektant, koordinace projektu Hospodářská základna výroba, služby, cestovní ruch Dopravní infrastruktura a dopravní systémy Technická infrastruktura - vodní hospodářství Technická infrastruktura - energetika, spoje Technická infrastruktura - odpady Obyvatelstvo, bydlení, zaměstnanost, struktura osídlení Veřejné občanské vybavení Kulturní hodnoty, urbanistické a architektonické hodnoty, památková péče Bezpečnost Geologie, hydrologie, klimatologie Půdní fond, zemědělství, lesnictví, ochrana přírody a krajiny Zatížení životního prostředí Rozbor udržitelného rozvoje území, vyhodnocení vyváženosti vztahu třech pilířů URÚ, problémy k řešení v ÚPD Datová část Grafické práce Ing.arch. Vladislav Hron Ing. Oldřich Lubojacký Ing. Lucie Ježková Ing. Jan Hromek Ing. Ladislav Křenek Ing. Vladimír Janečka Ing. Josef Kobrle Mgr. Pavel Kučírek RNDr. Václav Poštolka Ph.D. RNDr. Václav Poštolka Ph.D. Ing.arch. Vladislav Hron Ing. arch. Zdeněk Bičík RNDr. Zdeněk Kadlas Ing. Vladimír Janečka Ing. Jan Hromek Ing. Hana Koryntová Ing.arch. Vladislav Hron, Ing. Oldřich Lubojacký Ing. Hana Koryntová, Ing. Lucie Dalecká Ing.arch. Zdeněk Bičík Ing.arch. Zdeněk Bičík, Romana Svobodová Helena Brandová SAUL s.r.o

2 Obsah OBSAH TEXTOVÉ ČÁSTI ROZBOR UDRŽITELNÉHO ROZVOJE ÚZEMÍ 3. Úvod 3 2. RURÚ v členění podle třech pilířů udržitelného rozvoje území 4 A Pilíř hospodářský 4 A. Hospodářská základna - výroba, služby, cestovní ruch 4 A.2 Dopravní infrastruktura a dopravní systémy 4 A.3a Technická infrastruktura - vodní hospodářství 2 A.3b Technická infrastruktura - energetika, spoje 23 A.3c Technická infrastruktura nakládání s odpady 27 B Pilíř sociální (soudržnosti společenství obyvatel) 3 B. Obyvatelstvo 3 B.2 Vzdělávání 33 B.3 Zdravotnictví 36 B.4 Sociální péče 39 B.5 Kulturní hodnoty, urbanistické, architektonické hodnoty, památková péče 4 B.6 Sport a tělovýchova 45 B.7 Bydlení a bytový fond 48 B.8 Zaměstnanost a trh práce 52 B.9 Bezpečnost 56 B. Struktura osídlení 59 C Pilíř environmentální 63 C. Geologie, geomorfologie, nerostné suroviny 63 C.2 Hydrologie a klimatologie 65 C.3 Půdní fond 69 C.4 Zatížení životního prostředí 75 C.5 Ochrana přírody a krajiny 8 3. Souhrnná SWOT analýza dle pilířů udržitelného rozvoje území Pilíř hospodářský Pilíř sociální Pilíř environmentální Vyhodnocení vyváženosti vztahu třech pilířů udržitelného rozvoje území Vyváženost hospodářského pilíře Vyváženost sociálního pilíře Vyváženost environmentálního pilíře 4.4 Celková vyváženost udržitelného rozvoje území ORP Frýdlant 3 5. Problémy k řešení v ÚPD 6 5. Seznam problémů k řešení v ÚPD Hlavní urbanistické závady Hlavní architektonické závady Hlavní dopravní závady Hlavní hygienické závady 5.6 Hlavní ohrožení území (rizikové jevy) 5.7 Střety záměrů na provedení změn v území 6. Seznam použitých zkratek SAUL s.r.o 2

3 Úvod. ÚVOD Udržitelný rozvoj je novým rámcem strategie civilizačního rozvoje. Vychází z klasické a široce přijaté definice Komise OSN pro životní prostředí a rozvoj z roku 987, která považuje rozvoj za udržitelný tehdy, naplní-li potřeby současné generace, aniž by ohrozil možnosti naplnit potřeby generací příštích. Cílem je takový rozvoj, který zajistí rovnováhu mezi třemi základními pilíři tak, aby jeden nebyl preferován před druhým. Podstatou udržitelnosti je naplnění tří základních cílů: - sociální rozvoj, který respektuje potřeby všech - účinná ochrana životního prostředí a šetrné využívání přírodních zdrojů - udržení vysoké a stabilní úrovně ekonomického růstu a zaměstnanosti. Rozbor udržitelného rozvoje území (RURÚ) představuje vyhodnocení stavu území a určení jeho celkového charakteru z pohledu udržitelného rozvoje, a to z hlediska jednotlivých pilířů. Dále poskytuje syntetický pohled na celé území jako na jeden systém s propojením vazeb definovaných a identifikovaných na základě hodnot území, limitů využití území a dalších sledovaných jevů v území. Tyto jevy, jejich prezence, stav a vývoj jsou předmětem části Podkladů pro rozbor udržitelného rozvoje území (PRURÚ). Struktura rozdělení na jednotlivé tématické oblasti je zachována i v rozboru udržitelného rozvoje a byla zvolena na základě návaznosti na územně analytické podklady vyššího územního celku Libereckého kraje. Každý tématický okruh je popsán z hlediska naplnění nebo-li záběru / rozsahu odvětví lidské činnosti a je charakterizován dle zastoupení jednotlivých vybraných sledovaných jevů a jejich trendů v území, a to pro všechny katastrální území obcí ORP Frýdlant nebo obce a pro území ORP Frýdlant jako celek. Na základě jejich rozdílnosti je analyzována pestrost a různorodost ORP, která charakterizuje stav území, jeho pozitiva i negativa. Rozdílný charakter území ORP Frýdlant v členění po obcích je demonstrován ve vyhodnocení vyváženosti třech pilířů udržitelného rozvoje území. Pro území ORP je hlavním cílem udržitelný stav a vývoj území jako celku se zachováním charakteru a posilováním hodnot jednotlivých obcí nebo specifických částí území. SAUL s.r.o 3

