Plán péče o Národní přírodní rezervaci Praděd. na období

Transkript

1 Plán péče o Národní přírodní rezervaci Praděd na období

2 - 2 -

3 1. Základní údaje o zvláště chráněném území 1.1 Základní identifikační údaje evidenční číslo: 1307 kategorie ochrany: národní přírodní rezervace název území: Praděd druh právního předpisu, kterým bylo území vyhlášeno: vyhláška orgán, který předpis vydal: Ministerstvo životního prostředí ČR číslo předpisu: 6/1991 Sb. datum platnosti předpisu: datum účinnosti předpisu: Údaje o lokalizaci území kraj: okres: obec s rozšířenou působností: obec s pověřeným obecním úřadem: obec: katastrální území: kraj: okres: obec s rozšířenou působností: obec s pověřeným obecním úřadem: obec: katastrální území: Olomoucký Jeseník, Šumperk Jeseník, Šumperk Jeseník, Šumperk Bělá pod Pradědem, Loučná nad Desnou Domašov u Jeseníka, Kouty nad Desnou, Rejhotice Moravskoslezský Bruntál Rýmařov, Bruntál Rýmařov, Vrbno pod Pradědem Malá Morávka, Vrbno pod Pradědem Karlov pod Pradědem, Malá Morávka, Železná pod Pradědem Příloha č. M1: Orientační mapa s vyznačením území 1.3 Vymezení území podle současného stavu katastru nemovitostí Zvláště chráněné území: Katastrální území: Domašov u Jeseníka, Číslo parcely podle KN Číslo parcely podle PK nebo jiných evidencí Druh pozemku podle KN Způsob využití pozemku podle KN Číslo listu vlastnictví Výměra parcely celková podle KN (m 2 ) Výměra parcely v ZCHÚ (m 2 ) 6913/6 Lesní pozemek les Celkem

4 Katastrální území: Železná pod Pradědem, Číslo parcely podle KN Číslo parcely podle PK nebo jiných evidencí Druh pozemku podle KN Způsob využití pozemku podle KN Číslo listu vlastnictví Výměra parcely celková podle KN (m 2 ) Výměra parcely v ZCHÚ (m 2 ) 574/2 Lesní pozemek les Ostatní plocha komunikace Lesní pozemek les Celkem Katastrální území: Karlov pod Pradědem, Číslo parcely podle KN Číslo parcely podle PK nebo jiných evidencí Druh pozemku podle KN Způsob využití pozemku podle KN Číslo listu vlastnictví Výměra parcely celková podle KN (m 2 ) Výměra parcely v ZCHÚ (m 2 ) 624/16 Lesní pozemek les /22 Lesní pozemek les /2 Lesní pozemek les Lesní pozemek les Lesní pozemek les /1 Lesní pozemek les Lesní pozemek les /1 Lesní pozemek les /14 Lesní pozemek les /2 Ostatní plocha komunikace /1 Ostatní plocha komunikace Lesní pozemek les /3 Vodní plocha tok /2 Vodní plocha tok Celkem Katastrální území: Malá Morávka, Číslo parcely podle KN Číslo parcely podle PK nebo jiných evidencí Druh pozemku podle KN Způsob využití pozemku podle KN Číslo listu vlastnictví Výměra parcely celková podle KN (m 2 ) Výměra parcely v ZCHÚ (m 2 ) 1355/1 Lesní pozemek les /2 Lesní pozemek les Lesní pozemek les Lesní pozemek les /1 Lesní pozemek les Lesní pozemek les /2 Lesní pozemek les /3 Lesní pozemek les /5 Ostatní plocha neplodná půda /4 Lesní pozemek les /6 Ostatní plocha neplodná půda /7 Ostatní plocha neplodná půda /8 Lesní pozemek les /9 Lesní pozemek les /2 Lesní pozemek les /60 Lesní pozemek les /61 Lesní pozemek les /5 Vodní plocha tok Celkem

5 Katastrální území: Kouty nad Desnou, Číslo parcely podle KN Číslo parcely podle PK nebo jiných evidencí Druh pozemku podle KN Způsob využití pozemku podle KN Číslo listu vlastnictví Výměra parcely celková podle KN (m 2 ) Výměra parcely v ZCHÚ (m 2 ) 534/8 Lesní pozemek les /9 Ostatní plocha komunikace /11 Lesní pozemek les /5 Lesní pozemek komunikace /4 Lesní pozemek les /16 Lesní pozemek les /17 Ostatní plocha jiná plocha /4 Lesní pozemky les Vodní plocha tok Celkem Katastrální území: Rejhotice Číslo parcely podle KN Číslo parcely podle PK nebo jiných evidencí Druh pozemku podle KN Způsob využití pozemku podle KN Číslo listu vlastnictví Výměra parcely celková podle KN (m 2 ) Výměra parcely v ZCHÚ (m 2 ) 1509/1 Lesní pozemek les /2 Lesní pozemek les /16 Lesní pozemek les /6 Ostatní plocha komunikace /7 Lesní pozemek les /8 Ostatní plochy komunikace /9 Ostatní plocha komunikace /10 Lesní pozemek les /11 Lesní pozemek les /98 Lesní pozemek les /97 Lesní pozemek les /19 Lesní pozemek les /20 Lesní pozemek les /14 Lesní pozemek les /14 Lesní pozemek les /17 Ostatní plocha komunikace Vodní plocha tok Celkem Ochranné pásmo není vyhlášené, je jím tedy dle 37 zákona č. 114/1992 Sb. pás do vzdálenosti 50 m od hranice ZCHÚ. Příloha č. M2: Katastrální mapa se zákresem ZCHÚ a jeho ochranného pásma 5

6 1.4 Výměra území a jeho ochranného pásma Druh pozemku ZCHÚ plocha v ha lesní pozemky 2029,6627 OP plocha v ha Způsob využití pozemku vodní plochy 1,4588 zamokřená plocha - trvalé travní porosty - orná půda - rybník nebo nádrž - ZCHÚ plocha v ha vodní tok 1,4588 ostatní zemědělské - pozemky ostatní plochy 4,2684 neplodná půda - zastavěné - plochy a nádvoří plocha celkem 2035,3899* ostatní způsoby využití (komunikace, jiné využití 4,2428 *podle KN je lesních pozemků 2029,66 ha, podle LHP je lesních pozemků 2033,57 ha. Rozdíl činí 3,91 ha, tedy 0,2 %, což lze vysvětlit tím, že výměry lesních porostů nejsou vyrovnávány na KN. Důvodem pro rozdíl výměry NPR oproti vyhlašovacímu předpisu (2031,40 ha) je digitalizace katastru, čímž u některých parcel došlo ke změně jejich výměry ke zpřesnění těchto částí na výměru aktuální. 1.5 Překryv území s jinými chráněnými územími národní park: - chráněná krajinná oblast: Jeseníky jiný typ chráněného území: ÚSES nadregionální biocentrum CHOPAV Jeseníky Pásmo ochrany přírodních léčivých zdrojů (lázní Karlova Studánka) II. stupně převážně povodí Bílé Opavy Natura 2000 ptačí oblast: Jeseníky CZ evropsky významná lokalita: Praděd CZ další zařazení do mezinárodně významných území biocentrum evropského významu v rámci EECONET NPR je součástí IBA (Important Bird Areas) Jeseníky v NPR je vymezena IPA (Important Plant Area) zahrnující Petrovy kameny a Velkou kotlinu Velká kotlina je jako jedna ze dvou lokalit v ČR součástí monitoringu Global changes (IBGP). 6

7 Příloha č. M1: Orientační mapa s vyznačením území 1.6 Kategorie IUCN Ib. území pro ochranu divoké přírody 1.7 Předmět ochrany ZCHÚ Předmět ochrany ZCHÚ podle zřizovacího předpisu Posláním rezervace je ochrana komplexu přirozených a přírodě blízkých ekosystémů vázaných na geologický podklad a reliéf nejvyšších poloh pohoří Hrubý Jeseník Hlavní předmět ochrany ZCHÚ A. ekosystémy Následující přehled ekosystémů (rostlinných společenstev), který vychází z některých geobotanických prací (Bureš & Burešová, 1989; Bureš & Burešová, 1991; Kočí, 2005), vrstvy mapování biotopů a znalosti autorů, je v tabulce uveden na úrovni svazů (syntaxonomická klasifikace vegetace) s výjimkou těch, které nezahrnují pouze subalpínskou vegetaci přítomnou v NPR (Vaccinion, Caricion fuscae, Nardion), dále svazů, jejichž nezanedbatelná část se v Jeseníkách nevyskytuje (Agrostion alpinae) a většiny typů lesní vegetace, kde jsou uvedeny podrobnější syntaxony asociace. Celý syntaxonomický přehled je uveden v příloze (P1_syntaxony). Podíl plochy společenstva v NPR je pouze orientačním odhadem vycházející stejně jako vlastní přehled syntaxonů z analýzy aktuální vrstvy mapování biotopů a ze zkušenosti autorů. Pro přesné stanovení zastoupení jednotlivých syntaxonů by bylo zapotřebí zhotovení mapy aktuální vegetace. název ekosystému podíl plochy popis ekosystému v ZCHÚ (%) Swertio-Anisothecion squarrosi 0,1% prameniště v závěrech údolí nad hranicí lesa Sphagnion magellanici 0,4% vrchoviště Leuko-Scheuchzerion palustris 0,01% vrchovištní šlenky Cetrario-Festucetum supinae 2 4% hřebenové větru exponované partie nad hranicí lesa často s dominantní Avenella flexuosa Carici fyllae-nardetum 3 1% hřebenové ploché partie, mírné svahy nad hranicí lesa, Jelení hřbet, Velký Máj Festuco supinae-nardetum 4 <1% hřebenové ploché partie, mírné svahy nad hranicí lesa, spíše druhotně na místech bývalé pastvy, Malý Děd Thesio alpini-nardetum 4 <0,1% okolí karů, pramenišť a relativně suchá stanoviště při hranici lesa Festuco supinae-vaccinietum 5 9,1% svahy všech orientací nad hranicí lesa, přibývá Avenello flexuosi-callunetum vulgaris 6 1,3% vyfoukávané hřebenové polohy Salicion herbaceae <1% závětrné polohy s dlouho ležícím sněhem Calamagrostion villosae 4% chráněné svahy nad hranicí lesa Calamagrostion arundinaceae 1% chráněné svahy nad hranicí lesa Poo chaixii-deschampsion cespitosae <1% chráněné svahy v okolí pramenišť a vlhkých sníženin nad hranicí lesa Adenostylion <0,01% chráněná místa nad hranicí lesa a při ní podél potoků a v okolí pramenišť 7

8 název ekosystému podíl plochy popis ekosystému v ZCHÚ (%) Dryopterido-Athyrion 0,4% úpatí karového svahu, stinná místa při hranici lesa, konkávní partie s dlouho ležícím sněhem Saxifrago paniculatae-agrostietum alpinae <0,01% skalní štěrbiny v karu 7 Hedysaro hedysaroidis-molinietum 7 <0,1% vlhké skalky v karu Pinguiculo vulgaris-trichophoretum <0,1% málo vydatná prameniště alpini 8 Salici silesiacae-betuletum carpaticae 9 0,3% lavinové dráhy, žleby potoků Daphne mezerei-aceretum pseudoplatani 10 <0,01% před lavinami chráněná místa v karu Calamagrostio villosae-piceetum 12 55% lesy na svazích všech orientací Athyrio alpestris-piceetum 13 3,7% hluboce zaříznuté svahy, závětrné polohy při hranici lesa s dlouhotrvající sněhovou pokrývkou Sphagno-Piceetum 12 1,5% obvody vrchovišť a některá další stanoviště s vysokou hladinou spodní vody 1 sv. Asplenion septentrionalis, tř. ASPLENIETEA TRICHOMANIS 2 sv. Juncion trifidi, tř. JUNCETEA TRIFIDI 3 sv. Nardo-Caricion rigidae, tř. JUNCETEA TRIFIDI 4 sv. Nardion, tř. CALLUNO-ULICETEA 5 sv. Vaccinion, tř. CALLUNO-ULICETEA 6 sv. Loiseleurio procumentis-vaccinion, tř. CALLUNO-ULICETEA 7 sv. Agrostion alpinae, tř. ASPLENIETEA TRICHOMANIS 8 sv. Caricion demissae, tř. SCHEUCHZERIO-CARICETEA FUSCAE 9 sv. Salicion silesiaceae, tř. MULGEDIO-ACONITETEA 10 sv. Fagion, podsv. Acerenion, tř. QUERCO-FAGETEA 11 sv. Luzulo-Fagion, tř. QUERCO-FAGETEA 12 sv. Piceion excelsae, tř. VACCINIO-PICEETEA 13 sv. Athyrio alpestris-piceion, tř. VACCINIO-PICEETEA Příloha č. T6: Přehled rostlinných společenstev NPR Praděd (P1_spolecenstva.doc) B. druhy název druhu Rostliny Agrostis alpina psineček alpský Arabis sudetica huseník sudetský Campanula gelida zvonek jesenický Campanula rotundifolia subsp. sudetica zvonek okrouhlolistý sudetský Cardamine amara subsp. opicii řeřišnice hořká Opizova Cardamine resedifolia řeřišnice rýtolistá Carex buxbaumii ostřice Buxbaumova Carex vaginata ostřice pochvatá Conioselinum tataricum šabřina tatarská aktuální početnost nebo vitalita populace v ZCHÚ stupeň ohrožení* popis biotopu druhu Velká kotlina na více místech KO/ C1r štěrbiny a terásky skal Velká a Malá kotlina stovky KO/C1r terásky skal, sutě, otevřené kvetoucích trávníky endemit Petrových kamenů KO/C1r štěrbiny a úpatí skály, trávníky desítky ex. jv. a v. od skály více lokalit na skalách, desítky KO/C2r štěrbiny a terásky skal až nižší stovky trsů (Velká endemit Hrubého Jeseníku a kotlina) Krkonoš vitální populace na řadě lokalit KO/C1b prameniště, břehy horních částí potoků, vlhké skály malé populace Tabulové a KO/C1r zastíněné štěrbiny vlhkých skal, Petrovy kameny často pod převisy početné populace KO/C1r skály lavinové dráhy ve Velké kotlině menší populace na více místech KO/C1r krátkostébelné trávníky a v obvodu pramenišť na více místech jednotlivě KO/C1r vysokostébelné nivy a okraje až nižší desítky ex. javořin ve Velké kotlině 8

9 název druhu Crepis sibirica škarda sibiřská Dianthus carthusianorum subsp. sudeticus hvozdík kartouzek sudetský Gentiana punctata hořec tečkovaný Gentiana verna subsp. verna hořec jarní pravý Hedysarum hedysaroides kopyšník tmavý Helianthemum grandiflorum subsp. grandiflorum devaterník velkokvětý pravý Hieracium chrysostyloides jestřábník zlatoblizný Hieracium engleri jestřábník Englerův Hieracium inuloides jestřábník omanovitý Hieracium silesiacum jestřábník slezský Hieracium villosum jestřábník huňatý Juniperus communis subsp. nana jalovec obecný nízký Laserpitium archangelica hladýš andělikový Listera cordata bradáček srdčitý Plantago atrata subsp. sudetica jitrocel černavý sudetský Poa alpina lipnice alpská Poa riphaea lipnice jesenická Polystichum lonchitis kapradina hrálovitá Pseudorchis albida běloprstka bělavá Rhodiola rosea rozchodnice růžová Salix herbacea vrba bylinná Salix lapponum var. lapponum vrba laponská pravá aktuální početnost nebo vitalita populace v ZCHÚ stupeň ohrožení* popis biotopu druhu většinou pouze několik kvetoucích KO/C1t březina as. Salici-Betuletum ex. carpaticae ve Velké kotlině endemit Velké kotliny, desítky KO/C1r štěrbiny a terásky skal Velké kvetoucích trsů na více kotliny místech v NPR řada lokalit jednotlivě KO/C1r v různých společenstvech nad až desítky hranicí lesa celkem 3 lokality desítky/stovky/cca KO/ C1t okolí pramenišť, oplachované 5 tisíc kvetou- skály Medvědí žleb Malá cích lodyh kotlina Velká kotlina na více místech na lavinové KO/C1r pouze Velká kotlina - vlhká dráze vyšší desítky kvetoucích humózní místa lavinové dráhy ex. (obohacená vápníkem) vyšší desítky kvetoucích ex. KO/C1r osluněné skalní terásky v horních částech lavinových drah ve Velké a Malé kotlině desítky kvetoucích ex. -/C1r krátkostébelné trávníky jednotlivé rostliny -/C1r travnaté svahy Velké kotliny desítky kvetoucích ex. -/C1b vysokostébelné trávníky desítky kvetoucích ex. -/C1r vysokostébelné trávníky desítky kvetoucích ex. KO/C1r terásky skal obohacených vápníkem ve Velké kotlině asi 110 polykormonů SO/C2b Vysokoholský hřbet - trávníky nad horní hranicí lesa nižší stovky kvetoucích KO/C1r vysokobylinné nivy ve spodních částech Velké a Malé kotliny více lokalit desítky až stovky KO/C1t vrchoviště, rašelinné smrčiny kvetoucích endemit Velké kotliny KO/C1r na jediném osluněném skalním stovky ex. výchozu nižší stovky trsů KO/C1r skalní štěrbiny, skalnatá místa lavinových drah Petrovy kameny a Velká kotlina cca 180 trsů KO/C1r endemit Hrubého Jeseníku v současné době jediná lokalita na Petrových kamenech celkem do 50 ex. KO/C2b skalní výchozy v Malé a Velké kotlině nižší desítky kvetoucích SO/C2t druhově bohaté krátkostébelné trávníky na úbočí Vysoké hole nad Velkou kotlinou a svah Petrových kamenů nad Ovčárnou několik desítek samčích i KO/C1b štěrbiny a terásky skal s vyšším samičích trsů obsahem vápníku ve Velké na obou lokalitách celkem asi 25 různě velkých trsů KO/C1b kotlině štěrbiny vrcholových skal Petrových a Tabulových kamenů všechny trsy jsou samičí jediný samičí polykormon KO/C2r jediná lokalita nedaleko Tabulových kamenů 9

10 název druhu Selaginella selaginoides vraneček brvitý Thymus pulcherrimus subsp. sudeticus mateřídouška ozdobná sudetská Bezobratlí Somatochlora alpestris lesklice horská Miramella alpina saranče horská Pithanus hrabei klopuška jesenická Brouci Cornumutila quadrivittata tesařík čtyřpásý hnojník Neagolius bilimeckii bernhaueri nosatec Ranunculiphilus pseudinclemens mandelinka Smaragdina diversipes Paradromius ruficollis mrchožrout Silpha tyrolensis Motýli Erebia sudetica sudetica okáč menší sudetský Erebia epiphron silesiana okáč horský slezský obaleč Sparganothis rubicundana vakonoš Epichnopterix sieboldii Obratlovci Savci Sicista betulina myšivka horská Sorex alpinus rejsek horský Ptáci Anthus spinoletta linduška horská aktuální početnost nebo vitalita populace v ZCHÚ stupeň ohrožení* popis biotopu druhu na řadě lokalit, stovky ex. SO/C2r subalpínská prameniště a břehy horních částí potoků stovky kvetoucích rostlin KO/C1r terásky a štěrbiny skal, skalnatá místa lavinových drah ve Velké kotlině, krátkostébelné trávníky v Hrubém Jeseníku nejhojnější výskyt v rámci ČR místy hojný výskyt, nejvýznamnější lokalita v ČR jednotlivé nálezy, výskyt v rámci ČR pouze v Hrubém Jeseníku výskyt v rámci ČR pouze v Hrubém Jeseníku výskyt plošně omezen na Petrovy kameny a vrchol Pradědu v rámci ČR pouze v NPR Praděd ve Velké kotlině v rámci ČR pouze v NPR Praděd ve Velké kotlině NPR Praděd je jediná lokalita druhu v ČR místy hojný výskyt, nejvýznamnější lokalita v ČR, zřejmě glaciální relikt EN VU malá rašelinná jezírka vrcholové bezlesí - vyfoukávané trávníky CR CR CR CR EN NT ve smrcích při horní hranici lesa v porostech smilky tuhé a metličky křivolaké vázaný na oměj tuhý a stračku vyvýšenou subalpínské trávníky subalpínské trávníky druh subalpínského stupně a klimaxových smrčin vitální stabilní populace SO/VU prameniště a vysokostébelné nivy při horní hranici lesa hojný výskyt, stabilní populace - horské hole nad hranicí lesa jednotlivě až vzácně, návrh VU vyfoukávané trávníky, vrchoviště, na endemický status housenka na borůvce návrh na endemický status - subalpínské trávníky jednotlivě až vzácně SO/VU vysokostébelné nivy, lesní rašeliniště, lesní porosty s bujnou vegetací jednotlivě (nedostatek údajů) SO/VU vysokostébelné nivy, horské louky, lesní porosty s bujnou vegetací párů SO/CR alpínské bezlesí, vyfoukávané trávníky, suťoviště, prameniště * Stupeň ohrožení - stupeň ohrožení dle vyhlášky č. 395/1992 Sb. (KO kriticky ohrožený druh, SO silně ohrožený druh, O ohrožený druh) - za lomítkem u rostlin: C1b = kriticky ohrožené (kombinace vzácnost/trend), C1r = kriticky ohrožené (vzácnost), C1t = kriticky ohrožené (trend), C2b = silně ohrožené (kombinace vzácnost/trend), C2r = silně ohrožené (vzácnost), C2t = silně ohrožené (trend), C3 = ohrožené, C4a = vzácnější taxony vyžadující pozornost - méně ohrožené, C4b = vzácnější taxony vyžadující pozornost nedostatečně prostudované (Grulich, 2012) - stupeň ohrožení dle Červeného seznamu ohrožených druhů ČR. Bezobratlí. (Farkač J., Král D. & Škorpík M., 2005) (CR kriticky ohrožený druh, EN ohrožený druh, VU zranitelný druh, NT téměř ohrožený druh) 10

