Plán rozvoje přenosové soustavy České republiky

Transkript

1 Plán rozvoje přenosové soustavy České republiky ČEPS, a.s. 1/26

2 Obsah: 1. ÚVOD ODPOVĚDNOSTI A POVINNOSTI PROVOZOVATELE PŘENOSOVÉ SOUSTAVY POPIS PŘENOSOVÉ SOUSTAVY ČESKÉ REPUBLIKY PŘENOSOVÁ SOUSTAVA V ČÍSLECH PŘEDPOKLAD VÝVOJE ZÁSADNÍCH UKAZATELŮ V ES ČR VÝVOJ INSTALOVANÉHO VÝKONU V ES ČR VÝVOJ VNITROSTÁTNÍ SPOTŘEBY ES ČR SIP STRATEGICKÝ INVESTIČNÍ PLÁN ŘÍZENÍ SIP SIP VLIV ROZVOJE ZDROJOVÉ ZÁKLADNY VLIV ROZVOJE SPOTŘEBY VLIV ZAHRANIČNÍ SPOLUPRÁCE A PROPOJENÍ S OSTATNÍMI PŘENOSOVÝMI SOUSTAVAMI EU VLIV OBNOVY VEDENÍ A STANIC PS MEZINÁRODNÍ SPOLUPRÁCE V OBLASTI ROZVOJE PS CELKOVÝ PŘEHLED INVESTIČNÍCH AKCÍ V SIP ZÁVĚR DEFINICE POJMŮ A ZKRATEK /26

3 1. Úvod ČEPS, a. s. jako provozovatel přenosové soustavy České republiky zpracoval podle 24 odst. 10 písm. j), Zákona č. 458/2000 Sb., o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích ( energetický zákon ) tento desetiletý plán rozvoje přenosové soustavy ( plán rozvoje ). V souladu s Nařízením č. 714/2009 o podmínkách přístupu do sítě pro přeshraniční obchod s elektřinou se plán rozvoje částečně promítá i do obsahu regionálního investičního plánu regionu kontinentální střední a východní Evropa a desetiletého plánu rozvoje sítě EU, které jsou přijímány ve dvouletém intervalu. Plán rozvoje splňuje požadavky kladené na jeho předmět 58k odst. 3 energetického zákona a jeho předmětem jsou opatření přijímaná s cílem zajistit přiměřenou kapacitu přenosové soustavy, aby odpovídala požadavkům nezbytným pro zajištění bezpečnosti dodávek elektřiny. Plán rozvoje obsahuje: a) části přenosové soustavy, které je třeba v následujících 10-ti letech vybudovat nebo rozšířit, b) veškeré investice do přenosové soustavy, o jejichž realizaci již ČEPS, a. s. rozhodla včetně termínů jejich realizace, c) nové investice, které je nutno realizovat v následujících 3 letech včetně termínů jejich realizace. V souladu s 16 písm. n) a 17 odst. 7 písm. i) energetického zákona bylo k tomuto plánu rozvoje vydáno kladné stanovisko Ministerstva průmyslu a obchodu a následně byl plán rozvoje schválen Energetickým regulačním úřadem. Plán rozvoje je v souladu s požadavkem energetického zákona veřejně dostupný na webových stránkách ČEPS, a. s. Plán rozvoje byl zpracován podle stavu a vstupních dat dostupných ČEPS, a.s. k /26