4 Hospodářská základna - výroba,služby,cestovní ruch 2. RURÚ V ČLENĚNÍ PODLE TŘECH PILÍŘŮ UDRŽITELNÉHO ROZVOJE ÚZEMÍ A PILÍŘ HOSPODÁŘSKÝ A. HOSPODÁŘSKÁ ZÁKLADNA VÝROBA, SLUŽBY, CESTOVNÍ RUCH A.. CELKOVÁ CHARAKTERISTIKA ÚZEMÍ ORP FRÝDLANT Z HLEDISKA HOSPODÁŘSKÉ ZÁKLADNY Pro zemědělskou a lesní výrobu je určující plošné zastoupení základních výrobních prostředků zemědělských a lesních pozemků bez kterých jsou tyto výroby bezpředmětné. Zemědělské a lesnické výnosové hospodaření je ovlivněno i přírodními a legislativními omezeními (v případě zemědělských půd je to druhové zastoupení pozemků určující základní způsoby jejich využívání, produkční schopnosti půd a ochrana ZPF, v lesích celospolečenské zájmy projevené zejména v jejich kategorizaci). Praktické zemědělské hospodaření není však realizováno pouze dle uvedených podmínek, ale je ovlivněno situací na trhu a podnikatelskými záměry hospodáře, které bývají časově proměnné ve způsobu i intenzitě. Řešené území ORP dle přírodních a socioekonomických hledisek patří k důležitému potencionálu zemědělské i lesnické hospodářské činnosti v Libereckém kraji, tyto činnosti zde mají i historické opodstatnění a určují i charakter zdejší krajiny. Zemědělské i lesnické hospodaření jsou zde důležitým zdrojem obživy pro obyvatele území, zejména ve zdejším převažujícím venkovském prostoru, kde absentují jiné podstatnější zdroje obživy. Z hlediska hospodářské základny je (kromě výše uvedených obecných podmínek) pro fungování oborů základní podmínkou existence příslušných hospodářských subjektů využívající uvedené složky půdního fondu (a to bez ohledu na územní dislokaci jednotlivých provozů, která je nejčastěji dědictvím původních zařízení státních statků a družstev). ORP Frýdlant patří dlouhodobě k nejproblémovějším oblastem Libereckého kraje, vyskytuje se zde téměř 8% hospodářsky slabých či ohrožených lokalit obcí z celého okresu Liberec. Mezi příčiny tohoto stavu patří útlum některých tradičních hospodářských odvětví (zemědělství, textilní průmysl, atd.), periferní poloha daného území, i sociálně ekonomické hledisko. Oblast se vyznačuje nejvyšší mírou nezaměstnanosti v kraji. Problémem je nízká přizpůsobivost místních obyvatel na probíhající ekonomické a společenské změny. Možným řešením je maximální podpora rozvoje stávajících průmyslových kapacit, ve zvýšených investicích do lidských zdrojů (zvýšení vzdělanostní úrovně obyvatel) a v rozvoji cestovního ruchu (agroturistika). Cestovní ruch se svojí dynamikou a ekonomickými parametry řadí celosvětově z hlediska významu na třetí místo za ropný a automobilový průmysl. Cestovní ruch ovlivňuje zaměstnanost ve všech dalších odvětví ekonomiky, kam patří např. doprava, prodej maloobchodní sítě, služby pro cestující atd. Jeho velkou předností je, že poskytuje pracovní příležitosti v místech s velkou nezaměstnaností. Z tohoto pohledu je pochopitelně rozvoj cestovního ruchu perspektivním ekonomickým odvětvím i pro rozvoj území ORP Frýdlant. ORP Frýdlant patří do marketingového regionu Český sever, oblast Frýdlantsko, podoblasti Údolí Smědé a Hejnicko Jizerské podhůří. Nejvýznamnějším polyfunkčním centrem cestovního ruchu je město Frýdlant. Hlavními středisky CR jsou Lázně Libverda a Bílý Potok. Nedostatečně je zatím pro CR využíván potenciál Hejnic a Nového Města pod Smrkem. Podnikání v oblasti cestovního ruchu není nijak zvlášť významné, zvýšenou koncentraci těchto aktivit (podnikatelé a zaměstnaní v pohostinství a ubytování) vykazuje pouze část území přecházející v Jizerské hory (Raspenava, Hejnice, Lázně Libverda, Bílý Potok). Území ORP Frýdlant je vybaveno základní i doprovodnou turistickou infrastrukturou jen průměrně ve srovnání s ostatními turistickými oblastmi Libereckého kraje. Důvodem je především jeho historický vývoj jako poměrně izolované a periferní oblasti, zejména po druhé světové válce. Dominantní rekreační funkcí oblasti je především lázeňství, městská a venkovská turistika, výrazně spojená s funkcí chataření. SAUL s.r.o 4

5 Hospodářská základna - výroba,služby,cestovní ruch A..2 CHARAKTERISTIKA, HODNOCENÍ OBCÍ / KATASTRÁLNÍCH ÚZEMÍ Z HLEDISKA HOSPODÁŘSKÉ ZÁKLADNY ÚZEMNÍ PROSTORY PRO ZEMĚDĚLSKOU A LESNÍ VÝROBU, MYSLIVOST, VÝROBNÍ AREÁLY Územní prostory, na kterých je realizováno zemědělské a lesnické hospodaření (vč. myslivosti), jsou objektivně dány výskytem příslušných druhů pozemků (blíže viz kapitola C.3 Půdní fond). Způsoby a intenzitu zemědělského hospodaření, kromě existence a struktury zemědělských pozemků, ovlivňují i přírodní podmínky (viz zemědělské výrobní oblasti) a situace na trhu s komoditami. Výnosový efekt lesnického hospodaření je ovlivněn zejména zastoupením lesů kategorie hospodářských. Z hlediska obecných podmínek pro fungování oborů je důležité zastoupení příslušných druhů pozemků (blíže viz kapitola C.3 Půdní fond) a existující plochy prvovýroby. Pro obnovu zemědělské činnosti je území ORP vhodné pro zavádění (příp. rozšiřování) způsobů hospodaření alternativními formami, tj. souběh zemědělství se službami cestovního ruchu a ekologické zemědělství vč. místního zpracovatelství a prodeje produkce. Území ORP mimo územní zájmy ochrany přírody (obecné i zvláštní) s podstatným výskytem tzv. marginálních zemědělských půd s nižším produkčním potenciálem z hlediska konvenční zemědělské produkce, je vhodné pro pěstování biomasy (fytomasy) pro energetické účely (rychle rostoucích dřevin nebo dřevnatějících a slamnatých plodin, v posledních letech i upraveného sena). Pro případné pěstování biomasy je však nutné dodržení ochranných režimů území v zájmech ochrany přírody (i krajiny), neboť druhy pěstované biomasy mají vesměs expanzní vlastnosti (v neposlední řadě budiž pěstování biomasy podmíněno i zaručeným zpracováním a zužitkováním). Pěstování biomasy je však vždy doplňkovou zemědělskou činností (bez nutnosti změny druhu pozemku). K vhodným územím zde patří vybrané části hlavně obcí Bulovka, Černousy, Dolní Řasnice, Frýdlant, Habartice, Heřmanice, Horní Řasnice, Jindřichovice pod Smrkem, Krásný Les, Kunratice, Pertoltice a Višňová. PLOCHY PRŮMYSLOVÉ VÝROBY, STAVEBNICTVÍ, SKLADŮ A VÝROBNÍCH SLUŽEB Tyto plochy se nacházejí v celém řešeném území, umístěné převážně podél důležitějších dopravních tahů popř. vodních toků. PLOCHY OBČANSKÉHO VYBAVENÍ (PLOCHY OBCHODU, SLUŽEB) Plochy občanského vybavení jsou rozmístěny nerovnoměrně a převážně jsou lokalizovány do významnějších obcí. PLOCHY K OBNOVĚ NEBO OPĚTOVNÉMU VYUŽITÍ ZNEHODNOCENÉHO ÚZEMÍ Dle dostupných informací se na území ORP Frýdlantsko nachází celkem 82 lokalit přestavby o celkové rozloze 33 ha. Nejvíce ploch k přestavbě leží na k.ú. Frýdlant (9 ploch přestavby), největší výměru těchto ploch se nachází na k.ú. Nové Město p. Smrkem (6 ha, rozdělených do 8 lokalit). Naopak žádné tyto plochy nejsou na k.ú. Dětřichov u Frýdlantu, Albrechtice u Frýdlantu, Háj u Habartic, Kristiánov, Dětřichovec, Lázně Libverda, Horní Pertoltice a Poustka u Frýdlantu. Nejvíce ploch přestavby je tvořeno bývalými areály provozů zemědělské živočišně výroby. SAUL s.r.o 5