11 C. útvary neživé přírody Předmětem ochrany je soubor významných geomorfologických jevů evropského významu, který prezentuje komplikovaný tektonický a erozně denudační vývoj v období od mezozoika po kvartér. Útvar geologické podloží popis výskytu útvaru mrazové sruby kryoplanační terasa skalní výklenky jádro desenské klenby - fylonitizované muskoviticko- chloritické ruly až fylonit Tabulové skály Petrovy kameny jediný skalní ledovec v ČR kamenné moře významná paleontologická lokalita vrcholová plošina (paleogenní zarovnaný povrch typu etchplain) kryoplanační terasy balvanové proudy paleontologická lokalita paleozoikum desenské klenby - vrbenská skupina chlorit-muskovitické fylity s grafitem a vložkami a polohami kvarcitu paleozoikum desenské klenby - vrbenská skupina prokřemenělé chlorit- muskovitické fylity s grafitem a s bazální polohou drakovských kvarcitů Suť Vysoká hole ledovcový kar s pozůstatkem morény ledovcový karoid vrchoviště polygonální půdy fluviální tvary vodopády, kaskády, peřeje a skalní prahy evorzní tvary - obří hrnce a paleozoikum desenské klenby - vrbenská skupina chlorit-muskovitické fylity s grafitem, křemenné žíly mineralizované pyritem, galenitem, sfaleritem paleozoikum desenské klenby - vrbenská skupina - chlorit-muskovitické fylity s grafitem a vložkami kvarcitů paleozoikum desenské klenby vrbenská skupina fylonitizovaná biotitická rula, svahy pokryty mladšími deluviálními sedimenty Velká kotlina Mezikotlí Malá kotlina Údolí Bílé Opavy prohlubně rašeliniště a vrchoviště jádro a paleozoikum desenské klenby Nejvýznamnější vrchoviště je v Pradědském sedle a na Malém Dědu kryogenní půdy kvarcit, kvarcitické a grafitické fylity Nejvýrazněji jsou vyvinuty u Petrových kamenů, na svazích Vysoké hole a na Velkém Máji 11

12 1.8 Předmět ochrany EVL anebo PO, s kterými je ZCHÚ v překryvu A. typy přírodních stanovišť kód a název typu přírodního stanoviště 4030 Alpínská a boreální vřesoviště (biotopy A2.1 Alpínská vřesoviště a A2.2 Subalpínská brusnicová vegetace) 4080 Subarktické vrbové křoviny (biotopy A8.1 Subalpínské křoviny s vrbou laponskou a A8.2 Vysoké subalpínské listnaté křoviny 6150 Silikátové alpínské a boreální trávníky (biotopy A1.1 Vyfoukávané alpínské trávníky, A1.2 Zapojené alpínské trávníky a A3 Sněhová vyležiska) 6430 Vlhkomilná vysokobylinná lemová společenstva nížin a horského až alpínského stupně (biotopy A4.1 Subalpínské vysokostébelné trávníky, A4.2 Subalpínské vysokobylinné nivy, A4.3 Subalpínské kapradinové nivy a M5 Devětsilové lemy horských potoků 7110 Aktivní vrchoviště (biotopy R3.1 Otevřená vrchoviště a R3.3 Vrchovištní šlenky) 8110 Silikátové sutě horského až niválního stupně (Androsacetalia alpinae a Galeopsietalia ladani) (biotop A6A Acidofilní vegetace alpínských drolin) 8220 Chasmofytická vegetace silikátových skalnatých svahů (biotopy A5 Skalní vegetace sudetských karů, A6B Acidofilní vegetace alpínských skal a S1.2 Štěrbinová vegetace silikátových skal a drolin) 9110 Bučiny asociace Luzulo-Fagetum (biotop L5.4 Acidofilní bučiny) 91D0 Rašelinný les (biotop L9.2A Rašelinné smrčiny) 9410 Acidofilní smrčiny (Vaccinio-Piceetea) (biotopy L9.1 Horské třtinové smrčiny, L9.2B Podmáčené smrčiny a L9.3 Horské papratkové smrčiny) podíl plochy v popis biotopu typu přírodního stanoviště ZCHÚ (%)* 10,4 vrcholové deflační partie s nízkou vrstvou sněhu (A2.1), závětrné svahy nad hranicí lesa s vysokou sněhovou pokrývkou (A2.2) 0,3 jediná lokalita pod Tabulovými skalami (A8.1), obvod lavinových drah (A8.2) 7,9 vrcholové deflační partie (A1.1), mírné svahy v návaznosti na hřebenové polohy (A1.2), partie v závětří A-O systémů s dlouhotrvající sněhovou pokrývkou (A3) 5,4 chráněné polohy nad horní hranicí lesa (A4.1), chráněná místa nad hranicí lesa a při ní podél potoků a v okolí pramenišť (A4.2), úpatí karového svahu, stinná místa při hranici lesa, konkávní partie s dlouho ležícím sněhem (A4.3), doprovodná vegetace horských toků pod hranicí lesa (M5) 0,4 plochá sedla nad i pod hranicí lesa (R3.1), trvale zavodněné deprese vrchovišť (R3.3) < 0,01 sutě nad hranicí lesa (A6A) 0,37 druhově bohatá vegetace terásek a štěrbin na skalkách v karech a lavinových drahách (A5), vegetace skalních terásek a štěrbin skalek nad hranicí lesa s dominantními trávami (A6B), skalky pod hranicí lesa (S1.2) 0,6 svahy pod hranicí lesa, pod smrčinami, u Malé kotliny při hranici lesa (L5.4) 1,5 zejména obvody vrchovišť (L9.2A) 59,3 obvod alpínského bezlesí s dominantním smrkem (L9.1), v mozaice a v návaznosti na L9.2A, další podmáčená stanoviště, prameniště (L9.2B), hluboce zaříznuté svahy, závětrné konkávní polohy při hranici lesa s dlouhotrvající sněhovou pokrývkou (L9.3) *podíl plochy jednotlivých stanovišť byl zjištěn pomocí GIS analýzy a výpočtem nad aktuální vrstvou mapování biotopů 12

13 B. evropsky významné druhy a ptáci název druhu Cévnaté rostliny Campanula gelida zvonek jesenický Poa riphaea lipnice jesenická Mechorosty Buxbaumia viridis šikoušek zelený Bezobratlí Carabus variolosus střevlík hrbolatý Obratlovci Bonasa bonasia jeřábek lesní aktuální početnost nebo vitalita populace v ZCHÚ endemit Petrových kamenů desítky ex. endemit Petrových kamenů - cca 180 trsů zjištěn na několika místech v NPR vzácně v nižších polohách NPR ojediněle v nižších polohách NPR stupeň ohrožení * KO, C1r, ES II a IV, IUCN E, Bern I KO, C1r, ES II a IV, Bern I -, VU, ES II, Bern I SO, VU SO, VU popis biotopu druhu jediná lokalita na Petrových kamenech - štěrbiny a úpatí skály, trávníky jv. a v. od skály v současné době jediná lokalita na Petrových kamenech štěrbiny a terásky vrcholové skály tlející dřevo v blízkosti vodních toků v lesích v okolí vodních toků a pramenišť věkově rozrůzněné lesní porosty s břízou, vrbou, olší a bohatým bylinným patrem * Stupeň ohrožení - stupeň ohrožení dle vyhlášky č. 395/1992 Sb. (KO kriticky ohrožený druh, SO silně ohrožený druh, O ohrožený druh) - stupeň ohrožení dle Červeného seznamu cévnatých rostlin ČR (Grulich, 2012) - C1r = kriticky ohrožené (vzácnost) - ES II a IV druh uvedený v přílohách II a IV Směrnice EU o ochraně přírodních stanovišť - Bern I druh uvedený v příloze I Bernské úmluvy o ochraně evropských planě rostoucích rostlin, volně žijících živočichů a přírodních stanovišť IUCN E druh uvedený v kategorii E (ohrožené ) Červeného seznamu IUCN - stupeň ohrožení dle Červeného seznamu mechorostů ČR (Kučera et al., 2012) VU = druhy ohrožené - stupeň ohrožení dle Červeného seznamu ohrožených druhů ČR. Bezobratlí. (Farkač et al., 2005) (CR kriticky ohrožený druh, EN ohrožený druh, VU zranitelný druh, NT téměř ohrožený druh) 1.9 Cíl ochrany Dlouhodobým cílem ochrany lesních ekosystémů jsou přirozeně strukturované lesní porosty tvořené místními populacemi dřevin ponechané samovolnému vývoji. Dlouhodobým cílem ochrany ekosystémů nad horní hranicí lesa je subalpínské pásmo bez borovice kleče a olše zelené se zastoupením všech autochtonních druhů rostlin a živočichů v životaschopných populacích a dále uchování všech biocenóz a významných fenoménů neživé přírody v dochovaném nebo zlepšeném stavu, tedy na dostatečných plochách a v odpovídajícím druhovém složení. Vybrané plochy alpínských trávníků, člověkem soustavně využívané po několik posledních století budou trvale udržovány vhodným managementem. Převážná většina plochy ekosystémů nad horní hranicí lesa v subalpínském pásmu bude ponechána samovolnému vývoji. 13

14 2. Rozbor stavu zvláště chráněného území s ohledem na předmět ochrany 2.1 Stručný popis území a charakteristika jeho přírodních poměrů Území zaujímá ploché vrcholové oblasti a přilehlé příkré svahy ústředního Pradědského a Vysokoholského hřbetu v nadmořské výšce m n. m. Předmětem ochrany je soubor celostátně unikátních a mimořádně zachovalých přírodních ekosystémů alpínského, subalpínského i montánního stupně a souboru významných geomorfologických jevů poznamenaných kryogenní genezí v nejvyšších polohách Hrubého Jeseníku. Na budování geologického podloží se podílejí krystalické horniny desenské klenby a jejího obalu (migmatity, ruly, svory, kvarcity, fylity) s vzácně se vyskytujícími polohami hornin bazických (vápnité fylitické břidlice ve Velká kotlině). Nejrozšířenějším půdním typem je podzol modální, který je rozšířen téměř na 70 % území. Zajímavostí je reliktní tundrová půda s mikroartropodovým moderem na Vysoké holi. Humusová vrstva je zde tvořena výhradně drobnými exkrementy chvostoskoků a vývoj 10 cm vrstvy humusu může trvat minimálně několik desítek tisíc let (Rusek, 2005). Geomorfologicky zajímavé a přírodovědně hodnotné jsou lokality vytvořené periglaciálními procesy pleistocenního stáří (mrazové zvětrávání, nivace). Svým rozsahem jsou nejvýznamnější na Moravě i ve Slezsku. K charakteristicky vyvinutým tvarům patří kryoplanační terasy až kryoplén, mrazové sruby, srázy, stupně, balvanové proudy, kamenná moře, skaliska typu tors, nivační kotle až karové sníženiny, polygonální (strukturní) půdy a girlandové půdy. Unikátním jevem je periglaciální skalní ledovec tvořený bloky křemenců s plazivou formou smrku v nejvýchodnějším cípu rezervace pod vrcholem kóty Sutě. Eluvia na hřbetech a plošinách mají charakter mělkých skeletových zvětralin, které na svazích přecházejí do deluviálních sedimentů, tvořených svahovými sutěmi. Vrcholové plošiny prudce spadají do hluboce zaříznutých údolí. Vodní toky náleží ke dvěma nadřazeným soustavám povodí Odry (Moravice, Opava), odvodňované do Baltického moře a povodí Moravy (Desná), které je součástí úmoří Černého moře. Hlavní rozvodnice vede napříč územím po hlavním hřebeni (Malý Děd Jelení hřbet). Pro přirozené bezlesí nad horní hranicí lesa, probíhající ve výšce přibližně m n. m., jsou charakteristické biotopy vrcholových skal, alpínských holí, pramenišť a vrchovišť. Toto bezlesí je doplněno o přirozeně bezlesé plochy lavinových drah ve Velké kotlině, karoidu Mezikotlí a Malé kotliny a v Pradědském příkopu, které výrazně zasahují pod vrstevnici m n. m. V těchto lokalitách jsou vyvinuté druhově mimořádně pestré fytocenózy vysokobylinných niv, vysokostébelných trávníků, sněhových vyležisek, skal a pramenišť. Zejména na skalní ekotopy Velké kotliny je vázaná celá řada vzácných druhů. Druhově velmi bohatá jsou rovněž subalpínská prameniště, cenné jsou křoviny lavinových drah. Široké spektrum stanovišť doplňují drobná rozvodnicová vrchoviště hostící některé kriticky a silně ohrožené druhy rostlin a živočichů (zejména bezobratlých). Přechod mezi lesem a přirozeným bezlesím probíhá v některých partiích přes vysazené porosty nepůvodní borovice kleče (Pinus mugo). Celková plocha klečových porostů v NPR Praděd je v současné době 148,09 ha, redukovaná plocha kleče (tj. plocha, kterou z celkové plochy porostů kleče zaujímají vlastní keře kleče, po odečtení volných ploch) 66,43 ha (Maděra, 2011). Její největší zastoupení je v oblasti Malého Dědu (11,27 ha) a v okolí Tabulových skal na severním úbočí Pradědu (16,26 ha). 14

15 Z pohledu floristiky je zásadní výskyt endemických druhů a poddruhů rostlin. Jedná se v první řadě o endemity Hrubého Jeseníku lipnici jesenickou (Poa riphaea) a zvonek jesenický (Campanula gelida) na Petrových kamenech, jitrocel černavý sudetský (Plantago atrata subsp. sudetica) a hvozdík kartouzek sudetský (Dianthus carthusianorum subsp. sudeticus) ve Velké kotlině a pupavu Biebersteinovu sudetskou (Carlina biebersteinii subsp. sudetica) v Malé kotlině. Další významné druhy jsou endemity sudetských pohoří např. zvonek okrouhlolistý sudetský (Campanula rotundifolia subsp. sudetica) na Tabulových kamenech a ve Velké kotlině a jestřábník zlatoblizný (Hieracium chrysostyloides) v okolí vrcholu Pradědu a Petrových kamenů. V NPR Praděd se dále vyskytuje celá řada druhů rostlin, které v současné době na území ČR rostou pouze v Hrubém Jeseníku, např. psineček alpský (Agrostis alpina), škarda sibiřská (Crepis sibirica), hořec tečkovaný (Gentiana punctata), devaterník velkokvětý pravý (Helianthemum grandiflorum subsp. grandiflorum), jestřábník Englerův (Hieracium engleri), jestřábník moravský (Hieracium moravicum), jestřábník slezský (Hieracium silesiacum), jestřábník huňatý (Hieracium villosum), lipnice alpská (Poa alpina), vrba šípovitá (Salix hastata subsp. vegeta), mateřídouška ozdobná sudetská (Thymus pulcherrimus subsp. sudeticus) a rovněž řada druhů, které se vedle Jeseníků v ČR vyskytují jen na několika málo dalších lokalitách, především v Krkonoších, např. huseník sudetský (Arabis sudetica), lepnice alpská (Bartsia alpina), prorostlík dlouholistý fialový (Bupleurum longifolium subsp. vapincense), řeřišnice rýtolistá (Cardamine resedifolia), ostřice nejtmavší (Carex aterrima), ostřice tmavá (Carex atrata), ostřice pochvatá (Carex vaginata), škarda měkká pravá (Crepis mollis subsp. mollis), hvozdík pyšný alpinský (Dianthus superbus subsp. alpestris), jestřábník alpský (Hieracium alpinum), kopyšník tmavý (Hedysarum hedysaroides), rozchodnice růžová (Rhodiola rosea), vrba bylinná (Salix herbacea), vrba laponská (Salix lapponum subsp. lapponum), hlaváč lesklý pravý (Scabiosa lucida subsp. lucida) nebo na Králickém Sněžníku, např. zvonek vousatý (Campanula barbata), rožec prameništní (Cerastium fontanum), ovsíř dvouřízný (Helictochloa planiculmis), šabřina tatarská (Conioselinum tataricum), případně jen v Jeseníkách a v obou výše uvedených pohořích, např. sasanka narcisokvětá (Anemonastrum narcissiflorum), řeřišnice hořká Opizova (Cardamine amara subsp. opicii), ostřice Bigelowova (Carex bigelowii subsp. dacica), jestřábník omanovitý (Hieracium inuloides), jestřábník věsenkovitý (Hieracium prenanthoides), kokrhel sličný (Rhinanthus riphaeus), vraneček brvitý (Selaginella selaginoides). Velká kotlina představuje botanickou lokalitu středoevropského významu s více než 370 druhy vyšších rostlin, což řadí tuto lokalitu na přední místo v druhové rozmanitosti v České republice. V minulosti bylo z prostoru Velké kotliny udáváno dokonce přes 650 druhů a poddruhů vyšších rostlin, v řadě případů šlo ale o omyl při determinaci, o krátkodobé výskyty druhů z nižších poloh, některé druhy se nepodařilo v poslední době znovu ověřit, nebo skutečně vymizely. Vedle druhů alpínských a subalpínských tu rostou i druhy submontánní a kolinní, sciofilní i heliofilní, acidofilní i kalcifilní. Unikátní diverzita druhů je závislá na diverzitě biotopů, dlouhodobém kontinuálním postglaciálním vývoji a stálém působení mimořádných ekologických faktorů, jakými jsou zejména geologické podloží, vodní eroze, vzdušné proudění, tzv. anemo orografický systém projevující se ukládáním velkého množství sněhu v závětří, což vede ke sjíždění lavin a posouvání sněhových mas. Rozhodující význam pro druhové bohatství Velké kotliny měla i vývojová absence borovice kleče v celém subalpínském stupni Hrubého Jeseníku. V současnosti je v horní části Velké kotliny (Bureš et al., 2009, Bureš & Kočí, 2010) a na svahu mezi Ovčárnou a Petrovými kameny (Bureš et al., 2008) zdokumentovaný patrně obecný trend postupného zarůstání trávníků borůvkou, který vede v tomto prostoru k výraznému 15