4 2. Odpovědnosti a povinnosti provozovatele přenosové soustavy Následující odpovědnosti a povinnosti jsou selektivně vybrány z komplexního výčtu odpovědností a povinností provozovatele PS uvedeného v energetickém zákoně vzhledem k jejich přímé souvislosti s nutností rozvoje a obnovy PS. ČEPS, a.s. jako výhradní provozovatel PS České republiky: zajišťuje bezpečný, spolehlivý a efektivní provoz, obnovu a rozvoj PS a propojení PS s jinými soustavami, a za tím účelem zabezpečuje podpůrné služby a dlouhodobou schopnost PS uspokojovat přiměřenou poptávku po přenosu elektřiny, spolupracuje s provozovateli propojených PS a spolupracuje na integraci vnitřního evropského trhu s elektřinou, poskytuje přenos elektřiny na základě uzavřených smluv, řídí toky elektřiny v PS při respektování přenosů elektřiny mezi propojenými soustavami ostatních států a ve spolupráci s provozovateli DS v elektrizační soustavě, odpovídá za zajištění systémových služeb pro elektrizační soustavu na úrovni PS, účastní se vyrovnávacího mechanismu a uskutečňuje platby podle vyrovnávacího mechanismu mezi provozovateli PS v souladu s Nařízením o podmínkách přístupu do sítě pro přeshraniční obchod s elektřinou a při zachování bezpečnosti a spolehlivosti přenosové soustavy poskytuje přeshraniční přenos elektřiny účastníkům trhu s elektřinou. Dále je pak povinen: připojit k PS zařízení každého a poskytnout přenos každému, kdo o to požádá a splňuje podmínky připojení a obchodní podmínky stanovené Pravidly provozování přenosové soustavy, s výjimkou případu prokazatelného nedostatku kapacity zařízení pro přenos nebo při ohrožení bezpečného a spolehlivého provozu PS, zajišťovat všem účastníkům trhu s elektřinou neznevýhodňující podmínky pro připojení jejich zařízení k PS, zajišťovat všem účastníkům trhu s elektřinou neznevýhodňující podmínky pro přenos elektřiny PS. ČEPS, a.s. prostřednictvím svého Strategického investičního plánu (SIP) respektuje výše popsané odpovědnosti a povinnosti zároveň s koordinací potřeby obnovy a rozvoje PS. 4/26

5 3. Popis přenosové soustavy České republiky Přenosová soustava (páteřní část celé elektrizační soustavy) provozovaná na napěťových hladinách 400 a 220 kv zajišťuje přenos elektřiny po celém území České republiky a zároveň je součástí mezinárodního propojení Evropy. Napájí elektřinou distribuční soustavy, které ji dále rozvádějí až ke konečným spotřebitelům. Přeshraničními vedeními je PS ČR napojena na soustavy všech sousedních států, a tím synchronně spolupracuje s celou elektroenergetickou soustavou kontinentální Evropy. Výhradním provozovatelem PS ČR je na základě licence č udělené Energetickým regulačním úřadem akciová společnost ČEPS. PS ČR schéma sítí 400 a 220 kv (k ) 3.1 Přenosová soustava v číslech Páteřní přenosová síť byla prakticky dokončena v 80. letech minulého století. V současné době ji tvoří hlavně vedení 400 kv. Trasy 220 kv, jejichž výstavba byla ukončena počátkem 70. let, dnes plní převážně úlohu doplňkových vedení. 5/26

6 Celkové délky vedení a počty rozvoden přenosové sítě na jednotlivých napěťových hladinách společně s počtem transformátorů mezi těmito hladinami nejlépe zachycuje následující tabulka stav k Přímo do PS je také připojena více než polovina instalovaného výkonu elektráren ČR, jehož celková hodnota je MW (brutto k ). Rozdělení této hodnoty mezi přenosovou a distribuční soustavu s dělením na jednotlivé druhy elektráren shrnuje následující graf. Zdroj: ERÚ 6/26

7 Jak již bylo zmíněno na začátku této kapitoly, přenosová soustava je přeshraničními vedeními propojena s přenosovými soustavami sousedních států. Jejich prostřednictvím dochází nejen k výměnám elektrické energie v rámci sjednaných plánů pro trh s elektřinou, ale také pro udržení stability celého propojeného evropského systému. Toky energií na hraničních profilech za uplynulý rok 2011 jsou podrobně rozděleny v následujícím obrázku. Graf níže pak ukazuje vývoj těchto toků energie v ročních souhrnných číslech. Roční toky energie rok 2011 Zdroj: ČEPS, a.s Roční toky energie vývoj Zdroj: ČEPS, a.s /26

8 Následující graf zachycuje v ročních souhrnných číslech celkovou energii přenesenou PS. Tedy nejen energii přenesenou na hraničních profilech, ale také na všech předávacích profilech v ČR (např. PS/DS). Množství energie přenesené PS (vč. sys. tranzitu) Zdroj: ČEPS, a.s Předpoklad vývoje zásadních ukazatelů v ES ČR 4.1 Vývoj instalovaného výkonu v ES ČR V současné době je to právě připojování nových zdrojů, které v převážné míře ovlivňuje investiční plán ČEPS, a.s. V následujících grafech je uvedena predikce vývoje instalovaného výkonu v ES ČR v členění podle primárních zdrojů energie. První graf naznačuje celkový očekávaný výkon zdrojů zapojených do ES ČR v období 2012 až Analýza predikce instalovaného výkonu v ES ČR vychází z dat, která jsou veřejně dostupná a která vycházejí z NAP, studie Dlouhodobá rovnováha od EGÚ Brno, vlastních analýz ČEPS, a.s. a požadavky na připojení do PS ČR. Druhý graf pak pro srovnání uvádí součet instalovaného výkonu zdrojů dle žádostí o připojení do PS ČR v období 2013 až 2030, které ČEPS, a.s. k datu přípravy tohoto dokumentu eviduje. 8/26