6 Hospodářská základna - výroba,služby,cestovní ruch Tab. Charakteristika, hodnocení obcí / katastrálních území z hlediska hospodářské základny Obec Katastrální Charakteristika území Hodnocení území Z L V OV CR Σ Bílý Potok Bílý Potok naprostá převaha lesních pozemků, zemědělské pozemky, i pod Smrkem přes jejich částečnou vyšší ochranu, spíše vhodné jako základna pro živočišnou výrobu, malé zastoupení zemědělsky a lesnicky neprodukčních pozemků, existující provozy zemědělské i lesnické (dřevozpracující) prvovýroby výrobní plochy se nacházejí převážně v severozápadní části obce, většinou se jedná o plochy výroby s malou zátěží, pouze plocha výroby s velkou zátěží (v obci se vyskytuje plocha přestavby) plochy veřejné občanské vybavenosti a sportu se nacházejí v severozápadní části obce a uspokojují obyvatele i návštěvníky obce obec patří mezi střediska cestovního ruchu a má dobré předpoklady pro rozvoj cestovního ruchu Bulovka Arnoltice převaha zemědělských pozemků i vyšších tříd ochrany vhodných pro vyšší standard zemědělského hospodaření, menší zastoupení lesů, menší zastoupení zemědělsky a lesnicky neprodukčních pozemků, existující zemědělský výrobní areál omezené množství výrobních ploch pouze s malou zátěží (nachází se 3 plochy přestavby) plochy veřejné občanské vybavenosti pokrývají pouze nejnutnější potřeby obyvatel minimální předpoklady pro rozvoj CR Bulovka převaha zemědělských pozemků vesměs nižších tříd ochrany vhodných pro jako základna pro zemědělskou živočišnou výrobu, menší zastoupení lesů, malé zastoupení zemědělsky a lesnicky neprodukčních pozemků, absence výrobních areálů drobné výrobní plochy pouze s malou zátěží (nachází se plocha přestavby) plochy veřejné občanské vybavenosti pokrývají pouze nejnutnější potřeby obyvatel minimální předpoklady pro rozvoj CR Dolní Oldřiš vyvážený poměr lesních a zemědělských, mizivé zastoupení zemědělsky a lesnicky neprodukčních pozemků, absence výrobních areálů nenachází se žádná výrobní plocha, ani plocha občanského vybavení nejsou předpoklady pro rozvoj CR Černousy Boleslav převaha zemědělských pozemků i vyšších tříd ochrany vhodných pro vyšší standard zemědělského hospodaření, menší zastoupení lesů, mizivé zastoupení zemědělsky a lesnicky neprodukčních pozemků, absence výrobních areálů nachází se pouze plocha výroby (plocha přestavby), nabídka občanského vybavení nedostačující minimální předpoklady pro rozvoj CR Černousy převaha zemědělských pozemků i vyšších tříd ochrany vhodných pro vyšší standard zemědělského hospodaření, menší zastoupení lesů, mizivé zastoupení zemědělsky a lesnicky neprodukčních pozemků, absence výrobních areálů jedna plocha výroby s těžkou zátěží a 2 smíšené plochy výroby bez bydlení (2 plochy přestavby) nabídka občanského vybavení pokrývá pouze základní potřeby obyvatel nízké předpoklady pro rozvoj CR Ves převaha zemědělských pozemků i vyšších tříd ochrany, teoreticky vhodných pro vyšší standard zemědělského hospodaření, mizivé zastoupení lesů a zemědělsky a lesnicky neprodukčních pozemků, existence zemědělských výrobních areálů jedna výrobní plocha s malou zátěží ( plocha přestavby) plochy veřejné občanské vybavenosti pokrývají pouze nejnutnější potřeby obyvatel nízké předpoklady pro rozvoj CR SAUL s.r.o 6

7 Hospodářská základna - výroba,služby,cestovní ruch Obec Dětřichov Dolní Řasnice Frýdlant Habartice Katastrální území Dětřichov u Frýdlantu Charakteristika území harmonický podíl zemědělských i lesních pozemků, mizivé zastoupení zemědělsky a lesnicky neprodukčních pozemků, existence významných zemědělských výrobních areálů výrobní plochy s malou zátěží a s velkou zátěží (žádná plocha přestavby), plochy veřejné občanské vybavenosti pokrývají základní potřeby obyvatel nízké předpoklady pro rozvoj CR Dolní Řasnice vyšší podíl zemědělských pozemků oproti lesním, mizivé zastoupení zemědělsky a lesnicky neprodukčních pozemků, existence zemědělských výrobních areálů výrobní plocha s malou zátěží a 2 stávající výrobní plochy s velkou zátěží (5 ploch přestavby) plochy veřejné občanské vybavenosti pokrývají základní potřeby obyvatel nízké předpoklady pro rozvoj CR Albrechtice u Frýdlantu Frýdlant Habartice u Frýdlantu harmonický podíl zemědělských i lesních pozemků, malé zastoupení zemědělsky a lesnicky neprodukčních pozemků, absence výrobních areálů výrobní plochy s malou zátěží (žádná plocha přestavby) nenacházejí se žádné plochy občanské vybavenosti (pouze motorest) na k.ú. jsou předpoklady pro rozvoj cestovního ruchu vyšší podíl zemědělských, méně lesních pozemků, výraznější zastoupení zemědělsky a lesnicky neprodukčních pozemků (zástavba města), existence zemědělských výrobních areálů katastrální území s největším počtem výrobních ploch (9 ploch přestavby), jednou z nejlepších nabídek občanské vybavenosti obec je zařazena jako polyfunkční středisko cestovního ruchu, výborné předpoklady pro rozvoj cestovního ruchu větší zastoupení zemědělských, menší lesních pozemků, mizivé zastoupení zemědělsky a lesnicky neprodukčních pozemků, absence výrobních areálů nacházejí se 3 výrobní plochy s malou zátěží (4 plochy přestavby) plochy veřejné občanské vybavenosti pokrývají základní potřeby obyvatel nízké předpoklady pro rozvoj CR Háj u Habartic větší zastoupení zemědělských, menší lesních pozemků, mizivé zastoupení zemědělsky a lesnicky neprodukčních pozemků, absence výrobních areálů v tomto katastrálním území se nenachází žádná plocha výroby (nejsou plochy přestavby) nenachází se žádná plocha občanské vybavenosti minimální předpoklady pro rozvoj CR Hejnice Hejnice naprostá převaha lesních pozemků, zemědělské pozemky s převahou pozemků spíše vhodných jako základna pro případnou živočišnou výrobu, menší zastoupení zemědělsky a lesnicky neprodukčních pozemků, existence zemědělského i lesnického (dřevozpracujícího) areálu výrobní plochy s malou i velkou zátěží (3 plochy přestavby) největší počet ploch občanské vybavenosti, uspokojující nároky obyvatel i návštěvníků obce polyfunkční středisko cestovního ruchu, výborné předpoklady pro rozvoj cestovního ruchu Hodnocení Z L V OV CR Σ SAUL s.r.o 7

