Vnitřní předpisy Fakulty ekonomicko-správní Univerzity Pardubice

Transkript

1 III. ÚPLNÉ ZNĚNÍ VOLEBNÍHO A JEDNACÍHO ŘÁDU AKADEMICKÉHO SENÁTU FAKULTY EKONOMICKO-SPRÁVNÍ UNIVERZITY PARDUBICE ZE DNE Úvodní ustanovení Volební a jednací řád Akademického senátu Fakulty ekonomicko-správní (dále jen senát ) se vydává v souladu se zákonem č. 111/98 Sb., o vysokých školách a o změně a doplnění dalších zákonů (zákon o vysokých školách) ve znění pozdějších předpisů (dále jen "zákon") a je vnitřním předpisem Fakulty ekonomicko-správní (dále jen "fakulta"). Článek 1 Volební řád senátu (1) Senát je volen akademickou obcí fakulty v souladu s ustanovením 26 odst. 1 zákona. Funkční období senátu je tříleté. Funkční období začíná ustavující schůzí a končí ustavením nově zvoleného senátu. (2) Je-li student zvolený do senátu v průběhu svého funkčního období přijat do jiného, bezprostředně navazujícího studijního programu, jeho členství v senátu nezaniká. Podmínky, za kterých jeho členství v senátu nezaniká, stanoví Statut Univerzity Pardubice. (3) Volby do senátu organizuje předsednictvo odstupujícího senátu tak, aby byly zahájeny nejpozději jeden měsíc před uplynutím tříletého funkčního období odstupujícího senátu. Stanoví též termín a místo konání voleb, termín i místo je zveřejněno na úřední desce univerzity umístěné na www stránkách fakulty. Volby mohou být rozloženy maximálně do 30 dnů. (4) Celkový počet senátorů je patnáct, z celkového počtu je deset senátorů z řad akademických pracovníků, zvolených akademickými pracovníky, fakulty do komory akademických pracovníků a pět senátorů z řad studentů, zvolených studenty zapsanými na fakultě, do komory studentů. Je-li akademický pracovník také studentem zapsaným na fakultě, může volit do komory senátu, do které byl navržen na senátora a potvrdil svoji kandidaturu. V ostatních případech má právo volit do komory senátu, kterou si zvolí. Své rozhodnutí je povinen sdělit před obdržením volebního lístku. (5) Volby do nového senátu řídí a organizuje volební komise. Předsedu a členy volební komise volí odstupující senát. Volební komise je nejméně tříčlenná, volební komise musí mít lichý počet členů. Členové volební komise nemohou kandidovat do nového senátu. (6) Volby probíhají jednokolově. Volební komise shromažďuje návrhy na senátory. Návrhy na kandidáty do senátu mohou podávat všichni členové akademické obce fakulty. Volební komise zapíše na volební lístek pouze ty kandidáty, kteří svou nominaci potvrdili písemným souhlasem. Volební komise z obdržených návrhů sestaví kandidátní listinu pro volbu senátorů z řad akademických pracovníků do komory akademických pracovníků a kandidátní listinu pro volbu senátorů z řad studentů do komory studentů, které zveřejní nejméně sedm dní před konáním voleb. Do kandidátní listiny nemohou být zapsáni členové akademické obce, jejichž funkce je neslučitelná s funkcí senátora, a členové volební komise. Na kandidátní listinu musí být zapsáno minimálně tolik kandidátů, aby jejich počet odpovídal složení senátu v jednotlivých komorách, uvedenému v odstavci 4. (7) Pro zajištění průběhu voleb zajistí volební komise vytištění volebních lístků do jednotlivých komor. V místě konání voleb musí být umožněna úprava volebního lístku, zajišťující tajné hlasování. Každý člen akademické obce má jeden hlas, je povinen hlasovat osobně a při obdržení volebního lístku prokázat svou totožnost členu volební komise. 1