9 Zdroj: ČEPS, a.s Zdroj: ČEPS, a.s /26

10 4.2 Vývoj vnitrostátní spotřeby ES ČR Hodnoty netto spotřeby ES ČR na následující období vycházejí z referenčního scénáře spotřeby a jsou uvedeny na grafu scénářů vývoje spotřeby elektřiny v ČR pod označením Scénáře netto spotřeby elektrické energie v ES ČR. Dosavadní vývoj spotřeby elektrické energie je charakterizován značným poklesem v roce 2009, poměrně pomalým nárůstem v roce 2010 a stagnací spotřeby v průběhu roku Scénáře vývoje spotřeby do roku 2021 byly aktualizovány s přihlédnutím k dosavadnímu vývoji do konce roku Z aktualizovaných údajů byl vytvořen nový referenční scénář vývoje spotřeby, kde se již počítá s mírným nárůstem spotřeby od začátku roku 2012 (cca 0,8%) a jeho ustálením v dalších letech na úroveň dlouhodobého trendu vývoje spotřeby. Podle dopadu hospodářské krize na ekonomiku ČR lze očekávat vývoj mezi referenčním a minimalistickým scénářem. Zdroj: ČEPS, a.s /26

11 5. SIP strategický investiční plán 5.1 Řízení SIP SIP ČEPS, a.s. je v podstatě seznamem jednotlivých investičních akcí vycházejících ze současných znalostí existujících a očekávaných žádostí o připojení, nezbytné obnovy rozvoden a vedení a také vlastních rozvojových akcí ČEPS, a.s. plánovaných ve sledovaném období. K seznamu jsou přiřazeny také předpokládané investiční náklady na jednotlivé akce v průběhu let. Řízení SIP pak probíhá pravidelnými aktualizacemi 3x ročně. Při těchto aktualizacích jsou zařazovány nové investice a individuálně posuzovány již zařazené investice v návaznosti na aktuální požadavky a nové informace. Nedílnou součásti procesu aktualizace SIP jsou také časové harmonogramy jednotlivých investic společně s detailními scénáři vývoje celkové potřeby finančních prostředků společně s informacemi o rentabilitě investic vycházejících z posouzení rizik spojených s provozem přenosové soustavy. 5.2 SIP Vstupem pro tento dokument - desetiletý plán rozvoje přenosové soustavy je strategický investiční plán v aktualizaci z února roku 2012 tedy SIP Ten je v základu tvořen čtyřmi celky popsanými v následujících odstavcích Vliv rozvoje zdrojové základny 11/26