8 Hospodářská základna - výroba,služby,cestovní ruch Obec Heřmanice Horní Řasnice Jindřichovice pod Smrkem Katastrální území Heřmanice u Frýdlantu Kristiánov Charakteristika území převaha zemědělských pozemků spíše vhodných jako základna pro případnou živočišnou výrobu ale i možného orného využití, malé zastoupení lesních pozemků, mizivé zastoupení zemědělsky a lesnicky neprodukčních pozemků, absence výrobních areálů pouze výrobní plochy s malou zátěží, původní čedičové lomy - již nevyužívané zařazené mezi plochy přestavby, (3 plochy přestavby) plochy veřejné občanské vybavenosti pokrývají pouze nejnutnější potřeby obyvatel dobré předpoklady pro cestovní ruch v návaznosti na otevření hranic převaha zemědělských pozemků nižších tříd ochrany ZPF spíše vhodných jako základna pro případnou živočišnou výrobu ale i možného orného využití, mizivé zastoupení lesních pozemků, mizivé zastoupení zemědělsky a lesnicky neprodukčních pozemků, absence výrobních areálů v tomto katastrálním území se nenachází žádná plocha výroby (žádná plocha přestavby) pouze plocha občanské vybavenosti (hospoda) dobré předpoklady pro rozvoj cestovního ruchu (větrné elektrárny, původní větrný mlýn) Horní Řasnice vyvážený podíl zemědělských i lesních pozemků, mizivé zastoupení zemědělsky a lesnicky neprodukčních pozemků, existence zemědělských výrobních areálů výrobní plochy s malou i velkou zátěží (5 ploch přestavby), probíhá těžební činnost - těženou surovinou je písek (zasahuje do k.ú. Srbská) plochy veřejné občanské vybavenosti pokrývají pouze nejnutnější potřeby obyvatel minimální předpoklady pro rozvoj CR Srbská Dětřichovec Jindřichovice pod Smrkem převaha zemědělských pozemků, menší zastoupení lesních pozemků, mizivé zastoupení zemědělsky a lesnicky neprodukčních pozemků, existence zemědělských výrobních areálů výrobní plochy s malou zátěží (2 plochy přestavby), probíhá těžební činnost - těženou surovinou je písek (zasahuje do k.ú. Horní Řasnice) plochy veřejné občanské vybavenosti pokrývají pouze nejnutnější potřeby obyvatel minimální předpoklady pro rozvoj CR cca / lesních pozemků, menší zastoupení zemědělských vhodných i pro orné využívání, mizivé zastoupení zemědělsky a lesnicky neprodukčních pozemků, absence výrobních areálů v tomto katastrálním území se nenachází žádná plocha výroby (žádná plocha přestavby) nenachází se žádná plocha občanské vybavenosti minimální předpoklady pro rozvoj CR vyvážené zastoupení lesních pozemků a zemědělských půd i s půdami vhodnými i pro orné využívání, menší zastoupení zemědělsky a lesnicky neprodukčních pozemků, existence zemědělského výrobního areálu výrobní plochy s malou zátěží (7 ploch přestavby) plochy veřejné občanské vybavenosti pokrývají pouze nejnutnější potřeby obyvatel dobré předpoklady pro rozvoj cestovního ruchu Hodnocení Z L V OV CR Σ SAUL s.r.o 8

9 Hospodářská základna - výroba,služby,cestovní ruch Obec Krásný Les Kunratice Lázně Libverda Nové Město pod Smrkem Katastrální území Krásný Les u Frýdlantu Kunratice u Frýdlantu Lázně Libverda Hajniště pod Smrkem Ludvíkov pod Smrkem Nové Město pod Smrkem Charakteristika území naprostá převaha zemědělských pozemků vhodných i pro orné využívání, menší zastoupení lesních pozemků, mizivé zastoupení zemědělsky a lesnicky neprodukčních pozemků, existence zemědělského výrobního areálu výrobní plochy s malou zátěží, několik drobných smíšených ploch výroby s bydlením a jedna smíšená plochy výroby bez bydlení ( plocha přestavby), plochy těžby nerostů, těží se zde kamenivo pro stavební účely (čedič) plochy veřejné občanské vybavenosti pokrývají pouze nejnutnější potřeby obyvatel minimální předpoklady pro rozvoj CR harmonické zastoupení lesních pozemků a zemědělských půd vhodných i pro orné využívání i jako základna pro živočišnou výrobu, mizivé zastoupení zemědělsky a lesnicky neprodukčních pozemků, existence zemědělského výrobního areálu v tomto katastrálním území se nenachází žádná plocha výroby s malou ani velkou zátěží, jsou pouze plochy výroby bez bydlení (4 plochy přestavby) plochy veřejné občanské vybavenosti pokrývají pouze nejnutnější potřeby obyvatel minimální předpoklady pro rozvoj CR převaha zastoupení lesních pozemků, zemědělské pozemky převážně vhodné spíše jako základna pro živočišnou výrobu, méně podstatné zastoupení zemědělsky a lesnicky neprodukčních pozemků, existence zemědělského výrobního areálu výrobní plochy s malou zátěží (nejsou plochy přestavby) lázeňská obec, nabídka občanské vybavenosti uspokojuje nároky obyvatel i návštěvníků obce obec patří mezi střediska cestovního ruchu a má výborné předpoklady pro rozvoj cestovního ruchu vyvážené zastoupení zemědělských pozemků (i pro orné využívání) a lesních pozemků, mizivé zastoupení zemědělsky a lesnicky neprodukčních pozemků, existence zemědělského výrobního areálu výrobní plochy (dle ÚP navrhované) s malou zátěží ( plocha přestavby) plochy veřejné občanské vybavenosti pokrývají pouze nejnutnější potřeby obyvatel minimální předpoklady pro rozvoj CR vyvážené zastoupení zemědělských vhodných zejména pro orné využívání a lesních pozemků, mizivé zastoupení zemědělsky a lesnicky neprodukčních pozemků, existence zemědělských výrobních areálů plochy výroby s malou zátěží leží podél komunikace (nejsou plochy přestavby) nabídka veřejné občanské vybavenosti uspokojuje základní potřeby obyvatel dobré předpoklady pro rozvoj CR vyvážený podíl lesních a zemědělských pozemků, podstatnější zastoupení zemědělsky a lesnicky neprodukčních pozemků v zástavbě města, existence zemědělských výrobních areálů plochy výroby s malou i těžkou zátěží (8 ploch přestavby) nabídka občanské vybavenosti uspokojuje nároky obyvatel i návštěvníků obce polyfunkční středisko cestovního ruchu, výborné předpoklady pro rozvoj cestovního ruchu Hodnocení Z L V OV CR Σ SAUL s.r.o 9