16 poklesu druhové rozmanitosti nejen cévnatých rostlin, ale i řady druhů živočichů, na tyto trávníky vázaných. V okolí Petrových kamenů jsou fragmentárně vyvinuty typické vyfoukávané trávníky s četnými mechy a lišejníky, dále sítinou trojklannou (Juncus trifidus), ostřicí Bigelowovou (Carex bigelowii), kostřavou nízkou (Festuca supina), sasankou narcisokvětou (Anemone narcissiflora) a jestřábníky (Hieracium alpinum, Hieracium chrysostyloides). Na vlastní vrcholovou skálu jsou pak vedle endemitů lipnice jesenické (Poa riphaea) a zvonku jesenického (Campanula gelida) vázány např. řeřišnice rýtolistá (Cardamine resedifolia), lipnice alpská (Poa alpina) a vrba bylinná (Salix herbacea). V Malé kotlině patří mezi významné druhy hořec jarní (Gentiana verna), kropenáč vytrvalý (Swertia perennis), huseník sudetský (Arabis sudetica), devaterník velkokvětý pravý (Helianthemum grandiflorum subsp. grandiflorum), kapradina hrálovitá (Polystichum lonchitis), vraneček brvitý (Selaginella selaginoides), mázdřinec rakouský (Pleurospermum austriacum), hladýš andělikový (Laseripitium archangelica), prorostlík dlouholistý fialový (Bupleurum longifolium subsp. vapicense), ostřice tmavá (Carex atrata) a již výše uvedený endemický poddruh pupavy Bierbesteinovy sudetské (Carlina biebersteinii subsp. sudetica). Podél některých vodních toků (např. Bílá Opava) roste na tlejícím dřevě evropsky významný mech šikoušek zelený (Buxbaumia viridis). Z dalších evropsky významných druhů rostlin, které nejsou předměty ochrany EVL Praděd, byl v poslední době zaznamenán výskyt plavuně pučivé (Lycopodium annotinum), plavuně vidlačky (Lycopodium clavatum) a celé řady druhů rašeliníků (např. Sphagnum auriculatum, Sphagnum capillifolium, Sphagnum centrale, Sphagnum compactum, Sphagnum fallax, Sphagnum fimbriatum, Sphagnum flexuosum, Sphagnum girgensohnii, Sphagnum inundatum, Sphagnum palustre, Sphagnum papillosum, Sphagnum russowii, Sphagnum squarrosum, Sphagnum subnitens, Sphagnum subsecundum, Sphagnum tenellum, Sphagnum teres, Sphagnum warnstorfii) a lišejníků (Cladonia arbuscula, Cladonia rangiferina). Rovnocenný význam má živočišná složka. Za zmínku stojí v prvé řadě endemické poddruhy motýlů okáč menší sudetský (Erebia sudetica subsp. sudetica) a okáč horský slezský (Erebia epiphron subsp. silesiana). Další dva druhy motýlů, resp. jejich poddruhy, jsou pravděpodobnými endemity (obaleč Sparganothis rubicundana a vakonoš Epichnopterix sieboldii) (Černá, 2011). V NPR Praděd se vyskytuje několik druhů brouků, kteří zde mají jedinou lokalitu v rámci ČR. Nejvýznamnější z nich je zřejmě tesařík čtyřpásý (Cornumutila quadrivittata), který má nejbližší další lokalitu v Tatrách na Slovensku nebo hnojník Neagolius bilimeckii, jehož poddruh N. b. bernhaueri je jesenickým endemitem vázaným pouze na několik mikrolokalit v rámci CHKO Jeseníky. Z ostatních bezobratlých je to např. vážka lesklice horská (Somatochlora alpestris), která má v Hrubém Jeseníku nejhojnější výskyt v rámci ČR, a třeba saranče horská (Miramella alpina), pro niž je NPR Praděd jedinou významnou lokalitou v ČR. Ze zvláště chráněných druhů bezobratlých se kromě okáče menšího na území NPR objevuje také ojediněle jasoň dymnivkový (Parnassius mnemosyne), pravidelný výskyt zde má evropsky chráněný střevlík hrbolatý (Carabus variolosus), dále střevlík polní (Carabus arcensis), majka fialová (Meloe violaceus), bělopásek dvouřadý (Limeninis camilla), hojnější výskyt mají mravenci rodu Formica a čmeláci rodu Bombus. V NPR se vyskytují i další druhy, které jsou velmi vzácné, ale které nejsou uvedeny v Červeném seznamu ani se na ně nevztahuje zákonná ochrana (přehled druhů Červeného seznamu a zákonem chráněných druhů je uveden v příloze T5). Příkladem může být plachetnatka horská (Hilaira tatrica), která je vedena v Červeném seznamu IUCN v kategorii kriticky ohrožená 16

17 (Majkus, 2004). Také několik druhů brouků a motýlů neuvedených v seznamech ohrožení stojí za zmínku, protože mají v NPR svoji jedinou lokalitu v rámci ČR a to např. drabčík Gabrius tyrolensis, někteří drabčíci rodu Atheta nebo travařík Catoptria petrificella. Přehled ohrožených a vzácných bezobratlých živočichů nikdy nebude úplný a vyčerpávající, neboť o mnohých neexistuje dostatek informací. Navíc stále dochází k objevování nových druhů. Při výzkumu půdní fauny v letech bylo ve Velké kotlině nalezeno 233 druhů krytenek (Testacea), z toho 38 nových druhů pro faunu ČR a 2 nové druhy pro vědu. Dále např. 113 druhů pancířníků (Oribatida), z nichž bylo 9 nových druhů pro ČR nebo 87 druhů chvostoskoků (Collembola), z toho 1 nový rod pro vědu (Jesenikia filiformis). V roce 2005 prof. Rusek zjistil na sjezdovkách v NPR Praděd 57 druhů chvostoskoků, včetně 5 nových druhů pro vědu (Rusek et al., 2005). Počet druhů bezobratlých v NPR Praděd není pouze zvyšován nově nalezenými druhy, ale je také snižován vymíráním. Při porovnání zpráv entomologů z konce 19. stol. se současností, je dnes znatelně viditelná absence mnoha druhů. Vymírání je způsobeno hlavně změnou způsobu hospodaření a zarůstáním ploch bezlesí především borovicí klečí. Další dobře prozkoumanou skupinou živočichů v NPR Praděd jsou ptáci. K nejvzácnějším zde pozorovaným druhům, které zde ale nemají aktuálně prokázané hnízdění, patří např. kulík hnědý (Charadrius morinellus), slavík modráček tundrový (Luscinia svecica svecica), tetřev hlušec (Tetrao urogallus), tetřívek obecný (Tetrao tetrix), pěvuška podhorní (Prunella collaris). První prokázané hnízdění sokola stěhovavého (Falco peregrinus) v Jeseníkách (2001) po mnohaletém přerušení způsobeném plošnou aplikací pesticidů bylo právě na území NPR Praděd. V současné době se tento kriticky ohrožený dravec pravidelně zdržuje na dvou lokalitách v NPR a třech dalších lokalitách v bezprostřední blízkosti NPR Praděd. Dalším zajímavým druhem vedle sokola, u kterého je zaznamenán nárůst populace v posledních 5 letech, je datlík tříprstý (Picoides tridactylus). Opakovaným monitoringem ( ) všech zpívajících samcům lindušky horské (Anthus spinoletta) v NPR Praděd byla potvrzena stagnace stavu její populace (15 20 párů). Tyto počty lindušky horské jsou ve srovnání s historickými údaji na nejnižších číslech. Dalšími charakteristickými ptačími druhy pro tuto oblast jsou např. kos horský (Turdus torquatus), linduška luční (Anthus pratensis), čečetka tmavá (Carduelis cabaret) či křivka obecná (Loxia curvirostra). Z obojživelníků byli zjištěni čolek horský (Mesotriton alpestris), skokan hnědý (Rana temporaria), z plazů ještěrka živorodá (Zootoca vivipara) a zmije obecná (Vipera berus). Ze zvláště chráněných druhů drobných savců se v NPR vyskytuje myšivka horská (Sicista betulina), která je pozůstatkem glaciální fauny, dále rejsek horský (Sorex alpinus), plšík lískový (Muscardinus avallanarius), plch lesní (Dryomys nitedula) a byl zaznamenán také plch velký (Glis glis). O letounech (Chiroptera) jsou v NPR zatím jen neucelné informace. Byl zde zaznamenán netopýr hvízdavý (Pipistrellus pipistrellus), netopýr rezavý (Nyctalus noctula) a netopýr pestrý (Vespertilio murinus), tato skupina si zaslouží ještě důsledný průzkum. Mezi zvláště chráněné druhy patří i veverka obecná (Sciurus vulgaris), jejíž výskyt může být značně kolísavý v souvislosti s potravní nabídkou, a to především v závislosti na semenných rocích lesních dřevin. Z velkých obratlovců je nejznámější kamzík horský (Rupicapra rupicapra), který v Jeseníkách představuje nepůvodní druh (byl zde introdukován v roce 1913, víc viz v kap. 2.2 e) myslivost). Z dalších druhů se běžně vyskytují jelen evropský (Cervus elaphus) a srnec obecný (Capreolus capreolus). Hlavním predátorem, který se pravidelně zdržuje především v klidových partiích, je rys ostrovid (Lynx lynx). Na partie subalpinského bezlesí navazují lesní porosty 8. lvs (smrkový). Jedná se o klimaxové smrčiny s příměsí jeřábu, místy pralesovitého charakteru. Převážně v údolí Bílé Opavy a 17

18 v okolí Eustachovy chaty se nachází unikátní zbytky porostů smrku horského ekotypu s charakteristickou úzkou až k zemi zavětvenou kuželovitou korunou se skloněnými větvemi (tzv. deskovitý typ větvení). Místy je přimíšen buk lesní, v úžlabinách a na mokrých místech se vyskytuje i javor klen. Do NPR Praděd částečně zasahuje 7. lvs (bukosmrkový), v okrajových částech minoritně i 6. lvs (smrkobukový). Typologicky mají v NPR většinové zastoupení edafické kategorie Z, S, částečně, K, N a V. Pralesovité porosty se vyskytují především na LHC Janovice a Karlovice ve Slezsku. Podrobněji k dané problematice viz např. Banaš et al., 2001; Buček et al., 2003; Čada & Svoboda, 2012; Čada, 2013a Příloha T5: Přehled zvláště chráněných druhů rostlin a živočichů podle vyhl. č. 395/1992 Sb. (P3_ZCHDr.doc) 2.2 Historie využívání území a zásadní pozitivní i negativní vlivy lidské činnosti v minulosti, současnosti a blízké budoucnosti a) ochrana přírody O jedinečnosti pohoří Hrubého Jeseníku se v dávnější historii zmiňovali především přírodovědci, zejména botanici již na počátku 19. stol. Zvláště nevšední bohatost květeny Velké kotliny byla obsahem prvních odborných zpráv (např. Wimmer et Grabowski, ; Mayer, 1829; Rohrer et Mayer, 1835; Fincke, 1837; Sendtner, 1840; Schauer, 1840; Grabowski, 1843; Wimmer, 1844; Milde, 1854; Kolenati, 1860). Dalším mezníkem v uvědomování si významu Hrubého Jeseníku byla 30. léta minulého století, kdy zazněly první návrhy na ochranu lokalit, např. od prof. Josefa Podpěry a Františka Nábělka Nutnost ochranné oblasti pod Pradědem Velký kotel (1933). Počátky ochrany přírody spadají již do meziválečného období, kdy bylo území Velké kotliny vyhlášeno za reservaci (podklady i konkrétní údaje chybějí), následně pak byla tato lokalita stanovena jako přísná reservace Státním památkovým úřadem v Brně výnosem č. 644/46 ze dne 23. března 1946 a následně vyhlášena Okresní správní komisí v Šumperku dokumentem č. 7937/VII ze dne 23. dubna Dne 4. června 1955 byly výnosem Ministerstva kultury číslo /55-IX vyhlášeny Státní přírodní rezervace (SPR) Vrchol Pradědu (497,1280 ha), SPR Velký Kotel (224,97 ha), SPR Malý Kotel (129,08 ha), SPR Divoký důl (138,40 ha), SPR Petrovy kameny (19,10 ha). V roce 1963 byla výnosem Ministerstva školství a kultury č.j /63-v/2 ze dne 24. srpna 1963 vyhlášena SPR Bílá Opava (238 ha). V roce 1990 byla vyhláškou ze dne 14. prosince 1990 (č. 6/1991, příloha č. 17) vyhlášená státní přírodní rezervace Praděd, která byla po schválení zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, zařazena mezi národní přírodní rezervace. Území bývalé SPR Velký Kotel a Malý Kotel patří k nejcennějším přírodovědným lokalitám střední Evropy. Z Velké kotliny bylo v botanické literatuře uváděno přes 650 taxonů cévnatých rostlin, v současnosti je odtud známo asi 370 druhů a poddruhů (Jeník et al., 1983; Bureš & Burešová, 1989). Důvodem vyhlášení SPR Bílá Opava byla ochrana jedněch z nejzachovalejších přirozených horských smrkových lesů v České republice. Strmé údolí ve skalách vyhloubené potokem s autochtonními lesními porosty bylo chráněno v SPR Divoký důl. V SPR Petrovy kameny byl důvodem ochrany soubor rostlinných a živočišných společenstev na vysokohorských skalách a vyfoukávaných holích s výskytem velmi vzácných organismů. V samotné SPR Vrchol Pradědu byly chráněny typické vysokohorské hole, popřípadě také rašeliniště. 18

19 Dne bylo pak vyhlášeno velkoplošné chráněné území CHKO Jeseníky (v roce 1991 vydána vyhláška MŽP) je vyhlášena NPR Praděd o rozloze 2031,40 ha, v níž jsou sloučeny výše uvedené SPR do jednoho celku, jak jej známe dnes. To činí z NPR Praděd největší národní přírodní rezervaci v ČR. V roce 2005 se NPR Praděd stala součástí evropsky významné lokality Praděd v rámci soustavy Natura b) lesní hospodářství Přes složitý a leckdy dramatický vývoj vegetace během holocénu se současná vegetační stupňovitost ustálila někdy na přelomu subboreálu a subatlantiku, tj. přibližně před 2600 lety. Tehdy došlo zejména k vytvoření stupně na rozhraní bučin a smrčin (Nožička, 1957; Pokorný, 2011). Hlavními původními dřevinami území NPR Praděd byly smrk ztepilý, buk lesní, jedle bělokorá a javor klen v různém poměru smíšení s celou řadou dalších vtroušených dřevin. Ve vyšších polohách, přibližně od nadmořské výšky m převládal smrk. Už dávno před umělou obnovou měla těžba dřeva se zaměřením na určité dřeviny výrazný dopad na změnu dřevinného složení vlivem zásahů do kompetičních vztahů mezi dřevinami a tím na rozdíly v jejich šíření a zastoupení. Významné stopy na lesích celého Hrubého Jeseníku zanechala majetková držba. Až do roku 1926 zde byly lesy vesměs v nestátním vlastnictví a patřily soukromým a církevním držitelům. Po roce 1918 byly některé majetky buďto celé nebo z části zestátněny podle zákona o pozemkové reformě (záborového) č. 215/1919 Sb., to se však přímo lesů v NPR Praděd netýkalo. Ty patřily k 5 velkým majetkům, a to Velké Losiny, které vlastnily od roku 1507 Žerotínové, posléze od roku 1802 do 1945 Lichtenštejnové. Z Losinského panství se vyčlenilo Loučenské panství, které od roku 1844 až do roku 1945 vlastnili Kleinové původem z Kociánova u Loučné. Panství Janovice (dříve Rabštejn) patřilo postupně Hoffmannům z Gründbüchlu ( ), Dietrichsteinům ( ) a pak až do roku 1945 rodu Harrachů, z nichž poslední byla Maria Rosty-Forgachová, rozená Harrachová. Za řekou Moravicí navazovalo panství Bruntál, jehož držitelem byl v letech 1621 až 1938 Řád německých rytířů. Okrajově do NPR zasahovalo na severu spojené panství Jánský Vrch, Jeseník a Zlaté Hory, což byl rozsáhlý církevní majetek, který od konce 11. stol. do roku 1948 patřil biskupství (od roku 1930 arcibiskupství) Vratislav. V oblasti Hrubého Jeseníku až na výjimky neexistovala drobná držba lesů, lesy patřily k několika velkým majetkům. Hranice panství byly vedeny po výrazných liniích a zachovaly se s menšími změnami dodnes jako hranice dnešních lesních správ. Celkový hospodářský stav panství a jeho odbytové možnosti (především dřeva) se výrazně projevoval na stavu lesů. Protože zde nejsou velké splavné řeky, převažoval až do vybudování železnic místní odbyt dřeva, takže v stol. zde byl spíše nadbytek zásob. Průmyslové a horní podnikání stav změnilo. Nejdříve na panství Janovickém vznikly železárny, které spotřebovaly značné množství dřeva, ale severní horská část tohoto panství zůstala až do konce 17. stol. těžebně málo využita. K využití této části došlo až po rozvoji železářství na sousedním Bruntálském panství. Největší těžby pro potřebu svých hamrů už v 17. a 18. stol. provádělo Bruntálské panství ve svých lesích a po vyčerpání zásob v přístupných polohách postupovalo s těžbami, a to i holosečně, až do nejvyšších poloh. Aby byla umožněna doprava dřeva po vodě, byl upraven pro volnou plávku tok Bílé Opavy. Původní porosty se zachovaly nejdéle na panství Loučná. Důkazy o hospodaření v nižších partiích NPR Praděd se objevují o něco později, v roce 1748 (Nožička, 1955). Cílevědomé lesní hospodaření v rámci trvalých hospodářských jednotek revírů, začalo v polovině 18. stol. V letech byly vysazovány rovněž ve snaze zalesnit některé části horských holí tzv. cenové kultury smrkové porosty nevhodné (neznámé) provenience. Jednalo se o soutěž 19

20 o nejúspěšnější zalesňovací výsledky v horských polohách, která byla v roce 1853 vyhlášena v Rakousku. V NPR to jsou zejména nejvyšší polohy (tehdejší panství Loučná, dnes LHC Loučná nad Desnou porosty mezi chatou Švýcárna a Kurzovní chata), kdy lesmistr Emanuel Ulrich vyhrál za zalesňování v oblasti Kurzovní chaty první cenu. Mimo NPR Praděd došlo k obdobnému zalesňování i na tehdejším panství Branná na svazích Kerpníku (Hošek, 1972). Dodnes patrným zásahem je v nejvyšších polohách tzv. vegetační chodník. Ten vybudoval opět lesmistr Ulrich v roce 1852 na tehdejší horní hranici lesa a pod ním započal s již zmíněným intenzivním zalesňováním (Banaš et al., 2001). V letech probíhají snad vůbec největší zalesňovací práce na horských holích. Hlavní vysazovanou dřevinou se stává zejména borovice kleč a borovice limba. Dle dostupných záznamů bylo celkem vysázeno přibližně ks borovice limby (Hošek, 1982), uvedený údaj zahrnuje i širší území, přesný údaj pouze pro dnešní území NPR není známý. Zalesnění se nejprve považovalo za úspěšné, po roce 1920 však dochází k náhlým rozsáhlým úhynům borovice limby a porosty tak poměrně rychle mizí. Dodnes se zachovalo pouze několik málo desítek jedinců. Myšlenka zavádění alochtonních dřevin je oživena znovu v 70. letech 20. stol. v Generálním plánu na zlepšení hospodářského stavu v účelových lesích Hrubého Jeseníku a skupiny Králického Sněžníku (1967), v tomto případě jde o výsadby kleče a olše zelené (Banaš et al., 2001). Negativní vlivy K intenzivnímu vyžívání lesů došlo již počátkem 17. stol. z důvodu rozvoje železáren, a to zejména na tehdejším Bruntálském panství. Zpočátku se těžba dříví prováděla toulavým způsobem, posléze se přistoupilo k rozsáhlým holosečím až do nejvyšších poloh (Hošek, 1982). V kombinaci s pastvou a travařením došlo místy ke snížení horní hranice lesa i k zásadnímu vlivu na obnovu tehdejších porostů (Jeník & Hampel, 1992; Čada & Svoboda, 2012). Na řadě lokalit byla použita umělá obnova sadebním materiálem nevhodné (neznámé) provenience, což vedlo ke vzniku stejnověkých nestabilních smrkových porostů s nízkou odolností vůči biotickým i abiotickým činitelům, stejně tak s nevhodnou druhovou skladbou a (zjednodušenou) prostorovou strukturou. To vše mělo za následek i významný úbytek objemu tlejícího dřeva a tím i příslušné bioty saproxylických druhů organizmů, vázaných na tento substrát. Důsledky přetrvávají dodnes. Co se týče přírodních procesů v horských lesích, na základě nejnovějších výzkumů z horských lesů střední a východní Evropy byla zjištěna výrazná variabilita minulých narušení, která se pohybuje od mortality jednotlivého stromu po narušené plochy o velikosti kolem ha (Holeksa et al., 2007; Panayotov et al., 2011; Svoboda et al., 2013). Lze konstatovat, že ve světle těchto poznatků taková prostorová struktura v důsledku rozsáhlých těžeb v minulosti i neustálého zpracovávání těžeb nahodilých v současnosti v horských lesích Jeseníků chybí (Čada & Svoboda, 2012), snad s výjimkou lokalit v oblasti údolí Bílé Opavy a prostoru pravého břehu Moravice pod Velkou kotlinou. I když je vnitřní výstavba lesních porostů na řadě lokalit NPR (porosty v okolí Malé a Velké kotliny, v okolí Eustachovy chaty, údolí Bílé Opavy) výrazně heterogenní mající pralesovitý charakter, na úrovni krajiny jsou tyto porosty jako celek poměrně homogenní. V měřítku území NPR zde určitá prostorová heterogenita zase nechybí. Nicméně hrozí riziko, že v kombinaci např. s extrémními výkyvy počasí může dojít k jejich jednorázovému rozpadu na velké ploše najednou (Jonášová, 2013; Čada, 2013b). Negativní efekt hospodářského využívání lesů v minulosti v NPR (při horní hranici lesa směrem dolů v kombinaci těžba/pastva/travaření, ve spodních částech na hranici 7. a 8. lvs intenzivní těžba směrem nahoru) je patrný i tím, že relativně zachovalé porosty horských smrčin zde tvoří poměrně úzký pás od horní hranice lesa, tj m n. m. po cca m n. m., resp. po stávající hranice NPR. Výše uvedené hospodářské využívání lesů rovněž omezuje možnost definovat, jakými přirozenými disturbančními režimy byly tyto porosty v minulosti formovány. Dendrochronologické analýzy vybraných porostů NPR z posledních let se přiklání spíše ke kombinaci narušení 20