12 Rozvoj zdrojové základny je podmíněn výstavbou nových vedení zajišťujících spolehlivé vyvedení výkonů vycházejících z požadavků investorů, které byly podány v souladu s vyhláškou o připojení a byly potvrzeny smluvním vztahem mezi ČEPS, a.s. a investorem (SoP a SoBS). Podle přijatých konvencí se kontroluje vyvedení výkonu z klasických elektráren kritériem (N 1), tj. při náhlém výpadku jednoho vedení se nesmějí přetížit zbylá vedení a nesmí dojít k ohrožení bezpečnosti a spolehlivosti provozu PS. Vyvedení výkonu z jaderných zdrojů je kontrolováno kritériem (N 2). Z těchto rozborů vyplynuly následující požadavky na posílení PS: 1. Pro modernizaci zdrojů v severozápadních Čechách Nutná investiční opatření v souvislosti s výstavbou nových zdrojů v severozápadních Čechách (vyvedení výkonu nového bloku 660 MW v Ledvicích, nového bloku PPC 460 MW v Úžíně, nového zdroje PPC 841 MW v Počeradech a nového bloku PPC 880 MW v Mělníku (náhrada za stávající elektrárnu EMĚ 3 o výkon 500 MW) a hnědouhelná elektrárna připojená do uzlu Výškov 660 MW. - Vybudování nové R 400 kv Chotějovice včetně transformace 400/110 kv (stavba dokončena v roce 2011) - Výstavba nového dvojitého vedení 400 kv Výškov Chotějovice (stavba dokončena v roce 2011) - Zdvojení stávajícího vedení 400 kv Výškov Babylon (V450) - Zdvojení stávajícího vedení 400 kv Výškov Čechy-Střed (V410) - Zdvojení stávajícího vedení 400 kv Babylon Bezděčín (V451) - Rozšíření rozvoden 400 kv Výškov, Čechy Střed, Bezděčín, a Babylon 2. Výstavba nového jaderného zdroje ETE Nutná investiční opatření v souvislosti s vyvedením nových dvou bloků 1700 MW v JE Temelín - Výstavba nového dvojitého vedení 400 kv Kočín Mírovka (V406/V407) - Zasmyčkování stávajícího vedení Řeporyje Prosenice (V413) do Mírovky - Zdvojení stávajícího vedení 400 kv Kočín Přeštice (V432) - Zdvojení stávajícího vedení 400 kv Mírovka - Čebín (V422) - Rozšíření rozvoden 400 kv Přeštice, Mírovka a Čebín - Rekonstrukce a rozšíření rozvodny 400 kv Kočín na vyšší zkratovou úroveň 3. Pro připojení OZE (větrné parky do PS) Nutná investiční opatření v souvislosti s vyvedením výkonu větrného parku Chomutov cca 140 MW a vyvedením výkonu OZE o výkonu 100 MW na Karlovarsku do DS. - Vybudování nové rozvodny 400 kv Vernéřov - Zasmyčkování stávajícího vedení EPRU Hradec (V461) do Vernéřova - Vybavení jednoho rezervního pole v R 400 kv Hradec - Výstavba nového dvojitého vedení 400 kv Vítkov Vernéřov (V487/V488). Jedná se o přestavbu stávajícího dvojitého vedení 220 kv Hradec Vítkov (V223/224) na vedení 400 kv. 12/26

13 - Výstavba nového dvojitého vedení 400 kv Vítkov Přeštice (V490/V491). Jedná se o přestavbu stávajícího dvojitého vedení 220 kv Přeštice Vítkov (V221/222) na vedení 400 kv - Vybudování nové rozvodny 400 kv Vítkov - Rozšíření rozvodny 400 kv Přeštice 4. Pro plánovanou výstavbu nového PPC zdroje R 400 kv CST Nutná investiční opatření v souvislosti s vyvedením nového bloku PPC 1000 MW elektrárna Střední Čechy - Zdvojení stávajícího vedení 400 kv Čechy střed Chodov (V415) - Zdvojení stávajícího vedení 400 kv Týnec Krasíkov (V401) 5. Další připravované zdroje PVE Šumný důl a PPC Ralsko Tyto připravované zdroje vyvolají další posílení v PS: - Zdvojení stávajícího vedení 400 kv Hradec Výškov (V411) - Zdvojení stávajícího vedení 400 kv Čechy střed Týnec (V400) - Rozšíření R 400 kv Hradec o dvě pole - Nová R 400 kv Ralsko Vliv rozvoje spotřeby 13/26

14 Vývoj úrovně vnitrostátní spotřeby je odrazem hospodářské situace společnosti. Hospodářský růst v České republice zvyšuje nároky na dodávky elektrické energie a tento trend je očekáván i v budoucnu. Plynulý nárůst spotřeby je patrný po celém území republiky a předpokládaná celková hodnota meziročního nárůstu spotřeby činí cca MW. Požadavek na zvýšení transformačního výkonu není zapříčiněn jen nárůstem spotřeby, ale může být zapříčiněn úbytkem klasických zdrojů, pokud tento úbytek není nahrazen zdroji s klasickým charakterem výroby, ale je nahrazen zdroji rozptýlené výroby, které nejsou použitelné pro základní zatížení. Důsledkem obojího je pak zvýšení potřeby transformačního výkonu PS/DS. Uvážíme-li, že v tomto období bude probíhat obnova transformátorů ve stanicích PS náhradou starých strojů o výkonu 250 MVA stroji novými s vyššími výkonovými parametry 350 MVA, vyvolá i přesto tato skutečnost potřebu doplnění nové transformační jednotky přibližně s četností jednou za 1,5 roku. Požadavky na posílení PS jsou: 1. Pro nárůst spotřeby na Ostravsku Nebývalý skokový vzrůst požadavků na rezervaci dodaného příkonu je signalizován v ostravském regionu. Realizace průmyslových zón a oživení těžkého průmyslu v této oblasti spolu s předpokládaným útlumem zdrojů pracujících do sítí 110 kv vyvolá skokový nárůst potřeby nového transformačního výkonu o hodnotu až 850 MW. Takovou hodnotu nárůstu spotřeby není možno pokrýt pouze výměnou transformátorových jednotek ve stávajících stanicích za jednotky s vyšším výkonem, ale bude nutno pro spolehlivou dodávku příkonu do oblasti vybudovat nový napájecí bod s transformací 400/110 kv v lokalitě Kletné (transformovna byla již zprovozněna v r. 2011), následně pak transformace 400/110 kv Dětmarovice a Lískovec. Plnění požadované spolehlivosti dodávky bude zajištěno doplněním transformátoru 400/110 kv v Prosenicích. 2. Pro nárůst transformačního výkonu PS/DS v západních Čechách S obdobnou situací se setkáváme v severozápadních a západních Čechách. Nárůst spotřeby spolu s úbytkem výkonu dodávaného do napěťové hladiny 110 kv v oblasti Vernéřov (odstavení EPRU 1) vyvolá potřebu realizace transformační vazby 400/110 kv ve stanici 400 kv Vernéřov. Potřeba vyvedení výkonu z plánovaných větrných elektráren v karlovarské oblasti vynutí ve výhledu do roku 2020 doplnění transformační vazby 400/110 kv ve stanici 400 kv Vítkov. 3. Zásobování regionu Praha Rozbory vývoje bilancí v pražské aglomeraci ukazují (při respektování maximálního počtu transformátorů 3 ks ve stanici) na potřebu nového napájecího bodu těsně po roce Proto se společně s PRE, a.s. pro zajištění spolehlivé dodávky do hlavního města plánuje doplnění třetího transformátoru v R 400 kv Chodov a výstavba nové napájecí stanice s transformací 400/110 kv Praha Sever. 14/26