10 Hospodářská základna - výroba,služby,cestovní ruch Obec Pertoltice Katastrální území Dolní Pertoltice Horní Pertoltice Charakteristika území mozaika lesních a zemědělských pozemků vhodných zejména pro orné využívání, mizivé zastoupení zemědělsky a lesnicky neprodukčních pozemků, existence zemědělského výrobního areálu v tomto katastrálním území se nenachází žádná plocha výroby ( plocha přestavby) nabídka veřejné občanské vybavenosti uspokojuje základní potřeby obyvatel minimální předpoklady pro rozvoj CR mozaika lesních a zemědělských pozemků vhodných zejména pro orné využívání, mizivé zastoupení zemědělsky a lesnicky neprodukčních pozemků, absence výrobních areálů v tomto katastrálním území se nenachází žádná plocha výroby (žádná plocha přestavby) žádná nabídka veřejné občanské vybavenosti minimální předpoklady pro rozvoj CR Raspenava Raspenava plošně vyvážené zastoupení zemědělských pozemků (vodných pro orné využívání, více jako základna pro živočišnou výrobu) a lesních pozemků, s územně významnějším zastoupením zemědělsky a lesnicky neprodukčních pozemků v linii zástavby obce, existence zemědělských výrobních areálů plochy výroby s malou i velkou zátěží (6 ploch přestavby) nabídka občanské vybavenosti uspokojuje nároky obyvatel i návštěvníků obce dobré předpoklady pro rozvoj CR Višňová Andělka pestrá mozaika zemědělských (vhodných pro rostlinnou i živočišnou výrobu) a lesních pozemků, mizivé zastoupení zemědělsky a lesnicky neprodukčních pozemků, existence významného zemědělského výrobního areálu plochy výroby s malou zátěží (zasahují plochy výroby s velkou zátěží z k.ú. Višňová u Frýdlantu) (4 plochy přestavby) nabídka veřejné občanské vybavenosti uspokojuje základní potřeby obyvatel minimální předpoklady pro rozvoj CR Poustka u Frýdlantu Předlánce Víska u Frýdlantu vyvážené zastoupení zemědělských (vhodných pro rostlinnou i živočišnou výrobu) a lesních pozemků, mizivé zastoupení zemědělsky a lesnicky neprodukčních pozemků, existence zemědělského výrobního areálu pouze omezené množství ploch výroby s malou i velkou zátěží (žádná plocha přestavby) jen jedna plocha veřejné občanské vybavenosti minimální předpoklady pro rozvoj CR vyvážené zastoupení zemědělských (vhodných pro rostlinnou i živočišnou výrobu) a lesních pozemků, mizivé zastoupení zemědělsky a lesnicky neprodukčních pozemků, absence výrobních areálů pouze omezené množství ploch výroby s malou i velkou zátěží (3 plochy přestavby) jen jedna plocha veřejné občanské vybavenosti minimální předpoklady pro rozvoj CR převaha zemědělských pozemků vhodných pro rostlinnou i živočišnou výrobu, mizivé zastoupení zemědělsky a lesnicky neprodukčních pozemků, absence výrobních areálů pouze omezené množství ploch výroby s malou zátěží (2 plochy přestavby) nabídka veřejné občanské vybavenosti uspokojuje pouze základní potřeby obyvatel minimální předpoklady pro rozvoj CR Hodnocení Z L V OV CR Σ SAUL s.r.o

11 Hospodářská základna - výroba,služby,cestovní ruch Zdroj: Pozn.: Višňová u Frýdlantu převaha zemědělských pozemků vhodných pro rostlinnou i živočišnou výrobu, mizivé zastoupení zemědělsky a lesnicky neprodukčních pozemků, existence zemědělského výrobního areálu plochy výroby s malou i velkou zátěží (žádní plocha přestavby) nabídka veřejné občanské vybavenosti uspokojuje základní potřeby obyvatel dobré předpoklady pro rozvoj CR katastr nemovitostí, OPRL (kategorizace lesů), údaje ČSÚ, údaje poskytnuté ÚÚR ORP Frýdlant Z (zemědělství), L (lesnictví), V (výroba), OV (veřejná občanská vybavenost, sport), CR (cestovní ruch) podmínky pro myslivost jsou v celém řešeném území vhodné, jsou územně determinované a diferencované dle druhu chované zvěře A..3 CELKOVÉ SHRNUTÍ Fungování zemědělské a lesnické výroby závisí na územním výskytu základních druhů příslušných pozemků, od produkčních vlastností disponibilních půd, v neposlední řadě pak i od situace na trhu s komoditami, které podstatně ovlivňují podnikatelské záměry jednotlivých subjektů a tím i způsoby a intenzitu využívání složek půdního fondu (s přímým vlivem na výraz krajiny). Podstatná část řešeného území náleží svým charakterem (složkami půdního fondu a příslušností k výrobní oblasti) k významnému potencionálu zemědělské výroby (rostlinné i živočišné), avšak pro intenzivní zemědělské hospodaření i s určitými překážkami z titulu příslušnosti některých partií k ZCHÚ, VKP ze zákona i NATURA 2. Pro intenzivní zemědělské hospodaření jsou významným přínosem i realizované stavby plošného odvodnění (blíže viz kap. Půdní fond). Z hlediska perspektivnosti fungování oboru, na základě objektivních podmínek, je na zemědělských pozemcích téměř v celém území ORP vhodný souběh rostlinné i živočišné výroby. Díky převaze pozemků nižších tříd ochrany ZPF jsou zemědělské pozemky na částech území obcí Bílý Potok, Dětřichov, Frýdlant, Hejnice, Jindřichovice pod Smrkem a Raspenava vhodnější většinou pro živočišnou výrobu či alternativní způsoby zemědělského hospodaření, na území obcí Dolní Řasnice, Habartice, Horní Řasnice, Kunratice, Pertoltice či Višňová pro výrobu rostlinnou. Zdejší lesnické hospodaření je umožněno zejména územní dislokací lesů (s naprostou převahou lesů ve vlastnictví státu či obcí/města), a výsledný ekonomický efekt odvisí též od kategorizace zdejších lesů, jejich příslušnosti k ZCHÚ i NATURA 2, v neposlední řadě pak i ze zdejší specifiky imisně zatížené oblasti (centrální části Jizerských hor po generální obnově lesů, do dalších desetiletí s pozměněnou věkovou i druhovou strukturou a menší výnosovostí z lesnické činnosti a s nutnými vyššími vstupy na pěstební činnost). Zejména území obcí Bílý Potok, Bulovka, Dětřichov, Frýdlant, Hejnice, Horní Řasnice, Jindřichovice pod Smrkem, Kunratice, Lázně Libverda, Nové Město pod Smrkem, Raspenava i Višňová jsou pro vyšší lesnatost, podíl lesů hospodářských lesů i existencí působících subjektů, perspektivní pro lesnickou činnost a zpracovatelství. Myslivecké hospodaření (místně významná výnosová činnost) se odehrává v téměř celém území ORP na zemědělských pozemcích, v podmínkách řešeného území však zejména v lesích Jizerských hor (významná jelenářská oblast) se všemi pozitivními i negativními důsledky. Údaje následné tabulky orientačně uvádějí vzájemné vztahy, hodnocení je kompilátem údajů z disponibilních podkladů: V ORP Frýdlant leží obce, které mají dostatečný výrobní potenciál, občanskou vybavenost i výborné předpoklady pro rozvoj cestovního ruchu (Frýdlant, Lázně Libverda, Hejnice, Nové Město pod Smrkem, Bílý Potok, Raspenava). Naopak obce např. Bulovka, Pertoltice mají jen minimální (popřípadě žádné) plochy výroby, nedostačující veřejnou občanskou vybavenost a minimální přírodní podmínky pro rozvoj cestovního ruchu. SAUL s.r.o