21 silnou vichřicí a těžebních aktivit (eventuálně ve vyšších partiích i pastvou a travařením se zásadním vlivem na jejich obnovu) (Čada & Svoboda, 2011; Čada & Svoboda, 2012). Otázkou rovněž zůstává, jak bylo naloženo s dřívím po vichřici. Dalším významným negativním vlivem byla snaha o zvýšení horní hranice lesa zalesňováním holí nepůvodní borovicí klečí především v letech , pod Petrovými kameny na LHC Loučná n. Desnou nebo v okolí Větrné louky i ve 2. polovině 20. stol. Kleč zde měla plnit a pořád na některých lokalitách plní zejména půdoochrannou, vodoochrannou i protilavinovou funkci. Vlivy porostů borovice kleče jsou dodnes velmi významné a budou i v budoucnu nadále pokračovat, v případě jejich ponechání i zesilovat. Dopady přítomnosti borovice kleče v subalpínském stupni Hrubého Jeseníku a tedy i NPR Praděd jsou detailně popsány v odborných studiích (Bureš et al., 2006; Hošek, 2007; Maděra et al., 2011). Spočívají zejména v přímém vytěsňování heliofilních vysokohorských, mnohdy reliktních druhů rostlin, změně distribuce sněhu v subalpínském prostoru s následkem nižšího vyfoukávání a snížení extremity zejména zimního klimatu. To se projevuje v ústupu některých vysokohorských typů vegetace (svaz Juncion trifidi), pro něž je vyfoukávání klíčovým abiotickým faktorem. Dalším významným efektem je snížení frekvence sjíždění lavin, jimž kleč na některých místech přímo brání či před odstraněním bránila (Malá kotlina). Kořeny kleče narušují mrazové půdní struktury, zejména tufury, tříděné pruhy a další kryogenní polygonální půdní struktury. Co se týče řídkolesí při horní hranici lesa, bylo zjištěno, že kleč má negativní vliv i na vegetativní obnovu hřížení smrku. Kompetiční boj smrku a kleče bude tak i v budoucnu ovlivňovat dynamiku horní hranice lesa (Šenfeldr et al., 2014), její průběh a strukturu. Názorný příklad negativního vlivu kleče je uveden v následující tabulce ukazující míru ohrožení subalpínského bezlesí expandující klečí na základě výskytu reliktních druhů bezobratlých (Kuras, 2005). vrchol Praděd Malý Děd Vysokoholský hřbet plocha bezlesí (ha) 153,80 65, odhad plochy kleče (%) počet reliktních bezobratlých % vyhynulých/nezvěstných Jak již bylo zmíněno, koncem 18. stol. došlo k rozsáhlému zalesňování borovicí limbou alpského původu. Ta však na rozdíl od borovice kleče začala po roce 1920 sama masivně odumírat, důvody nejsou zcela jasné. S velkou pravděpodobností to byla kombinace pro limbu nevhodného klimatu a hustého sponu při zalesnění, který jí vzhledem k jejím ekologickým nárokům nesvědčí. Vliv této pro Jeseníky alochtonní dřeviny na zdejší přírodu je dnes obtížné hodnotit, vzhledem k poměrně krátkému období existence limbových výsadeb byl spíše neutrální. Dodnes zde přežívá několik málo desítek jedinců, např. v okolí chaty Barborka. Nicméně i tito jedinci pomalu odumírají, u řady z nich dochází k usychání korun v jejich spodních částech. Borovice limba se v NPR vůbec nezmlazuje, nechová se invazně. Podle některých autorů mají horské smrčiny Jeseníků v dnešní podobě převážně antropogenní charakter. Podle nich může být jedním z důvodu dnešního téměř 100% zastoupení smrku ovlivnění lesních porostů a jejich změna lidskými zásahy v průběhu mladšího subatlantiku. Zejména selektivní výběr dřevin (těžba buků, javorů klenů, jedlí) spolu s klimatickým výkyvem tzv. malé doby ledové trvajícím od 14. do poloviny 19. stol. přispěly k přeměně původních smíšených porostů v dnešní pseudoklimaxové horské smrčiny (Rybníček & Rybníčková, 2004). Ani takový původ horských smrkových lesů Jeseníků přetrvávající do dnešní doby nelze zcela vyloučit. 21

22 Dědictvím 19. a 20. stol. je hospodaření preferující smrk na úkor smíšených lesních porostů, a to v 7. (6.) lvs NPR, ty byly nahrazovány smrkovými stejnorodými porosty, dlouhou dobu i bez ohledu na provenienci sadebního materiálu. Rovněž řada původních porostů na rozhraní mezi 8. a 9. lvs byla nahrazena porosty nevhodné provenience, např. cenové kultury, umělé dosadby navazující na subalpínskou hranici lesa. To vše má pochopitelně dopad na celkovou biologickou rozmanitost a strukturu lesních ekosystémů NPR Praděd. Významný negativní vliv na lesní ekosystém NPR představuje spárkatá zvěř (víc viz kap. 2.2 e) myslivost). Shrnutí: Způsoby využití s negativními vlivy na prostředí Hospodářské využívání lesů s různou mírou intenzity již od počátku 17. stol. s dopadem na jejich strukturu, obnovu, přirozené disturbanční režimy, pravděpodobně i druhové složení, celkově na biodiverzitu. Výsadby nepůvodní borovice kleče na přelomu 19. a 20 stol. s dopadem na vegetativní obnovu smrku a tím i na dynamiku obnovy horní hranice lesa a její struktury, dále na subalpínskou vegetaci, faunu a kryogenní formy terénu. Výsadby nepůvodní borovice limby na přelomu 19. a 20. stol., současný dopad lze hodnotit spíše neutrálně. Provádění výsadeb smrku bez ohledu na provenienci, s čímž souvisí vznik nestabilních stejnorodých smrkových porostů. Stavy spárkaté zvěře blokující obnovu dalších druhů dřevin (zejména jeřáb, javor klen, buk, jedle). Pozitivní vlivy Vzhledem ke zjištěnému věku některých stromů dendrochronologické analýzy ukazují, že ne všechny porosty vznikaly na plochách bez starších stromů. Zejména ve vyšších polohách zůstaly zbytky původních porostů. Na základě těchto výsledků lze dovodit, že došlo k zachování kontinuity původních populací smrku (Čada & Svoboda, 2012). Důkazem toho je dochovaný horský fenotyp s úzkou dlouhou korunou přizpůsobený extrémním klimatickým podmínkám (např. lokality v údolí Bílé Opavy, okolí Eustachovy chaty). Tím, že se v některých porostech prováděla pouze toulavá těžba nebo hospodaření sečí průběrnou s ponecháním části starých porostů resp. výstavků, byl umožněn vznik řady pralesovitých charakteristik. Souvisí to s novými nařízeními na jednotlivých panstvích, která koncem 19. stol. omezovala toulavou těžbu do nadmořské výšky m, vyšší polohy musely zůstat bez zásahů jako tzv. les chráněný (Bednář et al., 1966). Přestože se zde nezachovaly původní horské lesy s jejich veškerými strukturními znaky, význam a hodnotu těchto porostů umocňuje zmíněná kontinuita původní populace smrku (i javoru klenu). Další vlivy Je na zvážení, zda ponechání fragmentů původních porostů resp. výstavků je možné považovat za pozitivní vliv na lesní ekosystém. Toto lze vnímat spíše jako pozitivní důsledek využívání lesů NPR v minulosti, ne jako pozitivní vliv. Vliv, kterému budou jednotlivé biocenózy v budoucnu čelit (a vlastně pořád se pod jeho vlivem vyvíjí) je klimatická změna. Horské lesy lze vzhledem k jejich reliktnímu charakteru, mechanismům narušení a relativně limitovanému rozšíření považovat za ekosystémy mimořádně zranitelné v souvislosti s procesy, které doprovázejí klimatickou změnu. Změna v distribuci teplot a srážek v průběhu roku může vést k významným změnám ve složení těchto 22

23 jednotlivých biocenóz, koneckonců významné posuny v rozmístění a zastoupení jednotlivých hlavních vegetačních jednotek jsou dnes již velmi dobře patrné a budou i nadále pokračovat. Dle některých prognóz může dojít do roku 2030 ke zmenšení plochy území s podmínkami 7. a 8. lvs na území ČR až o dvě třetiny v porovnání s dnešní plochou (Buček & Vlčková, 2009). V případě horských smrčin lze předpokládat již v období platnosti tohoto plánu péče rostoucí dynamiku narušení stromového patra a zvýšenou mortalitu smrku působením větru a případně kůrovci. Současně lze na mezofilních stanovištích očekávat (v případě snížení působení vlivu zvěře) zvyšující se uplatnění zejména buku, případně klenu v podrostu horských smrčin, a to téměř až k současné hranici lesa. Na tyto změny, jejichž rozsah, kvalitu a intenzitu lze v současné době jen velmi obtížně předpovídat, lze adekvátně reagovat teprve ve chvíli, kdy se začnou projevovat, v intencích zásad tzv. adaptivního managementu, a to nejenom v souvislosti s lesními ekosystémy. Plán péče by měl v takovém případě umožňovat přijetí a realizaci opatření, které nyní není možné vzhledem k současnému stavu dotčených ekosystémů a úrovni znalostí formulovat. Nicméně je zřejmé, že na významné části území NPR Praděd by procesy nastartované v důsledku projevů klimatické změny měly podléhat co nejméně intervencím, jakkoliv se mohou jevit jako nežádoucí či problematické (rozpad stromového patra horských smrčin) a tudíž lze tento vliv vyhodnotit jako neutrální. c) zemědělské hospodaření Horské bezlesí, resp. původně spíše řídkolesí, obdobně jako v mnoha dalších pohořích Eurasie, bylo i v Hrubém Jeseníku využívané několik staletí pro zemědělské účely. Zejména se jednalo o pastvu dobytka (letní pastviny) a travaření (senaření). Vliv pastvy dobytka je zpětně obtížné jednoznačně vyhodnotit. Obecně se předpokládá, že na les, zejména při jeho horní hranici, a na porosty subalpínských křovin působila zřejmě destruktivně a v souvislosti s vypalováním a příležitostnou těžbou dřeva vedla ke snížení původní horní hranice lesa (např. Hošek, 1972; Hošek, 1973; Treml & Banaš, 2005) a eliminaci subalpínských křivolesů a keříčkové vegetace. Na druhou stranu je však velmi pravděpodobné, že pastva a travaření vedly ke zvýšení druhové rozmanitosti holí. Intenzita hospodářského využívání holí byla v různých částech území rozdílná a zcela jistě se také lišila v závislosti na charakteru konkrétních lokalit i vegetačních typů. V závislosti na jejich rozdílné dynamice, rezistenci a resilienci se pak lišilo i jejich celkové ovlivnění. Dá se předpokládat, že vlivem těchto disturbancí došlo u řady vegetačních typů ke změnám druhového složení a diverzity. Pravděpodobně se některé ze stávajících vegetačních typů pod vlivem pastvy a travaření výrazněji rozšířily oproti stávajícímu stavu a naopak (Kočí, 2009). Nejvyšší partie pohoří jsou zemědělským hospodařením ovlivněny poměrně významně, neboť na holích se hospodařilo (páslo nebo travařilo) podle archivních materiálů již zhruba od poloviny 17. stol. (travaření poprvé doloženo roku 1639) až do poloviny 20. stol. Hospodaření tedy trvalo nejméně 300 let. Nicméně na základě analýzy přítomnosti uhlíků v půdním profilu a jejich datování lze předpokládat rozsáhlejší ovlivňování a rozšiřování vysokohorského bezlesí již přibližně od roku 1300 n. l. (Novák et al., 2010). V nejstarších analyzovaných profilech dominovaly uhlíky světlomilných dřevin jako bříza, jeřáb, jalovec, vrba a smrk, v mladších vrstvách již významně převažují uhlíky borůvky, vzhledem k tomu lze usuzovat, že expanze borůvky podobná současné se v minulosti po odlesnění a následném částečném útlumu využívání holí projevila již nejméně v jednom období. Nejstarší dochované zmínky o pastvě souvisí s výstavbou salaší. Z roku 1820 pochází zmínky o chatě Stará Ovčárna, která se nacházela na východním svahu Pradědu. Budova tehdy sloužila pastevcům, avšak relativně brzy již jejich potřebám nevyhovovala a tak byla postupně 23

24 opuštěna, až zanikla. V roce 1829 nechal kníže Lichtenštejn postavit obydlí pro pastevce v místech dnešní chaty Švýcárny. Ta byla postavena na místě mnohem staršího, v té době již opuštěného Česnekového domu ( Knoblochhaus ). Jeho záměrem tehdy bylo zavést na holích pastvu hovězího dobytka po švýcarském způsobu. První pastevec, původem Švýcar Johan Aegerter, již v první polovině 19. stol. začal také poskytovat nejrůznější služby prvním návštěvníkům (Banaš et al., 2001). Koncem 19. stol. pastva začíná postupně upadat. Díky tomu začínají být již postavené, původně pro pastevce určené chaty, využívány k jiným účelům. V roce 1863 již nepostačuje Stará Ovčárna, a tak byla na místě dnešní stejnojmenné chaty vybudována Nová Ovčárna. K jejímu definitivnímu přebudování výhradně pro potřeby turistiky došlo v roce Podobný osud potkal i Švýcárnu, ta byla zbourána v roce 1887 a na jejím místě byla postavena výhradně turistická chata. Ve stejném roce nechává Pastevecká společnost z Velkých Losin postavit tzv. Novou Švýcárnu, která však brzy zaniká. Co se týká rozsahu pastvy, tak nejintenzivnější byla pastva na tehdejším Bruntálském panství, kde se ovce pásly v celém prostoru od východní strany Pradědu a Petrových kamenů přes Malou holi až po Velkou kotlinu nad prameny Moravice zřejmě již v 18. stol. Na hole se ovce vyháněly zjara, nejčastěji začátkem června a pásly se tu až do konce října, načež byly hnány zpět do Hubertova k přezimování (Hošek, 1972). Stav ovcí a dobytka zde býval značný; v době rozkvětu pastvy začátkem minulého století se tu páslo ovcí (Hošek, 1973). Někteří autoři s uvedeným počtem polemizují (viz Jeník & Hampel, 1992). V průběhu 19. stol. postupně docházelo k omezování pastvy. Výraznější nástup pastvy v NPR Praděd opět nastal od 20. let 20. stol., kdy v prostoru NPR začalo pást dobytek německé Desensko-pradědské pastevní družstvo se sídlem ve Velkých Losinách. V roce 1921 postavilo toto družstvo v místě dnešní Kurzovní chaty stáje pro sezónní pastvu skotu, určené pro 150 ks mladého a užitkového dobytka. Tento dobytek se pásl od června do září na 150 ha holí od Pradědu až k Petrovým kamenům (Jeník & Hampel, 1992). U stájí byl zřízen břevny oplocený výběh, ve kterém byla napajedla, do nichž se dřevěnými koryty přiváděla stále čerstvá voda. Vedle stájí byl později přistavěn vážný domek a v roce 1935 zřízen při tehdejší hojně využívané cestě na Praděd kiosk, ve kterém se turistům prodávaly čerstvé produkty mléčného hospodářství (Filip, 1989 in Banaš, 2003). Po okupaci pohraničí bylo k německému pastvinářskému družstvu násilně přičleněno i české severomoravské pastvinářské družstvo v Dolních Studénkách, které od roku 1924 provádělo pastvu v nižších polohách Jeseníků, zejména nad Maršíkovem a Vernířovicemi. Tím se početní stav stáda značně zvýšil, a když na počátku války přibyl na pradědské pastvině mladý skot i nečlenů družstva, dosáhl početní stav stáda kusů. Jak původní výměra pastviny, tak i ustájovací prostory nedostačovaly. Situace se řešila tak, že se stáj rozšířila o provozní kolnu a páslo se i na vzdálenějších místech bez ohledu na majitele půdy (Filip, 1989 in Banaš, 2003). Stáje sloužily až do roku 1942, kdy část německého personálu odešla na frontu. Družstvo sice zajišťovalo pastvu až do konce války, ale již jen v nižších polohách. V roce 1943 zde byly ustájeny potahy a ubytována jejich obsluha při stavbě tzv. Poštovní chaty na vrcholu Pradědu. Naposledy se tedy na hřebenech páslo v roce 1942, a to asi 40 jalovic. V současné době se vegetace velmi pozvolna vrací do podoby před zahájením zemědělského využívání, šíří se borůvka, místy papratka horská, v borůvčí se i vysoko nad hranicí lesa objevuje na mnohých místech jeřáb ptačí, jehož růst je limitován okusem zvěří. Současně ubývá pastvou podmíněných druhově bohatých krátkostébelných smilkových trávníků a dalších druhově bohatých typů travinobylinné vegetace, zapojují se porosty s metličkou křivolakou na hřebenech, dochází k hromadění velkého množství obtížně se rozkládající stařiny a celkově klesá druhová rozmanitost cévnatých rostlin. Patrně zejména vlivem postupného nárůstu vrstvy nerozložené biomasy došlo v poslední době k plošnému odumření trávníků mezi Břidličnou horou a Pecným (v sousední PR Břidličná). Jde o 3 souvislé plochy o velikosti cca

25 3000 m², na kterých v průběhu roku 2012 odumřela veškerá vegetace včetně mechorostů, zůstalo pouze několik jednotlivých keřů jalovce a smrků a malé ostrůvky vřesu. Kvůli velkému množství netlející stařiny probíhá regenerace těchto ploch velmi pomalu a dva roky po odumření porostů se v nich objevují pouze jednotlivé semenáčky metličky křivolaké (Avenella flexuosa) a kostřavy nízké (Festuca supina). Tento jev, jeho příčiny a další vývoj ploch je třeba sledovat, protože se dá předpokládat, že k podobnému odumírání travních porostů může časem docházet i v jiných částech bezlesí hlavního hřebene. Přes všechny proběhlé a stále probíhající změny má flóra a vegetace území přírodní, často reliktní charakter. Většina vegetačních typů, které se zde vyskytují, není na činnosti člověka přímo závislá a lze je považovat za primární vegetaci. Na svazích pozvolna se šířící borůvka představuje předstupeň nastupujícího lesa, který má tendenci v první fázi prostřednictvím jednotlivých jedinců jeřábu, v současnosti likvidovaných především zvěří, k postupnému rozšiřování do vyšších poloh. Negativní vlivy Snížení horní hranice lesa a její následné záměrné zvyšování výsadbami smrku neznámé provenience a borovicí klečí. Pozitivní vlivy Změna druhového složení a zvýšení diverzity rostlinných společenstev, podpora druhově bohatých typů vegetace zejména na úkor porostů borůvky a podpora konkurenčně slabších druhů rostlin. d) vodní toky Jediným tokem v rámci NPR Praděd, který byl významněji ovlivněn úpravou horských bystřin, je Bílá Opava. V letech byla vytvořena kaskáda 5 kamenných přehrážek pod chatou Barborka. V první polovině 90. let minulého století bylo provedeno hrazení strží s využitím dřevěných garnisáží a klejonáží na pravostranných přítocích Bílé Opavy v úseku nad dolní stanicí lyžařského vleku A. Součástí této akce byla výstavba kamenné přehrážky pod zaústěním nejspodnější strže v km 12,406 (Patka, 1991). Ještě před tímto obdobím byly vybudovány srubové dřevěné přehrážky různé výšky na toku nad spodní stanicí lyžařského vleku A. Kamenné přehrážky s výjimkou jedné, která se rozpadá, jsou dosud stabilní, srubové stabilizační prvky pozvolna dožívají. Je doloženo, že v minulosti byl dolní úsek toku Bílé Opavy na území NPR Praděd (max. cca 700 m) využíván k plavení dřeva, nicméně na toku to nezanechalo v současnosti viditelné stopy. Negativní vlivy Přehrážky narušují kontinuitu vodního prostředí horské bystřiny a zadržují transport organického i anorganického materiálu, čímž nepříznivě mění dynamiku a vývoj horského toku. To vede především ke snížení morfologické diverzity vodního a pobřežního prostředí, které je v případě vodních toků významně vázané na splaveninový režim a sedimentaci unášeného materiálu nejrůznější zrnitosti. Pozitivní vlivy Bezzásahový režim na většině vodních toků v posledních dekádách vedl k uchování jejich přírodních charakteristik. 25