15 5.2.3 Vliv zahraniční spolupráce a propojení s ostatními přenosovými soustavami EU PS ČR se vlivem své geografické polohy podílí na přenosech toků výkonů v rámci obchodů s elektrickou energií na evropském kontinentu. Zejména vysoké přetoky výkonu větrných elektráren při větrných dnech, směřující ze severních oblastí SRN na jih a jihovýchod Evropy, ovlivňují zatížení přenosových prvků PS ČR. Z důvodu opožďování některých investičních plánů při posilování stávajících a budování nových přenosových cest v SRN sítích dochází k vysokým zatížením některých přenosových prvků PS ČR. Řešení těchto stavů vyvolává další investiční opatření do zařízení PS. 1. Řízení přetoků na profilu SRN - ČR Pro zajištění regulace a řízení výkonu na profilu 50 Hz-T ČEPS byla zahájena předprojektová příprava instalace PST ve vývodech mezistátních vedení do Röhrsdorfu v uzlu Hradec. Akce je vyvolána obdobným přístupem provozovateli PS na SRN PL profilu a bude provedena v případě, že nedojde k realizaci dostatečných opatřením na straně 50 Hz-T. 2. Podpora evropského energetického trhu s elektřinou V rámci podpory evropského trhu s elektřinou se připravuje posílení a zvýšení přenosové schopnosti vybraných přenosových prvků, které jsou ovlivněny vysokými tranzitními přetoky. Jde zejména o vybudování nového vedení propojujícího rozvodny Krasíkov a Horní Životice, dále o zvýšení přenosové schopnosti vedení 400 kv V412 15/26

16 (Hradec Řeporyje), V401 (Týnec Krasíkov), V402 (Krasíkov Prosenice) a V456(Prosenice Kletné). Plánovaná dostavba sítě 400 kv v západních Čechách spočívá ve výstavbě nových stanic 400 kv Vernéřov a Vítkov a jejich napojením do rozvoden PS Hradec a Přeštice. Vznikne nová větev Hradec - Vernéřov Vítkov - Přeštice, která výhledově umožní posílení přeshraničních přenosových kapacit realizací mezistátního propojení 400 kv z Vítkova do Mechlenreuthu. Zvažováno je rovněž posílení přeshraničních propojení ve směru na Slovensko a Rakousko Vliv obnovy vedení a stanic PS Elektrické stanice procházejí celkovou obnovou a probíhá dokončování přechodu stanic na provoz v dálkovém ovládání (provoz bez trvalé obsluhy), který bude dokončen v roce Mimo vlastního přechodu na dálkové ovládání jsou při obnově zohledňovány požadavky na vyšší spolehlivost sběru a přenosu informací, chránění, silové technologie a standardizace zařízení stanic. Rozvoj v oblasti stanic je dán zejména výše popsaným rozvojem zdrojové základny a spotřeby. Vedení 220 kv, která byla postavena v padesátých letech, jsou již obnovena. Obnovu vedení 400 kv bylo nutné zahájit až po vedeních 220 kv a je tedy teprve v počátku. Složitost obnovy vedení 400 kv je ovlivněna kumulativním faktorem stáří a skutečností, že byla převážně budována v letech a do konce 70. let bylo vybudováno téměř 70% délky z cca 3500 km vedení 400kV. Její jednotlivé části dosahují hranice technické životnosti a vyžadují výměnu (potahy vedení, izolátorové řetězce) nebo generální opravu (stožáry, základy). V následujícím grafu jsou uvedena stáří jednotlivých vedení 400 kv, přičemž technická životnost, na kterou byla vedení projektována, je 40 let. Řádnou a mimořádnou údržbou je stále zajišťována bezpečnost a spolehlivost vedení i za původně uvažovanou technickou životnost. 16/26