12 Hospodářská základna - výroba,služby,cestovní ruch A..4 SWOT ANALÝZA HOSPODÁŘSKÉ ZÁKLADNY SILNÉ STRÁNKY územně diferencované vhodné podmínky pro fungování a rozvoj zemědělské rostlinné i živočišné výroby i netradičních forem, vč. souběhu s ostatními aktivitami místně vyhovující intenzita využívání zemědělské půdy umožňující fungování oboru zainvestovanost zemědělských pozemků tč. funkčními melioračními opatřeními místně značného rozsahu (viz kapitola Půdní fond) umožňující vyšší standard zemědělského hospodaření a fungování zemědělských subjektů zemědělské pozemky, zejména I. a II. třídy ochrany ZPF (viz kapitola C.3 Půdní fond) vysoké zastoupení lesní půdy, její územní dislokace a podíl hospodářských lesů poskytující hospodářský efekt pro výrobní a zpracovatelský sektor (viz kapitola C.3 Půdní fond) vysoký stupeň zpřístupněnosti lesních pozemků soustavou kvalitních účelových lesních cest (vybudovaných zejména v Jizerských horách v období generální obnovy lesů z důvodu imisního zatížení) (viz kapitola C.3 Půdní fond) areály zemědělské prvovýroby a zpracovatelství provozy ekologického zemědělství, zejména v Černousích, Jindřichovicích pod Smrkem, Raspenavě (nezobrazeno) SLABÉ STRÁNKY místně destruovaná struktura zemědělské prvovýroby, zpracovatelství a odbytu, nedostatečná kapacita živočišné výroby vůči výměře pozemků TTP a zatravněné orné půdy nevyužité možnosti pro zavádění a rozšiřování ekologického zemědělství a alternativních forem zemědělského podnikáni, pěstování netradičních plodin a chovu netradičních druhů, vč. výroby místních specialit, pěstování biomasy pro energetické účely existence zemědělských a lesnických brownfields narušená věková struktura lesů Jizerských hor neumožňující vyšší efektivnost lesnické výroby a vynucující vyšší vstupy do pěstování lesa existence regionálních rozdílů v oblasti hospodářského rozvoje vysoký výskyt lokalit typu brownfields (průmyslových i zemědělských, zdevastovaných), zánik podnikatelských subjektů, převážně v oblasti zemědělství nedostatek kvalifikované pracovní síly nedostatečná turistická infrastruktura, malá nabídka ubytovacích kapacit a nízká kvalita služeb v odvětví cestovního ruchu stabilizovaný dodavatelský sektor v lesnictví i vlastnické vztahy k lesním pozemkům významné plochy ekonomických aktivit zavedené fungující podnikatelské subjekty volné plochy pro podnikání v opuštěných výrobních areálech (brownfields) příznivé podmínky pro podnikání v cestovním ruchu a vázaných odvětvích široká nabídka přírodních i kulturních atraktivit pro letní i zimní rekreaci a cestovní ruch široká nabídka aktivit pro relaxačně-sportovní účely lázeňská místa - Lázně Libverda plochy sportovní vybavenosti PŘÍLEŽITOSTI existence vhodných objektivních podmínek pro fungování a rozvoj zemědělské živočišné výroby i netradičních forem, vč. souběhu s ostatními aktivitami alternativního a ekologického zemědělství existence vnějších finančních zdrojů a dotací pro údržbu krajiny zemědělskými i nezemědělskými způsoby realizace a rozšíření mezinárodní spolupráce, vč. využití programů EU na zlepšení možností financování rozvojových projektů zkvalitnění podnikatelské infrastruktury a dostupnosti HROZBY zdlouhavé řešení či neřešení podmínek pro zemědělské hospodaření s návazností na zpracovatelství a s dopadem na stav krajiny řešeného území neuvážený rozvoj území na úkor zemědělských pozemků zejména vyšších tříd ochrany ZPF pokračující snahy o zábory PUPFL pro sportovní aktivity (včetně území ZCHÚ) zánik stávajících a nedostatek finančních zdrojů na vznik a rozvoj nových ekonomických subjektů s dopadem na místní zaměstnanost; prohlubování ekonomického úpadku venkovského prostoru SAUL s.r.o 2

13 Hospodářská základna - výroba,služby,cestovní ruch konzultačních a informačních služeb pro podnikatelský sektor rozvoj spolupráce institucí na trhu práce s ohledem na potřebu efektivní realizace aktivní politiky zaměstnanosti, provázání sféry vzdělávání s trhem práce a místními specifiky výroby zlepšení podmínek pro výrobu a distribuci místních produktů vývoj a transfer inovačních technologií včetně technologií šetrných k životnímu prostředí a jejich zavádění do praxe rozvoj cestovního ruchu (agroturistiky, eko-agroturistiky a sportovní turistiky) a navazujících služeb s pozitivním dopadem na zhodnocení nemovitostí, rozvoj celého území a péči o krajinu a vznik nových pracovních příležitostí; využití soukromých a obecních objektů pro navýšení ubytovacích kapacit rozšiřující se síť sportovních zařízení pro potřeby místních obyvatel i pro rozvoj cestovního ruchu růst rodinných výdajů věnovaných na cestování a vybavení pro sport, tělovýchovu, rekreaci a volný čas vliv hospodářsky slabých oblastí v sousedních regionech (Polsko) na podnikatelské prostředí v oblasti nezájem investorů o využití stávajících opuštěných areálů (brownfields) nežádoucí vývoj na trhu práce (např. zvyšování nezaměstnanosti, nedostatečná mobilita pracovní síly, stárnutí obyvatel, nevhodná oborová struktura absolventů, globalizace ekonomiky apod.) nestabilita podnikatelských subjektů zranitelných externími vlivy, např. celoevropským útlumem textilního či automobilového průmyslu intenzivní rozvoj tvrdých forem cestovního ruchu v nevhodných lokalitách s negativním vlivem na životní prostředí extrémní klimatické podmínky odliv zákmu turistů vlivem málo kvalitních služeb A..5 PROBLÉMY ÚZEMÍ Z HLEDISKA HOSPODÁŘSKÉ ZÁKLADNY - vytváření územních předpokladů pro programovou obnovu zejména živočišné výroby a netradičních forem využívání zemědělských pozemků, jejíž současná místně nízká úroveň má negativní dopady na stav krajiny (rozšiřování počtu menších a rodinných farem, ekologické zaměření zemědělského hospodaření, propojení zemědělského hospodaření s aktivitami cestovního ruchu ) - řešení pozůstatků opuštěných zemědělských staveb jejich odstraněním nebo novými způsoby zemědělským i nezemědělským využíváním - neutralizace střetů výroby s dalšími funkcemi, zejména bydlením - nedostatečná územní příprava pro stabilizaci a rozvoj ekonomických aktivit - nedostatečná připravenost pro využívání opuštěných průmyslových areálů - posílení ploch pro občanskou vybavenost nadmístního významu ve Frýdlantě - řešení územních podmínek pro zkvalitnění a dobudování infrastruktury cestovního ruchu - zabránění nekoordinované expanzi nevhodných forem CR a dalšího zatěžování přírodně cenných území SAUL s.r.o 3

