NOVÝ ZÉLAND...2 AUSTRÁLIE...3

Transkript

1 AUSTRÁLIE A OCEÁNIE OCEÁNIE...1 PŘÍRODNÍ PROSTŘEDÍ...1 KOLONIZACE...1 EKONOMIE...2 NOVÝ ZÉLAND...2 AUSTRÁLIE...3 PŘÍRODNÍ PROSTŘEDÍ...3 HOSPODÁŘSTVÍ...4 Těžba nerstných survin...4 Zemědělství...4 Dprava...5 Autr: Barbra Chalupvá alias Pandě

2 OCEÁNIE rztrušené hranice velké mnžství strvů PŘÍRODNÍ PROSTŘEDÍ rzdělení na větší celky Plynésie výchdní část brvská plcha psetá strvy Plynésané sídlili pzději i Nvý Zéland Mikrnésie mnh drbných strv pvětšinu se jedná atly Melanésie při příchdů Evrpanů zde byl tmavé byvatelstv velice nízká lidnatst hustta zalidnění se phybuje klem 2-3 byvatel na kilmetr čtvereční strv Pitcairn nejmenší sídlený celek závislé území (nejedná se samstatný stát) usídlila se zde kdysi psádka, která se zbuřila při plavbě na ldi a svrhla vedení Fidži kdysi britská klnie dnes samstatný část žijí zde byvatelé z jiných britských klnií Indvé Britvé je sem vzili kvůli výpmci např. na plantážích dnes jich zde žije přes 50% brvské plitické napětí nejvyšší hry jsu na Nvé Guineje Mauna La (činná spka), Mauna Kea (vyhaslá spka) kdyby se brala jejich výška d mřskéh dna, jednal by se nejvyšší hru světa KOLONIZACE celkem asi 20mil. byvatel mnh území, která jsu závislé na půvdních klnistech sučasné klnie Francie (Nvá Kalednie, Splečenské strvy, Sustrví Tuamtu jaderné pkusy) USA (Severní Mariany - Guam, největší námřní centrum; Austrálie (Nrflk) Nvý Zéland (Alfi, Ckvy strvy) bývalé klnie Fidgi Britvé Nvá Guinea Němci 1 S t r á n k a

3 EKONOMIE slabá, jedná se spíše rzvjvé státy zakládá se na primárním sektru pěstvání kksvé palmy kpra (nejvýznamnější hspdářský prdukt), ryblv, perlrdky těžba nerstných survin nikl Nvá Kalednie zlat Nvá Guinea guán (fsfáty) Nauru téměř vytěžen survina, stát začal krachvat eknmika se spléhala na jednu vývzní survinu nízk plžené státy jsu hržené glbálním teplváním turistický ruch ve srvnání s Karibsku blastí je mezený Splečenské strvy, Francuzská Plynésie daňvé ráje část Mikrnésie, Png, Niue země levných vlajek prnajímají vlajku registrace dmén NOVÝ ZÉLAND je tvřen dvěma strvy Severní a Jižní strv spečná činnst, termální prameny, getermální činnst, zemětřesení vyská phří, nejvyšší hra Mt. Ck Jižní Alpy ledvce, mírný pdnebný pás jedinečná fauna a flra kivi (běhavý pták), Hatérie (plaz), papušek, ptáci Ma půvdně většinu země pkrývaly lesy hržena dílem člvěka hspdářství nejznámější prduktem je vlna (Merin) chv jelenů parží čínská medicína eknmika ptravinářský průmysl mlék, mas, vlna ryblv hspdářsky vyspělá země světa textilní průmysl kvartérní sektr věda, výzkum byvatelstv se sustředí na severu Auckland - sever Wellingstn Chritchurch jih sučást britské klnie Maři pcházejí z Plynésie 2 S t r á n k a