17 Začátek plánu obnovy vedení 400 kv byl v roce 2010 a předpoklad jeho ukončení je rok Stále větší váhu v obnově má zvyšování přenosové schopnosti vedení přenosové soustavy (zdvojováním stávajících vedení) vyvolaných rozvojem zdrojové základny, růstem spotřeby, posílení důležitých vnitrostátních vedení pro podporu evropského trhu s elektrickou energií a mezinárodního přenosu energie (tedy odstranění nových úzkých míst v PS) s důležitostí podle daných priorit. Postup obnovy vedení 400 kv je potom ve výsledku mixem výše uvedených požadavků. 5.3 Mezinárodní spolupráce v oblasti rozvoje PS Rozvoj přenosové soustavy je koordinován i v rámci mezinárodní spolupráce Asociace evropských provozovatelů přenosových soustav pro elektrickou energii - ENTSO-E (European Network of Transmission System Operators for Electricity), které je ČEPS, a.s. členem. V červnu 2010 ENTSO- E zveřejnila první takzvaný pilotní TYNDP (Evropský rozvojový plán elektroenergetických soustav - Ten Year Network Development Plan ). Tento pilotní rozvojový plán byl prvním krokem přípravy vedoucí k naplnění požadavku nařízení ES 714/2009 (součást tzv. třetího energetického liberalizačního balíčku), který ukládá ENTSO-E povinnost připravit a zpracovat opatření k posílení evropské přenosové soustavy, aby bylo možné dosáhnout tzv. cíle , tj. 20% snížení produkce skleníkových plynů, zvýšení podílu výroby z obnovitelných zdrojů energie tak, aby pokrývala 20% konečné spotřeby a 20% zvýšení efektivity využití elektrické energie. Po nabytí účinnosti tohoto nařízení v roce 2011, plánuje ENTSO-E v červnu 2012 zveřejnit první oficiální TYNDP. Všechny rozvojové investiční akce, které ČEPS, a.s. připravuje, směřují k posílení PS (viz.kap a 5.2.2). Většina akcí je zároveň součástí plánovaného TYNDP Podle návrhu budoucího Nařízení o hlavních směrech transevropské energetické infrastruktury (součást tzv. energetického infrastrukturálního balíčku) bude Evropskou komisí poprvé vydán seznam projektů společného zájmu (PCI Projects of common interest), který bude obsahovat i některé projekty připravované v ČEPS, a.s. Tento seznam by měl být na základě plánů Evropské komise vydán v polovině roku Oproti ostatním projektům budou mít projekty PCI prioritní postavení zaručující jim nejvyšší možný národní význam a zvláštní režim, díky kterému se na ně budou např. vztahovat specifická ustanovení směřující k urychlení povolovacích procedur a po splnění určitých podmínek budou rovněž i způsobilé obdržet finanční podporu EU. Prudký rozvoj větrných elektráren zejména na severu Německa vyvolává zhruba od poloviny minulého desetiletí narůstající toky ve směru sever-jih, které se díky fyzikálním zákonům a omezení propojení uvnitř Německa uzavírají i přes naši PS. Problém má celoevropský charakter a lze očekávat trend jeho dalšího nárůstu. Proto byla v roce 2007 až 2010 zpracována studie EWIS, která mapovala vývoj přetoků elektřiny z větrných elektráren v Německu do okolních soustav v období do roku Výsledky studie postavené na modelových výpočtech signalizovaly problémy neplnění kritéria N-1 v elektrizační soustavě ČR a při vybraných scénářích i přetížení některých linek PS ČR v základním zapojení. Se zřetelem k tomuto alarmujícímu vývoji situace zahájila ČEPS, a.s. přípravy na instalaci zařízení PST, které umožní regulovat toky činného výkonu z Německa do České republiky podle stávajících přenosových schopností sítě. Cílem je řídit vzniklé tranzitní toky tak, abychom byli schopni bezpečně a spolehlivě provozovat naši soustavu i v podmínkách, kdy dojde ke zvyšování výkonu větrných elektráren v Německu, což lze nyní po rozhodnutí o odstavení jaderných elektráren téměř jistě očekávat. Situaci nadále zhoršuje skutečnost, že dochází ke zpožďování projektů výstavby vedení v Německu a připravuje se realizace PST na profilu SRN PL. 17/26