14 Dopravní infrastruktura a dopravní systémy A.2 DOPRAVNÍ INFRASTRUKTURA A DOPRAVNÍ SYSTÉMY A.2. CELKOVÁ CHARAKTERISTIKA ÚZEMÍ ORP FRÝDLANT Z HLEDISKA DOPRAVNÍ INFRASTRUKTURY Silnice I/3 v úseku Liberec Frýdlant Habartice (Zawidów) je polohově stabilizovaná, její dopravní význam se postupně zvyšuje v souvislosti s rozvojem oblasti Frýdlantského výběžku a možnosti mezinárodního propojení do Polska a SRN. Kromě úseku v kontaktu Albrechtického sedla, průtahů městem Frýdlant a obcí Pertoltice má trasa odpovídající parametry pro homogenizaci. Silnice II. třídy dopravně zpřístupňují územní lokality mimo nadřazený silniční tah I/3. Jsou vedeny za hřebenem Jizerských hor v západovýchodním směru od křižovatek se silnicí I/3 ve Frýdlantě. Silnice II/29 prochází stísněnými poměry v zastavěném území podél toku řeky Smědé a umožňuje propojení do oblasti Západních Krkonoš okolo vodárenské nádrže Souš (omezení průjezdu v zimním období). Silnice II/29 má po většinu trasy extravilánový charakter v přímém spojení na Nové Město pod Smrkem. Silnice III. třídy jsou doplňkového charakteru ve zpřístupnění obcí mimo tahy silnic I/3, II/29 a II/29. Intenzity poměrně nízké a ve slepých úsecích koncových větví k hranicím s Polskem je četnost provozu minimální. Na silnicích jsou registrovány dopravní závady především v nedostatečném směrovém a šířkovém uspořádání v intravilánech obcích, lokálně zúžených místech (zástavba, stromořadí), nepřehledných křižovatkách nebo nekompletním dopravním značení. Kritickými místy jsou také úrovňové železniční přejezdy. Místní komunikace ve městech i obcích dopravně v kategoriích obslužných a účelových zpřístupňují centrální části, vzdálenější lokality obytné zástavby nebo další aktivity v území a jsou napojeny především na silnice III. třídy. U menších sídel jsou v souvislosti s typem a hustotou osídlení jsou vymezeny jen komunikace účelové. Celostátní železniční trať a regionální železniční tratě mají stabilizovanou územní polohu a jedná se o jednokolejné neelektrizované železniční tratě. Spojení Liberec Frýdlant - Habartice v současné době neodpovídá dopravním nárokům na typ přepravy, rychlost a bezpečnost provozu. Omezováním vlakových kilometrů dochází k zhoršení obsluhy území v osobní dopravě a výraznému přesunu kapacit nákladní dopravy na silnici. Územím ORP Frýdlant procházejí cyklotrasy celostátního, nadregionálního a místního významu. Celostátní cyklotrasa tanguje území po jeho jižní hranici, nadregionální cyklotrasy procházejí územím napříč v propojeních ve vztahu k mezinárodním cyklokoridorům a místní cyklotrasy mají většinou radiální charakter v kratším dosahu atraktivních míst. Cyklotrasy jsou vedeny většinou po silnicích III. třídy, místních obslužných nebo účelových komunikacích, dopravní závadou je vedení krátkého úseku cyklotrasy č. 339 po silnici I/3. Lyžařské běžecké tratě jsou situovány na jihu a jihovýchodě řešeného území ORP Frýdlant a mají vazbu na střediska lyžování a cestovního ruchu na Liberecku, Jablonecku nebo v Západních Krkonoších. Jejich technická a kvalitativní úroveň se postupně zvyšuje včetně zázemí pro závodní a masovou základnu. Autobusová doprava je významnou součástí veřejné přepravy osob a autobusové linky dopravně zpřístupňují území mimo síť železničních tratí v trasách silnic III. třídy. Při rozhodování o užití veřejného dopravního prostředku hraje také významnou roli časový faktor, který je ze vzdálenějších míst příznivější pro autobusovou dopravu. Autobusové linky jsou vedeny v trasách silnic I/3, II/29, II/29 a trasách silnic III. třídy v propojeních s pokryvem maxima osídleného území. Nejzatíženějšími linkami jsou spojení na Frýdlant a následně Liberec, což odpovídá spádovosti území. Počet autobusových zastávek je dostatečný a jejich situování v řešeném území pokrývá v docházkové vzdálenosti 5 minut převažující část zástavby. SAUL s.r.o 4

15 Dopravní infrastruktura a dopravní systémy Tab. Intenzity silniční dopravy (rok 995/2/25) Silnice Sčítací místo Úsek 995 vozidel/den 2 vozidel/den 25 vozidel/den I/ Dětřichov, odbočka Dětřichov - Frýdlant na Raspenavu vyúst.ii/29 I/ Frýdlant, u Frýdlant - Arnoltice nemocnice I/ Pertoltice, čekárna Arnoltice - hranice ČR ČSAD II/ Raspenava, u Frýdlant - Hejnice Interiéru II/ Bílý Potok, kostel Hejnice - Smědava II/ Nové Město p.s., Frýdlant - Nové Město pod železniční přejezd Smrkem II/ Nové Město pod Nové Město pod Smrkem Smrkem, u hájenky státní hranice ČR III/ Oldřichov v Hájích, železniční přejezd Raspenava - Oldřichov v Hájích Pramen: ŘSD Praha, celostátní sčítání dopravy 995, 2, 25 Nejvyšších intenzit dosahuje doprava na silnici I. třídy I/3 Liberec - Frýdlant (cca 65 vozidel/den). Nárůst dopravy v tomto úseku byl o cca % za 5 let. Intenzita dopravy na silnici I/3 za Frýdlantem směrem k hraničnímu přechodu je výrazně nižší, ale od sčítání v roce 2 vzrostla téměř dvojnásobně!! Intenzita dopravy za posledních 5 let nejvíce vzrostla na silnicích II. tříd, zejména v úseku silnice II/29 Frýdlant - Raspenava - Bílý Potok. Intenzita dopravy vzrostla zejména ve směrech na hraniční přechody do Polska. A.2.2 CHARAKTERISTIKA, HODNOCENÍ OBCÍ / KATASTRÁLNÍ ÚZEMÍ Z HLEDISKA DOPRAVNÍ INFRASTRUKTURY Obec Katastrální území Charakteristika území Hodnocení Bílý Potok Bílý Potok pod Smrkem Dopravní přístupnost dobře zajištěna trasou silnice II/29 i celostátní železniční tratí č.38 (žst. Hejnice), průběh regionální cyklotrasy v propojení Polska a Krkonoš. Bulovka Arnoltice Polohové situování na trase silnice I/3, absence železničního spojení. Obytná zástavba zpřístupněna silnicí III/294 a místními komunikacemi, územím neprobíhá značená cyklotrasa. Bulovka Polohové situování mimo trasy silnic I. a II. třídy nebo železničních tratí. Dopravní přístupnost zajištěna trasou silnice III/294, územím probíhá regionální cyklotrasa. Dolní Oldřiš Území obce situováno mimo trasy silnic I. a II. třídy nebo železničních tratí. Dopravní přístupnost zajištěna trasou silnice III/294, územím probíhá regionální cyklotrasa. Černousy Boleslav Dopravní přístupnost zajištěna trasou silnice III/353 a celostátní železniční tratí č. 37 (žst. Černousy). Územím probíhá regionální cyklotrasa. Černousy Územím obce vedena celostátní železniční trať č.37 (žst. Černousy) s hraničním přechodem do Polska pro nákladní dopravu, na silnici I/3 zprostředkovává dopravní napojení silnice III/352. Územím probíhá regionální cyklotrasa. Ves Polohové situování mimo trasy silnic I. a II. třídy nebo železničních tratí. Dopravní přístupnost zajištěna trasou silnice III/294, územím probíhá regionální cyklotrasa. Dětřichov Dětřichov u Frýdlantu Vymezeným území obce vedena silnice I/3, absence železničního spojení. Obytná zástavba zpřístupněna silnicemi III. třídy a MK, územím probíhá značená regionální cyklotrasa. Lokalizace radionavigačního zařízení. Dolní Řasnice Dolní Řasnice Dopravní přístupnost zajištěna trasou silnice II/29 a regionální železniční tratí č. 39 (z. Dolní Řasnice). Územím probíhá regionální cyklotrasa SAUL s.r.o 5