26 e) myslivost Podstatně dříve, než se začalo se systematickým využíváním lesů, byly rozsáhlé lesní komplexy využívané zejména myslivecky. Myslivost byla až do 18. století součástí a podstatnou funkcí lesního hospodářství. Se vzrůstající hospodářskou činností v průběhu 18. stol. význam myslivosti poklesl a lesnictví nabývalo stále více na významu, stavy zvěře značně kolísaly. Přibližně v polovině 19. stol. byla zřízena rozsáhlá obora, její výměra se udává ha a zahrnovala celé území dnešní NPR Praděd (Hošek, 1970). Podílela se na ní panství Branná, Losiny, Loučná, Janovice, Bruntál a biskupské lesy zlatohorské. Obora zanikla ve válečných letech 2. světové války. Běžnou zvěří je na území NPR zvěř spárkatá (jelení, srnčí). Velké šelmy se kromě rysa ostrovida na území NPR Praděd nevyskytují, což je dáno zejména intenzivním lovem v minulosti. Z velkých šelem vymizel nejdříve medvěd, dle dostupných údajů byl poslední jedinec zastřelen v roce Rys byl silně zredukován počátkem 18. stol., nicméně udržel se dodnes. V minulosti bylo nejvíce vlků zaznamenáváno v povodí Desné, postupně však byli vyhubeni, znovu se občas objevovali po 2. světové válce. V současnosti se vlk v Hrubém Jeseníku vyskytne velmi výjimečně, na území NPR Praděd nebyl dlouhodobě zaznamenán. V únoru 1913 byl v Jeseníkách do obory v polesí Hubertov (honitba Malá Morávka) vysazen kamzík horský v počtu 5 kusů. Po posílení o dalších 6 jedinců a stabilizaci populace byl vypuštěn v roce 1924 v počtu 21 kusů do volné přírody. Dalších 21 kusů bylo vypuštěno v roce 1939 z obory ve Vidlích, kam bylo v letech dovezeno dalších 11 jedinců kamzíka horského. Celkem tedy bylo do Jeseníků dovezeno 22 alpských kamzíků a do volné přírody vypuštěno ze dvou obor 42 kusů. Časem se kamzičí zvěř značně rozšířila. Nejvyšších stavů dosáhl kamzík při vyčíslování letních kmenových stavů v letech 1981 (907 ks) a 1992 (928 ks) (Mlčoušek, 2000). Nejnižší letní stav byl zaznamenán v roce 2009, kdy bylo z Hrubého Jeseníku uváděno 176 kamzíků. Ke snižování počtu jelení i kamzičí zvěře dochází postupně od počátku 90. let minulého století v důsledku mysliveckého hospodaření (lov) a má souvislost mimo jiné s ekonomickým pronájmem jednotlivých honiteb. V posledních letech se jeho stavy pohybují mezi 210 a 260 kusy. Rozhodnutím Krajského úřadu Olomouckého kraje byla v roce 2004 vymezena oblast chovu zvěře pro kamzíka horského Hrubý Jeseník, normované stavy byly stanoveny na 151 ks, minimální stavy na 106 ks. V současné době se populace kamzíka na území NPR odhaduje na přibližně ks. Na základě rozhodnutí příslušných krajských úřadů byly v letech 2009 a 2011 vyhlášeny oblasti chovu jelena evropského. Všechny 3 oblasti chovu některými honitbami částečně zasahují na území NPR Praděd. Oblast chovu jelena evropského Jeseníky východ (2009): honitba Praděd LHC Karlovice ve Slezsku, honitby Karlov, Malá Morávka, Hvězda LHC Janovice, Oblast chovu jelena evropského Jeseníky jih (2011): honitby Sedmidvory, Medvědí Hřbet LHC Loučná nad Desnou, Oblast chovu jelena evropského Jeseníky sever (2011): honitba Klín LHC Jeseník. Negativní vlivy Významný negativní vliv na lesní ekosystém NPR představuje spárkatá zvěř, především zvěř jelení, marginálně zde působí i srnčí a kamzičí zvěř (viz výše). Její populace negativně ovlivňuje intenzitu přirozené obnovy. Selektivní poškozování okusem, ohryzem brání především obnově jeřábu a javoru klenu, místy i buku (jedle), čímž dochází k druhové homogenizaci lesních ekosystémů NPR opětovně ve prospěch smrku. Tato preference některých druhů dřevin způsobuje pokles jejich konkurenční schopnosti anebo dochází k jejich úplnému vymizení 26

27 z porostů. Z pohledu komplexních ekologických vztahů zde nelze pominout, že chování spárkaté zvěře způsobující značné škody na přirozeném zmlazování zejména listnatých dřevin a jedle (v některých místech i smrku) se odráží do značné míry absence, takřka nepřítomnost, velkých šelem. Taková souvislost je prokázána studiemi z mnoha jiných oblastí. Stavy spárkaté jsou v současné době řádově nižší než v období 70. a 80. let minulého století, přesto dochází k výrazným negativním vlivům, které souvisí do značné míry s jejím chováním. Na rozdíl od občasného lovu prováděného člověkem má trvalá přítomnost predátorů v dotčeném území značný vliv na chování kopytníků, což se významně odráží i na škodách ovlivňujících přirozené zmlazování obnovu lesa. Tento stav negativně nepřímo ovlivňuje i pytláctví významně snižující početnost predátorů velkých šelem. Vzhledem k tomu, že obnova ekosystémových vazeb je záležitostí dlouhodobou, současný neuspokojivý stav bude pravděpodobně přetrvávat i nadále. Negativní vliv kamzičí zvěře na přírodu Jeseníků spočívá zejména v přímém spásání a okusování rostlin, mechanickém poškozování rostlin i půdy a eutrofizace trusem. V případě NPR to jsou především lokality jako Velká a Malá kotlina (dnes honitby Karlov a Malá Morávka, kamzík zde není normován). Do doby, než kamzík obsadil svoji niku skalní terásky nebyly tyto biotopy v postglaciálu nikdy tak významně ovlivňovány, což umožnilo vznik jinde neopakovaných rostlinných společenstev. Vedle toho kamzík působí synergicky s jelení zvěří na přirozené zmlazení zejména listnatých dřevin jako je jeřáb ptačí, javor klen či bříza karpatská v pralesovitých porostech horských smrčin a v oblasti horní parkové hranice lesa. Lze konstatovat, že snížením jeho početnosti v posledních letech došlo i k výraznému omezení výše uvedených negativních vlivů. Pozitivní vlivy Nedávno vymezené oblasti chovu pro jelena evropského lze považovat za vhodný nástroj, který umožňuje držitelům i uživatelům jednotlivých honiteb společně a efektivněji obhospodařovat, sčítat a plánovat odlov jelení zvěře na podstatně větší ploše, než jenom na úrovni honitby. Tímto i OP získává možnost, jak aktivně a efektivně vstupovat do plánování chovu zvěře na poměrně rozsáhlém území. f) rekreace a sport Prvními návštěvníky vrcholových partií Pradědu bývali v historických dobách jen lovci a hledači rud, později nahrazeni pastevci, prvními dobrodruhy, poutníky nebo lázeňskými hosty z blízké Karlovy Studánky. Až na přelomu 18. a 19. stol. přicházeli do oblasti NPR Praděd první turisté tak, jak je známe dnes a s nimi i rozvoj rekreačních aktivit a navazující infrastruktury. Rozmach organizované turistiky následoval po založení Moravskoslezského sudetského horského spolku roku 1881 v Jeseníku. Tento spolek se zasloužil o první značení a úpravu turistických chodníků a cest, které měly základ v historických chodnících a byly zvoleny tak, aby procházely po turisticky nejatraktivnějších místech. Toto první značení turistických cest dalo základ současné síti turistických tras v NPR Praděd. Spolek se dále zaměřoval na úpravu vyhlídek, na stavby odpočinkových míst s lavičkami a stolky, na úpravy pramenů nebo zpřístupnění skalních útvarů. V současnosti zajišťuje turistické značení a jeho údržbu Klub Českých turistů. Od poválečných let dochází k výraznému nárůstu návštěvnosti území. V současnosti náleží vrcholové partie masívu Pradědu, stejně jako jiné horské oblasti ve světě nebo ČR mezi krajinné typy nejvíce vyhledávané pro rekreaci a turismus. Atraktivitu tohoto území dokazuje roční návštěvnost cca 450 tisíc návštěvníků (Banaš et al., 2003; Zahradník & Banaš, 2013). Vzhledem k tomu, že horské ekosystémy jsou velmi citlivým územím na činnost člověka a 27

28 často tvoří jakási poslední místa člověkem málo dotčená, dochází i zde ke střetům mezi zájmy ochrany přírody a nejrůznějšími rozvojovými aktivitami. Z těchto důvodů je cílem správy hledat cesty jak ochránit přírodní prostředí při vhodném rekreačním využití území. Ochrana přírody a přírodu nepoškozující rekreační využití NPR Praděd jsou dva veřejné zájmy, u kterých je nutné hledat cesty koexistence v jedné lokalitě. Z toho plyne potřeba výzkumu rekreačních aktivit a jejich vlivu na horské prostředí. Prostředím NPR Praděd se zabývá řada studií. K nejaktuálnějším patří studie,,analýza cestovního ruchu v NPR Praděd (Banaš, 2013). Tato studie se skládá z analytické a návrhové části a vychází z vyhodnocení dat o návštěvnosti, stavu cestovního ruchu a hodnot přírodního prostředí a náleží k důležitějším a nejaktuálnějším podkladům pro plán péče a obecně pro rozhodování v NPR Praděd. Z dalších studií je vhodné zmínit studii,,optimalizace návštěvnické infrastruktury v oblasti NPR Praděd (Kočí, 2013), která charakterizuje a hodnotí jednotlivé prvky turistické infrastruktury a jejich funkčnost a účelnost. Studie se zabývá rovněž návrhu možností zlepšení turistické infrastruktury na území NPR Praděd. Dalšími studiemi zabývající se problematikou cestovního ruchu v lokalitě NPR jsou např.,,koncepce udržitelného rekreačního využití oblasti Ovčárna-Praděd (Banaš et al., 2009) a dále výsledky rozsáhlého výzkumného projektu MŽP VaV -,,Vliv rekreačního využití na stav a vývoj biotopů ve vybraných VCHÚ (CHKO Beskydy, Krkonošský národní park, CHKO Jeseníky, Národní park a CHKO Šumava) (Banaš et al., 2008) nebo studie,,analýza antropických vlivů v nejcennějších částech CHKO Jeseníky (Bureš et al., 2008). Tyto studie obsahují řadu analýz z terénních výzkumů vlivu rekreačních aktivit na stav a vývoj ochranářsky hodnotných biotopů. Hlavní rekreační aktivity lze rozdělit do dvou období jejich provozování, a to na zimní a letní využívání území. Zimní využívání území Sjezdové lyžování Již na počátku 20. stol. byly svahy pod Petrovými kameny objeveny lyžaři díky vynikajícím sněhovým podmínkám. Spolu s nimi zde vznikaly první vleky. Jedná se tedy o jednu z nejstarších provozovaných sportovních aktivit v oblasti NPR Praděd. V současnosti se zde nachází 7 lyžařských vleků o kapacitě os/hod a celkové délce m. Vleky jsou soustředěny především na svazích Vysoké hole kolem chaty Ovčárna, s výjimkou vleků Velký Václavák na svahu mezi chatou Kurzovní a svahem Pradědu a menšího vleku u chaty Švýcárna. Vleky přepravují lyžaře celkem na 9 sjezdových tratí o délce 4,77 km bez umělého zasněžování a osvětlení pro večerní lyžování. V současnosti všechny vleky provozuje společnost Josef Figura a funguje zde jednotný odbavovací systém. Sjezdové tratě A a C mají homologaci pro závodní lyžování. Sjezdové tratě a vleky a jejich parametry Sjezdovky Název Náročnost Převýšení (m) Délka (m) Sjezdovka A těžká Sjezdovka B1 střední

29 Sjezdovka B2 lehká Sjezdovka C střední Sjezdovka C - turistická lehká Sjezdovka D lehká Sjezdovka Malý Václavák lehká Sjezdovka Velký Václavák lehká Sjezdovka Švýcárna lehká Vleky Název Typ Délka (m) Kapacita (max.os/hod.) Vlek A vlek Vlek B vlek Vlek C vlek Vlek D vlek Velký Václavák vlek Vlek Malý Václavák vlek Vlek Švýcárna vlek Negativní vlivy Z hlediska vlivu na přírodní prostředí řadíme sjezdové lyžování k tzv.,,tvrdé formě turistického vyžití s vysokými nároky na infrastrukturu s relativně vysokou zátěží pro životní prostředí. Všechny výše uvedené studie konstatují, že provoz sjezdového lyžování negativně ovlivňuje dochované přírodní prostředí, a to jak abiotickou, tak i biotickou složku horských ekosystémů. V pásmu lesa sjezdové tratě narušují především kontinuitu komplexu lesního ekosystému, v subalpínském stupni pak sjezdové tratě změnou fyzikálních parametrů sněhu (zhutnění) přispívají k většímu promrzání svrchních půdních horizontů a k jeho pomalejšímu odtávání v jarním období, což vede k fenologickým posunům ve vývoji vegetace (Hošek, 2008). K aktuálním problémům sjezdového lyžování ve vztahu k ochraně přírody náleží nepovolené vstupy lyžařů mimo vyznačené sjezdové tratě, zejména přejezdy mezi sjezdovkami a vstup do prostoru Petrových kamenů. Častým problémem je porušování výjimek podmiňujících stavby vleků a jejich provoz, spočívající především v nepovoleném vjezdu sněžných strojů zajišťujících údržbu sjezdových tratí. Rizikem je snaha o rozšiřování areálu, které by znamenalo řadu negativních vlivů jako např. terénní úpravy, kácení dřevin, rozšiřování urbanizovaných území, zásahů do ekotonu subalpínské vegetace a do biotopů řady světově cenných druhů. Běžecké lyžování Na území NPR Praděd se nachází cca 18,2 km lyžařských běžeckých tras. Z toho cca 6,2 km tras je pravidelně strojově udržovaných (trasa Slatě, chata Ovčárna, Vysílač na Pradědu). Cca 7 km tratí je bez strojní údržby. Stopa na těchto tratích je najeta samotnými lyžaři, protože strojní údržba je díky povětrnostním podmínkám nevhodná. Dalších cca 5 km tratí představují závodní běžecké okruhy u chaty Kurzovní Pradědský běžecký okruh (PBO) určené především pro výkonnostní lyžaře běžce. Tyto okruhy jsou udržovány strojově za podmínek dodržování minimální vrstvy sněhové pokrývky dané rozhodnutím správy. Běžecké trasy jsou 29

30 většinou shodné s letními turistickými trasami. Pouze trasy PBO, trasa od rozcestí U Barborky podél lyžařského vleku,,velký Václavák směrem k vysílači na Praděd, trasa mezi vysílačem na Pradědu vedená po bývalé cestě k Tabulovým skalám na pradědskou silnici a úsek mezi chatou Figura a rozcestí Nad Ovčárnou vedený po sjezdové trati,,c jsou pouze zimní značené trasy užívané jen v zimním období. Trasy v bezlesí jsou vyznačeny zimním tyčováním udržovaným Horskou službou Jeseníky. Obdobně značeny jsou trasy PBO. Negativní vlivy Negativní vliv běžeckého lyžování na přírodní prostředí NPR lze považovat za minimální. Lyžařské běžecké trasy jsou stabilizované, značení tras je dostačující. Nevhodně je pouze zajištěno značení nástupu na lyžařskou běžeckou trasu vedenou od točny autobusů na parkovišti u Ovčárny směrem na Vysokou holi kolem chaty Figura a podél turistické sjezdové trati,,c. Ostatní zimní aktivity K dalším významným zimním rekreačním aktivitám náleží i stále vzrůstající obliba skialpinismu. Častý je i výskyt snowkiterů na vrcholových partiích Vysoké hole, která svojí rozsáhlou relativně rovnou plochou s konstantními větrnými podmínkami je značně atraktivní pro tento sport. Negativní vlivy Tyto aktivity většinou souvisí s nelegálním pohybem jejich provozovatelů ve volném terénu mimo značené turistické trasy v NPR. Nekontrolovaný pohyb osob ve volné krajině chráněného území může představovat pro většinu druhů zvěře i po zemi se pohybujících ptáků významný faktor ohrožení a to především v zimním a předjarním období, kdy je potřeba zvážit každé vynaložení energie. Nezanedbatelné bývá také přímé poničení jednotlivě rostoucích dřevin i celých porostů, jejichž vrcholové letorosty velmi často nezakrývá dostatečná vrstva sněhu. Letní využívání území: Pěší turistika Jedná o nejstarší formu turistického vyžití, kterou lze svým charakterem zařadit mezi tzv.,,měkké formy turistického ruchu. Síť značených turistických tras o délce cca 30 km je zde stabilizovaná, a vychází z historických tras. Stav pěších tras lze obecně považovat za dobrý, stezky jsou vhodně trasované, udržované a odvodňované. Hlavní a nejfrekventovanější turistická trasa silnice točna Ovčárna Barborka Kurzovní vrchol Pradědu Švýcárna má zpevněný povrch. Velkým problémem této trasy je kumulace několika typů dopravy (pěší, automobilová, cyklisté, koloběžky apod.), která často vede ke kolizím rekreantů a snižuje spokojenost návštěvníků. Nespokojenost návštěvníků území vede k tlaku na variantní řešení pěších přístupových tras k vysílači na Pradědu. Vzhledem k tomu, že tuto trasu tvoří 6 m široká asfaltová komunikace, je riziko eroze nebo jiné poškození přírody pohybem na této trase minimalizováno. Na druhou stranu nutno připustit, že chůze po tvrdém, esteticky nepříjemném asfaltovém povrchu kazí v této nejatraktivnější části území návštěvnický zážitek z hodnotného přírodního prostředí (Kočí, 2013). Mezi druhou nejnavštěvovanější trasu patří trasa údolím Bílé Opavy, která vede obtížným terénem a vyžaduje vysoké nároky na protierozní ochranu a na návštěvnickou infrastrukturu. 30