18 5.4 Celkový přehled investičních akcí v SIP Následující tabulky předkládají souhrn investičních akcí zařazených v SIP s plánovanou realizací v letech 2013 až Realizací se rozumí období, ve kterém je akce fyzicky prováděna a je na její provedení vynaložena většina finančních prostředků. Část prostředků je totiž nutno vynaložit již před samotným začátkem akce ve fázi příprav potřebné dokumentace (studie, projekty atd.). Tabulky jsou různým probarvením let realizace dále rozděleny na akce, u kterých jsou k již příslušnými orgány ČEPS, a.s. schváleny dokumenty, kterými je vydáno konečné rozhodnutí o realizaci. 18/26

19 Místo akce Název akce Náplň akce Babylon BAB-Babylon I komplexní rekonstrukce BAB-rozšíření pro 2V V450 rozšíření rozvodny pro dvojité vedení BAB-rozšíření pro 2V V451 rozšíření rozvodny pro dvojité vedení BAB-úprava zaústění pro V451, V450 úpravy v rozvodně pro možnost realizace návazných akcí Bezděčín BEZ-Bezděčín I a T402 výměna komplexní rekonstrukce s výměnou transformátoru BEZ-rozšíření pro 2V V451 rozšíření rozvodny pro dvojité vedení BEZ-T403 nový vč. Pole výstavba nového transformátoru v rozvodně Čebín CEB-Čebín I komplexní rekonstrukce Čechy střed CST-Čechy střed I komplexní rekonstrukce CST-rozšíření pro 2V V415 rozšíření rozvodny pro dvojité vedení Dětmarovice DET-nová R420kV výstavba nové rozvodny Hradec HRA-PST výstavba nového transformátoru v rozvodně HRA-T402 výměna výměna transformátoru Kletné KLT-rozšíření pro vedení V456 rozšíření rozvodny pro nové vedení Kočín KOC-rozšíření, rekonstrukce a přeústění komplexní rekonstrukce Lískovec LIS-Lískovec I komplexní rekonstrukce Mírovka HBM-Mírovka I komplexní rekonstrukce HBM-rozšíření (KOC, V413, CEB) rozšíření rozvodny pro nové vedení Neznášov NEZ-T403 nový (vč. pole) výstavba nového transformátoru v rozvodně Otrokovice OTR-Otrokovice I komplexní rekonstrukce Praha BHD-úprava budovy dispečinku vybudování dispečerského pracoviště HDP-Chodov vybudování dispečerského pracoviště CHD-rozšíření pro 2V V415 rozšíření rozvodny pro dvojité vedení CHD-T403 nový vč. Pole výstavba nového transformátoru v rozvodně CHD-úprava budovy akce pro zajištění návazné akce PSE-nová rozvodna 420kV výstavba nové rozvodny 19/26

20 Místo akce Název akce Náplň akce Prosenice PRN-rozšíření pro vedení V456 rozšíření rozvodny pro nové vedení PRN-T401 výměna výměna transformátoru PRN-T402 nový vč. Pole výstavba nového transformátoru v rozvodně Přeštice PRE-obnova ŘS, ochran, T202 výměna výměna řídicího systému a transformátoru PRE-rozšíření pro vedení z VIT rozšíření rozvodny pro nové vedení PRE-rozšíření pro zdvojení V432 rozšíření rozvodny pro dvojité vedení Ralsko RAL-nová rozvodna 420kV výstavba nové rozvodny Slavětice SLV-obnova ŘS, ochran a VS výměna řídicího systému a transformátoru Sokolnice SOK-T203 výměna za T403 výměna transformátoru za stroj s vyššími parametry Vernéřov VER-TR400/110kV vybudování nové rozvodny Vítkov VIT-nová rozvodna 420kV vybudování nové rozvodny VIT-výkup pozemků akce pro zajištění návazné akce Výškov VYS-rozšíření o 1 pole pro nový zdroj rozšíření rozvodny VYS-rozšíření pro 2V V410 rozšíření rozvodny pro dvojité vedení VYS-rozšíření pro 2V V450 rozšíření rozvodny pro dvojité vedení VYS-T401 nový vč. Pole výstavba nového transformátoru v rozvodně VYS-úpravy pro PPC akce pro zajištění návazné akce ERIS-modernizace SDŘS 2018 modernizace energetických řídicích systémů Telekom. síť ČEPS pro DŘ a kom. ochran vybudování telekomunikační sítě VP Chomutov-připojení do PS připojení nového zdroje do PS 20/26