16 Dopravní infrastruktura a dopravní systémy Obec Katastrální území Charakteristika území Hodnocení Frýdlant Albrechtice u Frýdlantu Polohové situování na trase silnice I/3, absence železničního spojení. Obytná zástavba zpřístupněna (mimo průtah silnice I/3) místními komunikacemi, územím probíhá značená regionální cyklotrasa Frýdlant Vymezeným území města vedeny silnice I/3, II/29, 2 II/29 a celostátní železniční trať č.37. Obytná zástavba dobře zpřístupněna místními komunikacemi, územím probíhají značené regionální cyklotrasy. Habartice Habartice u Frýdlantu Polohové situování na trase silnice I/3 s hraničním přechodem pro osobní i omezenou nákladní dopravu, absence železničního spojení. Obytná zástavba zpřístupněna (mimo průtah silnice I/3) místními komunikacemi, územím probíhá značená regionální cyklotrasa. Háj u Habartic Území obce situováno mimo trasy silnic I. a II. třídy nebo -2 železničních tratí. Dopravní přístupnost zajištěna trasou silnice III/352, územím probíhá regionální cyklotrasa. Hejnice Hejnice Město Hejnice leží na trase silnice II/29 a regionální železniční trati č.38. Vzdálenější obytná zástavba zpřístupněna trasami silnic III. třídy a místními komunikacemi, územím probíhají značené regionální cyklotrasy. Heřmanice Heřmanice u Frýdlantu Polohové situování mimo trasy silnic I. a II. třídy nebo -2 železničních tratí. Dopravní přístupnost zajištěna trasou silnice III/353, územím probíhá regionální cyklotrasa Kristiánov Polohové situování mimo trasy silnic I. a II. třídy nebo -2 železničních tratí. Dopravní přístupnost zajištěna trasou silnice III/353, územím probíhá regionální cyklotrasa Horní Řasnice Horní Řasnice Dopravní přístupnost zajištěna trasami silnic III. třídy a regionální železniční tratí č. 39 (z. Horní Řasnice). Územím probíhá regionální cyklotrasa Srbská Území obce situováno mimo trasy silnic I. a II. třídy nebo - železničních tratí. Dopravní přístupnost zajištěna trasou silnice III/298 a územím probíhá regionální cyklotrasa s vazbou na hraniční přechod. Jindřichovice pod Smrkem Dětřichovec Polohové situování mimo trasy silnic I. a II. třídy nebo železničních tratí. Dopravní přístupnost zajištěna trasou -2 silnice III/29, územím probíhá regionální cyklotrasa. Jindřichovice pod Smrkem Dopravní přístupnost zajištěna trasami silnic III. třídy a regionální železniční tratí č. 39 (žst. Jindřichovice pod Smrkem). Územím probíhá regionální cyklotrasa Krásný Les Krásný Les u Frýdlantu Území obce dopravně zpřístupněno trasou silnice II/29 a regionální železniční tratí č. 39 (z. Krásný Les). Územím probíhá regionální cyklotrasa. Kunratice Kunratice u Frýdlantu Vymezené území obce polohově situováno mimo trasy silnic I. a II. třídy nebo železničních tratí. Dopravní přístupnost zajištěna především trasou silnice III/35 (hraniční přechod s Polskem), územím probíhají Lázně Libverda Nové Město pod Smrkem Lázně Libverda Hajniště pod Smrkem Ludvíkov pod Smrkem Nové Město pod Smrkem regionální cyklotrasy. Dopravní přístupnost zajištěna trasami silnic III. třídy, přijatelná vazba na regionální železniční tratí č. 38 (žst. Hejnice). Územím probíhá regionální cyklotrasa Území obce dopravně zpřístupněno trasou silnice II/29 a regionální železniční tratí č. 39 (z. Hajniště, vlečka bývalý vojenský prostor). Územím neprobíhá značená regionální cyklotrasa. Dopravní přístupnost zajištěna trasami silnic III. třídy, územím prochází regionální železniční tratí č. 38 bez lokalizace žlz. zastávky. Vedeny regionální cyklotrasy. Nové Město pod Smrkem leží na trase silnice II/29 a regionální železniční trati č.39. Vzdálenější obytná zástavba zpřístupněna trasami silnic III. třídy a místními komunikacemi, územím probíhají značené regionální cyklotrasy SAUL s.r.o 6

17 Dopravní infrastruktura a dopravní systémy Obec Katastrální území Charakteristika území Hodnocení Pertoltice Dolní Pertoltice Polohové situování na trase silnice I/3, absence železničního spojení. Obytná zástavba zpřístupněna silnicí III/357 a místními komunikacemi, územím neprobíhá značená cyklotrasa. Horní Pertoltice Území obce situováno mimo trasy silnic I. a II. třídy nebo -2 železničních tratí. Dopravní přístupnost zajištěna úseky místních obslužných komunikací, územím probíhá regionální cyklotrasa. Raspenava Raspenava Město Raspenava leží na trase silnice II/29, celostátní železniční trati č.37 a regionální železniční trati č.38. Vzdálenější obytná zástavba zpřístupněna trasami silnic III. třídy a místními komunikacemi, územím probíhají značené regionální cyklotrasy. Višňová Andělka Vymezené území obce polohově situováno mimo trasy - silnic I. a II. třídy, územím prochází celostátní železniční trať č.37 (z. Filipovka). Dopravní přístupnost zajištěna trasami silnic III/354 a III/355, územím probíhají regionální cyklotrasy s přeshraniční vazbou (č.36) Poustka u Frýdlantu Území obce situováno mimo trasy silnic I. a II. třídy nebo - železničních tratí. Dopravní přístupnost zajištěna silnice III/35 a III/357, územím probíhá regionální cyklotrasa. Předlánce Území obce leží mimo trasy silnic I. a II. třídy, územím - prochází celostátní železniční trať č.37 (z. Višňová) zastávky. Dopravní přístupnost zajištěna trasou silnice III/357, územím probíhá regionální cyklotrasa Víska u Frýdlantu Polohové situování mimo trasy silnic I. a II. třídy, územím prochází celostátní železniční trať č.37 bez lokalizované zastávky. Dopravní přístupnost zajištěna trasou silnice III/353, územím probíhá regionální cyklotrasa - Višňová u Frýdlantu Vymezené území obce polohově situováno mimo trasy silnic I. a II. třídy, územím prochází celostátní železniční trať č.37 (z. Višňová, z. Minkovice). Dopravní přístupnost zajištěna trasami silnic III/353 a III/356, územím probíhají regionální cyklotrasy. A.2.3 CELKOVÉ SHRNUTÍ Jako rozhodující kritéria hodnocení z pohledu dopravní infrastruktury byly brány : - poloha na trasách silnici I a II. třídy - průběh celostátní nebo regionálních železničních tratí územím, situování železniční stanice nebo zastávky - rozsah sítě obslužných a účelových komunikací - vedení autobusové linky, zastávka - průběh regionálních cyklotras V rámci daného území ORP Frýdlant byl nejlépe vyhodnocen Frýdlant (silnice I/3, celostátní železniční trať č.37), dále Raspenava, Hejnice a Nové Město pro Smrkem (silnice II. třídy, železniční tratě) a pak následují celky osídlení s průměrným hodnocením (absence některého druhu dopravy nebo méně významná propojení). Nejméně příznivé hodnocení je přiřazeno obcím mimo hlavní silniční tahy a železniční tratě a jedná se především o územní pás podél severní hranice s Polskem. SAUL s.r.o 7