31 Negativní vlivy Nadále se často setkáváme s neukázněným pohybem návštěvníků, pohybujících se mimo značené turistické trasy. V letním období je častým důvodem sběr lesních plodů. Nevhodná je i snaha o obnovení vyznačení některých starých turistických cest. Z důvodů ochrany unikátních botanických a ornitologických druhů vyskytujících se především kolem skal Petrových kamenů je vhodné ponechat již několik desítek let uzavřenou trasu vedenou od Sedlového rašeliniště na Vysokou holi. Taktéž nevhodná je obnova turistického chodníku od chaty Barborka k vrcholu Pradědu a to především kvůli velkému riziku eroze, nicméně v souvislosti s vysokým zatížením asfaltové komunikace je vhodné hledat variantní řešení trasy pro pěší na vrchol Pradědu. Cykloturistika Územím prochází jediná cyklotrasa v úseku Ovčárna vrchol Pradědu Slatě. Trasa je díky hladkému asfaltovému povrchu dobře sjízdná i pro silniční cyklisty a lze ji považovat za stabilizovanou. Od Švýcárny trasa pokračuje dál, směrem na Červenohorské sedlo. Trasa je také cyklisty hojně využívána, ale určena spíše pro horská kola. Ostatní cesty v NPR jsou většinou díky charakteru a obtížnosti terénu pro cyklistiku nevhodné a pro běžného cyklistu nesjízdné. Negativní vlivy Kromě nelegálních vjezdů cyklistů mimo značené cyklotrasy se setkáváme i s návrhy na nové vyznačení cyklotras v místech stávajících turistických chodníků. Vyznačování nových cyklotras není žádoucí především proto, že se jedná často o velmi obtížně sjízdné úseky chodníků. V takovýchto místech by míjení s pěšími turisty vedlo k vytlačování pěších turistů mimo stávající turistické chodníky, k jejich rozšiřování a tím i zvýšení rizika eroze v citlivých biotopech nad horní hranicí lesa s přirozeně nízkou vrstvou půdní pokrývky. Nadále je nutno upozorňovat cyklisty i pěší turisty k větší vzájemné ohleduplnosti na hlavní přístupové komunikaci k vysílači na Pradědu. Ostatní letní aktivity Častou aktivitou je i jízda na koloběžkách či kolečkových běžeckých lyžích. Tyto aktivity jsou soustředěny na asfaltovou komunikaci mezi Ovčárnou a vysílačem na Pradědu. Pro tyto skupiny také platí obdobné upozornění na možné kolize s ostatními návštěvníky a je nutno tyto navádět k vzájemné ohleduplnosti. Řada aktivit prochází vývojem, oproti minulým letům došlo např. ke snížení pohybu paraglidistů, což lze přičíst také k vybudování a uvolnění prostoru v lokalitách příhodnějších pro tento sport (startovací plocha na Mravenečníku). Na druhé straně lze zaznamenat zvýšený pohyb vyhlídkových letů motorových letadel a ultralightů. Negativní vlivy U aktivit využívajících hlavní pradědskou silnici je nutno klást důraz na vzájemnou ohleduplnost s ostatními návštěvníky pohybujícími se po této silnici. Pohyb paraglidistů, případně pohyb dalších návštěvníků mimo značené trasy představuje nelegální pohyb ve volném terénu mimo značené turistické trasy v NPR, a proto je v daném území nepřípustný. Pohybem dochází k rušení zejména ptáků v době hnízdění, např. sokola stěhovavého. Hromadné sportovní akce: Správa CHKO Jeseníky eviduje hromadné sportovní a jiné aktivity pořádané na území NPR Praděd. Na základě jejich sledování lze konstatovat, že tyto aktivity nemají vzrůstající či klesající tendenci a jsou termínově rovnoměrně rozloženy do celého roku. Každoročně proběhne na území NPR cca 7 13 hromadných akcí s účastí cca od 50 do max. 200 osob. Akce s účastí 31

32 nad 200 osob jsou výjimečné a probíhají jednou až dvakrát za rok. Akce s účastí nad 200 osob nepřináší výrazný nárazový přiliv všech účastníků vzhledem k celkové návštěvnosti NPR Praděd. Průběh hromadných akcí je většinou rozptýlen do celého dne a nedochází tak k nárazovému zatížení území. Ze sportovních disciplín se jedná především o běžecké a chodecké závody, dále závody na silničních kolech (pouze výjezdy s cílem na vrcholu Pradědu) a v menší míře o závody v běžeckém lyžování. K nejvýznamnějším běžeckým nebo turistickým akcím je možno přiřadit již tradiční akce jako jsou např. Jesenický maraton, závod Horská výzva či Běh na Praděd o pohár starosty města Rýmařov. Z cyklistických akcí jsou to např. závody do vrchu Zdobywamy Pradziada, Časovka na Praděd, Závod míru kategorie U23. Ze zimních akcí jsou to např. lyžařský běžecký závod Jesenická 70 nebo soutěž Armády ČR Winter survival. Negativní vlivy I přesto, že pořadatelé mají za povinnost odstranit značení tratí a odpadky vzniklé v souvislosti s hromadnou akcí, dochází k porušování této povinnosti. Dalším negativním vlivem hromadných akcí je vstup diváků mimo značené cesty. Lze konstatovat, že provozování rekreačních aktivit nevede zákonitě k poškozování přírodního prostředí NPR Praděd. Nadále je ale nutno klást důraz na informovanost návštěvníků o přírodních hodnotách tohoto zajímavého rekreačního střediska ležícího uprostřed NPR Praděd a nabídnout návštěvníkům jasné a srozumitelné informace pro jejich orientaci v lokalitě. Pozitivní vlivy Rekreace v NPR Praděd přináší hodnotný zážitek návštěvníkům spojený s jedinečností horského prostředí. Vzhledem k tomu, že toto rekreačně velmi atraktivní území přitahuje velké množství návštěvníků, přináší také velké možnosti v informování a vzdělávání návštěvníků a interpretaci cenných přírodních hodnot. Turistická infrastruktura: Turistická infrastruktura je na území NPR Praděd zejména součástí naučných stezek Bílá Opava, Velká kotlina, Se skřítkem okolím Pradědu a Světem horských luk. V roce 2012 byla zpracována studie na optimalizaci návštěvnické infrastruktury v oblasti NPR Praděd (Kočí, 2013) Na základě této studie proběhla v letech rekonstrukce některých zařízení tří vyhlídek ve Velké kotlině, přeměna bývalé pokladny Na Paloučku (součást Naučné stezky Bílá Opava) na otevřený nouzový přístřešek, rekonstrukce sedmi schodišť a lávek na NS Bílá Opava. Na základě zpětné vazby návštěvníků vrcholu Pradědu byla provedena obnova 10 odpočinkových míst kolem asfaltové silnice na Praděd a byla vybudována vyhlídková plošina na místě spontánní vyhlídky na horní nádrž PVE Dlouhé stráně. Opraveny a udržovány jsou zdroje pitné vody studánky na Bílé Opavě, ve Velké kotlině, na Jelení studánce a u silnice nad hotelem Kurzovní. V roce 2014 se realizoval projekt dláždění chodníku v úseku Bílé Opava Ovčárna Vysoká hole, celkem bylo provedeno 620 m dláždění plochými kameny. Naučné stezky: Na území NPR Praděd jsou realizovány čtyři naučné stezky - Bílá Opava, Velká kotlina, Se skřítkem okolím Pradědu a Světem horských luk. 32

33 NS Bílá Opava je dlouhá 5 km, začíná v Karlově Studánce u Umělého vodopádu, prochází údolím Bílé Opavy a končí na Ovčárně. Kromě dvanácti informačních tabulí je součástí stezky i více než 30 technických zařízení - lávek, schodů a žebříků. NS Velká kotlina začíná v Karlově, prochází Velkou kotlinou a po šesti kilometrech končí na hřebeni Vysoké hole. Informačních tabulí je osm, součástí stezky jsou tři vyhlídkové plošiny. NS Se skřítkem okolím Pradědu začíná na točně autobusů Ovčárna a končí po 3,7 km na vrcholu Pradědu. Informačních panelů je sedm a tři panoramatické pohledy z vrcholu Pradědu, součástí stezky je 10 odpočinkových míst se stolem a lavicemi a vyhlídková plošina do údolí Desné. NS Světem horských luk směřuje z Ovčárny přes hřeben na sedlo Skřítek, je dlouhá 12 km. Stezka je vybavena pouze dvěma úvodními panely se schránkou na tištěné průvodce, během trasy je 10 informačních zastávek. Objekty ubytování a stravování: Rostoucí návštěvnost vedla k rozšiřování ubytovacích prostor ve stávajících chatách, ke změně jejich užívání a také k výstavbě chat nových. V současné době k hlavním objektům poskytujícím ubytovací a stravovací služby v této oblasti patří chata Švýcárna, chata Ovčárna, chata Barborka, chata Figura, Sporthotel Kurzovní, chata Sabinka a vysílač na Pradědu. Stravovací a ubytovací zařízení (počet lůžek a počet míst ve stravovacích prostorách ubytovací kapacita kapacita stravování Ovčárna Figura Barborka Sabinka Kurzovní Švýcárna Praděd Celkem Na území NPR Praděd a jejího ochranného pásma se nachází i další stavby, jako např. budova Veronika s kapacitou 50 osob (využívána pouze pro potřeby Univerzity obrany, nejedná se o veřejné ubytovací zařízení), objekt horské služby s navazujícím bufetem a sociálním zařízením a soukromá chata Finsterlovka ve vlastnictví obce Hlubočky. Celková kapacita všech objektů v prostoru rezervace a jejího ochranného pásma představuje cca 650 lůžek a cca 726 míst ke stravování. Provoz těchto chat není v zásadě kolizní. K nejproblematičtějším patří likvidace odpadních vod, vjezdy vozidel zajišťující zásobování a přepravu ubytovaných hostů, a dále tlak na rozšiřování a rozvoj rekreační infrastruktury v okolí jednotlivých objektů. Více o stavbách je uvedeno v kapitole 2.2 h) krajinný ráz. 33

34 Doprava: Hlavní přístupovou trasu do NPR Praděd představuje komunikace z parkoviště Hvězda u Karlovy Studánky na parkoviště na točně Ovčárna s vyhlášenou částečnou uzavírkou. Parkoviště točna Ovčárna je mimo území NPR Praděd, ale bezprostředně na toto území navazuje. Návštěvník se tak dostává na dosah významných přírodních fenoménů. Výjezd vozidlem na parkoviště na točně Ovčárna je možný pouze na povolení, které vydává provozovatel dopravy (komunikace je v majetku Moravskoslezského kraje). Příjezd k dalším objektům včetně vysílače podléhá výjimkám o provozu vozidel v NPR. Parkoviště na točně Ovčárna je kapacitně omezeno a parkování je zpoplatněno. V létě i v zimě probíhá výjezd a sjezd ve stanoveném režimu, tj. v každou celou hodinu výjezd nahoru, o půl sjezd dolů. Přepravu turistů po této trase zajišťují po celý rok ve výše uvedeném stanoveném režimu kyvadlové autobusy, které bývají občas přeplněné, zejména v nejexponovanějších částech zimního období, kdy již v širším okolí není možno lyžovat. Tento trend však postupně v posledních letech výrazněji ustupuje s modernizací lyžařských areálů v nižších partiích Jeseníků, které zpravidla nabízí větší provozní a pobytový komfort (umělé zasněžování, sedačkové lanovky, snazší dopravní přístupnost apod.). Od hranice vojenského pozemku u objektu Horské služby pokračuje k vysílači na vrchol Pradědu účelová komunikace, patřící Českým radiokomunikacím. Negativní vlivy Jako problematické se ukazuje zajišťování sjízdnosti komunikace Hvězda Ovčárna v zimním období. Použitý inertní posyp se nedaří během zimní sezóny a po jejím skončení zachytit a je splavován do údolí Bílé Opavy. Zde dochází k negativním změnám půdního, vodního prostředí a bioty, jež jsou dlouhodobě neakceptovatelné. Dalším často se opakujícím problémem je porušování zákazu vjezdu na účelovou komunikaci v úseku Horská služba Barborka Kurzovní vrchol Pradědu, tedy do prostoru NPR Praděd. Ubytovaní klienti chaty Barborka a hotelu Kurzovní nedodržují časově vymezené omezení vjezdu, resp. odjezdu v rozmezí mezi hod. Pohyb všech vozidel (zásobování, vozidla ubytovaných, služební vozidla, nepovolené výjezdy) spolu s hlavním proudem pěších turistů a cykloturistů směřujících k vrcholu Pradědu způsobuje řadu kolizí mezi všemi těmito návštěvníky. Provoz motorových vozidel na této komunikaci je návštěvníky silně negativně vnímán a ve svém důsledku vede k jejich vytlačování do klidnějších míst. Řešení dopravního toku na komunikaci Ovčárna Praděd Švýcárna je jedním z nejvýznamnějších problémů managementu turismu a ochrany přírody v zájmovém území. Návštěvnost: Zásadní význam pro rozhodování v oblasti turismu a rekreačního využití území mají údaje o návštěvnosti a její plošné a časové distribuci, a to jak v rámci jednoho roku, tak i její dlouhodobé dynamiky. K tomu slouží sledování návštěvnosti, které má pro oblast centrální, nejvíce návštěvnicky exponované části NPR Praděd v okolí Ovčárny, poměrně dlouhou tradici. Pravidelný a systematický sběr dat o počtu osob, které vyjíždějí na Ovčárnu, na závoře Hvězda probíhá již od roku Banaš (2003) fyzickou kalibrací určil koeficient 1,4, který by měl eliminovat nepřesnosti v počtech či odhadech obsluhy závory a zajistit přesnější absolutní údaje. Dosavadní poměrně dynamický vývoj zejména zimní návštěvnosti zřetelně ukazuje na 34

35 vrchol počtu osob v období let s maximem v roce 1998 ( osob) a současně i minimem letní návštěvnosti ( osob) a pak v závislosti na průběhu zimy ještě v letech 2007 a Po těchto sezónách vykazuje zimní návštěvnost trvalý pokles až k absolutnímu minimu v roce 2013 na úrovni osob. Tento rapidní pokles je odrazem technologického vývoje a modernizací v okolních lyžařských střediscích, změny v nárocích a zvyklostech lyžařů a současně nepříznivých povětrnostních podmínek, které zejména v sezónách 2012/2013 a 2013/2014 na Ovčárně panovaly. Na druhou stranu letní návštěvnost si zachovává stále stejnou úroveň a svědčí o konstantní atraktivitě území NPR Praděd v letním období pro návštěvníky Jeseníků. Zatímco minimální zimní návštěvnost představuje pouze 16,8 % té maximální, v případě letního minima jde o 64,9 % z maxima, které odpovídá počtu osob a bylo dosaženo v roce Od října 2009 navíc probíhá automatické kontinuální měření pomocí teplotních čidel na třech exponovaných profilech na turistických stezkách v údolí Bílé Opavy (žlutě značený chodník, průměrně os./rok, max v r. 2013), nad Ovčárnou (směr hřeben a Velká kotlina, průměrně os./rok, max v r. 2013) a na chodníku vedoucím na Vysokou holi za odbočkou do Karlova (červeně značený chodník, průměrně os./rok, max v r. 2011) (Jirásková, 2013). g) těžba nerostných surovin Hornická činnost v NPR Praděd má pouze historický charakter. Žádné nové průzkumy a těžby zde nebyly prováděny. Ve Velké kotlině na tzv. Firbasově stráni byly nově nalezeny pozůstatky historické báňské průzkumné činnosti. Při mineralogickém a montanistickém průzkumu, který provedl Přírodovědný ústav Vlastivědného muzea Olomouc (Pavel Novotný 2013) v roce , byla objevena štola, která je přístupná pouze úvodní část v délce cca 3,5 m. Sloužila horníkům pravděpodobně k průzkumu zdejší žilné mineralizace alpského ty- 35

36 pu. Současně zde byla nalezena 2 hornická želízka. Společně s nálezem v roce 1975 jsou z Velké kotliny evidovány celkem 3 takové nálezy. Na lokalitě Tabulové skály byl od roku 1904 na sv. straně skalních srubů těžen kámen, který byl použit ke stavbě první kamenné rozhledny na vrcholu Pradědu. Vzniklý lom je dnes již téměř zcela zarostlý autochtonní vegetací. Na jv. svahu Vysoké hole jsou málo patrné pozůstatky malých štol po těžbě železné rudy. Dle starých záznamů (Wolný, 1837; Czihak, 1878: in Sokol, 1972) měla být v roce 1834 těžena rašelina z vrchoviště za turistickou chatou Švýcárna na horském hřebenu Praděd Malý Děd Medvědí hřbet v nadm. výšce m (rozloha cca 93 ha, hloubka rašeliny 50 cm). Historická těžba nemá v současnosti již žádné negativní vlivy na předměty ochrany NPR Praděd. h) krajinný ráz Přírodní charakteristika krajinného prostoru NPR Praděd a jejího ochranného pásma Přírodní charakteristiku tvoří samotná NPR Praděd a její ochranné pásmo a dále její geologické podloží, reliéf, vodstvo, rostliny, živočichové, Ptačí oblast Jeseníky, EVL Praděd a je podrobně popsána v jiných kapitolách. Území NPR Praděd zaujímá nejvyšší část hlavního hřebene s nejvyšším vrcholem Praděd (1 491 m n. m.) tvoří jej široký, oblý hřeben v nejvyšších partiích bezlesý se subalpínským pásmem. Mohutnou rozsochou vybíhající z Velkého máje je propojen se sousedícím krajinným prostorem s nejvyšším vrcholem Mravenečníku a zároveň je od tohoto prostoru oddělen hlubokým údolím Divoké Desné a údolím Merty. Svahy hlavního hřebene jsou členěny údolími horských potoků. K velmi cenným patří např. hluboké údolí Bílé Opavy s kaskádou vodopádů, která pramení pod vrcholem Pradědu. K výrazným tokům patří údolí Moravice, která pramení z přírodovědného hlediska v nejcennější oblasti Velké kotlině. Videlským sedlem je krajinný prostor propojen s masívem Orlíku. Území je s výjimkou bezlesých plochých hřbetů a plošin ve vrcholových částech pokryto smrkovými porosty pralesního charakteru a je z hlediska krajinářského hodnocení tou nejcennější částí CHKO Jeseníky. Je rozčleněno typickými hluboce zaříznutými, radiálně se rozbíhajícími údolími a příkrými svahy. Na širokých hřbetech jsou dochovány zbytky holoroviny přemodelované v kryogenní mezoreliéf s četnými izolovanými skalami, mrazovými sruby, kryoplanačními terasami, kamennými moři a polygonálními půdami. Jsou zde zastoupeny unikátní geobotanické jednotky subalpínská společenstva, společenstva rašelinišť, společenstva horských klimaxových smrčin, acidofilních horských bučin a květnatých bučin. 1 2 Nejvýznamnější znaky a hodnoty přírodní charakteristiky hornatý až velehornatý reliéf s výraznými širokými horskými hřbety, svahy a zaříznutými údolími zarovnané povrchy (holorovina) širokých rozvodních hřbetů nad hranicí lesa, výrazný hlavní hřbet s nejvyšším vrcholem Praděd klasifikace znaků dle projevu dle významu dle cennosti + pozitivní O neutrální N negativní XXX zásadní XX spoluurčující X doplňující XXX jedinečný XX význačný X běžný + XXX XXX + XXX XXX 36

37 Nejvýznamnější znaky a hodnoty přírodní charakteristiky výrazné kryogenní útvary reliéfu (skály, sruby, terasy, balvany, kamenná moře, kary, polygonální půdy atd.) množství horských potoků vytvářejících hluboká údolí, doly a žleby cenná vegetace nezalesněných holí nad hranicí lesa a rašelinišť, cenná fauna, endemity porosty uměle vysazené kosodřeviny nad horní hranicí lesa klasifikace znaků dle projevu dle významu dle cennosti + pozitivní O neutrální N negativní XXX zásadní XX spoluurčující X doplňující XXX jedinečný XX význačný X běžný + XX XXX + XX XX + XX XXX N XX XX 7 cenné průhledy a panoramatické vnímání krajiny + XXX XX výrazná silueta Pradědského a Vysokoholského hřbetu s bezlesím mohutné rozsochy centrálního hřbetu s hlubokými údolími horských bystřin zřetelné linie morfologie terénu (horizonty, hrany, hřbetnice) parkovitá struktura v oblasti horní hranice lesacharakteristická postupným řídnutím pokryvnosti stromů se zvyšující se nadmořskou výškou přítomnost NPR, EVL, PO, přítomnost prvků nadregionálních ÚSES, I. zóny + XXX XXX + XXX XXX + XX XX + XXX XXX + XXX XXX Kulturně historická charakteristika Krajinný prostor NPR Praděd a její ochranné pásmo patří až k novověké sídelní krajině. Postup kolonizace se zastavil v podhůří Hrubého Jeseníku a do jeho nitra zásluhou nepříznivých klimatických podmínek a velkých nadmořských výšek dlouho nepronikl. K využívání vyšších poloh pohoří začalo docházet až kolem 17. stol., kdy se k zemědělským účelům pro pastvu dobytka a travaření začaly využívat hole. Kolem roku 1860 jsou datovány první úspěšné pokusy o zalesnění nejvyšších poloh. Vyloučením pastvy dobytka a umělým zalesňováním se pokles horní hranice lesa zastavil a koncem 19. stol., začátkem 20. stol. se přistoupilo k umělému zalesňování i nejvyšších poloh holí kosodřevinou alpského původu, limbou a smrkem (svahy Pradědu v letech ). Výsadby nepůvodní kosodřeviny se v rozhodujícím rozsahu realizovaly ve snaze zvýšit horní hranici lesa, která byla v některých místech zvýšena až nad hranici přirozenou. Budování trvalých objektů v nejvyšších polohách souviselo nejdříve s pastvou dobytka, potom s lovem a rozvíjejícím se turismem. Zejména v 19. stol. tak byla postavena řada chat, které měly sloužit převážně jako útulky pro lovce zvěře a pak i ubytovny. Zdejší kulturně-historická charakteristika je formována jak historickou, tak současnou lidskou činností působením člověka na krajinu. Je spojena s prvním využíváním krajiny s travařením a pasteveckou činností, se zrodem turistických aktivit a přeměnou salaší na první turistické ubytovny, s historickým lyžováním. 37