21 Název akce Náplň akce V216-modern. na vyšší parametry navýšení přenosové schopnosti vedení V400-zdvojení vedení zdvojení stávajícího vedení V402-zdvojení vedení zdvojení stávajícího vedení V403-modernizace vedení navýšení přenosové schopnosti vedení V404-modern. na vyšší parametry navýšení přenosové schopnosti vedení V406/407-dvojité vedení 400kV KOC-HBM výstavba nového vedení V410-zdvojení vedení zdvojení stávajícího vedení V411-zdvojení vedení zdvojení stávajícího vedení V412-modern. na vyšší parametry navýšení přenosové schopnosti vedení V413-modern. na vyšší parametry navýšení přenosové schopnosti vedení V413-modernizace křižovatek na +80 C navýšení přenosové schopnosti vedení V413-smyčka HBM připojení vedení do rozvodny V415-zdvojení vedení zdvojení stávajícího vedení V417-modern. na vyšší parametry navýšení přenosové schopnosti vedení V418-modern. na vyšší parametry navýšení přenosové schopnosti vedení V422-zdvojení vedení zdvojení stávajícího vedení V423-modern. na vyšší parametry navýšení přenosové schopnosti vedení V424-modern. na vyšší parametry navýšení přenosové schopnosti vedení V432-zdvojení vedení zdvojení stávajícího vedení V434-modern. na vyšší parametry navýšení přenosové schopnosti vedení V435/436-modern. na vyšší parametry navýšení přenosové schopnosti vedení V443/444-smyčka DET připojení vedení do rozvodny V450-zdvojení vedení EIA zdvojení stávajícího vedení V451-zaústění RAL připojení vedení do rozvodny V451-zdvojení vedení EIA zdvojení stávajícího vedení V452-modern. na vyšší parametry navýšení přenosové schopnosti vedení V456-vedení 400kV PRN-KLT výstavba nového vedení V458-výstavba nového vedení výstavba nového vedení V460-modern. na vyšší parametry navýšení přenosové schopnosti vedení V461-zaústění VER připojení vedení do rozvodny V470-modern. na vyšší parametry navýšení přenosové schopnosti vedení V487/488-vedení 400kV VER-VIT výstavba nového vedení V487-zaústění VER připojení vedení do rozvodny V490/491-vedení 400kV PRE-VIT výstavba nového vedení V9001-zdvojení vedení zdvojení stávajícího vedení V9002-zdvojení vedení zdvojení stávajícího vedení 21/26

22 Schéma PS ČR po provedení investičních akcí dle SIP /26

23 Finanční náročnost akcí uvedených v předchozích tabulkách je shrnuta v následujícím grafu. Tento graf prezentuje celkové prostředky plánované v rámci SIP v letech 2013 až 2022 při uvažování stoprocentní pravděpodobnosti realizace všech akcí. Jsou zde zahrnuty také již zmiňované náklady předcházející vlastní realizaci a akce menšího charakteru, které nevystupují jako jednotlivé položky při sestavování SIP (akce s finanční náročností pod stanovený interní limit) v grafu položky MO-EN a Ostatní. Celý SIP vzhledem k dlouhému plánovacímu období, které nad rámec tohoto dokumentu zasahuje až do roku 2025, čelí řadě nejistot z hlediska budoucího vývoje v časových posunech realizací jednotlivých akcí a tím i plánovaných finančních prostředků. Na základě expertního odhadu byly všechny akce rozděleny do tří pravděpodobnostních kategorií zohledňujících právě tyto nejistoty a tím byl vyjádřen nejpravděpodobnější dlouhodobý finanční objem investičních prostředků nezbytných v časovém rámci 2013 až Celkový objem investičních prostředků s ohledem na jejich pravděpodobnost činí 65,9 mld. Kč s ročním průměrem 4,7 mld. Kč. 23/26