4 Nvý Zéland byl nejpzději sídlen středvěk Abriginals půvdní byvatelé Austrálie přicházející z Indnésie AUSTRÁLIE Australský svaz správní celky: teritria a státy Západní Austrálie (Perth), Jižní Austrálie, Queensland (Brisabnie), Nvý Jižní Wales (Sydney), Viktrie (Melburne), Tasmánie (Hbart) Severní teritrium (Darwin, Alice Springs Ayers rck), Canberra (hlavní měst) PŘÍRODNÍ PROSTŘEDÍ k samtné Austrálii se řadí něklik strvů (Vánční strv, Kksvé strvy, Tasmánie) Velká útesvá bariéra, Tasmanv mře, Králvé mře, Arafurské mře, Timrské mře, Carpentarský záliv, Yrský plstrv vertikálně je Austrálie mál členěna některé blasti zasahují i d nižších sfér než je hladina mře Velké předělvé phří staré phří v dnešní dbě se hvří spíše kerném dříve vrásčité prvhrní vrásnění Mt. Ksciuzsk 2230m. n. m. nejvyšší hra Austrálie řeka Darling nejdelší řeka Austrálie je přítkem Murray celé řady řek hlavně ve vnitrzemí nemají stálý průtk (jsu vysychající) creek- bčasná řeka= efemérní (= vádí v Africe) artézská vda pd talkem při navrtání sama vytryskává ven Velká artézská pánev- jihvýchd střední Austrálie Eyrev jezer- vysychající jezera nejnižší bd Austrálie -16m n. m. flóra blahvičník, scrub (slanmilné tvrdlisté rstliny) fauna vačnatci (klkan), kala, vmbat, vakvlk (vyhynulý), ptakpysk, ježura, tajpan, čtyřhranky, žralci, krkdýli, papušci (andulky), emu, kasuár, labuť černá invazní druhy: králíci, lišky, kčky, velbludi, pštrsi, buvli v subtrpickém pásu vykáceny půvdní lesy buš- křvinatý typ savany trpí pžáry silné větry, které sužují západní břehy znaky splečné Kanadě a Austrálii: rzsáhlé blasti s nízku husttu zalidnění hspdářský systém je vyspělý nacházejí se zde lžiska černéh uhlí 3 S t r á n k a

5 v bu zemích existují nesídlené blasti mají vyské pdíl na vývzu a účasti mezinárdníh bchdu HOSPODÁŘSTVÍ TĚŽBA NEROSTNÝCH SURO VIN černé uhlí blast Sydney a New Castle hnědé uhlí Canberra (Jižní Wales) fsilní paliva zemní plyn a rpa z hlediska světvéh bchdu nemá velký vliv těží se v blastech Hamersleyva phří, na severzápadním pbřeží 90% elektráren je na spalvání uhlí uran jeden ze tří největších vývzců Arhemská země železná ruda západní blast Austrálie mangan, měď, lv, bauxit, chrm Al Yrský plstrv, Severní teritrium, Munt Isa diamanty, zlat je velmcí těžby diamantů pály drahé kameny Queensalnd nerudy fsfáty, sli, stavební látky nevyváží se jedna třetina exprtvanéh zbží je nezpracvaná ruda srvnání s americku eknmiku ba dva státy jsu státy Severu z hlediska mezinárdníh bchdu má Austrálie vyšší vývz většina prduktů je nad ptřebu státu, a prt se velká část vyváží ZEMĚDĚLSTVÍ chv vcí na jednh byvatele připadá asi sm vcí výrba vlny více jak 50% zužitkvané země jsu pastviny pdíl rné půdy je puhých 7% přest vyváží velké mnžství například bilnin klkaní farmy, pštrsí farmy, chv sktu, velbludi bilniny Nvý Jižní Wales, Jižní Austrálie pšenice, vesné vlčky rýže ptřebuje velké mnžství vláhy exprtuje se například d Japnska vinná réva významným prducentem vín citrusy, jablka, hrušky, kksvník, cukrvá třtina, banánvník, mang 4 S t r á n k a

6 DOPRAVA klíčvu rli hraje silniční a ldní dprava železnice nehrají tak velku rli puze nákladní dprava velká centra jsu při pbřeží intestátní letecká dprava vnitrstátní dprava převažuje nad tu vnější 5 S t r á n k a