38 V současnosti jsou vrcholové partie Pradědu intenzivně rekreačně a sportovně využívány, čímž jsou vystaveny intenzivnímu antropogennímu zatížení. Jsou zde kapacitní ubytovny, restaurace, parkoviště, komunikace, lyžařský areál, běžecké trasy a cyklotrasy, turistické i naučné stezky apod. 38

39 Nejvýznamnější znaky a hodnoty kulturně-historické charakteristiky přítomnost člověka v novověké sídelní krajině osidlované teprve od konce 17. stol. pozůstatky pastevectví a travaření na holích (pozůstatky salaší, staré odvozní cesty, dochované místní názvy) zrekonstruované objekty bývalých loveckých chat a ubytoven 19. stol. (Barborka, Švýcárna, Kurzovní, Ovčárna) novodobé stavby horských chat (Sabinka, Sporthotel Figura, Veronika) novodobé technické stavby (vysílač Praděd, lyžařské vleky A, B, C, D, Velký a Malý Václavák a Švýcárna, obslužné stanice, inženýrské sítě včetně ČOV, parkoviště a komunikace Ovčárna- Praděd s živičným povrchem) genius loci samotného vrcholu Pradědu a Petrových kamenů (za dob čarodějnických procesů byly považovány za místo styku obviněných s nečistými silami) dochovaný hraniční kámen z r na Vysoké holi a z r na Pradědu* pohledově významné plochy po těžbě dřeva v lesních porostech na svazích klasifikace znaků dle projevu dle významu dle cennosti + pozitivní O neutrální N negativní XXX zásadní XX spoluurčující X doplňující XXX jedinečný XX význačný X běžný O X X + XX XX + až N X XX N XX XX N XX XX + XX XX + X XX N X XX *hraniční kámen na Vysoké holi je z pískovce, hraniční kámen na Pradědu je z mramoru. Kameny určují hranici tří historických panství, kámen na Pradědu nese znak Řádu německých rytířů (řádový kříž), znak Žerotínů (žerotínský lev stojící na třech hůrkách) a znak Vratislavského biskupství (mitru vratislavských biskupů), kámen na Vysoké holi opět znak Řádu německých rytířů (řádový kříž), znak Žerotínů (žerotínský lev stojící na třech hůrkách) a znak Dietrichsteinů (vinařské nože). Architektura obou hraničníků je barokní. Památkově chráněné objekty Na území NPR Praděd se nevyskytují. Dominanty Přírodní dominantou je nejvyšší hora Jeseníků Praděd a Petrovy kameny, technickou dominantou je věž vysílače na Pradědu. Dominantní z dálkových pohledů je ale celá vrcholová část hřebene. Vrchol Praděd leží na historické zemské hranici Moravy a Slezska. Již neexistující kamenná rozhledna se vzhledem gotického hradu a výšky 32,50 m, na níž byl použit nevhodný kámen z Tabulových skal (břidličnatý fylonit), stála na Pradědu v letech 1912 až 1959, kdy byla po zřícení zdí pro špatný technický stav odstraněna. V 60. letech minulého století byla ještě na vrcholu Pradědu provozována restaurace v tzv. Poštovní chatě. Široká silnice z Ovčárny na Praděd s živičným povrchem byla vybudována v roce Výstavba vysílače Praděd, který má dle projektu Ing. arch. J. Lišky připomínat startující kosmickou loď, byla zahájena v roce Věž sestává z několika dílčích prstenců a je vysoká 145,50 m. Lokalita Petrovy kameny má vysoký přírodní a kulturně-historický význam. Představuje výraznou geomorfologickou lokalitu, vyskytují se zde 2 rostlinné endemické druhy, rovněž představuje historicky známé a navštěvované místo pravděpodobně už od středověku. 39

40 Vnější pohledové projevy Vrcholová část se výrazně uplatňuje v dálkových pohledech a je velmi exponovaným krajinným prostorem zejména ze západu Šumperka, z oblasti Králického Sněžníku, výrazné jsou pohledy ze sousedního prostoru z Mravenečníku, protějších zalesněných vrcholů masívu Orlíku a z prostorů Losinska. Vrchol Pradědu s věží vysílače je hlavní dominanta celé CHKO a širokého okolí. Přírodní charakteristika Přírodní charakteristiku tvoří samotná NPR Praděd a dále její geologické podloží, reliéf, vodstvo, rostliny, živočichové, Ptačí oblast Jeseníky, EVL Praděd a je podrobně popsána v jiných kapitolách. Jedinečné identifikační rysy krajinného rázu na území NPR Praděd Tento krajinný prostor má významnou krajinářskou hodnotu, založenou především na jedinečnosti přírodní charakteristiky a vysoké estetické hodnotě. V krajině se identifikuje zcela jednoznačně, a to následovně: - výjimečnost, neopakovatelnost, zapamatovatelnost scenérie - výjimečnost, neopakovatelnost krajinných forem - výraznost a nezaměnitelnost významu prvků krajiny ve vizuální scéně - výraznost a nezaměnitelnost způsobů hospodářského využití krajiny - kontrast, gradace, dynamické působení krajiny jako výrazný rys krajinné scény - působivá skladba prvků krajinné scény - výrazné přírodní dominanty vs. kontrast s technickou dominantou věže vysílače na Pradědu - hřbet Pradědu jako pohledová dominanta a pohledový horizont nadregionálního významu. Stavby a činnosti ovlivňující krajinný ráz Území NPR Praděd a její ochranné pásmo nejintenzivněji je využíváno na Ovčárně, na svazích pod Petrovými kameny a na svazích Pradědu. Na Ovčárně je novodobé velkokapacitní parkoviště s živičným povrchem, v okolí jsou postaveny kapacitní ubytovací a rekreační objekty, na j. svazích Pradědu a s. svazích Petrových kamenů jsou lyžařské vleky a sjezdové tratě. Přestože byly pozemky na urbanizovaných místech, na nichž jsou situovány rekreační objekty, vyčleněny z NPR a jsou součástí ochranného pásma NPR a I. zóny CHKO, na působení rekreačních objektů na krajinný ráz NPR Praděd nemá tato skutečnost žádný vliv. Některé chaty mají pasteveckou a salašnickou minulost (Švýcárna, Kurzovní, Barborka, Ovčárna). Ubytovny, chaty, hotely, doplňkové stavby Vysílač restaurace dominanta věže vysílače je technicistní prvek působí na krajinný ráz výrazně negativně, z blízkých a velmi blízkých pohledů do popředí vystupují detaily stavby včetně chátrajících betonových povrchů základny vysílače, vyžadujících opravy. Věž podpírají tři podpěry. První je energetický uzel, druhá slouží pro potřeby radiokomunikací a ve třetí je umístěna restaurace. Ve výšce 80 m je prosklená kruhová vyhlídka. Vysílač má svou vlastní ČOV jako samostatně stojící objekt v NPR. ČOV bude rekonstruována a zmodernizována. Ubytovávání není povoleno. Silueta vysílače viditelná ze vzdálených pohledů se stala návštěvnickým symbolem Jeseníků a je veřejností vnímána spíše kladně. Poměrně velká plocha kolem vysílače je zpevněná živičným povrchem. S vrcholem Pradědu je spojena významná historie místa i samotných hor. 40

41 Liniové stavby Stavby lyžařských vleků, sjezdové tratě stavby lyžařských vleků jsou v krajině kolem Pradědu dobře viditelné jako liniové technické prvky, které významným způsobem negativně ovlivňují krajinný ráz, nejvíce na pohledově silně exponovaném svahu pod Petrovými kameny. Zasahují do krajinné scény a snižují přírodní a estetickou hodnotu cenného krajinného rázu. I když vleky a sjezdové tratě působí ve více méně úzkém pásu koridoru, pohledově negativně ovlivňují velkou část relativně nenarušené krajiny. Tzv. koridorový efekt, který vleky a sjezdovky způsobují, je zřetelný i ze vzdálenějších pohledů na svah pod Petrovými kameny (vleky A, B, C). Vlek Velký a Malý Václavák a Švýcárna se zásluhou členitého terénu pohledově až tak neprosazují. V celkovém obraze stavby vleků a sjezdovky pod Petrovými kameny degradují přírodně laděnou jedinečnou krajinu a vytvářejí vizuální negativně působící koridorový efekt. Komunikace ochranou krajiny vnímaná jako nejproblematičtější liniová stavba je asfaltová účelová komunikace Ovčárna vrchol Pradědu. V práci Koncepce udržitelného rekreačního využití oblasti Ovčárna Praděd (Banaš, 2009) je výstižně charakterizována jako dopravní stoka, na níž dochází k nekoordinovanému souběhu různých forem dopravy. Komunikace má vizuálně výrazný koridorový efekt a fragmentuje krajinu. Turistické stezky navazují na mnohaletou tradici turizmu a mají převážně historizující charakter zachovávají obraz starých pěších chodníků a cest v krajině. Samostatně hodnocený krajinný prostor Parkoviště Ovčárna a jeho okolí Parkoviště se živičným povrchem u horské chaty Ovčárna, Veronika, Sporthotel Figura a Sabinka situované po jeho obvodu je nejintenzivněji urbanizované místo krajiny v okolí Pradědu. Tento urbanizací dotčený prostor v podstatě nedisponuje pozitivními krajinářskými prvky, jeho přírodní charakter je znehodnocen a estetická hodnota silně snížena. Jsou zde příliš zjevné zásahy člověka do terénu (umělá modelace rozsáhlého náspu pod tělesem parkoviště, umělé tvary terénních zářezů pro základy chat a doprovodných technických a jiných zařízení, viditelné spodní části vleků C, B a další), a to vše v kombinaci s velikostně předimenzovanými stavbami průměrné až podprůměrné architektury vcelku bez zřejmého vztahu k tradici jesenického stavitelství. Pozitivní a negativní vlivy Jsou popsány samostatně v jednotlivých kapitolách, viz výše. Pozn.: Všechny fotografie kromě Sporthotelu Figura a chaty Barborky (blíže uvedeno v kap. Internetové zdroje) jsou z archivu SCHKOJ. i) jiné způsoby využívání Území Vysoké Hole, Velké kotliny a východní úbočí hlavního hřebene až nad Malou kotlinu sloužilo v letech jako dopadová plocha pro dělostřelecká cvičení Československé armády. Výsledkem těchto cvičení dělostřelecké školy z Olomouce byla relativně rozsáhlá devastace biologicky velmi cenného horského území. Po dopadech granátů zůstalo v území několik set až 140 cm hlubokých trychtýřů, které jsou dodnes dobře patrné. Dle dostupných informací bylo zde vystříleno přes 400 tun munice s poškozením asi 10 % území (Andreska & Poch, 2008). Další zásahy do povrchu vznikly na Vysoké holi ke konci 2. světové války, kdy zde německá armáda zahájila stavby dělostřeleckých postavení a horského letiště. Stavby už nestihla dokončit a na místě zůstaly pouze základové výkopy, valy a betonový podstavec pro radar. Na vrcholu Pradědu jsou novodobé pozůstatky zrušené meteorologické zahrádky. 41

42 Území NPR je vzhledem ke svým hodnotám a jedinečnosti hojně využíváno pro edukační účely a vědecký výzkum. j) souhrn výsledků výzkumu za období Lesní ekosystémy V reakci na výzkum na Šumavě a v Krkonoších, zároveň v souvislosti s větrnou kalamitou v oblasti Velké kotliny byla v roce 2010 zadaný poloprovozní výzkum Monitoring a izolace místních kmenů entomopatogenních hub na vybraných lokalitách CHKO Jeseníky s cílem vyvinout biopreparát a na vybraných lokalitách jej následně aplikovat (Landa et al., 2010). V rámci úkolu byly izolovány lokální kmeny několika druhů entomopatogenních hub (např. Beauveria bassiana), byl vyhotoven aplikační přípravek s následnou aplikací na lokalitě. Reálný efekt na snížení populační hustoty kůrovců byl prakticky neprůkazný a od dalšího využívání této metody bylo upuštěno. V roce 2011 byla zpracována studie Vývoj dřevinného patra v lokalitě Eustaška v období Cílem bylo porovnat dendrometrická měření stromového patra, přirozeného zmlazení a mrtvého dřeva z roku 1999 (IFER, s.r.o.) s měřením v roce 2011 v porostech v blízkosti Eustachovy chaty na LHC Janovice (Adam et al., 2011). Navíc byla odebráním vývrtů provedena dendrochronologická analýza s cílem specifikace věkové struktury a průběhu disturbančních událostí. V letech byla v NPR provedena dendrochronologická analýza stromů celkem na 18 plochách (pralesovité porosty v okolí Velké a Malé kotliny, okolí Eustachovy chaty na LHC Janovice, údolí Bílé Opavy na LHC Karlovice ve Slezsku). Byla zjišťována věková struktura, na základě letokruhové analýzy a přírůstů byly popsány minulá narušení. Ve spojení s dostupnými historickými průzkumy byl zjišťován vznik porostů, zda vznikaly přirozeně po přirozených disturbancích anebo jsou výsledkem vlivu člověka, resp. kombinací těchto faktorů. Rovněž byla zkoumána struktura přirozené obnovy a definován předpokládaný trend dalšího vývoje zkoumaných porostů (Čada & Svoboda, 2011; Čada & Svoboda, 2012). V rámci studie Vyhodnocení rizik dalšího vývoje horských smrčin Hrubého Jeseníku, část na Moravskoslezském kraji byla kromě dendrochronologického průzkumu zpracována rešerše aktuálních poznatků k ekologii a biodiverzitě horských smrčin střední a východní Evropy. Dále byla provedena analýza rizika napadení lýkožroutem smrkovým při různých populačních hustotách (Čada, 2013a). Nejvyšší prozatím zjištěný věk stromu (smrk ztepilý na lokalitě Anglický park v NPR Praděd) je 416 let (věk zjištěn v roce 2011), stáří dalších 7 stromů významně přesahuje 300 let. Z výše uvedených studií bylo čerpáno při zpracování kapitoly 2.2 b) lesní hospodářství a při návrhu managementu v kapitole a) péče o lesy. Bezlesí Nejvýznamnějším počinem v období platnosti předchozího plánu péče bylo zpracování víceleté ( ), multioborové Analýzy antropických vlivů v nejcennějších částech CHKO Jeseníky (Bureš et al., 2008), jejíž těžiště spočívalo právě v oblasti NPR Praděd. Jednotlivé dílčí práce v rámci tohoto komplexního výzkumu se zabývaly vlivem borovice kleče na subalpínské ekosystémy, důsledky zimního posypu komunikace Hvězda Ovčárna, problematikou managementu bezlesí, popisem a mapováním kryogenních forem reliéfu a vlivem turismu, zejména sjezdového lyžování, na přírodní prostředí a předměty ochrany NPR Praděd. Další práce byly zaměřeny na problematiku borovice kleče z pohledu jejího vlivu na přírodní prostředí (Hošek, 2007) a funkce (Maděra, 2011). 42

43 Vlivem rekreace na ekosystémy NPR Praděd (a dalších lokalit v KRNAP, NP Šumava a CHKO Beskydy) se zabývala rozsáhlá víceletá studie zadaná Ministerstvem životního prostředí Vliv rekreačního využití na stav a vývoj biotopů ve vybraných VCHÚ (CHKO Beskydy, Krkonošský národní park, CHKO Jeseníky, Národní park a CHKO Šumava) (Hošek, 2008). V této studii byly mj. na příkladu svahu pod Petrovými kameny poprvé jednoznačně doloženy významné změny v zastoupení edifikačních druhů probíhající v subalpínských fytocenózách zejména vlivem sukcese vegetace po ukončení hospodaření, částečně patrně i v důsledku depozice oxidů síry a dusíku a nárůstu teplot. V roce 2009 byl zpracován souhrn doporučení pro péči o biotopy primárního subalpínského bezlesí (Kočí, 2009), v němž autor doporučuje pokračovat v dosavadním způsobu péče. Dalším víceletým výzkumem byla studie rovněž podpořená z programu VaV Ministerstva životního prostředí ČR s názvem Změny alpínských ekosystémů na území KRNAP, NPR Králický Sněžník a CHKO Jeseníky v kontextu globálních změn (Banaš et al., 2011). V rámci NPR Praděd byl výzkum lokalizován do blízkosti Petrových kamenů, kde prostřednictvím šestibokých skleníčků s otevřeným vrcholem byla po dobu 4 let simulována změna faktorů prostředí, jako je teplota, vlhkost, dále byl v některých plochách zvýšen přísun dusíku. Zásadním výsledkem bylo výrazné zvýšení objemu biomasy a dílčí posun fenofází v jednotlivých typech vegetace vystavených vyšším teplotám a přísunu dusíku. Změnám v rozšíření rostlinných společenstev a jejich druhové rozmanitosti zejména ve Velké kotlině na základě srovnání detailních vegetačních map z roku 1974 a 2009 (Bureš, 2009) se zabývali Bureš & Kočí (2010). Výsledkem tohoto výzkumu byl popis změn v distribuci a druhovém složení jednotlivých hlavních fytocenóz, zjištění výrazného ústupu druhově bohatých trávníků, pokles druhové rozmanitosti a šíření zejména brusnice borůvky (Vaccinium myrtillus) na úkor ostatních typů vegetace. V roce 2014 byly zahájeny práce na dvou diplomových pracích věnovaných vyhodnocení změn v alpínské vegetaci s využitím postupů dálkového průzkumu Země, zejména šíření brusnice borůvky (Vaccinium myrtillus) a změny v pokryvnosti borovice kleče. Druhy V letech 2004 a 2005 byly zpracovány inventarizační průzkumy mechorostů v údolí Bílé Opavy a Velké kotliny (Zmrhalová, 2005a; Zmrhalová, 2005b) a cévnatých rostlin a vegetace (Kočí, 2005). Dále byly inventarizace zaměřeny na dosud v území uceleněji neprobádané vyšší houby a postupně bylo jednotlivými průzkumy pokryto celé území NPR Praděd. V letech byl průzkum zaměřen na část NPR náležející LHC Janovice (Deckerová & Dvořák, 2010), následně na část na LHC Karlovice ve Slezsku (Deckerová & Dvořák, 2011) a na LHC Loučná nad Desnou (Deckerová, 2013). V rámci projektu Implementace soustavy Natura 2000 v území v péči AOPK ČR a jejich monitoring byly zpracovány průzkumy zaměřené na zemní savce (Losík, 2013), lišejníky (Halda, 2013), měkkýše (Lacina, 2013) a obojživelníky (Konečný, 2013). Mimo to byl v roce 2013 zpracován orientační průzkum rovnokřídlých zaměřený na vrcholové nelesní biotopy (Chládek, 2013). Od roku 2010 probíhá v oblasti NPR Praděd monitoring okáčů rodu Erebia, který zajišťuje Entomologický ústav AV ČR. V roce 2013 byl ve Velké kotlině zahájen monitoring kamzíka horského s využitím fotopastí (Valchař, 2014). V průběhu let probíhala na území NPR Praděd realizace záchranného programu pro hořec jarní (Gentiana verna). Většina opatření tohoto záchranného programu byla směřována na populaci nížinné formy hořce jarního v NPP Rovná, pro Jeseníky bylo hlavním cílem zachovat stávající stav populací horské formy druhu, doplnit znalosti o jeho biologii a ekologii, případně vytipovat vhodné lokality pro založení nových populací. V rámci zá- 43