2 (8) Platným hlasem je odevzdaný volební lístek, na němž je jednoznačným způsobem označeno nejvýše tolik kandidátů, kolik odpovídá složení senátu v jednotlivých komorách, uvedeného v odstavci 4. (9) Do senátu jsou zvoleni kandidáti, kteří z řad akademických pracovníků a z řad studentů získali nejvyšší počet hlasů tak, aby složení senátu v jednotlivých komorách odpovídalo ustanovení odstavce 4. V případě rovnosti hlasů na některém z volitelných míst v příslušné komoře se rozhoduje o pořadí těchto kandidátů losem. (10) Nezvolení kandidáti z řad akademických pracovníků pro komoru akademických pracovníků a z řad studentů pro komoru studentů se stávají náhradníky do senátu v pořadí stanoveném podle obdržených hlasů, případně losem. Náhradníci mohou být do senátu povoláni na výzvu předsednictva senátu na uvolněná místa v senátu pro zbývající volební období senátu. Pokud při uvolnění místa v senátu není na listině náhradníků žádný náhradník, vyhlásí senát doplňující volby do příslušné komory senátu. (11) Volební komise zveřejní výsledky voleb do tří dnů od ukončení voleb. Každý člen akademické obce má právo do pěti dnů od zveřejnění výsledku voleb podat písemný protest proti přípravě, průběhu a výsledkům voleb předsedovi volební komise. Předsednictvo senátu posoudí, zda byla porušena ustanovení tohoto volebního a jednacího řádu způsobem, který mohl ovlivnit výsledek voleb, a potvrdí platnost voleb do senátu, nebo do konce volebního období odstupujícího senátu vyhlásí opakování voleb. (12) Ustavující schůze nově zvoleného senátu je svolána předsedou odstupujícího senátu do patnácti dnů od zveřejnění volebních výsledků. Na ustavující schůzi provede senát volbu předsednictva senátu. (13) Předsednictvo senátu je tříčlenné a je voleno akademickým senátem z členů senátu na období jednoho roku. (14) Senát zvolí tříčlennou volební komisi, která organizuje volbu. (15) Pro první kolo volby má každý člen senátu právo navrhnout nejvýše tři kandidáty. Navržení kandidáti musí s volbou souhlasit. Do druhého kola postupuje šest kandidátů s nejvyšším počtem hlasů, pokud je lze jednoznačně určit. Pokud nelze jednoznačně rozhodnout, postupuje do druhého kola sedm nebo více kandidátů, kteří získali nejvyšší počet hlasů a které lze jednoznačně rozlišit. Tři kandidáti, kteří ve druhém kole získali největší počet hlasů, tvoří předsednictvo senátu. Při rovnosti hlasů pro kandidáty na některém z rozhodujících míst se mezi nimi rozhodne v dalším kole hlasování. Nedojde-li po hlasování k rozhodnutí, rozhodne mezi nimi los. (16) Z členů předsednictva senátu zvolí senát svého předsedu. Předsedou senátu se stane člen předsednictva senátu, který získá nejvyšší počet hlasů. V případě rovnosti počtu hlasů více kandidátů na prvním místě rozhodne mezi nimi další kolo hlasování. Nedojde-li ani potom k rozhodnutí, rozhodne mezi nimi los. (17) Senát může na návrh předsednictva senátu zřídit senátní komise, které jsou jeho poradním orgánem. Předsedu komise volí senát. (18) Předsednictvo senátu nebo některý z jeho členů mohou být během funkčního období odvoláni. Návrh musí být podán alespoň jednou pětinou senátorů a následně schválen senátem fakulty. (1) Činnost senátu vymezuje 27 zákona. Článek 2 Jednací řád senátu (2) Zasedání senátu jsou pravidelná nebo mimořádná. Pravidelná zasedání se uskutečňují nejméně jedenkrát za semestr. Mimořádné zasedání senátu je jeho předseda povinen bezodkladně svolat z rozhodnutí předsednictva senátu, na žádost děkana, nebo na návrh alespoň jedné třetiny členů senátu. (3) Zasedání senátu řídí jeho předseda nebo jím pověřený člen předsednictva senátu. (4) Předsednictvo senátu zejména a) připravuje program zasedání senátu, b) zveřejňuje autorizovaný zápis s usnesením z každého zasedání senátu včetně uvedení výsledků hlasování, pokud k němu došlo, c) zveřejňuje termín, místo a program příštího zasedání senátu, d) zajišťuje kontakt s děkanem a proděkany, e) koordinuje práci komisí zřízených senátem, 2

3 f) v období mezi zasedáními senátu řeší neodkladné záležitosti a o svých rozhodnutích informuje na nejbližším zasedání senát. (5) Při zasedání senát jedná podle programu zaslaných všem senátorům zpravidla jeden týden před jednáním senátu spolu s písemnými podklady navrženého programu. K projednávání záležitostí mimo navržený program je nutný souhlas senátu. (6) Předsedající uděluje členům senátu slovo v pořadí, v němž se přihlásili. Má právo stanovit řečnickou lhůtu, popř. diskusi ukončit, i když někteří přihlášení ještě nedostali slovo. Děkanovi, případně v jeho zastoupení proděkanovi, musí být uděleno slovo přednostně, kdykoliv o to požádá. Hostům uděluje předsedající slovo podle svého uvážení. (7) Administrativní agendu, včetně zápisů ze zasedání senátu, zabezpečuje předsednictvo senátu, popř. zaměstnanec určený tajemníkem fakulty po dohodě s předsednictvem senátu. Zápis ověřuje předseda senátu nebo člen předsednictva senátu, který řídil zasedání senátu. Zápis je rozeslán všem senátorům a akademickým funkcionářům (děkanovi a proděkanům), zveřejněn na www stránkách fakulty, a to zpravidla do jednoho týdne po zasedání senátu. (8) Senát rozhoduje formou usnesení. Senát je způsobilý zasedat a usnášet se, je-li přítomna více než polovina všech jeho členů. Usnesení senátu jsou schválena, pokud pro ně hlasuje nadpoloviční většina všech členů senátu, s výjimkou hlasování o návrhu na odvolání děkana. (9) Senát je způsobilý zasedat a usnášet se, jsou-li přítomny alespoň dvě třetiny všech jeho členů, jedná-li se o: a) schválení vnitřních předpisů fakulty a jejich změn a jejich postoupení ke schválení Akademickým senátem Univerzity Pardubice (dále jen senát univerzity ), b) návrhu na jmenování děkana nebo návrhu na jeho odvolání z funkce, c) schvalování návrhu děkana na jmenování a odvolání členů Vědecké rady Fakulty ekonomicko-správní (dále jen vědecká rada fakulty ) a Disciplinární komise Fakulty ekonomicko-správní (dále jen disciplinární komise ), d) schvalování návrhů děkana na zřízení, sloučení, rozdělení nebo zrušení fakultních pracovišť, e) volbu a odvolání předsednictva senátu, f) usnesení, která děkan odmítl provést, g) další případy, o nichž rozhodne senát. (10) O návrzích týkajících se osob se senát usnáší tajným hlasováním. Tajným hlasováním se může senát usnášet i v dalších případech, o nichž tak rozhodl. (11) Usnesení senátu, která děkan odmítl provést, projedná senát za přítomnosti děkana a o závěrech rozhoduje tajným hlasováním. Článek 3 Jednání o návrhu na jmenování a odvolání děkana (1) Senát zahájí přípravu na jednání o návrhu na jmenování děkana nejpozději tři měsíce před skončením funkčního období stávajícího děkana. (2) Pro přípravu jednání senátu o návrhu na jmenování děkana zřizuje senát nejméně tříčlennou volební komisi, volební komise musí mít lichý počet členů. Členové volební komise nemohou kandidovat na funkci děkana. (3) Návrhy na jmenování děkana od členů akademické obce fakulty a vědecké rady fakulty shromažďuje volební komise. Volební komise projedná jednotlivé návrhy s navrženými kandidáty a ověří si jejich souhlas s kandidaturou. (4) Navržení kandidáti se na předvolebním shromáždění představí akademické obci. (5) Volební komise z obdržených návrhů sestaví volební listinu pro jednání senátu o návrhu na jmenování děkana. O návrzích na jmenování děkana se senát fakulty usnáší tajným hlasováním. Platným hlasem je odevzdaná volební listina s označením jediného kandidáta. Kandidátem, kterého senát navrhne na funkci děkana, se stane ten kandidát, pro něhož hlasovala nadpoloviční většina všech členů senátu. Nezíská-li žádný z kandidátů nadpoloviční většinu, 3