44 chranného programu byla v CHKO Jeseníky každoročně monitorována velikost jednotlivých populací. Protože cíle záchranného programu stanovené pro nížinnou formu hořce jarního nelze vzhledem k její malé velikosti a nízké genetické diverzitě s největší pravděpodobností naplnit a protože populace druhu v CHKO Jeseníky jsou dlouhodobě stabilní, vyskytují se zejména na primárních stanovištích a pro jejich podporu není nutné realizovat žádná zvláštní opatření, byl záchranný program ke konci roku 2012 ukončen. Další Na základě geologických průzkumů v letech 2011 a 2012 byl vyhotoven materiál Mineralogický a montanistický průzkum ve Velké kotlině (Novotný, 2013), zcela nově popisující prospektorské pokusy o těžbu kovů přímo ve svahu Velké kotliny. Stavu vybavenosti území z pohledu turistů byla věnována práce Optimalizace návštěvnické infrastruktury v oblasti NPR Praděd (Kočí, 2013), která navrhuje řadu dílčích opatření pro zatraktivnění pobytu návštěvníků v NPR Praděd. Důležitým zdrojem informací pro tento plán péče se stala Analýza cestovního ruchu v NPR Praděd podklad pro plán péče (Banaš, 2013). Od (Bílá Opava), resp (nad Ovčárnou, Vysoká hole), probíhá na uvedených třech profilech pomocí pyrometrických (tepelných) senzorů monitoring návštěvnosti na frekventovaných turistických stezkách (Jirásková et al., 2013). V srpnu 2014 byl instalován další profil na asfaltové komunikaci vedoucí na vrchol Pradědu. Z výsledků vyplývá, že jednoznačně nejnavštěvovanější stezkou je žlutě značený turistický chodník vedoucí údolím Bílé Opavy s až průchody za rok (sezóna 2012/2013). Chronologický přehled historie antropických vlivů v NPR Praděd Do 17. století Výměra holí v nejvyšších partiích Jeseníků byla patrně nižší než dnes Doloženo travaření. Od 17. stol. Počátky pastvy ovcí a hovězího dobytka na horských holích Lesy pod Pradědem mají pralesovitý charakter. Přelom století Počátky intenzivnějšího využívání nejvyšších poloh Jeseníků pro zemědělství (pastvu) Tzv. Karlův katastr zmiňuje první zalesňování na hřebenech Jeseníků a těžbu dříví na Pradědu Důkazy o hospodaření v nižších polohách na Pradědu. Konec 18. stol. Počátky lesnického hospodaření v nejvyšších partiích Jeseníků Vytěžení starých lesních porostů na Sokolích stráních. Nepředpokládá se, že v této době probíhala těžba porostů při horní hranici lesa Pokles stavů zvěře se projevil zejména v těchto letech, kdy nebyl sloven ani jeden jelen a srnec se již stával vzácnou zvěří Zmínky o Staré Ovčárně na východním svahu Pradědu Kníže Lichtenštejn nechal postavit Švýcárnu, nejstarší objekt na území dnešní NPR Praděd Lesmistr Ulrich oddělil hole od horských lesů dodnes patrným tzv. vegetačním chodníkem. Pod touto linií docházelo k systematickému zalesňování V Rakousku vyhlášena soutěž o nejúspěšnější zalesňovací výsledky v horských oblastech, jde o tzv. cenové kultury Na místě dnešní stejnojmenné chaty vybudována Nová Ovčárna Největší zalesňovací akce na horských holích, vysazována kleč a limba Švýcárna zbourána a na jejím místě postavena výhradně turistická chata Ovčárna přebudována na turistickou chatu Pokusné výsadby Picea omorica a Picea obovata. Počátek 20. století V Jeseníkách vysazeni kamzíci. 44

45 1902 Pro snazší přístup je k Ovčárně vybudována přístupová silnice z Karlovy Studánky Výstavba rozhledny na vrcholu Pradědu První úpravy a lyžařské využívání svahů pod Petrovými kameny Dělostřelecké cvičení dopadová plocha na východním úbočí hlavního hřebene, poškození cca 10 % území 1920 Lavinovité odumírání limby Nově vybudovaná silnice z Ovčárny na Praděd Vedle stájí při cestě z Ovčárny na Praděd byl nedaleko dnešní Barborky postaven kiosek. V letech Zvýšení počtu stád pasoucích se na Pradědu. V letech Na Vysoké holi bylo budováno letiště Úplná stagnace zásahů v lesích při horní hranici lesa (zřejmě díky nízké úspěšnosti lesnických zásahů ve vysokých polohách) Zpracován Projekt lyžařské výstavby jesenické oblasti Praděda, část východní a jižní, který počítal mimo jiné s výstavbou lyžařského můstku v oblasti Bílé Opavy a stavbou vleků a sjezdovek z Karlovy Studánky na Praděd a z údolí Moravice na Vysokou Holi (po severovýchodním okraji Velké kotliny) Vyhlášena SPR Vrchol Pradědu, Velký Kotel, Malý Kotel, Petrovy kameny, Divoký důl Výstavba vleku A v prostoru Petrovy kameny Bílá Opava. Podle dostupných údajů tento vlek nahradil vlek starý. Již koncem roku byla dolní část poškozena erozí Zpracování územního plánu s prioritami v rekreaci, cestovním ruchu, lázeňství, těžbě a zpracování nerostů, zemědělské a lesní výrobě Vyhlášení CHKO Jeseníky 1969 Počátek výstavby televizní věže na vrcholu Pradědu. 70. léta 20. století Na základě Generálního plánu na zlepšení hospodářského stavu v účelových lesích Hrubého Jeseníku a skupiny Králického Sněžníku (1967) dochází k dalším výsadbám allochtonní kleče a olše zelené Na místě dnešního lyžařského vleku C funguje nelegální vlek, který byl zrušen až v roce V jeho okolí dochází na lesních porostech ke škodám v souvislosti s lyžařským provozem. 80. léta Povolení stavby současné chaty Sabinka (dostavěna 2004). 90. léta 20. století Oživen rozsáhlý projekt lyžařského areálu ve Vidlích. Počítalo se s výstavbou několika lanovek a sjezdovek o délce asi 20 km apod Vyhlášena NPR Praděd Povolení MŽP ČSR rekonstruovat vlek A Náhradou za demontovaný vlek C je na stejném místě instalován odstranitelný vlek MŽP povoluje výstavbu sociálního zařízení s občerstvením (Chata Figura) a změnu stávajícího demontovatelného vleku na vlek trvalý, jeho prodloužení a tím také prodloužení sjezdových tratí. Údaje čerpány ze studie Buček A., Maděra P. a kol. (2003): Hodnocení významu, stavu a dynamiky vývoje geobiocenóz Národní přírodní rezervace Praděd a jejich ohrožení rekreačními aktivitami. Ústav lesnické botaniky, dendrologie a typologie MZLU, Brno. Upraveno. Souhrn nejvýznamnějších vlivů na přírodu a krajinu NPR Praděd Hospodářské využívání lesů s různou mírou intenzity již od počátku 17. stol. Výsadby nepůvodní borovice kleče na přelomu 19. a 20 stol., a to v prostoru subalpínského bezlesí i horní hranice lesa. Nepřirozený tlak spárkaté zvěře blokující obnovu lesa. Pastva a travaření v oblasti subalpínského bezlesí i horní hranice lesa od 17. století. Zásadní narušení krajinného rázu stavbou vysílače Praděd, asfaltovým parkovištěm Ovčárna a asfaltovou účelovou komunikací Ovčárna Praděd. Postupný rozvoj lyžařského areálu v oblasti Ovčárna včetně navazující infrastruktury. 45

46 Pohyb neukázněných turistů mimo značené trasy v citlivých biotopech a hnízních lokalitách 2.3 Související plánovací dokumenty, správní rozhodnutí a právní předpisy LHP pro LHC Loučná nad Desnou na období od do LHP pro LHC Jeseník na období od do LHP pro LHC Janovice na období od do LHP pro LHC Karlovice ve Slezsku na období od do Oblastní plán rozvoje lesů pro přírodní lesní oblast 27 Hrubý Jeseník (ÚHÚL, pobočka Olomouc, 2001) Územní plány: obec Loučná nad Desnou, město Vrbno pod Pradědem, obec Malá Morávka Nařízení vlády č. 208/2012 Sb., o vyhlášení evropsky významných lokalit zařazených do evropského seznamu. Nařízení vlády č. 318/2013 Sb., o stanovení národního seznamu evropsky významných lokalit. Nařízení vlády č. 599/2004 Sb., o vymezení Ptačí oblasti Jeseníky. Výjimky pro provoz lyžařských vleků a sjezdových tratí Výjimka vydaná usnesením Vlády ČR č. 938 ze dne pro vymezení, geometrické zaměření a užívání sjezdové trati náležející k lyžařskému vleku A. Platnost: do doby zrušení sjezdovky nebo odstranění vleku. Výjimka vydaná usnesením Vlády ČR č. 939 ze dne pro umístění a povolení stavby lyžařského vleku A. Platnost: do doby odstranění vleku. Výjimka vydaná rozhodnutím Správy CHKO Jeseníky č. j. 1117/JS/2011 ze dne pro umístění a povolení stavby lyžařského vleku B a užívání k němu náležejících sjezdových tratí. Platnost: do doby odstranění vleku. Výjimka vydaná usnesením Vlády ČR č. 808 ze dne pro umístění a povolení stavby lyžařského vleku C. Platnost: do doby odstranění vleku. Výjimka vydaná usnesením Vlády ČR č. 809 ze dne pro vymezení, geometrické zaměření a užívání sjezdové trati náležející k lyžařskému vleku C. Platnost: do doby zrušení sjezdovky nebo odstranění vleku. Výjimka vydaná rozhodnutím MŽP č. j /03-620/3752/03 ze dne pro umístění a povolení stavby lyžařského vleku D a užívání k němu náležející sjezdové tratě. Platnost: do doby odstranění vleku a sjezdovky. Výjimka vydaná usnesením Vlády ČR č. 812 ze dne pro umístění a povolení stavby lyžařského vleku MV. Platnost: do doby odstranění technologie. Výjimka vydaná usnesením Vlády ČR č. 813 ze dne pro vymezení, geometrické zaměření a užívání sjezdové trati náležející k lyžařskému vleku MV. Platnost: do doby zrušení sjezdovky nebo odstranění vleku. Výjimka vydaná usnesením Vlády ČR č. 55 ze dne pro vymezení a užívání sjezdové trati náležející k lyžařskému vleku Švýcárna. Platnost: do doby zrušení sjezdovky nebo vleku. 46

47 Výjimka vydaná usnesením Vlády ČR č. 589 ze dne pro umístění a povolení stavby lyžařského vleku Švýcárna. Platnost: do doby zrušení sjezdovky nebo vleku. Výjimka vydaná usnesením Vlády ČR č. 810 ze dne pro umístění a povolení stavby lyžařského vleku VV. Platnost: do doby zrušení sjezdovky nebo vleku. Výjimka vydaná usnesením Vlády ČR č. 811 ze dne pro vymezení, geometrické zaměření a užívání sjezdové trati náležející k lyžařskému vleku VV. Platnost: do doby zrušení sjezdovky nebo odstranění vleku. Usnesení Vlády ČR č ze dne o změně usnesení Vlády ČR č. 810, 812 a 813. Výjimky pro vjezdy Výjimka vydaná rozhodnutím Správy CHKO Jeseníky, č. j. SR0242/JS/2014 ze dne pro sněžná vozidla Vojenské zotavovny Ovčárna zajišťující údržbu lyžařských běžeckých tratí (LBO) u chaty Kurzovní. Platnost: Výjimka vydaná rozhodnutím Správy CHKO Jeseníky, č. j /JS/2014 ze dne pro pravidelný vjezd autobusu společnosti Arriva Morava a.s. určeného pro přepravu handicapovaných osob na vrchol Pradědu. Platnost: Výjimka vydaná rozhodnutím Správy CHKO Jeseníky, č. j /JS/2014 ze dne pro vjezd motorových vozidel společnosti HUAVEI Technologies s.r.o. zajišťujících údržbu a servis zařízení mobilních operátorů T Mobile, Vodafone a Telefonica. Platnost: Výjimka vydaná rozhodnutím Správy CHKO Jeseníky, č. j. 2394/JS/2012 ze dne pro sněžná vozidla společnosti Hotel Praděd vysílač s.r.o. zajišťující přepravu osob a zásobování restaurace a hotelu Praděd. Platnost: Výjimka vydaná rozhodnutím Správy CHKO Jeseníky, č. j. 1806/JS/2010 ze dne pro sněžná vozidla zajišťující údržbu lyžařských běžeckých tratí pro společnost Jeseníky- Sdružení cestovního ruchu. Platnost: Rozhodnutí Správy CHKO Jeseníky č. j. 2779/05 ze dne o stanovení podmínek údržby lyžařských běžeckých tratí (LBO) u chaty Kurzovní pro společnost Sporthotel Kurzovní a.s. Platnost: neomezena Výjimka vydaná usnesením Vlády ČR, č ze dne pro sněžná vozidla společnosti Sporthotel Kurzovní a.s. zajišťující údržbu lyžařských běžeckých tratí (LBO) u chaty Kurzovní. Platnost: neomezena Výjimky pro výzkum Výjimka vydaná rozhodnutím Správy CHKO Jeseníky, č. j. 442/JS/10 ze dne pro povolení vstupu mimo značené turistické trasy v NPR Praděd a odchytu motýlů rodu Erebia v rámci monitoringu změn početností horských okáčů rodu Erebia v průběhu let v prostoru NPR Praděd. Platnost do Ostatní Výjimka vydaná usnesením Vlády ČR č. 387 ze dne pro AOPK ČR a její smluvní dodavatele pro provádění managementových opatření dle schválených pánů péče. Platnost: do

48 Rozhodnutí Správy CHKO Jeseníky č. j. 743/JS/2013 ze dne dle 30 zákona č. 114/1992 Sb. o souhlasu s výkonem práva myslivosti pro část NPR Praděd na území Moravskoslezského kraje. Platnost 10 let od vydání nebo od uzavření nájemní smlouvy. Rozhodnutí Správy CHKO Jeseníky č. j. 777/JS/2013 ze dne dle 30 zákona č. 114/1992 Sb. o souhlasu s výkonem práva myslivosti pro část NPR Praděd na území Olomouckého kraje. Platnost 10 let od vydání nebo od uzavření nájemní smlouvy. Pásmo ochrany přírodních léčivých zdrojů (lázní Karlova Studánka) II. stupně - převážně povodí Bílé Opavy 48

49 2.4 Současný stav zvláště chráněného území a přehled dílčích ploch Základní údaje o lesích Přírodní lesní oblast 27 Hrubý Jeseník Lesní hospodářský celek / zařizovací Loučná nad Desnou obvod Výměra LHC v ZCHÚ (ha) 827,95 ha Období platnosti LHP (LHO) Organizace lesního hospodářství * Lesy České republiky, s. p., Hradec Králové Nižší organizační jednotka ** Revír Praděd Přírodní lesní oblast 27 Hrubý Jeseník Lesní hospodářský celek / zařizovací Jeseník obvod Výměra LHC v ZCHÚ (ha) 21, 12 ha Období platnosti LHP (LHO) Organizace lesního hospodářství * Lesy České republiky, s. p., Hradec Králové Nižší organizační jednotka ** Revír Vodopád Přírodní lesní oblast 27 Hrubý Jeseník Lesní hospodářský celek / zařizovací Janovice obvod Výměra LHC v ZCHÚ (ha) 776,79 ha Období platnosti LHP (LHO) Organizace lesního hospodářství * Lesy České republiky, s. p., Hradec Králové Nižší organizační jednotka ** Revír Karlov, revír Malá Morávka, revír Hvězda Přírodní lesní oblast Lesní hospodářský celek / zařizovací obvod Výměra LHC v ZCHÚ (ha) 407,71 Období platnosti LHP (LHO) Hrubý Jeseník Karlovice ve Slezsku Organizace lesního hospodářství * Lesy České republiky, s. p., Hradec Králové Nižší organizační jednotka ** Revír Praděd 49

50 Přírodní lesní oblast: 27 Hrubý Jeseník SLT Název SLT Přirozená druhová skladba SLT Výměra (ha) Podíl (%) 6N Kamenitá smrková bučina SM4, BK4, JD2, KL+, BR+ 7,52 0,45 6A Klenosmrková bučina SM2, JD 2-3, BK 3-5, KL 1-2 1,17 0,07 6S Svěží smrková bučina SM3, BK4, JD3, KL+ 5,09 0,31 6Y Skeletová smrknová bučina SM4, BK4, JD1, BR1, JR+ 11,51 0,70 7K Kyselá buková smrčina SM7, BK2, JD1, JR+ 5,77 0,35 7N Kamenitá buková smrčina SM7, BK2, JD1, (KL, JR, BR+) 31,57 1,91 7S Svěží buková smrčina SM7, BK2, JD1, KL 52,40 3,17 7V Vlhká buková smrčina SM7, BK1, JD1, KL1, (OLS) 23,40 1,41 7Y Skeletová buková smrčina SM7, BK1-2, JD+1, (BR, JR)+1 27,44 1,66 8K Kyselá smrčina SM10, BK, JR, (JD, KL)+ 59,07 3,57 8N Kamenitá smrčina SM9-10, JR+1, KL+, BK+ (JD+) 11,55 0,70 8S Svěží smrčina SM10, BK+, JD+, JR+, (KL+) 281,90 17,03 8V Podmáčená klenová smrčina SM10, KL, OLS, (JD, BK, BRP, JR)+ 96,42 5,83 8R Vrchovištní smrčina SM10, BRP1-2, KOS+*, JR+ 11,88 0,72 8Q Podmáčená chudá smrčina SM8-9, BR1-2, JR+1 34,21 2,07 8Y Skeletová smrčina SM 9-10, JR+1, BR+ 8,40 0,51 8Z Jeřábová smrčina SM8, JR2, BR+ 524,45 31,69 9R Vrchovištní kleč SM1-4, KOS 6-9*, (BR, JR)+1, VR+ 8,31 0,50 9K Klečová smrčina SM4-8, KOS 2-6*, JR+ 92,85 5,61 9Z Kosodřevina - kleč SM1-3, KOS 7-10*, (BR, JR)+1, VR+ 360,10 21,76 Celkem 1 655,01** 100% *s KOS uváděnou v přirozené druhové skladbě Průšou (1971) je při porovnání přirozené a současné druhové skladby počítáno s hodnotou 0 %. **jedná se pouze o výměru PUPFL lesní pozemky porostní půda 50

51 Zastoupení SLT (%) Porovnání přirozené a současné skladby lesa Název Současné Zkratka dřeviny zastoupení (ha) Jehličnany Současné zastoupení (%) Přirozené zastoupení (ha) Přirozené zastoupení (%)* JD jedle bělokorá ,62 0,76 KOS kosodřevina 130,85 7,91 0,00 0,00 SM smrk ztepilý 1 439,18 86, ,00 88,76 SOJ** souše jehličnaté 49,73 3, Listnáče BK buk lesní 14,95 0,90 14,28 0,86 BR bříza bradavičnatá 8,62 0,52 0,96 0,06 BRP bříza pýřitá 0,28 0, JR jeřáb ptačí 9,15 0,55 143,40 8,66 KL javor klen 2,24 0,14 14,75 0,89 Celkem 1 655,01*** 100% 1 655,01*** 100% *při stanovení přirozené druhové skladby byl brán zřetel na místní stanovištní podmínky, rozmezí hodnot odpovídá hodnotám, které jsou uváděny Průšou (1971) a Macků (1999). **přesné množství SOJ v přirozeném zastoupení stanovit nelze, procentuální podíl závisí na fázi vývoje lesa, to rovněž platí i pro ostatní dřeviny. ***výméra zahrnuje PUPFL lesní pozemky - porostní půda 51

52 Porovnání přirozené a současné skladby lesa NPR Praděd Současné zastoupení (%) Přirozené zastoupení (%) Přílohy: - lesnická mapa typologická 1: podle OPRL příloha č. M4 - mapa dílčích ploch a objektů lesní porosty přílohy č. M3c, M3d, M3e, M3f - tabulka Popis lesních porostů a výčet plánovaných zásahů v nich příloha č. M1 - mapa stupňů přirozenosti lesních porostů příloha č. M Základní údaje o tocích Název vodního toku Bílá Opava Číslo hydrologického pořadí* Úsek dotčený ochranou cca 10,3 13,6 (pramen) (ř. km od do) Charakter toku horská bystřina, pstruhové pásmo (lososové vody) Příčné objekty na toku Kamenné stabilizační přehrážky (některé se rozpadají), dožívající dřevěné srubové přehrážky a dřevěné stupně, vše v úseku nad dolní stanicí LV A Manipulační řád - Správce toku LČR, s. p., Oblastní správa toků Frýdek-Místek Správce rybářského revíru - Rybářský revír - Zarybňovací plán - Název vodního toku Moravice Číslo hydrologického pořadí* Úsek dotčený ochranou cca 104,3 105,2 (pramen) (ř. km od do) Charakter toku** horská bystřina, pstruhové pásmo (lososové vody) Příčné objekty na toku - Manipulační řád *** - Správce toku LČR, s. p., Oblastní správa toků Frýdek-Místek Správce rybářského revíru - 52