4 opakují se volby vždy s vyškrtnutím jednoho nebo více kandidátů, kteří získali v předchozím kole nejnižší počet hlasů. Nezíská-li žádný kandidát ani v posledním kole nadpoloviční počet hlasů všech členů senátu, volby se musí opakovat s nově navrženými kandidáty do třiceti dnů. (6) Zprávu o výsledku voleb a návrh na jmenování děkana předloží senát rektorovi. (7) Návrh na odvolání děkana z funkce může být senátem podán pouze: a) za jednání děkana v rozporu se zásadami lidských práv, humanity a demokracie, b) za jednání děkana v rozporu s právním řádem, zejména za závažné nedodržování zákona a porušování vnitřních předpisů univerzity a fakulty, c) pokud se děkan zpronevěřil občanské, vědecké nebo pedagogické cti. (8) Návrh na odvolání děkana z funkce projednává senát na základě písemného návrhu člena senátu nebo písemného návrhu alespoň dvaceti členů akademické obce fakulty. (9) Před projednáním návrhu na odvolání děkana z funkce si senát vyžádá písemné stanovisko děkana. O návrhu na odvolání děkana senát rozhodne tajným hlasováním. Návrh na odvolání děkana z funkce je schválen, hlasují-li pro něj nejméně tři pětiny všech členů senátu. (10) Návrh na odvolání děkana z funkce podá senát rektorovi. Článek 3a Přechodná ustanovení (1) Volby do senátu a právní úkony učiněné senátem před účinností tohoto volebního a jednacího řádu senátu podle dosavadního volebního a jednacího řádu senátu zůstávají tímto volebním a jednacím řádem senátu nedotčeny. (2) Osoba, která počala vykonávat funkci senátora nebo náhradníka do senátu na základě volby do senátu přede dnem nabytí účinnosti tohoto volebního a jednacího řádu senátu se považuje za osobu, která vykonávala nebo vykonává tuto funkci na základě volby podle nové úpravy volebního a jednacího řádu senátu. (3) Komora akademických pracovníků na celkový počet deset senátorů z řad akademických pracovníků a komora studentů na celkový počet pět senátorů z řad studentů bude doplněna ze zvolených náhradníků do senátu. Článek 4 Závěrečná ustanovení (1) Zrušuje se Volební a jednací řád Akademického senátu Fakulty ekonomicko-správní schválený senátem fakulty dne 1. Června 1999 a Akademickým senátem Univerzity Pardubice dne 1. září (2) Tento volební a jednací řád byl projednán a schválen podle 27 odst. 1 písm. b) zákona Akademickým senátem fakulty dne 10. dubna 2002 a podle 9 odst. 1 písm. b) zákona Akademickým senátem univerzity dne 18. června (2) Tento volební a jednací řád nabývá platnosti a účinnosti dnem jeho schválení Akademickým senátem univerzity. *** Změny Volebního a jednacího řádu Akademického senátu Fakulty ekonomicko-správní Univerzity Pardubice byly schváleny podle 9 odst. 1 písm. b) zákona č. 111/1998 Sb., o vysokých školách a o změně a doplnění dalších zákonů (zákon o vysokých školách), ve znění pozdějších předpisů, Akademickým senátem Fakulty ekonomickosprávní dne , a dne a Akademickým senátem Univerzity Pardubice dne , a dne

5 Změny Volebního a jednacího řádu Akademického senátu Fakulty ekonomicko-správní nabývají platnosti dnem schválení Akademickým senátem Univerzity Pardubice a téhož dne nabývají účinnosti. doc. Ing. Romana Provazníková, Ph.D., v. r. děkanka 5